Právě je 22.9.2019 3:54:38




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 389 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 11, 12, 13, 14, 15, 16  Další
 Novináři a jejich bláboly 
Autor Zpráva
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Neboj, nepletu, dělají to i agentury, typický je třeba "al-Reuters" známý svým "vyváženým" přístupem k izralesko-arabskému konfliktu...


26.7.2019 21:20:44
Profil
 

Příspěvky: 411
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Zdar, nemá někdo k dispozici tento článek, že by nám ho sem leaknul? :D https://www.respekt.cz/tydenik/2019/31/ceska-jizda

Na twitteru to někdo chválil, tak by mě zajímalo co tam je.


29.7.2019 17:48:26
Profil
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
...tak jsem ti ho koupil:o) al je to dlouhý.

Je čtyřicet let dost dlouhá doba na to, aby stát o velikosti a bohatství Česka postavil svoji základní dálniční síť? Náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček říká, že musí být, protože země je vázaná mezinárodním závazkem propojit do roku 2030 evropské tranzitní trasy. Premiér Andrej Babiš mluvil vloni jako o svém cíli dokonce o roku 2025. Už dnes je ale prakticky jisté, že zmíněných čtyřicet let stačit nebude. Česko jako automobilová země kvalitní dálnice hodně chce, všechny vlády o nich mluví jako o prioritě. Zvládnutí hladké organizace takového kolosálního projektu se však zoufale nedaří. Politici hledající výmluvy rádi svalují vinu na odpůrce dálnic, tak snadné to ale zdaleka není.

Vezměte to přes Dluhonice
Dálnice D1 z Brna do Ostravy se uprostřed Moravy rozdvojuje, jedna větev směřuje na Olomouc, druhá na Přerov s dálniční odbočkou na Zlín. Střed Moravy se tak stává v Česku oblastí nejlépe vybavenou dálnicemi a další se plánují. Přerov se však stal také problémem, který naopak ilustruje, proč se Česku stavět dálnice nedaří.

K jižnímu okraji padesátitisícového Přerova došel čtyřproudý asfaltový koridor už v roce 2011. Pak se ale auta noří do úzkých přeplněných ulic města, aby za ním opět najela na pokračování D1, které má být hotové ještě letos. Přerovu by výrazně ulevilo propojení obou konců dálnice, s níž se počítá do sítě evropských tranzitních tahů. Zhruba desetikilometrový úsek vedený rovinatou krajinou je už dvacet let ve stadiu přípravy, jejíž konec je zatím v nedohlednu. Stát a město Přerov totiž narazily na problém, který v počátcích podcenily. Jeho podobu lze nalézt v přerovské periferní čtvrti Dluhonice.

Příjezd do Dluhonic nevypadá zrovna jako výlet snů. Silnice těsně před příjezdem do obce míjí chemičku, hned za ní vykukují komíny strojírny. Prostoru těsně u okraje Dluhonic nekompromisně dominuje rušná železniční trať na Olomouc s rychle projíždějícími soupravami. Stačí ale zabočit na úzkou cestu uvnitř obce, aby se otevřel o poznání příjemnější prostor. Mezi zahradami je parčík s desítkami vzrostlých lip, hřiště místního sokola a malá venkovní hospoda. Za plotem se ve vysoké trávě pasou koně. Hluk ze železnice je odstíněn domky.

Zhruba třísethlavé Dluhonice jsou sice administrativně součástí Přerova, leží však asi dva kilometry stranou a jsou zřetelně oddělené pásem divoké zeleně. V roce 1993 si místní v referendu odhlasovali osamostatnění obce, ministerstvo vnitra však žádost zamítlo. Tehdy to mohlo vypadat jako formalita, dnes se však ukazuje, že šlo o rozhodnutí, které zcela zásadně ovlivňuje život v obci.

Přerovská radnice řešila, aby dálnice neohrozila chemičku. Dluhonice se jim zdály méně důležité.

Tweetni to

Když se totiž hledala trasa pro vedení dálničního obchvatu kolem Přerova, stát ji nechal narýsovat přes východní okraj Dluhonic. Dálnice tak povede přesně v místech zmíněného parčíku a několika okolních domů. Pohled na mapu i návštěva v místě ukazují, že čtyřproudá komunikace, po níž budou jezdit auta od Brna, Prahy a Vídně směrem na Ostravu a Polsko, mohla být naprojektována dál od obce, volný prostor by pro to byl. Přerovská radnice ale spíš řešila, aby dálnice neohrozila chemičku a strojírnu. Dluhonice se zdály méně důležité. „Byly tam politické a osobní zájmy, hrálo se o pozemky, které se měly vykupovat,“ říká senátorka za Přerov Jitka Seitlová, která se případem dlouhodobě zabývá. Za situace, kdy „vzdálená“ přerovská reprezentace nehájila jejich zájmy, se skupinka dluhonických občanů začala bránit sama a stát – i Přerov – mají velký problém.

Ministr mění křižovatku
K jeho porozumění je třeba vrátit se o řadu let zpět. Český stát ve snaze urychlit stavbu dálnic si už v devadesátých letech 20. století osvojil zvyk nechávat dálniční stavby posoudit z hlediska vlivů na přírodu a zdraví (známé pod označením EIA) dlouho dopředu. Mělo se za to, že EIA dělaná s velkým předstihem nepřitáhne tolik zájmu veřejnosti, bude hotová, a pokud se stavba opozdí, posudku se prostě prodlouží platnost. Tak se to udělalo i u Přerova, kde byla EIA hotová už v roce 2000. Přitom územní rozhodnutí dostali silničáři v roce 2006.

V roce 2010 byl přerovský obchvat jednou ze staveb, kterou postihla globální ekonomická krize. Vláda Petra Nečase tehdy v rámci šetření seškrtala rozpočet na přípravu dálničních staveb a zbrzdil se i výkup pozemků. Ten se kolem roku 2015 zpomalil ještě víc, protože parlament několikrát změnil způsob ocenění vykupované půdy a majitelé s prodejem vyčkávali.

Navíc se objevil problém s posudkem EIA. Pokud chtělo Česko používat na stavbu dálnic peníze z evropských fondů, muselo po vstupu do Unie v roce 2004 posuzovat vliv zamýšlených projektů na životní prostředí a lidské zdraví podle předpisů EU. Jenže Česko se k zapracování unijních pravidel pro EIA do svých zákonů dlouho nemělo. Špidlova, Topolánkova, Fischerova a Nečasova vláda věc odsouvaly v přesvědčení, že Brusel nakonec nějak sleví. To se nestalo a teprve v roce 2015 český parlament unijní zákon pro EIA schválil. Tím však celý problém vyřešen nebyl. Přerovský obchvat stejně jako řada dalších dálničních staveb měl stále pouze starý, již nevyhovující posudek EIA a opakování celého procesu by přineslo další zpoždění. Kabinet Bohuslava Sobotky tedy zařadil přerovskou dálnici na seznam tzv. prioritních staveb, které už mají územní rozhodnutí, a požádal Brusel o povolení, že pro ně lze použít ještě starou EIA. Toto povolení Česko v roce 2016 dostalo.

V září 2014 navíc zkomplikoval přípravu „prioritní“ stavby tehdejší ministr dopravy a rezident Přerova Antonín Prachař. V přesvědčení, že se vše snadno zvládne, nařídil předělat projekt velké mimoúrovňové křižovatky nedaleko Dluhonic, jež má být součástí obchvatu. „První návrh byl drahý a zabíral hodně místa,“ vysvětluje Prachař. Nový projekt křižovatky ovšem znovu otevřel již uzavřený proces územního rozhodnutí. Dluhonickým se tak naskytla možnost do podoby celé stavby ještě promluvit.

Babišova chemička
Místní totiž vytušili, že je to jejich poslední šance, jak se bránit. „Dlouhé roky dáváme různé připomínky – k posudku EIA, k územním plánům, nikdo na ně ale nereagoval, prostě to nakreslili a nic měnit nechtěli,“ říká bývalý starosta Dluhonic Pavel Ježík. „Lidé z Ředitelství silnic a dálnic ČR nejsou vstřícní, mají svoje předpisy a podle nich jedou. Neudělají nic nad to, na nic se neohlíží a Dluhonice obětovali.“ Tím, jak jejich verdikt dopadne na životní styl a na majetek místních, se šéfové ŘSD nezabývali: vykoupili jen trojici domů stojících přímo v trase dálnice, osud dalších, které dálnice těsně mine, život v nich ale zásadně změní, je podle pravidel nemá zajímat a také nezajímá.

Aleš Valenta. Senátor a majitel Synotu.
Z výšky vypadá jako nekonečná linie naděje a propojení, bydlet u ní ale nikdo nechce. • Autor: Milan Bureš
Příkladem za všechny je velký rodinný dům stojící na mírném pahorku na okraji Dluhonic s výhledem do krajiny. Je čerstvě rekonstruovaný a omítnutý, na což rodina dostala povolení, a dokonce půjčku od města Přerova v čase, kdy už bylo vydané územní rozhodnutí a byl hotový projekt dálnice. „Dnes je dům prakticky neprodejný, připravili nás o majetek,“ říká hořce majitel Pavel Horák. Místo výhledu do krajiny bude bydlet u protihlukové stěny, za níž se na pilířích potáhne těleso dálnice.

rsd-mapa-dalnice-stav+vyhled-2019.cdr
Autor: Jirka
Dluhoničtí přitom ohledně dálnice neměli radikální požadavky. Pavel Ježík ještě jako starosta městské části usiloval o to, aby se dálnice posunula kousek dál od obce, stavaři to však odmítli s argumentem, že by se pak těžko vyhýbala chemičce. „Těžko vyhýbat“ znamená, že by projektanti museli udělat na dálnici ostřejší zatáčku a silničáři by v tom úseku museli snížit povolenou rychlost. Přitom jen o několik kilometrů dál směrem na Brno takový případ existuje, rychlost je snížená na sto kilometrů v hodině a auta tudy bez problémů projíždějí. Neochota vyjít lidem v místě vstříc přitom zarazila i přerovskou senátorku Jitku Seitlovou, domluvila tedy Dluhonickým setkání s ředitelem brněnské pobočky ŘSD. „Ten prohlásil, že je připraven celou věc znovu projít a řešit cokoli, kromě jediného – odsunu dálnice dál od vesnice,“ vzpomíná bývalý starosta.

34_KONTEXT3_Jaros
Oni nechtějí ustoupit, tak my taky ne. (Miroslav Patrik ve své brněnské kanceláři) • Autor: Milan Jaroš
Po neúspěšných jednáních proto sedl Ježík k počítači a našel si reference a kontakt na organizaci Děti Země. „Jejich vedoucího Miroslava Patrika stavbaři obviňují, že je fanatik, ale já jsem vděčný za takové lidi,“ říká Ježík. „Příroda se sama neobhájí, proto tady musí být takové spolky.“ Exstarosta Dluhonic je sám stavební projektant, nicméně připouští, že i pro něj je velmi těžké rychle se zorientovat ve státní správě a celé té agendě, která je se stavbou dálnice spojená, a bránit se. „Proto jsem byl rád, když jsem Děti Země našel a mohl jejich služeb využít,“ dodává.

Detaily oné „služby“ přitom ukazují, jak systematicky dnes aktivisté postupují. Miroslav Patrik a jeho kolegové případ prostudovali, našli jeho slabá místa a začali Dluhonice bránit. Zjistili, že díky Prachařově změně křižovatky se otevřela možnost napadnout nové územní řízení. Patrik v podkladech našel, že dálnice má vést místem, kde ekologický posudek odhalil dvacet šest zvlášť chráněných živočichů a rostlin. Průchod takovým územím může povolit ministerstvo životního prostředí výjimkou, což také v květnu 2017 učinilo.

Tím ale zároveň vznikl prostor pro Děti Země. Výjimku v červnu 2017 ekologové napadli s argumentem, že nebyla posouzena jiná varianta dálnice, která by se chráněným biotopům vyhnula. Postupem času pak využili všechny možnosti, které jim zákony dávají. Když v říjnu 2017 ministerstvo odvolání proti výjimce zamítlo, podaly Děti Země na MŽP žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Ten v březnu 2018 žalobu zamítl. V dubnu 2018 tedy podaly Děti Země odvolání (přesněji kasační stížnost) k Nejvyššímu správnímu soudu. V červnu 2018 bylo i tohle odvolání zamítnuto.

Ani tím však ofenziva neskončila. V ten samý čas podalo jiné ekologické sdružení – Voda z Tetčic –, které s Dětmi Země spolupracuje, stížnost na podjatost stavebního úřadu v Přerově, protože tamní primátor veřejně prohlásil, že se stavba musí urychlit a výtky ekologů nejsou důležité. V červnu 2018 Krajský úřad Olomouckého kraje námitce vyhověl, přerovský magistrát z územního řízení vyloučil a přesunul vše do Olomouce.

Tím se celá věc ještě víc zpozdila. Stavební odbor olomouckého magistrátu potřeboval víc času na prostudování. V září 2018 vyzval silničáře k doplnění žádosti o územní rozhodnutí a přerušil řízení do května 2019. V červnu 2019 zaslaly Děti Země další připomínky, například upozorňují, že v dokumentaci k územnímu řízení chybí některá závazná stanoviska, jako třeba vliv dálnice na krajinný ráz.

Mohli si Babišovi říct o obnovu železniční zastávku, která byla nedávno zrušena. Místo toho chtěli hlouposti – lepší chodníky a osvětlení.

Tweetni to

Nyní se čeká, že do konce prázdnin bude nové územní rozhodnutí vydáno. „Pokud se tak stane, zase se odvoláme,“ říká Miroslav Patrik ve své kanceláři v brněnské ulici Cejl. Přitom po územním rozhodnutí přijde podobný boj o stavební povolení, jehož vydání trvá i v méně kontroverzních případech roky. Problém navíc je, že posudek EIA, tedy základní pilíř schvalovací procedury, platí pro přerovskou dálnici do listopadu 2021. Pokud se do té doby nezačne stavět, EIA propadne a ministerstvo by podle mluvčí Dominiky Pospíšilové muselo o její prodloužení opět jednat s Evropskou komisí.

Na námitku, jestli by nestálo za to ustoupit, protože Přerov zoufale čeká na obchvat, Miroslav Patrik pokrčí rameny a tónem, v němž není ani stín pochybností, dodává: „Kdyby ten kilometr trasy posunuli o sto padesát metrů, což obyvatelé Dluhonic žádají už od roku 2000, mohli to mít hotové. Oni nechtějí ustoupit, my taky neustoupíme.“ Silničáři posunutí odmítají s vysvětlením, že by se stavba minimálně o tři roky zdržela. Přitom tolik času už trvá přetahovaná o územní rozhodnutí. „Pokud se mohl měnit projekt kvůli křižovatce, může se změnit i kvůli posunutí dálnice,“ dodává Patrik.

To si ale zatím reprezentanti státu veřejně nepřipouštějí. Vloni na podzim se přijel do Dluhonic podívat Andrej Babiš, jemuž patří i nedaleká chemička na výrobu přísad do barev. Hodinu se procházel v místech, kde se má dálnice stavět, dvě hodiny pak debatoval s občany v kulturním domě. Tam prohlásil, že dálnice opravdu mohla vést kus dál, a vyzval místní, ať si řeknou, co chtějí od státu postavit v rámci kompenzací. Na to Ježík nevzpomíná rád. „Mohli jsme si říct třeba o železniční zastávku. Jsme u trati, zastávku nám přitom před lety zrušili a brzy se tu bude revitalizovat železniční koridor. Mohla by se obnovit. Lidé si však nadiktovali hlouposti – lepší chodníky, místa na parkování nebo osvětlení.“

Tradice neochoty
Přerov nemá podobné potíže sám, je pouze výmluvným příkladem. Stát se i na řadě dalších míst chová, jako by bylo snadné nesouhlasné hlasy ignorovat či rovnou převálcovat. Jenže v demokratické zemi, kde platí právní standardy EU, existuje solidní možnost, jak se proti podivně navrženým stavbám dálnic bránit. Reakce státu je pak často tvrdohlavá a výsledkem jsou nekonečné průtahy, jež si mohl stát ušetřit, pokud by postupoval s větším ohledem na místní obyvatele.

Názornou ukázkou je i „prioritní“ dálniční spojení z Prahy do jižních Čech a rakouského Lince. Stát měl po revoluci možnost navázat na hotovou čtyřproudou silnici Praha–Příbram, protáhnout ji přes Písek do Českých Budějovic a do Rakouska. Takovou dálnici bylo možné doplnit rozšířenou silnicí číslo 3 kolem Tábora a Benešova na pravém břehu Vltavy, kudy dnes jezdí nejvíc aut. Šlo by o levnější a hlavně mnohem rychlejší variantu, která už mohla být roky hotová.

Tisk
Jihočeští politici však žili dlouho v představě, že se bude stavět rychle, a že tedy má vést na obou březích Vltavy plnohodnotná dálnice. Dodnes však zdaleka není hotová ani jedna z tras a jezdí se po starých silnicích přes vesnice. Důvodem je kromě pomalé přípravy stavby také nekončící a zcela pochopitelný odpor obyvatel klidného dolního Posázaví, kudy má dálnice vést.

Trasa mezi Prahou a Pískem, známá jako D4, měla být hotová v roce 2015. Teď se počítá s rokem 2022. Přitom po roce 1989 se postavilo zhruba jen deset kilometrů. Teprve v lednu 2016 vláda rozhodla, že zbytek kvůli nedostatku peněz postaví soukromý investor. Ministerstvo dopravy vypsalo tendr na zajištění poradenských služeb, už ten byl ale špatně připravený a antimonopolní úřad jej zrušil. Uskutečnilo se druhé výběrové řízení s finálním výsledkem teprve v listopadu 2017. Až na jaře 2018 zahájilo ministerstvo dopravy soutěž na dostavbu dálnice D4. Žádost o účast podalo sedm uchazečů a probíhá vyhodnocení.

Všemi vládami vzývaná dálnice D3 doputovala během dvaceti let nejsnazším úsekem z Miličína do Budějovic, celá má být hotová v roce 2028. To by však znamenalo nasadit dosud nepoznané tempo. Přitom původní slib zněl na rok 2010 a ekologičtí aktivisté stavbě nebránili.

Neschopnost či nechuť jednat s veřejností a hledat kompromisní řešení je jeden z významných důvodů, proč český stát staví dálnice tak pomalu, jakkoli politici rádi říkají opak – tedy že důvodem je přílišná benevolentnost. Tradice neochoty se přitom rodila brzy po revoluci. Daniel Vondrouš, bývalý poradce několika ministrů životního prostředí a reprezentant organizace Zelený kruh vzpomíná, jak první porevoluční vlády odmítaly zadávat tzv. strategickou EIA, aby mohly stavět dálnice kdekoli, tedy i v chráněných krajinných oblastech. Strategická EIA je při stavbě vůbec první krok, který vytyčuje nejvhodnější koridor dálnice z hlediska ochrany životního prostředí.

Vondrouš vzpomíná na devadesátá i nultá léta jako na dobu, kdy vítězily chaos a nekoncepčnost. „Politici se snažili stavbu po malých úsecích všemožně zahájit a vsázeli na to, že se potom i nějak dokončí,“ říká. Tehdy se u lidí zapojených do schvalování dálnic rodil pocit, že formality, jako například podmínky z ekologických posudků, se nějak odsunou stranou a pak se na ně v zájmu stavby „zapomene“. Kvůli chvatu a nekompetentnosti se začaly vydávat posudky a další úřední dokumenty potřebné ke schválení staveb s chybami, a byla jen otázka času, kdy se jich naučí odpůrci staveb využívat k jejich blokování.

Ještě v polovině devadesátých let přitom měli aktivističtí ochránci přírody velké ambice. Chtěli méně dálnic a prosazovali rozšíření stávajících silnic a stavbu obchvatů kolem měst. Když vláda nakreslila první představu dálniční sítě, představily ekologické organizace svoji vlastní, kde například neúspěšně požadovaly, aby se trasa mezi Prahou a Ústím nad Labem vyhnula unikátní krajině Českého středohoří. „Změnit trasu nebo zamezit stavbě celé dálnice se ale ekologickým spolkům nikdy nepovedlo,“ říká Vondrouš. Aktivisté se tedy soustředili na kontrolu staveb a někteří v tom dosáhli velké zručnosti.

Kašlou na to
Jedním z nejúspěšnějších je v téhle práci Josef Dvořák, penzista z Tetčic nedaleko Brna. Publicita mu radost nedělá. Rezolutně zakazuje své fotografování a odpolední setkání s novináři v restauraci si také několik dní rozmýšlel. Byl k zastižení jedině přes své přátele. Mobilní telefon sice používá, ale jen kvůli mapám při svém oblíbeném čundrování. Během něj se těžko smiřuje s tím, jak krajinu protínají dálnice a on je musí složitě překonávat. I to podle jeho slov způsobilo, že se teď stavbou dálnic zabývá. Ale jinak, než by si vládní politici přáli: pomáhá lidem, kteří se cítí stavbou dálnic nějak dotčeni. A je v tom velmi úspěšný.


29.7.2019 19:20:05
Profil
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
part 2

Angažmá šestašedesátiletého stavebního inženýra s dlouholetou praxí na přípravě staveb vzniklo neplánovaně, když se sám před lety bránil stavebním plánům střediskové obce Rosice. K budovanému satelitnímu městečku měla být přitažena voda z Tetčic. To se Dvořákovi nelíbilo. S přáteli proto v roce 2008 založili občanské sdružení Voda z Tetčic a snažili se projektu zabránit s přesvědčením, že pro nové domy není v jejich zdroji dost vody. Spor dotažený až k soudu sice prohráli, Rosice si však nakonec při pohledu na odpor postavily vlastní studny.

Od vody k dálnicím se dostal v čase, kdy měl za sebou zkušenost místostarosty a pověst člověka, který se vyzná ve vyhláškách, umí v nich odhalit chyby a sepsat rozklady, jimiž se lze bránit proti nevyhovujícím stavebním plánům. „Dostáváme tipy od lidí, něco jako – tohle se u nás děje, koukněte se na to,“ vysvětluje Dvořák. Jak k němu taková žádost o radu doputuje, když v obraně před rizikem anonymů a výhrůžek nepoužívá ani telefon, ani e-mail? Klienti prý nejčastěji přijdou osobně. Název sdružení je přivede do Tetčic a tam se doptají.

Některé jeho zásahy jsou způsobeny i tím, že ho něco zaujme osobně, například zjevná chyba v úředních rozhodnutích. Podobně začal také jeho poslední případ, kvůli němuž se dostal do celostátních novin. Na úřední desce Rosic si všiml, že se chystá dostavba západní části brněnského obchvatu. Přečetl si veřejně dostupné podklady a všiml si, že úředníci nenechali změřit hluk v ulici, kudy je během stavby vedena objížďka. Přitom šlo o jednu z podmínek stavebního povolení. Dvořák tedy sepsal odvolání.

„Když už jednou píšu odvolání, tak to pročtu důkladně a nenechám na stavebním povolení nit suchou. Moje zkušenost je, že úředníci pracují s rutinou, kašlou na to, jestli je všechno správně,“ říká Dvořák, který je do jisté míry zosobněním opačného přístupu. Pokud ho něco zaujme, nelituje času a hledáním chyb ve stavebním řízení stráví i několik týdnů. „V noci se probudím a napadne mě argument. Tak vstanu a napíšu si ho,“ líčí. Výsledkem jsou – jak sám říká – precizní odvolání, která nutí úředníky upravovat podmínky staveb tak, aby co nejméně postihovaly lidi, kteří v jejich okolí žijí.

Svojí důkladností si nadělal hodně zlé krve. Říká, že dvakrát měl vytlučená okna a fasádu domu politou vyjetým olejem. Mluví o něm i premiér Babiš a ministr dopravy, když si stěžují, že stavbu silnic brzdí lidé, kteří v jejich okolí vůbec nebydlí. Dvořák se ale rozhodl, že jeho prostorem bude celé Česko, protože všude lidé potřebují jeho nezištné, zdarma nabízené služby.

Je tedy přesně tím typem člověka, který umí těžit ze svobody nabyté po roce 1989. „Prostě jsem uvěřil, že zákony platí pro všechny a že každý může být aktivní, pokud chce,“ odpovídá na otázku, co jej motivuje. „Hrozně mě rozčiluje, že ,ministerstvo ničení životního prostředí‘ napíše k zadání stavby podmínky a podřízené úřady na ně kašlou. To je totalita,“ sype ze sebe v rozhořčení, do něhož se během rozhovoru noří. Důkaz vidí i ve snahách omezit hlasy, jako je ten jeho. Například v loňské novele stavebního zákona, která nedovoluje účast občanských sdružení v procesu získávání územního řízení a stavebního povolení, pokud nebylo vydané stanovisko EIA. „Kvůli takovým věcem to ale dělám a budu dělat,“ dodává Dvořák.

Co by pomohlo
Situaci na rozestavěných dálnicích má veřejnost ve zvyku posuzovat podle počtu dělníků a strojů. Dosavadní zkušenosti ovšem ukazují, že samotná stavební činnost za deseti- či dvacetiletá zpoždění nemůže. Jak je vidět i u Přerova, problémem je příprava staveb. Vloni uveřejněná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o stavbě dálnic v letech 2013–2017 konstatuje, že průměrná doba přípravy stavby několikakilometrových úseků je třináct let, o čtyři roky déle než u předchozího šetření.

Jako nejčastější důvod analytici NKÚ uvádějí zdlouhavé výkupy pozemků. Ty přitom provázejí stavbu dálnic v Česku od devadesátých let a stát si za ně může velkou měrou sám. Dlouho totiž nebyl schopný stanovit rozumnou cenu, která by majitele k prodeji motivovala. Zpočátku se vykupovaly pozemky za cenu zemědělské půdy a často šlo o pouhé koruny za metr čtvereční. Takový prodej se nikomu nevyplatil. Majitelé proto odmítali prodat a doufali, že přinutí stát cenu zvýšit. To se stalo. Parlament v roce 2012 uzákonil změnu a začal půdu vykupovat za cenu stavebních pozemků, která bývala i stonásobně vyšší. Výsledek ovšem byl, že levnou zemědělskou půdu v místě budoucích dálnic začali skupovat spekulanti. To přineslo zlou krev a opět vyčkávání, kolik stát nakonec zaplatí. I takový stav prodeje brzdil.

Stát tedy ve snaze najít řešení v roce 2014 rozhodl, že bude vykupovat pozemky pod budoucími dálnicemi za osminásobek, ve výjimečných případech (například v okolí velkých měst, kde je cena půdy vysoká) šestnáctinásobek ceny zemědělské půdy. Tím se měla stanovit motivační cena, kterou si mohli všichni předem spočítat. Přesto stát dál narážel na případy, kdy majitelé ze zásady odmítali prodat, případně se s nimi úředníci nedokázali spojit. Vyvlastňovací řízení přitom z pohledu státu trvalo dlouho, roky, hlavně kvůli dohadování náhrady. Parlament přitom považoval rychlé vyvlastnění za politicky citlivé téma, do kterého se především pravicovým poslancům nechtělo.

To se změnilo loni v létě, kdy v široké shodě prošel zákon, který se inspiroval podobnou normou v Německu. V jeho rámci stát může spustit vyvlastňovací řízení a během něj nabídnout cenu. I když pak majitel s cenou nesouhlasí, může stát vydat stavební povolení, začít stavět a teprve později se s majitelem pozemku dohadovat o ceně, případně se o její výši soudit.

Za pomalé výkupy pozemků si stát mohl zčásti sám. Dlouho nebyl schopen stanovit rozumnou cenu, která by majitele k prodeji motivovala.

Tweetni to

Výstavba dálnic by se podle odborníků dala urychlit i dalšími opatřeními. Především změnou charakteru klíčové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR, které má stavbu dálnic na starosti a zjevně pracuje pomalu (to se pozná i během několikaměsíčního čekání na odpovědi na otázky, jež jim novinář pošle). Dnes jde o příspěvkovou organizaci, podobně jako například muzea. Stát jí vyměří rozpočet a posílá peníze na provoz, sama negeneruje žádný zisk. Podle kritiků tedy ŘSD chybí motivace dělat práci rychleji a kvalitněji.

Bývalý ministr dopravy Prachař si myslí, že by práci ŘSD zkvalitnila změna na státní obchodní společnost, nynější ministr dopravy Kremlík navrhuje akciovou společnost. Do jejího rozpočtu by mohly jít peníze z mýtného pro kamiony (ročně asi jedenáct miliard) a dálničních známek (ročně čtyři a půl miliardy). Podobně funguje i rakouská společnost pečující o dálnice ASFINAG, která bývá často v Česku uváděna jako vzor kvalitně fungující instituce.

Dalším zřetelným problémem je kolize s rozvojovými plány krajů, jimž se stát musí při plánování dálnic nebo železnic přizpůsobovat. Spor se například vede v souvislosti s obchvatem Prahy v severozápadní části města v blízkosti obce Suchdol. Stát chce okruh vysunout dále od Prahy, kraj však má jiné představy. Přestože vládu i Středočeský kraj řídí Babišovo ANO, není schopné omezení krajů prosadit. Lobby krajských politiků, která je silná i v parlamentu, totiž se změnou nesouhlasí a žádná strana se s ní zatím nepustila do střetu. Znamenal by totiž omezení kompetencí krajů a hrozící prohru v krajských volbách.

Prachař se snažil zákon připravit tak, že jej přeložil z německé normy. Pokud by se schválil, vytyčená trasa dálnice či vysokorychlostní železnice by byla pro kraje závazná. Dnes o dálničních koridorech spolurozhodují kraje, což někdy vede k dlouhodobě zablokované situaci, právě jako na okraji Prahy.

Tisk
Podle náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka už se povedlo díky novému zákonu o zadávání veřejných zakázek zrychlit práci antimonopolního úřadu, který v několika případech rozporoval špatně připravené tendry na stavební firmy, například u D3 kolem Budějovic nebo na D35 u Hradce. Kromě prosazení zákona na snazší vyvlastňování došlo za ministra dopravy Dana Ťoka k výraznému navýšení rozpočtu na stavbu dálnic, víc peněz šlo tedy i do přípravy. Nakolik se tím povedlo skutečně přípravu zrychlit, zatím není jasné, věc čeká na další podrobnou analýzu NKÚ. Podle údajů zveřejněných na webu ŘSD by ale mělo po roce 2020 dojít k výraznému zvýšení stavební aktivity. V roce 2022 má být uvedeno do provozu 97 km nových dálnic, o dva roky později dokonce 147 km (viz graf). Zrychlení se daří i kvůli výraznému zlevnění staveb. Pro srovnání: vláda Miloše Zemana uzavřela v roce 2002 bez výběrového řízení smlouvu na stavbu dálnice z Olomouce do Ostravy s izraelskou společností Housing & Construction. Kontrakt měl vyjít na 125 miliard korun, další vláda od něj ale pro jeho naprostou nevýhodnost odstoupila. Kilometr měl totiž vyjít na víc než miliardu a půl. Přitom dnes se především díky výběrovým řízením a zvýšené konkurenci stavebních firem staví až desetkrát levněji. Stavbě nových dálnic naopak nesvědčí časté střídání vrcholných manažerů. Jen za poslední dekádu vedlo ŘSD deset lidí, letos nastoupil už třetí ředitel.

Tisk
graf
Čoček rovněž uvádí, že peníze na stavbu dálnic jsou zatím vládou slíbeny do roku 2020, později by mohlo dojít k využití peněz soukromých investorů (zmiňuje se D3, D35, D6 na Karlovy Vary, kde se dnes stále jezdí jako v osmdesátých letech, jen silnice jsou plné aut). Přesto je zřejmé, že ani vyšší rychlost stavařů nepohne s dálnicemi tam, kde existuje soustředěný odpor místních lidí jako ve zmíněných středních Čechách. Je jisté, že Babišův termín 2025 se například na D3 splnit nepodaří a jistý zdaleka není ani zmíněný rok 2030. „V té době ale bude možné jezdit z Prahy na jih po D4 přes Příbram a Písek,“ uvádí Čoček. Jen dodejme, že jde o trasu, kterou jihočeští politici před pětadvaceti lety odmítali jako nedůstojnou.


29.7.2019 19:21:03
Profil
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
...takový krásný, nezaujatý, vyvážený, neutrální článek. JirkaS zaplesá.


29.7.2019 19:26:43
Profil
 

Příspěvky: 2655
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Ten článek není zprávou, která má být objektivní (stalo se...), ale jakousi analýzou někoho z redakce. Ta může být pravá, levá, červená nebo v tomto případě zelená...


29.7.2019 20:35:53
Profil
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Analýza, která bere v úvahu jen jednu stranu...ano, to je přesně vaše "sluničková" představa o nezávislosti/nestrannosti médií nebo analýz.
Kdyby to byl komentář, neřeknu ani popel. Jen tiše zavzpomínám, že Respekt kdysi úplně dávno býval spíše na pravicové straně (=osobní svobody).


29.7.2019 20:47:27
Profil
 

Příspěvky: 2655
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Když nedokážeš odlišit zprávu od analýzy nebo komentáře, je to marný. Ovšem neznalost ti nijak nebrání v nálepkování, naopak tím nešetříš.
Analýza v Haló Sobotě bude z principu jiná než ta v Reflexu, analýza není soudní líčení (a i to mívá v každém kole ze stejných podkladů jiné výsledky). Kdyby měla být podle tebe jediná objektivní, mohli bysme tu mít jen jedny noviny. To už jsme tu měli...
Pravice není jen o osobní svobodě, to sis to rozložení pěkně zidealizoval, což ti umožňuje každého nálepkovat jako levičáka, módně neomarxistu. Jako pravicová se běžně vždy brala (katolická) církev. Přestože byl její program v podstatě značně kolektivistický, jen hájil staré "osvědčené" hodnoty.


29.7.2019 21:02:23
Profil
 

Příspěvky: 411
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Citace:
Příkladem Je čerstvě rekonstruovaný a omítnutý,„Dnes je dům prakticky neprodejný, připravili nás o majetek,“ říká hořce majitel Pavel Horák. Místo výhledu do krajiny bude bydlet u protihlukové stěny, za níž se na pilířích potáhne těleso dálnice.
--
EIA hotová už v roce 2000. Přitom územní rozhodnutí dostali silničáři v roce 2006.

Tady má asi někdo hlavu jenom na okrasu :D. Tak buď jim to zase tolik nevadí, nebo jsou fakt hloupí.
Citace:
„Příroda se sama neobhájí, proto tady musí být takové spolky.

Tak obraceli se na Děti kvůli přírodě, nebo kvůli barákům o kterých to celou dobu bylo? :D

Citace:
Spor se například vede v souvislosti s obchvatem Prahy v severozápadní části města v blízkosti obce Suchdol. Stát chce okruh vysunout dále od Prahy, kraj však má jiné představy.

Vláda chce odsunout okruh?

PS.: Díky za sdílení :D. Čekal jsem ale něco světobornějšího, jak z toho někteří ustřikovali.


29.7.2019 21:12:00
Profil
 

Příspěvky: 305
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Díky za nasdílení. Samozřejmě Respekt má nějaký světonázor, v politice s něma leckde souhlasím, a tak jsem dostal to, co jsme očekával. Jaké přirovnání asi tak použít ... "Jako Hurvínek válku" bych to viděl.

Citace:
...mohla být naprojektována dál od obce, volný prostor by pro to byl. Přerovská radnice ale spíš řešila, aby dálnice neohrozila chemičku a strojírnu. Dluhonice se zdály méně důležité. „Byly tam politické a osobní zájmy, hrálo se o pozemky, které se měly vykupovat,“...


Samozřejmě, že se hrálo o výkup pozemků. Přece jenom je rozdíl, jestli máte vykoupit co nejmenší koridor průchodu areálem chemičky, nebo vykoupit a ubourat půlku fabriky.
Volný prostor by pro to byl? Redaktorka z Prahy se přijela podívat do Dluhonic, rozhlídla se kolem a konstatovala, že je tam pole, nebo jakým způsobem se na to přišlo?

Citace:
„Těžko vyhýbat“ znamená, že by projektanti museli udělat na dálnici ostřejší zatáčku a silničáři by v tom úseku museli snížit povolenou rychlost.


Ano, tuhle uděláme ostřejší zatáčku, abychom uhnuli dvoum domům, tam uděláme ostřejší zatáčku, aby Franta měl lepší výhled z domu, který si kupoval v době, kdy už dávno byl projekt na dálnici hotový a támhle uděláme ostřejší zatáčku kvůli resortu pana premiéra.
A další článek bude mít nadpis "České dálnice jsou nejpomalejší a nejnebezpečnější ve světě. Proč čeští projektanti tvoří klikatice?"

Kdyby radši tehdy Prachař a teď Babiš ("je to blbě naprojektované, ale postavme to") drželi huby.

_________________
Jsem chodec, řidič, cyklista, cestující VHD. Get over it.


30.7.2019 10:04:47
Profil
 

Příspěvky: 980
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Pár úletů tam je (pražský okruh, posunutí D1), ale v rámci celého článku jsou to spíš drobnosti. Zásadní jsou tam úplně jiné pasáže týkající se legislativy (zákon o EIA) nebo práce státní správy tzn. problémů, které tam jsou správně identifikované jako to, co výstavbu nejvíc zdržuje. Zajímavé je, že se tady všichni točí na těchle nepřesnostech, ale nijak nekomentují jádro článku. Pro příklad se jedná mimo jiné o tyto části (je toho tam víc):

Citace:
Navíc se objevil problém s posudkem EIA. Pokud chtělo Česko používat na stavbu dálnic peníze z evropských fondů, muselo po vstupu do Unie v roce 2004 posuzovat vliv zamýšlených projektů na životní prostředí a lidské zdraví podle předpisů EU. Jenže Česko se k zapracování unijních pravidel pro EIA do svých zákonů dlouho nemělo. Špidlova, Topolánkova, Fischerova a Nečasova vláda věc odsouvaly v přesvědčení, že Brusel nakonec nějak sleví. To se nestalo a teprve v roce 2015 český parlament unijní zákon pro EIA schválil. Tím však celý problém vyřešen nebyl. Přerovský obchvat stejně jako řada dalších dálničních staveb měl stále pouze starý, již nevyhovující posudek EIA a opakování celého procesu by přineslo další zpoždění. Kabinet Bohuslava Sobotky tedy zařadil přerovskou dálnici na seznam tzv. prioritních staveb, které už mají územní rozhodnutí, a požádal Brusel o povolení, že pro ně lze použít ještě starou EIA. Toto povolení Česko v roce 2016 dostalo.


Citace:
V září 2014 navíc zkomplikoval přípravu „prioritní“ stavby tehdejší ministr dopravy a rezident Přerova Antonín Prachař. V přesvědčení, že se vše snadno zvládne, nařídil předělat projekt velké mimoúrovňové křižovatky nedaleko Dluhonic, jež má být součástí obchvatu. „První návrh byl drahý a zabíral hodně místa,“ vysvětluje Prachař. Nový projekt křižovatky ovšem znovu otevřel již uzavřený proces územního rozhodnutí. Dluhonickým se tak naskytla možnost do podoby celé stavby ještě promluvit.


30.7.2019 11:28:14
Profil
 

Příspěvky: 411
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
ML90 píše:
Pár úletů tam je (pražský okruh, posunutí D1), ale v rámci celého článku jsou to spíš drobnosti. Zásadní jsou tam úplně jiné pasáže týkající se legislativy (zákon o EIA) nebo práce státní správy tzn. problémů, které tam jsou správně identifikované jako to, co výstavbu nejvíc zdržuje. Zajímavé je, že se tady všichni točí na těchle nepřesnostech, ale nijak nekomentují jádro článku.

Možná proto, že to jsou známé věci a z našeho pohledu to nemá cenu komentovat.


30.7.2019 14:50:01
Profil
 

Příspěvky: 475
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
ML90: S tim nesouhlasim. To jsou jen castecne problemy, nebo spis popis nastroju, co pouzivaji odpurci vystavby.

Treba u tech Dluhonic jde o to, ze spor Prerov/Dluhonice/RSD o vedeni trasy, byl uzavren v ramci UR. Zustala jedna nespokojena strana, ale to u takovyhlech staveb bude vzdy, ktera ted zneuziva vsech moznych prostredku, aby oddalila/zabranila vystavbe.

S D3 to bude podobne. Nespokejeni budou hledat kazdou prilezitost, jak do jeji vystavby hodit vidle.


30.7.2019 15:03:01
Profil
 

Příspěvky: 980
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
krtek700 píše:
Možná proto, že to jsou známé věci a z našeho pohledu to nemá cenu komentovat.


To sice ano, ale pro průměrného čtenáře Respektu to známá věc není a přesně to, o čem jsem psal (problémy s legislativou, špatně fungující státní správa), pro něj bude zásadní sdělení toho článku.


30.7.2019 15:11:30
Profil
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
...ale jak psal Geo - jednak je to už pravěk, a jednak kdyby tohle bylo OK, tak by zase rozporovali něco jiného (viz ostatní stavby - požadavky na revizi všech stanovisek, účelové drobení pozemků na desítky vlastníků, námitky na podjatost a podobné "finty" Patrikovců, které tento objektivní článek jakoby zázrakem opominul...(


30.7.2019 15:54:26
Profil
 

Příspěvky: 411
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
ML90 píše:
To sice ano, ale pro průměrného čtenáře Respektu to známá věc není a přesně to, o čem jsem psal (problémy s legislativou, špatně fungující státní správa), pro něj bude zásadní sdělení toho článku.

To je zajímavé tvrzení a skoro by mě na to zajímala rozsáhlá sonda mezi lidmi, co je podle nich za problém při stavbě infrastruktury.
Je pravda že podle vyjádření lidí v diskuzích a někdy i politiků to vypadá, že si v lednu ministr sedne a řekne, že se letos postaví tohle a tamto.(a že má v šuplíku připravené všechny dálnice a jen vybírá).


30.7.2019 18:37:48
Profil
 

Příspěvky: 4024
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Průměrnej čtenář respektu zaplesá, protože se tam autor několikrát otřel o Babiše, to mu stačí ke štěstí a utvrzení ve víře, a reálný souvislosti ho nezajímaj. A mě zas nezajímá, co napíšou nájemný vrazi od Bakaly (sám bych si to dovedl napsat líp a nebylo by to tak zbytečně dlouhý).


31.7.2019 1:14:13
Profil
 

Příspěvky: 411
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
jonáš píše:
Průměrnej čtenář respektu zaplesá, protože se tam autor několikrát otřel o Babiše, to mu stačí ke štěstí a utvrzení ve víře, a reálný souvislosti ho nezajímaj. A mě zas nezajímá, co napíšou nájemný vrazi od Bakaly (sám bych si to dovedl napsat líp a nebylo by to tak zbytečně dlouhý).

Chtěl jsem zrovna napsat, že se mi nezdál Respekt zase tak o Babišovi(ale jelikož ho moc neřeším, tak neznám sleduju tak maximálně Taberyho na twitteru), tak jsem si otevřel web a první dva články :
POKUD JOUROVÁ ZÍSKÁ SILNÉ PORTFOLIO, NEBUDE TO OCENĚNÍ ČESKA ANI BABIŠE (Babiš)
KDYŽ NECHCEŠ DĚLAT NIC, UDĚLEJ (UHELNOU) KOMISI (Brabec)
:D Tak má jonáš asi pravdu :D

Teď jsem narazil na super rozhovor taky z takového pochybného webu:
https://www.ctidoma.cz/zpravodajstvi/20 ... 1-se-tahne

Vlastně kromě debility srovnávat něco na městě a modernizaci D1, je vyjádření starosty, že narozdíl od ŘSD nemusí soutěžit zhotovitele. Města nemusí soutěžit firmy?

Pokud se nepletu, tak zrovna nedávno se otevřelo centrum města, kde snad 2 roky nešlo jezdit, kvůli rekonstrukci :D


31.7.2019 10:13:25
Profil
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
...ale že se v Praze najde trafika pro Bursíka s Komisí proti emisím, to už asi spřáteleným "protiautistům" tolik vyčítat v Respektu nebudem...:o)


31.7.2019 10:41:48
Profil
 

Příspěvky: 2655
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
jonáš píše:
Průměrnej čtenář respektu zaplesá, protože se tam autor několikrát otřel o Babiše, to mu stačí ke štěstí a utvrzení ve víře, a reálný souvislosti ho nezajímaj. A mě zas nezajímá, co napíšou nájemný vrazi od Bakaly (sám bych si to dovedl napsat líp a nebylo by to tak zbytečně dlouhý).
A koblihářům to zas stačí k utvrzení jejich postoje, jak je Babiš skvělý, všichni se proti němu spikli a jen mu škoděj :-)
Když to dovedš napsat líp, tak proč to nikde není? :-)


31.7.2019 20:42:15
Profil
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Jonáš je novinář? Tohle psal Marek Švehla, žádnej cucák, takže to není opomenutí, ale jasný ideový záměr.. Ale aspoň tam identifikoval všechny současné klíčové "veřejné nepřátele" č.1 a č.2 - Patrik, Dvořák (vodník).
Pak ještě veselé figurky typu pan bývalý předseda osadního výboru s půl metrem čtverečním pozemku a opřel se o nestranné osobnosti typu pana Vondrouše. I když vrcholem je asi, jak už psal krtek, majitel haciendy u dálnice, který znal ÚR, přesto rekonstruoval svůj dům a teď ho šokovalo, že tam ta dálnice bude a že je neprodejný... Darwinova cena v malém.


31.7.2019 20:54:35
Profil
 

Příspěvky: 2655
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Není novinář, ale tvrdí, že by to zvládnul líp...


31.7.2019 20:57:26
Profil
 

Příspěvky: 1482
Bydliště: Poblíž Vysočanské radiály, v budoucnu R520
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Zvládnul. A chceš nám jako namluvit, že by mu to Erik otisknul?


31.7.2019 21:11:26
Profil
 

Příspěvky: 2655
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
Neuskakuj jinam. Kdo by otisknul, není důležité. Když by to bylo lepší, určitě by se někdo našel...


31.7.2019 22:46:10
Profil
 

Příspěvky: 411
Příspěvek Re: Novináři a jejich bláboly
JirkaS píše:
Neuskakuj jinam. Kdo by otisknul, není důležité. Když by to bylo lepší, určitě by se někdo našel...

Dovolím si tvrdit, že nikdo z významnějších plátků by to někomu noname neotiskl. Problém je v tom, že i kdyby to sepsal bezchybně a podle pravdy, tak pokud není jonáš někdo(novinář,politik, někdo z MD, ŘSD, stavební firmy) nemá šanci to někam protlačit. Onen plátek by to musel ten text ověřovat a to už to skoro můžou napsat sami.


1.8.2019 9:10:49
Profil
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 389 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 11, 12, 13, 14, 15, 16  Další




Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group.
Designed by Vjacheslav Trushkin for Free Forums/DivisionCore.
Český překlad – phpBB.cz