R7 by v budoucnu mohla být dálnicí

[andy]

Rychlostní chomutovská silnice by v budoucnu mohla být dálnicí
Autor: Petr Kinšt
včera 18:17

Okres Louny - Pro řidiče by přeznačení větší význam mít nemělo, pořád pojedou po čtyřproudové silnici.

Rychlostní silnice R7, která má vyrůst přibližně v trase nynější silnice I/7 Praha – Chomutov, by v budoucnu mohla být dálnicí D7. Na slavnostním otevření obchvatu Sulce na Lounsku to řekl Alfred Brunclík, generální ředitel ŘSD.

Rychlostním komunikacím oproti dálnicím chybí, že na nich není organizována liniová údržba. Na dálnicích jsou zhruba každých padesát kilometrů střediska správy a údržby dálnice, která se o silnici starají. V případě rychlostních silnic zajišťují jejich údržbu jednotlivé krajské Správy a údržby silnic, které se starají i o všechny ostatní silnice. Zásah tak většinou není tak operativní, jako na dálnicích.

„Domnívám se, že s ohledem na neustále stoupají intenzitu dopravy by v budoucnu měla být i na rychlostních silnicích vybudována střediska údržby,“ řekl Alfred Brunclík, generální ředitel ŘSD. Záměrem ŘSD je podle jeho slov vybudovat v budoucnu jednotnou síť dálnic v České republice. „Rychlostní silnice R7 by v budoucnu mohla být dálnicí D7,“ uvedl.

Na dálnici jsou lepší odbočovací pruhy

Rozdíl mezi dříve postavenými dálnicemi a rychlostními silnicemi je větší, na nyní stavěných trasách to už řidiči téměř nepoznají. Některým dříve postaveným rychlostním silnicím třeba chybí odbočovací a připojovací pruhy u křižovatek nebo jsou značně krátké. Obecně platí, že na rychlostní silnice jsou kladeny při projektování a stavbě nižší nároky, tím jsou většinou levnější.

Rychlostní silnice jsou užší – dálnice se nyní v ČR stavějí většinou široké 27,5 metru, kdežto rychlostní silnice v šíři 25,5 metru. Rozdíl je v šíři dělícího pásu uprostřed a odstavných pruhů na krajích. Obecně tím ale klesá míra bezpečnosti provozu.

Rozdílem jsou stovky milionů korun na kilometru

Tento rozdíl ale znamená úspory desítek i stovek milionů korun na jednom kilometru. Obrovský finanční rozdíl rovněž činí nižší nároky na vedení trasy, tedy na zatáčky a stoupání. Dálnice musí vést příměji a s mírnějšími sklony, proto má výstavba dálnice větší rozsah zemních prací, kdy je nutné hloubit hlubší zářezy nebo třeba sypat vyšší náspy.

Rychlostní silnice mají také nižší nároky na poloměry křižovatkových větví. Co mají rychlostní silnice a dálnice společného a co je pro řidiče při jízdě nejmarkantnější, je to, že jsou směrově rozdělené, že každý směr má minimálně dva jízdní pruhy, že všechny nájezdy a výjezdy jsou mimoúrovňové a maximální dovolená rychlost je 130 kilometrů v hodině.