Norsko
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Dne 13.12. se odevzdal do provozu upgradovaný úsek E6 ze silnice na dálniční parametry. Jde o úsek mezi Labdalen a Korslund v délce cca. 9 km.
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Dne 18.12.2014 se odevzdal do provozu Vågstrand Tunnel.
*na silnici E136
Zdroj a více informací: http://www.nrk.no/mr/_-dette-har-vi-ven ... 1.12108907
*jde o 3,7 km tunel s 1 tubusem
*na silnici E136
Zdroj a více informací: http://www.nrk.no/mr/_-dette-har-vi-ven ... 1.12108907
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Kolaps mostu na E18
Lokace: https://www.google.com/maps/@59.47038,1 ... a=!3m1!1e3
Most byl uveden do provozu v roce 2001.
Most byl uveden do provozu v roce 2001.
Re: Norsko
To vypadá spíš na propad. Jestli staré důlní dílo, nebo jeskyně. Ale fakt hezký.
Re: Norsko
Prý: The reason for the collapse was a landslide due to quick clay around a pillar. (citace z http://en.wikipedia.org/wiki/Skjeggestad_Bridge)Sosa píše:To vypadá spíš na propad. Jestli staré důlní dílo, nebo jeskyně. Ale fakt hezký.
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Most E18 Skjeggestad Bridge bude odstřelen.
http://www.nrk.no/vestfold/her-ser-du-s ... 1.12220076
*v živém přenosu na odkazu o 14:00, již nyní live přenos odborníků co se bude dít
http://www.nrk.no/vestfold/her-ser-du-s ... 1.12220076
*v živém přenosu na odkazu o 14:00, již nyní live přenos odborníků co se bude dít
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
na základě výše napsaného ...
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Dne 25.5. se odevzdal do provozu 3,8 km dlouhý úsek E6 mezi Korslund a Langset. Jde o silnici, která prošla upgradem na dálniční parametry a nyní je E6 dálnicí od hranic se Švédskem až po státní silnici č. 3 u Trondheimu.
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
-
- Příspěvky: 22
- Registrován: 10.8.2015 14:36:24
Re: Norsko
Driving through Lofoten (Norway) from Sund to Leknes 7.09.2015 Timelapse x4
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Na E316 se odevzdal do provozu most Tresfjord blízko u Vestnes. Jedná se o 6. nejdelší most v zemi (1.290m). Most a blízký tunel Vågstrand (3.665m) jsou zpoplatněné mýtem.
Poloha: https://www.google.sk/maps/place/Tresfj ... 5530246487
Poloha: https://www.google.sk/maps/place/Tresfj ... 5530246487
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Dne 12.11. se odevzdal do provozu další úsek na Western Ring Road Bergen v délce 4 km. Jedná se o silnici County Road 557. Tak se stalo, že je zde tunel dlouhý 7,2 km: The Knappe Tunnel.
Zdroj: http://www.nrk.no/hordaland/na-far-berg ... 1.12649903
Zdroj: http://www.nrk.no/hordaland/na-far-berg ... 1.12649903
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Přehled chystaných velkých dopravně-infrastrukturních projektů v Norsku
Dvě největší norská sídla, Oslo a Bergen, dodnes nespojuje kvalitní dálnice a překonání bezmála 500 km vzdálenosti autem zabere 7–8 hodin bez ohledu na výběr trasy. Jízda nejrychlejším vlakem mezi oběma městy trvá 6,5 hodiny. Premiérka E. Solberg/ová a ministryně financí Siv Jensen/ová koncem léta 2015 oznámily plán na zrychlení silničního i železničního spojení mezi Oslem a Bergenem. Jízda vlaku se má zkrátit o 1 hodinu, modernizovat se má dále silnice E16 v úseku Skaret – Hønefoss. Náklady na zrychlení železnice a zkapacitnění silnice budou činit 26 mld. NOK. V současnosti probíhá projektová fáze, výstavba započne v r. 2019 a hotovo má být v r. 2024.
Mnohem větší investice budou směrovat do celé norské železnice a do roku 2030 se na ní toho dost změní.
Dvě největší norská sídla, Oslo a Bergen, dodnes nespojuje kvalitní dálnice a překonání bezmála 500 km vzdálenosti autem zabere 7–8 hodin bez ohledu na výběr trasy. Jízda nejrychlejším vlakem mezi oběma městy trvá 6,5 hodiny. Premiérka E. Solberg/ová a ministryně financí Siv Jensen/ová koncem léta 2015 oznámily plán na zrychlení silničního i železničního spojení mezi Oslem a Bergenem. Jízda vlaku se má zkrátit o 1 hodinu, modernizovat se má dále silnice E16 v úseku Skaret – Hønefoss. Náklady na zrychlení železnice a zkapacitnění silnice budou činit 26 mld. NOK. V současnosti probíhá projektová fáze, výstavba započne v r. 2019 a hotovo má být v r. 2024.
Mnohem větší investice budou směrovat do celé norské železnice a do roku 2030 se na ní toho dost změní.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 11.12.2020 23:43:35, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
Důvod: odstranění neplatného odkazu
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Výstavba nejdelšího podmořského silničního tunelu na světě (odbornější článek, několik fotek, mapa a vizualizace)
http://www.asb.sk/inzinierske-stavby/tu ... a-na-svete
http://www.asb.sk/inzinierske-stavby/tu ... a-na-svete
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Norská vláda použila státní ropní fond Global založen v roce 1996 pro horší časy ve smyslu, že z něj v lednu vybrala 6,7 mld. NOK (asi 716 mil. €) pro podporu ekonomiky a vykrytí státních výdajů v souvislosti s nízkými cenami ropy. Do fondu přitom vláda doposud peníze odkládala, přičemž ročně v průměru 200 mld. NOK. Ve fondě je nyní majetek za cca. 826 mld. USD, tedy asi 5x norských státních rozpočtů.
Norsko dle místních ekonomů dosáhlo vrchol příjmů domácností v roce 2015 a minimálně do roku 2017 se bude i ekonomika potýkat se slabým růstem, možná až s poklesem pokud na to vláda nebude nijak reagovat. Očekává se i nárůst nezaměstnanosti, přičemž začátkem ledna dosáhla úroveň 4,6% a očekává se, že letos ještě překoná úroveň 5%. I samotná norská koruna oslabuje, přičemž dosahuje úrovně z 80.let 20.století oproti USD a oproti EUR je na úrovních z roku 2009. To má přímý dopad na slabší výnosy z vývozu ryb a dalších mořských produktů. Vláda má dále nižší příjmy z dividend z podniku Statoil, ve kterém drží 67%. Vláda má celkově i nižší příjmy z daní z těžařského průmyslu a to o desítky mld. NOK za rok 2015 oproti roku 2014 a prodej plynu již přinesl v roce 2015 více peněz jako prodej ropy.
I proto vláda hodlá nastartovat část daňových reforem a přes obrovské stimuly financovat sektor stavebnictví: výstavbu bytů v hlavním městě, kde je ich akutní nedostatek (počet jeřábů v hlavním městě již v roce 2015 neměl obdoby v novodobé historii Norska) a rozsáhlé projekty v železniční a silniční síti, které mají nejen pomoct rozvinout stát, ale hlavně zaměstnat část dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Část mladší generace již v roce 2015 opustila zemi s cílem jít pracovat jinde, přičemž lidé nejčastěji odcházejí do Asie; Singapur atd. Norsko zároveň v roce 2015 s pokračováním do roku 2016 spřísňuje imigrantské zákony s možností práce v Norsku; v mnoha profesích se tlačí na znalost norštiny anebo u mnoha profesí se neumožňuje dlouhodobé pracovní povolení, což nutí pracovníky ze zahraničí a to hlavně z Asie investovat do vlastního vzdělání, které ale v Norsku není zrovna levné; v Norsku je celkově drahý život. Norsko ovšem není žádný Katar anebo SAE, což jsou státy, co využívají levnou pracovní sílu z Indie a Pakistánu pro megalomanské budovatelské záměry. Norsko i nadále dělníky velmi dobře platí a i nadále poskytuje možnost proplácení letenky za účelem návštěvy rodin s cílem udržet sociální vazby rodin.
Norská vláda obeznámila svět (OECD) s cílem provádět další reformy, ale ne dle představ OECD, ale i nadále vykrývat hospodaření vlády v roce 2016 přes fond Global tak, aby i fond byl v zisku. OECD tvrdě kritizuje plány pro nalévání peněz do infrastruktury. Norsko to bude mít v tomto roce těžké i pro celkové zpomalování globálního růstu a plnění klimatických závazků.
Norsko dle místních ekonomů dosáhlo vrchol příjmů domácností v roce 2015 a minimálně do roku 2017 se bude i ekonomika potýkat se slabým růstem, možná až s poklesem pokud na to vláda nebude nijak reagovat. Očekává se i nárůst nezaměstnanosti, přičemž začátkem ledna dosáhla úroveň 4,6% a očekává se, že letos ještě překoná úroveň 5%. I samotná norská koruna oslabuje, přičemž dosahuje úrovně z 80.let 20.století oproti USD a oproti EUR je na úrovních z roku 2009. To má přímý dopad na slabší výnosy z vývozu ryb a dalších mořských produktů. Vláda má dále nižší příjmy z dividend z podniku Statoil, ve kterém drží 67%. Vláda má celkově i nižší příjmy z daní z těžařského průmyslu a to o desítky mld. NOK za rok 2015 oproti roku 2014 a prodej plynu již přinesl v roce 2015 více peněz jako prodej ropy.
I proto vláda hodlá nastartovat část daňových reforem a přes obrovské stimuly financovat sektor stavebnictví: výstavbu bytů v hlavním městě, kde je ich akutní nedostatek (počet jeřábů v hlavním městě již v roce 2015 neměl obdoby v novodobé historii Norska) a rozsáhlé projekty v železniční a silniční síti, které mají nejen pomoct rozvinout stát, ale hlavně zaměstnat část dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Část mladší generace již v roce 2015 opustila zemi s cílem jít pracovat jinde, přičemž lidé nejčastěji odcházejí do Asie; Singapur atd. Norsko zároveň v roce 2015 s pokračováním do roku 2016 spřísňuje imigrantské zákony s možností práce v Norsku; v mnoha profesích se tlačí na znalost norštiny anebo u mnoha profesí se neumožňuje dlouhodobé pracovní povolení, což nutí pracovníky ze zahraničí a to hlavně z Asie investovat do vlastního vzdělání, které ale v Norsku není zrovna levné; v Norsku je celkově drahý život. Norsko ovšem není žádný Katar anebo SAE, což jsou státy, co využívají levnou pracovní sílu z Indie a Pakistánu pro megalomanské budovatelské záměry. Norsko i nadále dělníky velmi dobře platí a i nadále poskytuje možnost proplácení letenky za účelem návštěvy rodin s cílem udržet sociální vazby rodin.
Norská vláda obeznámila svět (OECD) s cílem provádět další reformy, ale ne dle představ OECD, ale i nadále vykrývat hospodaření vlády v roce 2016 přes fond Global tak, aby i fond byl v zisku. OECD tvrdě kritizuje plány pro nalévání peněz do infrastruktury. Norsko to bude mít v tomto roce těžké i pro celkové zpomalování globálního růstu a plnění klimatických závazků.
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
V Norsku vznikla v roce 2015 nějaká nová silniční organizace, která se má starat o nových 530 km hlavních státních silnic/dálnic s rozpočtem na projekty až 130 mld. NOK. Plně funkční má být v roce 2016. Zajímalo by mě o tom něco více, kdo ví ať napíše. Po anglicky toho moc k dispozici není a po norsky neumím ani slovo.
https://www.regjeringen.no/contentasset ... yre_uu.pdf, http://www.newsinenglish.no/2015/04/15/ ... direction/
Zdroje:
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
V Norsku vstoupí v platnost od 4. 4. 2016 povinnost úhrady mýta i pro vozidla kategorie M1 nad 3,5 t (těžká osobní vozidla, obytné automobily, karavany apod.). Nejjednodušší způsob úhrady je pomocí mýtné jednotky Autopass.
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Norsko připravuje velký silniční projekt E39 Romsdalsfjorden
*bude se skládat z mostu Julsund (hlavní rozpětí 1625m) a 15,5 km dlouhého 2-tubusového tunelu Romsdalsfjord
*bude se skládat z mostu Julsund (hlavní rozpětí 1625m) a 15,5 km dlouhého 2-tubusového tunelu Romsdalsfjord
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 12.11.2017 17:19:18, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
Důvod: odstranění neplatného odkazu
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Já tady převážně informuji o samých větších projektech, ale tady je další článek s Metrostavem v zahraničí a ten v Norsku staví dva tunely. Nejedná se o megaprojekty za obrovské peníze, ale stále se jedná o tunely, i když jen pro pár set lidí. Hezký článek.
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5445
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5445
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Nízké ceny ropy se odrážejí i na ekonomice Norska, ale jak jsem psal před několika měsícemi, tak zrovna na rozvoji nových dopravních staveb to nebude mít žádný vliv.
Letní ekonomické aktuality z Norska
19. 8. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky
motiv článku - Letní ekonomické aktuality z NorskaZa období I–VI/2017 činí objem vybraných daní v Norsku 413 mld. NOK, což představuje meziročně pokles o 5,8 %. Dlouhodobé potíže norské petrochemie v důsledku přebytku ropy na světových trzích a nižších cen připomíná i meziroční 50% propad výběru daně z těžby ropy a plynu (odvedeno 34 mld. NOK). Naopak o 3,7 % vyšší než plán byl výběr daně z příjmu fyzických osob: z částky 320 mld. NOK putovalo 86 mld. NOK do státního rozpočtu, 88 mld. NOK obcím a 147 mld. NOK na sociální zabezpečení.
Makroekonomické údaje
Objem výroby v Norsku ve II. čtvrtletí 2016 poklesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 1,1 %, největší propad zaznamenala petrochemie a těžební průmysl. Počet propuštěných v petrochemii za období I–VII/2016 činil 37 800 osob. Celková míra nezaměstnanosti k 31. 7. činila 4,7 %. Zaměstnáno je 70,8 % práceschopného obyvatelstva v Norsku (meziročně -0,8 %). Na trhu práce se zvýrazňují problémy u mladých ve věku do 24 let, v této skupině se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných o 22 tis.
V červenci 2016 spotřebitelské ceny v Norsku vzrostly oproti červnu o 0,6 %, meziročně pak o 4,4 %: jde o nejrychlejší růst cen od r. 2008. Hlavní podíl mělo zvýšení cen elektřiny a růst cen zboží z dovozu kvůli poklesu kursu NOK. Vzhledem k tomu, že průměrná valorizace mezd v Norsku v r. 2016 činí 2,4 %, znamená to pokles reálných příjmů Norů. Vzhledem k růstu cen zboží denní potřeby v Norsku vzrostl během června a července objem přeshraničního nakupování Norů ve Švédsku o rekordních 11 %.
Analytici předpokládají, že Norská banka vzhledem k těmto ukazatelům ponechá během podzimu 2016 základní sazbu beze změny (tj. 0,5 % p. a.). V měnové politice panuje mírný optimismus, vyplývající z očekávání, že kurs NOK se bude do konce roku stabilizovat, cena ropy ve světě vzroste, bude se dařit norskému exportu a nezaměstnanost již nebude stoupat.
Dále však roste míra zadlužení norských domácností, za období VI/2015–VI/2016 o 5,9 % (+170 mld. NOK) na celkových 2.974 mld. NOK. Za posledních 10 let se dluh domácností zdvojnásobil. Z dluhu tvoří 80 % hypotéky.
Ceny nemovitostí v Norsku dosáhly v létě 2016 nového rekordu: meziročně za období VII/2015–VII/2016 ceny nemovitostí celostátně vzrostly o 9 %, v Oslo pak o 15 %. Důvodem jsou velmi nízké úrokové sazby hypoték, vysoká poptávka po nemovitostech a nedostatek nových stavebních projektů.
Ropa a plyn
Na konci července 2016 těžařský koncern Statoil avizoval, že v r. 2016 bude pravděpodobně hospodařit se ztrátou. Statoil je dominantní společností na úseku ropy a plynu v celém Norsku a jeho kondice dokladuje problémy, s jakými se potýká veškeré těžařství v Norsku. Na ropné činnosti firma ve II. čtvrtletí 2016 nevydělala, i když během čtvrtletí ceny ropy pozvolna rostly (26. 7. činila 44,46 USD/barel, na začátku srpna opět klesla pod 40 USD/barel): ztráty za II. čtvrtletí činí 1,5 mld. NOK (při příjmech okolo 100 mld. NOK).
Podstatným důvodem jsou vyšší náklady, nereagující dostatečně na nižší ceny ropy a plynu. Firma si bude muset na nové investice začít půjčovat u bank, což v éře vysokých cen ropy nemusela a expanzi hradila z provozních zdrojů.
V období I–VI/2016 se v Norsku vytěžilo o 8 % méně ropy a plynu než před rokem (-140 tis. barelů), v červnu 2016 však byl zaznamenán obrat sestupné křivky a těžba ropy i plynu (jen) v tomto měsíci byla o 6 % vyšší než plán Ředitelství pro ropu. U ropy tento trend pokračoval i v prázdninových měsících ruku v ruce s rostoucí poptávkou ve světě.
Za červenec 2016 vývoz norské ropy vzrostl o 6,7 mil. barelů (+17,6 %) ve srovnání s červencem 2015, ale její úhrnná prodejní cena byla o 1,8 % nižší (tržba 16,5 mld. NOK), tj. 46,50 USD/barel, což však vlivem oslabeného kursu NOK ve srovnání s červencem 2015 představuje ztrátu 73 NOK/barel.
V červenci 2016 bylo dále vyvezeno 8,4 mld. m3 norského plynu (-5,7 % ve srovnání s červencem 2015) v hodnotě 12 mld. NOK (meziročně -6,2 mld. NOK, tj. -33,9 %). Norští analytici očekávají, že do konce r. 2016 by cena ropy měla dojít až na 55 USD/barel a v té souvislosti postupně s určitým zpožděním posílí i kurs NOK.
Rybolov
Nejednou se v časech recese ropného průmyslu Norsku označuje tradiční rybolov za zlaté dno norské ekonomiky. Hodnota vývozu ryb a rybích výrobků z Norska v r. 2015 činila 74,5 mld. NOK, dvojnásobek r. 2006. Hlavní komoditu představoval losos (35,2 mld. NOK), který se nejvíce exportoval do Polska, Francie a Velké Británie. Výkonnost norského rybolovu je v r. 2016 ještě vyšší: za období I–VII/2016 činila hodnota exportu ryb z Norska 49,2 mld. NOK (tj. meziročně +9 mld. NOK, tj. +24 %), z toho losos 33,0 mld. NOK (+7 mld. NOK, tj. +27 %).
Poptávka po norském lososovi je v r. 2016 ještě vyšší a roste i jeho cena (začátkem července 2016 se pohybovala okolo 71 NOK/kg, což je mnohaletý rekord). Velkou poptávku se nedaří zcela uspokojit mj. z důvodu pokračujících chovných teritoriálních omezení (eradikace nákazy parazitem Lepeophtheirus salmonis, tzv. mořskou vší, na některých chovných farmách ve středním Norsku.)
V září 2016 navštíví Írán ministr rybolovu Per Sandberg jako první norský člen vlády od zrušení sankcí. Hlavním cílem je propagace norského zboží, neboť íránský 80milionový trh je pro norské rybáře silným magnetem.
Diverzifikace ekonomiky
Pokračuje realizace hlavní výzvy současné vlády, kterou je restrukturalizace ekonomiky a odklon od závislosti na příjmech z ropy, paralelně s procesem zvyšování produktivity, pracovních schopností a větší flexibility pracovníků. Norská vláda souhrnně pro toto působení používá u nás politicky zatížené slovo přestavba (omstilling).
Analytici apelují, že pro opětovné nastartování norské ekonomiky je nutná rychlejší diverzifikace směrem k vědomostní ekonomice, obnovitelným zdrojům energie a lepšímu využívání mořského bohatství. Ve větší míře je třeba sázet na nová, progresivní odvětví. Dle Innovation Norway by se Norsko dále mělo více profilovat v sektorech bio-ekonomika, obnovitelné zdroje energie, zdravotnictví, turistika, kreativní průmysl a smart cities.
Na jedné straně vláda čelí problému s nezaměstnaností v důsledku míst rušených v ropném průmyslu, na druhé straně vnímá, že v prioritních ekonomických odvětvích může řada manuálních činností být automatizována. Cílem vlády na trhu práce je proto zvyšování kvalifikace zaměstnanců a schopnost všech mladších 55 let přizpůsobit se požadavkům trhu práce.
Norové též musejí přivyknout (nové) nutnosti dojíždět za prací, k němuž v historii země dříve nedocházelo; větší mobilita se očekává zvláště u absolventů škol – dle vlády by měli být schopni pracovat kdekoli na území Norska.
V procesu restrukturalizace zůstává nadále velice cennou pojistka v podobě ropného fondu (Vládní penzijní fond Global). Jeho jmění v polovině srpna 2016 činí přes 7 300 mld. NOK. Na pokrytí deficitu v rozpočtu letos vláda hodlá čerpat 2,8 % jistiny fondu (schválený limit jsou max. 4 % ročně). Původně plánovaný 3% výnos fondu v r. 2016 zůstane podle všeho za očekáváním, avšak velikost fondu dovoluje Norsku jako jediné evropské zemi financovat běžnou spotřebu vlastními úsporami namísto půjček a vydávání státních dluhopisů.
Kauza Statkraft
Ministryně průmyslu a obchodu Monica Mæland/ová (Konzervativní strana) na jaře 2016 v tichosti jmenovala stranickou kolegyni a osobní přítelkyni Thorhild Widvey/ovou, v prosinci 2015 odvolanou z funkce ministryně kultury, novou předsedkyní správní rady státní energetické společnosti Statkraft.
Po zjištění stavu věcí od konce července začala média tento postup kritizovat jako chybu úsudku a kladou též otázku, zda T. Widvey/ová má pro výkon řídící funkce v energetice dostatečnou erudici. Další kritiku si obě političky vysloužily poté, co vyšlo najevo, že M. Maeland/ová funkci „v některé ze státních firem“ nabídla T. Widvey/ové již krátce poté, co opustila post ministryně kultury. Z médií zní kritika, že jde o politikaření, odměňování zasloužilých politiků.
Důvodem odvolání dosavadního předsedy správní rady Olava Fjella dle ministerstva průmyslu a obchodu byl „zájem vlády dát firmě Statkraft novou image“ a zájem do vedení velkých státních firem více prosadit ženy. V srpnu 2016 se obrátila média se žádostí o posouzení stavu věci na premiérku Ernu Solberg/ovou.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/le ... 81425.html
Letní ekonomické aktuality z Norska
19. 8. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky
motiv článku - Letní ekonomické aktuality z NorskaZa období I–VI/2017 činí objem vybraných daní v Norsku 413 mld. NOK, což představuje meziročně pokles o 5,8 %. Dlouhodobé potíže norské petrochemie v důsledku přebytku ropy na světových trzích a nižších cen připomíná i meziroční 50% propad výběru daně z těžby ropy a plynu (odvedeno 34 mld. NOK). Naopak o 3,7 % vyšší než plán byl výběr daně z příjmu fyzických osob: z částky 320 mld. NOK putovalo 86 mld. NOK do státního rozpočtu, 88 mld. NOK obcím a 147 mld. NOK na sociální zabezpečení.
Makroekonomické údaje
Objem výroby v Norsku ve II. čtvrtletí 2016 poklesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 1,1 %, největší propad zaznamenala petrochemie a těžební průmysl. Počet propuštěných v petrochemii za období I–VII/2016 činil 37 800 osob. Celková míra nezaměstnanosti k 31. 7. činila 4,7 %. Zaměstnáno je 70,8 % práceschopného obyvatelstva v Norsku (meziročně -0,8 %). Na trhu práce se zvýrazňují problémy u mladých ve věku do 24 let, v této skupině se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných o 22 tis.
V červenci 2016 spotřebitelské ceny v Norsku vzrostly oproti červnu o 0,6 %, meziročně pak o 4,4 %: jde o nejrychlejší růst cen od r. 2008. Hlavní podíl mělo zvýšení cen elektřiny a růst cen zboží z dovozu kvůli poklesu kursu NOK. Vzhledem k tomu, že průměrná valorizace mezd v Norsku v r. 2016 činí 2,4 %, znamená to pokles reálných příjmů Norů. Vzhledem k růstu cen zboží denní potřeby v Norsku vzrostl během června a července objem přeshraničního nakupování Norů ve Švédsku o rekordních 11 %.
Analytici předpokládají, že Norská banka vzhledem k těmto ukazatelům ponechá během podzimu 2016 základní sazbu beze změny (tj. 0,5 % p. a.). V měnové politice panuje mírný optimismus, vyplývající z očekávání, že kurs NOK se bude do konce roku stabilizovat, cena ropy ve světě vzroste, bude se dařit norskému exportu a nezaměstnanost již nebude stoupat.
Dále však roste míra zadlužení norských domácností, za období VI/2015–VI/2016 o 5,9 % (+170 mld. NOK) na celkových 2.974 mld. NOK. Za posledních 10 let se dluh domácností zdvojnásobil. Z dluhu tvoří 80 % hypotéky.
Ceny nemovitostí v Norsku dosáhly v létě 2016 nového rekordu: meziročně za období VII/2015–VII/2016 ceny nemovitostí celostátně vzrostly o 9 %, v Oslo pak o 15 %. Důvodem jsou velmi nízké úrokové sazby hypoték, vysoká poptávka po nemovitostech a nedostatek nových stavebních projektů.
Ropa a plyn
Na konci července 2016 těžařský koncern Statoil avizoval, že v r. 2016 bude pravděpodobně hospodařit se ztrátou. Statoil je dominantní společností na úseku ropy a plynu v celém Norsku a jeho kondice dokladuje problémy, s jakými se potýká veškeré těžařství v Norsku. Na ropné činnosti firma ve II. čtvrtletí 2016 nevydělala, i když během čtvrtletí ceny ropy pozvolna rostly (26. 7. činila 44,46 USD/barel, na začátku srpna opět klesla pod 40 USD/barel): ztráty za II. čtvrtletí činí 1,5 mld. NOK (při příjmech okolo 100 mld. NOK).
Podstatným důvodem jsou vyšší náklady, nereagující dostatečně na nižší ceny ropy a plynu. Firma si bude muset na nové investice začít půjčovat u bank, což v éře vysokých cen ropy nemusela a expanzi hradila z provozních zdrojů.
V období I–VI/2016 se v Norsku vytěžilo o 8 % méně ropy a plynu než před rokem (-140 tis. barelů), v červnu 2016 však byl zaznamenán obrat sestupné křivky a těžba ropy i plynu (jen) v tomto měsíci byla o 6 % vyšší než plán Ředitelství pro ropu. U ropy tento trend pokračoval i v prázdninových měsících ruku v ruce s rostoucí poptávkou ve světě.
Za červenec 2016 vývoz norské ropy vzrostl o 6,7 mil. barelů (+17,6 %) ve srovnání s červencem 2015, ale její úhrnná prodejní cena byla o 1,8 % nižší (tržba 16,5 mld. NOK), tj. 46,50 USD/barel, což však vlivem oslabeného kursu NOK ve srovnání s červencem 2015 představuje ztrátu 73 NOK/barel.
V červenci 2016 bylo dále vyvezeno 8,4 mld. m3 norského plynu (-5,7 % ve srovnání s červencem 2015) v hodnotě 12 mld. NOK (meziročně -6,2 mld. NOK, tj. -33,9 %). Norští analytici očekávají, že do konce r. 2016 by cena ropy měla dojít až na 55 USD/barel a v té souvislosti postupně s určitým zpožděním posílí i kurs NOK.
Rybolov
Nejednou se v časech recese ropného průmyslu Norsku označuje tradiční rybolov za zlaté dno norské ekonomiky. Hodnota vývozu ryb a rybích výrobků z Norska v r. 2015 činila 74,5 mld. NOK, dvojnásobek r. 2006. Hlavní komoditu představoval losos (35,2 mld. NOK), který se nejvíce exportoval do Polska, Francie a Velké Británie. Výkonnost norského rybolovu je v r. 2016 ještě vyšší: za období I–VII/2016 činila hodnota exportu ryb z Norska 49,2 mld. NOK (tj. meziročně +9 mld. NOK, tj. +24 %), z toho losos 33,0 mld. NOK (+7 mld. NOK, tj. +27 %).
Poptávka po norském lososovi je v r. 2016 ještě vyšší a roste i jeho cena (začátkem července 2016 se pohybovala okolo 71 NOK/kg, což je mnohaletý rekord). Velkou poptávku se nedaří zcela uspokojit mj. z důvodu pokračujících chovných teritoriálních omezení (eradikace nákazy parazitem Lepeophtheirus salmonis, tzv. mořskou vší, na některých chovných farmách ve středním Norsku.)
V září 2016 navštíví Írán ministr rybolovu Per Sandberg jako první norský člen vlády od zrušení sankcí. Hlavním cílem je propagace norského zboží, neboť íránský 80milionový trh je pro norské rybáře silným magnetem.
Diverzifikace ekonomiky
Pokračuje realizace hlavní výzvy současné vlády, kterou je restrukturalizace ekonomiky a odklon od závislosti na příjmech z ropy, paralelně s procesem zvyšování produktivity, pracovních schopností a větší flexibility pracovníků. Norská vláda souhrnně pro toto působení používá u nás politicky zatížené slovo přestavba (omstilling).
Analytici apelují, že pro opětovné nastartování norské ekonomiky je nutná rychlejší diverzifikace směrem k vědomostní ekonomice, obnovitelným zdrojům energie a lepšímu využívání mořského bohatství. Ve větší míře je třeba sázet na nová, progresivní odvětví. Dle Innovation Norway by se Norsko dále mělo více profilovat v sektorech bio-ekonomika, obnovitelné zdroje energie, zdravotnictví, turistika, kreativní průmysl a smart cities.
Na jedné straně vláda čelí problému s nezaměstnaností v důsledku míst rušených v ropném průmyslu, na druhé straně vnímá, že v prioritních ekonomických odvětvích může řada manuálních činností být automatizována. Cílem vlády na trhu práce je proto zvyšování kvalifikace zaměstnanců a schopnost všech mladších 55 let přizpůsobit se požadavkům trhu práce.
Norové též musejí přivyknout (nové) nutnosti dojíždět za prací, k němuž v historii země dříve nedocházelo; větší mobilita se očekává zvláště u absolventů škol – dle vlády by měli být schopni pracovat kdekoli na území Norska.
V procesu restrukturalizace zůstává nadále velice cennou pojistka v podobě ropného fondu (Vládní penzijní fond Global). Jeho jmění v polovině srpna 2016 činí přes 7 300 mld. NOK. Na pokrytí deficitu v rozpočtu letos vláda hodlá čerpat 2,8 % jistiny fondu (schválený limit jsou max. 4 % ročně). Původně plánovaný 3% výnos fondu v r. 2016 zůstane podle všeho za očekáváním, avšak velikost fondu dovoluje Norsku jako jediné evropské zemi financovat běžnou spotřebu vlastními úsporami namísto půjček a vydávání státních dluhopisů.
Kauza Statkraft
Ministryně průmyslu a obchodu Monica Mæland/ová (Konzervativní strana) na jaře 2016 v tichosti jmenovala stranickou kolegyni a osobní přítelkyni Thorhild Widvey/ovou, v prosinci 2015 odvolanou z funkce ministryně kultury, novou předsedkyní správní rady státní energetické společnosti Statkraft.
Po zjištění stavu věcí od konce července začala média tento postup kritizovat jako chybu úsudku a kladou též otázku, zda T. Widvey/ová má pro výkon řídící funkce v energetice dostatečnou erudici. Další kritiku si obě političky vysloužily poté, co vyšlo najevo, že M. Maeland/ová funkci „v některé ze státních firem“ nabídla T. Widvey/ové již krátce poté, co opustila post ministryně kultury. Z médií zní kritika, že jde o politikaření, odměňování zasloužilých politiků.
Důvodem odvolání dosavadního předsedy správní rady Olava Fjella dle ministerstva průmyslu a obchodu byl „zájem vlády dát firmě Statkraft novou image“ a zájem do vedení velkých státních firem více prosadit ženy. V srpnu 2016 se obrátila média se žádostí o posouzení stavu věci na premiérku Ernu Solberg/ovou.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/le ... 81425.html
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Stavba E6 Langslett–Sørkjosen: http://www.vegvesen.no/Europaveg/e6sorkjosfjellet
Příští týden ve středu 21.9. se plánuje přeražení tunelu Sørkjosen na silnici E6 v Troms. Tunel dlouhý 4,6 km bude k dispozici v letech 2017/2018.
Re: Norsko
Norové chtějí stavět přes fjordy plovoucí tunely.
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 62#p135362
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 62#p135362
-
- VIP
- Příspěvky: 22562
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Norsko
Norové plánují odevzdat do provozu 17.12. celkem 33 km dlouhý úsek E6 z Frya do Sjoa (Ringebu - Otta)
A po vzoru jiných států začnou budovat speciální anti-lavinové věže: Pro první věž je vybraná lokalita County Road 53 ve Sogn og Fjordane.
Je to po vzoru Kanady, Rakouska a Švýcarska.
A po vzoru jiných států začnou budovat speciální anti-lavinové věže: Pro první věž je vybraná lokalita County Road 53 ve Sogn og Fjordane.
Je to po vzoru Kanady, Rakouska a Švýcarska.