Právě je 20.11.2017 10:47:00




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 15 ] 
 Zlato a jiné přírodní bohatství v trase plánovaných dálnic 
Autor Zpráva
 

Příspěvky: 71
Příspěvek Zlato a jiné přírodní bohatství v trase plánovaných dálnic
Kuftscha píše:
Dobrý den,

chtěl bych se zeptat, nemá někdo nějakou bližší (zákulisní) informaci o tom, jak dopadly geologické průzkumy v okolí Jílového u Prahy? Vím, že se to přetřásalo hodně minulý rok s tím, že jejich výsledky budou známy loni na podzim či nejpozději na jaře tohoto roku a pořád nikde nic, nebo alespoň o žádné zprávě ohledně této činnosti nic nevím.

Díky.

;) Se divíš ? Je tam zlato !!! :D


11.7.2014 8:05:41
Profil
 

Příspěvky: 805
Bydliště: Děčín - Praha - České Budějovice
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
No jo, je tam. A je ho tam i dost. A dokonce máme technologii jak to celé vytěžit a zpracovat pod povrchem. Ale to je stejně jedno....

Ale upřímně, i kdyby v čechách nešli ložisko diamantů a nízkosirné ropy schopné posunout wellfare v Česku na úroveň Norska, tak vždycky se najde dostatečně hlasitá parta, která si najde cestu do medií a spustí povyk. O ochraně přírody, o krajinném rázu, o zdraví našich dětí....

Měl jsem v ruce studii o těžbě zlata v Kašperských horách. Zlata je tam neskutečná hromada, těžba byla uvažována podpovrchová se zpracováním ve vyšších patrech těžního pole. Na povrchu měla být jen a pouze težní věž, administračka, trafačka a velmi dobře vyzbrojená ochranka.... Produkce na úrovni desítek tun ročně, s vlastním metalurgickým zpracování slitků. Finální produkce rozdělena na 30% fondu budoucnosti (norský model), 30% odpisy státního dluhu, 40% rozpočtová položka státu....

Možná si pokládáte otázku, proč se tak již neděje, proč nemíříme mezi nejbohatší státy Evropy? Protože dostatečně hlasitá parta prosadila zákaz detailního průzkumu....

Sorry za OT.


11.7.2014 12:52:37
Profil
 

Příspěvky: 564
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
Možná si pokládáte otázku, proč se tak již neděje, proč nemíříme mezi nejbohatší státy Evropy?

Já si kladu otázku, proč bychom tam měli mířit tím, že něco vykopeme ze země. Co kdybychom tam zamířili tím, že snížíme korupci, začneme se chovat moderně a třeba taky něco vymyslíme, co pak dobře prodáme?
A abych byl upřímný, umím si dost dobře představit, jak by se ta vize "čisté těžby a zpracování" postupně změní. Žádná důlní firma nebude provozovat nějakou charitu, ale jen tvrdý byznys, zejména když snadno odtáhne někam jinam. Abychom pak nedopadli jako v Maďarsku s tou protrženou hrází...


11.7.2014 21:13:27
Profil
 

Příspěvky: 1158
Bydliště: R43
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
Dusanh píše:
Možná si pokládáte otázku, proč se tak již neděje, proč nemíříme mezi nejbohatší státy Evropy?

Já si kladu otázku, proč bychom tam měli mířit tím, že něco vykopeme ze země. Co kdybychom tam zamířili tím, že snížíme korupci, začneme se chovat moderně a třeba taky něco vymyslíme, co pak dobře prodáme?
A abych byl upřímný, umím si dost dobře představit, jak by se ta vize "čisté těžby a zpracování" postupně změní. Žádná důlní firma nebude provozovat nějakou charitu, ale jen tvrdý byznys, zejména když snadno odtáhne někam jinam. Abychom pak nedopadli jako v Maďarsku s tou protrženou hrází...

Jako te to vazne OT, ale neda mi to a musim zareagovat...

1/ Michale R, tezni vez asi tezko, lozisko by bylo otevreno stolou, ale to je drobnost. Co drobnost neni je Vase tvzeni o rocni produkci v tunach zlata za rok...To je samozrejme nesmysl.

2/ Dusanhe, souhlasim s omezenim korupce atd. Nicmene dobry hospodar umi hospodarit se vsemi dostupnymi statky, ktere se mu nabizeji, tedy i s nerostnym bohatstvim. Nevidim zadny duvod, proc bychom to zlato nemohli vytezit, a to prijatelnou cestou, ktera bude mit naprosto minimalni dopad na zivotni prostredi...Madarskou havarii radeji ani nezminujte. Jednalo se o naprosto jinou situaci, ktera nemela s jakoukoliv tezbou nic spolecneho. Je to zavadejici priklad, jenz zneuzivaji ekoteroriste k vytvareni negativni nalady ve spolecnsti namirene proti jakekoliv forme tezby.

Ale ted zpatky k problematice D3 a jejiho pruchodu pres Jilove. Ano, dalnice je planovana v tesne blizkosti rudniho reviru Jilove, ktery je stale jeste zapsan ve statni bilanci zasob. To ovsem v zadnem pripade naznamena, ze se bude tezit. Lozisko zlata v Jilovem je opravdu az to nejposlednejsi zlate lozisko v CR, ktere by snad bylo kdy tezeno....


12.7.2014 18:11:25
Profil
 

Příspěvky: 564
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
dobry hospodar umi hospodarit

Rozhodně si nemyslím, že naše vládní garnitury lze označovat jako dobré hospodáře. Zisky by byly použity ke korupci voličů a jiným nesmyslům. Nerostné bohatství se z té země neodpaří, tak s tím chíli počkejme ;)

A co se týče ekoteroristů (mezi které se rozhodně nepočítám), samotné vlády a korporace jim dávají do rukou nejlepší trumfy. Svojí nenažraností na jedné a neschopností na druhé straně.


13.7.2014 9:25:37
Profil
 

Příspěvky: 1158
Bydliště: R43
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
Ale no tak Dusanhe, lidi byli, jsou a budou stale stejni. Na co byste chtel cekat?? V minulosti se snad take zcela vsechno rozkradlo? Cast pravdepodobne ano, ale z ceho potom byla vystavena vsechna horni mesta a vsechny ty pamatky, ktere nam ted zavidi pul sveta? Tezba proste vzdycky byla soucasti nasi spolecnosti a doufam, ze jednou snad zase bude....A s tim "odparenim" nerostneho bohatstvi nemate pravdu. Muze se stat (a uz se to i mnohokrate stalo), ze to, co ma cenu dnes, za nekolik desitek let uz bude z ruznych duvodu bezcenne (napr. kvuli vyvoji technologii, vyvoji svetovych cen, novym ekonomictejsim nalezistim v jinych castech sveta atd.).
Je to vlastne podobne, jako byste tvrdil, ze radeji se stavbou dalnic jeste pockejme, kdyz se dnes tolik penez rozkrade. A v budoucnosti bez korupce to preci postavime daleko efektivneji... Hloupost, ze?


13.7.2014 10:35:37
Profil
 

Příspěvky: 393
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
ad desitky tun rocne...

"ČGS-Geofond uvádí oficiální zásoby 55 tun zlata, dle neoficiálních expertních odhadů by se však mohlo jednat až o 189 tun."

Takze asi tak...


14.7.2014 5:13:03
Profil
 

Příspěvky: 3988
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
Mě hlavně neni jasný, jak je myšleno to "Finální produkce rozdělena na 30% fondu budoucnosti (norský model), 30% odpisy státního dluhu, 40% rozpočtová položka státu...." .. to by tam jako nějaká charitativní firma kutala zadarmo? ;-)
Zatim to totiž tady s cenou těžených surovin vypadá tak, že stát dostane řádově korunu za tunu a firma prodá za tisícovku, viz kauza OKD a další podobný příběhy. Dokud nebude tohle ošetřený, jsem pro úplný moratorium. A je docela zajímavý, že za sociku se vývoz surovin prodával jako důkaz naší zaostalosti, zatimco dneska je to cesta mezi nejbohatší státy :lol:


14.7.2014 11:32:29
Profil
 

Příspěvky: 396
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
Zajímavá věta charitativní firma kutala zadarmo. Mě tohle začíná docela štvát, jak z našeho nerostného bohatství, které skutečně patří nám všem, tak to prostě je, by měla bohatnout soukromá firma typu Mostecké uhelné, která skutečně byla tomuto státu ukradena. Nejvtipnější je, že stát ani od těch Švýcarů nechtěl těch 14 miliard, že mu nechybí, ale to už jsme v jiném tématu. Měl by to těžit stát, klidně třeba firmou Diamo, co těží(la) uran.


14.7.2014 12:45:40
Profil
 

Příspěvky: 805
Bydliště: Děčín - Praha - České Budějovice
Příspěvek Re: D3 - Všeobecně
jonáš píše:
Mě hlavně neni jasný, jak je myšleno to "Finální produkce rozdělena na 30% fondu budoucnosti (norský model), 30% odpisy státního dluhu, 40% rozpočtová položka státu...." .. to by tam jako nějaká charitativní firma kutala zadarmo? ;-)
Zatim to totiž tady s cenou těžených surovin vypadá tak, že stát dostane řádově korunu za tunu a firma prodá za tisícovku, viz kauza OKD a další podobný příběhy. Dokud nebude tohle ošetřený, jsem pro úplný moratorium. A je docela zajímavý, že za sociku se vývoz surovin prodával jako důkaz naší zaostalosti, zatimco dneska je to cesta mezi nejbohatší státy :lol:


.... je to fakt OT, ale v amteriálech, které jsem měl v rucu to bylo myšleno tak, že zlato bude těžit stát (uvažovalo se o přesunutí uvolněných kapacit DIAMO, s.p. který měl dostupné technologie a hlavně lidi). Druhou variantou byla státní licence na těžbu.
Ale je to stejně u ledu, takže co....


14.7.2014 13:23:26
Profil
 

Příspěvky: 824
Bydliště: Javorník/Waldkraiburg
Příspěvek Re: Zlato a jiné přírodní bohatství v trase plánovaných dáln
A kolik by ta těžba stála? Jakou technologií by to zlato z těch hornin odlučovali? Nebo je to první lokalita v ČR kde se zlato vyskytuje v podobě valounů?

_________________
Na konci světa: I/60 a kousek od civilizace: A 94, jinak na cestě mezi nimi.


14.7.2014 21:12:38
Profil Zobrazit autorovy stránky
 

Příspěvky: 805
Bydliště: Děčín - Praha - České Budějovice
Příspěvek Re: Zlato a jiné přírodní bohatství v trase plánovaných dáln
Tak jste mě donutil se pohrabat.... Takže k vaším otázkám:
a) náklady těžby silně odvisnou od koncetrace zlata v rudě. Vždy se pak určují v rozmězí. V případě Kašperk to bylo 280 - 330 USD/Oz (trojská unce, cca 31,3 g). Náklady těžby jsou tak cca 20% - 24% z celkové ceny zlata.
b) Podle chytrých hlav se ekonomicky vyplatí těžit rudu, pokud má víc než 0,5 mg zlata na 1 kg rudy. V Kašperku jsou rudné žíly s hodnotami přes 18 mg/kg (světový max. je okolo 30 mg/kg), což z ní činí jednu z nejbohatších žil široko daleko. Jako hlavní metoda byla Dirax SE (což představuje uzavřený okruh loužení thiomočovinou). Nejsem chemik, ale pochopil jsem, že je to podstatně více friendly látka, než loužení v kyanidových roztocích...
c) valouny se vyskytují vždy, pokud se jedná o rudná ložiska. Vždy však tato ložiska jsou rozplavována hydrotermální vodou, a čím výše položené ložisko, tím víc. Třeba by tam nějaký moc pěkný kousek taky našli.

P.S. A přidávám omluvu, špatně jsem si přečetl číslo a posunul desetinnou čárku. Takže moje věta o tom, že se jedná o desítky tun ročně byla chybná, jedná se 3,2 t/rok.


15.7.2014 8:10:46
Profil
 

Příspěvky: 1158
Bydliště: R43
Příspěvek Re: Zlato a jiné přírodní bohatství v trase plánovaných dáln
Tak jsem rad, ze se tady rozjela diskuze o zlatu, ale nestacim se divit nazorum, ktere tady jsou prezentovany.
Kvituju, ze nekteri z vas tady jsou dokonce pouceni o nekterych vecech ohledne zlata. Snad bych jen doplnil nektere postrehy...

1/ Neni pravda, ze se na vsech loziscich nachazeji valouny a na Kasperskych Horach se rozhodne zadny valoun nenajde. Zlata je tam opravdu hodne, zadne ve forme valounu...

2/ Vynosnost tezby Au se sice do znacne miry odviji od koncetrace Au v hornine, ovsem to je pouze jeden z mnoha faktoru. To cislo 0,5 g/tunu rozhodne neni ekonomicke v pripade podzemni tezby. U otevrenych lomu by to bylo v podstate na hrane ekonomicnosti. (Kasperske Hory by se tezily vyhradne poddporchove.)

3/ Svetove maximum rozhodne neni nejakych 30g/t; naximalni obsahy v Kasperskych Horach jsou ale i nadstandartni, to je pravda). Ovsem celkove zasoby se pocitaji pro tzv. okrajovy vzorek, tedy minimalni koncetraci, ktera je jeste ekonomicky vyuzitelna. Tim se potom definuji celkove zasoby na lozisku. Jestlize statni bilnace hovori o 55 t Au v Kasperskych horach, je toto cislo dane prevsim dvema faktory, a to je ekonomicnost v dobe, kdy byl provaden vypocet zasob, a mira poznani v te dobe (a tady jsou prave ty vyznamne rezervy).

4/ Zadna statni firma neni schopna tezit nerostne suroviny s nejakou prijatelnou mirou ztratovosti (mam na mysli celkovou vyteznost, a tim padem i zisk z vytezene tuny). Statni firma nema zajem na tom, aby vytvarela maximalni zisk, a tudyz by znacna cast potencialniho zisku pro stat byla ztracena. Nemusim snad uvadet priklady toho, jak funguje statni podnik a jak soukromy podnik zabyvajici se stejnou podnikatelskou aktivitou...

5/ Neni pravda, ze stat dostatne z vytezenych nerostu nejake mizerne 1%. To je ucelove vytvorena fama, ktera jak vidim, se velmi dobre ujala i tady na nasem foru. Ve skutecnosti je to obdobne jako u jinych firem. Tedy firma tezi, prodava surovinu a z prijmu za ni plati vsechny ostatni veci, jako jakykoliv jiny podnik prodavajici treba jizdni kola - tedy odvody za zamestnance (dvoji benefit pro stat, nebot usetri na socialnich davkach a jeste ma prijem na danich, zdravotnim, duchodovem a socialnim pojisteni...), samozrejme dan ze zisku atd.
Navic ke vsem danim a odvodum musim uhradit poplatek za vydobyty nerost, ktery se stanovuje velice slozitym vypoctem (bohuzel v tomto je CR unikatni, nebot jinde ve svete je bezna pevna sazba tzv. royalties). Timto se stalo, ze ruzna lobby dosahla ruzne urovne techto poplatku. Velice nizke jsou tyto poplatky u uhli tezeneho poddzemnim zpusobem (max. 0,5% - maximalni vyse, ktera zavisi na hospodarskem vysledku firmy, na socialni situaci v regionu, kde firma pusobi atd.), vyssi jsou potom u uhli z povrchovych velkolomu (max. 1,5%). Zcela nejvyssi (az 10%) jsou potom u surovin jako jsou vysokoprocentni vapence, drahe kameny a veskere rudy (ano i za bezne zelezo se plati stejne jako za zlato). Penize odvedene statu firmou zabyvajici se tezbou jsou tedy vyssi nez u podniku z jinych hospodarskych odvetvi. A to nemluvim o naprosto jine mire rizika, kdy u tezby hraji zasadni roli jednak geologicke podminky loziska, naroky na enviromentalni dopady, ceny na svetovem trhu atd. Nebudu tvrdit, ze to vse tezebni firma nedela s vidinou zisku. Ovsem tvrdit, ze z toho stat nema nic, je druhy extrem...

6/ Pouzivani kyanidu pri louzeno Au je v CR vnimano naprosto negativne, ackoliv je tento stav zcela iracionalni. Koncentrace kyanidu, pouzivane pro ziskavani Au z horniny, jsou velice nizke a kyanid je ze sve podstaty velmi nestabilni chemikalie. Je potreba zduraznit, ze se tato technologie bezne pouziva jinde ve svete a ani takova byrokraticka masinerie, jakou je EU, nebyla proti jejimu pouzivani. Neni my znam jediny pripad umrti v prime souvislosti s kyanizaci zlata. Kyanid se v CR bezne pouziva v chemicke vyrobe, a to dokonce v podnicich blizko vyznamnych vodnich toku. V Koline je dokonce podnik na jeho vyrobu. Nevim, zda jste nekdo zaznamal nejaky rozruch, kdyz odtud pred lety unikl kyanid do Labe. Myslim, ze to byla natolik katastrofalni devastace, ze se o ni u taborovych ohnu vyklada dodnes....
A konecne bych rad znimil, ze i na uzemi CR se v minulosti pro potreby ziskavani zlata pouzival kyanid. Vse bez jakychkoliv dopadu na zivotni prostredi. Bude-li mit nekdo zajem o pekny vylet, muze se vydat treba na byvale lozisko Roudny u Maleho Blaniku. Po nekolika desetiletich od ukonceni tezby by zde drivejsi louzici nadrze poznal jen clovek znaly mistni historie...


15.7.2014 10:30:13
Profil
 

Příspěvky: 3988
Příspěvek Re: Zlato a jiné přírodní bohatství v trase plánovaných dáln
Dík za upřesnění. Já vycházel z informací okolo uhlí a kamení a tam se to kolem toho procenta pohybuje.
Otázka je, jestli je to opravdu nutný vyrabovat a rozfrcat teď, nebo jestli se to bude třeba za pár desítek let hodit víc (a třeba ještě lepší technologií). Aneb zase se vracim k těm námitkám, že za Jakeše jsme vyváželi akorát to dříví nastojato, to fakt nemáme ani dneska na víc?
Při tý odhadovaný těžbě je to v ceně zlata necelé tři miliardy korun za rok, pokud jsem se moc nespletl v přepočtech přes palec. Z toho teda stát dostane dejme tomu deset procent, čili 300 milionů ročně, to ani výstavbu dálnic, natož státní rozpočet nezachrání. Ale jako zisk pro těžební firmu to jistě marný nebude, pokud náklady na těžbu (ve kterejch už by měly bejt mzdy, daně a odvody státu započtený) dělaj pod 25% té ceny.


15.7.2014 12:29:28
Profil
 

Příspěvky: 1158
Bydliště: R43
Příspěvek Re: Zlato a jiné přírodní bohatství v trase plánovaných dáln
Jonasi, ty naklady prave nedelaji pouzenejakych 25%. To, co tady bylo uvedeno, je naprosto zavadejici informace. Ty naklady jsou dosti odlisne jak lozisko od loziska (dokonce v jednotlivych castech jednoho loziska mohou byt zcela odlisne pomery), tak se dost vyznamne lisi napr. v case. Jako priklad zase treba zlato. Jeste pred tremi lety se otviral kdejaky dul, kde naklady byly i vysoko nad 1500 USS/trojskou unci. Ano, za svetova cena dosahovala skoro dvou tisic za unci, tak proc ne. Ovsem dnes jsou takove doly tezce prodelecne a staly se prodelecnymi uz pouhych nekolik mesicu pote, co byla cena zlata na absolutnim vrcholu. Tezarstvi je to velmi riskantni byznys... (Nejedna-li se ovsem o komoditu urcenou v podstate pouze pro domaci trh - tedy treba uhli, kde navyseni ceny zaplati koncovi uzivatele primo. Tleskat tedy nad napadem zvysit odvody za uhli je vpodstate strileni do vlastnich rad).

A jeste k tem vyvozum a tezbe za bolsevika... Za minuleho rezimu se toho moc nevyvezlo (tedy ted myslim, nevyvezlo se ziskem). Tezilo se kdeco (kvuli samozasobovatelske potrebe socialistickeho hospodarstvi), a to dokonce v drtive vetsine se ztratami. Uvolneni v prubehu prestavby (otevreni svetovych trhu atd.) ukazalo jasne nezivotaschopnost vetsiny ceskych dolu (a ty, ktere by snad mohly pokracovat padly za obet drtivemu poklesu cen na svetovych trzich, ktere mely ruzne priciny a nema smysl je zde vsechny uvadet).
No a tvrzeni, ze vyvoz surovin (nejen nerosty, ale treba i drevo atd.) je typicke pouze pro staty tretiho sveta, je taktez zavadejici..Jako priklad uvedme treba Kanadu nebo Australii. A nemusime chodit ani tak moc daleko. Podivejte se treba na Finsko nebo Svedsko. Obe tyto zeme (jako treba i staty na Pyrenejskem poloostrove nebo treba sousedni Sasko) prozivaji v poslednich letech boom loziskoveho pruzkumu. Finsko se tak napr. stalo evropskym nejvetsim tezarem zlata, Svedsko je jiz po mnoha desetileti na spici v produkci zeleza... To nevypada, ze by byly zrovna rozvijejici se staty.
A jeste abych na zaver pripomnel, ze Evropska unie pred nekolika lety vyhlasila doktrinu surovinove nezavislosti (ano, jak pozorohudne podobne tomu socialistickemu zavazku - v celoevropskem meritku vsak uskutecnitelne), a to predevsim na statech jako je Cina a jinych nestabilnich rezimech, s cilem zabezpecit pro svuj (nejen hi-tech) prumysl potrebne zdroje. Drtiva vetsina clenskych statu tedy zacala podporovat geologicky pruzkum (pozor neplest s tezbou!), a to s vedomim toho, ze to, co se drive zdalo byti odepsane nebo nepotrebne, se nyni s lepsimi technologiemi opet jevi jako perspektivni. (Tady mate Jonasi pravdu, ovsem trochu jinak nez se na prvni pohled zda. Technologie tezby a upravy jsou jiz po dlouha leta na velmi vysoke urovni a nezda se, ze by se objevily nove, jeste lepsi metody. Hnacim motorem je v soucasne dobe technologicky pokrok v prumysl a vyuzivani jinych, dosud nepotrebnych surovin, kterych ma Evropa stale jeste dostatek). CR se micmene opet chova naprosto odlisne, bohuzel....


15.7.2014 14:54:42
Profil
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 15 ] 




Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group.
Designed by Vjacheslav Trushkin for Free Forums/DivisionCore.
Český překlad – phpBB.cz