Právě je 29.11.2020 6:22:35




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 432 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14 ... 18  Další
 Chorvatsko všeobecně 
Autor Zpráva
 

Příspěvky: 3650
Bydliště: Praha
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Navíc i ten tranzit do Albánie nebo Řecka by byl výrazně větší v letních měsících, takže by v té době bylo Chorvatsko zase o něco neprůjezdnější kolem Záhřebu a v zimě by se to příliš nezměnilo. Tím samozřejmě neříkám, že se Filipem navrhované spojení nemá postavit (je i v TEN-T), jen to nebude úplně samospasitelné a měl by se současně dodělat i Karawankentunnel na plný profil, slovinské dálnice do Rijeky (od Terstu a od Lublaně) a chorvatská A7 dotáhnout od Rijeky na A1 (rovněž to je vše v TEN-T) a pořád bude velký problém tunel pod Velebitem na A1.


13.1.2016 8:42:40
Profil
 

Příspěvky: 2816
Bydliště: Trutnov - 49 km od polské dálnice a 53 km od české, 29 km od rozest. české a 17 km od polské.
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Standa píše:
..... a pořád bude velký problém tunel pod Velebitem na A1.


Který tunel ? Ty co jsou hotové anebo ten co se bude stavět na A7 z Rijeky ?

_________________
82 let výstavby dálnic na českém území 1938-2020


13.1.2016 9:09:07
Profil
 

Příspěvky: 3650
Bydliště: Praha
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Myslel jsem tunel Sveti Rok na A1, protože do něj se bude sjíždět doprava od Záhřebu i od Rijeky z A7. To se děje už dnes, po dokončení A7 se možná změní poměr víc ve prospěch A7 (čímž se uleví okolí Záhřebu), ale stejně nakonec skončí všichni u tunelu Sveti Rok (sám jsem se tam v létě pěkně zasekl) a pokud se celková zátěž navýší ještě o tranzit do Řecka, tak to bude pěkně úzké hrdlo...


13.1.2016 11:06:14
Profil
 

Příspěvky: 2816
Bydliště: Trutnov - 49 km od polské dálnice a 53 km od české, 29 km od rozest. české a 17 km od polské.
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Zácpy na A1 mezi Karlovacem a Splitem jsou jen v sezóně a ke všemu jen při výměně pobytových turnusů, tedy v pátek a v sobotu. V neděli nebo ve všední den jsem projel tunelem v pohodě i v době, kdy tam byl jen jeden tubus. A v těchto dnech je dálnice doslova poloprázdná. Zácpu nezpůsobuje ani tak samotný tunel jako ta serpentina pod ním a prudké stoupání od moře. Při silném větru je tam rychlost snížena až na čtyřicítku, což je pro dálnici dost nezvyklé :D Ale ani já jsem to nedodržel.

_________________
82 let výstavby dálnic na českém území 1938-2020


13.1.2016 21:34:45
Profil
 

Příspěvky: 3650
Bydliště: Praha
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
My jsme tam zažili jen 80, při cestě na jih jsem se trefil do výměny turnusů, takže slušné kolony (zase jsem si mohl podrobně prostudovat vnitřní strukturu tunelů :) ), při cestě zpátky ve středu celkem pohoda - i později na mýtnici u Záhřebu. Ale, jak psal Diaľničiar, občas se to sekalo i mimo soboty a pátky. Navíc se to prý každý rok zhoršuje, dnes už by asi jeden tubus nestačil... Každopádně jsem směřoval k tomu, že i po dokončení TEN-T na Balkáně a zvýšení tranzitu přes Chorvatsko dál bude provoz na tamních dálnicích IMHO hodně sezónní záležitost a v zimě tam pořád bude trochu strašit ;) , zatímco v létě budou kolony.


14.1.2016 9:02:07
Profil
 

Příspěvky: 2816
Bydliště: Trutnov - 49 km od polské dálnice a 53 km od české, 29 km od rozest. české a 17 km od polské.
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
V zimě, když se začne stmívat, musí mít řidič doslova strach, jestli nemají nějakou zavíračku, aby mu pak vůbec někdo otevřel tu závoru :D .

Třeba přijde doba, kdy se jednotubusové obousměrné tunely už nebudou smět stavět. Kvůli bezpečnosti.

_________________
82 let výstavby dálnic na českém území 1938-2020


14.1.2016 12:29:06
Profil
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Chorvatsko zaznamenalo v roce 2015 nárůst turistů o 8,3 procent :arrow:

*celkem 14,1 mil. s počtem přenocování 78,5 mil. (+6,8%)
*příjmy z turizmu jsou 8 mld. €
*všechny regiony Jadranu si polepšili, na Istrii dorazilo 3,5 mil. turistů s 23,6 mil. nocování, region Split - Dalmácie dosáhl 2,6 mil. turistů a 14,6 mil. nocování
*počet tuzemských turistů vzrostl o 10,3%, nejvíce pak ze zahraničí došlo Němců a to až 2,1 mil. (+6,3%)

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


1.2.2016 16:36:08
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Citace:
Profesor Ivan Dadić z fakulty dopravních věd již léta žádá změnu systému výběru mýtného na chorvatských dálnicích. V roce 2008 vypracoval studii, která dokazuje, že dálniční známky jsou výrazně lepší řešení. Podle něj by desetidenní známka pro osobní vozidla neměla být dražší než 15 EUR, měsíční by měla činit 50 EUR a roční 150 EUR.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz

Dálnice jsou na dálkové cestování, v HR obzvlášť vzhledem k rozsahu MÚK. Ceny jsou jasné, takže jedna jízda stojí 150-200 HRK, což je 23€, takže při 7 jízdách ročně se to oplatí. Komu ne, nekoupí si celoroční známku. Možností je mnoho. A zrovna při přepravě mezi největšími městy ty vzdálenosti a ceny tomu odpovídají. Tam bude preference roční nálepky i kdyby stála těch 150€. I když je to mnohem více než v ostatních "nálepkových státech", stále je to úleva oproti současnému stavu. I když se systémem ENC jsou možné slevy. I tak.

A půjde také o to, jaké silnice se tím "zatíží". Jestli i obchvaty Rijeky a Záhřebu anebo dokonce nové 4-pruhy v Dalmácii na pobřeží.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


12.2.2016 17:54:35
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Nový ministr dopravy, Oleg Butković poskytl větší rozhovor a zde výňatek priorit:

v oblasti dálniční infrastruktury a dopravy :arrow:

*zastavit úvahy o koncesích pro HAC a ARZ, zastavit odprodej na domácím trhu
*refinancovat ve spolupráci se Světovou Bankou dluhy HAC a ARZ
*pro rok 2016 sehnat dostatek kapitálu pro refinancování letošních dluhů
- HAC a ARZ letos musejí splatit celkem 700 mil. €, po odečtení posledního úvěru "jen" 500 mil. € a proto pro letošní rok není možné provádět větší zásahy do celkové struktury dluhů, které jsou v řádech miliard € jen u HAC ...
*HAC - ONC, což je společnost která provádí údržbu začlenit zpátky pod HAC anebo vytvořit organizačně jiný celek i pro ARZ
*zrušit mýtný systém výběru s cílem snížit provozní náklady a zavést ideálně satelitní fakturační systém dálničních nálepek
*vzhledem k totální preferenci výstavby nových dálnic v uplynulých 15 letech zpomalit tempo nové výstavby a finančně stabilizovat HAC a ARZ

v oblasti silniční výstavby :arrow:

*top priorita je realizace již rozběhnutých projektů jako třeba silniční tah, 4-pruh od severu Splitu po jih za celkem 300 mil. €, dále nová silnice D403 u Rijeky za 60 mil. €, dále silnice Veli Vrh - Pula za 30 mil. €
*druhá top priorita je zahájení projektu realizace mostu na Pelješac i s napájecími silnicemi za dalších 380 mil. €, dále mezinárodní most přes Sávu u Gradiška do Okučani za 64 mil. €, dále obchvaty Opatije a Lovrana za 65 mil. €, silnici Dubrovnik - letiště - Černá Hora
*maximální zapojení EU fondů s cílem minimalizovat další zadlužení na nové projekty s cílem řešit současné zadlužení

Do státní silniční sítě I. tříd se tedy investuje další roky jen na nové projekty (část již běží) minimálně 900 mil. €. (třeba Slovensko si může nechat zdát od takovém rozsahu).

v oblasti železniční dopravy :arrow:

*řesit úpadek vzhledem na pokles cestujících modernizací tratí a systémem samotní přepravy
*on-line prodej lístků, modernizace hlavních stanic a elektrifikace vybraných tratí, nákup nových vlaků
*trať Dugo Selo - Križevci 200 mil. €, Križevci - Koprivnica - st. hranice 300 mil. € a již běžící projekt Graz - Sveti Ivan Zabno
*celková modernizace stanice v Záhřebu - Savski Marof
*modernizace a elektrifikace tratě Zaprešić - Zabok za 82 mil. € a dokumentace pro další úseky a to Vinkovci - Vukovar, Leskovac - Karlovac, Dugo Selo - Novska
*zastavit katastrofální hospodaření a tlak na dotace a po zásadnějších investicích promyslet možnou privatizaci státních železničních firem

v oblasti letecké dopravy :arrow:

*privatizovat chorvatské aerolinky s cílem sehnat silnějšího partnera a odstranit nutnost dotací a řešení ztrát

podporovat další druhy dopravy :arrow: lodní doprava

K námořní dopravě se ministr nevyjádřil. Jeho cílem je zavést pro rezort dopravy pragmatická řešení.

http://mppi.hr/default.aspx?id=27116

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


13.2.2016 20:04:34
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
vzhledem k napsanému a faktu, že na dálnice jde z EU fondů minimum peněz se nedá očekávat, že by do roku 2020 byly zahájené nové stavby, jako třeba nový obchvat hlavního města, dálnice A7, prodloužení A1 směrem na Dubrovnik

Vláda bude ráda, když dokončí koridor Vc, tedy A5 a i to ve veliké části na 1/2 profil a když soukromí investoři dobudují A2 a A8/A9. Jih země bude řešen mostem na Pelješac, což bude silnice 1+1 a doprava v Záhřebu se může nanejvýš těšit na 2x3 po Karlovac, ale i to je nejisté vzhledem k napjatosti financí HAC a ARZ.

Vláda bude muset sestavit nový plán rozvoje státních silnic, ale zřejmě v něm bude platit to co v tom posledním: další snížení objemu na novou výstavbu dálnic s preferencí investic do státních silnic I. třídy. A tyto investice téměř všechny závisí od EU fondů. Veliká část z nich se staví již řadu let a bez fondů by se snad ani nedostavěli, minimálně ne projekty od Trogiru po Omiš za 300 mil. €. A stejně tak by se nemohl postavit ani most Pelješac za dalších 380 mil. €. A nestavěl by se ani most u Trogiru atd. Protože státní podnik Hrvatske Ceste je stejně jako Hrvatske Autoceste silně zadlužen.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


14.2.2016 10:10:57
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Agentura pro příbřežní linkovou námořní dopravu informuje o statistice za rok 2015:

*přepravilo se 12,5 mil. cestujících (oproti r. 2014 jde o +9% nárůst)
*nejfrekventovanější linka (dohromady 25) byla Split - Supetar (ostrov Brač) - 1,75 mil. cestujících
*druhá v pořadí Zadar - Preko - 1,1 mil. cestujících
*třetí linka Valbiska - Merag z ostrova Krku na Cres - 1 mil. cestujících

*přepravilo se 3 mil. vozidel (+5%)
*nejvíce vozidel se přepravilo na spojení Valbiska - Merag z ostrova Krku na Cres - 422 tisíc
*druhá linka Split - Supetar na Brači - 343 tisíc
*třetí místo Stinica - Mišnjak na Rábu - 334 tisíc

Zdroj těchto a mnoha dalších informací je zde: http://www.agencija-zolpp.hr/Portals/12 ... 4-2015.pdf

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


23.3.2016 19:50:15
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Chorvatsko má rozpočet na rok 2016 :arrow:

*příjmy mají dosáhnout 114,9 mld. HRK, výdaje pak 122,4 mld. HRK
*stát bude hospodařit s deficitem 7,5 mld. HRK (1 mld. €) anebo -2,2% HDP

Stát zásadně snižuje rozpočtový deficit, protože ještě začátkem roku 2015 byl deficit na úrovni -5% HDP. Hlavním důvodem je schválení projektů z EU v hodnotě 1,1 mld. € ještě minulou vládou a tyto projekty se plně rozběhnou letos. Vláda přesouvala mezi kapitolami řádově desítky mil. €, ale celkově je rozpočet značně úsporný. To, co pomůže je i oživení průmyslové výroby, která v lednu letošního roku vzrostla o +9%. To po 6 roční recesi je výborná informace pro národní hospodářství.

Vláda slibuje zavádění reforem a pokračující privatizace s cílem snížit zadlužení země. O tom se však řadu len v této zemi jenom mluví.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


25.3.2016 12:43:46
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Vím, že tabulek za jednotlivé roky v odevzdávání nových dálnic je tady dost, ale tady ještě jeden graf. Zde jen doplním, že nyní je síť na úrovni cca. 1.300 km dálnic; de facto 2x více než má třeba porovnatelné Slovensko a i po úpravách v ČR převedením R-ek do dálnic ještě stále více, než má Česká republika. Anebo 1/3 rozsahu dálniční sítě Polska anebo téměř tolik kolik mají Bulharsko s Rumunskem dohromady.
Příloha:
Snímka.PNG
Snímka.PNG [ 18.34 KiB | Zobrazeno 9230 krát ]

Jinak řečeno, tak za 20 let počínaje od roku 1996 dokázalo Chorvatsko postavit 1.000 km dálnic. A v nejsilnějším období 2000 - 2010 více jak 800 km. V letech 2010 - 2020 to už tak růžové nebude, ale je to i normální, protože rozsah sítě dálnic má své hranice a síť se blíží ke konci z tohoto hlediska.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


29.4.2016 10:07:53
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Základní vývoj rozvoje chorvatských dálnic po roce 1995:

Dnes každý trochu vzdělanější člověk ví, že chorvatské dálnice jsou silně zadlužené a že stát má problémy kvůli dálnicím. To je jen 50% pravda. Není totiž pravda, že kvůli dálnicím je stát v problémech. V problémech totiž stát byl již po vzniku, dále přispěla přehnaná fantasmagorie ohledně velkolepých plánů při výstavbě dálnic, při které se ale hlavně odrazila politická kultura regionu, korupce atd. Hodně k tomu přispěla finanční a dluhová krize a doráží to neochota něco s tím dělat. Na druhou stranu stále je to stát, který ty dálnice má a se silným vlastenectvím na ně nedá nikdo z místních dopustit.

Ještě se vrátím do minulosti. Ostatně toto fórum když vzniklo, tak se de facto již jen dostávala na povrch úroda v podobě nových km dálnic a nových druhých tunelových tubusů Mala Kapela a Sveti Rok, tudíž mluvit o přípravě a zahájování se nedalo a nikdy jsem se k tomu do hlubších poměrů nedostal zde ani nikde jinde, i když fakta jsou jasná a nepustí. Nebudu nic zvýrazňovat, pouze to stručně shrnu do jednoho textu:

Když se skončila válka v polovině 90. let 20. století, tak Chorvatsko si zvolilo jako svou vládu stranu HDZ (obdoba HZDS na Slovensku), která se dostala pod silnou kritiku západních států Bruselu za nedemokratické postupy, i když demokracie se dostala do názvu strany. Chorvaté byli ale hrdí na svůj nový samostatní stát. Chorvaté již v dobách Jugoslávie byly cílem mnoha lidí k slávnému Jadranu. Ještě se bojovalo na jihu a na sever znovu šli turisté. Další roky v návaznosti to pokračovalo a zesilovalo. Největším problémem byla nedostupnost středního a hlavně jižního Jadranu. Cestování trvalo z průměrné dálky ze Slovenska anebo České republiky, východního Maďarska dál na jih mnoho dlouhých hodin. V tom čase samozřejmě ještě nebyl třeba ani tunel Sitina v Bratislavě, nebyla žádná dálnice kolem Balatonu ani dálnice v takovém rozsahu ve Slovinsku, ale faktem je, že 1/2 až 2/3 délky cestování za jižním Jadranem byla způsobená až cestováním v samotném Chorvatsku. Chorvaté si během 1995-1999 připravují program rozvoje dopravní infrastruktury včetně té dálniční. Tento program získává veškerou politickou podporu, i když opoziční strany měli odlišné představy k výstavbě, ale to nebudu řešit, protože když pak dostali možnost vládnou, tak nic z toho nenaplnili, protože to už prý nešlo. Zpátky do roku 1999. To se vládnutí HDZ dostalo na úroveň vysoké korupce a izolovanosti ze západu evropských států. Evropa otevřeně říkala, že ani výstavbu dálnic nepodpoří. Ale již ani nemusela. Na scénu totiž v letech 1997/1998 nastoupila americká společnosti Bechtel (USA), protože jak je známo, tak USA mají největší zájem o rozvoj Balkánu v rámci rozvoje Evropy. Výstavba se zahájila Bechtelem nejdříve v Chorvatsku; nyní běží v Kosovu, mezičasem v Albánii (ostatně tam je veliká základna). Bechtel podepsal smlouvu na výstavbu prvních km dálnic (vícero dálnic) za 600 mil. USD (tehdejší kurz byl silný), přičemž až 200 mil. USD půjčuje americká banka. Kritika EU na nedemokratičnost HDZ, na porušování ochrany přírody při trasování dálnice atd. padá na neúrodnou půdu. Původní záměry ale mluví v případě dálnice A1 o dostavbě dálnice Záhřeb - Split. Během výstavby se ale začala éra rozmachu dálnic ve všech částech země, když to tak zjednodušeně řeknu. V roce 2001 se sformoval státní podnik Hrvatske Autoceste (HAC), který dnes provozuje více jak 900 km dálnic. První (z více jak 50% soukromý) PPP model pro výstavbu se zadal pro koncesionáře Bina Istra v roce 1995, což bylo hodně odvážné vzhledem k tomu modelu, ale pro zůčastněné strany to byla nejvyšší záruka, protože Istrie byla nejlépe rozvinutá se všemi službami odjakživa zaměřená na západní turisty a odjakživa trpěla tamní státní síť de facto neustálou kolonou vozidel. Bina Istra, tedy dálnice A8 a A9 s délkou 141 km kromě tunelu Učka (ten již stál a je ale součástí sítě) na dálnici A8 se staví od základů. Spojení v rámci A8 od A9 po Rijeku na plný profil ještě není, chybí dlouhé viadukty a tunel Učka s 2. tubusem. To je o tom, že soukromý provozovatel se nesmí dívat na úhel pohledu "je to hezké", ale na návratnost. A tady šlo o návratnost půjčky na výstavbu a provoz. Mezi časem došlo k refinancování původního úvěru. Proces dostavby A8 se zdržel pro vstup Chorvatska do EU a tedy se musela upravit legislativní atmosféra ohledně dovtedejší pomoci státu vůči Bina Istra. Chorvatsko se rozhodlo, že dobuduje velmi složité propojení s Rijekou. Udělalo to tak, že vytvořilo další dálniční státní podnik Autoceste Rijeka - Zagreb (ARZ) a to v roce 1998, tedy ještě dříve než HAC a do majetku ARZ vložilo již hotový úsek A1 směrem na Rijeku s tím, že po dostavbě po Rijeku se to takhle snadno splatí. Kromě toho do majetkového portfolia putovalo i mostní spojení na Krk. ARZ tedy dostalo značný majetek, který sloužil jako garance příjmů. Politické elity šli ještě dál, protože navrhují, aby dálnice A1 šla níže než jenom po Split a plány jsou že až po Dubrovnik. Kromě toho se budovalo dokončení východní části A3, tedy spojnice se Srbskem. Dále dálnice A5 jakožto napojení Osijeku, tedy 4. největšího města na chorvatskou dálniční síť. Dále se budovalo spojení s Maďarskem a Slovinskem. S Maďarskem dálnice A4, která dál pokračuje na Balaton. A se slovinskem je toho více, od západu je to na Istrii dálnice A9 (Bina Istra), pak A7 (HAC, u Rijeky), A3 (Slovinsko - Záhřeb - Sbrsko) a A2 (zřízeno jako další více soukromý koncesionář, 2. v pořadí po Bina Istra, Autoceste Zagreb - Macelj, AZM). Tedy na Slovinsko směrují až 4 dálnice. Je to způsob jak co nejlépe pojmout co nejvíce turistů různými směry pro cestování. Tolik v principu historie výstavby.

Teď ale další pohledy ve smyslu na realitu a hodnocení. Bechtel byl zárukou, že se bude stavět. Pro Chorvatsko důležitá informace. Nastupují američtí inženýři a kapacity a cíl je jen jeden. Dokázat pro Chorvatsko vyřešit situaci přesunu co nejvíce lidí co nejvíce na jih vybudováním nové kapacity/prostoru. Ostatně to byl taky najpálčivější problém. Je sice pravda, že nyní tehdy ohrdnuté kapacity z univerzit toto kritizují a prý bylo lepší stavat 4-pruh podél Jaderské Magistrály, ale toto by trvalo mnohem déle a bylo by to nákladnější. A i některé stavební firmy, ale pouze místní lokální jsou názoru, realizace na A1 měla být mnohem razantnější již zpočátku. Ekonomové upozorňovali, že dálnice A1 si na sebe může vydělat, ale pouze při 1-tubusových tunelech Mala Kapela a Sv. Rok a maximálně po Split. Že se může dobudovat dálnice A6 po Rijeku, ale rozhodně se tam mohlo šetřit při tunelech na 1-tubus. Dále se nemělo stavět na dluh na dalších dálnicích. Pod palbu kritiky se dostávala rozdrobenost dálničních společností pro tak malý stát. Chorvatsko neprovádělo žádné reformy hospodářství a to co bylo funkční šlo netransparentně do soukromých rukou dle napojení na HDZ. S výstavbou dálnic šla ruka v ruce veliká netransparentost, protože ačkoliv Bechtel staval dálnici, tak to byla přímá zakázka, což znovu pobouřilo Evropu. Stejně tak, že po vojně se všechny pozemky sešli v státních rukou a dálnice byla naprojektovaná hlavně po nich, takže se sice ušetřilo hodně peněz, ale dálnice prochází i chráněným územím bez dopadů na ŽP. Na druhou stranu všechny dálnice získavají oplocení a přechody pro zvěr na základě migračních tras a tyto jsou známé ještě z dob Jugoslávie.

Finanční situace při výstavbě. Bechtel neměl na růžích ustláno. Opakovaně meškala platba od vlády. Opakovaně se Bechtel vyhrážal zastavením výstavby. Před rokem 2000 bylo peněz pro všechno málo a dálnice, ačkoliv to byla priorita, tak mnoho věcí zhotovovala společnost Hrvatske Ceste. Přivaděče a jakékoliv vyvolané investice. Když se k tomu započítá americká projektovaná pomoc, levnější úvěr, vynikající nabídka od Bechtelu což bylo dáno ale i diplomatickou pomocí, výstavba na státních pozemcích, méně časté MÚK, i když již v tom čase třeba inteligentní dopravní systémy a kvalitní odpočívky, situace po válce, ve které všechno bylo levné (cena práce, stavební materiály) a tunely se razili na 2-tubusy ihned, pouze u 2. tubusů se nerealizovali portály a další práce v tunelech samotných. O to levněji se ale pak dobudovávají. Děje se tak v roce 2009. Když se to ale shrne, tak výstavba dálnic v Chorvatsku je o vydání asi 80 státních záruk na úvěry pro státní dálniční společnosti. Tolik úvěrů tam doteď je. Až do roku 2008 to bylo v pořádku; do krize ve světě (USA, EU). Poté již nikoliv. Vláda byla upozorňována již v roce 2007, aby neinvestovala na dluh do další nové výstavby. Neuposlechla. Vláda sice ohlásila, že roky 2009-2013 budou skromnější, ale budovalo sa dál a znovu na dluh. Zadlužování pokračuje systémem v půjčkách na rok 200-250 mil. €. Nabídky přichází z Ruska, EU bank a místních bank. Zadlužování roste, protože se nejen berou úvěry na předchozí úvěry (tedy mýtné nestačí na splátky v daných letech, i když i mýtné roste), ale za úvěry se i nadále staví. V tomto období mnoho dálnic a přivaděčů kolem Ploče jde i do provozu. Výstavba se razantně zpomalila na A5 i na A7, ale staví se nadále. Krize ale zastavuje výstavbu úseku A1 Doli - Dubrovnik. A rovněž i první práce na mostě Pelješac. Krize zastavuje i další práce na A7 a A5. Krize zastavuje i plánování nového obchvatu kolem Záhřebu. Zpomaluje se i proces dostavby A8 na plný profil. Další vláda, tedy ta předposlední ohlašuje záchranní program pro zadlužené HAC a ARZ v čistě státních rukou. ARZ spravuje dalších 190 km. Stát sám tak spravuje cca. 1100 km dálnic. Hrozí reální bankrot obom společnostem. Co s tím?

Chorvatská vláda ohlašuje model koncese. Udělení dálnic do spravování, nikoliv do majetku na několik let a za to peníze na zadlužení. Bohužel, Chorvaté si to představují následovně: najít společnost, která by dala 4 mld. € jako vstup do koncesí, čimž by se firmy oddlužili, ještě minimálně 1 mld. € dali na rozvoj nových dálnic a to vše na 20 maximálně 25 let. Vyhlašuje se mezinárodní tendr, najímají se poradci. Dělají se audity, zkoumá se zadlužení atd. A zvedá se odpor obyvatelstva, zvedá se odpor opozice (té, která tuto výstavbu masivně kdysi zahájila a pokračovala v ní, i když už neměla), nedávají řešení, ale obrací se na nejvyšší soudy v zemi a chtějí referendum a požadují zachování dálničních společností v rukou státu. Situace se vyvíjí jinak. Soudy jednak zamítají tyto žádosti, ale nejlepší nabídky od firem ze zahraničí dosahují asi 55% požadavků a představ. Koncese by trvala nejméně 30 let, vyřešila nejvíce 3 mld. €, většina nabídek byla na 2,5 mld. € a to vše bez záruk na další rozvoj. Ten a zvyšek dluhů by zbyl na vládě. Jenomže roky jdou dál a vláda musela řešit stávající dluhy a tak zadlužovala firmy dál. Výsledkem je dnešní zadlužení na úrovni 5 mld. € a tak jak v letech 2013-2016 byly splátky enormní, tak se akumulují do těchto let. 2016-2020 částky, které přesahují 0,5 mld. €. Letos téměř 700 mil. €. Do úvah připadá udání na burze a odkoupení od důchodových fondů.

Výstavba se začínala na cenové úrovni 4 mil. € za 1 km. S veškerými fakty ohledně úspor. Poslední úseky na A1 se ale staví za 15-17 mil. € za 1 km. Až taková inflace nebyla. Ani nárůst mezd. Ani tlaky EU na ochrany ŽP, protože nic zásadní se neděje na těch úsecích. Prodražení samozřejmě je, ale ne o stovky %. Prodražení je už i z toho důvodu, že další výstavba šla "salámovou metodou". To dělá hodně peněz. Ale faktem je i to, že americká dálnice byla drahší než původná dohoda. Faktem je i to, že bylo a je mnoho kauz z HAC ohledně majetků ředitelů. Ukazovalo se na korupční jednání. Jednoduše řečeno, v nejlepších letech 1998 - 2008 se dostávalo do provozu hodně dálnic a každý si chtěl "trhnout to své". A trhalo se daleko za rok 2008. Až do roku 2012. Pak se udělala reforma a vytvořila se společnost HAC-ONC, do které spadají mýtnice (celý název je: HRVATSKE AUTOCESTE ODRŽAVANJE I NAPLATA CESTARINE), ale i zde se kupčí s nákupem soli a na údržbě se nedělá co se má. Nyní se mluví o odstranění HAC-ONC, protože to k ničemu nevedlo. Mluvilo se kdysi o začlenění ARZ pod HAC, ale není to prozatím z ekonomických důvodů možné. Vláda v posledních 4 letech zvedla zdanění PHM, takže Chorvaté moc zlevnění ve světě nepociťují, čímž zvedla odvod peněz na výstavbu, ale světe div se odvod šel do HC, tedy silnic, protože se ukázalo, že i Hrvatske Ceste mají mnoho dluhů a dokonce se zadlužovalo na další aktivity kromě splátek dřívejších úvěrů. Když EU rozběhla modernizaci silnic tzv. Betterment a poté i II. díl, tak Chorvatsko si dělalo vlastní programy. Státní jedničky jsou ve valné většině vysoce kvalitní, ale podnik Hrvatske Ceste je silně zadlužený. Zadlužené jsou i železnice, ale tam se nyní budou směrovat peníze a i díky EU fondům. Již v posledních 4 letech šlo více peněz na jedničky než do dálnic. Trend pokračuje do roku 2020 i nadále, to je jasné všem. Otázní je jak a z čeho zaplatit dluhy a vyhovět veřejnosti (což se nedá) a jak se postaví dálnice A1 od Pelješacu po Dubrovnik? To ale nemusí nikoho trápit, než ten Pelješac nestojí. Finanční situace není nejlepší i pro to, že chybí vícezdrojové financování. Když tedy nebyly k dispozici EU fondy a PPP se uplatňovalo de facto na maximum (je to 200 km), tak zbývá státní rozpočet, mýto a úvěry a něco další. Tím něčím byla privatizace a to hlavně z privatizace společnosti INA (ropní společnost). I tento pilíř se ale minul a zrovna i privatizace INA dostala ex-premiéra Sanadera do vážných problémů. No a státní rozpočet státu, který od krize trpěl řadou let dlouhou recesí, vysokou nezaměstnaností, zadlužením všech dopravních podniků, předlužením těch dálničních, žádnými reformami v oblasti sociální, minimální v důchodové, daňové atd. si nemohl dovolit nahradit tyto výpadky. Nepochybně byl problémem i vysoký dluh a propad HDP již z let války 1991-1995, Chorvatsko neskrtalo tzv. nuly ani nic formálně neprovedlo s dluhem, ale to vše se několikanásobně zhoršilo díky nerozvážným investicím hlavně do dálnic.

V každém případě se výstavba dálnic tak jako tak zpomalí až zastaví. I když faktem je i to, že nový obchvat Záhřebu není ani připraven. Reálně tak zbývá dobudovat 2. dálniční spojení s Maďarskem, ale to prozatím stejně úsek nedobudovalo až po hranice. Výhodou je, že je to v Chorvatsku součást koridoru a na ten přispějí i nadále EIB a EBRD a možná eurofondy. No a zbývá dálnice A7, tedy napojení Rijeky přímo k dálnici A1 směrem na jih. To je prozatím nereální. EU to financovat momentálně neplánuje. Největší silniční projekt v zemi, který EU hodlá financovat přes fondy bude most Pelješac a možná i dostavba obchvatu Omiše v trase Trogir - Split - Omiš. Ani jedno ale nejsou již dálnice. Ty sice Chorvatsko má, ale ve finanční formě bylo řešení zvoleno nesprávně, protože se to přepísklo. Dokonce se zveřejňují náklady na výstavbu 1 odpočívky: předražené mýdelníčky, toalety, umyvadla atd. To prodražování z posledních let většího odevzdávání činí nepochybně nejvyšší nárůst cen na 1 km. Je sice pravda, že se zvedla i ekonomika a životní úroveň, ale prodražení přetrvávalo i po roce 2009. A trvá to dodnes.

Do vývoje výstavby dálnic v Chorvatsku tedy zasáhla politika, neodbornost, USA s Bechtelem a jejich diktátem (dálnice je levná, protože je tak naprojektovaná, vedená a vybudovaná), ale i EU (její neochota vyjednávat s Chorvatskem vedla k angažování USA), události ve světě (finanční a dluhová krize), na které se nedá snadno připravit. Dálnice jsou de facto v každém regionu, jsou v dobrém stavu a jsou moderní. Ale za jakou cenu? Tu cenu ostatně všichni turisté tvrdě platí při každé návštěvě. Nikoliv model dálniční nálepky. Je nepochybně jisté, že i ve Francii anebo Itálii (atd.) se platí mýtem, ale je k uvážení životní úroveň těch států a jinak chudobného Chorvatska.

Několik málo zdrojů, jinak vše zpracováno mnou:

http://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/271868.html
http://www.jutarnji.hr/gradili-su-ceste ... de/373606/
http://www.bechtel.com/newsroom/release ... -motorway/
http://www.corpwatch.org/article.php?id=11497
http://mppi.hr/default.aspx?id=412
http://hac-onc.hr/hr/interaktivna-karta-autocesta-

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


29.4.2016 15:32:51
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Z hlediska rozsahu dálniční sítě, kterou tvoří dálnice A1 až A11 bude jejich celková délka 1.419,5 km. Do tohoto nespadají výhledové dálnice, na kterých se pracuje (nový obchvat hlavního města). Tak jak se kdysi rozsah dálniční sítě zvětšil napoprvé a poté napodruhé o dálnice A12/A13 a i obchvat Záhřebu, tak se od 06/2015 toto vypustilo z plánů a Chorvatsko se drží při zemi. Zkrácení proběhlo i na trase dálnice A7 z 99 na 45 km. Menší zkracování proběhlo i na A5/A10 během realizace a nového měření, ale to jsou jednotky km. Tak či tak Chorvatsku zbývá dokončit méně než 10% dálniční sítě. Část je prozatím v 1/2 profilu, nejvíce v rámci dálnice A8, která se jde ale dobudovat na plný profil.

Dálnice se formálně neznačí A1, ale AC1 (vzor), tedy AutoCeste, ale platí obojí.

Zde ještě mapa s koridory v rámci EU. Některé dálnice a úseky zde chybí, ale většina zde je:
Příloha:
Poznámka: TEN-T síť státních silnic a dálnic; 2014
Snímka.PNG
Snímka.PNG [ 1001.64 KiB | Zobrazeno 9061 krát ]

Příloha:
Poznámka: tunely na TEN-T síti
Snímka1.PNG
Snímka1.PNG [ 921.04 KiB | Zobrazeno 9060 krát ]

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


10.5.2016 18:36:39
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Sčítaní provozu v roce 2015 - výsledky :arrow:

http://www.hrvatske-ceste.hr/UserDocsIm ... 202015.pdf
Příloha:
Poznámka: PGDP = celoroční provoz
PLDP = pouze letní provoz

Snímka.PNG
Snímka.PNG [ 81.78 KiB | Zobrazeno 8820 krát ]

*detailní dokument s více jak 600 str.
*i nadále má prvenství Jadranská magistrála (D8) ve Stobreči
*celkově mají nejvyšší intenzity pobřežní silnice D8 a dálnice A1
*vzrůstající trend provozu je na všech hlavných trasách v zemi
*dokument se věnuje celkovému provozu: naleznete v něm evidenci vozidel, bezpečnost provozu atd.

Na dálnicích vzrostl provoz v roce 2015 o +6,5% oproti roku 2014.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


10.6.2016 18:36:57
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
I proto, že neustále stoupá počet turistů i mimo hlavní turistické sezóny a již v roce 2015 během léta se téměř vyčerpávají kapacity urgentní medicíny z hlediska technického a letos během ledna a únoru je v zemi o 1/5 více turistů než v tom samém období v roce 2015, tak se obstaralo dalších 17 ks techniky záchranářských složek, což znamená dalších 17 teamů záchranářů, kteří budou rozmístnění v rámci státních silnic a dálnic, kde je zaznamenán nejvyšší dopravní proud a vyšší stupeň vážných dopravných nehod k ještě vyššímu zkvalitnění zdravotnických služeb.
Příloha:
hitna_vozila1-260416.jpg
hitna_vozila1-260416.jpg [ 1.06 MiB | Zobrazeno 8651 krát ]

Další informací je, že samozřejmě bude více teamů než je počet ks vozidel v rámci letní sezóny, kterou urgentní medici stanovují na období 15.6. až 5.9. a během této doby bude mít tato technika 24-h zajištění osádek. Část se musí stáhnout z vnitrozemí, což se dělá řadu desetiletí. Cílem pro letošní rok je 2x více záchranných teamů než během minulého roku.

V roce 2015 se v létě vykonalo 591 zásahů, při kterých se záchranáři postarali přímo o 439 lidí a dalších 388 bylo převezeno do nemocnic.

Místa určení nových osádek jsou hlavně v rámci: A1, A3, D1, D8, D25, D27, D106, D107.

Záchranné jednotky mají průměrný dojezd k nehodě za rok 2015 cca. 15 minut, další přesun do nemocnice pak 58 minut. Až 10 lidem se již nedalo pomoct.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


13.6.2016 14:57:41
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Hospodářský vývoj Chorvatska: (katastrofální vývoj)

MMF skončil v Chorvatsku misi a konstatuje zlepšení, ale jenom několika faktorů. Ten hlavní je, že stát není v recesi. Kritika směruje na odkládání reforem a vysoké vládní výdaje.

Světová banka má Chorvatsku půjčit na restrukturalizaci státních dopravních podniků. Stále se tak nestalo, protože pro politickou krizi se jednání odkládají. Pro letošní rok to země zvládla jenom díky EBRD a jednání s Německem. Bavíme se o 660 mil. €. Rok 2017 je ještě více zatěžujícím a bez půjčky od Světové banky to bude neřešitelný problém. I SB kritizuje Chorvatsko pro odkládaní reforem.

Chorvatské instituce konstatují pokles počtu obyvatel o -200 000 za poslední roky na 4,3 mil. ke konci roku 2015. O 50 000 méně než v roce 2014. Číslo není statisticky podloženo sčítaním obyvatelstva, ale faktem je, že mladí lidé odcházejí pryč. V zemi není práce, je zde nákladný život bez vyšší perspektivy. Dokonce bankové instituce říkají, že až 800 000 Chorvatů je s příjmem pod 2100 HRK měsíčně a tedy ohroženo chudobou. To je téměř 20%. Je to o 40 000 více jak v roce 2014.

Dle ministerstva financí klesl nepatrně chorvatský státní dluh ale jedná se o pouhé 4 mld. HRK. Jinak je i nadále na úrovni kolem 85% HDP a celkově vzhledem k zadlužení státních firem se reálně pohybuje na úrovni 300 mld. HRK.

Do země přicházejí minimální zahraniční přímé investice: za celý rok 2015 to bylo 127 mil. €. Nejméně od vzniku Chorvatska v roce 1995. Důvodem je špatná vymahatelnost práva, složitá legislativa v oblasti podnikání, vysoké výdaje na důchodový systém, špatný obraz z celkové ekonomiky. Na zemi je mj. u soudů a arbitrážních řízení uvaleno několik žalob v hodnotách, které jdou do miliard eur.

Když Chorvatsko vstoupilo do EU tak mělo průměr 61% životní úrovně. Nyní po 3 letech je to 59%. Horší jsou na tom již jen Rumunsko a Bulharsko, ale tyto státy vykazují vyšší růst.

Chorvatsku se nedaří snižovat stav nezaměstnanosti, velmi špatně je na tom průmysl. A nedošlo ani k oživení stavebnictví, ba dokonce naopak sektor se nedokázal pozvednout. Stát totiž velmi slabě čerpá EU fondy. Navíc je segment roztříštěný a nedaří se dohadovat spolupráci mezi firmami.

Jediné pozitivum je cestovní ruch. Ten vykazuje řadu let růst. Pro období 2012 - 2015 je to +20% turistů (+15% noclehů) a +16% tržeb až na 8 mld. €. Chybí již ale další kapacity. Nové hotely za 6 mld. € se připravují na Istrii, další za stejnou částku pak všude jinde. Stát se zlepšuje i v agroturistice a dalších odvětvích v segmentu.

Obrovské projekty v energetice posouvá vláda dopředu a to těžbu LNG u ostrova Krk a pak ropu na pevnině, zde jsou odkazy:

http://www.lng.hr/hr/
http://www.azu.hr/hr-hr/

Reformám, které se připravují v oblasti daní, soudnictví, restrukturalizaci půjček v dopravních firmách a v privatizaci státních podniků stojí v cestě politická situace v zemi. Vláda je v krizi a zásadní rozhodnutí se neprovádějí kromě opravdu nejzásadnějších jako je výstavba mostu na Pelješac a výše zmíněnené energetické projekty.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


5.7.2016 20:35:12
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Rekordní provoz vládne v Chorvatsku. Za druhý víkend 7. měsíce je dokonce provoz vyšší, než se původně čekal. Údaje neposkytl jen koncesionář AZM (Záhřeb - Macelj). Jde o rozsah 8.7. do 10.7.

Provoz na dálnicích ve správě HAC stoupl o +3,5% oproti již rekordnímu roku 2015. Celkem projelo na 517.000 vozidel. Výnos na mýtném činí 25,48 mil. HRK bez DPH (+2%).
Provoz na dálnicích ve správě ARZ (+most na Krk) stoupl o +4,5% a celkem projelo 285.000 vozidel. Výnos na mýtném činí 13,05 mil. HRK bez DPH (+5%).
Provoz na dálnicích ve správě Bina Istra (A8, A9) stoupl o rekordních +7,5%, celkem tudy projelo 137.300 vozidel. Výnos na mýtném Bina Istra nezveřejnila.

Celkem tedy o tomto víkendu projelo po chorvatských dálnicích min. 939.000 vozidel.

Stoupají ovšem všechna dopravní čísla; vlaky, letiště, ... tohle všechno samozřejmě logicky končí na silnicích a v konkrétních uličkách. I proto jsou zápchy všude zde i přes týden a dnes tomu nebylo jinak. Zvětšený provoz trvá až do 21:30.

Díky maximální snaze policejních a záchranních složek se daří eliminovat vznik dlouhých kolon. Výjimkou byla sobota a mýtnice Lučko.

Zdroj: http://www.ncs.hr/hr/sezona_na_autocest ... /11714/7_2

Mnoho trajektových linek funguje bez omezení i v noci.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


12.7.2016 20:45:28
Profil Zobrazit autorovy stránky
 

Příspěvky: 3650
Bydliště: Praha
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Jak tak sleduji vývoj v Chorvatsku, jsem nakonec docela rád, že nám letos nevyšel původně plánovaný pobyt v Dubrovníku a jedeme "jenom" na Istrii ;) ...


13.7.2016 7:35:02
Profil
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Opravdu, Stando, buďte rád. viewtopic.php?f=119&p=131939#p131939

Ještě na margo Chorvatska, dneškem se rozpouští parlament, připravují se nové volby. Vláda vládne už jen formálně a nesmí přijímat žádná vážná rozhodnutí. Zdroj: http://www.ncs.hr/hr/danas_se_raspusta_ ... /11721/7_2

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


15.7.2016 14:13:32
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Na margo tohoto příspěvku týkající se kolapsu dopravy a mnoha před ním je zde již reakce Ministerstva námořnictví, dopravy a infrastruktury: http://mppi.hr/default.aspx?id=29365

Kód:
Zbog orkanskih udara bure i opasnosti za korisnike HAC privremeno obustavio prometovanje po A1, velebitskom dionicom te dvosmjerno od Šibenika do Vrpolja zbog požara
ZAGREB, 16.07.2016.
Hrvatske autoceste d.o.o. zbog jakih udara bure tijekom cijeloga jučerašnjeg dana, a koji su oko 16.00 sati pojačali do razine orkanskih, posebno na dionici A1 Marune - Maslenica gdje je izmjerena brzina vjetra prelazila 132 km/h, donijeli su odluku o privremenoj obustavi prometa autocestovnom dionicom od čvora Sveti Rok u smjeru juga do Posedarja i povratno, od čvora Zadar II u smjeru sjevera do čvora Posedarje, a s ciljem zaštite života i imovine krisnika autoceste A1, zbog čega je sav promet preusmjeren obilazno državnim cestovnim pravcima.

Uspostavljena zabrana prometovanja i dalje je na snazi osim za I. skupinu vozila, za koju su Hrvatske autoceste d.o.o. u koordinaciji sa Prometnom policijom Zadar danas, 16. srpnja u 11.00 sati ukinule zabranu prometovanja navedenom dionicom, no uz ograničenja brzine i pojačan policijski nadzor prometa dok god su na snazi izdana upozorenja Državnog hidrometeorološkg zavoda, koji je potvrdio da su zabilježeni orkanski udari bure na navedenoj dionici autoceste najsnažniji u posljednjih 12 godina.

Tijekom jučerašnjeg dana Hrvatske autoceste obustavile su prometovanje u oba smijera na dionici A1 od čvora Šibenik do čvora Vrpolje zbog stihijskog požara u neposrednoj blizini autoceste, zbog čega se promet prusmjeravao obilazno na državne ceste.

Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture korisnicima autocesta zahvaljuje na razumijevanju zbog privremeno uvedenih neizbježnih mjera izvanredne regulacije promets koje posredno otežavaju prometovanje ali u prvome redu za cilj imaju sigurnost svih sudionika u prometu.


Dále z tlačové konference ministerstva dopravy a vnitra: Síla větra je nejsilnější za posledních 12 let. Kromě toho v oblastech kolem Šibeniku a Splitu hořelo a bylo nevyhnutní zamezit rozšíření požáru a nařízením krizového štábu bylo cílem ochránit dálnici A1 Zagreb - Split před ještě mnohem většími komplikacemi a i proto se část dálnice uzavřela. Kdyby se provoz na dálnici musel zastavit pro ohrožení požárem, tak by situace byla daleko horší. Do Chorvatska přijíždí rekordní počet turistů a to již řadu let a kapacity dopravní infrastruktury jsou na maximech. I proto všechny složky neustále vyzývají především k pokoji a k připravenosti a to i v kolonách. A to stejně jak kdekoliv v Evropě. Agresie ani další projevy netrpělivosti situaci nijak neusnadní.

Ministerstvo vnitra reagovalo, že bude velmi tvrdě trestat narušitele silničního provozu, kteří se dopouštějí velmi závažných přestupků. Mezi ně zařazují porušování MPR o více jak 20%, porušení zákazu vjezdu na dálnice/silnice (ať už se jedná o zákaz pro některé kategorie anebo celkový zákaz). Již 8.7. byla vydána informace, že tomu tak bude. Každý, kdo napadl policistu anebo neuposlechl jejich výzvy bude potrestán dle zákonů státu a pokud to bude nevyhnutní, pak budou následovat zákazy příjezdu do Chorvatska. Ministerstvo vnitra již dlouho žádá limitovat vstupy na území Chorvatska a omezit tak tyto dopravní problémy a nedisciplinovanost účastníků silničního provozu. Mnoho dopravních nehod, které se pak stanou ještě více zpomalují provoz. Po dálnicích v létě denně prochází 50.000 a více vozidel, takže pro několik porušovatelů pak trpí statisíce. Pro velmi špatné počasí, které sužuje chorvatský Jadran je situace velmi komplikovaná v řadě měst a v přístavech. Byla zaznamenána agrese při domáhání se nalodění na trajekt atd. Ministerstvo vnitra proto zesílí aktivity policie i v těchto lokalitách. Stejná situace agresivního chování vůči obsluze byla zaznamenána na několika odpočívkách a to jak vůči obsluze ČSPH tak vůči policii a dokonce je hlášeno několik konfliktních situací mezi lidma před WC. Všechny tyto záležitosti se budou ještě řešit díky kamerovým systémům.

Ministerstvo dopravy ve spolupráci s koncesionáři dálnic a správcemi silnic a další infrastruktury přistoupí hned v týdnu k další poradě, aby se příjezd a odjezd od moře končil co možná nejlépe pro všechny zůčastněné strany a aby se omezil dopravní kolaps, ovšem bohužel i když všechna média varovala již od pátku, aby se lidé zdrželi posunu dál k moři pro velmi nepřiznívé počasí, tak se tak nestalo. Lidé ani nedokáží dle kompetentních orgánů uposlechnout a zůstat v automobilech a vystavují se venku větru, který může poškodit pokožku, zrak a dýchání, což se bohužel i stalo.

Dále chorvatské úřady museli zasahovat u desítek ohrožení turistů na moři a v pohoří Biokovo. Na moře se vydávají v tomto počasí i proti zákazu nepřipravené lodě a nezkušení kajakáři a do hor bez adekvátní výbavy pouze v teniskách další lidé. V tom první případě se dokonce zvažuje zákaz dovozu lodí do země těm co tak činí anebo odebírání oprávnění tyto plavidla řídit. Ministerstvo dopravy informovalo, že letos hodlá zvýšit inspekci pohybu po moři a to jak místní provozovatele atrakcí, tak i plavidla které se po moři pohybují. Za rok 2015 nastalo mnoho kolizních situací s trajektami.

Na obnově infrastruktury (telekomunikační a lokální energetická) a na obnovení plynulosti dopravy nyní pracuje maximální počet pracovníků.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


16.7.2016 16:36:59
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Na margo rekordní kolony, která se vytvořila během soboty na dálnici A1 je zde několik postojů kompetentních orgánů a automotoklubu. Postoje přicházejí jako reakce mnoha tisícovek stížností na to co se odehrávalo. Stížnosti jsou zasílané na mnoho státních orgánů a mnoho lidí píše různé komentáře na internetové sociální sítě. 90% hněvu směruje na HAK (chorvatský automotoklub), 10% na státní správce dálnic a silnic a systém jako takový.

Již při vydání prognózy na víkend vyšla večer informace, že chorvatské pobřeží zasáhne vítr bura (bóra). V pátek 15.7. bylo nebezpečné cestovat po dálnicích pro mnoho kategorií vozů. Kromě toho a to je hlavní důvod vypuklo v zemi více požárů najednou v oblastech, které jsou vyprahlé a suché a silný vítr by požáry mohl radikálně rozšířit. Chorvatsko má v paměti mnoho velikých požárů, které do minulosti spálili mnoho stovek domů a dokonce se muselo několik stovek turistů evakuovat po moři, protože nestačili utéct po silnici. Stalo se to již na ostrovech, ale i na jihu země. V Chorvatsku je část problematiky hašení požárů pod ministerstvem obrany a to dokonce disponuje kanadskými letadlami CL-415 (nyní již 6 ks) v rámci 93. letky pod chorvatskými vzdušnými silami a jsou umístněné na letišti u Zadaru. V osudný den pátek 15.7. hořelo na 3 místech najednou: u Šibeniku, na Visu a u Obrovacu. Vzhledem k silnému větru se nedařilo letecky uhasit požár u Obrovacu a bylo nevyhnutné tam co nejrychleji dopravit jednak pozemní protipožárnou jednotku a další 2 desítky hasičských vozů. Jednak požár ohrožoval domy a majetek občanů, ale zároveň hrozilo, že by se požár tak moc rozšířil, že by se zneprůjezdnila dálnice A1 na více jak jenom pár hodin a blížila se sobota a vůbec víkend. Bylo v národním zájmu Chorvatska upřímit pozornost na požáry, a proto se rozhodlo o jednak dopravních omezeních na silnicích v okolí a o dočasné uzavírce dálnice A1 jednak z bezpečnostních důvodů, kdy hrozilo zadymení a jednak z důvodů hašení požáru leteckým mostem. HAK nedisponoval všemi daty z těchto rozhodnutí, protože se rozhodovalo během několika desítek minut. Samozřejmě to, že stránka HAK-u nezvládne nápor a technicky se zhroutila je zásadní chyba a nedostatek, ovšem i z praktického důvodu jsou později ucpané veškeré sjezdy kolem a i okolní silnice. Na další lepší značení již nezbýval čas a hlavně byl důvod neoznačovat další sjezdy, protože přes ně jezdila hasičská vozidla k požárům k samotní později hlavní obcházkové trasy. Tyto dopravní kolony vznikli a zopakovali by se znovu, protože se zachraňoval majetek lidí a samotná dálnice, aby mohla být v provozu následující dny. Je ovšem pátek večer a bura nabírá na intenzitách od Dalmácie až po Rijeku a je obava, že i když se dálnice zprovozní, tak pro mnoho kategorií bude uzavřená i nadále. Ještě v pátek se nedá dostat na některé ostrovy a kolony před nimi dosahují i 10 km. I proto bylo hlavní doporučení v pátek večer, dále několikrát v noci a znovu ještě i v sobotu ráno, aby každý kdo může odložil cestování k moři. Část motoristů výzvy akceptovalo, ostatní ne a řekli si pravděpobodně a logicky, že to zvládnou. Chorvatská policie nemá ve zvyku provádět zásadní kontroly o víkendech, aby nebrzdila provoz. Nevěnuje se menším prohreškům, pokud k tomu není důvod a nemá tendenci provádět účelové kontroly. Má tendenci mít dohled nad provozem. Bohužel, dálnice i když již byla otevřená i zavřená část, tak nedokázala zvládnout sobotní nápor aut a vytvářela se kolona, která se neustále prodlužovala. Mimo to stále fouká silnější vítr, trajekty na Jadranu na mnoha linkách nejezdí jak se plánovalo, část má problém přistávat na rozbouřeném moři a tak se dokonce vrací zpátky. Když kolona přesáhla 20 km, HAC žádal o mimořádná opatření, když už kolona přesáhla 37 km, tak byla informace že kolona se bude prodlužovat, co se i stalo a kolona vzrostla na 41 km. Postupně až na 50 km, ale to se zhroutil provoz na A1 i v opačném směru a tehdy byla asistence HAC a policie a vozidla sjíždí na sjezdech a opuštějí nuceně dálnici, část bez zaplacení mýtného. Realita zdržení každého kdo dojel do 50 km kolony bylo 8 až 10 hodin jen za tuto jednu kolonu. Policie má následně dohled nad jadranskou magistrálou, kde byl ale zas problém vyjet z turistických center, ale ve výsledku se kolona do večera rozpadla jak na dálnici, tak i na okolních silnicích. Neděle značila již bezproblemóvý průjezd, kromě standardních hlášení "letních kolon" se dalo projíždět v normě. To co byla potřeba dělat v pátek i v sobotu bylo řídit disciplinovaně a dle pravidel vozidla. Chorvatská policie uvažovala i o úplném zákazu pokračovat dál na jih po dálnici A1 a to již v pátek před rozhodnutím o uzavírce inkriminované části, ale způsobilo by to pouze mnoha deseti kilometrové kolony na paralelních státních silnicích, ale neřešilo by to silný vítr, pro který se rovněž dálnice uzavírala. Chorvatsko rozumí obavám a nejistotě všech řidičů, kteří se snažili dostat na stránku HAK-u a nedalo se to, dokonce vypádaval mobilní signál pro přetíženost v lokalitách a později v noci z pátka na sobotu bylo několik telekomunikačních zařízení při větru poškozeno a lokálně byl úplný výpadek, čimž se stalo to, že v sobotu nad ránem nefungoval přenos kamer z dálnic a silnic ve správě HAC, ovšem pracovníci hlásili HAK-u velmi pravidelně celou sobotu stav provozu a to samé i dopravní policie. Pro silný vítr byl stěžen dohled vrtulníků, což rovněž nepřineslo ovoce jaké se čekalo ještě v týdnu před víkendem. Někteří motoristé poškozili oplocení na odpočívce Nadin, další napadají obsluhu na několika ČSPH jak to že něco nemají, několik lidí se rozhorčeně hádá před WC a to jsou přesně všechno důvody, pro které byla výzva nepokračovat v jízdě dál, protože na řadu přichází stres z únavy.

Nedá se vyloučit, že se znovu nestane více věcí najednou; kombinace silného provozu a špatného počasí, je to ponaučení pro všechny části systému, ve kterém jsou i řidiči. Všichni se chtějí k tomu moři dostat a stát dělá pro tento cíl maximum. Řidiči pro své arogantní chování ale zdaleka ne. Chorvatská policie eviduje na 200 vážných prohrešků a všechny velmi tvrdě potrestá; vjezd na dálnici i když byl zákaz (jedno či celkový anebo částečný (týkající se třeba karavanů)), jízda v odstavním pruhu, omezování průjezdu záchranným složkám (zaevidován případ na státní silnici během objížďky při hasičech, kdy osobní vůz omezoval hasiče v pohybu), překročení MPR a předbíhání přes plnou čáru (videoradary v obcích), hrubé urážení policistů, napadení policisty. Mnoho dalších stovek bylo řešeno jen dohovorem. Obecně se nedá udělat víc, než říct řidiči, že některý most je uzavřen pro všechny vozy z bezpečnostních důvodů, než že se mu to řekne a stejně tak se nedá ani udělat nic víc než mít dohled nad proudem vozů na silnici, která na takové intenzity není stavěná; ta hlídka nikomu křídla na auta nenamontuje.

Mnoho řidičů je nespokojených i proto, že se nerozdávala voda jak tomu bývá zvykem. Bohužel, ale teplota klesla a k rozdávání vody nebyl tak důvod. Ten všeobecní apel mít vozidlo v dobrém technickém stavu, mít potraviny a vodu je tu stále. Rozdávání vody má smysl, když je venku na vozovce opravdu horko a vy stojíte v 20 km koloně pomalu se pohybujících vozidel. A znovu pouhé bohužel, ale obchůdky kolem státních silnic nejsou zvyklé na to, že tisícovky vozů jedou kolem během jednoho dne, když jinak jedou po dálnici.

Další kritika směrovala na chorvatská média, které si všímají problémů až když už je kolona na úrovni 37 km v sobotu. To je ale již jiný problém, který souvisí s tím, že letní kolony jsou běžné a to by ta média nepsala a nevysílala nic jiného. Pro Chorvata stát u Splitu v koloně dlouhé 10 km, která se ale posunuje (jak semafory dovolí) na tahu do Omiše anebo naopak a stát tak o 40 minut navíc není nic neobvyklého a proto tomu ani nebude věnovat pozornost v rádiech, které i běžné hlásí že zrovna na tahu Split - Omiš nema gužve (nemá zápchy). Médiá si všimnou kolonu na dálnici když má tak nad 20 km. Ale HAK si všímá jakoukoliv kolonu kromě mýtnice Lučko, kde ale umí často napsat i to, že kolona je tam 1-2-3-4 km, když je těch kolón po celé zemi vícero, aby si to řidič uměl lépe naplánovat.

Za rozhodnutím uzavřít zcela dálnici stála bezpečnost země. Za kolonama provozní intenzity. Za čekání v kolonách v přístavech a před mostama na ostrovy atd. pak vítr bura. Kombinace počasí a požárů za tou bezpečností. To, že nefungovala stránka HAK-u pravděpodobně způsobilo nejistotu a chaos u řidičů. Každopádně všichni jsou již tam, kde chtít byli a ti co včera šli domů jsou již doma. Chorvatsko čeká ještě 6 šílených víkendů.

Požární statistika je ale neúprosní: protipožární sezóna je stanověná od 20.6.2016. Již hořelo 15 krát (5x v župě u Šibeniku, 4x u Dubrovníku, 4x u Zadaru a 2x u Splitu). Letecké hašení nebere v podstatě ohledy na turisty nikdy; letadla nabírají i slanou vodu když jiná není a nikoho netrápí, že na plážích jsou turisté a budou vystavování hluku. I když je spíše faktem, že je to fascinující "podíváná" sledovat, jak letadlo nabírá vodu za letu. Jsou to výjimečné situace, které se nedají plánovat, kdy se mají stát. Proč nezačne bura v úterý a neskončí ve čtvrtek? Atd.

A malé OT: Chorvatsko disponovalo těmi kanadskými letadlami již v roce 1993 a opravdu s nimi i požáry hasili, tedy přes válku. Po válce o tyto stroje došli, respektivě jsou převezené do již dnešného Srbska a tam zůstávají a nemluví se o nich. Chorvatsko si postupně letadla pronajalo a následně i koupilo. Nyní mají letku o 6 ks a 5 ks hasilo požáry toho 15.7. Jeden letoun stojí cca. 31 mil. USD bez dalšího příslušenství.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


Naposledy upravil Diaľničiar dne 14.10.2018 12:59:18, celkově upraveno 1

odstraněný neplatný odkaz



18.7.2016 20:06:39
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Jsou zde výsledky o provozu a mýtném za 3. víkend 7. měsíce v rozmezí od 15.7. do 17.7. Provoz stagnuje a mýtné je nižší, i když do země přijelo více vozidel; na příčině je bura a omezení na dálnicích.

Provoz na dálnicích ve správě HAC stoupl o +6,1% oproti již rekordnímu roku 2015. Celkem projelo na 584.233 vozidel. Výnos na mýtném činí 26,05 mil. HRK bez DPH (-5,9%).
Provoz na dálnicích ve správě ARZ (+most na Krk) klesl o -2% a celkem projelo 285.606 vozidel. Výnos na mýtném činí 11,75 mil. HRK bez DPH (-13,6%).
Provoz na dálnicích ve správě Bina Istra (A8, A9) stoupl o rekordních +9,6%, celkem tudy projelo 151.590 vozidel. Výnos na mýtném Bina Istra nezveřejnila.
Údaje o provozu zveřejnila společnost AZM. O víkendu po dálnici A2 projelo 108.481 vozidel, což je o -1,1% než v roce 2015. To způsobují zase stavební práce na dálnici v Slovinsku.

http://www.ncs.hr/hr/bura_i_lose_vrijem ... /11732/7_2


A ještě jsou zde výsledky o návštěvnosti hradebního systému v Dubrovníku. Legendární hradby jsou zapsané v UNESCO pro zachovalost a jedinečnost. Hradby navštívilo 16.7. rekordních 9.028 návštěvníků, přičemž za celý rok 2016 se odhaduje počet návštěvníků na více jak 1 milion. V roce 2015 navštívilo hradby rekordních 994.000 lidí. Vstupenka na hradby je letošním rokem navýšená (ostatně jak poslední roky neustále) a to již na 120 HRK. Chorvatsko se rozhodlo pro rok 2017 zvednout poplatek až na 150 HRK. Z výnosů z tohoto poplatku město Dubrovnik financuje opravy ostatních kulturních památek. Zlevněné vstupné bude pro seniory, veterány a děti a to od 30 do 50 HRK. UNESCO mj. požaduje, aby nebyla návštěvnost hradeb na denní báze vyšší jak 8.000 návštěvníků, protože památka se degraduje.

http://www.slobodnadalmacija.hr/dalmaci ... ju-rekorde


A dále ministerstvo turizmu informovalo, že za první půlrok je v zemi evidováno na 18,3 mil. přenocování, což je o +16% více než v roce 2015. Zároveň první víkend 7. měsíce přišlo do Chorvatska 371.600 turistů, kteří zde přenocovali celkem 1,7 mil. nocí, z toho 36% bylo v soukromém ubytování. Ze všech kategorií je to nejvíce %. Z těchto turistů bylo nejvíce těchto 5 národností: Slovinci, Němci, Češi, Poláci a Rakušáci. Top 5 destinací: Rovinj, Poreč, Dubrovnik, Medulin a Umag.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


19.7.2016 19:30:01
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14375
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Chorvatsko všeobecně
Chorvatsko je poslední roky cílem mnoha stovek tisíc turistů z celé Evropy. Příjmy všeho, co se turizmu dotýká jsou poslední roky vyšší a zisky rekordní. Dokonce je cílem pro turisty z Ázie a to hlavně před a po letní sezóně. Realita v zemi, co se týká běžného života ale zdaleka není o lesku dálnic a čistém moři.

Chorvatsko, 10 let stagnace :arrow:

*v období 2006 - 2016 došlo k poklesu obyvatelstva o minimálně 250.000 a coskoro bude populace atakována na hranici 4 mil. lidí, protože stát patří mezi ty, které mají jednu z nejnižších porodností v Evropě, ještě i celospoločensky se každé 3. manželství rozpadne do několika let
*z hlediska práce a zaměstnanosti je za 10 let v zemi pokles pracovních příležitostí o 100.000, což právě způsobuje odchod mladších lidí mimo zemi a dlouhé období 6 let recese dostali průmysl na kolena a to co ještě funguje je v problémech vysoké přezaměstnanosti a chybějících zdrojů na investice
*největším zaměstnavatelem je stát, který je zadlužený a státní podniky jsou rovněž ve velmi špatné finanční kondici, nezaměstnanos je v zemi na úrovni 18%, pouze vletní sezóně umí poklesnout až na 13%, ale i zde již naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly, která sem naopak jezdí z jiných států střední a jižní EU, průměrná mzda sice narostla o více jak 1.000 HRK na současných 5.633 HRK, ale zároveň na ní 54% pracujících nedosáhne (tedy vydělá méně než 750€ za měsíc), což při reálních nákladech na život není nic moc pro život
*z celého období byl lepší život pouze v letech 2006 - 2008, poté následuje zhoršení, které je doposud a ani nová technokratická vláda nedokázala nastartovat reformy tak potřebné pro život, vláda se rozpadla z relativně banálních důvodů a zemi čekají v září další parlamentní volby, emigrace v roce 2006 představovala 7.700 lidí, v roce 2015 již 50.000 lidí, ze země přitom odchází mladí a vzdělanější lidé a situace se dá porovnat již s obdobím, kdy bylo Chorvatsko ve válce
*proti Chorvatsku se vede několik arbitráží za 4 mld. €, což je výsledkem špatné vymahatelnosti práva, třeba do Splitské župy dojde za rok méně jak 0,5 mld. HRK přímých zahraničních investicí, průmysl zde již téměř žádný není, ještě i průmysl stavebních hmot stagnuje
*veřejný dluh již přesáhl 85% HDP, deficit státního rozpočtu se nedaří snižovat, státní dopravní podniky nemají peníze na další investice, dokonce vláda řeší kde vezme peníze na spolufinancování větších projektů typu most Pelješac
*Chorvatsko má štěstí, že je vůbec v EU, protože jen díky tomu se daří vyjednávat další půjčky pro nejen dálniční společnosti, ale může čerpat stovky mil. € do všech oblastí chodu země, na které již nezbývají žádné zdroje a jakž takž se daří snižovat sociální napětí, které v zemi je
*všude ceny energií klesají, ale v Chorvatsku jsou náklady na energie vyšší, neustále vyšší zatížení daní a další a další poplatky a odvody

Nejvyšší životní úroveň v zemi je v regionu hlavního města, kolem Rijeky, na Istrii, kolem Zadaru a pouze úzké lokality v rámci Splitu a Dubrovníku. Naopak nejtěžší život je v horských oblastech středu a jihu země a od Záhřebu na východ.

Nutno však zdůraznit, že ze zemí celého regionu je na tom Chorvatsko ještě relativně dobře. Z pohledu práce, emigrace, výdělku a infrastruktury. Kdysi bohatší Slovinsko je sice stále bohatší, ale po finančních problémech šla mzda dole, nezaměstnanost nahoře. Sousední Bosna, Černá Hora a Srbsko se nemají lépe. O trochu vzdálenější Albánie, Kosovo, Makedonie a Řecko už vůbec ne. Co se týká dálnic, tak Slovinsko i Chorvatsko mají síť velmi dobře vybudovanou i s doplněním celé kostry. Ve velmi dobré kondici je Srbsko, i když termínově nestíhají, tak to pokrytí je slušné a dálnice se staví. Bosna se snaží budovat koridor napříč zemí (Vc), ale problémy občanského charakteru přetrvávají, takže se finance dělí a staví se paralela kolem Banja Luka. Albánie a Kosovo budují dálnice vzhledem k rozloze solidně. Makedonie se snaží budovat napříč celou zemí, ale jde to pomaleji než v HR/SLO (stejně jak v Albánií a Kosovu), ale staví se. Řecko dálnice staví ve velikém rozsahu, ale v podstatě až poslední roky bez ohledu na krizi. Než došla ta, tak se vypracovali záměry a většina se realizuje formou PPP a EU fondů. Stát sám jen dofinancuje výstavbu a rozdíl v provozu.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI Přehled 2020
čtěte+hlasujte


22.7.2016 13:15:55
Profil Zobrazit autorovy stránky
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 432 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14 ... 18  Další




Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group.
Designed by Vjacheslav Trushkin for Free Forums/DivisionCore.
Český překlad – phpBB.cz