Právě je 20.6.2019 3:00:15





Fórum je zamknuté Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvek: 1 ] 
 (B) Přírodu na jihu Moravy dusí beton 
Autor Zpráva
Autor

Příspěvky: 616
Bydliště: D1 - km 190,45
Příspěvek (B) Přírodu na jihu Moravy dusí beton
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno
03.12.2009 - Brno - str. C1

Přírodu na jihu Moravy dusí beton

Co říká vůbec první souhrnná zpráva o stavu přírody? Ubývá zemědělské půdy a krajinu „drobí“ další silnice a dálnice

Jižní Morava - Na dálnici D1, od Devíti křížů až po Vyškov, není jediné místo, kudy by se zvířata bezpečně dostala na druhou stranu. Na první pohled banalita. Ale příroda tím dostává velkou ránu.
„Dálnice vytváří zvířatům totální bariéru, nemohou migrovat, zmenšuje se jejich prostor pro život a zhoršuje se tak jejich stav. Zvěř je náchylnější na infekce, je více vystresovaná a ani jejím genům to nesvědčí, protože se páří v malé skupince mezi sebou. V budoucnu to může mít velmi vážné důsledky,“ varuje vedoucí brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

Na to, že krajina je dálnicemi a silnicemi příliš rozdrobená, nyní upozorňuje Zpráva o stavu přírody a krajiny, kterou v těchto dnech vydalo ministerstvo životního prostředí. Je první svého druhu v Česku a popisuje nejzávažnější problémy přírody.

„Snažili jsme se v ní popsat, jak se příroda a krajina změnila za posledních dvacet let. A těch negativních trendů, na které upozorňujeme, je více. Alarmující je třeba to, že od roku 2000 každý den ubývá v Česku 10,7 hektaru zemědělské půdy. Zhoršuje se schopnost krajiny zadržovat vodu. A je už příliš vybetonovaná,“ vyjmenoval spoluautor zprávy Michal Hošek.

Šlapanice aneb Jak mazaně zabrat ornou půdu
O tom, jak se betonuje nebo asfaltuje orná půda i na jižní Moravě, vypovídají údaje statistiků. Zatímco v roce 2005 bylo v Jihomoravském kraji 359 498 hektarů orné půdy, loni se její výměra snížila o téměř tři tisíce hektarů.

V tak velkém množství úbytek nevypadá jako žádná velká tragédie, ale bude zřejmě hůř. „Tlak na zábor zemědělské půdy stále sílí, i když jej nyní trochu zabrzdila ekonomická krize. Například ve Šlapanicích se počítá s tím, že se vyjme z půdního fondu až dvě stě hektarů půdy pro průmyslovou zónu. Nám se to nelíbí mimo jiné proto, že je tady půda nejvyšší bonity, a ta by se zastavovat v žádném případě neměla,“ uvedl vedoucí brněnského pracoviště ministerstva životního prostředí Miroslav Rokos.

Šlapanice jsou ovšem také téměř čítankovým příkladem, že tlaku investorů úřady častokrát neodolají. „Vydali jsme k tomu nesouhlasné stanovisko, ale přesto se již část této plochy z půdního fondu vyňala. Naše vyjádření totiž není pro kraj závazné, ministerstvo by rozhodovalo jen o vynětí výměry nad deset hektarů. A oni nás obešli tak, že požádali o pozemek takové rozlohy, aby k němu náš souhlas nepotřebovali. Obávám se, že těch dvě stě hektarů velmi kvalitní ornice půjde z půdního fondu pryč, postupně, takzvanou salámovou metodou,“ uvedl Rokos.

Pomoci chránit půdu by měla připravovaná novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Živočichům na dálnici D1 zase pomůže projekt jejího rozšíření na šest pruhů, který již obsahuje průchody pro zvěř.

Více TÉMA na str. C3

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
03.12.2009 - HELENA VACULOVÁ - BRNO A JIŽNÍ MORAVA - str. C3

Dropi utekli, losy plaší D1

SMUTNÁ ZPRÁVA O PŘÍRODĚ Ministerstvo životního prostředí vydalo zprávu o stavu přírody a krajiny. Ukazuje se například, že jihomoravské lesy jsou chudší o kdysi hojné druhy hub. Nad rybníky létá mnohem méně racků než dřív. Důvod? Většinou činnost člověka.

Jižní Morava - Je to pták, samec je větší než krocan, má výrazně šedý krk a po stranách hlavy dlouhé vousy. Málokdo si však pod tímto popisem představí dropa. Je to pochopitelné, protože drop velký už mnoho let na jižní Moravě není. Zmizel, stejně jako mnoho dalších živočichů a rostlin.

Podle Zprávy o stavu přírody a krajiny, kterou nyní vydalo ministerstvo životního prostředí, však v zemi vyhynulo mnohem více živočišných i rostlinných druhů.

Píše se v ní dokonce, že v České republice vymřelo či vymizelo 84 druhů hub, 27 mechorostů, 118 rostlin, 627 bezobratlých a 22 druhů obratlovců. A vlastně přestává postupně platit, že území České republiky je v rámci evropských měřítek druhově rozmanité. Bohužel se to týká i jižní Moravy.

Z rybníků se vytratil racek chechtavý
„Za posledních dvacet let z kraje nezmizel jen drop velký, ale například i mandelík hajní, ťuhýk rudohlavý a menší, polák malý, koliha velká, ostralka štíhlá a další druhy ptáků,“ stvrzuje tento trend brněnský ornitolog David Horal.

Podotýká, že u dalších druhů zaznamenávají mnohem menší výskyt než vminulých letech. Intenzivní zemědělství vyhání z jižní Moravy například čejku chocholatou a je už patrné, že nad rybníky létá mnohem méně racků chechtavých než dříve. „V případě racků si to zatím vysvětlit neumíme,“ přiznává Horal.

Ochránci se snaží sice některé druhy do krajiny vrátit, ale není to jednoduché. „Drop velký kdysi žil na Znojemsku a ještě v devadesátých letech jich tam byly desítky kusů. Nyní se tam pro ně dokonce upravuje prostředí, ale ještě se zde znovu trvale neusadili, občas sem jen pár dropů zalétne ze sousedního Rakouska,“ uvedl vedoucí brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

Zatímco ptákům často nesvědčí málo rozmanitá příroda a obrovské lány, na kterých se pěstuje jedna plodina, fakt, že z kraje mizejí žáby a další obojživelníci i některé druhy zvěře, mají podle přírodovědců zase na svědomí hodně frekventované silnice. A hlavně dálnice D1.

„Vytváří pro ně nepřekonatelnou překážku. Když se dálnice D1 stavěla, nevědělo se o tom, jaký problém může migrujícím živočichům způsobit. Žádné průchody jako nyní se na ní nestavěly. Na jižní Moravě je v tomto ohledu situace horší než na Vysočině, protože tam dálnice překlenuje mosty některá údolí a zvěř tak má k pohybumnohem lepší podmínky,“ uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě, který na toto téma zpracovával studii.

Uvedl také, že dálnice D1 je jednou z příčin, proč se třeba na západ od Brna již téměř neobjevují rysi nebo losi, kteří právě touto oblastí migrovali. „Mělo by se to však v budoucnu napravit. Připravuje se rozšíření dálnice D1 mezi Brnem a Prahou na šest pruhů, již se zpracovává dokumentace pro územní rozhodnutí a počítá se přitom i s vybudováním několika průchodů pro zvěř na západ od Brna,“ dodal Hlaváč.

Silnic moc nepřibylo, ale aut je šedesátkrát více
Například Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica ovšem tak docela nesouhlasí se závěrem zprávy, že životní podmínky zvířat zhoršuje budování nových silnic a drobení krajiny. „Ono to s jejich stavbou není až tak dramatické. Zajímalo mne, kolik kilometrů silnic za posledních padesát let přibylo, a ze statistických údajů vyplynulo, že se v podstatě jejich délka zvětšila jen o jedno procento. Postavily se sice nové, ale na druhé straně některé zanikly a jiné zase narovnaly a tím i zkrátily. Příčinu vidím spíš v tom, že za to půlstoletí šedesátkrát zvýšil počet aut,“ míní Vlašín.

Podle něho se nebezpečné pro živočichy staly i okresní silnice, protože už dávno neplatí, že po nich přejede denně jen pár aut.

Zatímco omezení aut není příliš reálné, úbytek zemědělské půdy by si podle něj měl kraj přece jen více hlídat. Například vynětí sta hektarů půdy nejvyšší kvality u Hatí na Znojemsku na stavbu obchodního areálu, což se před několika lety stalo. „To je přímo katastrofální,“ hodnotí Vlašín.

Foto popis| ZMIZELÝ PTÁK NA ČTYŘI. Drop už v jihomoravské přírodě nežije.

*** Příroda v kleštích
Co říká zpráva

Brno patří po Ostravsko-Karvinsku a Praze k oblastem s největším znečištěním ovzduší. Způsobuje je tady zejména doprava.

Limit pro přízemní ozon je stále překračován v takřka celém Česku. V roce 2008 to bylo na 94 procentech území, na kterém žije 69 procent obyvatel. V roce 2007 na 97 procentech území.

Téměř tři čtvrtiny typů přírodních stanovišť významných pro Evropské společenství nejsou v Česku dostatečně chráněny.

Početnost druhů ptáků klesá, hlavními příčinami je intenzifikace zemědělství, nová výstavba - a tedy „drobení“ krajiny.

Nedaří se snižovat spotřebu průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Vysoká spotřeba agrochemikálií představuje riziko pro kvalitu půdy i vody.

Roste spotřeba materiálu, ročně o 1,5 procenta. Navíc stoupá materiálová závislost na zahraničí, která v roce 2007 činila 32 procent (data za rok 2008 nejsou k dispozici). Je to zejména důsledek růstu spotřeby ropy a zemního plynu, u kterých je naše země téměř plně závislá na dovozu.

Roste podíl zastavěných ploch na úkor ekologicky příznivějšího využití krajiny.

Češi i Moravané produkují stále více odpadů, v letech 2007 a 2008 stoupla jeho produkce meziročně o šest procent. U nebezpečného odpadu dokonce o sedm procent.

V období 1980 až 2005 klesl v Česku podíl dopravou nerozdělené krajiny z 81 na 64 procent rozlohy. Tento trend stále pokračuje a ohrožuje tak existenci významného počtu druhů. Na silnicích ročně zahyne na 570 tisíc zajíců, 52 tisíc srnců, 350 tisíc ježků, 70 tisíc bažantů a 50 tisíc kun.

Česká republika je z hlediska počtu vyskytujících se druhů (doposud zaznamenáno přibližně 80 tisíc druhů) relativně bohatá. Třetina druhů je však na území Česka hodnocena jako ohrožená a stovky druhů u nás již vymřely či vymizely (84 druhů hub, 27 mechorostů, 118 cévnatých rostlin, 627 bezobratlých, 22 obratlovců).


12.12.2009 21:48:40
Profil Zobrazit autorovy stránky
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Fórum je zamknuté Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvek: 1 ] 




Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group.
Designed by Vjacheslav Trushkin for Free Forums/DivisionCore.
Český překlad – phpBB.cz