České dálnice > Diskusní fórum

Lenny píše:Toto je jedno ze stavebních povolení nutných pro toto stavbu. Jedná se o objekty silnic II. a III. tříd a polních cest, případně místních a účelových komunikací, které vydává stavební úřad obce s rozšířenou působností, v tomto případě Holešov. SÚ Kroměříž vydal SP na objekty na katastru Pravčice a SÚ Zlín vydal SP na objekty ležící v okrese Zlín.
SP na hlavní trasu vydává MD.

Aspoň bude zase co stavět. Aktuálně probíhají práce na nadjezdu u Žabárny a polní cestě Žabárna - Dolní Ves.

...Z výše uvedeného vyplývá, že speciální stavební úřad učinil hrubé procesní chyby, které jsou v odvolacím řízení neodstranitelné. Za tohoto stavu dle odvolatele nemá smysl se napadeným stavebním povolením podrobněji zabývat. Jestliže by však výše uvedené námitky nestačily ke zrušení napadeného stavebního povolení, pak odvolatel žádá nadřízený správní orgán o přezkum všech závazných stanovisek, které byly podkladem rozhodování.

Speciální stavební úřad se s námitkami sdružení Egeria, o.s. vypořádal následovně:
Námitka č.1 i námitka č.2 - rozhodnutí je dle ust. § 73 odst. 1 správního řádu v právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání; dle ust. § 73 odst. 2 správního řádu je pravomocné rozhodnutí závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány, dále je rozhodnutí dle ust. § 74 odst. 1 správního řádu vykonatelné, nabylo-li právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek. Dle ust. § 85 odst. 1 správního řádu má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Dle ust. § 91 odst. 1 správního řádu se nelze proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu.
Dále dle ust. § 73 odst 2 soudního řádu správního soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Dle ust. § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Dle ust. § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu správní orgán může řízení usnesením přerušit, probíhá-li řízení o předběžné otázce a dále dle ust. § 57 odst. 1 písm. b) správního řádu mj. uvádí, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, správní orgán může vyzvat účastníka, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí. Dále správní řád dle ust. § 57 odst. 3 uvádí, že rozhodnutím příslušného orgánu o předběžné otázce, které je pravomocné, popřípadě předběžně vykonatelné, je správní orgán vázán a dle ust. § 48 odst. 2 správního řádu lze přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost z téhož důvodu téže osobě pouze jednou (pozn. tzv. res iudicata).
Proto speciální stavební úřad z hlediska definice právní moci zrekapituloval následující:
Kruciálním předpokladem pro to, aby rozhodnutí nabylo právní moci, je jeho oznámení (tj. doručení všem osobám, kterým mělo být doručeno) a nemožnost jej napadnout odvoláním (tj. řádným opravným prostředkem). Zde teorie práva nezřídka hovoří o tzv. formální právní moci, přičemž z praktického hlediska se jedná o procesní situaci nezměnitelnosti rozhodnutí. Oproti tomu tzv. materiální právní moc znamená, že o téže věci nemůže být znovu jednáno a rozhodováno, a panuje zde tedy překážka bránící novému projednání a rozhodnutí ve věci (tzv. res iudicata, překážka věci rozhodnuté).
Vykonatelnost pak je taková vlastnost (v zásadě) pravomocného rozhodnutí, že lze (v případě rozhodnutí, ukládajícího nějakou povinnost) i za pomoci státní moci toto rozhodnutí nuceně (i proti vůli povinného) vykonat, event. svémocně realizovat oprávnění stanovená tímto rozhodnutím. Výjimkou jsou pak rozhodnutí, jež jsou tzv. předběžně vykonatelná (tj. dosud bez právní moci), kterých účelem je poskytovat vyšší ochranu určitým právním vztahům (např. předběžná opatření v rámci některých mimořádných situacích), kdy by vyčkávání na právní moci bylo spojeno s rizikem, že by mohlo dojít ke zmaření realizace rozhodnutí.
V dané věci lze tak shrnout, že byl-li správní žalobě přiznán odkladný účinek, dotklo se takové rozhodnutí soudu toliko otázky vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a tedy nikoliv otázky jeho právní moci. Rozhodnutí, proti němuž byla podána správní žaloba tak nadále zůstává pravomocné, a tedy také tvoří překážku věci již rozhodnuté (se všemi právními důsledky), a to do doby, než je o mimořádném opravném prostředku (správní žalobě) soudem rozhodnuto. Tato situace tedy znamená pouze to, že správní žalobou (jíž byl přiznán odkladný účinek) napadené rozhodnutí nelze vykonat, ani jej nelze jakkoliv jinak konzumovat ve smyslu výkonu oprávnění, k nimž toto rozhodnutí svoluje. Toto rozhodnutí však nadále tvoří tzv. překážku res iudicata, a zůstává (až do rozhodnutí soudu o správní žalobě) tedy jako pravomocné stále závazné pro všechny správní orgány. Jiné účinky přiznání odkladného účinku správní žalobě nemá (srov. k tomu např. ust. § 85 odst. 1 správního řádu a ust. § 73 odst 2 soudního řádu správního).
Za těchto okolností nelze uvažovat ani v intencích přerušení řízení z důvodu probíhajícího řízení o předběžné otázce (srov. k tomu ust. § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu ve spojení s ust. § 57 odst. 1 písm. b) správního řádu), neboť v případě rozhodování o správní žalobě v rámci správního soudnictví nejede o předběžnou otázku, ale o mimořádný opravný prostředek. Touto předběžnou otázkou mohlo (ale i nemuselo) být právě nanejvýš rozhodování o výjimce ze zákazu dle ust. § 50 a § 56 ZOPK, o níž však bylo pravomocně rozhodnuto; správní orgány tedy musí k tomuto rozhodnutí přistupovat ve smyslu ust. § 57 odst. 3 správního řádu ve spojení s ust. § 73 odst. 2 správního řádu. Jinými slovy je nadále pro všechny správní orgány rozhodnutí o výjimce ze zákazu závazné, jsou povinny jej respektovat, a to bez ohledu na fakt, že podané správní žalobě byl přiznán odkladný účinek. Jakýkoliv jiný procesní postup (např. ve smyslu přerušení řízení) by byl v rozporu se zákonem.
Úplným závěrem lze ještě zmínit, že shora popsanému závěru a právnímu názoru svědčí také výklad ust. § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu, dle něhož se řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci na žádost účastníka obnoví, jestliže bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti má speciální stavební úřad za to, že stavební řízení může pokračovat, a že bez ohledu na fakt, že podaným správním žalobám byl přiznán odkladný účinek, bude rozhodnutí o výjimkách ze zákazu respektovat a v souladu s těmito postupovat, a to jak ve vztahu k řízením, kde jsou ona rozhodnutí o výjimkách ze zákazu tzv. rozhodnutími podkladovými, tak (a to tím spíše) ve vztahu k řízením, jejichž rozhodnutí mají být taktéž toliko podkladovými.
Lapidárně řečeno, tak byly obě námitky Egeria, o.s., jako nedůvodné zamítnuty, neboť námitka č.1 i námitka č.2 jsou nedůvodné, když obě jmenovaná usnesení se sice týkají výjimek na předmětnou stavbu. Přiznání odkladného účinku však znamená, že výjimky jsou nadále pravomocné, do biotopů dotčených stavbou dálnice nelze zasahovat, minimálně do doby, než soud o žalobách rozhodne. Speciální stavební úřad posoudil námitky spolku Egeria, z.s. a považuje je v souvislosti s řízením o povolení stavby za neopodstatněné. Speciální stavební úřad zastává názor, že výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů slouží až k možnosti samotného zásahu do jejich přirozeného vývoje dle § 50 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V daném případě lze zasáhnout toliko samotnou činností, tj. vnější aktivitou ve sféře životního prostoru zvláště chráněných druhů živočichů. Bez pravomocné výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů nelze do jejich přirozeného vývoje zasáhnout, vykonatelnost výjimky však není podmínkou pro získání rozhodnutí o povolení stavby.

Lenny píše:Tady je celá jejich argumentace, pro pochopení poslední odstavec. Fandím jim, pokud by na toto byl judikát, odblokovalo by to řadu stavebních řízení.

Speciální stavební úřad se s námitkami sdružení Egeria, o.s. vypořádal následovně:
Námitka č.1 i námitka č.2 - rozhodnutí je dle ust. § 73 odst. 1 správního řádu v právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání; dle ust. § 73 odst. 2 správního řádu je pravomocné rozhodnutí...........................