Arménie

Odpovědět
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

flag.png
flag.png (473 bajtů) Zobrazeno 19674 x
map.png
map.png (30.36 KiB) Zobrazeno 19674 x
Rozloha: cca. 30 000 km2
Počet obyvatel: cca. 3 mil.
Hlavní město: Jerevan (s okolím cca. 1,3 mil. obyv.)
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 23.11.2020 1:44:07, celkem upraveno 2 x.
Důvod: aktualizace počtu obyvatel
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministerstvo infrastruktury :arrow:

http://www.mtad.am/en/

Ministerstvo dopravy, komunikací a IT :arrow:

https://hti.am/

Arménie se vymaňuje z chudých zemí do rozvojových zemí. Díky investicím do agrosektoru, infrastruktury a zahraničním investicím se od roku 2002 do roku 2008 dostalo HDP/1obyv. z úrovně 740 USD na 3.700 USD. Růst HDP byl dlouho každoročně nad 10%, až do krizového roku 2009, kdy se HDP propadl. Nezaměstnanost jde směrem dole, i když je stále hodně vysoká (do 30%).

Obnova infrastruktury je jednou z vládních priorit.

V zemi je nyní 7.700 km hlavních silnic. Z této silniční sítě je rozvinutá i dálniční síť.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.2.2022 19:01:39, celkem upraveno 3 x.
Důvod: aktualizace odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Mapa silnic s označením "M" :arrow:
zdroj fotky: google map
zdroj fotky: google map
map2.png (252.82 KiB) Zobrazeno 19663 x
Ovšem né všechny M silnice jsou zrovna i dálnice. A už vůbec ne dálnice evropského typu. Jsou to spíše rychlostní silnice s MPR 110 km/h.

V jižní části země nejsou ani veliká města a není důvod, aby M2 byla vybudována jako dálnice. Naopak v severní části země je několik silnic přestavěných z 1+1 na 2+2, protože je tam i lehčí terén než na jihu.

Arménie ovšem především v blízkosti hlavního města Jerevan disponuje i standardními dálnicemi (MÚK, svodidla atd.) v celkové délce 150-200 km.

Na první pohled má Arménie mnoho sousedů, ovšem otevřené hranice jsou pouze s Gruzii a Íránem. Ostatní jsou uzavřeny z politických důvodů.

Nyní několik fotek:

M1 :arrow:

Obrázek
1.jpg
1.jpg (61.56 KiB) Zobrazeno 17388 x
Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
2.jpg
2.jpg (66.13 KiB) Zobrazeno 17388 x
Obrázek

M2 :arrow:

Obrázek

Obrázek
096_084a_ARM_M-2_Khor_Virap-Ararat.jpg
096_084a_ARM_M-2_Khor_Virap-Ararat.jpg (48.44 KiB) Zobrazeno 17388 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

NORTH-SOUTH ROAD CORRIDOR INVESTMENT PROGRAM :arrow:

http://www.northsouth.am/en
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
ML90
Příspěvky: 1571
Registrován: 18.5.2014 20:29:57
Bydliště: Království Haličské a Vladimiřské

Re: Arménie

Příspěvek od ML90 »

Bylo by to fajn, ale v rozumném výhledu as idost nerealistické a to nejen kvůli délce, velikosti a hospodářské úrovni Arménie, ale také kvůli velmi složitému terénu. Loni v létě jsem si užil cestu maršrutkou z Tbilisi do Jerevanu a potom z Jerevanu na íránskou hranici za Meghri a obzvláště druhá cesta byla skutečně peklo.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Arménská republika získala finanční podporu Evropské investiční banky (EIB) na pokrytí nákladů North-South Road Corridor Investment Programme. (zde ve vláknu odkaz)

Ministerstvo dopravy a komunikací Arménské republiky vypsalo tendr na rekonstrukci a vylepšení dálnice M1 vedoucí z Talinu do Gyumri od 90. km do 117. km (úsek Lanjik - Gyumri). Jedná se o modernizaci a rozšíření existující dálnice M1 v úseku Lanjik - Gyumri z dvouproudové do čtyřproudové obousměrné vozovky. Celková délka rekonstruované části vozovky by měla činit 27,470 km.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

K tomu S-J koridoru:

podepsání 3. sekce s čínskou společností:



italská společnost si převzala technické podklady pro 4. sekci: https://hti.am/pages.php?lang=3&id=6209&page_name=news .

1. sekce: President Attended Inauguration of First Segment of North South Highway


A aby nezůstalo jen u tohoto koridoru, tak Arménie vypracovala strategický dokument pro rozvoj a údržbu silnic na roky 2015 - 2025 :arrow:

https://hti.am/edfiles/files/voroshumne ... rategy.pdf
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 23.11.2020 1:50:33, celkem upraveno 3 x.
Důvod: aktualizace odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

M6 Vanadzor-Alaverdi-Georgia border Interstate Road Rehabilitation Project :arrow:

https://hti.am/main.php?lang=3&page_id=693

několik novinek z r. 2017 ze S-J koridoru: http://www.northsouth.am/en/news

záběry na M1:

http://i.imgur.com/ZtofZIj.jpg
http://i.imgur.com/SAX39a5.jpg
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 23.11.2020 1:51:10, celkem upraveno 1 x.
Důvod: aktualizace odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Armenia north-south highway route :arrow:
14.PNG
14.PNG (34.54 KiB) Zobrazeno 15290 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Eurasijská rozvojová banka poskytne 150 mil. USD na financování 32 km dlouhého úseku na S-J koridoru a to konkrétně na spojení Kajaran - Agarak. Agarak leží na hranici s Íránem. Budovaný koridor lépe napojí Arménii na jižní sousedy, čímž se podpoří hospodářský rozvoj státu. Stávající silniční úsek prochází přes pohoří a silnice je dlouhá cca. 55 km. Tento úsek se plánoval původně zahájit do výstavby v roce 2015, ale stále na něj nebylo dost peněz.

Kdy se zahájí výstavba a v jakém rozsahu to bude a zda v celé délce sepárátní silnice nebo několik separátních částí podél této trasy jsem prozatím nedohledal.

Celé HDP je na úrovni kolem 12 mld. USD. Zadlužení je na úrovni asi 40% HDP. Bez práce je kolem 20% lidí. V zemi je de facto politická krize a to je i důvod relativního zeslábnutí pokračování investicí i do infrastruktury a to nejen ze strany státu, ale je i nižší důvěra finančních institucí.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Celou tému jsem přečetl, aktualizoval jsem základní údaje a opravil aneb odstranil neplatné odkazy. Nyní ještě doplním několik informací.

Počet obyvatel za poslední dekádu stagnuje.

Mapa hlavních silnic:
A1.JPG
A1.JPG (217.44 KiB) Zobrazeno 10086 x
Arménsko je v celkovém hodnocení Světové banky z r. 2018 v dostupnosti státu z hlediska logistiky a nákladů na přepravu ze 160 států na 92. místě, což je rozhodně lepší, než by většina lidí očekávala.

Silniční síť je celoročně sjízdná. Hranice jsou otevřené s Íránem a Gruzii. V zimě je na horských silnicích občas problém projet, nanejvýš ovšem 2 dny.

Rozsah silniční sítě je cca. 8000 km, z čeho 1400 km jsou mezinárodní tahy často v parametrech silnice dálničního typu. Nejlepší silnice jsou v hlavním městě. Projekt North-South Road Corridor je největším infrastrukturním programem. Silnice ze severu na jih má cca. 550 km a postupně se modernizuje. Výstavba měla trvat v letech 2009 - 2017, ale trvá dodnes a datum ukončení není stanověno. Až 97% silnic má zpevněný, dobře udržovaný povrch.

Mapa železniční sítě:
A2.JPG
A2.JPG (181.2 KiB) Zobrazeno 10086 x
Před dekádou tady bylo 845 km elektrifikovaných tratí, z čeho 500 km bylo využíváno. Více se tomu věnovat nebudu, je to jen pro doplnění obrazu.

Stát byl/je ve vojenském konfliktu o Náhorní Karabach, což je spor, který v roce 2020 obživl. Dopady na místní infrastrukturu prozatím neznám. Ázerbajdžán získal část území a hodlá tam postavit dálniční napojení ze svého původního území; zmiňuji se o tom ve spodní části příspěvku tady: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 96#p223496 .
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
ML90
Příspěvky: 1571
Registrován: 18.5.2014 20:29:57
Bydliště: Království Haličské a Vladimiřské

Re: Arménie

Příspěvek od ML90 »

Jenom pro doplnění, pár konkrétních dopadů na infrastrukturu současná válka o Náhorní Karabach (respektive uzavřené příměří) má. Dovolím si zacitovat tento článek (chápu, že se některým nebude líbit médium, ale autorka je seriózní a tématem se zabývá dlouhodobě).
Co se týká sedmi regionů kolem Náhorního Karabachu, které Arménie od konce války v roce 1994 okupuje, Ázerbájdžán si ponechá ty, které dobyl, a od Arménie získá v několika vlnách zpět zbývající regiony. Ázerbájdžán si zároveň ponechá Šušu. Text prohlášení zbývající území Náhorního Karabachu nechává bez vyjasněného statutu, a tudíž nejspíš zůstane pod správou nynějšího (arménského) vedení. Arménii s Náhorním Karabachem bude spojovat Lačinský koridor o šířce pět kilometrů a zároveň bude vybudována spojnice Ázerbájdžánu s jeho exklávou Nachičevanem, vedoucím po arménském území. Na linii dotyku a podél Lačinského koridoru budou na pět let rozmístěny mírové sbory Ruské federace v počtu 1960 vojáků.
Dalším důležitým bodem prohlášení je, že budou odblokovány všechny ekonomické a transportní cesty v regionu pro osoby, dopravní prostředky a zboží v obou směrech a kontrolovat je bude ruská pohraniční služba. Doteď bylo spojení mezi Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem neprodyšně uzavřeno, což především v devadesátých letech představovalo odstřižení separatistického regionu od zdrojů energie. Veškeré zásobování od konce války proudilo z Arménie.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Jerevan letos v září schválil návrh rozpočtu na rok 2022, jenž jako jednu z priorit určuje obnovu a zlepšení dopravního spojení. Na investice do infrastruktury je alokována částka 279 mld. arménských dramů (503 mil. eur), což je téměř o třetinu více oproti roku 2021.

Dopravní infrastruktura je jednou z priorit Arménie v rámci unijního plánu obnovy. EU plánuje prostřednictvím svého ekonomického a investičního plánu pro Arménii podpořit dopravní spojení, a tím sociálně ekonomický rozvoj země. Část prostředků dostupná pro Arménii představuje částku 2,6 mld. eur. Z toho 1,6 mld. eur má být věnováno na tzv. stěžejní iniciativy (flagship initiatives), a to ve formě grantů, půjček a garancí půjček na konkrétní projekty, ale rovněž v partnerství se soukromým sektorem.

Prominentní místo v plánu zaujímá výstavba silničního koridoru Sever-Jih (North-South Road Corridor). Celková délka koridoru Meghri - Jerevan - Bavra je asi 550 km. Realizovat by se měla jak výstavba nových silnic, tunelů a dalších komunikací, tak oprava těch stávajících. Výstavba a zprovoznění tohoto strategického koridoru by zjednodušily a zkrátily spojení uvnitř země i s jejími sousedy – konkrétně na hranice s Gruzií na severu (Bavra) a s Íránem na jihu (Meghri). Namísto stávajících 9-10 hodin by měla cesta trvat jen 4,5 hodiny a být bezpečnější a komfortnější. :idea:

Toto spojení je klíčové pro obchodní dopravu a transport zboží, ale také pro osobní dopravu. Dříve používané silnice na jihu Arménie jsou navíc momentálně pod kontrolou sousedního Ázerbájdžánu. Podpora rozvoje infrastruktury bude mít nepochybně pozitivní dopad na rozvoj obchodu. Modernizací by byla v neposlední řadě zajištěna rovněž větší bezpečnost na komunikacích v celé zemi.

Práce na některých úsecích silničního koridoru Sever-Jih už probíhají, momentálně je v plánu vyhlášení tendru pro silniční úsek Sisian - Kajaran v jižní provincii Sjunik. V úseku o délce cca. 60 km má být postaveno 27 nových mostů (celková délka 4,7 km) a devět nových tunelů (celková délka 12,5 km). Nejdelší z nich bude Bargushat s plánovanou délkou 8,6 km. Další plánované úseky koridoru jsou Agarak-Kajaran (včetně stavby tunelu Kajaran), Gjumri-Bavra (na hranici s Gruzií) a obchvat města Gjumri.

Zájem o výstavbu arménských dopravních komunikací už vyjádřil například Írán, pro který je pozemní spojení s Arménii velice významné (rovněž tranzitní dopravu v regionu často zajišťují íránští nákladní dopravci). Íránské společnosti ostatně mají již zkušenosti se spoluprací na řadě projektů a jsou celkem často úspěšné i v tendrech na infrastrukturní projekty hrazené velkými zahraničními donory.

https://www.businessinfo.cz/clanky/arme ... iardy-eur/
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Rekonstrukce 8 km dálnice M1 Jerevan – Gyumri – Bavra

Vypsaný tendr na rekonstrukci 8 km dálnice M1 Yerevan-Gyumri-Bavra highway-North South Corridor Investment Program.

Úsek: near the Agarak community: km 29 + 600 to km 37 + 545

https://www.businessinfo.cz/prilezitost ... mri-bavra/
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.2.2022 18:50:40, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odkaz je neplatný, ale jeho odstranění by způsobilo poškození debaty
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Diaľničiar píše:Jerevan letos v září schválil návrh rozpočtu na rok 2022, jenž jako jednu z priorit určuje obnovu a zlepšení dopravního spojení. Na investice do infrastruktury je alokována částka 279 mld. arménských dramů (503 mil. eur), což je téměř o třetinu více oproti roku 2021.
...
Prominentní místo v plánu zaujímá výstavba silničního koridoru Sever-Jih (North-South Road Corridor). Celková délka koridoru Meghri - Jerevan - Bavra je asi 550 km. Realizovat by se měla jak výstavba nových silnic, tunelů a dalších komunikací, tak oprava těch stávajících. Výstavba a zprovoznění tohoto strategického koridoru by zjednodušily a zkrátily spojení uvnitř země i s jejími sousedy – konkrétně na hranice s Gruzií na severu (Bavra) a s Íránem na jihu (Meghri). Namísto stávajících 9-10 hodin by měla cesta trvat jen 4,5 hodiny a být bezpečnější a komfortnější. :idea:
...
Práce na některých úsecích silničního koridoru Sever-Jih už probíhají, momentálně je v plánu vyhlášení tendru pro silniční úsek Sisian - Kajaran v jižní provincii Sjunik. V úseku o délce cca. 60 km má být postaveno 27 nových mostů (celková délka 4,7 km) a devět nových tunelů (celková délka 12,5 km). Nejdelší z nich bude Bargushat s plánovanou délkou 8,6 km. Další plánované úseky koridoru jsou Agarak-Kajaran (včetně stavby tunelu Kajaran), Gjumri-Bavra (na hranici s Gruzií) a obchvat města Gjumri.
Silniční koridor Sever-Jih (North-South Road Corridor) představuje zřejmě největší investiční projekt v historii nezávislé Arménie. Celková délka plánované silnice Meghri-Jerevan-Bavra (tedy od hranic s Íránem na jihu k hranicím s Gruzií na severu) je 550 km. Realizovat by se měla jak výstavba nových silnic, tunelů a dalších komunikací, tak oprava těch stávajících. Výstavba a zprovoznění tohoto strategického koridoru by zjednodušily a zkrátily spojení uvnitř země i s jejími sousedy. Namísto stávajících 9-10 hodin by měla cesta trvat jen 4,5 hodiny a být bezpečnější a komfortnější. Spojení je klíčové pro obchodní a nákladní dopravu i pro osobní dopravu. Práce na některých úsecích silničního koridoru již probíhají.

Arménská vláda v září 2021 schválila výstavbu zcela nového úseku silnice mezi městy Sisian a Kajaran v jihovýchodní provincii Syunik v rámci projektu severojižního koridoru (Tranche 4). Na tomto úseku o délce cca 60 km má být postaveno 27 nových mostů o celkové délce 4,7 km a 9 nových horských tunelů v celkové délce 12,5 km. Nejdelší z nich bude Bargushat tunnel s plánovanou délkou 8,6 km. Vozidla zde budou moci jet rychlostí 100 km/h. Celkové náklady projektu jsou 487 mld. AMD (cca 896 mil. EUR).

Silniční odbor Ministerstva územní správy a infrastruktury Arménie dne 16. 2. 2022 vyhlásil předkvalifikační fázi dvoufázového tendru na stavbu silničního úseku Sisian–Kajaran. Výběrové řízení je součástí projektu koridoru Sever-Jih. Vítěz tendru má být znám do konce roku 2022. Uzávěrka výběrového řízení je 27. dubna 2022.

https://ecepp.ebrd.com/delta/viewNotice ... 6A8T7W9M73
https://www.aravot-en.am/2022/02/17/298110/

trasa dnes se zásadně zkrátí:
1.JPG
1.JPG (74.78 KiB) Zobrazeno 4495 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

v angličtině ... nové silniční spojení s Náhorním Karabachem

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Na přechodu Bagratashen – Sadachlo mezi Gruzií a Arménií byl 19.8. slavnostně otevřen nový čtyřproudý hraniční most. To je na gruzínské S7 a arménské M6, na trase Tbilisi - Vanadzor - Jerevan. Více zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 04#p259804 .

:arrow: Zatímco Ázerbájdžán uvedl, že dokončil svou část nového koridoru Lachin, Arménie nyní zveřejnila podrobnosti o své části. Postaví 12 km úsek z Teghu přes Kornidzor k hranici ARM-AZE, který bude zcela nový (předpokládám, že kvůli zamezení dopravy přes Kornidzor, protože mezi Tegh a Kornidzor je silnice). Arménie začala právě tento měsíc se stavbou, která bude dokončena do roku 2023.

To vytváří určité problémy: současný Lachinský koridor bude za týden převeden do Ázerbájdžánu, což také znamená, že každý Armén, který stále pobývá v současném chráněném koridoru, se bude muset sbalit a odejít. Nový koridor nebude na arménské straně včas připraven, ale podle Arménie bude doprava schopna projíždět 4 km dlouhý úsek polní cesty. Více k této problematice: https://jam-news.net/armenia-to-complet ... -may-2023/

pohledem na mapu: https://www.openstreetmap.org/?mlat=39. ... 87/46.5553

:arrow: 5 nových silnic je ve výstavbě v provincii Syunik a lze je vidět na webu Sentinel. Tyto silnice jsou postaveny poté, co Arménie ztratila plnou kontrolu nad M2 mezi Goris a Kapan a M7 mezi Kapan a Chakaten. Tyto silnice byly vybudovány za Sovětského svazu na hranici mezi bývalými arménskými a ázerbájdžánskými sovětskými republikami. Hranice se nyní stala tvrdou hranicí a Arménie musela vybudovat nové silnice, které by obsluhovaly některé vesnice nebo poskytovaly další snadné celoroční alternativy.
  • *Ltsen-Tatev road: as an alternative to the M2 between Goris and Kapan (built on the border and not usable anymore) and as an alternative to the remaining difficult "Tatev canyon" section on the M45.

    *Aghvani-Bardzravan road: an alternative road to serve the village of Bardzravan that was before better reached from the same M2 border section

    *Tandzaver-Shurnukh road: the Shurnuk village (now divided into an Armenian and an Azeri parts) was only reachable through the M2 border section between Goris and Kapan, an alternative to serve the village from Armenia is being built

    *Verin Khotanan: an alternative to serve Nor Arajadzor and its dam better reached before from the M2

    *Kapan-Chakaten road (M7): this small section is on the border and one (even two) parallel alternative fully inside Armenia is being built

    Všechny tyto silnice se zdají být poměrně malé, a přesto velmi důležité, a Arménii bude pravděpodobně trvat asi 2 roky (2020–2022), než je dokončí. To ukazuje, jak chudá je země v současnosti...
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Eurasianet napsal článek ke koridoru Lachin, který byl otevřen 30. srpna, zatímco starý koridor byl uzavřen. Zabývá se místními obavami o bezpečnost v zimě, obavami z Ázerbájdžánu znovuzískání kontroly navzdory formální ruské ochraně, přičemž upozorňuje na místní obavy ze strmých svahů až 22 %, mnoha ostrých zatáček a úzké silnice.

Další záběry jsou z AZ: https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -179871557 .
ka.JPG
ka.JPG (111.61 KiB) Zobrazeno 2030 x
a.JPG
a.JPG (89.3 KiB) Zobrazeno 2030 x
https://eurasianet.org/armenians-warily ... o-karabakh
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Jižně od 2. největšího arménského města Gyumri je tah M1 do Jerevanu modernizován ze 2- proudé silnice na 2x2proudou oddělenou dálnici. V současné době probíhá úsek o délce 23 kilometrů mezi Azatanem a Lanjikem, který je v různých fázích vývoje. Některé sekce se zdají být téměř hotové, naznačují aktualizace fotografií za poslední 2 měsíce, jiné se staví.

Obrázek

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

ARMENIA ROAD FUND :arrow:

https://armroad.am/en
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Arménie

Příspěvek od Diaľničiar »

Po bleskovém vojenském vítězství, opětovné integraci (po 30 letech) Náhorního Karabachu (Dağlıq Qarabağ) do Ázerbájdžánu, ale bez jediného Arména z této oblasti (všichni se odstěhovali), Baku narostla křídla. Nyní chce z otřeseného soupeře, který se stále drží na provazech, vydolovat další ústupky. Ázerbájdžán se s plnou podporou Turecka snaží realizovat projekt 40 kilometrového silničního a železničního spojení, přes vratkou Arménii, tzv. Zangezgurský koridor s enklávou Nakhichevan, která se táhne podél tureckých hranic.

Ázerbájdžán chce využít situace, jakmile se situace v Jerevanu stabilizuje a USA a Francie se nepřipojí k mírovému procesu jako zástupci arménských zájmů. Jak řekl pro Hlas Ameriky bývalý americký velvyslanec v Baku Robert Cekuta , USA vynakládají velké úsilí a chtějí pomoci Arménii i Ázerbájdžánu k uzavření dlouhodobé mírové dohody a normalizaci vztahů mezi Jerevanem a Ankarou. USA již Arménii poslaly finanční a humanitární pomoc, aby zmírnily problémy s uprchlíky z Karabachu, které jsou na křehkých zádech premiéra Nikoly Pašinjana nejen sociálním, ale i politickým problémem .

Pašinjanova vláda je jako malá loďka na rozbouřeném moři a ruská prorežimní média otevřeně volají po jeho pádu a země je na pokraji možných velkých nepokojů, které by se podle některých zlověstných proroků mohly dokonce přelít do občanské války nebo pokus o státní převrat, protože tamní Rusko má stále dostatečný vliv na určité politické síly. Zklamaní Arméni se totiž od Ruska odvracejí, protože, jak říká premiér Nikol Pašinjan, „už nemohou být politicky a bezpečnostně závislí na Moskvě“ a hledají útočiště na Západě, který pohotově reaguje a přebírá další post. -Sovětský stát mimo Putinův vliv.

Otázka Zangezgurského koridoru je však stále ostřejší. V Jerevanu se obávají a varují, že Ázerbájdžán by se s tak rychlým vítězstvím mohl uchýlit k vojenskému řešení problému, na kterém Baku i Ankara trvají a považují to za „závazek Jerevanu“. Prezident Erdogan řekl, že očekává, že Arménie splní své sliby a že nebude zasahovat do Zangezgurského koridoru. Baku obviňuje Arménii z některých vojenských provokací (nedávno byl ázerbájdžánský voják zabit ostřelovačem v Náhorním Karabachu), což Jerevan odmítá, ale obává se, že hledá „záminku“, aby se Ázerbájdžán násilně pokusil spojit s Nachičevanem obsazením jeho Oblast Syunik na íránských hranicích. Konečně, jen pár dní po pádu Artsachu, jak Arméni říkají Náhornímu Karabachu,a turecký vůdce Recep Tayyip Erdoğan , který poblahopřál Ázerbájdžáncům k „návratu jejich území“ a zdůraznil, že nyní je nutné navázat komunikační spojení s Nachičevanem a že „koridor sjednotí celé turkofonní vědomí“ a stane se „součástí o našem spojení s Evropou a také o „nepřerušené cestě z Baku do Istanbulu“, zdůraznil turecký vůdce a nenechal žádný manévrovací prostor pro Pašinjana nebo Arménii.

Jerevan se obává, že nad koridorem nebudou mít žádnou pravomoc ani suverenitu, a to je jistě problém, který bude na programu dalších jednání. Ázerbájdžánský politolog Shahin Rzaev, pro BBC říká, že „koridor nebude takový, jak si ho v Baku představují, protože na jeho začátku a konci budou arménské hraniční a celní kontroly“, ale bude to nejkratší cesta do Nachičevanu. Až dosud museli Ázerbájdžánci do Nachičevanu, kromě letecky, přes Írán a Teherán je také proti výstavbě tohoto koridoru. Bohužel pro ně je Arménie apendixem regionu, a tak chce kromě Západu otevřít dveře i Íránu, který má na jižním Kavkaze také své zájmy, a to je nyní pro ně dobrá příležitost „uchopit“ jako důležitý aktér v tomto turbulentním regionu. Totiž, jak píší moskevské obchodní noviny RBK, koridor, který by vedl přímo podél jeho hranice a bránil by tak komunikaci s Arménií, je pro Írán nepřijatelný a íránský prezident Ibrahim Raisi, jak uvedla RKB, řekl, že „Teherán není spokojen s žádnými geografickými změnami v regionu“.

Ázerbájdžán je geostrategicky i energeticky stále důležitější na mapě světa, a to nejen v oblasti Kaspického Kavkazu. Ázerbájdžán již nahrazuje ruské energetické zdroje prostřednictvím plynovodů, které obcházejí Arménii a vedou přes Gruzii a Turecko do Evropy. Proto je Baku, bez ohledu na podezřelý autokratický režim kolem něj, manipulováno jak Západem, tak Ruskem. Jerevan proto obvinil Rusko, že neustále hraje protiarménskou hru s Ázerbájdžánem a Tureckem jako důležitějšími partnery ve složité situaci, ve které se Moskva ocitla, a ústupky Ázerbájdžánu chce snížit škody, které ztrátou utrpí. evropského energetického trhu. Totiž po ruské agresi proti Ukrajině a evropském „opuštění“ ruských energetických zdrojů se Ázerbájdžán náhle dostal do popředí, a to nejen jako významný dodavatel, ale také jako možné tranzitní centrum pro Turkmenistán, a kazašský plyn a ropa pro Evropu. V plánu je proto vybudování 300 km dlouhého transkaspického plynovodu po dně Kaspického jezera mezi Turkmenistánem a Ázerbájdžánem (na trase Turkmenbaši - Baku), na který by se v Turkmenistánu napojili i Kazaši se svými plyn. Tento plynovod by byl napojen na stávající Transanatolský plynovod (TANAP), který vede přes Turecko a dále na Transjadranský plynovod (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie. Tím by bylo Rusko vlastně úplně „mimo“. Tento plynovod by byl napojen na stávající Transanatolský plynovod (TANAP), který vede přes Turecko a dále na Transjadranský plynovod (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie. Tím by bylo Rusko vlastně úplně „mimo“. Tento plynovod by byl napojen na stávající Transanatolský plynovod (TANAP), který vede přes Turecko a dále na Transjadranský plynovod (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie. Tím by bylo Rusko vlastně úplně „mimo“.

V každém případě zůstává situace na jižním Kavkaze napjatá a má daleko k nějakému soudržnému míru. Ázerbájdžánský sociolog Barhuz Samedov řekl ruské redakci BBC, že "oficiální narativ Baku je extrémně protiarménský a neexistují žádné mechanismy, které by to mohly změnit. Připomeňme, že největší mezietnické nepokoje a pogromy byly právě mezi Armény." a Ázerbájdžánci, ještě v dobách SSSR - a nejznámější je pogrom Arménů v ázerbájdžánském městě Sumgait v roce 1988, stejně jako skutečnost, že všichni Ázerbájdžánci, stejně jako jejich vesnice a hřbitovy, byly zcela zničeny po založení arménského stvoření Artsakh v roce 1992, které nakonec zaniklo, na konci září 2023 za pouhých 24 hodin.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Asie“