článek z portálu http://www.businessinfo.cz
V Jižní Africe upadá těžební průmysl
Jihoafrická republika je zemí mnohem podobnější vyspělým státům v Evropě. Neformální sektor ekonomiky neboli šedá ekonomika je na rozdíl od jiných afrických či jiných rozvojových zemí velmi malý. Uvádí se číslo okolo 15 procent HPD. V zemi je poměrně dobrá vymahatelnost práva, soudy fungují, i když jejich rozhodování trvá dlouho a to může prodražovat případné soudní spory.
Jihoafrická republika má podle zprávy poradenské společnosti PwC rozvinutou a kvalitní dopravní síť, ať již jde o silnice či železnice. Dopravní infrastruktura byla navíc vylepšena v souvislosti s tím, že Jihoafrická republika v roce 2010 hostila Mistrovství světa ve fotbale. Problémy jsou ale kvůli rychle rostoucímu počtu obyvatel se zásobováním vodou a elektrickou energií. U elektřiny dochází nezřídka k časově omezeným výpadkům. Podle organizace Global Infrastructure Hub potřebuje Jižní Afrika do této oblasti investovat do roku 2040 zhruba půl miliardy dolarů.
Vysoká je úroveň zločinnosti, zejména ve městech. Z bezpečnostních důvodů se například při jízdě autem doporučuje příliš nezastavovat a nechávat uzavřená okna. Hrozí ozbrojené přepadení. Zároveň je třeba poznamenat, že se úroveň kriminality v zemi výrazně snížila oproti situaci v polovině devadesátých let minulého století. Například počet vražd v Jižní Africe je sice vyšší než v evropských zemích, ale výrazně nižší než v některých zemích Jižní a Střední Ameriky.
Momentálně poškozují důvěru v budoucnost jihoafrické ekonomiky skandály ve vládní straně Africký národní kongres.
Jihoafrická ekonomika je velmi diverzifikovaná, silný je podíl textilního průmyslu a maloobchodu. Roste podíl telekomunikací na ekonomice, které předstihly zemědělství či turismus. Už od poloviny minulého století roste podíl služeb na celkovém HDP. V minulém roce dosáhl 67 procent. Setrvale naopak klesá podíl těžby nerostného bohatství − Jihoafrická republika má důležité zásoby například uhlí, zlata a diamantů − na výkonu ekonomiky. V roce 1980 tvořila těžba rekordních dvacet procent HDP země, v současnosti je to okolo sedmi procent. V posledních pěti letech se snížil počet zaměstnanců v těžebním průmyslu o 70 tisíc.
Hospodářství Jihoafrické republiky je často označováno za smíšenou ekonomiku, kde hrají důležitou roli státní podniky a státní regulace a plánování. Podle některých expertů ale politici razí pojem "smíšená ekonomika" spíše proto, aby se zalíbili voličům, a vliv státu zůstává, ovšem s některými důležitými výjimkami, spíše na papíře. Stát vlastní například energetický holding Eskom, železnice, národního leteckého dopravce a také ropnou a plynárenskou firmu PetroSA či Land and Agricultural Development Bank of South Africa, prostřednictvím které podporuje zemědělce.
Jižní Afrika se potýká s vysokou nezaměstnaností a nerovností v rozdělování bohatství. Počet lidí bez zaměstnání dosáhl v roce 2016 oficiálně 26 procent, neoficiální čísla nyní mluví až o 36 procentech. Nejvíce postižení jsou mladí lidé, zejména černoši. Nepracuje ani nestuduje přes polovinu žen ve věku mezi 20 a 24 lety. Údaje Světové banky, které jsou ale několik let staré, uvádí, že Jižní Afrika má nejvyšší Giniho koeficient, tedy číslo ukazující rozložení příjmů mezi chudými a bohatými, na světě. Tedy jsou zde největší majetkové rozdíly.
Rozdíly v bohatství, stejně jako vysoká nezaměstnanost jsou často dávány za vinu dědictví apartheidu. Režimu, který rozděloval jednotlivé "rasy", nedovolil nebělošským obyvatelům vykonávat některá zaměstnání a omezoval je v přístupu ke vzdělání. Apartheid definitivně skončil v roce 1994 a princip "nerasovosti" byl zakotven v ústavě přijaté o dva roky později. Dnes se úroveň vzdělání postupně vyrovnává. Jak uvádí časopis Economist, v posledních letech výrazně klesl počet těch nejchudších a zároveň nápadně stoupl podíl černochů, kteří jsou podle statistik řazeni do skupiny s nejvyšší životní úrovní v zemi.
Vládní strana ve válce
Momentálně poškozuje důvěru v budoucnost jihoafrické ekonomiky napětí v souvislosti se skandály ve vládní straně Africký národní kongres (ANC), která dominuje zemi od pádu apartheidu. Navíc ANC bude v prosinci volit svého šéfa, a tedy i předpokládaného příštího jihoafrického prezidenta. Současný prezident Jacob Zuma, který se v zahraničí snad nejvíce proslavil svým výrokem z roku 2006, že minimalizovat možnost nákazy nemocí AIDS může sprcha po sexu, totiž nebude moci v roce 2019 znovu kandidovat. Ústava umožňuje prezidentovi zastávat úřad jen dvě pětiletá období a Zuma je prezidentem od května 2009.
Časopis Economist popisuje boj o Zumovo nástupnictví jako "válku uvnitř vládnoucí strany", která už vedla k desítkám nevyřešených politických vražd. Šéfem ANC po Zumovi chce být Cyril Ramaphosa, zástupce prezidenta a nejbohatší černý podnikatel v zemi, který vlastnil například jihoafrický řetězec rychlého občerstvení McDonald's. Ten byl podle říjnových průzkumů favoritem. Zuma ale prosazuje jako svoji nástupkyni Nkosazanu Dlaminiovou-Zumovou, svoji bývalou ženu. Předpokládá se, že ta by po svém nástupu udělila současnému prezidentovi obviněnému ze 783 případů korupce a podvodů milost. Zatím není jasné, jak tento zápas může ovlivnit budoucí stabilitu Jihoafrické republiky.
Zuma je v centru současného úplatkářského skandálu, který je označován za největší v historii země. Ten dokonce vedl k neúspěšnému pokusu o odvolání Zumy v parlamentu a k velkým pouličním demonstracím. Zuma a jeho lidé jsou kromě jiného − například že si prezident pořídil nákladné sídlo za státní peníze − prý spojeni s bohatou podnikatelskou rodinou Guptů. Guptové vlastní v Jihoafrické republice množství nemovitostí, doly, média i zbrojovku a jeden ze tří bratrů Guptových, Atul, je sedmým nejbohatším Jihoafričanem. Guptové údajně ovlivňovali ve spolupráci se Zumou jmenování ministrů i dalších úředníků a dostávali za to státní zakázky. Prezidentovi prý pomáhali financovat jeho luxusní život, a navíc údajně za pomoci PR firmy vyvolávali rasovou nenávist ve snaze manipulovat s veřejným míněním, zakrýt politické skandály a diskreditovat své protivníky.
Jihoafrická republika podle agentury Bloomberg nedávno překonala ekonomickou krizi, která vedla na přelomu let 2016 a 2017 k propadu růstu jejich hospodářství. Ekonomiku JAR táhne vzhůru růst maloobchodních prodejů a vzpamatovalo se také zemědělství, které bylo před tím postiženo nejhorším suchem za posledních sto let.