1105-2 Osičky - Hradec Králové
-
- Příspěvky: 5269
- Registrován: 26.12.2015 0:06:38
- Bydliště: Trutnov - 17 km od polské dálnice a 29 km od české.
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Beton má dlouhou životnost a vysokou pevnost a údržnost, ale vyžaduje absolutně stabilní podloží, třeba nesesedavý násep apod. Asfalt je přece jen pružnější, ale zase málo odolný.
Letos máme výročí 85 let výstavby dálnic na českém území 1938-2023
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Rozdíly mezi cementobetonovým (CB) a asfaltovým (AB) krytem vozovek
Velmi často je v České republice vedena diskuse o tom, který typ krytu je vhodnější – cementobetonový nebo asfaltový? Rozdíly mezi oběma druhy krytu lze hodnotit ze dvou úhlů pohledu, a to jednak z hlediska správce, a z hlediska uživatele komunikace.
Rozdíly z hlediska správce komunikace
Hlavními výhodami CB krytu jsou:
• Delší životnost bez nutnosti oprav (v případě dodržení kvality při výstavbě) – CB kryt má na zatížených komunikacích životnost 35-50 let oproti asfaltovému, který vydrží maximálně 10-15 let.
• Minimální provozní náklady při správném návrhu konstrukce a správném provedení a s tím související menší počet uzavírek provozu.
Hlavními nevýhodami CB krytu jsou:
• Složitější technologie oprav.
• Delší doba trvání oprav.
Rozdíly z hlediska uživatele komunikace
Hlavními výhodami CB krytu jsou:
• Zaručení dobrých protismykových vlastností.
• Větší bezpečnost jízdy z důvodu absence "kolejí" jako na většině vozovek z asfaltových hutněných vrstev (uživatel ocení především za deště), protože CB kryt lépe odolává vysokému zatížení, které je dnes na hlavních tazích běžné.
• Beton nepohlcuje světlo tak, jako černý povrch asfaltového krytu, je tedy v noci bezpečnější.
• Jízda po vozovce s betonovým povrchem je v letních slunečných dnech komfortnější, povrch nevykazuje tak vysoké teploty. Rozdíl teplot při srovnání mezi asfaltovým a betonovým povrchem může činit až 10 °C.
• Menší četnost uzavírek a omezení provozu z důvodu údržby či rekonstrukce.
• CB kryt je ekologickou technologií – nezatěžuje životní prostředí škodlivými výluhy.
Hlavními nevýhodami CB krytu jsou:
• Hlučnost.
• Schůdky na spárách.
Tyto nevýhody se ovšem týkají jen staré technologie betonáže v jedné vrstvě, bez kotev a trnů ve spárách.
V porovnání s asfaltovým krytem vykazuje CB kryt řadu předností. Jeho dlouhá životnost je však paradoxně to, co CB krytu u uživatelů komunikací nejvíce škodí. V současné době je v ČR stále v provozu cca 200 km dálnic, na nichž byl betonový povrch položen před 30 a více lety v tehdejší době špičkovou technologií; na asfaltové mezivrstvě, se spárami bez kotev a trnů, s povrchem upraveným tzv. stráží (hlubokými příčnými vrypy silonovými a později ocelovými kartáči), která zajistila (a stále zajišťuje) velmi dobré protismykové vlastnosti a tedy bezpečnost jízdy, ale společně se schůdky na spárách způsobuje velkou hlučnost.
Tehdejší technologie pokládky CB krytů, tak jako i ostatní stavební technologie z té doby je v současné době překonána. Už od roku 1994 se v ČR budují CB kryty novou technologií – spáry jsou opatřeny trny a kotvami proti rozevírání spár a vzniku schůdků na spárách, makrotextura povrchu krytu je vytvářena vlečenou jutou, takže hlučnost je srovnatelná s hlučností na asfaltových krytech. Tím byly nedostatky cementobetonového krytu odstraněny, bohužel však většina veřejnosti vnímá a hodnotí CB kryt z pohledu uživatele D1, tedy vnímáním pohodlí jízdy na CB krytu starém více než 35 let, který je na konci životnosti. Komfort jízdy po těchto starých CB krytech srovnává uživatel dálnice s komfortem jízdy na přilehlých asfaltových úsecích, na nichž byl kryt po dobu provozu již několikrát vyměněn a je tedy vybudován na vyšší úrovni, na úrovni znalostí současné resp. nedávné doby, ale samozřejmě za vyšší provozní náklady.
Pořizovací a provozní náklady
Je velmi obtížné dát jednoznačnou odpověď na poměr pořizovacích (stavebních) nákladů a to jak u nás, tak i v zahraničí, vždy záleží na výsledcích nabídkového řízení (veřejné soutěže). Cena díla je ovlivňována řadou faktorů – blízkostí obaloven asfaltových směsí, zdrojů kameniva, počtem uchazečů o zakázku apod. Existují stavby, na nichž je CB kryt levnější než asfaltový, ale jsou stavby, kde je tomu naopak; vyšší ceny CB krytu jsou způsobeny i tím, že je na trhu méně stavebních firem, které je provádí a tím i menší konkurence. Provozní náklady vychází jednoznačně ve prospěch CB krytu. Zkušenosti z výstavby a provozu zatížených vozovek dokazují, že při kvalitním provedení zajistí tuhá vozovka dlouhou životnost při stejném komfortu jízdy jako na asfaltových krytech a je tedy ekonomickým přínosem pro provozovatele.
Při výstavbě silniční a dálniční sítě najdou samozřejmě vždy uplatnění oba druhy krytu; k volbě, který z nich je pro příslušnou stavbu a konkrétní úseky vhodnější, je třeba přistupovat velmi zodpovědně, při rozhodování je třeba zohlednit všechna hlediska (geologické podmínky, klimatické podmínky, intenzitu dopravního zatížení, požadavky na životnost vozovky a další).
Volba typu krytu
Existuje metodický pokyn, v němž se stanovuje priorita CB krytu na silně zatížených komunikacích, na nichž je průměrná denní intenzita dopravy vyšší než 7500 těžkých nákladních vozidel. Na komunikacích s průměrnou denní intenzitou dopravy mezi 3500 a 7500 těžkých nákladních vozidel bude volba krytu otázkou soutěže, přitom bude mít prioritu CB kryt, pokud nebude jeho cena vyšší o více než 15% ve srovnání s asfaltovým krytem. U komunikací s průměrnou denní intenzitou dopravy nižší než 3500 těžkých nákladních vozidel se uvažuje s asfaltovým krytem.
Na mostech CB tahů se v drtivé většině případů používá asfaltový kryt, a to z důvodů především finančních. CB kryt by měl větší hmotnost a bylo by tudíž nutné dimenzovat nosné prvky mostu na větší zátěž, což by samozřejmě stavbu prodražilo. Výjimkou jsou některé mosty blízko státních hranic (např. na D2 či D5), kde kvůli plánovanému postávání těžkých nákladních vozidel, čekajících na celní odbavení, bylo přistoupeno k pokládce CB krytu i na mostovku a okolo ní. V opačném případě by se brzy projevily negativní účinky velkého zatížení na asfaltový kryt.
Jelikož má CB kryt jinou strukturu konstrukčních vrstev vozovky v porovnání s asfaltovým, což v důsledku znamená i rozdílnou výšku krytu, zachovává se při rekonstrukcích zpravidla typ krytu nezměněn. Takové rekonstrukce pak mohou proběhnout rychleji. Jen výjimečně se přistupuje k náhradě nevyhovujícího asfaltového krytu za CB, a to v případech, kdy mezitím nastala natolik významná změna intenzit dopravy, pro níž by již asfaltový kryt nebyl dlouhodobě únosný. Příkladem může být výměna původního asfaltového krytu za CB na Pražském okruhu (R1 515) v roce 2010, při příležitosti jeho prodloužení, tudíž očekávaného nárustu intenzit dopravy.
tolik ve stručnosti
Velmi často je v České republice vedena diskuse o tom, který typ krytu je vhodnější – cementobetonový nebo asfaltový? Rozdíly mezi oběma druhy krytu lze hodnotit ze dvou úhlů pohledu, a to jednak z hlediska správce, a z hlediska uživatele komunikace.
Rozdíly z hlediska správce komunikace
Hlavními výhodami CB krytu jsou:
• Delší životnost bez nutnosti oprav (v případě dodržení kvality při výstavbě) – CB kryt má na zatížených komunikacích životnost 35-50 let oproti asfaltovému, který vydrží maximálně 10-15 let.
• Minimální provozní náklady při správném návrhu konstrukce a správném provedení a s tím související menší počet uzavírek provozu.
Hlavními nevýhodami CB krytu jsou:
• Složitější technologie oprav.
• Delší doba trvání oprav.
Rozdíly z hlediska uživatele komunikace
Hlavními výhodami CB krytu jsou:
• Zaručení dobrých protismykových vlastností.
• Větší bezpečnost jízdy z důvodu absence "kolejí" jako na většině vozovek z asfaltových hutněných vrstev (uživatel ocení především za deště), protože CB kryt lépe odolává vysokému zatížení, které je dnes na hlavních tazích běžné.
• Beton nepohlcuje světlo tak, jako černý povrch asfaltového krytu, je tedy v noci bezpečnější.
• Jízda po vozovce s betonovým povrchem je v letních slunečných dnech komfortnější, povrch nevykazuje tak vysoké teploty. Rozdíl teplot při srovnání mezi asfaltovým a betonovým povrchem může činit až 10 °C.
• Menší četnost uzavírek a omezení provozu z důvodu údržby či rekonstrukce.
• CB kryt je ekologickou technologií – nezatěžuje životní prostředí škodlivými výluhy.
Hlavními nevýhodami CB krytu jsou:
• Hlučnost.
• Schůdky na spárách.
Tyto nevýhody se ovšem týkají jen staré technologie betonáže v jedné vrstvě, bez kotev a trnů ve spárách.
V porovnání s asfaltovým krytem vykazuje CB kryt řadu předností. Jeho dlouhá životnost je však paradoxně to, co CB krytu u uživatelů komunikací nejvíce škodí. V současné době je v ČR stále v provozu cca 200 km dálnic, na nichž byl betonový povrch položen před 30 a více lety v tehdejší době špičkovou technologií; na asfaltové mezivrstvě, se spárami bez kotev a trnů, s povrchem upraveným tzv. stráží (hlubokými příčnými vrypy silonovými a později ocelovými kartáči), která zajistila (a stále zajišťuje) velmi dobré protismykové vlastnosti a tedy bezpečnost jízdy, ale společně se schůdky na spárách způsobuje velkou hlučnost.
Tehdejší technologie pokládky CB krytů, tak jako i ostatní stavební technologie z té doby je v současné době překonána. Už od roku 1994 se v ČR budují CB kryty novou technologií – spáry jsou opatřeny trny a kotvami proti rozevírání spár a vzniku schůdků na spárách, makrotextura povrchu krytu je vytvářena vlečenou jutou, takže hlučnost je srovnatelná s hlučností na asfaltových krytech. Tím byly nedostatky cementobetonového krytu odstraněny, bohužel však většina veřejnosti vnímá a hodnotí CB kryt z pohledu uživatele D1, tedy vnímáním pohodlí jízdy na CB krytu starém více než 35 let, který je na konci životnosti. Komfort jízdy po těchto starých CB krytech srovnává uživatel dálnice s komfortem jízdy na přilehlých asfaltových úsecích, na nichž byl kryt po dobu provozu již několikrát vyměněn a je tedy vybudován na vyšší úrovni, na úrovni znalostí současné resp. nedávné doby, ale samozřejmě za vyšší provozní náklady.
Pořizovací a provozní náklady
Je velmi obtížné dát jednoznačnou odpověď na poměr pořizovacích (stavebních) nákladů a to jak u nás, tak i v zahraničí, vždy záleží na výsledcích nabídkového řízení (veřejné soutěže). Cena díla je ovlivňována řadou faktorů – blízkostí obaloven asfaltových směsí, zdrojů kameniva, počtem uchazečů o zakázku apod. Existují stavby, na nichž je CB kryt levnější než asfaltový, ale jsou stavby, kde je tomu naopak; vyšší ceny CB krytu jsou způsobeny i tím, že je na trhu méně stavebních firem, které je provádí a tím i menší konkurence. Provozní náklady vychází jednoznačně ve prospěch CB krytu. Zkušenosti z výstavby a provozu zatížených vozovek dokazují, že při kvalitním provedení zajistí tuhá vozovka dlouhou životnost při stejném komfortu jízdy jako na asfaltových krytech a je tedy ekonomickým přínosem pro provozovatele.
Při výstavbě silniční a dálniční sítě najdou samozřejmě vždy uplatnění oba druhy krytu; k volbě, který z nich je pro příslušnou stavbu a konkrétní úseky vhodnější, je třeba přistupovat velmi zodpovědně, při rozhodování je třeba zohlednit všechna hlediska (geologické podmínky, klimatické podmínky, intenzitu dopravního zatížení, požadavky na životnost vozovky a další).
Volba typu krytu
Existuje metodický pokyn, v němž se stanovuje priorita CB krytu na silně zatížených komunikacích, na nichž je průměrná denní intenzita dopravy vyšší než 7500 těžkých nákladních vozidel. Na komunikacích s průměrnou denní intenzitou dopravy mezi 3500 a 7500 těžkých nákladních vozidel bude volba krytu otázkou soutěže, přitom bude mít prioritu CB kryt, pokud nebude jeho cena vyšší o více než 15% ve srovnání s asfaltovým krytem. U komunikací s průměrnou denní intenzitou dopravy nižší než 3500 těžkých nákladních vozidel se uvažuje s asfaltovým krytem.
Na mostech CB tahů se v drtivé většině případů používá asfaltový kryt, a to z důvodů především finančních. CB kryt by měl větší hmotnost a bylo by tudíž nutné dimenzovat nosné prvky mostu na větší zátěž, což by samozřejmě stavbu prodražilo. Výjimkou jsou některé mosty blízko státních hranic (např. na D2 či D5), kde kvůli plánovanému postávání těžkých nákladních vozidel, čekajících na celní odbavení, bylo přistoupeno k pokládce CB krytu i na mostovku a okolo ní. V opačném případě by se brzy projevily negativní účinky velkého zatížení na asfaltový kryt.
Jelikož má CB kryt jinou strukturu konstrukčních vrstev vozovky v porovnání s asfaltovým, což v důsledku znamená i rozdílnou výšku krytu, zachovává se při rekonstrukcích zpravidla typ krytu nezměněn. Takové rekonstrukce pak mohou proběhnout rychleji. Jen výjimečně se přistupuje k náhradě nevyhovujícího asfaltového krytu za CB, a to v případech, kdy mezitím nastala natolik významná změna intenzit dopravy, pro níž by již asfaltový kryt nebyl dlouhodobě únosný. Příkladem může být výměna původního asfaltového krytu za CB na Pražském okruhu (R1 515) v roce 2010, při příležitosti jeho prodloužení, tudíž očekávaného nárustu intenzit dopravy.
tolik ve stručnosti
-
- Autor
- Příspěvky: 6841
- Registrován: 14.3.2009 10:27:45
- Bydliště: Ostrava a okolí
- Kontaktovat uživatele:
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Stačil by odkaz http://www.ceskedalnice.cz/odborne-info ... i-cb-a-ab/.
R48 -> D48 se podařilo!
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
o čemž jsem nedávno četl článek, že se jedná o technoligii minimálně pochybnou, protože za deště klouže - což tedy AB umí takypazve píše:...
Už od roku 1994 se v ČR budují CB kryty novou technologií – spáry jsou opatřeny trny a kotvami proti rozevírání spár a vzniku schůdků na spárách, makrotextura povrchu krytu je vytvářena vlečenou jutou, takže hlučnost je srovnatelná s hlučností na asfaltových krytech. .
.
důkazem je prý právě úsek Pražského okruhu
Česká zákonodárnost – odpovědným budiž ten, koho lze nejsnadněji chytit
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Naprosto luxusní zkušenost s CB mám z německé dálnice 5, kterou před pár lety předali do nějakého PPP schématu, na jehož začátku stála generální oprava. Nejezdívám rychle, ale na tom CB jsem dal ve focusu 175 km/h a na chodu vozidla to nebyl rozdíl proti českým 130.
Za mě CB
Za mě CB
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Zapomenul jsem Vás požádat, zdali byste toto mohl více rozvést?vodouch2000 píše:Na stánku se zástupci zhotovitele jsem se upřímným a lidským způsobem dozvěděl o problematice nerealizovaných ramp na MÚK Kukleny, byl to fajn pokec.
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Slavnostní akt se uskuteční 21. 8. ve 14,00 na MÚK Kukleny. Kdo tam bude?
D47 už máme, teď ještě D48
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
A nevyhodi nas "civilisty"?Lenny píše:Slavnostní akt se uskuteční 21. 8. ve 14,00 na MÚK Kukleny. Kdo tam bude?
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Taky se tam chystám.
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
A proč by měli, je to veřejnosti přístupná akce.
D47 už máme, teď ještě D48
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Já bych to taky nevěděl, že je to veřejná akce a nějak ani nevnímám, že by to tak bylo široce propagované.
-
- Příspěvky: 5269
- Registrován: 26.12.2015 0:06:38
- Bydliště: Trutnov - 17 km od polské dálnice a 29 km od české.
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Před volbami to musí být jedině veřejná akce Ale kdo bude mít odvahu na tribuně říct, že se tento pidiúsek staví deset let fakt nevím
Letos máme výročí 85 let výstavby dálnic na českém území 1938-2023
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Tak schválně, jestli se najde někdo, kdo to bude chtít obejít a pochlubí se "jen" tou dobou skutečné realizace, která mi přijde taky zbytečně dlouhá...
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
- Přílohy
-
- d11.jpg (45.64 KiB) Zobrazeno 6790 x
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
No nazdar, Olomouc po D35... To je zase nesmysl... Není to až moc nadčasové a přesahující nejen životnost té značky samé??? Jak se z toho pak dál chtějí vykroutit? To pak ten cíl Olomouc na značení potáhnou po I/37 zpět do Hradce na okruh, nebo kolem Chrudimi? Či snad zkratkou k I/35 přes Vysokou a Borek? Nebo to je jen výkřik bez jakékoliv další návaznosti tohoto cíle na dalším značení? Pokud vím, tak na tom pidiúseku D35 do Opatovic a nikde dál na navazujících silnicích se na značení o Olomouci nepíše... Nebo se to teď dooznačilo, či dooznačí??? Myslel jsem, že po těch různých jiných paskvilech už na tom ŘSD dokážou dohlédnout alespoň za nejbližší křižovatku, ale stále to nejde a nejde... Ale jak daleko je ten exit, na kterém mám na tu D35 sject a jak se jmenuje, to už tam nenapíšou. Takže další zcela zbytečná značka, byť v "novém" pojetí... Ach jo...
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Z tohoto místa už je to asi značeno správně. Na Pardubice a pak buď na Sezemice a Holice a nebo Chrudim a Hrocháč. Pro provoz od Polska i od Jičína je zásadní značení na kruháči u ČKD a tam je to zatím značený před HK.
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
zesp: a já měl ještě včera večer z té značky takovou, i když uznávám, nadčasovou radost. O to horší je dnes mé tvrdé probuzení do reality..
Brno České Budějovice Plzeň Ústí/L. Hradec Králové
Bratislava (SK) Wien (A) Linz (A) Nürnberg (D) Dresden (D) Wroclaw (PL)
Bratislava (SK) Wien (A) Linz (A) Nürnberg (D) Dresden (D) Wroclaw (PL)
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Tato značka koresponduje s celkovou změnou značení na MÚK Sedlice, kde bude Olomouc značena směrem na Opatovice ze všech stran, doznačení proběhne v průběhu září. Řidič, který přijede do Opatovic, pak může do Olomouce přes HK nebo přes Pardubice, oba směry jsou použitelné, směrovými tabulemi ale bude doporučený směr přes HK. Pro řidiče jedoucího od Jičína nebo od Trutnova ale zůstane vše při starém a na Olomouc je povede značení přes Plotiště... A dostavba D35 do Časů v horizontu 5 let rozhodně není za životností této značky, která má vydržet 10-15 let beze změny...
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Přece v místě, ve kterém je ta značka, byste se jinak musel otočit, abyste jel na Olomouc přes Hradec po staré I/11+I/35. Takže i dnes je ta značka dobře, a pak se v Opatovicích rozhodnete, jestli přes Hradec nebo Pardubice.zesp píše:No nazdar, Olomouc po D35... To je zase nesmysl... Není to až moc nadčasové a přesahující nejen životnost té značky samé???
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
mmapman: Tak to potom jo, přesně o to mi tady šlo. Jestli to bude mít návaznost na další značení. Pokud to bude dooznačeno, tak souhlas... Vadí mě totiž už i zde na fóru mnohokrát zmiňovaná neudržitelnost cíle... Vždyť si stačí projet jen tu I/35 z Liberce do Svitav. V Turnově, či Jičíně se značí Hradec a sem tam Brno, pak dlouho jen Hradec, v Hradci taky Brno, dále zase jen Olomouc, či jen Litomyšl, nebo Svitavy bez ničeho dalšího. U Svitav pak Brno jen nenápadně doprava... Jinak já teď při cestě vrchem na Moravě jednoznačně využívám trasu D11-D35-I/37-I/17 na I/35. Rozhodně není nejkratší, možná ani nejrychlešjí, ale v tom dnešním marastu asi nejpohodlnější a člověk má pocit, že furt jede. Ale značit tudy oficiálně Olomouc asi v záměru není...
-
- Příspěvky: 5269
- Registrován: 26.12.2015 0:06:38
- Bydliště: Trutnov - 17 km od polské dálnice a 29 km od české.
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
V udržení cíle jsou na tom dobře Poláci. Alespoň na dálnicích a silnicích první třídy mají za každou větší křižovatkou nebo za každým městem dálkovou návěst, kde nikdy nechybí ani vzdálenost na konec dané silnice nebo dálnice či cíle pod čarou.
https://www.google.cz/maps/@50.7160163, ... 312!8i6656
https://www.google.cz/maps/@51.0411467, ... 312!8i6656
https://www.google.cz/maps/@50.7160163, ... 312!8i6656
https://www.google.cz/maps/@51.0411467, ... 312!8i6656
Letos máme výročí 85 let výstavby dálnic na českém území 1938-2023
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Škoda, že se na múk Sedlice mění jen značení. Když vidím tenhle luxus u silnice, která má návaznost na silnici existující v lepším případě v územním plánu s horizontem realizace "za 50 let a více", je mi z požadavků ŘSD u téhle múk dost trpko... Dobře, na těch rampách nepotřebuju jet 100km/hod. I když ono se tam nedá jet pohodlně ani 80km/h. Ideálně spíš 70 km/h. Ale i to bych ještě dokázal překousnout. Ale ty odpojovací a připojovací pruhy (k čertu s argumentací, že to je v normě!!!), to je prostě děs... Ale vlastně člověk musí být rád za to, že tam není semafor, soudě podle toho, že v současné době procházíme fází vývoje "vše řešit kruhovým objezdem"...mapman píše:Tato značka koresponduje s celkovou změnou značení na MÚK Sedlice, kde bude Olomouc značena směrem na Opatovice ze všech stran, doznačení proběhne v průběhu září.
- Přílohy
-
- tran.jpg (100.95 KiB) Zobrazeno 6402 x
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Ano, tvar MÚK Sedlice udivuje mnohé včetně mě, tam se měly postavit větve na návrhovou rychlost min. 80 km/h, spíše na stovku, ale tohle už jsme prospali dávno v minulosti...
-
- Autor
- Příspěvky: 6841
- Registrován: 14.3.2009 10:27:45
- Bydliště: Ostrava a okolí
- Kontaktovat uživatele:
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
Přestavět se to dá vždy, po dokončení D35 k VM (až provoz ukáže, že stávající řešení nevyhovuje), by se to mělo vzhledem k rychlosti přípravy začít chystat.
R48 -> D48 se podařilo!
Re: 1105-2 Osičky - Hradec Králové
No koukal jsem do katastru a moc místa tam teda není. Leda že by se zadařilo s novými výkupy. Ovšem nemám pocit, že se tahle múk plánovala v době, kdy se s výstavbou R35 jako alternativou D1 nepočítalo... Čili řešení velmi krátkozraké...