Bělorusko

[Diaľničiar]

Dne 5.11. se do provozu odevzdal 15 km dualizovaný úsek R23 / P23 mezi Slutsk a Soligorsk.

https://eng.belta.by/economics/view/slu ... 4769-2021/
https://belavtodor.by/news/2664/

[Diaľničiar]

Banka Asian Infrastructure Investment Bank (AIIB) to stejné jak v níže uvedeném odkazu provedla i vůči Bělorusku. Tedy AIIB pozastavila projekty pro Bělorusko pro: konflikt s Ukrajinou, jeho podporování. Přičemž tyto kroky jsou v rozporu s mezinárodním právem.

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 12#p252212

Vzhledem k tomu všemu si lze domyslet, že i zde uvedené odkazy na PPP projekt na dálnici ztrácí mnoho možností financování. Již to jsou EU banky, pak SB a nyní i AIIB. Je velicé otázní, jak by turecká firma, která by potřebovala kapitál z Turecka tento projekt riskovala vzhledem k mj. inflaci a ekonomice v Turecku.

Ovšem, rozvoj silnic je nyní zřejmě pro Bělorusko na NEprioritním místě ...

zdroj: https://www.business-standard.com/

[Diaľničiar]

Bělorusko nedovede uhradit dluh v zahraniční měně. Je to přímý důsledek "partnerství s Ruskem" ohledně konfliktu na Ukrajině. Uvalené sankce a nemožnost si půjčit na řadu projektů již od začátku konfliktu drví tamní ekonomiku. Světová banka uvedla, že s okamžitou platností umístila všechny půjčky, které poskytla její hlavní úvěrová odnož Bělorusku, do stavu „nesplácených“ s odvoláním na opožděné platby ve výši 68,43 milionu dolarů.

https://www.reuters.com/world/europe/be ... 022-10-19/

[Diaľničiar]

Systém elektronického mýta pro osobní automobily mimo Euroasijskou celní unii se změnil.

Nově existuje digitální dálniční známka (e-vignette) pro osobní automobily. Mýtné na základě vzdálenosti s palubní jednotkou bylo zcela zrušeno pro osobní automobily (nikoli však pro nákladní automobily). Elektronická viněta se stala nepovinnou v roce 2020, ale nyní je jedinou platební metodou, podobně jako v jiných zemích střední Evropy.

Sazby mýtného za vinětu:

15 dní: 14 EUR
30 dní: 22 EUR
1 rok: 75 EUR

https://beltoll.by/en/news/on-new-terms ... n-reminder

[Diaľničiar]

Bělorusko zasáhlo několik dalších vln sankcí. V 02-03/2023 je na něho uvalují USA. Francie ještě v únoru vyzvala svoje občany tam žijící, aby po silnicích podle možnosti opustili tuto zemi. Protože to již brzo nebude pro uzavření přechodů možné.
https://www.euractiv.com/section/politi ... s-by-road/

Bělorusko trpí ekonomicky mnohem více, než u krize s Krymem. Tehdy se sem vozil západní tovar, aby se přebalil a dál pokračoval do Ruska. Tento biznis se zásadně zmenšil. Na běloruská hnojiva a další tovary, které se nejlépe exportují ze země do zemí, které za draho vždy nakupují, není možno za tyto peníze tímto směrem vyvážet. Vývoz pokračuje za horších podmínek.

Běloruští představitelé oznámili dohodu o odložení plateb dluhu Rusku do roku 2027–2028. Rusko také poskytne Bělorusku levnou energii a umožní platby v rublech. Vzhledem k tomu, že značná část běloruského dluhu je vůči Rusku, poskytuje toto zpoždění významnou krátkodobou úlevu a umožňuje Bělorusku používat své devizové rezervy pro nejnaléhavější potřeby svého hospodářství.

Rusko souhlasilo s půjčkou ve výši 1,7 miliardy dolarů na program náhrady dovozu pro Bělorusko.

Do Ruska se běžně před 2021 vyváželo do 50% zboží. Nyní to je 70%. To ale mj. značí problémy, protože se snižují disponobilní zdroje.

Asijská infra. banka, Světová banka, EBRD a další zastavují platby. Tím uvázlo několik infrastrukturních projektů za mld. USD. Moskva je doposud nenahradila. Vlastně to ani není na programu dne.

Měna devalvovala (měna reálně zeslábla o 1/4 vůči USD), protože stát tiskne stále více. Zvedají se daně, aby se povedlo snížit deficity. Vláda ale zvolila taktiku zamlčování faktů, takže v tamním prostoru se lze dočíst, že válka na Ukrajině vlastně zlepšuje postavení Minsku, ale paradoxně existují tvrzení, že stát je v ohrožení a obává se vpádu ukrajinských vojsk na své území.

Bělorusko ztrácí podporu ČLR. Tato informace se ztrácí ze světového dění, ale faktem je, že Putinovy ​​jaderné hrozby vyvolaly reakci Číny, Peking jeho oznámení nepřijal dobře. Čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo velké znepokojení nad Putinovými prohlášeními. Peking dlouhodobě prosazuje politiku, že velmoci nebudou rozšiřovat jaderné zbraně, platí to i pro USA. Takže krok Moskvy je považován za krok zpátky, protože samozřejmě jaderná válka se bude týkat i Číny. Přesun zbraní do Běloruska bude znamenat rozšíření těchto zbraní ze strany USA jinam a dá se předpokládat, že i do blízkosti ČLR.

Stálý čínský zástupce v OSN Geng Shuang se na té půdě vyslovil proti tomu, aby země, které mají jaderné zbraně, tyto zbraně rozmisťovaly do jiných zemí. Bylo to tlumočeno resortu zahraničních věcí RF. Reakce Číny, která se staví proti Putinovým záměrům instalovat v Bělorusku jaderné zbraně, je zajímavá i v kontextu nedávno vyjádřeného velkého přátelství a partnerství mezi oběma zeměmi během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě.

Nedávno místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Rusko je připraveno použít "jaderné zbraně", pokud bude ohroženo jeho přežití, a ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja právě v den, kdy Rusko převzal předsednictví Rady bezpečnosti OSN, řekl, že Západ chce strategickou porážku Ruska a že Rusko tomu zabrání všemi prostředky, včetně vojenských, tedy s veškerým potenciálem, který má k dispozici.

Neřekl to přímo, ale je jasné, že všechny potenciály“zahrnují i ​​ty jaderné. V Pekingu nebyla Putinova iniciativa rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku dobře přijata, protože se domnívají, že byly nějakým způsobem oklamány. Si Ťin-pching a Vladimir Putin totiž po jednání v Moskvě vydali společné prohlášení, ve kterém vyzvali všechny země, které mají jaderné zbraně, aby je neinstalovaly mimo své území a neprodávaly je ostatním. Peking již naznačil, že nebude Moskvě pomáhat jakkoliv nadstandardně - oznámení bylo předáno prezidentovi Macronovi při jeho návštěvě Pekingu. Macron je prezident Francie, té Francie, která vyzvala své občany na stažení se z Běloruska.

Rusko dohodu s Pekingem nedodržuje, zvláště v situaci, kdy obě země vyzývají nerozbitné přátelství a společný boj o vytvoření nového světového řádu a multipolárního světa, jináč řečeno Moskva není stabilním partnerem pro Peking. Nyní je tedy otázkou, jak to ovlivní nově nastolené rusko-čínské politické vztahy.

Intriky ale pokračují dál. V Kremlu mohou hledat ospravedlnění v tom, že Rusko a Bělorusko vytvořily tzv Federální stát Rusko a Bělorusko a že se tak děje na žádost Minsku, protože Rusko je garantem běloruské bezpečnosti, která je podle nich ohrožena.

Rusové již v Bělorusku nainstalovali své raketové systémy Iskander a S-400, které mohou nést i jaderné hlavice, a do 1. července bude dokončen i sklad jaderných raket, protože běloruské bombardéry budou moci nést rakety s jadernými hlavicemi, a piloti v tomto ohledu prošli speciálním výcvikem v Rusku.

Brzy uvidíme, zda Putin nakonec kvůli takovéto reakci Číny od svého nebezpečného záměru upustí, protože v zájmu Moskvy Peking rozhněvat a hlavně proti němu jít rozhodně není v zájmu RF.

Pokud se tak stane, tak se dá očekávat rozmístnění jaderných zbraní jak v prostoru Evropy - NATO, tak v prostoru východní Asie. Jaderné zbraně prioritně slouží na odstrašování, nikoliv na skutečné použití. Rozhodují "minuty dopadu po odpalu".

Stejně tak se stane to, že vznikne nová nárazníková zóna mezi západem a východem v Evropě. Vlastně se tak již pomalu děje. Omezení jsou platná i pro řidiče ze západu, hranice budou uzavřené. Uvidíme jen kam se posune Rusko resp. kde zůstane západ.

[Diaľničiar]

R53 (v cyrilice: Р53) je modernizována na dálnici východně od Minsku.

Prvních 12 km mezi M2 a Smalyavichy bylo dokončeno v roce 2021. Dalších 14 kilometrů do Zhodzhiny je ve výstavbě, 12 km očekávají otevření do konce roku a zbytek do H1 2024.

R53 vede souběžně s M1, obě jsou dálnice.

https://eng.belta.by/economics/view/pri ... 0450-2023/