autor: Vladimír Piskáček, E15
Publikováno 26.11.2009 6:15
Nedostatek peněz ve státní kase přivedl úředníky a politiky k rozhodnutí dále neotálet a rozhýbat roky skloňovanou spolupráci státního a veřejného sektoru.
dálnice
Do roku 2013 by měly podle nové strategie ministerstva dopravy, kterou má deník E15 k dispozici, investovat soukromé firmy do výstavby silnic a dálnic v Česku okolo 120 miliard korun. Materiál ministerstva dopravy letos projedná vláda. Za soukromé peníze se má vybudovat například rychlostní silnice mezi Hradcem Králové a Olomoucí, Brnem a Mikulovem či Prahou a Karlovými Vary. Privátní firmy by celkem měly spravovat až 21 procent tuzemských rychlostních silnic, za výstavbu a jejich třicetiletou údržbu inkasují ze státního rozpočtu ročně 11,2 miliardy korun.
„Jiným způsobem silnice postavit nejde, peníze na to ve státním rozpočtu prostě nejsou,“ řekl deníku E15 náměstek ministra dopravy Roman Kramařík. Současný opatrný přístup bank k financování firem podle něj není překážkou. Zájem dávají najevo i velké stavební firmy, pro které by se tím v Česku otevřel nový trh.
Například výběrové řízení na firmu, která by měla rozšířit dálnici D1 právě formou PPP, bude podle Kramaříka vypsáno ještě za funkčního období této vlády.
Ministerstvo dopravy dokonce kvůli rozhýbání systému PPP najalo zahraničního odborníka, ze Slovenska přišel bývalý poradce tamního ministerstva financí pro spolupráci státu a firem Michal Gajdzica. „Chceme, aby to dělali lidé, kteří s tím mají zkušenost. Takové v Česku zatím nemáme,“ dodal Kramařík. Slováci na rozdíl od Čechů již svůj první velký projekt soukromé firmě zadali. Konsorcium Granvia Construction postaví a bude spravovat za asi 50 miliard korun padesátikilometrový úsek dálnice.
Předpokládaný harmonogram PPP projektů Autor: e15, Zdroj: MD
Velké PPP projekty jsou v Česku zatím utopií
Ostrým testem projde ještě v letošním roce snaha státních úřadů o rozhýbání systému spolupráce státního sektoru se soukromým. Na začátku prosince skončí výběrové řízení na dostavbu pražské Ústřední vojenské nemocnice.
Podle informací deníku E15 hodlají nabídku podat dva subjekty. Prvním je konsorcium PMH, ve kterém kromě bank figuruje společnost Metrostav Development. Účast zvažuje také společnost Vinci sdružená s partnery v konsorcium PPP Construction CZ.
„Je to náš druhý PPP projekt v Česku, o který se ucházíme. Uplatnili jsme se v konsorciu na dostavbu krajské nemocnice v Pardubicích. Tam však kraj nastavil takové podmínky, že banky nechtěly převzít garanci,“ uvedl ředitel strategie společnosti Metrostav Development Petr Řezáč. Zatímco pardubický projekt zkrachoval, v pražské vojenské nemocnici by podle představ zadavatele měla vzniknout především ubytovna s kapacitou 240 lůžek, hotel a podzemní parkoviště. Za výstavbu a zajištění provozu této části střešovického areálu by měl investor, který vzejde ze soutěže, inkasovat v průběhu 25 let mezi 1,5 až 1,8 miliardy korun.
Pokud se nestane něco nečekaného, bude dostavba střešovické nemocnice prvním velkým PPP v Česku, jež se z plánovací fáze posune do reálné výstavby. Ostatních osm projektů vybraných v roce 2004 vládou jako pilotní jsou zatím v různém stadiu rozpracování pouze na papíře. „Část projektů kvůli nedostatku financí je zastavena, část je rozestavěná. Hlavním důvodem průtahů je podle mého názoru fakt, že se jedná o nový zcela nový přístup k stavebním zakázkám, na který nejsou úředníci ještě zvyklí. Je to také o něco složitější, než pouhé vypsání zakázky,“ řekl výkonný ředitel Asociace PPP Vladimír Sloup.
Největší využití spolupráce státu s firmami však najde při výstavbě dálnic. Podle připravované ministerské strategie chce stát s privátním sektorem stavět minimálně 20kilometrové úseky silnic, jejichž výstavba přijde minimálně na pět miliard korun. Podmínkou bude také nejméně jedna generální rekonstrukce stavby. „Nebude tak moci docházet k tomu, co se nyní často stává, že po uplynutí garance se silnice začnou rozpadat,“ dodal Kramařík.
Investor, který dálnice či silnice postaví, je bude rovněž po dobu maximálně 35 let provozovat a starat se o jejich údržbu. Část platby od státu bude závislá například na tom, jak je dálnice v zimě sjízdná, či na kvalitě údržby. Stát chce do projektů v maximální možné míře zapojit i Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, tak jak se to povedlo na Slovensku. „Tyto banky nabízejí vhodnější podmínky financování než banky komerční,“ uvádí se ve strategii.
zdroj: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logi ... tavet-stat