(A) Svět stěží věří. Velkotunel Blanka málem zbořil památku

[Fox Mulder]

Svět stěží věří. Velkotunel Blanka málem zbořil památku

Autor: Pavel Baroch, Aktuálně.cz

26.10.2009, 11:40

Praha - Nechybělo mnoho a Praha by kvůli tunelu Blanka, největší české dopravní stavbě současnosti, přišla o kus vzácné historické památky.

Při dolování tunelu nedaleko Hradu se objevil plán zbourat část bastionu na barokních hradbách, které v 17. a 18. století obkroužily celou tehdejší Prahu. Záměr zničit půlku starodávné bašty nakonec včas zastavili památkáři.

Tuto epizodu ze stavby velkotunelu, veřejnosti dosud neznámou, sdělila redakci Aktuálně.cz Neela Winkelmann-Heyrovská, mluvčí petičního výboru Chceme pravdu o tunelu a někdejší asistentka senátora Martina Mejstříka, který se v kauze Blanka také angažoval.

Přestože magistrát i stavebníci tunelu událost bagatelizují, ředitel Památkové inspekce Jiří Varhaník potvrdil, že plán zbourat část bastionu v oblasti Brusnice pod Pražským hradem existoval.

"Záměr počítal s odstraněním podstatné části lícové stěny bastionu. Zájem o tuto stavbu a o její konkrétní podobu nakonec vyústil v to, že stavebník svůj původní úmysl změnil," řekl Aktuálně.cz Varhaník.


Tunel zkrátí cestu od zoologické zahrady k Pražskému hradu. Foto: Ludvík Hradilek

UNESCO posílá inspekci
O osud historického jádra se obává i UNESCO, na jehož seznamu se Pražská památková rezervace nachází.

Na červnovém zasedání v Seville vydal Výbor pro světové dědictví prohlášení, v němž "vyjadřuje své hluboké obavy z možných dopadů tunelu Blanka" a stěžuje si na "nedostatek informací a na zjevný nedostatek hodnocení dopadu tohoto projektu".

Mise UNESCO se proto zkraje příštího roku chystá do Prahy, kde chce prověřit, jestli tunel Blanka, který vede pár stovek metrů od areálu Hradu, nenávratně nepoškodí památkovou rezervaci.


Staveniště pod hradbami. Část starých hradeb měla padnout, zakročili památkáři. Foto: Ludvík Hradilek

Vymysleli spoustu nápadů
Tunel Blanka, který vede od Malovanky pod Stromovkou a Vltavou až do Tróje, má stát několik desítek miliard korun a stavbu platí pražský magistrát. K myšlence, že by se kvůli stavbě měly zbourat cenné hradby, se dnes nikdo nehlásí.

"Původce neznám. Na takové stavbě je vždycky milion nápadů," řekl Aktuálně.cz František Polák, mluvčí Metrostavu, který tento úsek staví.

Ředitel odboru městského investora pražského magistrátu Jiří Toman dokonce uvedl, že o plánu zbourat část bašty nic neví.


Výhled z hradeb na staveniště. Část starých hradeb měla padnout, zakročili památkáři. Foto: Ludvík Hradilek

Když se staví, létají třísky
"My moc dobře víme, že chtěli půlku bastionu zbourat," potvrdil Aktuálně.cz Jiří Varhaník z Památkové inspekce.

Ani on ovšem neví, kde přesně s nápadem přišel. "Pro nás je důležitější, že se podařilo tento záměr zastavit," dodal Varhaník.

Nella Winkelmann-Heyrovská, mluvčí petičního výboru Chceme pravdu o tunelu uvedla, že část bastionu číslo 14 měla být zbourána, aby místo něho mohlo vzniknout obslužné staveniště.

Část zbourané historické památky pak chtěli podle Winkelmann-Heyrovské nahradit replikou.

Historie hradeb
* Barokní hradby okolo Prahy začaly vznikat v polovině 17. století a dokončeny byly roku 1730.
* Jejich součástí byly i bastiony, tedy bašty vystupující z hradeb.
* V 19. století byla podstatná část opevnění zbourána, dochovaly se jen části hradeb například na Strahově, Novém Městě, nad Klárovem nebo právě na Brusnici.

Autor: Pavel Baroch, Aktuálně.cz

26.10.2009, 11:40

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy ... ?id=651109

[andy]

Jedinou záhadou je, proč se o tom po letech mluví

Praha není barbar, ochrana kulturního dědictví patří k prioritám města a ochrana památek je jedním ze základních kriterií i při posuzování nových staveb. Mediální kauza parkánu a bastionu v souvislosti se stavbou tunelů Blanka je v tomto kontextu nesmyslná.

Je vcelku běžné, že dodavatelé stavby hledají řešení co nejvíce ekonomická a technicky jednoduchá, ale právě proto jsou stavby posuzovány nejen stavebními úřady, ale také orgány památkové péče. To je i případ souboru barokního opevnění historického jádra Prahy. Dodavatel měl nápad, jak si zjednodušit práci, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu magistrátu mu to okamžitě a jednoznačně zarazil, a tím věc i pro dodavatele skončila. Historické památce ani na okamžik nehrozilo žádné nebezpečí.

To vše lze doložit rozhodnutím, které uvedený odbor magistrátu vydal již 25. 7. 2006. Mimo jiné je v něm napsáno:

„V celé délce barokního opevnění včetně předsazeného parkánu mezi bastiony X a XI bude zpracován návrh sanace (včetně výkresové dokumentace), vyplývající ze stavebně historického průzkumu (viz podmínka rozhodnutí MK ČR č.j. 17542/2000-OPP/P ze dne 8.8.2001). Bude obnoven původní povrch cihelných plent, nárožních kamenných armatur a římsy, tzn., že budou nahrazeny nevhodné novodobé opravy (obzvlášť u bastionu sv. Benedikta-XIII., kde byla plenta vyzděna z pálených lícových cihel, místy se vyskytuje tvrdá cementová omítka). Koruna bude v celé své délce prezentována ve stavu z počátku 20. století. To předpokládá zejména uváženou probírku vysokých stromů v plochách bastionů, odstranění náletových křovin a regulaci převislé zeleně. Návrh bude předložen MHMP OKP k posouzení.

Žádným způsobem nebude zasahováno do zdiva barokního opevnění.

Bude zpracována a MHMP OKP předložena k posouzení podrobná dokumentace opravy bastionu XIV, před zpracováním dokumentace bude provedena hloubková sonda podél zdiva bastionu, která prokáže hloubku založení opevnění, výšku novodobého násypu a stav barokního zdiva. Při rekonstrukci bude nové zdivo doplněno dle původního stavu zase opukovým zdivem (nikoliv betonem), cihelná plenta lícové strany bude z historických cihel kladených do vápenné malty, způsob zdění a vazby cihelné plenty k opukovému zdivu, římsa a armatura kamenného nároží bude přesnou kopií původního stavu dochovaného u většiny ostatních bastionů. Při realizaci výjezdové rampy nesmí být žádným způsobem zasahováno do hmoty zdiva tohoto bastionu. Součástí dokumentace bude i rekultivace zeleně.“

To je přesný text rozhodnutí, kterým magistrát Prahy reagoval na návrh odstranit nadzemní části zbytků bastionu č. XIV., navrhovatel poté vzal návrh okamžitě zpět s tím, že se stavba v žádném případě nedotkne bastionu. Přesně to se poté stalo, proběhl archeologický průzkum, zbytky bastionu byly zakryty textilií, aby je stavba nijak nepoškodila a všechny stavební práce se historické památce důsledně vyhnuly.

Jediné, co se dá možná dodat k tomu, že se dnes, po letech, dramaticky otevírá naprosto nesmyslná kauza, je citát Jana Wericha: “…kdyby se zavíralo za blbý nápady, to by bylo bytů volnejch.“

Lapidárně řečeno, někdo měl v tomto případě opravdu „blbej nápad“, orgány města udělaly to, co mají v popisu práce, a jedinou záhadou zůstává, proč je z toho po letech mediální kauza na první stránky novin.

Jiří Wolf
Tiskový mluvčí MHMP

V Praze 27. 10. 2009

[jonáš]

No pravděpodobně je to tam trasovaný už z hlubokýho bolševika, a k čemu je bolševikovi nějaká barokní bášta? To je vzpomínka pro pana Švandrlíka.