Re: Norsko
Napsal: 5.7.2022 17:44:15
Norsko vede v rámci Evropy ve využivání elektromobilů. Každý týden se tady vykládá v přístavní zóně Osla na 2,5 tis. elektroaut Tesla, Audi, Hyundai, BMW, Polestar. Co na to infrastruktura?
Norsko není člen EU, která předběžně odsouhlasila omezení prodeje spalovacích vozidel v roce 2035, aby již dnes prodávalo 80% vozidel na elektropohon. S 5,5 mil. populací tady již jezdí 0,5 mil. elektroaut. To je statisticky o 40 tisíc víc než jezdí v UK, které jsou 12x větší co se týče populace. Norové musí vědět, že v zimě je dojezd elektroauta o 40% nižší, než je udáváno jakmile je -40. Ví to, protože tak je řešen i prodej. Jako stát se Norové topí v ropě nebo plynu, ale na silnicích dávají ropě sbohem. Politika státu je založena na trvale udržitelném rozvoji, o čem svědčí i vyšší ceny, které zabraňují nesmyslné spotřebě a založenému fondu do budoucnosti, který s sebou nese velký majetek ( https://www.nbim.no/ ) . Tato politika si zakládá na ochraně klimatu a proto poslední roky zavedla cílenou dotační politiku právě pro spotřebu energií, kam lze zadělit i vozidla. Nynější vláda si troufá říct, že v roce 2025 se již nebudou vozidla na benzín nebo naftu prodávat. A to zcela "dobrovolně" i vzhledem k prodejům elektroaut ani nevypadá jako nějaké sci-fi.
Samotné Oslo má 635 tis. obyvatel. Jak se přepne doprava na elektrický pohon? V zásadě již neslyšet hluk motorů vozidel na jaký jsme zvyknutí všude jinde. V některých lokalitách, kde je provoz citelný se meziročně snižuje znečištění ovzduší. Prakticky nevidět větší prostory pro nabíječky ... největší se 16 supr rychlými se totižto nachází v podzemní garáži. Jako více dalších ... Vícero ulic v rámci čtvrtí se službama nabízí stojany přímo v rámci parkingu, čímž se tady prostřídá mnoho řidičů za den a dokonce existuje aplikace na rezervaci místa s dostatečnou časovou rezervou. Řidič zadává mj. i trasu, po které dojede, takže pokud se nedostaví v nějakém limitu pro nějaký problém, tak mu appka vrátí peníze a automaticky je uvolněné místo. Navíc, vždy jen část je přepojená s appkou. Z toho plyne, že se nestane, aby v dosahu nebyla možnost se nějak připojit do sítě. Běžná rodina dnes vlastní elektroauta dvě. Jedno menší, třeba VW a jedno větší třeba Tesla. Rodiny to pociťují pak na daních a to je zase finanční role, ačkoliv na ŽP záleží, ale kdyby nezáleželo, tak to Norsko žije zcela jináč. Ovšem rodiny to vnímají přes peněženky, i když nyní je situace se zdaněním ropy a plynu diskutována na celém světě vzhledem k prvotním nákladům. Tento aspekt tady ale nikdy nehrál zásadní roli na 1. místě.
Vláda (úřady) si dávají záležet a realizují se důkladné průzkumy. Rodina cestující z Osla 3h na sever k chatkám nebo k rodině cestuje každý 2. víkend a jen 5x ročně se stane, že musí čekat v delší řadě. Ne víc a o to jde. Že to není jen pro velká města. Vláda a dopravní úřady společně s energo- firmama dokáže tak přidávat stojany. Za delší čekání je pak motivací sleva za připojení (když je třeba nedodržen závazek něco někde kapacitně zvednout), což se u klasického paliva rozhodně nestane. Taky to nebude navždy, ale je cítit celonárodní podpora pro zabudování infrastruktury do silniční sítě.
I dle norského sdružení pro elektrická auta je národní síť rychlonabíječek v celé zemi prakticky dle plánu hotová. Nyní se pracuje na vyšším levelu a sice nahražení placení z aplikací do kreditek, aby to bylo pohodlnější. Klíč k přechodu na elektroauta je balík úlev a dotací ... není to ale záležitost posledních let. Ale až poslední roky ukazují realitu a sice, že lze držet krok i v infrastruktuře potřebné pro užívání elektroaut. Navzdory rozloze a hustotě obyvatel.
1990 ... zrušená daň z dovozu na elektromobily
1997 ... zrušení placení mýta a přepravy na trajektech v mnoha trasách
1999 - 2001 ... snížení až zrušení 25% DPH
2005 ... levnější parkování a přístup k bus pruhům ve městech
Tyto aktivity se realizují díky organizaci, která bojovala s ochranou ŽP ohledně lesů a těžby nerostních surovin. Byl předveden model elektroauta na báze jiného vozu a realizována jízda s ním s dojezdem asi 50 km.
2012 ... otevření 1. showroomu Tesla
Začátek prodejů nebyl takový jaký je dnes. To vše je dosaženo až značnou úsporou na placení daní. Vládu to nestojí prakticky nic vzhledem k její příjmům. Výdaje kopírují možnosti Norska a určující je trend rozvoje. Respektivě vládní politika ochraňující klima vyčíslila náklady spjaté se snižováním emisí a náklady spjaté s opačným trendem a zapracovává je do reálních rozpočtů a tím i do rozvoje země.
Nyní se má nastavit DPH tak, aby se podporovalo i něco jiné než nejdrahší a luxusní elektroauta, která pak vychází nejlevněji. Tyto příjmy pak mají jít výhradně do dalšího rozšiřování nabíjecí infrastruktury. Hlavním cílem této idey je, aby se elektromobil dal doopravdy využívat kdekoliv v zemi a i při delším cestování. Dnes je tady kolem 17,5 tis. nabíjecích stojanů včetně 3,5 tis. těch nejlepších. To vše v asi 3 tis. lokalitách. Taky tady nebude navěky jen 0,5 mil. elektroaut, ve výhledu je již 1 milion. To si bude žádat neustálé inovace.
Norsko má další výhodu a tou jsou obrovské možnosti výroby elektrické energie z OZE. V plánu je kromě menších VE i několik větrných na moři. Z těchto zdrojů se bude zásadně elektrifikovat sektor dopravy v zemi. A to rozhodně ne "jen" osobní doprava.
Prozatím je v zemi 5 ze 6 vozidel na spalovací pohon, ať benzin nebo nafta. Ačkoliv tedy 8 z 10 prodávaných již není výhradně na benzin či naftu. I z toho plyne, že to již není jen trend, ale cesta do další etapy. V 05/2022 se registrovalo 8,5 tis. dalších elektromobilů ... o velmi málo méně než v 05/2021, o něco víc než v 04/2022. Trh s prodejem zůstává silný a překonal i původní trajektorii odhadu prodejů.
Doprava 2020 - 2030 se tak dramaticky změní. Staví se mosty a tunely, které nemají obdoby. I formou PPP, i formou druhého státního podniku. Přibývají dálniční úseky a upravují se limity intenzit pro stavební úpravy v celé silniční síti. A mezičasem se mění i vozidla, která po silniční síti jezdí a jezdit budou v čím dál větším rozsahu. Zkrátí se tak doba jízdy v mnoha oblastech a zvýší se trvalá udržitelnost energií v automobilismu. Společně s tím se sníží produkce emisí a přitom všem si Norsko zachová svůj ekonomický status.
Rozhodnutí více zapojit elektroauta totiž bude značit i možnost udržení exportu ropy, plynu, které se sice budou čím dál méně těžit, což je taky odůvodněno s argumentem ochrany klimatu, ale bude zůstávat více pro export, když se o dost méně spotřebuje doma. Ostatně ve stejném duchu se inovuje a zavádí veřejná doprava založená na elektromobilitě ve státech Zálivu ... ochrana klimatu není levná záležitost, takže ekonomické hledisko je až na 1. místě. Každý jej vnímá jináč, ale důležitý je výsledek a ten tady dosažen bude po všech stránkách, protože se prakticky plní sám o sobě. Díky přesvědčení obyvatel a dobře volené vládní strategie. Na konci dne nebude méně vozidel ani nebude zrušená silniční doprava. Ovšem cizinci se může lehko časem stát, že tady natankuje zrovna tak často jak sám doma dobije elektroauto. To bude zřejmě vést k uplatnění bez-automobilového cestování do země s následnou možností vypůjčení si elektroauta. Platit to může i obráceně.
Norsko není člen EU, která předběžně odsouhlasila omezení prodeje spalovacích vozidel v roce 2035, aby již dnes prodávalo 80% vozidel na elektropohon. S 5,5 mil. populací tady již jezdí 0,5 mil. elektroaut. To je statisticky o 40 tisíc víc než jezdí v UK, které jsou 12x větší co se týče populace. Norové musí vědět, že v zimě je dojezd elektroauta o 40% nižší, než je udáváno jakmile je -40. Ví to, protože tak je řešen i prodej. Jako stát se Norové topí v ropě nebo plynu, ale na silnicích dávají ropě sbohem. Politika státu je založena na trvale udržitelném rozvoji, o čem svědčí i vyšší ceny, které zabraňují nesmyslné spotřebě a založenému fondu do budoucnosti, který s sebou nese velký majetek ( https://www.nbim.no/ ) . Tato politika si zakládá na ochraně klimatu a proto poslední roky zavedla cílenou dotační politiku právě pro spotřebu energií, kam lze zadělit i vozidla. Nynější vláda si troufá říct, že v roce 2025 se již nebudou vozidla na benzín nebo naftu prodávat. A to zcela "dobrovolně" i vzhledem k prodejům elektroaut ani nevypadá jako nějaké sci-fi.
Samotné Oslo má 635 tis. obyvatel. Jak se přepne doprava na elektrický pohon? V zásadě již neslyšet hluk motorů vozidel na jaký jsme zvyknutí všude jinde. V některých lokalitách, kde je provoz citelný se meziročně snižuje znečištění ovzduší. Prakticky nevidět větší prostory pro nabíječky ... největší se 16 supr rychlými se totižto nachází v podzemní garáži. Jako více dalších ... Vícero ulic v rámci čtvrtí se službama nabízí stojany přímo v rámci parkingu, čímž se tady prostřídá mnoho řidičů za den a dokonce existuje aplikace na rezervaci místa s dostatečnou časovou rezervou. Řidič zadává mj. i trasu, po které dojede, takže pokud se nedostaví v nějakém limitu pro nějaký problém, tak mu appka vrátí peníze a automaticky je uvolněné místo. Navíc, vždy jen část je přepojená s appkou. Z toho plyne, že se nestane, aby v dosahu nebyla možnost se nějak připojit do sítě. Běžná rodina dnes vlastní elektroauta dvě. Jedno menší, třeba VW a jedno větší třeba Tesla. Rodiny to pociťují pak na daních a to je zase finanční role, ačkoliv na ŽP záleží, ale kdyby nezáleželo, tak to Norsko žije zcela jináč. Ovšem rodiny to vnímají přes peněženky, i když nyní je situace se zdaněním ropy a plynu diskutována na celém světě vzhledem k prvotním nákladům. Tento aspekt tady ale nikdy nehrál zásadní roli na 1. místě.
Vláda (úřady) si dávají záležet a realizují se důkladné průzkumy. Rodina cestující z Osla 3h na sever k chatkám nebo k rodině cestuje každý 2. víkend a jen 5x ročně se stane, že musí čekat v delší řadě. Ne víc a o to jde. Že to není jen pro velká města. Vláda a dopravní úřady společně s energo- firmama dokáže tak přidávat stojany. Za delší čekání je pak motivací sleva za připojení (když je třeba nedodržen závazek něco někde kapacitně zvednout), což se u klasického paliva rozhodně nestane. Taky to nebude navždy, ale je cítit celonárodní podpora pro zabudování infrastruktury do silniční sítě.
I dle norského sdružení pro elektrická auta je národní síť rychlonabíječek v celé zemi prakticky dle plánu hotová. Nyní se pracuje na vyšším levelu a sice nahražení placení z aplikací do kreditek, aby to bylo pohodlnější. Klíč k přechodu na elektroauta je balík úlev a dotací ... není to ale záležitost posledních let. Ale až poslední roky ukazují realitu a sice, že lze držet krok i v infrastruktuře potřebné pro užívání elektroaut. Navzdory rozloze a hustotě obyvatel.
1990 ... zrušená daň z dovozu na elektromobily
1997 ... zrušení placení mýta a přepravy na trajektech v mnoha trasách
1999 - 2001 ... snížení až zrušení 25% DPH
2005 ... levnější parkování a přístup k bus pruhům ve městech
Tyto aktivity se realizují díky organizaci, která bojovala s ochranou ŽP ohledně lesů a těžby nerostních surovin. Byl předveden model elektroauta na báze jiného vozu a realizována jízda s ním s dojezdem asi 50 km.
2012 ... otevření 1. showroomu Tesla
Začátek prodejů nebyl takový jaký je dnes. To vše je dosaženo až značnou úsporou na placení daní. Vládu to nestojí prakticky nic vzhledem k její příjmům. Výdaje kopírují možnosti Norska a určující je trend rozvoje. Respektivě vládní politika ochraňující klima vyčíslila náklady spjaté se snižováním emisí a náklady spjaté s opačným trendem a zapracovává je do reálních rozpočtů a tím i do rozvoje země.
Nyní se má nastavit DPH tak, aby se podporovalo i něco jiné než nejdrahší a luxusní elektroauta, která pak vychází nejlevněji. Tyto příjmy pak mají jít výhradně do dalšího rozšiřování nabíjecí infrastruktury. Hlavním cílem této idey je, aby se elektromobil dal doopravdy využívat kdekoliv v zemi a i při delším cestování. Dnes je tady kolem 17,5 tis. nabíjecích stojanů včetně 3,5 tis. těch nejlepších. To vše v asi 3 tis. lokalitách. Taky tady nebude navěky jen 0,5 mil. elektroaut, ve výhledu je již 1 milion. To si bude žádat neustálé inovace.
Norsko má další výhodu a tou jsou obrovské možnosti výroby elektrické energie z OZE. V plánu je kromě menších VE i několik větrných na moři. Z těchto zdrojů se bude zásadně elektrifikovat sektor dopravy v zemi. A to rozhodně ne "jen" osobní doprava.
Prozatím je v zemi 5 ze 6 vozidel na spalovací pohon, ať benzin nebo nafta. Ačkoliv tedy 8 z 10 prodávaných již není výhradně na benzin či naftu. I z toho plyne, že to již není jen trend, ale cesta do další etapy. V 05/2022 se registrovalo 8,5 tis. dalších elektromobilů ... o velmi málo méně než v 05/2021, o něco víc než v 04/2022. Trh s prodejem zůstává silný a překonal i původní trajektorii odhadu prodejů.
Doprava 2020 - 2030 se tak dramaticky změní. Staví se mosty a tunely, které nemají obdoby. I formou PPP, i formou druhého státního podniku. Přibývají dálniční úseky a upravují se limity intenzit pro stavební úpravy v celé silniční síti. A mezičasem se mění i vozidla, která po silniční síti jezdí a jezdit budou v čím dál větším rozsahu. Zkrátí se tak doba jízdy v mnoha oblastech a zvýší se trvalá udržitelnost energií v automobilismu. Společně s tím se sníží produkce emisí a přitom všem si Norsko zachová svůj ekonomický status.
Rozhodnutí více zapojit elektroauta totiž bude značit i možnost udržení exportu ropy, plynu, které se sice budou čím dál méně těžit, což je taky odůvodněno s argumentem ochrany klimatu, ale bude zůstávat více pro export, když se o dost méně spotřebuje doma. Ostatně ve stejném duchu se inovuje a zavádí veřejná doprava založená na elektromobilitě ve státech Zálivu ... ochrana klimatu není levná záležitost, takže ekonomické hledisko je až na 1. místě. Každý jej vnímá jináč, ale důležitý je výsledek a ten tady dosažen bude po všech stránkách, protože se prakticky plní sám o sobě. Díky přesvědčení obyvatel a dobře volené vládní strategie. Na konci dne nebude méně vozidel ani nebude zrušená silniční doprava. Ovšem cizinci se může lehko časem stát, že tady natankuje zrovna tak často jak sám doma dobije elektroauto. To bude zřejmě vést k uplatnění bez-automobilového cestování do země s následnou možností vypůjčení si elektroauta. Platit to může i obráceně.