Česko-slovenské okénko
-
- VIP
- Příspěvky: 22513
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Česko-slovenské okénko
Slovo aneb ve slovenštině neexistuje.
Na Slovensku je iba slovo alebo.
Na Slovensku je iba slovo alebo.
Re: Česko-slovenské okénko
Podělím se o nejjednodušší pomůcku, kterou jsem kdy slyšel. Radila nám to kdysi češtinářka ve škole a ještě po 20 letech si ji pamatuju a používám:viky píše:
Jediné,v čem mám guláš,je používání mě,mně,mne,asi jsem zrovna chyběl,když se to probíralo...
Když si do věty místo mě-mně můžu dosadit tvar "tatínka" bude tam "mě".
Když si do věty místo mě-mně můžu dosadit tvar "tatínkovi" bude tam "mně".
Příklad:
Viděl mě - viděl tatínka - tedy "mě"
Mluvil o mně - mluvil o tatínkovi - tedy "mně"
Funguje to stoprocentně.
-
- Autor
- Příspěvky: 6839
- Registrován: 14.3.2009 10:27:45
- Bydliště: Ostrava a okolí
- Kontaktovat uživatele:
Re: Česko-slovenské okénko
Není zač. Napsal bych to hned, jak se rozjela debata, ale dostal jsem se sem až teď...
-
- Příspěvky: 89
- Registrován: 29.4.2009 23:09:02
Re: Česko-slovenské okénko
K problematice "na mostu / mostě" - správně je obojí, zde je ale lepší na mostě, jak už psali ostatní... Viz vysvětlení pro tuto problematiku od Ústavu pro jazyk český
Distribuce koncovek -u/-ě(e) je často závislá na syntaktické funkci, kterou slovo ve větě zastává. U podstatných jmen s významem příslovečného určení místa (méně často i času nebo způsobu) bývá koncovka -ě(e). Při významu objektovém (předmětném) mívají táž podstatná jména koncovku -u: např. na hradě – o hradu, v chrámě – o chrámu, v originále – o originálu, na plotě – o plotu, v potoce – o potoku, na účtě – o účtu, v zákoně – o zákonu. Nejedná se však o striktní pravidlo; to ostatně potvrzuje i Český národní korpus (ČNK), ve kterém bylo častěji zachyceno spojení na účtu oproti na účtě.
odkaz: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=223
Co se týče mně / mě, jednoznačně nejlepší mi přijde ta pomůcka na pády, s tím chybu neuděláte nikdy
Distribuce koncovek -u/-ě(e) je často závislá na syntaktické funkci, kterou slovo ve větě zastává. U podstatných jmen s významem příslovečného určení místa (méně často i času nebo způsobu) bývá koncovka -ě(e). Při významu objektovém (předmětném) mívají táž podstatná jména koncovku -u: např. na hradě – o hradu, v chrámě – o chrámu, v originále – o originálu, na plotě – o plotu, v potoce – o potoku, na účtě – o účtu, v zákoně – o zákonu. Nejedná se však o striktní pravidlo; to ostatně potvrzuje i Český národní korpus (ČNK), ve kterém bylo častěji zachyceno spojení na účtu oproti na účtě.
odkaz: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=223
Co se týče mně / mě, jednoznačně nejlepší mi přijde ta pomůcka na pády, s tím chybu neuděláte nikdy
-
- VIP
- Příspěvky: 22513
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Česko-slovenské okénko
Nyní vás, přátelé, zahltím:
*slovenské slovo "neexistuje" nahradím slovem "nejestvuje" ?
*pak jsem zde viděl slovo "pižlat" - co to je ? "nemohu se s tím pižlat"
*dále nerozumím možná skloňování: "stát disponuje 50 km silnic" nebo "stát disponuje 50 km silnicemi" ?
*píše se správně "radši" nebo "raději" ? nebo oboje ?
*věta: ... je to tak, "což" značí, že ... nebo ... je to tak, "co" značí ... ?
*píše se správně "ledaco" nebo "ledacos" nebo ?
Předem děkuji za odpovědi.
*slovenské slovo "neexistuje" nahradím slovem "nejestvuje" ?
*pak jsem zde viděl slovo "pižlat" - co to je ? "nemohu se s tím pižlat"
*dále nerozumím možná skloňování: "stát disponuje 50 km silnic" nebo "stát disponuje 50 km silnicemi" ?
*píše se správně "radši" nebo "raději" ? nebo oboje ?
*věta: ... je to tak, "což" značí, že ... nebo ... je to tak, "co" značí ... ?
*píše se správně "ledaco" nebo "ledacos" nebo ?
Předem děkuji za odpovědi.
Re: Česko-slovenské okénko
Nejestvuje v češtině nepoužívat -> neexistuje, není
pižlat - patlat, zaobírat se, řešit to
stát disponuje padesáti kilometry silnic (50 km ciest)
radši i raději, oboje
což značí, že - ještě lépe - což znamená, že...
lze toto vše synonymicky: leccos, ledasco, ledacos, ledaco
pižlat - patlat, zaobírat se, řešit to
stát disponuje padesáti kilometry silnic (50 km ciest)
radši i raději, oboje
což značí, že - ještě lépe - což znamená, že...
lze toto vše synonymicky: leccos, ledasco, ledacos, ledaco
Re: Česko-slovenské okénko
pižlat
vem si pilku na železo a zkus s ní uříznout čerstvý strom
nebo jen větev
myslím, že plně pochopíš, co to slovo znamená
a mapman chtěl asi napsat neexistuje = není
vem si pilku na železo a zkus s ní uříznout čerstvý strom
nebo jen větev
myslím, že plně pochopíš, co to slovo znamená
a mapman chtěl asi napsat neexistuje = není
Česká zákonodárnost – odpovědným budiž ten, koho lze nejsnadněji chytit
-
- VIP
- Příspěvky: 22513
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Česko-slovenské okénko
"pižlat" je tedy hezké slůvko.
A pojďme dál(e) - co je správně dál nebo dále ?
výš nebo výše ?
Dočasně by garanci měly poskytnout soukromé banky ... proč je ve slově "měly" tvrdé y ? (slovensky: mali)
Co to je "cmrdlat se" ?
Co jsou to "sokly" ?
A pojďme dál(e) - co je správně dál nebo dále ?
výš nebo výše ?
Dočasně by garanci měly poskytnout soukromé banky ... proč je ve slově "měly" tvrdé y ? (slovensky: mali)
Co to je "cmrdlat se" ?
Co jsou to "sokly" ?
Re: Česko-slovenské okénko
Dál/dále, výš/výše - správně je oboje, přičemž ta delší varianta se považuje za spisovnější.Diaľničiar píše:"pižlat" je tedy hezké slůvko.
A pojďme dál(e) - co je správně dál nebo dále ?
výš nebo výše ?
Dočasně by garanci měly poskytnout soukromé banky ... proč je ve slově "měly" tvrdé y ? (slovensky: mali)
Co to je "cmrdlat se" ?
Co jsou to "sokly" ?
Ve slově měly je tvrdé "y" proto, že podmět je rodu ženského. K určení jaké i/y psát v koncovce příčestí minulého slouží jednoduchá pomůcka - říct si podmět i se zájmenem ti/ty:
banky - "ty banky" - tvrdé y
bankéři - "ti bankéři" - měkké i
sokl je kamenný podstavec soch.
Slovo cmrdlat se neznám ani já .
Re: Česko-slovenské okénko
Sokl je pdstavec obecně... a cmrdlat se, to je mi teda výraz .... ani strýček google ho nezvláda... ale tipoval bych že ti autor myslel pomalu se vléct, pomalu jet či jít...
Re: Česko-slovenské okénko
cmrdat se je podobná jako se s něčím patlat
D47 už máme, teď ještě D48
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Re: Česko-slovenské okénko
Minul sa = česky došel, míňajú sa = česky docházejí.Diaľničiar píše:Evrofondy se mínějí také.
Sloveso "minout se" máme taky, má ale jiný význam.
Re: Česko-slovenské okénko
Diaľničiar: V češtině se používá tvar eurofond, ne evrofond. Čeština sice (narozdíl od mnoha ostatních jazyků včetně Sloveštiny) má "v" ve slově Evropa (dále také evropský). Nicméně "předpona" euro- se píše s "u", eurofond, europoslanec, Euroasie, stejně jako evropská měna euro.
-
- VIP
- Příspěvky: 22513
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Česko-slovenské okénko
jo, díky
to je taky řešení, klidně to sem pište, když uvidíte, že někde dělám chyby častěji
to je taky řešení, klidně to sem pište, když uvidíte, že někde dělám chyby častěji
Re: Česko-slovenské okénko
Jeden termín pro Dialničiara, "cestná premávka" je "silniční provoz", přemávka v češtině nic neznamená... Narazil jsem na to u slovinského promet.si, předpokládám, že promet = premávka = provoz
Re: Česko-slovenské okénko
Nemáme tu téma spisovná čeština, tak šup sem s tím.
Nevím, jak vás, ale mě příšerně tahá za uši dopravní hlášení v Bezstarostné jízdě na Regině. To neustálé "na ulici Legerova, na ulici Modřanská, na ulici Plzeňská stupeň 4" Copak není mnohem přirozenější (o spisovnějším ani nemluvě) použít v ulici Legerova stupeň 4?
Nevím, jak vás, ale mě příšerně tahá za uši dopravní hlášení v Bezstarostné jízdě na Regině. To neustálé "na ulici Legerova, na ulici Modřanská, na ulici Plzeňská stupeň 4" Copak není mnohem přirozenější (o spisovnějším ani nemluvě) použít v ulici Legerova stupeň 4?
Re: Česko-slovenské okénko
Těžko říct, já taky bydlím(bydlel) na Smetanově ulici, ne ve Smetanově ulici. Ale třeba jiný kraj, jiný mrav?
Mimochodem, dobrý odkaz na wiki na několik oblíbených prasopisných chyb:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pravopisné_rady
Mimochodem, dobrý odkaz na wiki na několik oblíbených prasopisných chyb:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pravopisné_rady
Re: Česko-slovenské okénko
Vy jste bezdomovec?flames píše:Těžko říct, já taky bydlím(bydlel) na Smetanově ulici, ne ve Smetanově ulici.
Ale abych měl něco k tématu, poprosím Diaľničiara - co znamená "hradská"?
Musítobýtčtyřpruhové všech zemí, spojte se!
Re: Česko-slovenské okénko
Asi tak ...martin píše:Nemáme tu téma spisovná čeština, tak šup sem s tím.
Nevím, jak vás, ale mě příšerně tahá za uši dopravní hlášení v Bezstarostné jízdě na Regině. To neustálé "na ulici Legerova, na ulici Modřanská, na ulici Plzeňská stupeň 4" Copak není mnohem přirozenější (o spisovnějším ani nemluvě) použít v ulici Legerova stupeň 4?
2.6 Jména ulic a městských částí: na Vinohradské, na Plzeňské, na Korunní, na Hlavní, na České, na Veveří, na Pekařské vs. v Kouřimské, v Písecké; na Vinohradech, na Žižkově vs. v Karlíně, v Židenicích, v Bohunicích
Velká pestrost v užívání předložek ve spojení s konkrétním zeměpisným jménem je výsledkem souhry celé řady činitelů. Roli hraje např. tradice, významnost ulice (jde-li o „třídu“, „bulvár“, „hlavní“ ulici, důležitou dopravní tepnu apod., užívá se vesměs předložky na), umístění ulice v terénu, původ jména, rozdíly teritoriální (zdá se, že vyšší frekvenci má předložka na na Moravě) apod.
Pozorujeme, že výrazně přibývá předložky na zejména v žurnalistické češtině, tam, kde vítězí potřeba stručně a rychle informovat: na Legerově je hustota provozu na stupni čtyři vedle tradičního tato firma sídlí v Legerově (ulici); tradičnímu v Legerově (ulici) v bychom dali přednost v písemném, zejména oficiálním textu. U mnoha jmen ulic považujeme spojení s předložkou v stále ještě za jediné, které je stylově bezpříznakové. Obecné pravidlo však formulovat nelze – záleží na konkrétním jménu.
Re: Česko-slovenské okénko
Nejsem sice Diaľničiar, ale podle mě je to trochu starší výraz pro silnici.Vizi píše:Ale abych měl něco k tématu, poprosím Diaľničiara - co znamená "hradská"?
-
- VIP
- Příspěvky: 22513
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Kamera do auta (on-board)
Slovo "hradská" jsem já zde nikde nepoužil, i ve vyhledávání ho nalezne pouze v této témě. Musel jsem to dát vyhledat, protože samo o sobě toto slovo neznamená nic.
Hrad - je to co hrad u vás
Hradská - není nic; muselo by být "hradná" například "hradná stráž, hradná pani" atď.
O tem, zda je slovo "hradská" starší význam pro silnici, tak o tem jsem já v životě neslyšel. Je akurát Hradská ulica v Bratislave.
Hrad - je to co hrad u vás
Hradská - není nic; muselo by být "hradná" například "hradná stráž, hradná pani" atď.
O tem, zda je slovo "hradská" starší význam pro silnici, tak o tem jsem já v životě neslyšel. Je akurát Hradská ulica v Bratislave.
Re: Kamera do auta (on-board)
Kolego nespletl jste si odbočku ?
Chyba kolegy napravena Martin z Ostravy
Chyba kolegy napravena Martin z Ostravy
Re: Česko-slovenské okénko
Slovo hradská je starší výraz pro silnici, určitý typ silnice, moji prarodiče měli taky ve zvyku to slovo poměrně běžně používat.
Abych do toho vnesl i nějakou definici, našel jsem zápis ze schůze Národního shromáždění Republiky Československé z února 1926, kde se říká:
Abych do toho vnesl i nějakou definici, našel jsem zápis ze schůze Národního shromáždění Republiky Československé z února 1926, kde se říká:
...
Ďalej spravili sme istú slovnú opravu, ktorá sa týka výrazu "hradských". V pôvodnom zákone maďarskom je slovo "hradská" označené ako "közut", čo vo slovenčine alebo v češtine značí "verejná cesta".
Aby tým slovom "hradská", ktoré má špeciálny význam, na Slovensku označovali tak cestu od hradu ku hradu, a to je len jeden jediný druh cesty, nepovstalo nedorozumenie, dali sme na miesto toho výraz "verejná cesta", čím rozumieme akúkoľvek cestu, ktorá sa v republike nachádza.
...
Re: Česko-slovenské okénko
Není zas tak úplně prastarý. V článku ze Stopu 1973, kde se mluví o výstavbě dálnice Bratislava - Brno, je toto slovo běžně používané. Slováci nemají slovo silnice a tak to používali k odlišení od běžné cesty. V tom článku je zajímavé i to, že nepoužívá pojem diaľnica, ale jenom autostráda. Zřejmě se tehdy ještě český výraz neprosadil.mapman píše:Slovo hradská je starší výraz pro silnici, určitý typ silnice, moji prarodiče měli taky ve zvyku to slovo poměrně běžně používat.