Nový norský 12letý Národní plán dopravy
Dne 28. 2. dosáhla vláda dohodu o parlamentní podpoře novému Národnímu plánu dopravy (NTP): stát podle plánu v letech 2018–2029 vyčlení rekordní sumu 928,7 mld. NOK. Plán počítá s velkými novými dopravně-stavebními projekty i s rozsáhlou rekonstrukcí či modernizací stávajících staveb. To je nyní cca. 101 mld. €. To je jako kdyby ČR dávala ročně do dopravní infrastruktury cca. 230 mld. Kč. To jen pro představu bez srovnání nákladů na realizaci a terén.
Nejnákladnější projekty budou:
*nový podzemní železniční a silniční tunel v Oslo
*rozšíření dálnice E18 z Oslo západním směrem
*nové letiště v Bodø
*nová dálnice E8 z Tromsø na jih
*nový (a na světě první) lodní tunel v lokalitě Stadt (mezi Ålesundem a Bergenem)
Norská ekonomika nastoupila cestu transformace od závislosti na výkonech těžařství. Prozatím není vybráno odvětví, které má nahradit tento obor. Než se tak stane, tak se rozvíjí vícero směrů, provádějí se hospodářské reformy a značně se investuje do stavebnictví. Polovina nových pracovních míst v roce 2016 se vytvořila právě v něm. Transformaci ekonomiky napomáhají nízké úrokové sazby a dostatek veřejných financí (z ropného fondu). Vláda také poprvé v historii čerpala i z jistiny ropného fondu, tj. z fondu vybrala více, než kolik do něj bylo v r. 2016 vloženo. Norská koruna za 3 roky oslabila o 20%, ale vývozcům to nijak nepomohlo. Zvýšil se podíl turistů v zemi, pro které se pobyty stávají levnějšími. Míra nezaměstnanosti v Norsku na začátku r. 2017 mírně poklesla na 4,4%. Problematický je rostoucí podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí bez práce, zejména v pobřežních krajích (Vestfold, Rogaland, Hordaland), kde je řada firem přímo i nepřímo navázána na výkony ropných plošin. Ekonomika je ovlivněna i řadou dalších okolností:
*brexit. Velká Británie je hlavním odbytištěm pro norský plyn a čtvrtým největším odběratelem norského zboží. Je žádoucí co nejdříve vyjasnit, zda a jak vystoupení Velké Británie z EU ovlivní obchodování s Norskem.
*kroky Trumpovy administrativy na poli mezinárodního obchodu. Hodnota ropy vyvezené z Norska do USA od r. 2011 do r. 2016 poklesla z 30 na 6 mld. NOK, ovšem vývoz ryb se zpětinásobil. Zavedou USA nové obchodní bariéry, které by měly vliv na norský export?
*zájem čínského trhu o norské ryby. Kvůli ochlazení politických vztahů mezi Čínou a Norskem byl export norských ryb v posledních pěti letech nízký. Po normalizaci kontaktů na konci r. 2016 drží norský losos na čínském trhu 5% podíl, avšak norští rybáři jsou schopni pokrýt až 65 % poptávky z Číny.
*sankce vůči Rusku, které doléhají nepříznivě na norské firmy a omezují jejich exportní vyhlídky. Norští podnikatelé očekávají, že pokud USA změkčí sankce vůči RU, bude tak muset učinit i EU a tedy i Norsko, které se k sankcím Unie dobrovolně připojilo.
Dne 1. 3. byla zveřejněna předběžná zpráva o hospodaření Vládního penzijního fondu Global (ropný fond) za r. 2016. Celkový růst hodnoty fondu v uplynulém roce činil 6,9%, tj. +447 mld. NOK (výnos akcií byl 8,7%, obligací 4,3%, nemovitostí 0,8%). Hospodaření fondu je úspěšné, zvláště vzhledem ke globálním nepříznivým trendům (klesající úrokové sazby, nejistota na trzích, zvláště v Číně). Z jistiny fondu vláda čerpala 101 mld. NOK. Na konci r. 2016 činila hodnota fondu 7.510 mld. NOK, z toho 62,5 % v akciích, 34,3 % v obligacích a 3,2 % v nemovitostech. To je v propočtu cca. 818 mld. €.
Správce ropného fondu, divize Norské banky NBIM, dne 7. 3. oznámil, že na základě srovnání portfolia s etickými pravidly pro investice fondu se v r. 2016 zbavil akciových podílů v další tranši společností, které používají uhlí: v desítce firem je také ČEZ, a. s.
Zdroj: www.businessinfo.cz