Rozloha: cca. 385 000 km2
Počet obyvatel: cca. 5,5 mil.
Hlavní město: Oslo (cca. 0,7 mil., s okolím cca. 1,6 mil. obyv.)

Státní silniční úřad: Statens vegvesen

http://www.vegvesen.no/

novější státní dálniční firma Nye Veier

https://www.nyeveier.no/

*spravuje určité vybrané úseky státní sítě dálnic a silnic a tyto modernizuje nebo vylepšuje nebo postaví nanovo atd.
*viz: viewtopic.php?p=127153#p127153 (více informací je v rámci tématu již doplněno)

Nejdelším tunelem v zemi je Laerdaltunnelen 24,5 km

Zajímavý kus norského silničního stavitelství jsem blahé paměti potkal na silnici 7 jihovýchodně od Eidfjordu. Stoupání na tamní poměry nikterak výjimečné, od fjordu do 700m na nějakých 12km, nejprudší část 250m na cca 3km, ale provedení vskutku nezvyklé.

Ja bych tady něco naťuknul k tomu, jak může vypadat Vision-Zero v norském podání.


Hlavní tah v zemi: E6 Oslo - Trondheim

Zákaz předjíždění v ryzí podobě, na silnicích s vysokou hustotou provozu toto není problém vidět. Před dostavěním dálnice Oslo - Göteborg byly v posledních letech od sebe oba jízdní pruhy staré silnice fyzicky odděleny.

Všude 80ka, není důvod k předjíždění a také to v padesáti procentech ani nelze. Kamiony, osobáky jedou stejně rychle. Jede se jako na jezdícím pásu. Ne jako u nás, kde vznikají konfliktní situaci při jejich předjíždění.

Na hlavním tahu kruháč s naprosto nevýznamnou silnicí, jiná mentalita, jiný přístup k bezpečnosti.



Krásný nový úsek, ale již se zákazem předjíždění.


Občas se vyskutují rozšíření pro bezpečné předjíždění. S takovou intenzitou jako v Německu, tedy prakticky na střídačku (např. B20 Cham - Straubing) však ne.

Překračovat rychlost se opravdu nevyplácí, je kontrolována opravdu důsledně a často.

V neděli večer se v norském podmořském tuneli Eiksund na západě státu srazili dvě auta. Jedno začalo hořet. Nehoda si tak vyžádala až pět mrtvých. K nehodě došlo cca. 1,5 km od začátku tunela. Doprava byla obnovená až dnes ráno.

Tunel Eiksund je tunel dlouhý 7765 metrů a otevřeli ho v 02/2008. Spojil ostrov Hareidlandet s pevninou. Nachází se v hloubce až 290 m a je nejhlubším podmořským dopravním tunelem. Denně ním projde cca. 1000 vozdel, z čehož 50% jsou kamiony. Specifikem tunelu je jeho sklon, v jedném místě mezi nejhlubším bodem a zálivem Eika dosahuje až 9,6%.

Norské silnice mi nepřipadaly nějak úžasné, dokonce ani nějak dramaticky odlišné od našich. Výhodou pro stav je mnohem menší provoz. Bezpečné zákazy předjíždění vypadají zajímavě, ale po půlhodině ploužení se za prehistorickým obytným automobilem z Německa se vskutku omrzí.

Pokud člověk opustí hlavní tahy, najde (hlavně na západě) opravdové řidičské požitky - profláknutá Trollí stezka, v podstatě jakýkoliv přejezd hor... a jak jsem si hezky zasmrděl brzdami při sjezdu Rv63 do Geirangeru.

Jinak je třeba počítat s poměrně "krvavým" mýtem a vysokou koncentrací radarů na frekventovaných cestách.

To jsem se zase rozkecal.

Edit: ještě jsem vyštrachal mapu. Červeně je nocování.

Viděl bych to spíš, že vzhledem k rozlehlosti sítě se jedná spíše o výjimky potvrzující pravidlo. Vyloženě tristní stav mostů a silnic jsem zaznamenal příležitostně než pravidelně jako někde :)

Hlavní tahy (pokud si teda odmyslíme absenci dálnic) jsou hodně kvalitní. Samozřejmě na mnoha místech se bodové úseky vyskytují (výrazné zúžení, serpentiny, úzké staré mosty), ale na druhou stranu je vidět výrazná snaha je odstranit (rozsáhlé přeložky, nové tunely).

Největší slabinou jsou tunely, protože v těch se na rozdíl od těch středoevropských ztratíte.

Jako naprostou lahůdku ovšem doporučuju úsek na E 16 Gudvangen - Laerdal, kde narazíte na macky jako Gudvangentunnelen (11 km), Flejatunnelen (5 km) a Laerdaltunnelen (24 km) v těsné sérii za sebou, což je prakticky jako kdybyste jeli z Prahy po D1 do Mirošovic a nazpátek pořád v tunelech, slovy se ten pocit ani vysvětlit nedá :)

Jo, ty jsem bohužel neabsolvoval, vezli jsme s sebou jednoho člověka, kterému stísněné prostory nedělají dobře.
Jinak přístup k tunelům je prostě jiný, už jen proto, že jich je tam tolik. Pro našince uvyklého na stav, kdy "ve strahovském je nějak tma", je to nezvyk. Narazil jsem i na jednopruhový jednosměrný tunel.

Silniční síť se v posledních letech modernizuje s respektem k životnímu prostředí a k potřebám dopravy. Země má cca. přes 300 km silnic dálničního typu (v okolí hlavního města resp. velkých měst), což je dáno nízkou hustotou obyvatel a tím i provozu. V horských oblastech, zejména na západním pobřeží, jsou velkoryse budovány nové silniční a podmořské tunely zpřístupňující oblasti vnitrozemí a největší ostrovy. Celková délka silniční sítě je více než cc. 92.500 km, z toho více než 72.000 km se zpevněným povrchem (více než 18.200 mostů).

Za používání silnic a dálnic neplatí uživatelé v Norsku jednu souhrnnou částku tak, jak je tomu v ČR, nýbrž různé a proměnlivé poplatky při vjezdu do některých měst, průjezdu nově postaveným úsekem dálnice, přejezdu přes nově postavený most či průjezdu tunelem. Na hlavních příjezdových tratích lze mýtné zaplatit v euro.

Ceny se pohybují od 15 do 300 NOK pro vozidla do hmotnosti 3500 kg. Těžší vozidla platí většinou dvojnásobek. Mýtné pro vjezd do hlavního města Osla je od 1. 7. 2008 ve výši 25 NOK za vůz do 3500 kg a 75 NOK pro těžší vozidla.

V posledních letech se vybírání mýta v některých městech automatizuje. Při vjezdu do Oslo řidič projede mýtnou bránou a nezastavuje. Pokud je vozidlo vybaveno předplatnou elektronickou kartou, průjezd se z karty odečte. Ostatní vozidla jsou při průjezdu vyfotografována a platba se uskuteční po průjezdu. Řidič vozidla buď do tří dnů zaplatí dlužnou částku v hotovosti na čerpacích stanicích ESSO nebo na centrále výběru mýtného v centru Oslo nebo mu do 3 měsíců přijde poštou na domácí adresu faktura. Vozy registrované v zahraničí eviduje společnost Euro Parking Collection se sídlem v Londýně, která zašle fakturu zahraničním návštěvníkům.

Některé vnitrozemské silnice protínající pohoří a náhorní plošiny (včetně hlavních tahů) bývají v zimě uzavřeny a jsou sjízdné prakticky pouze v období červen-září. Přibývá tunelů, které dopravu usnadňují. Dopravní informace lze v Norsku získat na telefonní službě 175 nebo na http://www.vegvesen.no.

Osobní automobily, nákladní automobily a autobusy mohou být kontrolovány z hlediska dodržení povoleného zatížení. Za překročení se vybírají vysoké pokuty. V zimních měsících bývá především kamionům kontrolována vybavenost řetězy a zimními pneumatikami - zjištěné nedostatky mohou být potrestány zákazem jízdy a pokutou.

Parkovné se platí nejčastěji v automatech (často i platební kartou), při nesprávném parkování lze téměř s jistotou očekávat pokutu ve výši od 500 NOK. Při nedodržení povolené rychlosti se výše pokut pohybuje od 600 NOK. Povolená rychlost v obci je 50 km/hod. (vedlejší ulice měst např. Oslo v naprosté většině 30 km/hod), mimo obec 80 km/hod., pokud není upraveno jinak (na mnoha úsecích 60, 70 km/hod.). V Norsku je jen velmi omezený počet kilometrů dálnic, na většině je nejvyšší povolená rychlost jen 90 km/hod. Pouze na několika krátkých úsecích je povolena rychlost 100 km/hod. Pro řidiče platí zákaz telefonování mobilním telefonem za jízdy, pokud nemá k dispozici „handsfree“ zařízení (pokuta 600 NOK). Při řízení je tolerována hranice 0,2 promile alkoholu v krvi.

Od 1. března 2007 byla jako povinná výbava řidičů stanovena alespoň jedna reflexní vesta, kterou musí mít ve voze na dosah ze sedadla řidiče. Vestu musí obléknout řidič, nebo kdokoliv další při vystoupení z vozidla, které muselo zastavit na vozovce. Vesta musí odpovídat oficiálním technickým standardům a musí se dát vyprat.

Osobní automobily ani turistické autobusy nesmějí tankovat barvené pohonné hmoty („avgiftsfri diesel“), ty jsou povoleny pouze pro zemědělské stroje.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz

V zemi je dle portálu CIA k roku 2007 již 664 km dálnic a rychlostních silnic.

Koho zajímají celkové údaje (třeba i počty opravených silnic anebo nejdelších tunelových staveb atp.) pak za rok 2008 je k dispozici oficiální dokument.

Ministerstvo dopravy a telekomunikací

http://www.regjeringen.no/en/dep/sd.html?id=791

Na rozvoj silniční a železniční dopravy jde letos 27 mld. NOK, co je o +21% více jak v roce 2009, přičemž silniční infrastruktura jde nahore o +34%.

Vrátil jsem se odsud z dovolené, takže připojím jen několik poznámek a poznatků. Za tu dovolenou jsme po jižní části Norska najezdili cca 4000 km + cesta tam přes Švédsko po dálnicích a cesta zpět přes Oslo trajektem do Dánska. Cena benzínu je skoro jediné, co není v Norsku 3x dražší než u nás (asi pouze 1,8 násobek je u ceny masa), jinak ceny opravdu jak u nás, ale musíte násobit všude! třemi, nicméně to jsme věděli už před dovolenou. O krásách té země se zde rozepisovat nebudu, to by bylo na dlouho a možná by Vás to ani nezajímalo, takže k silnicím:

Vymáhání rychlosti není výrazné. Vzhledem k mým obavám jsme rychlost ze začátku hodně dodržovali, ale byli jsme na silnici jedni z nejpomalejších. Jen 80 km/h 100 km pustinou je opravdu žůžo Za tu dobu jsem viděl dvě statiské policejní hlídky a jednou přímo odchyt z provozu.
Výjimku tvoří obce, kde se rychlost dodržuje, ale opět se překročení viditelně nevymáhá.
Výjimku tvoří samozřejmě statické radary, na které je vždy upozorněno dopravní značkou a tyto radary nejsou nijak extrémně časté (ve Švédsku jich bylo tak 10x víc...)

Tunely - kdo je má rád, tak by sem rozhodně měl vyrazit. Norsko má 900 tunelů o celkové délce 750 km. Kolik jsme jich za těch 14 dní projeli bych ani nedokázal spočítat. Tunely jsou skoro výhradně ražené (hloubený si ani neuvědomuji) skoro výhradně v dobré geologii. Uvnitř tunelů z 90% bez jakéhokoliv ostění, slovy klasika "díra v zemi". Zabezpečení skoro žádné, bez únikových škol bez navádění k východu. V delších tunelech (nad 300 m) jsou SOS hlásky a hasicí přístroje. V mnoha tunelech není ani ventilace - pouze je využíváno komínového efektu (smrad tam kupodivu není velký). V tunelech delších jsou pravidelné odstavné zálivy. Provoz výhradně obousměrný. Rychlost neomezena (80 km/h). V tunelech se může i předjíždět (a mnohdy se při těch jejich kroucených silnicích jedná o jedno z nejbezpečnějších míst k předjetí!). Projeli jsme i známý Laerdal tunel, nejdelší silniční tunel na světě s délkou 24,5 km. V průběhu průjezdu se pro odpočinutí na oči a nebo i fyzické projíždí čtyřmi rozšířenými "jeskyněni", které jsou příjemně modře osvětleny.

Zpoplatnění: Měli jsme zakoupený Autopass pro automatické odečítání mýtného dle SPZ. V případě, že ho zakoupený nemáte, zaplatit lze na benzínkách v okolí zpoplatněných úseků (Modrá značka Kr - service). Zpoplatnění je oproti jiným cenám v této zemi za hubičku. Zpoplatněné jsou různé silnice, ale v poměru k celkové délce silniční sítě je procento, které je zpoplatněno naprosto marginální. Např. celý tah E16 Bergen - Oslo (severní) projedete bez poplatku, stejně jako E234 (jižní). Zpoplatnění je samozřejmě na okrajích Osla a do centra se zdražuje.

Žluté vodorovné dopravní značení uprostřed je pro Norsko typické. Zajímavostí jsou pravidla pro předjíždění. Na mnoha i zcela nepřehledných místech jsou dlouhé žluté čáry (cca 1,5 metru), přerušované. Na těchto místech se SMÍ PŘEDJÍŽDĚT i když se jedná opravdu o mnohdy ne zcela bezpečná místa. Dalším typem vodorovného značení uprostřed je přerušovaná čára s kratšími čárami (cca 0,75 m) a delšími mezerami. Takto jsou označena místa, kde je předjíždění bezpečné (a to doslova -opravdu velmi přehledné úseky). Velmi málo se vyskytuje dvojitá plná čára, kde se předjíždět NESMÍ. Jedná se především o velmi vytížené úseky Éčkových silnic, resp. silnic pro motorová vozidla (oddělený protisměr buď fyzicky nebo širokým místem s vroubkováním mezi žlutými čárami). Rychlost i na těchto silnicích omezena na 80 km/h. Lokální zvýšení zahlédnuto, ale minimálně.

Značení cílů je velmi přehledné. Silnice s označení E nemají jiné doplněné "lokální" označení. Jako směry jsou velmi často značeny jen čísla silnic s uvedením směru (N, E, W, S), případně s hlavním cílem v podobě města. Velmi užitečné jsem shledal označení čísla silnice, na kterou ta silnice, po které právě jedete, vede. Toto je řešeno číslem silnice, která je orámována čárkovaně.

Nějaké foto po přetřídění též dodám a zodpovím samozřejmě případné dotazy.

Národní dopravní plán 2010-2019

http://www.regjeringen.no/Upload/SD/Ved ... _engNY.pdf

+45% financií oproti předchozímu plánu

Včera se otevřel 10,6 km úsek dálnice na úseku E18 Oslo - Kristiansand. Náklady dosáhli 1,8 mld. NOK.

Vychází mi to 1 km za cca 170 mil NOK, čili nějakých 560 mil CZK. O tom naši novináři psát asi nebudou ...

Čtyři tunely (140-380m), dva ekodukty, osm mostů (nejdelší 305m, 60m vysoký). Šířka 23m. Video tady.

Myslím, že cena odpovídá náročnosti stavby a reální drahotě v zemi.

Proč by měli, vždyť to ví všichni, že u nás stojí přes 500 mil. Kč kilometr dálnice na rovině na Hané (viz rozpočet Přerov - Lipník) (bez smajlíka)

Bobek: Máte samozřejmě pravdu, jen jsem plácnul do vody a smíchal jabka s hruškama ve stylu našich novinářů, každá stavba je unikátní a těžko se to dá takhle střílet od boku. Nicméně ani tak z toho srovnání nevychází ŘSD zas tak špatně (viz dále).

GiuseppeS: U toho Přerova se mi to taky moc nezdá, ale asi je to dáno doprovodnými stavbami. Jinak podle materiálu ŘSD "Srovnání cen dálnic se zahraničím" (zkoušel jsem ho najít i na stránkách ŘSD, ale nějak se mi nevede) vyšel zhruba v této cenové hladině úsek R1 513 Vestec - Lahovice (uvádí se 542 mil. Kč/km, což odpovídá kalkulaci podle původního letáku, podle aktuálního to bylo cca 590 mil. Kč/km) s tunelem skoro 2 km, mostem přes Vltavu a 3 biomosty (ve vyšší ceně bude asi i most duchů KOMOKO).

Zajímavé video z Norského pobřeží, občas až trochu děsivé


Lokalita:
http://goo.gl/maps/NGMVk

Zajímalo by mě, jak ta silnice vypadá v zimě.

No, video je z 27. prosince Tak leda že by to byl v Norsku ještě podzim, dle jednoho článku co jsem někde nedávno viděl je Norsko zemí, kde roční období přicházejí o čtvrt roku později

Norské pobřeží je v zimě telpejší, než by člověk čekal. Golfský proud dělá divy.

Voda má velkou tepelnou kapacitu, takže i setrvačnost. Proto tam největší zimy budou až tak v únoru - březnu (i u nás je to leden - únor). Zajímal by mě stav, když má vzduch tak -10, moře tam nejspíš nezamrzá. Jak to dopadne, když to takhle chvíli bude tu silnici zalévat. To se tam musí vytvořit krásná ledovatka a pak bych tam opravdu jet nechtěl.