Minulost silniční sítě

[NullDeVoid]

Nemohl jsem tu najít takové téma a ani google mi moc nepomohl (překvapivě…), tak dělám téma tady.
Potřeboval bych něco jako mapy.cz, ale pro minulost. Jaké to bylo v roce například 2000, ale i 1950. Zajímá mě to, co bylo na místě před dálnicemi, zejména. Vím, že ta hvězdice z Prahy byla dříve o silnicích I. třídy, ale i D1? Co bylo před D1 jako spojnice Prahy a Brna? I/1? Bylo něco jako I/0, tzn. okruh okolo Prahy? A co D2? Před tím to nemohla být I/2, protože bývalá I/2 je z Brna do Jihlavy a pak kamsi kousek dál, nynější II/602.

[darwousek]

Tohle mě taky vždycky zajímalo. Samozřejmě jsou letecké mapy z 50. Let ale nějaká klasická mapa by byla lepší.

[Tomas Eybl]

Mně to strýček Google našel, stačilo zadat: "nástěnná mapa Československa 1950".

A vyskočilo mi např. toto: https://aukro.cz/ceskoslovenska-sociali ... 7041460050
Stačí jen na to obětovat těch pár drobných. Ale co já vím - možná vaše zvědavost není tak silná .

Co se mě týče, na základce jsem okolo podobných map chodil a zajímalo mě na nich mnoho údajů, ale čísla silnic tedy ne. Holt tehdy nebyl takový provoz a člověku ani na středních či dokonce dálkových trasách nevadilo jezdit přes Horní a Dolní Kotěhůle.

[NullDeVoid]

No jako hledat nástěnnou mapu by mě nenapadlo ani za 100 let…
40 kč, to je nic. I kdyby to bylo 240, což to nakonec s přepravou bude, tak je to stále nic. Můj problém je spíš jestli tam je to, co potřebuju, ale hlavně to, že bych to potřeboval nějak…jak jsou mapy.cz teď. Potřebuju to v elektronické podobě.

[mbmat]

https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=MapList
v pravém okně rozklikneš "Vrstvy" a odoznačíš "Topografické mapy ČÚZK" a vybereš vrstvu "Ortofotomapa (50.léta)"

[kot]

Díky mbmate za hezký odkaz. To zase sežere času...

[NullDeVoid]

Velmi pěkný odkaz. Sice ne úplně to, co jsem potřeboval, ale tak při nejhorším to tam jde nějak najít.
Rozestavěná D1, to je taky něco. Neexistující průtah Varama… Fascinující.

[mapman]

Tady: https://ags.cuzk.cz/archiv/ jsou toho mraky. Jsou to archiválie, takže uživatel musí kliknout do mapy a ukáže se mu seznam map pro dané místo. Zajímavé jsou např.: Topografické mapy v systému S-1952

[Vizi]

Jejda to by ale bylo téma na hodně dlouhé vyprávění
A ano mám k tomu hodně materiálů včetně map a atlasů, některé i v digitalizované podobě, většinu fyzických
Tak teď je jenom otázka čím a kde začít?

[hyper9]

Kudy se například jezdilo Praha-Brno před postavením D1?

[Vizi]

Přes Český Brod a Kolín dále směr Jihlava
Za první republiky pak byla dnešní II/345 Golčův Jeníkov - Chotěboř - Ždírec hlavní státní silnice "Chotěbořská" a pokračovala dál do Žďáru nad Sázavou, historicky byla zvaná též "Brněnská", takže si myslím že se jezdilo v té době tudy a přes Jihlavu až později

[Honey72]

Koukal jsem do starých autoatlasů, ale přes tu Chotěboř a Žďár se mi to nějak nezdá. Navíc silnice 37 ze Ždírce do Žďáru a dál byla budována až v 70. letech. Do té doby to byla opravdu silnička.
Silnice E15 je vedena přes Jihlavu a z ní podél dnešní D1 do Brna a pak přes Rajhrad do Bratislavy.

[Vizi]

Přehledná mapa silnic Česko-Slovenské republiky se zřetelem k potřebám automobilistů z roku 1939 (kliknutím na náhled vlevo se otevře mapa ve větším rozlišení)

[outdoor]

Kudy se například jezdilo Praha-Brno před postavením D1?

Nejezdilo se nějak přes Benešov- Vlašim - Pelhřimov - Jihlava -V.Meziříčí...
nyní silnice 603- 112 - 602

[mapman]

Jezdilo se přes Kolín, Havl.Brod a Jihlavu.
S tou II/345 je to zajímavé, v mapách číslování silniční sítě z roku 1947 je silnice II/345 vedena dle legendy jako "Státní silnice II. tř. převzatá ze silnice I. tř.", takže před 2SV silnicí I. třídy nejspíš opravdu byla A to, že rozestavěná D1 je tam vedená s číslem 2, už jsme tu taky někde rozebírali.

[Honey72]

Tak jsem projel staré mapy. Na mapě z roku 1917 je to dost nezřetelné, bez možnosti zvětšení, ale na rekonstrukční mapě z roku 1920 je sice státní silnice vedena i přes Chotěboř (dnes 350) a dále do Žďáru, ale dál k Brnu nepokračuje v trase dnešní 37 přes Bíteš, ale přes Bystřici nad Pernštejnem a pak přes Tišnov. Každopádně, i když je tato trasa v té době víceméně kratší, hlavní obchodní trasa vždy vedla přes Jihlavu. A těch státních silnic bylo v republice snad třikrát tolik než dnes, mnohé dokonce nebyly napojeny na celostátní síť anebo končí uprostřed trasy.
Na rekonstrukční mapě z roku 1936 je síť státních silnic výrazně zredukována. Státní silnice přes Chotěboř sice stále vede, ale ve Žďáru nad Sázavou úplně končí. Do města už ani jiná státní silnice nevede. Stejná situace je i na mapě z roku 1950. Na mapě z roku 1960 už státní silnice procházejí přes Žďár jako dnes a jednička přes Chotěboř zmizela.

[kot]

Tak to je tedy slušný chaos...

[Mike]

2 Honey :
to co popisuješ, jsem jel před pár lety, když jsem v Brno koupil nové auto a to staré, s platnou DK stálo v Praze....

[NullDeVoid]

Takže ona nikdy neexistovala „I/1“? Fascinující. Nemyslím jen na trase Praha ↔ Brno.
Současná I/2 mi taky přijde jako na divném místě.

[mapman]

I/1 bylo vyhrazeno pro Pražský okruh.
Dnešní I/2 byla do konce 90. let II/333.

[Honey72]

Současná silnice 2 z Prahy přes Kutnou Horu nebyl tenkrát špatný nápad. Bylo potřeba přidělit číslo silnici 333, povýšenou mezi státní silnice. Dvojka se přímo vybízela. Zaprvé bylo toto číslo volné a zadruhé skvěle doplňovalo paprskovitý systém silnic vybíhajících z Prahy. Okruh kolem Prahy 1 a paprsky od 2 do 12. Jenže nikdo nečekal, že rychlostky budou změněny na dálnice, jednička může být jen jedna, takže okruh dostal číslo 0 a silnice číslo 2 se nám najednou ocitla o paprsek dříve Nejlepší by bylo silnici 2 přečíslovat, aby systém paprsků nenarušovala a hlavně jsme v Česku zvyklí, že stará silnice vede nebo vedla pod stejným číslem někde poblíž dálnice. Jenže jaké číslo jí dát? 13 je obsazeno a nula taky. A pořád nám ta ta dvojka stejně bude chybět, pokud jí nepřidělíme Staré budějovické silnici Babo raď. prostě vždy budou existovat nějaké výjimky v systému, podobně jako D1, která nemá číslo po staré silnici.

Jinak, silnice číslo 2 dříve nevedla z Bratislavy přes Brno pouze do Jihlavy, jak je všeobecně prezentováno, ale pokračovala dál směrem k Humpolci. Ovšem až k němu nedorazila. V autoatlase z roku 1959 končí ve Větrném Jeníkově a v autoatlase z roku 1964 končí dokonce ve Slavníči, odhadem v místě, kudy jí dnes kříží dálnice D1.
Právě až kousek za Humpolec byla tehdejší protektorátní dálnice rozestavěna, tak to skoro vypadá, jakoby soudruzi chtěli tehdejší těleso využít pro prodloužení dvojky až do Prahy. Ale je to jen ryzí spekulace, kterou mi Tomáš jistě vyvrátí

[NullDeVoid]

Mně to náhodou dává smysl. D0 má to správné místo a je na správném místě. D2 zase dávala smysl v kontextu Československa.
Když jsme u toho, tak mi extrémně nesedí to, co bude D11 od Hradce na sever. To má být nějaká D33 nebo tak. To nemá s trasou 11 nic společného.
To samý „I/73“. To má být prostě D43… Jenže v současné době asi člověk bude rád, pokud bude vůbec nějaký 4pruh… I proto mi přijde divný „I/68“. To má být součást 11.

[mapman]

To je věc názoru.
Pro mě je 11ka v moderním pojetí mezinárodní tah do Polska (na Wrocław) spolu s E67.
Silnici I/11 z Hradce do Šumperka (Postřelmova) bych přečísloval na I/31, ta stejně se severním obchvatem HK zanikne.
Pro další úsek z Rapotína do Opavy můžeme klidně použít I/68 nebo I/56 a z Opavy přes Ostravu na Třinec a Jablunkov to může být souvislá I/68, hlavně pokud se podaří dokončit ten severovýchodní obchvat Třince s propojením na D48.

Trasa I/11 jako celek dnes už nedává dopravně vůbec smysl a je zbytečné ji tak soustavně značit. Ale takových kandidátů na přeznačení by bylo víc. Třeba i I/14, ta v úseku Trutnov-Náchod jakýkoliv dálkový/tranzitní význam úplně postrádá a s dostavbou D11 a I/33 by se v tomto úseku mohla ze sítě silnic I. třídy vyřadit úplně. I dnes se pro cestu z Trutnova do Náchoda v některých úsecích objíždí po okreskách...

[kollma]

Upřímně i na druhou stranu od Trutnova ta I/14 vede jaksi "nikudy". Minimálně navigace po ní určitě nezvolí trasu mezi Libercem a Trutnovem. Další taková je I/39 na trase Volary-ČB.

[Vizi]

Jinak, silnice číslo 2 dříve nevedla z Bratislavy přes Brno pouze do Jihlavy, jak je všeobecně prezentováno, ale pokračovala dál směrem k Humpolci. Ovšem až k němu nedorazila. V autoatlase z roku 1959 končí ve Větrném Jeníkově a v autoatlase z roku 1964 končí dokonce ve Slavníči, odhadem v místě, kudy jí dnes kříží dálnice D1.
Právě až kousek za Humpolec byla tehdejší protektorátní dálnice rozestavěna, tak to skoro vypadá, jakoby soudruzi chtěli tehdejší těleso využít pro prodloužení dvojky až do Prahy. Ale je to jen ryzí spekulace, kterou mi Tomáš jistě vyvrátí

Tehdejší I/2 byla dokonce od Prahy staničena viz. 99 km před Velešovem