reakce na výše uvedené: Pro mě je to jak práce za dlouhé dekády, tak hobby teď, když už tolik nepracuju. Platformy, zdroje médií, odbornějších stránek i odborných dokumentů a přístup k nim pak umožňuje za ty roky rozepsat všechno tak, aby to bylo jak si představuju pro čitatele, motoristu, dopravce. Časově shlédnu, co je kde nové aneb vyhledám co potřebuju aneb zadám maily a otázky, když nenajdu aneb když nerozumím v dokumentech. Občasně se vyskytne problém jak to pak přeložit do češtiny.
Doplním, že jsem dokončil taky aktualizaci dalších částí fóra:
V období od 9.11. do 4.12. jsem aktualizoval přečetl všechny témy/státy v sekci Asie.
v širším souhrnu:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 43#p224543
V období od 5.12. do 20.12. jsem aktualizoval přečetl všechny témy/státy v sekci Evropa mimo EU.
v souhrnu:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 30#p225530
SHRNUTÍ ZA ROK 2020
posledně byl takto obšírněji rozepsaný rok 2016
Nový stát:
Surinam , celkem je tady 185 států včetně ČR.
To, co jsem slíbil do letošního roku, tak to je nakonec celkem jinak. Aktualizoval jsem a pročetl všechny sekce vyjma EU, USA + Kanada v rámci Ameriky (namísto Kanady jsem dokončil sekci Evropa mimo EU) a vyjma sekce Interkontinentální a globální témata. Všechno ostatní jsem kompletně prošel a dle informací aktualizoval/vylepšil v rámci státních souhrnů. Do té úrovně, v jaké to přibližně je opsané v daných souhrnech. I na základě zkušeností SZ, co kdo psal: různé expediční výpravy, snahy studentů o rozepsání mnoha tém, další uživatelé ať už za jakýmkoliv účelem k dohledání informací aneb zdrojových informací a různé weby až po dopravce k účelu jak co se kde staví, ale taky třeba informace k mýtu a odkazy na další "truck" materiály. Je toho hodně, co je jen v SZ, ale postupně to dle opakovaného zájmu dopisuju i do fóra. Od podzimu jsem obnovil pravidelné informování k tomu, co se kde dostává do provozu aneb většího staví. Letošní rok je sumarizační za mnoho států za uplynulý rok-dva, ale i dekádu. Je možno porovnat s kýmkoliv mezi sebou, je možno srovnat s plány atd. Naproti tomu ovšem všechno mimo uvedených sekcí šlo do mnohem větší hloubky, než jsem původně uvažoval. Důvod je prostý: pro letošní rok sem netušil, že budu mít tolik času, a proto jsem rozhodně neplánoval toho dělat až tolik. Já se sice věnoval i státům EU aneb USA a Kanadě, ale opravdu v minimální míře a rozsahu. To v dalším roce změním.
Statistika 2020
*vlivem aktualizace mnoha sekcí bylo odstraněno celkem 70-75 příspěvků, převážně ode mě
(vše detailně vysvětleno)
*celkový počet příspěvků
zahraničí vzrostl ze 20.553 na 22.356 (+1.803 anebo +8,77%)
- propad proti r. 2019 je o -776 příspěvků
- zahraničí tvoří 10,27% celého fóra (pokles)
*sekce EU vzrostla z 14.691 příspěvků na 15.580 (+889 anebo +6,05%)
- sekce mimo EU mají po delší době meziročně více příspěvků, než samotná sekce EU, což je dáno i tou rozsáhlou aktualizací bez ohledu na to, že tedy bylo pár desítek i odstraněno
*celkový počet témat vzrostl ze 421 na 424 (+3): 1 nový stát, 1 globální téma a kolega ML90 má 1 tému v Polsku
(zda-li to je všechno, jestli nedošlo k umáznutí něčeho a připsání další témy, tak to doopravdy nevím)
Z uvedeného lze pochopit, že jsem od podzimu kompletně přečetl a aktualizoval 156 států, ve kterých je dohromady 5739 příspěvků. Třeba vl. forum ke Slovensku má více příspěvků, což je taky důvod, proč tohle čtení nechávám na konec a udržuji jen nezbytné informace.
organizační úpravy: (ty hlavní a patrně jediné)
/Sekce Interkontinentální témata se přejměnovala na Interkontinentální a globální témata.
(technicky provedl mapman)
/Spojené království Velké Británie a Severního Irska bylo přesunuto ze sekce EU do sekce Evropa mimo EU.
/Aktualizoval jsem mapy v úvodních příspěvcích v rámci: Srbsko, Albánie, Kosovo a to pro změnu názvu státu Makedonie/F.Y.R.O.M. na Severní Makedonie
(dodělám i pro Řecko a Bulharsko v rámci EU)
Výhled do dalšího období: všechno, co jsem nedodělal v roce 2020 a něco navíc
Vlivem pandemie COVID-19, která má ohromující ekonomické dopady se sice snadno psalo, co kde bylo aneb se otevřelo, ale o to náročněji se píše, co kde bude. Výpadek rozpočtů (z prodeje PHM, mýta, státních rozpočtů) situaci značně komplikuje a zdravotní rizika komplikují procesy výroby materiálů i samotnou stavební činnost. Proto jsem taky nechal "západní svět a to nejbližší k ČR" na pozdější období proti zvyšku planety s nadějí, že budeme moudřejší při dalších plánech rozvoje. Na co se tedy chci zaměřit v následujícím období, rok 2021:
*do podrobné hloubky tak jak v jiných sekcích se budu věnovat sekci EU:
- začnu od všeho, co není v rámci vlastního fóra
- následně se budu věnovat postupně státům, které mají vlastní fórum
- dokončím nadstavbovou tému:
Národní financování silniční infrastruktury
*podrobněji sumarizovat a číst budu i vlastní fóra k USA a Kanadě
*budu pravidelně, alespoň 1x měsíčně psát o tom, co se kde odevzdalo do provozu a co nebude uvedeno ve fóru
- alespoň 1x měsíčně si otevřu příslušné platformy a zpoplatněné stránky (tendry, asociace, statistiky) a když si i jen uložím odkazy, které během týdnů zpracuji do tohoto prostoru, tak jak i doposud to dělám, jen jsem měl od r. 2019 výpadek až do podzimu 2020, kdy jsem nezacházel do takové hloubky
- to samozřejmě v praxi neznačí, že budu psát jen 1x měsíčně, ale že tedy udržím celoroční přehled staveb tak jak v období do roku 2018
*budu pravidelněji reagovat na SZ
*pokud vyjde čas, tak doplním informace do nové nadstavbové témy:
Tendence dopadů změny klimatu na infrastrukturu
*v roce 2020 jsem v rámci stránek aktualizoval
(technicky provedl MzO) informace pro Chorvatsko a v roce 2021 to zopakuji; pokud dovolí čas, tak znovu po 2- a více letech se na to podujmu i do dalších států
Ke konci roku 2021 bych rád aktualizoval i jednotlivá mezistátní spojení v rámci sekce Interkontinentální a globální témata. Jestli se mi to ale opravdu povede, tak to prozatím nevím. Myslím si, že to je až-až vzhledem na rozsah uvedeného co do počtu příspěvků. Právě tohle období přelomu let je i přelomem dekád, nových vládců světa aneb nové vládní politiky ve vícero státech a to i pro novou krizi, která rozhodně trvá delší dobu, než se původně uvažovalo a bude nás stát mnohem víc, než si dnes umí většina z nás představit. Což samozřejmě komplikuje i moje psaní zde. I když tedy negativní jev pandemie pro mě
(velká omezenost pohybu a cestování vyplývající ze strachu o starší) je i velkým bonusem pro fórum vzhledem k tomu, že mám více času pro fórum, což je snad vidět právě od podzimu 2020.
(využito i pro další platformy a fóra)
Děkuji všem, co smysluplně do zahraničních sekcí přispívají a všem uživatelům/čtenářům fóra přeji co možná nejvíc pohody v přístím roce 2021.
BONUS: já jako malý kluk snil o práci pro tento segment a stačil mi na to pohled z nadjezdu na provoz pod ním a tohle snění se snad nikdy nezastavilo a to právě pro to, že tento segment je tak "živý", tepna našeho fungování a budoucnosti dalšího rozvoje
Zkapacitněná silniční síť se staví i nyní ve vícero státech, ale není prozatím v provozu žádný km mimo měst. Jsou tady i takové státy, protože informací není z každé země mnoho a otázka výstavby je často u třeba čínských peněz záležitost pár let. Důvodem je i znepřehlednění čínského vlivu ve světě, i když ty informace nejsou utajované v daných zemích, to zase ne.
Zkapacitněná silniční síť se plánuje ve vícero státech, ale pro nepříznivý politický a ekonomický vývoj je tato realizace stále v nedohlednu. I takových států je tady vícero, ale již je neodstraňuju.
Je zde vícero států, kde nejsou a asi ani nikdy nebudou žádné silnice s min. 2 JP v každém směru jízdy, ale jsou tady "pro forma" přidány jako je třeba Vatikán.
Letos, v roce 2020, jsou ale i státy, kde jsou již 1. zkapacitněné silnice v provozu a to již jako to nejlepší z dané kategorie, která je tam k dispozici. Nedělám si přehled, kde to všude je, protože já to až tak nevnímám, ale postřehl jsem, že to je zde:
Laos:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 24#p225524
Surinam (proto je zde i novým státem):
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 98#p221598
Samoa:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 00#p222200
I na tom základě, proč je mají tyto státy lze vnímat jak je to dnes nevyhnutní rozvíjet. Laos: ekonomický koridor s Čínou (takže to nebude poslední část v provozu). Surinam lepší napojení na letiště stejně jako Samoa, která ten 4- pruh vnímá jako "ekonomický koridor". Jediné spojení se světem, které zajistí rychlé spojení je letiště.
Já často slyším nebo čtu
"dálnice je dnes v každé vesnici". Ano, je, obrazně řečeno. Může být. I dálnice duchů, kde by stačila silnice, tak je dálnice jako ve Východním Timoru:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 88#p222888 . Všeobecně ale není dálnice jako dálnice. Všude jiná maximální povolená rychlost, někde bez odstavního pruhu, jinde bez MÚK nebo je umožněno napojit se pomalu kdekoliv. V několika státech, hlavně na jihu Afriky se zase i na hlavních silnicích 1+1 pruh umožňuje jízda 100-120 km/h. Je to tam zcela normální. Prax je ale taková, že všude je to jinak. Českých 130 km/h se na většině zkapacitněné silniční síti nejezdí. Kým tady u vás se to vnímá i pro rychlost, což po těch kolonách je svoboda, tak základním kritériem je především plynulá jízda, tedy bez kolon s možností předjíždět. Někde s omezením pro nákladní dopravu, jinde radši přistaví další pruhy nebo tzv. kolektorové dálnice. Někde najdete oplocení a kameru každý 1-2 km a jinde nenaleznete ploty vůbec a kamery jen občasně i to pro údržbu. Někde jedete po snímačech provozu a jinde to stále dělají studenti ručně. Někde jsou rozmrazovače na mostech a jinde je v zimě problém se vším. Někde je běžné budovat CB vozovky, jinde jen AB vozovky. I tohle se může dál členit dle různých technologií a materiálů. Někde staví jako normu alespoň 6- pruh a jinde "jen" 4- pruh. Někde staví 4- pruh, ale předem nachystají možnost rozšíření. Někde "připlácnou" k silnici další silnici a pak rekonstruují původní, dobudují MÚK aneb kapacitní KO a mají rychlostní tah. Aby člověk, který vymyslel tohle veledílo i pro úsporu času nekončil zas jen v kolonách a nechával tam toho času mnohem víc, protože čas a náklady na jízdu je to, oč tu běží. S tím spjatá bezpečnost provozu atp. A jsme zpátky u toho plánování a norem atd. No a kdo by čekal, že soudní spory a ekoteroristé lynčují jen ČR, tak je na velkém omylu.
"Neubránila" se tomu ani nejnákladnější stavba Francie, EU, mimo pevninské Evropy a sice viadukt v Indickém Oceánu v rámci ostrova Reunion:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 28#p225028 , kde uvázla pro zablokovaný lom dostavba a stavba zcela zbytečně stárne v nejlepších letech bez vozidel, než se to vyřeší, i když tedy řešení se již nalezlo, tak to omeškání tam nastalo pro lidskou hloupost. Zbytečné se nad tím zamýšlet.
Jak už to ale bývá a my ve vyspělém regionu to známe, tak ačkoliv se nám hezky dívá na stavby podobného druhu ve světě, tak zjistíme, že jich není nikdy dost. A až letitá prax ukazuje celé spektrum problémů a občas i nečekané přírodní katastrofy, které tento progres zpomalí ještě během výstavby. Tak nebo tak, nyní jsou tyto stavební aktivity prakticky na svém maximu. To, co se staví a odevzdává do provozu, tak to není rozestavěno dnes a taky se to muselo pečlivě připravit a zajistit financování. Je víc, než jisté, že silniční výstavba se nebude rozvíjet rovnoměrně dle potřeb, ale dle toho, kde to bude skutečná politická objednávka a priorita. I nadále ale platí, že rozvoj silniční infrastruktury, respektivě celkově infrastruktury jako takové zaostává za požadavkama lidí/firem (států, naší společnosti).
Dálniční forum, což je hlavní priorita by mohlo obnášet všechny 3 základní pilíře. Příprava (trasa, ekonomické dopady a dopady na okolní prostředí, celkové přínosy, ale i možná negativa), Výstavba (projekt, stavební proces), Užívání (začíná odevzdáním do provozu a týká se nejen cestující veřejnosti, ale taky pracovníků údržby atd.). Tohle všechno provází v jednotlivých fázích možná debata, která je ovlivněná legislativou, národním rozvojovým plánem (pokud takový je; lze chápat i: dopravní strategie, vize), dobou a ekonomickými možnostemi. Tyto aspekty společně s tím, co se má postavit tvoří základ pro technické provedení a tento rozměr je polovinou poměru, kde druhou hodnotou je určený čas pro jednotlivé kroky. Tyto stavby nevznikají mávnutím čarovného proutku a tím, že doopravdy slouží veřejnému zájmu, tak se neustále vylepšují, takže od momentu první úvahy po užívání, údržbu či rekonstrukce je co sledovat, je o čem psát, je co číst a je co srovnávat. To, co se jevilo začátkem 90. tých let a sice jistá zaostalost v provozu, ale velké plány a přípravy do nové výstavby se začalo naplňovat přelomem další dekády a nyní celé roky plní s dalším vývojem a upgradem původních záměrů, což je ovlivněno požadavkama společnosti, tech- vyspělostí a dostupností dalších kapacit a údalostema, které tuto snahu často tlačí do úzadí. Patrně se ve světě již nebude stavět tolik km jako posledních 10-15 let, i když se zajisté stavět bude, ale rozhodně se bude silniční infrastruktura budovat do větších celků s další infrastrukturou. Dálnice budoucnosti budou přesně takové, jaký bude život a ten bude již brzo ve většině populace planety ve městech. Začátek kdysi nepředstavitelné budoucnosti je poslední roky již zde; smart dálnice, vyvýšené úrovně, P+R v propojení s MHD/VHD aneb i přímé uplatnění rychlých bus linek atd. Protože města jsou vlastně velká metropolitní území, kde propojit zájmy lidí (vzdělání, práce a další služby) spolu se zásobováním tohoto života bude stále náročnějším a složitějším úkolem. No a nepochybně velká výzva bude i válka s terorem, která právě na tyto tahy může způsobovat velké škody, jak na životech, tak ale i materiální. Přímé, ale hlavně ty nepřímé (kolony a z toho plynoucí chaos). Jakákoliv větší přírodní katastrofa detto. Spolehnout se na 1 obchvat aneb 1 páteřní tah či 1 most již nebude postačovat. Města totižto budou potřebovat vlastní dopravní systémy, ale stejně tak napojení na zvyšek území, kde bude energetika a potraviny a velká část další pracovní síly. Proto se ani nedá dívat na jeden stát, ale na vícero států dohromady, a proto taky občas nutno sledovat politický vývoj a že ono tu výstavbu a rozvoj ovlivňuje dnes opravdu mnoho, mnoho faktorů. Cení se pak každý kilometr v provozu. A proto se taky sleduje hustota na 1 km2 aneb na obyvatele aneb výkonnost (intenzita), protože lze mít i menší počet km, ale když je tam mnoho jízdních pruhů a s rezervou i MÚK, které jsou opravdu MÚ do jednotlivých směrů a propojení, tak ani nemusejí být 3 paralelní dálnice. Tohle všechno se ale rodí ještě před zahájením výstavby. Dynamika změny procesů je pak taky, co umí rozhodovat o budoucnosti: mám-li plány staré 40 let a nepřizpůsobím je realitě do tendrování, tak se stane to, že do 20 let bude nový úsek přetížený. A když ta dostavba tolik let trvá, tak se právě musí umět přizpůsobit změnám kolem. Proto je normální, že proces plánování a studií trvá až do 20 let v mnoha státech světa a proces výstavby pak třeba 4 roky. A když to konečně stojí a je v provozu, tak i nadále řešíme jak si oddechnout, jak se orientovat ve značení a co dělat, když potřebujeme nějakou pomoc. Já se z tohoto celého snažím uvádět jen to nejdůležitější s vědomím, že tady nejsou jen uživatelé, ale i všichni další z toho, co jsem opsal, i když "gro" informací je o nových km v provozu. Občasně ale formuju myšlení tím, že ukážu progres rozvoje aneb se detailněji věnuju u plánů a jejich (ne)plnění a dovolí mi to čas, tak přidám i nějakou stavební reportáž. Právě proto, že se jedná nejčastěji o uživatele (ve smyslu "pouhého" užívání staveb), přistupuju k tomu v jednodušší formě.
za slabší úroveň jazyka českého se omlouvám, i když sám pozoruju během 10 let, že mi to moc ze začátku nešlo, ale ani nadále moc nejde, často váhám co kde a jak napsat a když se neumím rozhodnout, konstruuji celou větu jinak; o stavební terminologii nemluvě