Nevymýšlejme zde pořád kolo... Já jsem také dlouho v tomto neměl jasno, ale řešení je mi už pár chvil mnohem jasnější.

R11 řeší všechny vztahy a to:

• Praha - Štětín (v Polsku plánovaná S3)
• Praha - Wroclaw - Varšava (hned u Lubawky začíná budoucí polská S8 kolem Walbrzychu)
• Vídeň - Brno - Štětín
• Vídeň - Wroclaw (mírná zajížďka pokud chci nutně po Rku, ale tento vztah sám o sobě není tak významný, aby oprávnil investici do dálnice)

R11 má velmi obtížně prokazatelnou ekonomickou efektivitu (pro plný profil při současných predikcích intenzit) a pokud na ni nenavedu všechny tyto směry, resp. nebudu v tom výpočtu s těmito směry počítat, tak se ta investice nedá na tvrdých číslech obhájit.

K polské "iniciativě" je třeba ještě sdělit, že kooperace s nimi není co vím vůbec jednoduchá. Oni by prosazovali vše, co je v jejich zájmu, ale blokují údajně zase naše zájmy. Jedná se např. o jejich odpor proti tomu, aby mezi Hrádkem nad Nisou a Žitavou vedený přes Polsko byl v TEN-T, což chce ČR i D. "To pro nás nemá žádný význam" - citace jednoho polského úředníka.
Další kámen úrazu je stabilizace hraničního bodu pro budoucí VRT (ČR by chtěla hraniční bod "nad Libercem" a vedení kolem zdrojů a cílů dopravy (Liberec, MB, Praha), kdežto Poláci to chtějí napřímo Praha - Varšava (okolo Jičína) a hraniční bod někde v I. zóně KRNAPu).

A co takhle postavit R43 v trase A88 v úseku Brno - Jevíčko, dál na sever by pokračoval dvoupruh, a z Jevíčka by R43 vedla v trase D35 ve směru Křenov - Hradec n. S. - Gajer. Zajíždka by se opticky zmenšila.

Pro to "optické" hledisko vedení R43 byla chyba změna trasování R35 ze severního na jižní (jinak logická).

Jenže to, co Lenny popisuje, je použití nejstaršího trasování D35, které bylo v úseku Svitavy - Olomouc ještě jižněji. Jen by se s tím měla změnit i R35 a dostavět i ten kus Jevíčko - Olomouc. V součtu R43+R35 by to o moc víc km proti současnému trasování nebylo a vyřešily by se tím i horší parametry úseku Olomouc - Mohelnice.

Jirka S: Mě to došlo, ale dík za vysvětlení ostatním.

Já si nemůžu pomoci, ale řešit trasování R43 na sever od Svitávky mi přijde hodně futuristické. Z hlediska konečné délky mého života a finančních možnostech státu si nejsem jistý jestli se mne tohle týká.

Faktem je, že R43 "D1 - Svitávka" se snad dožiju, neboť je to jeden z největších dopravních zádrhelů v ČR a tento problém se bude jen nadále stupňovat. Pak je tu úsek Svitávka - Březová, který je hodně špatný (neustálé průjezdy obcí), ale naštěstí intenzity provozu jsou řádově menší než v obcích těsně u Brna. Obchvat mimo obce by byl asi možný jen nahoře v kopcích a tudíž hodně drahý. Opravdu je zde namístě ptát se, zda by novostavba I/43 (resp.R43) ve stopě Svitávka-Jevíčko-Mor.Třebová nebyla levnější. Da druhou stranu od Svitav na sever k Lankšrounu je I/43 už nyní ve velmi solidních parametrech. Navíc neudělat obchvat Svitav (například z důvodu zatraktivnění budoucí R43 ve stopě A88)- kde se prostor za železniční tratí doslova nabízí - by byl podle mne zločin proti lidem ve Svitavách.

Já osobně bych počkal na EU, bez jejichž dotací bych na sever od Svitávky postavil postupně jen dvě rovnocenné I/43 - dvoj nebo střídavý třípruh - jednu vylepšenou ve stávající stopě pokud možno s maximem obchvatů obcí jako první, a poté druhou ve stopě A88 po R35. Tranzit do Polska bych řešil spíš kapacitním třípruhem Zábřeh-Králíky. Mohelnice-Zábřeh snad bude jednou stejně čtyřpruhová. Podle mne by bylo takhle "za málo peněz nejvíc muziky"...

Na polské straně jsou vymezeny koridory navazující na R43 takto (fialová - územní rezervy pro rychlostní komunikace)
Územní plán Dolního Slezska z 2009



návrh změn sítě TEN-T (taky z 2009)

Co to uhnout na západ za Jevíčkem, využila by se velká část A88 a zároveň by se zkrátily cesty Svitavy - Brno a Hradec Králové - Brno o cca 9 km. Pro relaci Brno - Jeseníky by tato verze vycházela podobně jako přes Olomouc, záleželo by na tom, odkud by se vyráželo, nicméně podle mého je důležitější, aby D43 odlehčila více I/43 než D35 + D46. Toto trasování by také v budoucnu umožnilo případné protažení na sever bez peáže.

https://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdal ... KnjL161iRz

Myslím, že opustit s trasou Boskovickou brázdu by bylo hodně složitý z hlediska průchodnosti / nákladů. Jsou tam velké převýšení, bez tunelů nevím nevím... Ostatní aspekty si netroufám hodnotit.

Stoupání a klesání právě nejsou tak hrozná, myslím, že by si tato varianta mohla vystačit i jen s náspy, zářezy a pár nijak mimořádnými mosty, tunely jsou spíše otázkou ochrany obyvatel nebo stability terénu. Podle map mi navíc přijde, že severně od Chornice už trasa připravená není, nákladově by to tedy mohlo být podobné, posun blíže ke Svitavám by ale mohl zvednout ekonomickou efektivitu.

Odpověď pro AUTO sro
Tak příští rok žádná dovolená u moře, ale studijní pobyt v Německých archivech, aby nás přestali napadat takovéto věci - blbosti...
Studováno již v zimě 1938/1939 s negativním posudkem.
Dokonce studovány i varianty pokračující dále k Letovicím... Negativní...

Nebo si dát schůzku s Tomášem, který to v archivech studoval a ví o tom asi ze všech nejvíc.

Tomas 1975:
Můžu se Vás zeptat, proč byla tato varianta hodnocena negativně? Původní trasa A88 prochází vhodnějším terénem a pro tehdejší účel spojení dvou částí Německa byla vhodnější i z dopravního hlediska - byla to kratší spojnice než závlek na západ od M. Třebové, ale dnes se prioritní směr změnil a myslím, že zkrácení trasy o těch cca 9 km a větší odlehčení stávající I/43 by mohlo ospravedlnit i o něco vyšší investiční náklady. Díval jsem se na mapu svahových nestabilit a žádný problém tohoto typu na mojí variantě není, což ovšem nemusí znamenat, že tam nějaké riziko nehrozí. Zaznamenali Němci na mojí variantě něco vylučující stavbu, nebo jen z výše popsaných důvodů byla zvolena jako vhodnější stávající varianta?

Odpověď není jednoduchá, ale pokusím se v pár řádcích. Celý masiv Hušáku je nestabilní. Na východním a jižní části vrtali německé vrtné soupravy sondy až do hloubky 30 metrů a zjistily nestabilní podloží. Dálnice měla původně vést jinak. Plán byl vystaven na jednom z výstavních panelů výstavy v TM Brno nebo v Bokovicích - už si nepamatuji na kterém.
Varianta 2 trasování dálnice vycházela od Lanškrouna a pokračovala západně od Moravské Třebové na Boršov, Útěchov, Dolní Loučka, Březina, Letovice..
Neprůchodné, ložiska šamotu, nekvalitního uhlí....
Z německých plánů vycházeli i naši projektanti (ing. Hos, ing. Chytílek) v šedesátých letech, Tehdy navrhovali křížení D35 a D43 u Jevíčka a D 35 měla v přicházet od Svitav a) přes Bělou a Březinu nebo b) přes Arnoštov, Křenov, Sklenné.....
Šamot, uhlí, nestabilní podloží, rezervní zásoby vody....
Vše se dá dohledat v archivech....
Nic ovšem není digitalizováno....
Nejpodstatnější ovšem je, že je trasa D43 v daném úseku stabilizovaná.
Takovéto věci nejsou ovšem na nějakou slovní výměnu na internetu. O nestabilním masivu Hušáku jsem hovořil v sobotu na v tomto fóru avizovaném pochodu...

Zároveň měla trasa D35 vést i kolem Ústí nad Orlicí, takže cesta z Brna do Hradce by tvořila mírnou elipsu a ne zdánlivou zajížďku, která vznikne nyní změnou trasy přes Litomyšl.

Kratší nemusí vždy znamenat rychlejší. Zároveň je mnohem ekonomičtější kopce objet než se pak navždy starat o desítky mostů, náspů, zářezů, tunely ... Hodně může napovědět D1 mezi Prahou a Jihlavou. Kdyby vedla přes Kolín, nečekala by nákladní dopravu spousta pomalých stoupání.

Děkuji za vysvětlení

Ještě jednou jsem si prošel geologické mapy a při trasování severně od Křenova by s doly nemusel být problém, nicméně jestliže Němci došli k závěru, že je tam nestabilní podloží, přičemž v mapě svahových nestabilit nic není, tak to svědčí o tom, že by to chtělo udělat nějakou geologickou revizi oblasti.

Přijde mi trochu škoda, že nebylo v rámci EIA posuzováno více variant na severu, například právě ta, jak jsem popisoval výše. Je-li stávající trasa stabilizovaná a na rozdíl od jiných s minimem rizik, pak za stávajícího stavu legislativy nemá příliš smysl řešit nějaké alternativy. Je pravda, že z hlediska dálkového tranzitu těch 9 km není až tak moc a problém s obsluhou oblasti kolem by se tak jako tak měl/musel řešit nějakou modernizací I/43 a přivaděčových silnic II.třídy, hlavně II/366.

Honey72:
Je pravda, že pohled ze vzduchu někdy klame, pěkně je to vidět na útvarových MÚK, které vypadají z vzduchu jako nepřehledná změť mostů, přitom jsou většinou pro řidiče příjemnější než na první pohled jednoduchý čtyřlístek. A třeba u Villachu jsem do Itálie nikdy nejel po západním polookruhu, ale vždy po dálnici.

Na mé variantě vychází stoupání cca 1,5 - 2 % v délce cca 5 km, což není tak hrozné. Na stávající trase D43 jsou také stoupání a klesání, moje verze nejdříve stoupá přes kopec a pak klesá, zatímco stávající klesá do údolí a pak zase stoupá. Celkové převýšení je podobné, na stávající D43 ale bude pozvolnější.