Ázerbajdžán

Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Ázerbajdžán informoval, že v roce 2019 utratil do silniční infrastruktury 1,09 mld. USD do výstavby silničních projektů, což značí +7,9% proti roku 2018. Upgradem nebo zásadní renovací tak prošlo na 1377 km silnic a postavilo se 14 mostů.

Stát hodlá pokračovat v těchto investicích, protože je má již celkem dobře rozběhnuté, finančně zajištěné a přinášejí díky tomu rozvoj regionů a tudíž se i zvyšuje ekonomická aktivita.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Celou tému jsem přečetl, aktualizoval jsem základní údaje a opravil aneb odstranil neplatné odkazy. Nyní ještě doplním několik informací. Musel jsem odstranit 2 vlastní příspěvky, protože je nešlo ničím nahradit. (proměna Baku během let)

Za uplynulou dekádu vzrostl počet obyvatelstva o 1/9 na stávajících asi 10 mil. V hlavním městě žije v rámci jeho metropole 1/4 státu a je předpoklad další zástavby. Ázerbajdžán investuje mj. i do silniční infrastruktury a to jak v hlavním městě, co souvisí právě s růstem počtu lidí zde žijících a taky v rámci státu staví jak dálnice, tak dualizuje silniční tahy. Mnohem větší peníze ale vkládá třeba do armády.

Ázerbajdžán vkládá do silniční infrastruktury velké peníze. Postavil a staví dálniční tahy a taky dualizuje silnice. Dálnice se značí jako "M", dualizované 4- pruhy pak jako "R". Síť dálnic je o rozsahu již více než 1800 km. Velká část v 6- pruhu, v hlavním městě dost často až v 8-pruhu.

Síť dálnic a jejich seznam:
Main_Road_Network.jpg
Main_Road_Network.jpg (95.21 KiB) Zobrazeno 8476 x
M M  A A PP.jpg
M M A A PP.jpg (874.1 KiB) Zobrazeno 8482 x
AMa.JPG
AMa.JPG (61.01 KiB) Zobrazeno 8482 x
Seznam a délka R silnic:
a1.JPG
a1.JPG (72.8 KiB) Zobrazeno 8482 x
a2.JPG
a2.JPG (85.24 KiB) Zobrazeno 8482 x
a3.JPG
a3.JPG (89 KiB) Zobrazeno 8482 x
a4.JPG
a4.JPG (27.93 KiB) Zobrazeno 8482 x
Ostatní silnice, ty lokální, se pak značí písmenem Y (yollari - silnice). Zde je jejich seznam dle okresů: http://www.aayda.gov.az/en/pages/53/ .

Tato proměna tady trvá prozatím 14 let. Protože v roce 2006 dosáhl špatný a havarijní stav silnic až 70% její tehdejší délky.

Další odkazy k silniční síti, i staršího data:

https://www.unescap.org/sites/default/f ... ijan_1.pdf
https://www.unescap.org/sites/default/f ... ijan_2.pdf
https://blogs.worldbank.org/europeandce ... ent-travel
http://www.traceca-org.org/fileadmin/fm ... A9.1AZ.pdf

Největší silniční program v historii se ukončil v roce 2015. Od té doby se staví již "jen" pár tahů a zajistila se údržba silnic. Program byl rozfázován na období 2006-2009 a 2010-2015. Během této doby se postavilo 9500 km silnic (dualizace, dálnice, lokální silnice - kde ani nebyl asfalt). Přesněji tedy 3600 km státních silnic a dálnic a 5900 km lokálních silnic. Dalších 5500 km silnic prošlo velkými opravami, z toho 800 km i mezinárodní tahy. Z těchto 800 km realizovalo i zahraničí (PPP, speciální úvěry) v délce 460 km.

Nyní běží silniční program, který má za cíl postavit, zásadně opravit aneb rekonstruovat 870 km státních silnic, z čeho 749 km se realizuje prostřednictvím úvěrů ze zahraničí, co souvisí se sníženými cenami za prodej ropy.

Výstavba mezinárodních silničních tahů získala dálniční parametry jak v poloze východ-západ, tak sever-jih již koncem roku 2012.

Ještě pro názornost zde stav železniční sítě:
a25.JPG
a25.JPG (157.63 KiB) Zobrazeno 8482 x
Ani železniční infrastruktura se v této zemi nezanedbává, ale tomu se již věnovat nebudu.

Stav hospodářství:

*HDP se posledních pár let drží v rozsahu cca. 50 mld. USD
*vládní dluh je kolem 30% HDP (v rámci dekády stejná úroveň)
*nezaměstnanost je kolem 5%

Stát byl/je ve vojenském konfliktu o Náhorní Karabach, což je spor, který v roce 2020 obživl. Dopady na místní infrastrukturu prozatím neznám.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

extra příspěvek k silniční síti

Ve výše uvedeném souhrnu se dá tedy porozumět tomu, co to znamená, že Ázerbajdžán se chce stát lokálním "hráčem". Baku je největší metropole u moře, stát vystavěl dopravní infrastrukturu do doslovně nové podoby. Za 15 let se postavila a opravila většina stávající silniční sítě a 5x síť dálnic a další rychlostní tahy k tomu. Plánuje/staví se VRT atd.

Kvalita a rozsah silniční sítě se letos dostala z hodnocených 136 států světa již na 27. příčku. Ještě pár let zpátky to byla 36. a 15 let zpátky to bylo v druhé polovině. Tady informace za rok 2019 co se týče odevzdání do provozu a s výhledem do letošního roku: https://www.azernews.az/business/161388.html .

Ázerbajdžán obstaral techniku potřebnou pro dopravní značení, čištění atp. To všechno tady mimo hlavního města prakticky nebylo a ta úroveň neodpovídala ani zdaleka tomu, když říkáme o někom, že má potenciál.

Rekonstrukce "R" silnic se tady provádí prakticky jako nová výstavba. Strhne se dosavadní asfalt, pokud tam je, dále se provedou zemní práce a terénní úpravy a pak nanovo položí všechny vrstvy v dané trase, pokud je tato ponechána. A najednou vznikne min. 2+2 a jiné zkapacitněné tahy. V poměrně větších délkách buď to pro regionální rozvoj aneb napojení důležitých městeček a vesnic na dálniční síť. Pamatuje se na průtahy v zastavaných územích a jsou nadimenzované až tak, že v mnoha regionech se zdá, že tudy toho moc nejezdí. Ovšem v hospodářsky silnějších regionech je to již znát.

Síť dálnic v délce více než 1800 km a síť rychlostních silnic v délce více než 2600 km se ještě stále rozšiřuje. Baku disponuje vícero okruhama a kým Baku má běžně 6- až 8- pruhové dálnice a i 4- pruhové rychlostní silnice, tak si je nutno uvědomit, že většina z té sítě dálnic má 6- pruh. Ázerbajdžán pamatuje i na své sousedy, dálnice jsou dotáhnuté ke hranicím, i když s Arménii jen před ně, což je ale dáno i potenciálním konfliktem.

Síť národní silniční infrastruktury je v rozsahu 18 799 km, z čeho většina má zpevněný povrch. Pro republiku jsou nejvíce důležité silnice v délce cca. 4600 km a tedy většina z nich tvoří síť M a R tahů. Pak následují lokální Y silnice, kterých je prakticky většina v zemi, no a až 8 tisíc km z nich ze 14 tisíc km je se štěrkovým povrchem.

Stát nedávno, v roce 2018, sestavil další program rozvoje silniční sítě pro následující dekádu a již se tedy začal a sice "sekundární silniční síť". Zdroje hodlá investovat do zpevňování lokálních silnic. Peníze půjdou i do výstavby M a R, ale již to nebude znít tak, že se "postavilo a rehabilitovalo 12 000 km za dekádu i se 400 mostama na nich". Ale ten rozsah cca. 1 tis km ročně zůstane, ale zpevněná silniční síť "dorazí" do regionů samotných.

Všichni víme, že nyní Ázerbajdžán napíná(l) svaly s Arménii o sporné území Náhorní Karabach. Ázerbajdžán, jen tedy pro upřesnění, neinvestoval do armády větší peníze, než do dopravního rozvoje v uplynulých letech. Investice do armády činila v posledních 10 letech mezi 1 až 2 mld. USD. A tolik se taky investovalo do masivní přestavby silniční sítě s dalšími dopravními investicemi. S tím rozdílem, že jak padla cena ropy, tak výdaje do obrany se o 1/4 snižují, kdežto výdaje na infrastrukturu se začínají řešit rezervama a nyní na úvěr. Já tady mám taky srovnání armádních kapacit k 09/2020:
0x.JPG
0x.JPG (109.98 KiB) Zobrazeno 8473 x
A ty síly jsou vyrovnané; do dob, než se do toho nezatáhne některá větší velmoc. Já píšu o větší proto, že z těch menších dodávají "pomoc" Ázerbajdžánu Turecko s Izraelem (kde tito 2 se nemusejí zase v jiných náhledech).

Koncem roku 2019 se odevzdal do provozu i hraniční dálniční most mezi Ruskem a Ázebrajdžánem. Je dlouhý 325m.
w_1615771851436149354099_1000x669.jpg
w_1615771851436149354099_1000x669.jpg (375.46 KiB) Zobrazeno 8473 x
w_1615771851431914111453_1000x669.jpg
w_1615771851431914111453_1000x669.jpg (352.91 KiB) Zobrazeno 8473 x
Je nad řekou Samur. Dohoda o výstavbě byla podepsaná při návštěvě Putina v Azerbajdžánu 13.9.2013. Výstavba mostu se začala v 10/2017 a nahradil dosavadní mostní objekt, který tam stál od roku 1957. Nový dálniční most má 3- jízdní pruhy, je 325,3m dlouhý a 17,3m široký.

Projížďka po Baku a jinde:





O Náhorním Karabachu a válce ale nepíšu v těchto souvislostech jenom tak. Nelze totiž opomenout událost z předešlého týdne a sice:

Prezident země před pár dny položil základy dálnice mezi Füzuli - Şuşa



Píšu to proto, že tohle je již tah, který se bude stavět v tzv. "okupovaných územích" z pohledu prezidenta. Ázerbajdžán postavil dle něj od roku 2004 již 16000 km silnic, rychlostních silnic a dálnic v celém státě a je čas postavit je i v územích, které se obcházejí, ale jsou (dle něj) přirozenou součástí státu.

Tady je celé uznesení k této výstavbě v celkové délce 101,5 km: https://azertag.az/xeber/Ahmedbeyli_Fuz ... mi-1644485

Ahmedbeyli - Fuzuli - Susa, délka 101,5 km (4 hlavní pruhy, 2 další pruhy)

Již letos vyčlenit 50 mil. manátů (25 mil. €) na projektování a výstavbu dálnice. Organizovat státním silničním úřadem, tomu zajistit zdroje přes ministerstvo financí (ten tyto zdroje prozatím uvolní z rezervního fondu). Pro rok 2021 zajistit dostatek finančních prostředků pro pokračování výstavby.

Vláda připravuje a i realizuje již další projekty: přesídlení obyvatelstva ze zničených obydlí do lepších poměrů a zahájení výstavby nového bydlení, včetně investicí do průmyslu, zemědělství a obnovy území, které Ázerbajdžán získal. Prozatím se odstraňují ruiny a nevybuchnutá munice.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 28.12. se do provozu odevzdalo prvních 30 km na novém zpoplatněném tahu M1. Jde o úsek od Yashma do Gilazi. Nová M1 půjde z Baku do Guba dál k ruským hranicím, v délce 150 km.

Zdroj: https://www.azernews.az/nation/174443.html

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Bezmála 100 km silnice M4/R8 mezi Şamaxı a Qəbələ se stane 4- pruhovou. Od Baku po Şamaxı již ve 4- pruhu je. Pro rozvoj cestovního ruchu a regionálního rozvoje.

A.JPG
A.JPG (59.05 KiB) Zobrazeno 7628 x
A tady je progres na výstavbě dálnice Füzuli - Şuşa (to je nedávno dobyté území; o 2 příspěvky výše je více info):

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Ázerbajdžán informoval, že v "nově získaných územích" zrealizuje vícero tunelových sekcí. Jakožto na rozvoj regionů díky lepšímu napojení, taky na celkové posilnění ekonomických vazeb a taky na celkové zlepšení spojení i pro případné obranné účely státu. Jde o následující:

7 tunelů (6,1 km) na tahu Əhmədbəyli - Füzuli - Şuşa (81,6 km)
3 tunely (3,4 km) na tahu Horadiz - Cəbrayıl - Zəngilan - Ağbənd (123,8 km)
3 tunely (15 km) na tahu Toğanalı - Kəlbəcər - İstisu (83 km)
3 tunely (9,45 km) na tahu Kəlbəcər - Laçın (73 km)

tady je záběr na portály tunelu Murovdağ dlouhého 11,6 km na tahu Toğanalı - Kəlbəcər - İstisu:
AZ.JPG
AZ.JPG (49.75 KiB) Zobrazeno 5919 x
Tento tunel se právě bude nacházet na 83 km tahu Toğanalı - Kəlbəcər - İstisu. Prezident země dal pokyn na zahájení výstavby dálničního tahu po tom, co se dokončil inženýring projektu. Parametry ale neodpovídají 4- pruhům v celé délce. Na rovinách budou i 2 pruhy, protože to bude prozatím postačovat. :idea: Na mírných stoupáních bude k dispozici 3- jízdní pruh. Na sekcích s tunelama a mostama ale budou ty pruhy rovnou 4. Tunel takto dlouhý se postaví pro to, že nejenže se zásadně sníží cestovní čas pro jinak složité cestování v rámci převýšení, ale taky se odstraní problém s častými sesuvy.

Na tomto 83 km dlouhém tahu se postaví ještě 2 další tunely a sice 2830m a 460m dlouhé, dohromady tedy 15 km tunelů.

https://marja.az/73979/azerbaycanda-dag ... el-cekilir
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Ve výstavbě je bezmála 45 km silnice Bərdə - Ağdam. Fotky: http://www.aayda.gov.az/az/news/3077

Ve výstavbě je nový most nad řekou Ağsu. Bude dlouhý 1135m a vysoký 76,5m. Více informací: http://www.aayda.gov.az/az/news/2924
vizualizace
vizualizace
1.JPG (62.18 KiB) Zobrazeno 5725 x
2.JPG
2.JPG (87.1 KiB) Zobrazeno 5725 x
Tedy jak je tam uvedeno, další km se dualizují a obnáší to i další práce.

Vláda již sestavila investice do jednotlivých tahů v rámci území Náhorního Karabachu: http://www.aayda.gov.az/az/news/3180
NK.JPG
NK.JPG (189.37 KiB) Zobrazeno 5725 x
Celkem se postaví nebo vylepší na 665 km silnic. Z toho budou k dispozici i hlavní kapacitní tahy.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Výstavba koridoru Lachin nebo taky obchvat Lachin v souvislosti s válkou o Náhorní Karabach:

https://en.wikipedia.org/wiki/Lachin_corridor

další info, foto a video: https://www.azernews.az/nation/192647.html resp. http://www.aayda.gov.az/az/news/3589/la ... -etdirilir

Doplňující informace: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 44#p260244 (doplněno sem 18.9.)

Jde o to, že Ázerbajdžán doopravdy ve velkém stylu staví nové dálnice a i silnice v získaném území.

Obrázek
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 18.9.2022 10:19:57, celkem upraveno 1 x.
Důvod: aktualizace obsahu příspěvku
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

video z výstavby 82 km tahu Ahmadbeyli - Fuzuli - Shusha, 7 tunelů, 9 viaduktů (o pár příspěvků výše je na mapě)

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Staví se tady hodně dálnic, dualizovaných silnic, silnic, mostů. Je z čeho a tak se zásadně investuje do celkové modernizace země. Již se staví souvisle i na okolní země. Stavají se koridory dálnic vedle dualizovaných silnic. Navazuje se na dálniční obchvaty větších měst. Mnoho staveb lze nalézt na stránkách silničního úřadu: http://www.aayda.gov.az/ . Nestaví se jen na získaných územích od Arménska. To by byl velký omyl. Ale i tam se masivně investuje a nejen do hlavních napojovacích silnic, ale masivně se zpevňují lokální silnice. Existuje plán realizace a de facto se finišerská četa nezastaví. V jednom pásu se takhle realizují desítky km nových silnic s tím, že tam doposud byl kvalitní podklad ve formě štěrku, který byl dobře uježděný. Takže si tyto oblasti polepší rovněž, že to nebude jen o páteřních komunikacích, ale i o napojení na získané regiony.

http://www.aayda.gov.az/az/news/4180/ho ... cra-olunub
http://www.aayda.gov.az/az/news/4155/be ... -etdirilir

Ve výstavbě je také 130 kilometrů nová dálnice v koridoru M2 z Ganja na hranici s Gruzií. Na rozdíl od čtyřproudové M2 ve středním Ázerbájdžánu se zdá, že tento segment má vyšší standard: většinou jde o zarovnání na zelené louce a řízený přístup přes přestupní uzly.

Dokončení bylo oznámeno na konec roku 2022.

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Úsek Zəyəm-Qırılı (42 km) nové dálnice M2 byl dokončen v západní části Ázerbájdžánu.

video, foto: http://www.aayda.gov.az/az/news/4452/ge ... yekunlasib

:arrow: Vizualizace nové 38,2 km dlouhé silnice mezi Kəlbəcər a Laçınem, která je na znovu dobytém území Náhorního Karabachu. Zahrnuje řadu tunelů, z nichž většina je kratší než 900 metrů, ale zahrnuje jeden 2,4 km dlouhý dvoutrubkový tunel.

Tato trasa byla označena jako R19, která vede z Gəncə do Laçınu (který zahrnuje tunel Murovdağ, který se staví (11,6 km) http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 32#p239832 ). Tento projekt je rozšířením projektu z oblasti Kəlbəcər do Laçınu. V této oblasti již existuje určitý druh silničního spojení, ale Google Earth naznačuje, že se jedná o štěrkovou cestu nízkého standardu. Na této trase je 2 170 metrů vysoký horský průsmyk.

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Exportmag.cz: Ázerbájdžán se změnil z centrálně plánované ekonomiky v ropnou mocnost

Je 3. největším dodavatelem ropy do České republiky (za Ruskem a Kazachstánem) a také důležitou tranzitní zemí pro suroviny ze Střední Asie. Ázerbájdžán ovšem dál diverzifikuje svou ekonomiku, aby nebyla závislá jen na vrtkavých příjmem z prodeje surovin. Na rozvoji země se podílejí i dodávky českých technologií.

28.09.2022 | BusinessInfo.cz

Od získání nezávislosti v roce 1991 se Ázerbájdžán potýkal s výzvami spojenými s ekonomickou transformací a hledáním nových obchodních partnerů. Vnitřní boje o moc spojené s 1. fází konfliktu o Náhorní Karabach v první polovině dekády nezávislosti negativně ovlivnily průběh ekonomické transformace. Pět let po získání nezávislosti se tak velikost ekonomiky pohybovala stěží na polovině úrovně z roku 1990. Změnu přineslo až zklidnění vnitropolitické situace a intenzifikace těžby ropy od roku 1995…

Přelomem byla stavba nového ropovodu

V roce 2005 byla dokončena stavba přelomového projektu ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan. Ten umožňuje stabilní, rychlou a efektivní přepravu ropy přes gruzínské Tbilisi do tureckého přístavu Ceyhan. Odtud se ropa vyváží dále do zemí Středozemního moře. V období 2004 až 2014 HDP rostl průměrně o 11,5 procenta ročně a podíl vývozu ropy na HDP vzrostl z 10 procent v roce 1994 na 76 procent v roce 2017. Souběžně rostl i vývoz zemního plynu.

Vláda chce vyléčit „Holandskou nemoc“

Rok 2014 byl zlomem, světová cena ropy klesla a závislost Ázerbájdžánu na svých nerostných surovinách se projevila naplno. Již dříve byla v souvislosti se zemí skloňována „Holandská nemoc“, totiž že snadné zisky z přírodních zdrojů nakonec vedou k oslabení sekundárních sektorů, a země se dostala do recese, ze které se začala vzpamatovávat v roce 2017. Opatření, která přijala vláda Ázerbájdžánu se vedle zmírnění dopadů krize zaměřila na nové iniciativy, jejichž smyslem je diverzifikovat ekonomiku země.

Za tímto účelem byla v roce 2016 schválena nová ekonomická koncepce, přičemž pilíři diverzifikace jsou zemědělství, turismus a IT sektor. Mimo to se vláda zahájila reformy státních společností a opatření pro zlepšení podnikatelského prostředí. Součástí vládních snah je i rozvoj infrastruktury, která má dále zesilovat diverzifikaci a více integrovat zemi do globálního obchodu.

V kontextu současné energetické krize se posiluje význam Ázerbájdžánu jakožto nejen producenta, ale i tranzitní země pro suroviny mimo jiné ze zemí Střední Asie. Důraz je tak kladen na rozvoj přepravních kapacit, zejména přístavu Alat poblíž hlavního města Baku. Stejnojmenná zóna volného obchodu potom nabízí velice vstřícné pobídky pro společnosti, které uvažují o relokalizaci svých výrobních kapacit. Za zmínku stojí, že právě přes tento přístav také vede jedna z větví nové železniční hedvábné stezky ze západní Číny.

V roce 2021 ázerbájdžánská ekonomika meziročně vzrostla o 5,6 procenta oproti 4,3 procentům poklesu v předchozím roce. S pokračujícím zotavováním ekonomiky z pandemie rostl jak sektor ropy a zemního plynu (o 1,7 procenta), tak ostatní sektory ekonomiky (o 7,2 procenta), což dále podtrhuje jejich význam. Největší příliv zahraničních investic směřuje právě do oblasti energetiky. Velkým lákadlem je vysoký stupeň ochrany zahraničních investic pevně zakotvený v ázerbájdžánském právním systému.

České firmy se podílely na stavbě železnice nebo opravě elektráren

Vzájemné ekonomické vztahy české republiky a Ázerbájdžánu jsou do značné míry regulované Dohodou o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem z roku 1996, přičemž v roce 2017 se začala vyjednávat dohoda nová. Mimo to působí země i ve formátu Východního partnerství, projektu, který vznikl během českého předsednictví v roce 2009. Dlouhodobá obchodní bilance je silně záporná, a to z důvodu nerostného bohatství, které z Ázerbájdžánu proudí. Za rok 2021 tak činil podíl nerostného exportu do ČR až 98 procent. Na druhou stranu z České republiky jsou nejčastěji vyváženy stroje a dopravní prostředky (přes 70 procent za rok 2021).

České firmy se však podílely také na množství infrastrukturních projektů v zemi, nejdůležitějším z nich byla stavba železničního koridoru Baku-Tbilisi-Kars. Další projekty zahrnovaly například silniční infrastrukturu, modernizaci MHD, eliminaci ekologických škod či revitalizaci starých elektráren.

Nové šance jsou v bioplynových stanicích či minipivovarech

V současnosti nabízí Ázerbájdžán množství lákavých příležitostí. V zemědělství jde především o dodávky zemědělské techniky, technologie na zpracování zemědělské produkce, případně o výstavbu malých bioplynových stanic; potenciál mají i dodávky do malých pivovarů. Se zemědělstvím souvisí i vodohospodářství, které ve spojení se suchem z posledních let jen zesílilo na významu.

Energetika však nadále hraje hlavní roli a význam česko-ázerbájdžánské spolupráce v tomto odvětví jen stvrdil podpis dohody v roce 2021 o spolupráci v oblasti energetiky, která pro ČR zvýšila potenciál odbytu v tomto odvětví. Konkrétní příležitosti pro české firmy skýtá modernizace energetické infrastruktury a také technologie zvyšující efektivitu využití energií v průmyslových provozech. Stranou pozornosti nezůstávají ani obnovitelné zdroje, klíčové pro diverzifikaci ázerbájdžánské ekonomiky.

Vzájemný obchod podpoří říjnová konference v Praze

Na rozvoj obchodně-ekonomických vztahů s Ázerbájdžánem a okolními zeměmi se zaměří konference Eastern Partnership Business Forum: Geoeconomic Challenges and Opportunities, která se koná 17.-18. října v Kongresovém centru Praha. Akci organizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Evropskou komisí v rámci českého předsednictví v Radě EU. Účast přislíbili mimo jiné český premiér Petr Fiala, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, , ekonomičtí ministři zemí Východního partnerství a řada dalších významných činovníků.

https://www.exportmag.cz/mezinarodni-ob ... _selfpromo
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 19.10. bylo odevzdáno do provozu 14,2 km R-40 Şükürbəyli – Cəbrayıl. Je to na jižní straně znovuzískání území v Náhorním Karabachu. Postavil se 4- pruhový dualizovaný tah (upgrade silnice) od M-6 do Cəbrayıl (také hláskovaný jako Jabrayil). Akce se zúčastnil prezident Ázerbájdžánské republiky Ilham Alijev.

http://www.aayda.gov.az/az/news/4575/do ... tirak-edib

Bylo oznámeno, že stará silnice o délce 42 kilometrů byla zkrácena o 2,3 kilometru a nahrazena novou silnicí o délce 39,7 kilometrů . Šířka vozovky čtyřproudové komunikace je 14 metrů a šířka půdního lože je 21,5 metrů . Stavba 6 mostů na silnici byla dokončena. Podél silnice bylo postaveno 49 nouzových přechodových potrubí, 7 obdélníkových přechodů pro zvířata , postaveno 366 metrů betonových zdí, 1620 metrů kamenných opěrných zdí a instalováno 18 autobusových zastávek.

Nutno podotknout, že tato silnice byla vybudována v rámci projektu rekonstrukce a obnovy území osvobozených od okupace, schváleného dekretem prezidenta Ázerbájdžánské republiky ze dne 29. dubna 2021.

fotky:
https://i.imgur.com/UTe14wA.jpeg
https://i.imgur.com/7IQNCjf.jpeg
https://i.imgur.com/VthBrs5.jpeg
https://i.imgur.com/UjUYgQe.jpeg

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

záběry ze zimní údržby dálnic: vláda od roku 2017 nejenže zrychlila silniční výstavbu, ale masivně zlepšuje údržbu o ně

tyto investice se realizují na základě výnosů od prezidenta
i vzhledem na uvedená fakta a záběry v tématu je tato údržba určitě drahší vzhledem na odlehlost regionů
Baku s okolím a dálniční tahy mají být udržovány v zimě "v celé šířce"
- to je rozdíl od tzv. obyčejných silnic, kde mají postačovat pouze jizdní pruhy bez okrajů



:arrow: Ázerbájdžán se těší rostoucím příjmům z uhlovodíků uprostřed ukrajinské války

Příjmy země z ropy a zemního plynu, na kterých závisí její ekonomika, v roce 2022 výrazně vzrostly, což je výhoda ze sankcí uvalených na ruského producenta uhlovodíků.

6.1.2023

Ázerbájdžán se těší obrovskému nárůstu příjmů z vývozu ropy a plynu díky dohodě, kterou loni uzavřel s Evropskou unií v době ruské invaze na Ukrajinu a následných sankcí.

Podle nejnovějších údajů ázerbájdžánského Státního celního výboru vydělala země za prvních 11 měsíců roku 2022 pouze z vývozu ropy a plynu 33,6 miliardy dolarů, což je 2,2krát více než příjmy za stejné období roku 2021.

Stejné údaje znovu potvrdily drtivou závislost ázerbájdžánské ekonomiky na příjmech z ropy a zemního plynu, které v tomto období činily 92,6 procenta celkových příjmů země.

Ázerbájdžán zjevně sklízí výhody energetické dohody, kterou uzavřel s EU v červenci. Po ruské invazi na Ukrajinu se EU snažila omezit svou závislost na ruském plynu a podepsala dohodu s Ázerbájdžánem, podle níž Ázerbájdžán nakonec zdvojnásobil tok svého plynu do Evropy. Podle dokumentu se očekává, že Ázerbájdžán do roku 2027 zvýší vývoz do Evropy přes Jižní koridor zemního plynu na 20 miliard metrů krychlových ročně.

"EU otevírá novou kapitolu v naší energetické spolupráci s Ázerbájdžánem, klíčovým partnerem v našem úsilí odklonit se od ruských fosilních paliv," řekla tehdy v Baku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. (Tento politický záměr byl později podkopaný však nákupem ruského plynu Ázerbájdžánem k pokrytí vlastních domácích potřeb letos v zimě.)

Seznam odběratelů ázerbájdžánského plynu mezitím stále roste. Srbsko loni začalo stavět plynovod pro ázerbájdžánský plyn na základě dohody o spolupráci podepsané v červnu. Stavba má být dokončena v posledním čtvrtletí roku 2023.

Ázerbájdžánská státní ropná společnost SOCAR navíc v prosinci podepsala dohodu s rumunskou Romgaz SA, která stanovila vývoz 300 milionů metrů krychlových ázerbájdžánského plynu do Rumunska od 1. ledna.

Ázerbájdžánská politická opozice a občanská společnost již dlouho tvrdí, že bohatství ropy a zemního plynu se nepromítá do vyššího sociálního blahobytu pro obyčejné Ázerbájdžánce a poskytuje potravu pro korupci.

Podle Státního statistického výboru vzrostly spotřebitelské ceny za prvních 11 měsíců roku 2022 o 13,8 procenta . To je prudký nárůst z 6,2 procenta zaznamenaných v předchozím roce.

https://eurasianet.org/azerbaijan-enjoy ... kraine-war

_________________________________

:arrow: Státní aktiva v cizí měně vzrostla na konci června na 52,6 miliardy USD z 52,1 miliardy USD na konci roku 2021. 86% z nich jsou aktiva suverénních ropných fondů (SOFAZ). Předpokládá se, že přebytek veřejných financí se v roce 2022 zvýší na 10,6% HDP ze 4,2% v roce 2021, což bude způsobeno cenami energií, ale také odrážejícími silné neropné příjmy a mírné výdaje. Očekává se, že fiskální přebytek se v roce 2024 sníží na 2,3 % HDP.

Vláda si dala za cíl dostat vládní zadlužení do nízké úrovně. To značí postupný pokles veřejného dluhu na 6,9% HDP na konci roku 2024 z 16,2% na konci roku 2021.

Vláda vydává státní záruky, které jdou mimo dluh. Tato hodnota činila k 1. čtvrtletí 22 celkem 23,2 % HDP, z čehož 77 % připadá na restrukturalizaci International Bank of Azerbaijan v roce 2017 a projekt Jižního plynového koridoru, který bude přinášet jistější zisky.

Investice do infrastruktury zůstavají silné, velmi vysoké. Stát si upevňuje dostupnost získaných území a rozvíjí hlavní tahy na všechny směry. Bude tady rozhodně o čem číst v těchto souvislotech. Následně chce Ázerbajdžán začít s rozložením ekonomiky a upevňovat neropní sektor ačkoliv k tomu nemá prozatím žádný větší důvod a i proto využívá nerostních surovin jak jen lze. Stát přitom obrátil dosavadní trhy v Asii za Evropu, která platí více a odebírá jistější množstva komodit.

Ázerbájdžán je jedinou zemí na jižním Kavkaze, která trvale podporuje Ukrajinu. Podpora Baku je podpořena podporou Turecka, strategického spojence Ázerbájdžánu od druhé karabašské války v roce 2020. Přístup Ázerbájdžánu je podobný přístupu Turecka, pokud jde o vyvažování proukrajinského postoje a zároveň snahy o udržení dobrých vztahů s Ruskem. Ačkoliv jsou vztahy s Moskvou do války s Ukrajinou na poměrně dobré úrovni, tak po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vláda v Baku jasně otočila a rozhodla se upevnit si své pozice s maximální spoluprací s EU. Hodlá tím získat bohatství za svůj energetický potenciál, který může ve velké části nahradit ruské zdroje. Zároveň si bylo Baku vědomé, že výraznější spolupráce s Moskvou by přinesla jen velká hospodářská omezení. Baku má i další trumf na Moskvu a to jsou možnosti nakupovat ruské zboží nebo taky ne, pokud by Moskva chystala nějakou odvětu. Ázerbajdžán tak dovedl prozatím dobře balansovat medzi Ruskem a Ukrajinou s tím, že zlepšil svoje postavení. Baku posílá na Ukrajinu mnoho humanitární pomoci, desítky výkonných generátorů atd.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 5.1. bylo uvedeno do provozu 40 kilometrů modernizace M2 na dálnici mezi Gəncə a Zəyəm.

Toto je jedna ze tří fází modernizace M2 z Gəncə (Ganja) na hranici s Gruzií (130 km). Úsek Zəyəm to Qırılı (42 km) byl dokončen 22. září 2022. Segment Qırılı – Gruzie je stále ve výstavbě a údajně je také téměř dokončen.

bohatá fotogalerie: http://www.aayda.gov.az/az/news/4833/ge ... yekunlasib

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Dálnice Ahmedbeyli - Fuzuli - Shusha (81,6 km) má být dokončena v roce 2024. Jde o "osvobozené území - tedy ex Arménské". Prozatímní vývoj:

Dokončena výstavba 3 viaduktů a 3 tunelů:

bohatá fotogalerie: http://www.aayda.gov.az/az/news/4940/eh ... yekunlasib



:arrow: Rekonstrukce silnice Muganli - Ismayilli - Gabala (76,8 km). Silnice bude rozšířena na 4 jízdní pruhy, vybudován 1 lanový most a 1 tunel (L=884 m):

fotogalerie: http://www.aayda.gov.az/az/news/4931/mu ... davam-edir

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Dálniční tah Horadiz - Cəbrayıl - Zəngilan - Ağbənd je dokončen ze 73%:

informace, foto: http://www.aayda.gov.az/az/news/4984/ho ... -cv-b-chnv

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Náhorní Karabach

Na osvobozených územích se staví 39 automobilových tunelů. V rámci projektů silniční infrastruktury se staví 39 automobilových tunelů o celkové délce cca. 66 km , které budou hrát důležitou roli v socioekonomickém rozvoji regionů a vesnic osvobozených od okupace na území ekonomických regionů Karabach a Východní Zangezur.


  • Road Əhmədbəyli-Füzuli-Şuşa: 7 tunnels (12,691 m in total)
    Road Xudafərin-Qubadlı-Laçın: 7 tunnels (2,358 m in total)
    Road Horadiz-Cəbrayıl-Zəngilan-Ağbənd: 3 tunnels (12,032 m in total)
    Road Toğanalı-Kəlbəcər-İstisu: 5 tunnels (25,927 m in total)
    Road Kəlbəcər-Laçın: 17 tunnels (12,965 m in total)
http://www.aayda.gov.az/az/news/5289/is ... nsa-edilir
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Dále, tady je hezká fotogalerie (na té stránce jich je mnoho) z přestavby "typické" silnice na "moderní zpevněnou" silnici. Jedná se o přihraniční úsek u hranic s Gruzii.



http://www.aayda.gov.az/az/news/5269/re ... en-qurulub

Jde o to, že Ázerbajdžán to není jen Baku, kde jsou hypermoderní okruhy, ani to nejsou hlavní dálnice napříč stát, ale již se dekádu staví i regionální silniční osi, které spojují regiony na centra regionů a hlavní tahy.

Obrázek

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Nová M-1 z Baku k ruským hranicím je téměř dokončena. (délka nové dálnice 150 km)

info, fotky, video: http://www.aayda.gov.az/az/news/5320/15 ... aq-uzredir

:arrow: Füzuli - Hadrut (12.3 km) se odevzdalo v 05/2023 (dualizace silnice)

info, fotky, video: http://www.aayda.gov.az/az/news/5146/il ... tirak-edib
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Hraniční most M3 do Astary v Íránu je téměř dokončen, na íránské straně se však zatím nestaví. :crazy:

Obrázek

Obrázek

:arrow: Do provozu se v 05/2023 odevzdala i 22 km silnice Talış-Tap Qaraqoyunlu-Qaşaltı (město Naftalan):

fotky, informace: http://www.aayda.gov.az/az/news/5035/ta ... i-layihesi



Technické parametry:

- Spodní vrstva podkladu - směs písku a štěrku, tloušťka - 30 cm
- Horní vrstva základu - optimální směs písku a štěrku, tloušťka - 20 cm
- Tloušťka asfaltobetonového krytu - 12-14 cm
- Zemní práce - 3,6 mil. m3
- Různé dopravní značky a ukazatele - 273 kusů

1 most byl postaven přes řeku Inca:

- Délka mostu - 84,0 metrů

Po zprovoznění silnice Talysh-Tapgaragoyunlu-Gashalti (město Naftalan) bylo vytvořeno nové alternativní spojení mezi regiony Tatar a Goranboy a také městem Naftalan.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 7.8. se do provozu odevzdal 19 kilometrový úsek dálnice M-2 mezi Qırılı a Qazaxbəyli. Jedná se o část 130 kilometrového budovaného tahu z Gəncə (Ganja) na hranici do Gruzie.

info, fotky: http://www.aayda.gov.az/az/news/5414/ba ... in-acilisi

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Ázerbajdžán

Příspěvek od Diaľničiar »

Po bleskovém vojenském vítězství, opětovné integraci (po 30 letech) Náhorního Karabachu (Dağlıq Qarabağ) do Ázerbájdžánu, ale bez jediného Arména z této oblasti (všichni se odstěhovali), Baku narostla křídla. Nyní chce z otřeseného soupeře, který se stále drží na provazech, vydolovat další ústupky. Ázerbájdžán se s plnou podporou Turecka snaží realizovat projekt 40 kilometrového silničního a železničního spojení, přes vratkou Arménii, tzv. Zangezgurský koridor s enklávou Nakhichevan, která se táhne podél tureckých hranic.

Ázerbájdžán chce využít situace, jakmile se situace v Jerevanu stabilizuje a USA a Francie se nepřipojí k mírovému procesu jako zástupci arménských zájmů. Jak řekl pro Hlas Ameriky bývalý americký velvyslanec v Baku Robert Cekuta , USA vynakládají velké úsilí a chtějí pomoci Arménii i Ázerbájdžánu k uzavření dlouhodobé mírové dohody a normalizaci vztahů mezi Jerevanem a Ankarou. USA již Arménii poslaly finanční a humanitární pomoc, aby zmírnily problémy s uprchlíky z Karabachu, které jsou na křehkých zádech premiéra Nikoly Pašinjana nejen sociálním, ale i politickým problémem .

Pašinjanova vláda je jako malá loďka na rozbouřeném moři a ruská prorežimní média otevřeně volají po jeho pádu a země je na pokraji možných velkých nepokojů, které by se podle některých zlověstných proroků mohly dokonce přelít do občanské války nebo pokus o státní převrat, protože tamní Rusko má stále dostatečný vliv na určité politické síly. Zklamaní Arméni se totiž od Ruska odvracejí, protože, jak říká premiér Nikol Pašinjan, „už nemohou být politicky a bezpečnostně závislí na Moskvě“ a hledají útočiště na Západě, který pohotově reaguje a přebírá další post. -Sovětský stát mimo Putinův vliv.

Otázka Zangezgurského koridoru je však stále ostřejší. V Jerevanu se obávají a varují, že Ázerbájdžán by se s tak rychlým vítězstvím mohl uchýlit k vojenskému řešení problému, na kterém Baku i Ankara trvají a považují to za „závazek Jerevanu“. Prezident Erdogan řekl, že očekává, že Arménie splní své sliby a že nebude zasahovat do Zangezgurského koridoru. Baku obviňuje Arménii z některých vojenských provokací (nedávno byl ázerbájdžánský voják zabit ostřelovačem v Náhorním Karabachu), což Jerevan odmítá, ale obává se, že hledá „záminku“, aby se Ázerbájdžán násilně pokusil spojit s Nachičevanem obsazením jeho Oblast Syunik na íránských hranicích. Konečně, jen pár dní po pádu Artsachu, jak Arméni říkají Náhornímu Karabachu,a turecký vůdce Recep Tayyip Erdoğan , který poblahopřál Ázerbájdžáncům k „návratu jejich území“ a zdůraznil, že nyní je nutné navázat komunikační spojení s Nachičevanem a že „koridor sjednotí celé turkofonní vědomí“ a stane se „součástí o našem spojení s Evropou a také o „nepřerušené cestě z Baku do Istanbulu“, zdůraznil turecký vůdce a nenechal žádný manévrovací prostor pro Pašinjana nebo Arménii.

Jerevan se obává, že nad koridorem nebudou mít žádnou pravomoc ani suverenitu, a to je jistě problém, který bude na programu dalších jednání. Ázerbájdžánský politolog Shahin Rzaev, pro BBC říká, že „koridor nebude takový, jak si ho v Baku představují, protože na jeho začátku a konci budou arménské hraniční a celní kontroly“, ale bude to nejkratší cesta do Nachičevanu. Až dosud museli Ázerbájdžánci do Nachičevanu, kromě letecky, přes Írán a Teherán je také proti výstavbě tohoto koridoru. Bohužel pro ně je Arménie apendixem regionu, a tak chce kromě Západu otevřít dveře i Íránu, který má na jižním Kavkaze také své zájmy, a to je nyní pro ně dobrá příležitost „uchopit“ jako důležitý aktér v tomto turbulentním regionu. Totiž, jak píší moskevské obchodní noviny RBK, koridor, který by vedl přímo podél jeho hranice a bránil by tak komunikaci s Arménií, je pro Írán nepřijatelný a íránský prezident Ibrahim Raisi, jak uvedla RKB, řekl, že „Teherán není spokojen s žádnými geografickými změnami v regionu“.

Ázerbájdžán je geostrategicky i energeticky stále důležitější na mapě světa, a to nejen v oblasti Kaspického Kavkazu. Ázerbájdžán již nahrazuje ruské energetické zdroje prostřednictvím plynovodů, které obcházejí Arménii a vedou přes Gruzii a Turecko do Evropy. Proto je Baku, bez ohledu na podezřelý autokratický režim kolem něj, manipulováno jak Západem, tak Ruskem. Jerevan proto obvinil Rusko, že neustále hraje protiarménskou hru s Ázerbájdžánem a Tureckem jako důležitějšími partnery ve složité situaci, ve které se Moskva ocitla, a ústupky Ázerbájdžánu chce snížit škody, které ztrátou utrpí. evropského energetického trhu. Totiž po ruské agresi proti Ukrajině a evropském „opuštění“ ruských energetických zdrojů se Ázerbájdžán náhle dostal do popředí, a to nejen jako významný dodavatel, ale také jako možné tranzitní centrum pro Turkmenistán, a kazašský plyn a ropa pro Evropu. V plánu je proto vybudování 300 km dlouhého transkaspického plynovodu po dně Kaspického jezera mezi Turkmenistánem a Ázerbájdžánem (na trase Turkmenbaši - Baku), na který by se v Turkmenistánu napojili i Kazaši se svými plyn. Tento plynovod by byl napojen na stávající Transanatolský plynovod (TANAP), který vede přes Turecko a dále na Transjadranský plynovod (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie. Tím by bylo Rusko vlastně úplně „mimo“. Tento plynovod by byl napojen na stávající Transanatolský plynovod (TANAP), který vede přes Turecko a dále na Transjadranský plynovod (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie. Tím by bylo Rusko vlastně úplně „mimo“. Tento plynovod by byl napojen na stávající Transanatolský plynovod (TANAP), který vede přes Turecko a dále na Transjadranský plynovod (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie. Tím by bylo Rusko vlastně úplně „mimo“.

V každém případě zůstává situace na jižním Kavkaze napjatá a má daleko k nějakému soudržnému míru. Ázerbájdžánský sociolog Barhuz Samedov řekl ruské redakci BBC, že "oficiální narativ Baku je extrémně protiarménský a neexistují žádné mechanismy, které by to mohly změnit. Připomeňme, že největší mezietnické nepokoje a pogromy byly právě mezi Armény." a Ázerbájdžánci, ještě v dobách SSSR - a nejznámější je pogrom Arménů v ázerbájdžánském městě Sumgait v roce 1988, stejně jako skutečnost, že všichni Ázerbájdžánci, stejně jako jejich vesnice a hřbitovy, byly zcela zničeny po založení arménského stvoření Artsakh v roce 1992, které nakonec zaniklo, na konci září 2023 za pouhých 24 hodin.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Asie“