Slovensko všeobecně

Odpovědět
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Zde je jeden názor, kde je vyjádřeno ohledně současné situace s výstavbou Do tunelů! a zde je důležitější článek věnující se financování jako takovému Šetření na dálnicích až za několik let.

Na Slovensku se totiž začíná prosazovat finanční mechanizmus Hodnota za peníze a má se dotýkat i ministerstva dopravy. Má být dosažena úspora a z té úspory pak financované kapitálové projekty. To tak velmi stručně řečeno, ale netýká se to jen ministerstva dopravy. Prozatím se ale k již rozběhnutým tendrům takto přistupovat nebude, protože jejich odkládání by mělo více negativních dopadů.

Najlepší z možných svetov. Hodnota za peniaze v slovenskej verejnej politike, Martin Filko. Bohužel, nedávno zemřel, když se utopil v řece. I tak se ale jeho činnost začíná uplatňovat i do praxe, protože se toho ujímají další lidé.

Ovlivňuje to i dálnice nyní, protože se tak třeba zrušila soutěž: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 75#p130675 na stavební dozor.

A ještě jeden můj krátký komentář: fakt, že jsou problémy při výstavbě tunelů, tak na tom není nic zvláštní. Horní masivy se sesouvají na více místech, neštěstí se dějí kdekoliv. Děje se to i ve vyspělých státech a opoždění a termíny se stíhají jen málokde. Na Slovensku to může být vnímáno jako nějaký evergreen, protože se omeškává většina všeho od začátku výstavby po zprovoznění i snadnějších úseků bohužel ale z historie: skrtání prostředků až do současnosti nezladěná legislativa kolaudace anebo i sesuvy během výstavby. Důležité je, že se staví.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Pro příští rok se počítá s 300 mil. € pro infrastrukturu navíc. Explicitně směruje 220 mil. € pro odkup pozemků pod D4/R7. Nezůstává než doufat, že poté v dalších letech se tato částka přímo ponechá na ministerstvu dopravy v rámci silnic/dálnic. Více pak zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5514 .
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Politická situace na Slovensku se mění ve vládě: ze 4 stran se stává 3-koalice. Mimojiné především končí ministr dopravy. To bude znamenat nejen jeho výměnu, ale především další sled výměn a zřejmě dalšího odsouvání zásadních rozhodnutí, než se zase další člověk obeznámí se stavem a situací. Zde 2 zprávy k tomu:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5522
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5523

Dále je zde článek k současné rozestavěnosti dálniční sítě s výhledem odevzdávání pro letošní rok a s novou výstavbou: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5527 . Ten malý dodatek reálních investíci ze st. rozpočtu pro novou výstavbu na rok 2016 je opravdu alarmující: 142 mil. €. Všechno je závislé na EU fondech anebo PPP. Ale článek poskytuje obraz o km stavu rozestavěnosti.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Nový ministr dopravy Érsek (brzo bude jměnovaný do funkce) neřekl, kdy bude D1 v Košicích, ale vyjádřil se jasně: do konce tohoto volebního období to určitě nebude. Realista. Pokud se ale nebude snažit, tak nebude ani v tom dalším období. Dále chce upřednostňovat chce R2, R3, R4 a R7, ovšem jen projektové práce a výstavbu nechá do dalšího volebního období. Jinak řečeno nemá moc možností kde hledat zdroje financování. Pokud to ale nedokáže nastavit, tak to bude ještě horší. Uvidíme jestli to bude o dalších výměnách nebo se začne i něco více dělat. Více: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5544 .

Odstupující ministr dopravy stačil podepsat (tedy i NDS podepsala za jeho působení) výstavbu 59 km na D4/R7 a asi 15 km na D1 u Košíc. Je to tedy dalších 74 km do výstavby (tolik přibližně se staví nyní). Ovšem na D4/R7 běží projektové práce a výkupy pozemků a na D1 se zakopne do země až na podzim. Lepší ovšem než nic.

Dálniční obchvat Prešova a úsek D3 Čadca, Bukov - Svrčinovec čekají na podepsání. Nic další se netendruje.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Prvú diaľnicu cez Slovensko nakreslili pred 80 rokmi. Prečo ešte stále nie je?

Dennik N | DANIELA KRAJANOVÁ | UTOROK 30. AUGUSTA 2016 16:55

Diaľnica D4 Bratislave nepomôže, všetka doprava, ktorú rýchlostná cesta dovedie od Dunajskej Stredy, skončí na Bajkalskej ulici, hovorí projektant tunelov o úseku za takmer 2 miliardy eur Ján Snopko.

Ako kľúčový projektant pracoval JÁN SNOPKO na tuneloch Branisko a Sitina, aj na rozšírení metra v Sofii. Vysvetľuje, že Bratislavu s Košicami spojí diaľnica najskôr v roku 2024 a tí, ktorí čakajú na diaľnicu cez Donovaly, si počkajú aspoň 20 rokov. Prečo si myslí, že električka z Petržalky dopravu v Bratislave nerieši? Vedie po povrchu, a preto sa polhodinu prediera centrom.

Švajčiari v júni dokončili 57-kilometrový tunel v Alpách. To je asi niečo, čo im môžeme závidieť...

Viete, čo im môžeme závidieť? Nie to, že dokázali vybudovať 57-kilometrový tunel, ale to, že majú koncepciu rozvoja hlavných železničných a diaľničných dopravných koridorov, ktorá je nadčasová a nemenná. Švajčiari myslia šesťkrát dopredu a majú jasnú koncepciu. Nepozerajú sa na riešenie dopravy z pohľadu: toto potrebujeme zajtra alebo o týždeň.

Ako dlho pripravovali tento tunel?

Myšlienka výstavby Gotthardského tunela siaha niekoľko desaťročí dozadu, do roku 1962, keď švajčiarske ministerstvo navrhlo prvotný projekt bázického tunela. Príprava takého rozsiahleho diela sa začala reálne až v roku 1992. Vtedy vyhlásili referendum, v ktorom 64 % Švajčiarov odhlasovalo výstavbu, a v roku 1995 bola prijatá finálna koncepcia diela. V roku 1999 sa začali prípravné práce na prístupovej štôlni. Príprava jednotlivých stupňov dokumentácie so zameraním na konkrétne technické riešenie trvala približne 7 až 8 rokov.

Aj Slovensko má základnú mapu cestných ťahov, ktoré chce stavať. Je na nej 1 800 kilometrov hlavných ťahov, z toho tretina je hotová.

Prvé návrhy výstavby diaľnice naprieč celým vtedajším Československom pochádzajú z roku 1935. Najznámejší je návrh priemyselníka Jána Antonína Baťu (nevlastný brat Tomáša Baťu, pozn. red.) z roku 1937, ktorý vo svojej knihe „Budujme štát pre 40 000 000 ľudí“ opísal kapacitnú komunikáciu v smere západ-východ, od Chebu cez Slovensko až do Veľkého Bočkova na Ukrajine, čiže do vtedajšej Podkarpatskej Rusi.

Kedy začali stavať diaľnice na Slovensku?

Až v roku 1969, a to v úseku Malacky – Bratislava. Do roku 1989 bolo na Slovensku vybudovaných 182 kilometrov diaľnic. V rokoch 1994 až 1998 došlo k revízii jednotlivých diaľničných ťahov a nastalo masívne oživenie výstavby diaľnic na Slovensku, keď sa vybudovalo takmer 32 kilometrov diaľnic v plnom profile, čiže so štyrmi pruhmi, a 39 kilometrov diaľnic v polovičnom profile. Zároveň sa začalo aj s razením prieskumných štôlní diaľničných tunelov: Ovčiarsko a Višňové pri Žiline, Horelica pri Čadci a Branisko na východe.

Čo sa stalo potom?

Po nástupe vlády Mikuláša Dzurindu v roku 1998 sa výrazne zmrazila výstavba a prehodnotili sa jednotlivé úseky diaľnic. Prejavilo sa to na troch úsekoch D1, ale najmä na úseku diaľnice D3 od Žiliny na Poľsko. Zmrazenie sa nedotklo len úseku diaľnice D1 Beharovce – Branisko. Ďalších 6 až 8 rokov sa menila koncepcia a hlavne priorita výstavby dopravných koridorov medzi Bratislavou a Košicami.

Naši ministri zvyknú opakovať: Priorita je D1 medzi Bratislavou a Košicami. Kedy bude podľa vás realitou?

Ak všetko pôjde dobre, hlavne v problematickom úseku Turany – Hubová – Likavka pri Ružomberku, tak D1 medzi Bratislavou a Košicami – bez druhej tunelovej rúry tunela Branisko – by mala byť hotová v roku 2024 až 2025.

Štát naposledy spomínal rok 2026.

Ani tento termín sa nemusí dodržať, z dôvodu prípravy jednotlivých stupňov predinvestičnej a investično-projektovej prípravy, ktorú bude potrebné opätovne vykonať v úsekoch Turany – Hubová a Hubová – Likavka.

Hovoríte, že úsek Turany – Hubová sa musí úplne prekresliť, pretože po rokoch štát prišiel na to, že cez chránenú prírodu treba viesť tunel, nie asfaltovať cestu na povrchu?

Diaľnica v úseku Turany – Hubová v minulosti doslova „doplatila“ na nevhodné politické rozhodnutia, ktoré urobili od stola bez inžiniersko-geologických prieskumov, rizikových analýz. Doplatila aj na politickú snahu urýchliť výstavbu a šetriť financie na nesprávnom mieste. V prípade, že by kompetentní ľudia v minulosti viac strategicky plánovali a držali sa koncepcie, ktorá rátala s tunelom, diaľnica v úseku Turany – Hubová mohla byť už dokončená.

Tunely sa stavajú dlhšie ako bežná diaľnica. Diaľnica teda dnes mešká, pretože sa premiér Robert Fico počas svojej prvej vlády ponáhľal a v roku 2007 sľúbil, že bude D1 hotová v roku 2010?

Dĺžka výstavby tunela voči dĺžke výstavby diaľnice po povrchu v danom území je dosť diskutabilná vec. Je pravda, že razenie tunela je možné len od portálov tunela, teda len z dvoch pracovísk. Až po prerazení tunelových rúr dôjde k rozvinutiu prác na viaceré pracoviská. Na druhej strane treba povedať, že razenie tunela a realizácia finálnych betónových konštrukcií nie sú obmedzené klimatickými faktormi a dajú sa robiť 24 hodín denne. Výstavbu diaľnice na povrchu terénu môžete rozbehnúť súčasne na viacerých pracoviskách, ako vám to geomorfologické, environmentálne a klimatické podmienky dovoľujú. Počas prípravy projektovej dokumentácie treba však často napĺňať protichodné požiadavky jednotlivých účastníkov výstavby, čo neúmerne predlžuje čas prípravy povrchového variantu voči tunelovému variantu.

Takže za meškaním nie je politický sľub, že sa budú odovzdávať diaľnice rýchlo?

Dôvod takzvaného meškania diaľnice D1 treba hľadať v hlbšej minulosti. Musíme sa vrátiť do roku 1998 až 2002, keď sa v danom úseku posudzovalo niekoľko variantov diaľnice. V záverečnom stanovisku rezortu životného prostredia z novembra 2002 sa dočítame, že environmentálne i socioekonomicky najprijateľnejšie riešenie D1 v úseku Turany – Hubová je variant s tunelom Korbeľka. Teda nielen pre prírodu, ale i pre miestnych obyvateľov je najlepší. Vtedajší minister dopravy (v roku 1998 bol ministrom Gabriel Palacka, po ňom Jozef Macejko, definitívne rozhodnutie padlo až za ministra Pavla Prokopoviča, pozn. red.) však rozhodol, že sa rozpracuje údolný variant diaľnice. V ďalšom období nikto neprehodnocoval toto rozhodnutie, a to aj z dôvodu, že sa snažili urýchliť výstavbu a dobudovať diaľnicu do roku 2010. Tak sme sa teraz po 14-ich rokoch vrátili späť na začiatok, keď sa takmer s istotou začne pripravovať jeden z možných tunelových variantov, ktorý sa v tomto úseku nachádza.

Trasa má vplyv aj na výkup pozemkov. Mohlo to zohrať nejakú úlohu?

K tomu sa mi neprináleží vyjadrovať. Na druhej strane je však fakt, že tunelové varianty diaľnice v úseku Turany – Hubová sú nielen kratšie o viac ako 3 kilometre a výhodnejšie z ekologického hľadiska, ale aj menej náročné na proces prípravy dokumentácie.

Keď šéfoval ministerstvu dopravy za prvej vlády Roberta Fica Ľubomír Vážny s väzbami na Banskú Bystricu, scelil rýchlostnú cestu R1 po toto krajské mesto. Máme veriť, že raz pôjdu šoféri po diaľnici aj cez Donovaly až do Ružomberka tak, ako to avizujú politici?

Prepojenie rýchlostnej cesty R1 popod Donovaly alebo Hiadeľské sedlo je beh na dlhé trate. Zatiaľ sme vo fáze posudzovania vplyvov tejto trasy na životné prostredie, po nej bude nasledovať projektová príprava. Vzhľadom na to, že ide o 50 až 55 kilometrov rýchlostnej komunikácie, na ktorej sa bude nachádzať niekoľko dlhých tunelov, môžeme predpokladať dokončenie tohto úseku o 20 až 30 rokov. Tých 20 rokov je veľmi optimistický odhad.

Spojenie R1 a D1 cez Ružomberok asi nie je jediný variant, ako spojiť tieto hlavné ťahy.

V minulosti sa študovali dva základné varianty severojužného prepojenia rýchlostnou komunikáciou. Jedným z nich bolo prepojenie v osi Martin – Turčianske Teplice – Kremnica – R1 s možným odklonom na trasy R2 cez Handlovú a Žiar nad Hronom. Ďalšie severojužné prepojenie bolo v osi Ružomberok – Banská Bystrica, so subvariantmi popod Donovaly alebo Hiadeľské sedlo. Samozrejme, aj medzi týmito dvomi variantmi sa navrhlo niekoľko alternatívnych trás, ktoré sa navzájom prelínali. Konkurencia medzi dvomi základnými variantmi vychádzala a vychádza z regionálnej rivality a z politických rozhodnutí – každý región sa snažil dopravnú os rýchlostnej komunikácie takpovediac „strhnúť“ k sebe.

Ktorý variant je lepší?

V prípade návrhu rýchlostnej cesty R3 v osi Martin – Turčianske Teplice – Kremnica – R1 v úseku od Martina po Turčianske Teplice bude rýchlostná cesta v širokom údolí s výhľadovou možnosťou urbanizácie daného územia. Ale, postupujúc smerom na juh, bude trasa prechádzať hornatým a zároveň poddolovaným územím, pod ktorého povrchom sa nachádzajú staré zmapované aj nezmapované banské diela kremnických baní, prípadne prevádzkované ťažobné horizonty handlovských baní.

Aké sú plusy a mínusy autostrády z Bystrice do Ružomberka?

Výhodou je rýchlejšie a kratšie prepojenie, ako v predchádzajúcom variante, o približne 15 až 20 kilometrov. Zároveň východnejší posun celej severojužnej trasy a jej oddialenie od stredného Považia zväčšujú jej dopravný význam. Strašiakom je, že sa nachádza v úzkom a environmentálne citlivom území na styku dvoch národných parkov, Veľkej Fatry a Nízkych Tatier, kde prísne ekologické podmienky a s tým súvisiace prevádzkové podmienky nie je možné dodržať bez vybudovania dlhých tunelov, pomocou ktorých navrhovaná rýchlostná cesta prekoná nielen hlavný hrebeň Nízkych Tatier, ale aj obíde intravilán obcí a rekreačné zóny nachádzajúce sa v samotnom údolí.

Okolo variantu z Ružomberka asi ťažšie čakať, že diaľnica prinesie nové závody a pracovné miesta.

Napriek tomu, že územie okolo rýchlostnej cesty R1 je neurbanizovateľné, z toho dôvodu, že prechádza úzkym údolím potoka Revúca, kde sú aj ochranné pásma národných parkov Veľká Fatra a Nízke Tatry, vytvára toto dopravné prepojenie z hľadiska svojej polohy a času jazdy dopravne atraktívnejší severojužný dopravný koridor. Zároveň by zabezpečil krátke dopravné spojenie turistických centier nachádzajúcich sa na severných a južných svahoch Nízkych Tatier a Veľkej Fatry.

Museli by sme však vyraziť veľa kilometrov tunelov. Je rozdiel robiť tunel v Donovaloch a v Karpatoch?

Z povrchného pohľadu na spôsob razenia tunela je to v podstate jedno, lebo ide o výstavbu tunela v skalných, respektíve poloskalných horninách. To znamená, že pri navrhovaní a výstavbe tunela nás zaujíma len prstenec horniny šírky 10 až 12 metrov okolo výrubu tunela. Ten predstavuje zónu, ktorá sa počas razenia zlepšuje rôznymi výstužnými prvkami. Pri tuneli popod Donovaly bola však obava, že výstavba môže negatívne ovplyvniť režim podzemných vôd, ktoré sú zásobárňou pre Banskú Bystricu. Preto sa tá trasa odklonila popod Hiadeľské sedlo.

Aký dlhý tunel si 50-kilometrová autostráda vyžiada?

V trase severojužného prepojenia R1 Banská Bystrica – Ružomberok bolo študovaných niekoľko variantov, na každom z nich sa navrhlo niekoľko tunelov v celkovej dĺžke od 10 až do 20 kilometrov.

Aké sú ich výhody a nevýhody?

Napríklad povrchovo-tunelový variant, ktorý zahŕňa v úseku rýchlostnej cesty Slovenská Ľupča – Korytnica tunely Diel a Kozí chrbát, stúpa k južnému portálu tunela Diel so 6-percentným sklonom, čo je pre kamiónovú dopravu veľmi strmé a v zimnej prevádzke nekomfortné stúpanie.

Vodiči by to cítili?

Cítili by to na plynulosti a komforte jazdy, ktorú by negatívne ovplyvňovala pomaly idúca kamiónová doprava nielen v letnom, ale najmä zimnom období. Šesťpercentné stúpanie máte napríklad na obchvate Banskej Bystrice, od križovatky Banská Bystrica-sever smerom na Brezno. Keďže prekonávame rýchlostnou komunikáciou hlavný hrebeň Nízkych Tatier, možno povedať len toľko, že ťažiskovým objektom v každom variante by mal byť dlhý tunel popod hlavný hrebeň Nízkych Tatier. Pozdĺžny sklon tunela s prihliadnutím na plynulosť dopravného prúdu a prevádzkové vetranie tunela by nemal prekročiť hodnotu 2,5 percenta. To znamená, že dĺžka tunela, ktorým by rýchlostná cesta prekonala hrebeň Nízkych Tatier, by bola od 11,5 do 13,5 kilometra.

II. část je v následujícím příspěvku, protože je moc dlouhý a do jednoho se to ani nevešlo :arrow: :arrow: :arrow:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

II. část výše zmíněného rozhovoru :arrow:

Ján Počiatek ako minister dopravy v druhej vláde Roberta Fica hovoril, že ak zostane pri moci, tak táto diaľnica bude najväčší adept na nový PPP projekt. To znie, že sa na tom pracuje a je to jedna z priorít.

Začiatok výstavby jednotlivých úsekov cesty R1 Banská Bystrica – Ružomberok nie je v krátkom čase reálny. Najbližšie sa začne stavať obchvat Bratislavy D4 aj s rýchlostnou cestou R7 na Dunajskú Stredu. Zároveň treba povedať, že D4 doprave v Bratislave nepomôže, pretože nevyrieši obslužnosť vnútorných zón Bratislavy. Vybudovaním nultého okruhu D4 Bratislava-Jarovce – Bratislava-Rača dôjde k „odštiepeniu“ 15 až 20 percent dopravy, ktorá bude na diaľnicu D4 privedená jednotlivými komunikáciami diaľničného typu. Všetka doprava, ktorú rýchlostná cesta R7 dovedie od Dunajskej Stredy, skončí na Bajkalskej ulici.

Čo teda potrebuje Bratislava?

Na riešenie dopravnej situácie na jej území treba súčasne riešiť koľajovú dopravu, ktorá bude plniť funkciu nosného dopravného systému, a vnútorný mestský okruh, ktorý so systémom mimoúrovňových radiál bude prevádzať automobilovú dopravu z nultého okruhu a zabezpečí obslužnosť jednotlivých zón Bratislavy.

Vnútorným okruhom myslíte čo všetko?

Vnútorný mestský okruh zahŕňa vybudovanie kapacitnej, smerovo rozdelenej komunikácie napríklad v trase Bajkalskej ulice, kde všetky križovania s ostatnými komunikáciami, ako aj napojenia jednotlivých radiál budú mimoúrovňové, buď nad, alebo pod zemou. Táto komunikácia prevedie individuálnu automobilovú dopravu tunelom popod Kolibu smerom do západnej časti Bratislavy, kde sa napojí na diaľnicu D2. Zároveň Bratislava musí doriešiť koľajovú dopravu tak, aby bola nezávislá od dopravnej situácie v úzkych dopravných hrdlách.

Električka do Petržalky nestačí?

V súčasnosti budovaná električka z Petržalky tento problém nerieši, pretože jej trasa na bratislavskej strane prechádza husto urbanizovaným centrom mesta a navyše mimo rozvíjajúcej sa novej urbanizovanej zóny v oblasti Panorama City, Twin City či Eurovea 2. Najhoršie je, že aj keď sa rýchla električka dostane z Petržalky do centra, prechod centrom cez jednotlivé úrovňové križovatky jej potom trvá ďalších 30 až 35 minút. Hlavný dopravný koľajový systém musí byť nezávislý od situácie na povrchu. Je jedno, či sa to v minulosti nazývalo metro, alebo ľahké metro, alebo TEN-T koridor.

Čo myslíte pod TEN-T koridorom v Bratislave?

Prepojenie európskych železničných koridorov pod územím Bratislavy, vrátane zapojenia letiska do železničnej siete, sa projekčne pripravovalo v rokoch 2006 – 2011. Tento unikátny projekt, ktorý zároveň vytváral „zárodok“ hlavného dopravného systému v Bratislave, a ktorý sa mal financovať z európskych zdrojov, riešil problematiku dopravy na úrovni mestskej, regionálnej, štátnej a medzištátnej. Dopravu cestujúcich z najvyťaženejšieho smeru Trnava a Dunajská Streda mali zabezpečiť prímestské vlaky cez podzemnú železničnú stanicu Filiálka pri Trnavskom mýte, podzemnú zastávku Mlynské nivy, Centrum až do stanice Petržalka. Toto riešenie kopírovalo súčasný trend rozvoja železničnej dopravy, teda to, čo robia napríklad v Zürichu, Londýne, Štutgarte. Všetko ostatné, čo sa týkalo vnútromestskej dopravy, čo sa doteraz v Bratislave navrhlo, je len plátanie dlhotrvajúcej a zhoršujúcej sa krízovej situácie, nie systémové riešenie s možným potenciálom rozvoja do budúcna.

Prečo sa to neurobilo?

Určití kompetentní páni sa skryli za štúdiu realizovateľnosti, ktorú spracoval úrad Európskej komisie Jaspers. V jej záveroch bolo, že prepojenie železničných koridorov pod územím Bratislavy s implementovaným zárodkom metra je nerentabilné. Bohužiaľ, žiadny hlavný dopravný systém na svete plniaci funkciu metra nie je rentabilný. Jeho prínosy sú v eliminácii automobilovej dopravy v centre, v skrátení dopravných vzdialeností a cestovného času, zvýšení dostupnosti jednotlivých zón. V neposlednom rade je metro významným mestotvorným prvkom.

Koľko mal projekt stáť a akú dĺžku mal mať?

Celý projekt TEN-koridor, respektíve prepojenie európskych železničných koridorov pod územím Bratislavy, vrátane vybudovania železničnej stanice na letisku, pozostával z niekoľkých etáp. Hlavná vetva dĺžky 6,6 kilometra sa začínala v stanici Bratislava-Predmestie, odkiaľ sa postupne vnárala pod úroveň terénu a následne cez podzemnú železničnú zastávku Slovany prechádzala do podzemnej stanice Filiálka pri Trnavskom mýte, kde bol uvoľnený priestor nad stanicou, navrhovaný na ďalší rozvoj polyfunkčnej zástavby. Zo stanice Filiálka pokračovala trasa razenými tunelmi popod Karadžičovu ulicu do zastávky Mlynské nivy, ktorá mala byť ďalším dôležitým dopravným uzlom a zároveň mala dopravne obslúžiť rozvíjajúcu sa urbanizovanú zónu Twin City. Následne trasa mala pokračovať cez zastávku Centrum v blízkosti v súčasnosti rozvíjajúcej sa urbanizovanej zóny Panorama City a Eurovea a ďalej popod koryto Dunaja do stanice Petržalka. Ďalšou etapou malo byť zapojenie letiska do železničnej siete, kde mala byť vybudovaná železničná stanica. Náklady na realizáciu všetkých etáp boli projektom stanovené na 1,1 až 1,2 miliardy eur.

Keby sme v roku 2020 nemali obchvat, ktorý má byť vtedy hotový až po Raču, ale mali by sme vnútorný obchvat, o čo väčší komfort by pocítil bežný cestujúci?

To je celkom filozofická otázka, ale, jednoducho povedané, vonkajší diaľničný okruh bez vnútorného mestského okruhu a ich vzájomného prepojenia systémom radiál nezvýši dopravný komfort. To isté platí aj naopak.

Ak obchvat, ktorý ideme stavať, uľaví doprave možno o 15 percent, tak toto riešenie o koľko?

To je opäť otázka, na ktorú vám momentálne nikto nedá relevantnú odpoveď, pretože komplex vnútorného okruhu v kombinácii s koľajovým systémom prináša synergický efekt. Na takéto otázky by mal dať odpoveď dopravný generel Bratislavy, ktorý by mal rozvoj dopravy leteckej, železničnej a cestnej na území hlavného mesta riešiť výhľadovo.

Neurobili sme vnútorné riešenie pre Bratislavu, o chvíľu začneme stavať obchvat po Raču, ktorý zrýchli príchod áut do mesta z juhu, takže v meste budú ešte väčšie zápchy. Preto musíme dať kľúčové križovatky do výšky?

Presne tak, Bratislava potrebuje vnútorný mestský okruh ako soľ, s tým, že jeho križovanie s ostatnými komunikáciami bude mimoúrovňové a zároveň privedie a následne aj odvedie dopravu z jednotlivých zón.

Sedí, že vďaka PPP projektu D4, R7 za takmer 2 miliardy eur sme viac tlačení, aby sme hľadali rýchlo dopravné riešenia pre Bratislavu?

Určite áno, hlavne by sme mali hľadať systémové riešenia pre vnútromestskú dopravu.

Čo je teda momentálne druhé najnevyhnutnejšie riešenie, ktoré treba na Slovensku okrem dokončenia D1?

Treba dokončiť diaľnicu D4 v úseku Bratislava-Rača – Záhorská Bystrica a začať systematicky riešiť dopravu v Bratislave. Následne treba začať s modernizáciou železničného koridoru Žilina – Košice.

Máte na mysli dokončenie obchvatu D4 od Rače cez tunel Karpaty, ktorý už avizuje ministerstvo dopravy. Prečo, ak už jeden obchvat Bratislava bude mať po Raču a aj tranzit do Česka po ňom môže prejsť juhom na D2?

To je pravda, ale súčasná intenzita dopravy na D2 v úseku Lamač – Staré grunty dosahuje viac ako 54-tisíc vozidiel za 24 hodín, problematickým úzkym dopravným hrdlom sa stáva most Lafranconi. Vybudovanie úseku Bratislava-Rača – Záhorská Bystrica s tunelom Karpaty odbremení aj tento úsek od dopravy smerujúcej z D2 na D1 a naopak.

Prečo treba vonkajší okruh skôr ako vnútorný, ak hlavný problém Bratislavy bude vo vnútri mesta?

Bohužiaľ, dlhodobý búrlivý rozvoj okolitých satelitných urbanizovaných zón, bez súbežného systematického riešenia prímestskej a mestskej dopravy, dotlačil tieto veci až do súčasného stavu. Pri súčasnom dopravnom zaťažení by bolo vhodné mať v prevádzke aspoň časti vonkajšieho a vnútorného okruhu, ktorý by pomocou razených a hĺbených tunelov prevádzal automobilovú dopravu cez úzke dopravné hrdlá.

Ján Snopko

Narodil sa v roku 1976 v Banskej Bystrici.

Vyštudoval STU v Bratislave v odbore vodné stavby a vodné hospodárstvo. Absolvoval tu aj postgraduálne štúdium zamerané na výstavbu dopravných tunelov v skalných a poloskalných horninách.

Deväť rokov pôsobil v spoločnosti Terraprojekt, teraz je vedúci projektant, autorský a geotechnický dozor vo firme Tarosi.

Projektantsky viedol stavbu tunelov Branisko, Sitina, Bôrik, ale tiež sa podieľal na predĺžení metra v Sofii.

https://dennikn.sk/545979/prvu-dialnicu ... ale-nie-je
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
MickeyMouse
Příspěvky: 847
Registrován: 13.8.2014 22:52:52

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od MickeyMouse »

Diky za zajimavy rozhovor. Je ale spravne ten rok narozeni? Podle nej by pan Snopko projektantsky vedl vystavbu tunelu Branisko rok po maturite.
Budu rád, až z toho něco smažu:
0136
0301-0305/I a 3011-3012/II
0511
D35 Ostrov-Mohelnice
5501-5502
D49
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Nový ministr dopravy a výstavba dálniční sítě: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5549 .
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Nové video z produkce EUROVIA SK, tentokrát zaměřené na regionální PPP na Slovensku. Nové k dnešnímu datu. Jak zrealizované opravy městských komunikací tak vysvětlen princip včetně vyjádření představitelů samosprávy.

Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 23.9.2016 12:47:26, celkem upraveno 1 x.
Důvod: oprava odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Na Slovensku se po minulém roce, kdy stavební trh enormně rostl pro dočerpávaní EU fondů 2007 - 2013 letos stavební trh řadu měsíců po sobě propadá. :arrow:

Za 4. měsíc to bylo o -4%, za 5. měsíc to bylo o více jak -10%, za 6. měsíc o -8,5%, za 7. měsíc o více jak -23% oproti těm samým měsícům v roce 2015. Propad za 7. měsíc je největším od krize v roce 2009.

Dalo se to čekat a varování byla již v 1.Q, kdy trh ještě rostl, ale uvázlo veřejné obstarávaní v mnoha tendrech na dopravní infrastrukturu a oddalování realizace PPP na obchvat Bratislavy. Nezbývá než čekat na rok 2017, kdy se stav zase proti roku 2016 zřejmě značně pozvedne, ovšem takhle přesně se stavební trh v místních podmínkách rozvíjet nedá. Stabilizován je jen díky zahraničním etablovaným společnostem, které dokáží místní kapacity přesunovat jinam.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

EU fondy 2014 - 2020 počítají pro Slovensko s částkou téměř 14 mld. € s čerpáním do roku 2023 a i první odpočet bude až v roce 2017 dle pravidla n+3, ze kterých směruje 29% na infrastrukturu, tedy až 4 mld. €. Samozřejmě nejen na dálniční a silniční síť, ale i tak znovu dostává infrastrukturu maximum. Prozatím se z nových EU fondů vyčerpalo necelých 174 mil. €, ze kterých směrovalo na infrastrukturu až 131 mil. €, z toho na silniční infrastrukturu směruje 68 mil. €. Více: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5577 .
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Státní lesy opraví přes 200 km lesních silnic :arrow:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5585
Snímka.PNG
Snímka.PNG (409.21 KiB) Zobrazeno 9956 x
Pro zajímavost: Slovensko disponuje celkem více jak 40.000 km lesních silnic I., II. a III. třídy. Dle třídy se jedná o celoroční, sezónní atd. dostupnost. Zde je pak celý dokument k lesním silnicím: http://www.tuzvo.sk/files/3_3/katedry_l ... _cesty.pdf . Samozřejmě, ta oprava se týká státních lesních silnic a vyššího významu.


Kuriozita, jaká se provede málokde ve světě. Postavila se silnice a obkolesila tak elektrický stožár. Nikomu to nevadí, stožár se dodatečně bude překládat. :arrow:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5586
zdroj: PRAVDA.sk
zdroj: PRAVDA.sk
stoziar-sered_01-nestandard2.jpg (36.58 KiB) Zobrazeno 9956 x
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 28.7.2021 11:16:50, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odkaz je neplatný, ale jeho odstranění by narušilo smysl debaty
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministerstvo dopravy dostane celkově o asi 100 mil. € více v příštím roce oproti tomu letošnímu. To se dá přečíst v médiích, to dále rozebírat nebudu. Tristní je stav čerpání EU fondů, znovu je v omeškání příprava, vláda se snad spoléhá, že znovu platí dočerpání peněz posunuté o mnoho let než jen 2020. Faktem ale je, že zcela nové dálniční projekty ani není moc kde začít stavět. Na mnoho chybí aktualizace dokumentací, EIA, pozemky pod ně. Není ale pravda, že není kde peníze utratit: stovky km silnic I. třídy jsou v nedobrém stavu, desítky mostů k tomu, takže i kdyby dala vláda 0,5 mld. € navíc, tak jen zde se to dá utratit. Nebo i upgrade D1 na normální 2x3 nejen pracovní verze současného charakteru.

Ekonomika a státní rozpočet. HDP roste o +3% až +3,5%, nezaměstnanost klesá a státní rozpočet má stále více příjmů a to mnohem rychlejším tempem než výdajů, které se naopak krotí. O cca. 0,5 mld. € je každým rokem více k dispozici a takový je i výhled do dalších let. Pro letošní rok a rok 2017 se navíc dohledali stovky mil. € na projekty pro 4. automobilku v Nitre (to třeba tam se staví nejen silnice a vše kolem pro nový park, ale také protipovodňová ochrana na snad 1000-letou vodu) a na výkup pozemků pod D4/R7 a tyto peníze budou od roku 2018 znovu k dispozici, třeba možná i na nové projekty v dopravě.

Rozpočet je jaký je, spíše sektor dopravy neumí lépe pracovat. Ale co taky čekat, když se mění ministři a společně s nimi neustále i další osazenství státních podniků.

Další informace: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5615 .
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Shrnutí nejnovějšího vývoje:

Vláda má většinu a zdá se, že vládne stabilně. Přitom se poskládala opravdu zvláštně. :lol: "Středolevý" Smer, "Národní" SNS a "Mírnější" křídlo Maďarů. Ti poslední ovládají Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje s tím, že kontrolní mechanizmus tam má Smer a na EU fondy dohlédá rovněž Smer. Národní SNS nemůže nic namítat, protože kolem Žiliny a vůbec na severu se investují rekordní částky peněz jak do dálnic tak železnic. Pokud se nic zásadního nestane, tak vláda vydrží vládnout a proto je dobré vědět jak smýšlí nejnovější ministr dopravy, Arpád Ersék. Ten se mj. obeznámil podrobně se situací kolem dálniční výstavby, zná stav v mnoha oblastech v dopravě. Obklopuje se dalšímí (více než méně) odborníky kolem této sféry a dosazuje je do jednotlivých teamů a státních firem.

Jen shrnu, že Slovensko staví jen několik desítek km dálniční sítě, ovšem v obzlávště náročním terénu, kterému se všechny vlády vyhýbali a odvahu nabrala ta minulá. Takže se staví mnoho tunelů, mnoho z nich rovnou na 2-tubusy, mnoho náročných mostů a estakád. Staví se i 7,5 km tunel Višňové metodou jakou se nikdy na Slovensku nestavělo. Za cenu, která je nižší o více jak 50% oproti odhadům. Na druhou stranu ještě není hotovo. Výstavba se ale komplikuje na jižním obchvatu Žiliny, kde jsou problémy v jednom z tunelů a výstavba se prodlouží o min. 9 měsíců. Problémy jsou i na obchvatu Ružomberka s tunelem Čebrať, kde se výstavba prodlouží pro změnu trasování tunelu až o 2 roky, nemluvě o prodražení. Kdo třeba před 10 lety nevěřil, že by se dala zahájit výstavba obchvatů v Prešove a Košicích byl na omylu. Sice se tak ještě nestalo, ale v prvním případě se brzo dopracuje EIA a stane se tak a v případě Košíc je podepsaná již i smlouva. Slovensko - Polsko nemá moc dobrých napojení. Lépe řečeno žádné nevyhovuje 21. století. Je nutno říct, že se budují náročné úseky na D3, třeba obchvat Žiliny je jako z pohádky, tomu že se to realizuje dopomohl fakt, že D3 je součástí koridoru. Jedno jakého, ale je. Staví se i nároční úseky od Svrčinovca po hranice. I když v 1/2 profilu. Doprava na této trase ale dávno překračuje normy, úseky tunelem Horelica jsou přetížené a každý nový úsek způsobí lievik na dalším, kde bude jen silnice. Proto je ohromný tlak na podepsání dalšího úseku, který je již vysoutěžen a to D3 Čadca, Bukov - Svrčinovec. D3 je označována jako priorita MDVaRR. Dálnice D4. Vláda podepsala její realizaci v 1/2 délce formou PPP. Kdybych to chtěl popisovat dál, tak tady může sedět do rána.

Spíš jde o to, že se udrží kontinuita:

*dálnice D1 se bude stavět, Turany - Hubová i přes PPP případně, běží EIA a trasování
*D1, Prešov se doplní EIA a jde do realizace
*D1, Košice je již podepsané, výstavba se rozběhne v 2016/2017
*D3 je priorita a zřejmě se brzo podepíše
*D4 je podepsané přes PPP a 2. část je již v procesu EIA (tunel Karpaty, 9 km) a příprava na další PPP
*R1 se tlačí na dostavbu na Ružomberok, směruje se tam značná personální tlačenice
*R2 v části západní se postaví obchvaty, ve východní delší úseky, ale nejsou připravené do okamžité realizace
*R3 se postaví 1 obchvat, který připraven je, i o tom ale se dluho mluví
*R4, tlačí se alespoň na část obchvatu Prešova (směr Polsko)
*R5 prozatím nic, ale formuje se spolupráce přepojení s ČR
*R6 se sformovala spolupráce s ČR, otázní je financování
*R7 jde prvních 30 přes PPP a ohlásil se zájem posunout přípravu až po Nové Zámky

Na železnice se najde přes všechny zdroje na dalších 7 let investiční částka 1,6 mld. €. To taky není zrovna málo.

Hlavní problém je, že nové úseky nejsou připravené do realizace. Finance by stát již měl, neustále se zlepšuje výběr daní. EU fondy jsou zakontrahované de facto a staví se za ně mnoho tunelů, mostů a složitých úseků respektivě dalších pár ještě přibudne.

Rozhovor s ministrem dopravy: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5627
Doplňující článek k novým prioritám: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5629
Kde se má stavět: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5626

Každopádně se dálniční síť rozvíjí jak píšu tato dekáda se zařadí mezi nejúspěšnější v historii. Díky EU fondům a PPP. Státní rozpočet se ale bude muset zapojit také. Uvidíme jak se to povede v dalších letech. Pokud bude chtít současný ministr něčím zapůsobit, tak to ani jinak nepůjde a to se týká i té přípravy, protože bez té se opravdu další úseky již nebudou moct ani rozestavět než ty, o kterých se píše v článcích. To je ale normální. Nemá větší smysl připravit do výstavby 500 km a nic nestavět, to se musí dělat průbežně a paralelně. Dobrý nápad je i přehodnotit plány na celkový rozsah sítě. Uvidí se ovšem debata a realizace výsledné optimalizace.

Zapomíná se bohužel na státní silnice I. třídy a jejich stav. Stejně tak na obchvaty. Všechno se nedá, ale je špatně, že se ani nezmiňuje.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Aktuální stav výstavby dálniční sítě:

*staví se 130 km dálnic a rychlostních silnic; již po započtení nových MÚK Blatné a Triblavina
*staví se dálnice D1 (43 km), D3 (20 km, z toho 4,25 plného profilu), D4 (27 km) a rychlostní silnice R2 (8 km) a R7 (32 km)
*z 8 krajů se staví ve 3
*ve výstavbě je více jak 10 tunelových tubusů; na D1: 2x Ovčiarsko, 2x Žilina, 2x Višňové, 2x Čebrať (dočasně stopnuté, ale pokračuje se v jeho realizaci), na D3: 2x Považský Chlmec, 1x Svrčinovec, 1x Poľana v celkové délce
*podepsaná je smlouva na výstavbu 14,4 km D1 obchvatu Košíc
*ve fázi příprav k podepsání je 5,7 km D3 při Čadci a 7,9 km D1 obchvatu Prešova

Po dokončení těchto úseků bude v provozu cca. 880 km dálnic a rychlostních silnic.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Petanecek
Příspěvky: 371
Registrován: 14.11.2012 10:47:44

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Petanecek »

Na odreagování:

České vs. slovenské dálnice: Kdo je na tom hůř?

https://www.stream.cz/cesko-vs-slovensk ... ke-dalnice
Zdržuji se hlavně jižně od Dunaje, ale rád se podívám i na severní břeh a sem tam i na západ od Rýna.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ako sa chrániť pred pozemkovými šmejdmi? Pýtali sme sa ekológa, ako sa kreslia diaľnice (v článku je opsán proces jak se má běžný člověk vyznat v tom jestli přes jeho pozemek někdy povede dálnice) :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

2 rozhovory (nejde o nějaké protichodné názory):

:arrow: s ministrem dopravy: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5677
:arrow: se šéfem VÚD (výskumný ústav dopravný): http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5682

ministr mluví o dopravě jako o celku, ale převážně o dálnicích, silnicích a nálepkách, šéf VÚD hlavně o dálnicích D1/D4 při Bratislave
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Aktuální stav rozestavěnosti dálniční sítě na Slovensku

pro jednoduchost bez přesného km staničení, jen v přibližném stavu

staví se celkem 148 km dálnic a rychlostních silnic (bez prací na rozšíření D1)
90% v plném profilu
ve stavebních nákladech přes 3,2 mld. € (bez prací na rozšíření D1)
tedy asi 21,76 mil. € / 1 km

na D1 se staví celkem 54,5 km :arrow:

JZ obchvat Žiliny
D1 Hričovské Podhradie - Lietavská Lúčka ... 11,3 km (tunely Žilina 0,7 km, Ovčiarsko 2,4 km)

spojení Žiliny a Martina
D1 Lietavská Lúčka - Višňové - Dubná Skala ... 13,51 km (tunel Višňové 7,5 km)

obchvat Ružomberka
D1 Hubová - Ivachnová ... 15,27 km (sesuv v tunelu Čebrať změní jeho trasu a prodlouží se, prozatím 2 km)

obchvat Košíc
D1 Budimír - Bidovce ... 14,4 km

poznámka: v procesu rozšíření je dalších 36 km u Bratislavy, jízda je umožněná v režimu výstavby v 2x3, ale bude se ještě celé upgradovat a vylepšovat, částečně až na 2x4

na D3 se staví celkem 25,5 km :arrow: (větší část je v 1/2 profilu; v úseku od Svrčinovca)

SZ obchvat Žiliny
D3 Žilina, Strážov - Žilina, Brodno ... 4,3 km (tunel Považský Chlmec 2,2 km)

D3 Čadca, Bukov - Svrčinovec ... 5,7 km (smlouva je podepsaná, výstavba se začne do konce roku)
D3 Svrčinovec - Skalité ... 12,3 km (tunely 1-tubusové Svrčinovec 0,4 km a Poľana 0,8 km)
D3 Skalité - hranica SR/PR ... 3,2 km (částečně v provozu)

na D4 se staví celkem 26,6 km :arrow:

obchvat Bratislavy
D4 Jarovce - Ivanka, sever ... 22,6 km (PPP)
D4 Ivanka, sever - Rača ... 4 km (PPP)

na R2 se staví celkem 9 km :arrow:

R2 Zvolen, východ - Pstruša .. 7,9 km

součást obchvatu Košíc
R2 Hrašovík, križovatka – Košické Oľšany, křižovatka ... 1,1 km (v rámci D1 Budimír - Bidovce)

na R7 se staví celkem 32,6 km :arrow:

R7 Bratislava, Prievoz - Ketelec ... 7 km (PPP)
R7 Bratislava, Ketelec - Dunajská Lužná ... 8,2 km (PPP)
R7 Dunajská Lužná - Holice ... 17,4 km (PPP)

Shrnutí:

*staví se celkem 148 km dálnic a rychlostních silnic
*staví se 5 tahů: D1, D3, D4, R2, R7
*staví se ve 4 krajích: Bratislavský, Trnavský, Žilinský, Banskobystrický
*staví se i s tunelem Čebrať 7 tunelů (12 tubusů) v celkové délce v rámci sítě 16 km
*všechny tunely se staví v Žilinskom kraji
*celkem 59 km se staví formou PPP
*zásadní podíl na financování výstavby mají EU fondy a evropské finanční nástroje
*staví se nejdelší dálniční tunel (Višňové)
*staví se nejvyšší mosty (na D3 Svrčinovec - Skalité) na celé síti

V rámci tendrování je 1 úsek:

JZ obchvat Prešova
D1 Prešov, západ - Prešov, jih ... 7,9 km (tunel Prešov 2,2 km)
úsek je vytendrovaný, ale musí se dopracovat EIA, až poté bude zajištěno financování přes EU a až poté se podepíše smlouva, předběžně je známý vítěz, ale není nic více dáno

Závěr ode mě: Po dostavbě toho co všechno je ve výstavbě (včetně tunelu Čebrať a Čadca, Bukov - Svrčinovec) bude mít Slovensko v provozu dálniční síť o rozsahu 870 km. S JZ obchvatem Prešova cca. 880 km. Bude se psát další přelom dekád. Slovensko stále nebude mít na svém území souvislé propojení dvou největších měst. Magické číslo 1.000 km bude ještě na míle vzdálené, pokud se nezabere v přípravě a nedořeší se další financování, protože EU fondy pokryjí nanejvýš několik desítek km a PPP není jisté a navíc i jeho příprava trvá roky, než se řádně připraví, vyhlásí mezinárodní tendr, vše se posoudí, finančně uzavře a projektuje a teprve poté se staví. Není to tedy skutečný nástroj urychlení, ale pouze pomocná ruka do výstavby sítě. Nyní je relativní spokojenost, ale realita je, že výstavba nepřináší kontinuální odevzdávání do provozu, mnoho úseků má neustálé problémy od nedostatečné legislativy v rámci neplacení dodavatelům a subdodavatelům až po sesuvy a různá neštěstí zaviněné do doteď nevyřešenými faktory (pád mostu, úmrtí dělníků atd.). Staví se nároční úseky, které ale mohli být ve valné většině již v provozu. Slovensko dobíhá jeho politická minulost v rozvoji sítě. Není to dobrý stav a do roku 2025 se nedá očekávat zlepšení, protože teprve kolem roku 2020 budou k dispozici úseky, které hodně vyřeší, ale zase nebudou mít návaznost a budou chybět další úseky a to, zda se bude masivněji budovat v jednoduchším terénu a zároveň se zajistí dostavba obchvatu Bratislavy a chybějícího úseku na D1 (Turany - Hubová) bude záležet od reálních kroků ministerstev dopravy, financií a NDS. Kdybych to měl oznámkovat, tak dám 3.

v rámci tohoto spracování jsem upravil mnoho vláken v jejich úvodních příspěvcích jak aktuální stavy rozestavěnosti a kde tu posunul datum zprovoznění atd.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
kot
Příspěvky: 10365
Registrován: 17.6.2010 0:19:32

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od kot »

2 dialničiar : Díky za kompletní shrnutí výstavby. Čísla jsou opravdu impozantní. Až dojde ke kompletnímu zprovoznění na D1, bude to opravdu bomba. Vím, že to ještě "chvíli" potrvá, ale je to v běhu. Až se ještě rozjede obchvat Prešova... :kladivo: .
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Pak stále zůstává mina v podobě Turany - Hubová. Ale není za co, bylo to potřebné někde sepsat.

Nový ministr dopravy by rád sloučil NDS a SSC :arrow:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5688

*oddělení způsobilo navýšení výdajů na provoz NDS, přičemž stačílo zesílit kapacity SSC
*záměr, že NDS bude jako ASFINAG a dluh nepůjde do státního dluhu v Bruselu neprošel

Stát lépe hospodaří, vláda navrhuje zvýšit výdaje na dálnice :arrow:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5694

*vláda by chtěla přesunout zdroje z jiných OP, protože ten stávající na dálnice je takřka zakontrahován, to se ale EU nelíbí
*jiné možnosti financování ve větším prozatím nejsou, takže vláda chce více zadlužit zemi, když má Slovensko rekordně nízké úrokové sazby
*vláda jedná s opozicí o odbrždění stávající hranice zadlužení země

Kromě již financí v ministerstvu dopravy pro dálnice (NDS) směruje dodatečná suma na obchvat Bratislavy (D4, R7) na výkup pozemků v tomto roce. Tato částka se pro další roky rovněž uvolní na další cíle. Na odkazu je seznam prioritních úseků D/R, na které nejsou další peníze.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Rio13zm
Příspěvky: 458
Registrován: 21.1.2015 19:34:41

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Rio13zm »

v roku 2008 urobila TV Markiza experiment, ktora trasa medzi Bratislavou a Kosicami bude najrychlejsia: severna, juzna alebo madarska.
EDDo.stahovanie_naroda_web_trasy_jpg.jpg
EDDo.stahovanie_naroda_web_trasy_jpg.jpg (61.37 KiB) Zobrazeno 13285 x
v roku 2014 po dostavani dalsich usekov na severnej (D1) aj juznej trase (R1) sa experiment zopakoval.

porovnanie 2008 a 2014:

severna: 470km 6:45 ---> 471 5:38 : po dostavani D1 okolo Popradu je trasa dlhsia o kilometer, ale casova uspora 1:07
juzna: 415km 5:30 ---> 415km 5:12 : trasa je rovnako dlha aj po dostavani R1 okolo Nitry, casova uspora 18 minut
madarska: 515km 6:00 ---> 488km 5:14 : dokoncili sa useky na Budapestianskom obchvate a to trasu skratilo o 27km a usetrilo 46 minut

este link: http://www.tvnoviny.sk/domace/1776518_r ... te-nestalo

zajtra 16.12.2016 bude tretie kolo
kot
Příspěvky: 10365
Registrován: 17.6.2010 0:19:32

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od kot »

Díky za příspěvek. Minulý víkend jsem si na vlastní kůži vyzkoušel objížďku v mlze a sněhu přes Těrchovou a zpátky přes Sorošku a Nitru. Tak už mi příště chybí jen to Maďarsko. Kromě toho Strečna asi největší problémy opravdu přinese momentální počasí na té které trase...
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Slovensko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Další úseky určené na možnou výstavbu jsou ty, které jsou nejlépe připravené do tendrování a jsou to:

R3 Tvrdošín – Nižná
R2 Košice, Šaca – Košické Oľšany
R4 severný obchvat Prešova, I. etapa

Do PPP jako do alternativního financování (pokud se jiný zdroj nenalezne) se připravují:

D1 Turany – Hubová
R1 Banská Bystrica – Ružomberok
dokončení D4 směrem na ČR
pokračování R7 směrem na Nové Zámky a Nitru

Zdroj: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5718
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Slovensko“