Chorvatsko všeobecně

Odpovědět
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Nová interaktivní mapa HAK: http://map.hak.hr/?lang=hr&s=mireo;road ... ;6;13;0;;1

A pozor, ode dneška se zvyšuje mýto na dálnicích ve správě HAC. :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

HAC prý zdražil na některých úsecích i o 13,5% nebo i 25% atd., taková kritika se nedávno nesla médiami v zemi. Úsek Križ - Zagreb zdražil z 15 na 17 HRK. Úsek Križ - Ivanić Grad ze 4 na 5 HRK.

A co na to HAC? Odpovědí je, že ano, ale je to tak v pořádku. Stále jde o propočet na 1 km, exit k němu dle návaznosti a co je hlavní, HAC již zaokrouhluje na celé kuny. Celý výpočet HAC neposkytl, i nadále se drží celkových tras a návaznosti propočtu na 1 km, který byl 0,46 HRK na 1 km a ARZ měl cenu 0,483 HRK na 1 km a tedy změna na 1 km činí opravdu nárůst o 5%.

Obyvatelé hlavního města a okolí reálně platí více.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:48:06, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Byl vyhodnocen 1. týden od zvednutí mýta na dálnicích ve správě HAC :arrow:

*po dálnicích projelo i tak o +9,81% více vozidel než ten samý týden v roce 2016 a potvrzuje se tak neustále zvyšující se zájem o Chorvatsko; od 3.4. do 9.4. projelo po dálnicích HAC a ARZ celkem 920.000 vozidel
*mýtné, které zdražilo na sítí HAC o 5% se vybralo v rámci HAC a ARZ na úrovni 42,1 mil. HRK, tedy o 6,5 mil. HRK více, tedy o +18,1% více oproti předešlému roku

Dále, ministerstvo dopravy informovalo, že systém slev přes ENC zůstává pro letošní rok zachován, tedy úsporu můžete dosáhnout v rozmezí 21,7% až 33,4%, ale tento rozsah se sníží od roku 2018. Bude záležet na tom kolik se vybere na mýtném po letošních úpravách.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:48:54, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Vývoj hospodářství:

Ekonomika :arrow:

To nejdůležitější je, že v roce 2016 dosáhl růst HDP rekordní úrovně od roku 2007 a to +2,9%. Původní odhad byl na úrovni +2,1%. Ekonomika tak dosáhla v roce 2015 zřejmě dno po dlouhé recesi. Na letošní rok odhaduje MMF růst na stejné úrovni +2,9% (banky a místní instituce od 2,7% do 3,5%, EU 3,2%).

Nezaměstnanost se pohybuje na úrovni 14%, přičemž pro rok 2017 se prognózuje na 13,9%, pro rok 2018 na úrovni 13,5%.

Díky hospodářským a finančním (daňová) reformám a růstu HDP klesá státní dluh. Ale i nadále je velmi vysoký a pohybuje se stále na úrovni 80-83% HDP (koncem roku 2016). Na porovnání v tom samém čase je dluh Slovinska 83%, Maďarska 74%, Polska 53%, Slovenska 52%, ČR 39% HDP. Průměr € zemí je 92%.

Rozpočet pro letošní rok vychází z růstu HDP na úrovni +3,2% HDP a má mít deficit na úrovni 1,9% HDP nebo 6,8 mld. HRK; asi 24,5 mld. Kč.

Největší problém státu je vysoká emigrace především mladší generace, reální úbytek obyvatelstva a stárnoucí populace s problémem udržení důchodového systému a zdravotnických služeb. V hlavní letní sezóně je dokonce již nedostatek pracovníků.

Energetika :arrow:

Chorvatsko investuje nebo společnosti investují do rozvoje petrochemického průmyslu v tomto období značné peníze. Pomalu napředuje obří LNG projekt plovoucího terminálu na ostrově Krk (více tady) a vláda nedávno informovala a potvrdila, že hodlá odkoupit od společnosti MOL celý podíl INA. Hledají se na to zdroje (Chorvatsko zdroje má, něco odprodá atd. skrátka peníze na to jsou) a INA investuje rekordní částky: udrží se v provozu rafinérie Sisak (tam se pracuje na plánech investicí) a 400 mil. USD směruje na další investice do technologické části rafinérie v Rijece; projekt pro zařízení na zpracování těžkých reziduí v rafinerii ropy se zahájí na podzim letošního roku. INA dalších 10 mil. € směruje na projekt Drava 2. V plánech jsou i další investice do prozkoumání lokalit a na zesílení těžby v již známých a rovněž se má posilnit maloobchodní prodej, přičemž již nyní disponuje sítí asi 400 ČSPH. Domácí výroba plynu přes INA stačí pokrývat poloviční spotřebu Chorvatska a INA hodlá posilnit i aktivity v oblasti plynu. Tyto aktivity již nyní tvoří asi 60% podíl výroby. INA vlastní i JANAF, což je Jadranský ropovod v délce 759 km, z toho na území Chorvatska je 610 km. Vláda v INA nyní vlastní cca. 45% akcií.

Cestovní ruch :arrow:

Rok 2015 přepsal rekordy. Rok 2016 přepsal i rok 2015.

Chorvatská národní banka uveřejnila, že v roce 2016 jsou příjmy ze zahraničního cestovního ruchu 8,635 mld. €. To je nárůst oproti roku 2015 o +8,5%. To znamená, že cestovní ruch se podílí na 1/5 HDP.

Dále jsou známé i fyzické ukazatele: počet turistů vzrostl o +8,7% a počet přenocování o +9%. Celkem Chorvatsko navštívilo v roce 2016 až 15,6 mil. turistů, přičemž ze zahraničí připadá 13,8 mil. (89%). Společně všichni turisté uskutečnili 78 milionů noclehů ve všech typech ubytovacích zařízení a průměrně v Chorvatsku strávili 5 dní.

Jako každoročně nejvíce zahraničních turistů přijelo z Německa (2,3 milionu, o 7% víc než v roce 2015). Následují Slovinci (1,3 milionu, o 9% více než v roce 2015), Rakušané (1,2 milionu, o 11% více než v roce 2015), Italové (1,1 milionu, o 1% více než v roce 2015), Poláci (758 tisíc, o 12% více než v roce 2015) a na šestém místě jsou turisté z České republiky (689 tisíc). Další místa obsadili Britové, Francouzi, Maďaři a Slováci. Mimo hlavní sezony objevují zemi turisté z Asie.

Turistů z České republiky přijelo loni méně a o jedno místo si pohoršili v pořadí zemí: Poláci je z pátého místa odsunuli na šesté. Uskutečnili 4,8 milionu noclehů při průměrném počtu 7 noclehů na jednoho turistu. Jejich podíl na celkovém počtu turistů klesl ze 7,3% na 5%.

I v loňském roce individuální turisté vedli nad organizovanými. Poměr je 9,6 milionu a 6 mil., tedy 63% a 37%. Podle typu ubytování se nejvíce turistů ubytovalo v hotelech, hotelových apartmánech a komplexech (6,5 milionu), v soukromí (5,8 milionu) a v kempech (2,6 milionu). V hotelech však uskutečnili méně noclehů než v soukromí: v soukromí 35,5 milionu přenocování a v hotelech 23,3 milionu přenocování. V hotelech strávili průměrně 3,6 dne, v soukromí se pak zdrželi v průměru 6,1 dní. Výrazně vzrostl počet turistů ubytování v soukromí: o 18% oproti roku 2015.

Z hlediska návštěvnosti dle regionů: nejvíce turistů zavítalo do Istrijské župy (3,8 milionu), Primorsko-goranské župy (tj. Kvarner, 2,7 milionu) a Splitsko-dalmatské župy (2,7 milionu).

Přepravenost na lodních linkách za rok 2016 Jadrolinija ovládá de facto téměř celou přepravu a je v rukou státu. Nyní běží obrovský program na obstarání 3-desítek nových plavidel. Stát vlastní i tzv. maríny - přístavy, což je velmi lukrativní společnost.

Z hlediska hospodářství je ovšem 18% podíl cestovního ruchu na HDP spíše ukazatelem chatrné ekonomiky v celé zemi, přičemž na tento stav se řadu let upozorňuje. Tento podíl je nejvyšší z celé EU; Malta a Kypr přesahují 10% HDP, jsou na úrovni do 15%. Řecko má tento segment na úrovni kolem 10%. A i současné investice značí, že tento sektor má prím, ale bez dalších náhrad. Navíc tak vysoký podíl si vyžaduje i enormní investice do kvalitních služeb v dopravě a je to tak i silně zatěžující jak personálně tak finančně, kdy mimo hlavní sezóny je mnoho objektů po celé zemi mimo provoz nebo s minimálním využitím. Vždyť až 60% přenocování se uděje během 7. a 8. měsíce. V cestovním ruchu jsou vidět i největší změny za poslední dekády; zesilují se investice do cyklochodníků, památek, agroturistiky ve vnitrozemí. Budují se ozdravné komplexy, sportovní areály s různým zaměřením. Hlavní dopravní infrastruktura je vybudovaná a v rukou státu, ale společností, které tento majetek spravují jsou silně zadlužené co státu komplikuje situaci pro další rozvoj.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Krátká analýza: proč je na tom chorvatské stavebnictví tak špatně? Proč mají existenční problémy kdysi největší chorvatské společnosti?

chorvatské stavebnictví se dlouhé období rozvíjelo díky 2 faktorům; země byla po válce a důraz se kladl na posilnění služeb pro rozvoj cestovního ruchu kam spadala výstavba nové dopravní infrastruktury se zaměřením na dálnice, silnice a námořní infrastrukturu

ze začátku získalo Chorvatsko pomoc od USA; americké inženýrské kapacity, stavební kapacity a know-how pro výstavbu dálnice; již tehdy navzdory nízkým cenám prvních km ve vlastní režii byl problém s platbami za práce ze strany chorvatského státu a často bylo pohroženo, že výstavba ustane

od začátků prošlo několik let a pro mnoho místních stavebních firem nastal zlatý věk, který později při prvních skrtech přinesl ostrý boj mezi středně veliké a největší, ale dnes jsou v problémech všechny; některé mají 1/3 původních zaměstnanců, některé jsou po konkurzech ve zcela omezeném režimu fungování a v obrovských problémech je dnes stavební jednotka Viadukt, která se dokonce musí stahovat z aktuálně rozestavěných silnic a mostů, co je něco co nemá obdobu a napovídá, že situace je velmi špatná; odnáší si to ale i stát, protože mnoho staveb musí mít naplněn harmonogram realizace, aby stavba dostávala pravidelné tranže ...

konečné zhroucení stavebnictví v Chorvatsku je tady :arrow:

Chorvatsko ztrácí největšího stavebního obra, Viadukt Zagreb. Již předtím se zredukovala kapacita v Konstruktor Split. I to vyvolalo problémy v omeškání na jejich stavbách silnic a dálnic. Do popředí se dostává "zabydlená" společnost Strabag, která je velká a nemá jí kdo reálně konkurovat.

Boom stavebnictví se začíná v roce 2001, kdy se zahájila respektivě šla do zahájení již brzo velká část dálnic, hlavně ta do Splitu. Konec zlatého období je rok 2009, kdy se sice ještě poklepalo pokračování na Dubrovnik, most Pelješac atd., ale už bez finančního krytí, kdy byla finanční krize a kdy se začalo naopak velké zadlužování dálničních společností, aby se dalo splácet úvěry za předešlé roky a ještě do 2012 se držela jakási euforie, že tohle špatné období pomine, ale do problémů se dostala chorvatská ekonomika jako celek a problémy trvají až do konce roku 2015 a dálniční společností jsou na pokraji bankrotu se záchranou ze Světové banky, EBRD atd., takže i nadále není prostor pro větší výstavbu.

Z finančního hlediska Konstruktor Split měl tržby v roce 2001 na úrovni 388 mil. HRK, ale v roce 2008 již 2,4 mld. HRK. Viadukt Zagreb 436 mil. HRK a poskočil na 1,6 mld. HRK. Dalekovod se z tržeb 500 mil. HRK dostal na 2,3 mld. HRK. Hidroelektra z 300 mil. HRK na 1,2 mld. HRK. Důležitým rokem nebyl jen začátek výstavby dálnic, ale i rok 2004, kdy se povedlo "odstavit" Bechtel. Tyto společnosti dokáží za několik let investovat nevídané peníze na svůj vlastní rozvoj, na marketingovou prezentaci (sponzoring mnoha (i politických) aktivit).

Síť dodavatelských společností šla ještě více nahorů: splitský Skladgrandji měl v roce 2003 tržby 15 mil. HRK a v roce 2008 již 534 mil. HRK. To je 35x více. A dokonce v roce 2008 vykázal zisk 109 mil. HRK. Byl dodavatelem prací mnoha firem pro mnoho úseků, protože hlavní společnosti ani navzdory jejich růstu nedokáží uspokojit zadávání nových zakázek. Tyto hlavní firmy dokonce vyhlasovali, že mají bankovou záruku na 1 mld. USD na výstavbu černohorské dálnice, což tehdy bylo ve všech médiích. Všichni se smáli, že omdeškání dodavatelům a subdodavatelům je nanejvýš 1 den.

Ovšem již v roce 2012 byla situace opačná: Skladgrandja, Dalekovod, Viadukt, Konstruktor, Hidroelektra mají celkové tržby 4 mld. HRK se ztrátou 366 mil. HRK. Celkově za 3,5 roku se dostali ještě ze zisků 300 mil. HRK do ztrát 366 mil. HRK. Dalekovod již v roce 2010 byl v zisku jen 2,8 mil. HRK a v roce 2011 vykázal ztrátu 227,3 mil. HRK. Jako subdodavatel nejvíce pociťoval omeškání placení za vykonané práce. V roce 2011 mu dokonce zablokují účty. Do propasti směruje i Konstruktor Split. O tom, kam se podějí předešlé zisky se mlčí a vina se dává na světovou krizi. Banky najednou odmítají poskytovat úvěry jako doposud. Viadukt se ale ještě drží a chce vytěžit ze situace zesláblé konkurence.

I tady se ale dá nalézt, že výstavba dálnic a silnic pokračuje navzdory krizi. Nejvíce jí podporují i nadále EBRD a EIB. Tyto banky si ale vynucují dodržování pravidel soutěže. Evropě dlouho překážel přístup USA k výstavbě dopravní infr. na Balkáně, protože se obcházela EIA a další směrnice. Pak když tedy USA nepůsobilo, tak zas překážel nacionalizmus a protežování místních firem ušitím podmínek pro ně. I když Chorvatsko vpustilo menší koncesionáře ze zahraničí na výstavbu a provozování dálnic na Istrii a spojnici v rámci dálnice A2 a snažil se zde prosadit i Strabag.

Aby se dalo udržet stavebnictví, tak v roce 2010 místní společnosti vymýšlí plán jak to všechno udržet. Otcem myšlenky je dle mnohých nováček na trhu Osijek Koteks (který s dohledáním začíná ve velkém nahrazovat původní stavitele). Plán, který hraničí se vším. Hlavní kritérium soutěží je cena a tak se budou dávat nejnižší nabídky. Jediný cíl bylo získávat stále nové zakázky od všech hlavních hráčů: HAC, ARZ, HC (I. třídy včetně přivaděčů). Ceny tak jdou najednou o 20-30% nadole. Je to na hranici dumpingu. Dle zákonů ale vítěz okamžitě dostává 10% z nákladů od investora jako zálohu na zahájení prací. Tyto peníze často okamžitě směrují na vyplacení starých závazků nebo doplacení dodavatelům nebo na vyplacení firemních objednávek na techniku nebo na objednaný materiál atd. S každou další zálohou se platí staré dluhy. Nedá se to ale dělat donekonečna, čekalo se na hospodářský zázrak, ale bohužel rokem 2016 se do problémů dostává Viadukt a v roce 2017 na něj dolehne to co na mnoho jiných a to i navzdory oživování společnosti v minulých letech, snižování počtu zaměstnanců atd. Co se stalo v roce 2016 se již povedlo rozplést: Hrvatske Ceste zadal zakázku na "brza cesta Zagorje", v očekávaných nákladech 240 mil. HRK. Došlo 9 nabídek v rozmezí 150 - 190 mil. HRK a další od Viaduktu, který nabízel 144 mil. HRK, tedy o 60% méně oproti odhadu. To všichni považují za nemožné to postavit. Viadukt ale uvažoval zcela jinak; potřeboval uhradit 14 mil. HRK na další práce, tedy na dluhy z minulosti, aby se mohl společně s Bouygues účastnit na Y dálnici Bina Istra. To by přineslo další peníze a rozvoj. Zároveň Viadukt očekával řádově desítky mil. € jako vyspořádání se s Líbyi za ukončení války a nějakou výpomoc a techniku, takže by se společnost dostala zpátky k síle. Bylo to již jen takové oddalování konce, neřešilo to reální výstavbu rychlostní cesty u Zagorje. Bohužel ale s Afrikou dohoda nedošla a objevují se problémy s výstavbou mostu Čiovo u Trogiru. Dále i problémy s plněním výstavby mostu Drava (A5) a nakonec se pro neustálé rušení tendrování (zachyceno ve vláknu k A5 to je) na most Svilaj (A5) nedostávají další peníze v podobě dalších 10% ... a společnost Viadukt, která jako jediná chorvatská společnost pozemního stavitelství přežila velkou krizi 8 dlouhých let bez větších dluhů v bankách a disponuje s kvalitními smlouvami i v zahraničí, disponuje sítí kamenolomů a asfaltových obaloven padá k zemi v letošním roce. Jako chyba se jeví i počet zaměstnanců 1.300, kdy nyní jí reálně stačilo 700. Její rozjednané zakázky a obchodní smlouvy v Líbyi jsou lukrativní a otázní je jen to kdo jí dokáže koupit. O výstavbu mostu Čiovo již došla, na mostě Svilaj, který realizuje došla o % shotovení ve prospěch BiH partnera. Bublina, která se začala v roce 2010 vydržela 6 let. Viadukt obstaral i novou techniku. Stačí ho koupit, restrukturalizovat a může pokračovat i nadále. Konstruktor Split se zmenšil a téměř na trhu nepůsobí, i když jeho reference jsou samozřejmě enormní. Nyní musí chodit s dalšími společnostemi do tendrů. Hidrolektru koupil ruský miliardář a společnost se stále transformuje a hledá si místo na trhu. Osijek Koteks koupila Alpine Bau, jenomže ta sama se nedávno zhroutila. Dalekovod je z nejhoršího venku, ale realizuje další práce hlavně v Norsku a zdaleka ne takové objemy. Skladgrandja Split je i nadále ve velkých problémech. Zagorje Tehnobeton rovněž jenom živoří, Ceste Varaždin jsou v majetku španělské Comsa.

Stávající chorvatské stavební společnosti musejí do větších tendrů jít s jinými firmami. Společně navzájem jim to již nejde. Na obří tendr mostu Pelješac to dokázal Viadukt s Bouygues, ale vítěz je prozatím neznámý. Z Viaduktu navíc odchází to nejdůležitější: vysoce kvalifikovaný stavební personál.

Z hlediska další dekády to ale již nebudou dálnice a silnice, které mají dominovat chorvatskému stavebnictví. Bude to výstavba vodovodů, kanalizace, ČOV. Chorvatsko se zavázalo, že do roku 2023 bude mít každá obec od 50 obyvatel zdroj pitné vody a další parametry ke kanalizacím a ČOV značí investice 3,5 mld. €. Nyní již běží na mnoho z nich soutěže, někde se již i staví.

Analýza zároveň poodhalila kdo nahradí místní společnosti z hlediska zisků; Strabag je na trhu delší čas. Ale jsou zde ještě i OHL, Comsa a Swietelsky. V případě OHL a Comsa tyto společnosti tendr pouze vyhrají a následně si najímají další zhotovitele; nedisponují zde technickým ani personálním zázemím.

http://www.ncs.hr/hr/konacni_slom_iluzi ... /12304/7_2
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:49:39, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odkaz je neplatný, ale jeho odstranění by poškodilo obsah příspěvku
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Vláda předběžně schválila plán pro rozvoj státních silnic, silničního sektoru do roku 2020, přičemž má rozpočtované náklady 17 mld. HRK. Nic víc ale prozatím k dispozici není. Omeškání je půlroku, protože poslední platný byl na roky 2013 - 2016. Sektor silničních podniků je v dluhové krizi a kromě toho se musela vláda věnovat opravdu důležitým investicím a navíc došlo k předčasným volbám. Jisté ale je, že mnoho projektů se seskrtalo nebo se budou řešit levněji, aby se vůbec nějaká činnost v regionech provedla. Z té částky, která mj. odpovídá asi 2,2 mld. € směruje 9 mld. HRK na státní silnice s projektem mostu Pelješac. Ten má stát cca. 420 mil. €, takže tvoří 1/3 objemu z tohoto segmentu a bude to zcela dominantní projekt, i když ty celkové investice jsou ještě stále velké na to v jakém stavu Chorvatsko tu silniční síť má. Ze zákulisí možno říct, že se schvaloval finanční objem a dodatečně se řeší projekty a jejich technická řešení. Je to prvně naopak, protože doteď se řešilo co se postaví a následně se sestavil finanční rozpočet, co ale dluhy v silničním sektoru neumožňují. Vláda navíc v celém balíku podpoří i župní a lokální silnice a to již přímo souvisí s reformou celého silničního sektoru.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:49:52, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Plán výstavby a údržby silnic pro období 2017 - 2020, detailněji:

Základní rozdělení výdajů :arrow:

*plán byl přijat HR vládou ve čtvrtek 11.5.2017
*celkový balík činí 17 mld. HRK, z čeho:
- celkem 55,2% směruje na státní silniční síť (stejně jako v 2013 - 2016 již státní silnice dominují)
- celkem 28% směruje na dálniční síť
- zbytek 16,8% směruje na župní a lokální silnice
*na dálniční síť se tedy dostane 4,77 mld. HRK, přičemž:
- částka 2,551 mld. HRK směruje na novou výstavbu dálniční sítě
- částka 1,19 mld. HRK směruje na vylepšení a opravy dálniční sítě
- částka 1,029 mld. HRK směruje na údržbu dálniční sítě
*na státní silnice se dostane 9,38 mld. HRK
- nová výstavba bude hrazená z EU fondů a dofinancovaná dalšími penězi dle poměrů financování
- na údržbu a opravy směrují peníze z prodeje PHM
- celkem se na novou výstavbu má dostat 5,71 mld. HRK
*na župní a lokální silnice směruje 2,834 mld. HRK
- tohle jsou zase peníze, které se plánují získat především z registrací vozidel a zpátky se přerozdělí

Tento program má zajistit lepší napojení regionů na dálniční síť, zlepšit celkovou dopravní situaci, zajistí vyšší služby v silniční dopravě, zvýší se bezpečnost silničního provozu a zároveň je program v souladě s přijatým plánem Strategie dopravní politiky a vyhovuje obchodní a finanční restrukturalizaci silničního sektoru. Program se ohání zlepšením napojení na evropskou dálniční dopravní síť, ale tím se myslí výstavba A5 a jak se dočtete dál, tak se ani nic moc více v rámci státních koncesionářů budovat nebude.

Realita plánu 2013 - 2016 a jeho skutečné plnění:
Snímka1.PNG
Snímka1.PNG (68.46 KiB) Zobrazeno 15207 x
Přehledy 2017 - 2020 :arrow:

Všeobecný přehled celkových výdajů do dálniční sítě dle všech koncesionářů; včetně státních silnic:
Snímka2.PNG
Snímka2.PNG (87.65 KiB) Zobrazeno 15207 x
To znamená, že do roku 2020 prostaví HAC celkem 1,2 mld. HRK, ARZ prakticky nic a Bina Istra 1,2 mld. HRK. AZM nic, tedy dostavba úseku s 1/2 profilem se nechystá. A za co chce vláda odkoupit ten podíl také není zřejmé. Z hlediska realizace v HAC se pak jedná o především dálnici A5.

Dále se má připravit elektronický výběr placení mýta, ale se zavedením se počítá až od let 2020/2021.

Detailní přehled stavebních investicí v státní dálniční síti; dominuje A5
Snímka3.PNG
Snímka3.PNG (58.97 KiB) Zobrazeno 15207 x
Snímka4.PNG
Snímka4.PNG (62.25 KiB) Zobrazeno 15207 x
Snímka5.PNG
Snímka5.PNG (175.33 KiB) Zobrazeno 15207 x
Snímka6.PNG
Snímka6.PNG (67.03 KiB) Zobrazeno 15207 x
Snímka7.PNG
Snímka7.PNG (98.59 KiB) Zobrazeno 15207 x
Detailní přehled stavebních investicí v síti státních silnic; Pelješac tvoří 40%:
Snímka8.PNG
Snímka8.PNG (38.73 KiB) Zobrazeno 15207 x
Snímka9.PNG
Snímka9.PNG (87.54 KiB) Zobrazeno 15207 x
Snímka10.PNG
Snímka10.PNG (40.86 KiB) Zobrazeno 15207 x
Snímka11.PNG
Snímka11.PNG (83.56 KiB) Zobrazeno 15207 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Tady je sčítání provozu za rok 2016:

Všechny roky: https://hrvatske-ceste.hr/hr/stranice/p ... je-prometa
A99xLUU.png
A99xLUU.png (57.94 KiB) Zobrazeno 18672 x
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:50:57, celkem upraveno 1 x.
Důvod: aktualizace odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministerstvo turistického ruchu zveřejnilo data za prvních 5 měsíců:

*počet turistů dosáhl 3 mil. (+14%) oproti r. 2016 a počet přenocování na 9,3 mil. (+11%)
- z toho zahraniční turisté 2,4 mil. (+15%) a tito 7,7 mil. přenocování (+10%)
- z toho domácí +12% a jejich přenocování +13%
*2-ciferní nárůst je nad očekávaním
*již se ví, že vzhledem na zabookovanost bude rekordním i 6. měsíc
*z hlediska regionů dominuje Istrie a Split, bližší pohled:
- Istrie 2,56 mil. přenocování
- Split a Dalmácie 1,47 mil. přenocování
- Kvarner 1,42 mil. přenocování
- Dubrovnik s okolím 1,23 mil. přenocování
- Šibenik s okolím 409 tis. přenocování
*z hlediska národností/přenocování dominují:
- Němci 1,5 mil. přenocování
- Rakušané 951 tis.
- Slovinci 794 tis.
- Briti 568 tis.
- Italové 378 tis.
*z hlediska zařízení pak hotely:
- hotely 5 mil. přenocování
- domácí ubytování 1,5 mil.
- kempy 1,1 mil.

Ministerstvo dále zveřejnilo, že stoupá rekordním tempem výprodej lepších hotelů a to především turisty ze západní části EU. Stejně tak ale stoupá rezervace soukromého ubytování ze střední a východní Evropy a výjimkou není ani Balkán. Z dopravního hlediska se na nárůstu již značně podílejí i stále nové letecké linky, které spojují chorvatské destinace s mnoha hlavními městy. Novinkou je let Dubai - Zagreb. Ze Zagrebu se pak dá dostat po dálnicích kamkoliv je nutno. Ministerstvo zároveň navázalo spolupráci s desítkami zahraničních novinářů, kteří píší o cestovním ruchu v Chorvatsku a vydávají k tomu různé publikace.

Absolutní rekord z hlediska zvýšené návštevnosti zažívá Dubrovnik. Ten za prvních 5 měsíců navštívilo o 18% více turistů oproti roku 2016. Je to dáno již i neskutečným návalem v hlavní sezóně. Z hlediska přenocování je zde nárůst o 20%. Číselně jde o 274 tis. lidí a 830 tisíc nocí. Dominují občané těchto států: Británie, USA, Chorvatsko, Francie, Německo, Rakousko, Jižní Korea, Španělsko, Bosna a Hercegovina a Finsko.

Letošním rokem hledají hotely a další služby cestovního ruchu o 20.000 více lidí oproti roku 2016; nejvíce jsou požadované profese: číšník, kuchař, služka, komorník, zahradník, pomocní síla v kuchyni, recepční, animátor, ostraha pro bazény, vedoucí sportových aktivit a dělníci pro agroturistiku do vnitrozemí. V cestovním ruchu se již točí takové peníze, že stávající pracovní síla a tedy i nová často bydlí zcela zdarma v rámci ubytovacích kapacit a stejně tak je to i se stravováním a není to na úkor mzdy.

Chorvatská policie i letos přivítá mnoho zahraničních policistů pro lepší odkomunikování a vyřešení problémů v rámci hlavní turistické sezony. De facto na reaguje každý stát, ze kterého cestuje více jeho občanů právě do Chorvatska. Chorvatská policie se zároveň zaměřuje na speciální kontroly pro zajištění bezpečnosti a řadu let nasazuje do terénu jak značně viditelné hlídky tak i mnoho policistů v civilu. V rámci center měst a pobřežních zón přibývají i kamery, které pomáhají rozpoznávat kapsáře atd. Z hlediska nadnárodních akcií typu festivaly elektronické hudby je zde celoevropská spolupráce zaměřená na prevenci drogové trestné činnosti. Dopravní policie se zaměřuje od roku 2016 kromě dodržování MPR na rizikových místech i na sledování únavy řidičů.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

z rozhovoru s ministrem dopravy, nedá se to rozčleňovat do jednotlivých vláken, protože se to prolíná, já to zde jen volně přeložím bez zadání otázek již jen jeho fakty:

Most Pelješac:
*původní most, který se i začal budovat neměl finanční krytí a v parametrech 4-pruhu s odstavním byl rozhodně více reprezentativní a počítalo se s ním jako s obejítím BiH, ale právě pro nezajištěné finance se muselo s výstavbou pro krizi skončit a nový most bude sice méně okázalý a užší pro skutečný provoz, nebude to dálniční most, ale most v rámci silnice I. třídy, ale stále je to 1 z 5 největších mostů z hlediska realizace projektu
*na podzim se vybere zhotovitel (to nejpozději) a nejpozději do roku 2022 bude celý projekt v provozu (možná i datum 2021)
*most odčerpá téměř všechny zdroje v rámci EU fondů na silniční projekty
*realizace mostu zajistí zcelení chorvatského území

EU fondy:
*ministerstvo dopravy aktivně lobbuje za přesun prostředků z jiných částí v rámci dopravy na silniční projekt Split - Stobreč - Omiš, protože je to aktuálně největší zpomalení na Jadranu v jižní polovině, když se odečte problém s mostem Pelješac
*v rámci EU fondů sa značně podporuje sektor železnic
*zakontrahování dopravních projektů za poslední měsíce činí částku 2,4 mld. HRK (z celkových nákladů na projekty 3,5 mld. HRK) a to v tom není žádný silniční projekt ale pouze železniční tratě, letiště Dubrovnik a překladiska tovaru
*do konce letošního roku bude zakontrahování na úrovni asi 8 mld. HRK (cca. 1,1 mld. €)
*dále má Chorvatsko schváleno 19 projektů za 346 mil. € z CEF což je zakontrahování ve výši 77% z objemu: ty nejhlavnější jsou projekt i silnic v Rijece, most Svilaj na koridoru Vc, železniční trať do Maďarska, kontejnerový terminál v Zagrebu

Námořní infrastruktura:
*vláda investuje z EU fondů 150 mil. HRK na zcela nový projekt na vylepšení stávajících mol a kotvišť na chorvatských ostrovech, přičemž to jsou fondy a vláda doplatí 50 mil. HRK a projekt nese jméno zlepšení dostupnosti chorvatských ostrovů

Pokračování dálnice do Dubrovníku:
*s výstavbou se bude zcela jistě pokračovat, ale systematicky se nejdříve postaví most Pelješac a poté v novém programovacím období se zapracuje pokračování výstavby dálnice a nejen po Dubrovník, ale až po hranice s Černou Horou
*ve stávající situaci s dluhem v dálničních společnostech ve výšce 5,2 mld. € je nemyslitelné tuto dálnici budovat bez podpory EU fondů nemluvě o celkovém zadlužení Chorvatska
*Chorvatsko lobbuje za trasování formujícího se koridoru Jadransko-Jónské moře přes území Chorvatska

Most u Trogiru:
*zachová se financování přes EU fondy, ale žádá si to novou smlouvu na celý projekt vzhledem k neplnění původní, je to jediná forma jak zachovat financování z EU fondů tak, aby Chorvatsko nemuselo projekt proplatit
*jediné co se stane je to, že stávající stav mírně zkomplikuje letošní turistickou sezonu, ale nebude to prvně co se výstavba protáhne a omezí stávající provoz

Restrukturalizace dálničních dluhů:
*dohodu se Světovou bankou musí schválit parlament, ta již nyní schválila první tranži ve výši 350 mil. €, ale je nutno to potvrdit v parlamentě
*probíhá příprava na fuzi HAC a HAC-ONC, přičemž ihned odejde 150 lidí do důchodu a během dalších let postupně až do roku 2020 odejde 900 zaměstnanců, vytváří se postupný tlak na elektronizaci systému mýta, náklady na chod firem a údržbu klesnou letos o 7,5% a do roku 2020 celkem o 30%
*původní rozsah půjčky ve výši 1,2 mld. € nestačí a probíhají jednání o navýšení a momentálně se to pohybuje kolem 2 mld. €, aby to celé mělo smysl
*dálniční nálepka se nezavede, protože podniky musejí na dálnicích vydělávat a při známkách by se to nestalo, taková je situace, ale zrychlí se výběr mýta
zdroj: http://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska ... t/6216436/


Dále, Chorvatsko nebere na lehkou váhu odkaz od Islámského státu ohledně toho, že na Balkán toto seskupení nezapomíná (že Chorvatsko jsou "nevěrci, že provedli genocidu v Bosně a kromě Chorvatů jsou na mušce Srbi). Chorvatsko zesílilo ochranu hranic a tento stav trvá déle. Navíc je zde jazyková bariéra mezi moslimskou kulturou a Chorvaty. Kromě toho bezpečnostní sbory komunikují situaci v rámci Evropy. Celkový počet policistů je kolem 20.000. Chorvatsko již minulým rokem zesílilo a zavedlo opatření pro lepší ochranu turistů bez bližší specifikace, což je normální. Odbornící si nemyslí, že by země mohla být letos cílem čehokoliv a je to spíše snaha o vystrašení západních turistů.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

HAC zveřejnil statistiku provozu za uplynulý víkend ve srovnání s tím z r. 2016:

*nárůst provozu meziročně o +14,2% nebo 352.000 vozidel
*nárůst na mýtnem o +19,3% nebo 16,4 mil. HRK
*HAC upozorňuje na některé práce na své síti, které nebylo možno dodělat mimo sezónu
*pro další víkendy a celou sezónu se odhaduje další meziroční zvýšení provozu a tržeb
*HAC žádá řidiče aby pokud je to možno zbytečně neodstavovali vozidla v odstavním pruhu, ale aby dojeli na odpočívku
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:52:07, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Údaje k dálniční síti za rok 2016

i když já sám jsem uvedl na některé z předchozích stránek, že síť D/R s vybíraným mýtem je 1.336 km, tak Chorvatsko revidovalo ke konci roku 2016 síť v rámci HAC a ARZ (včetně úprav do HC) a ke konci roku 2016 je v Chorvatsku v provozu síť dálnic o rozsahu 1.313 km
HR1.PNG
HR1.PNG (34.45 KiB) Zobrazeno 19538 x
do provozu se v roce 2016 dostal úsek rychlostní silnice: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 17#p134417 , ale ten rovněž nespadá pod dálnice a jde tedy jen o to jak se to kategorizuje atd.
HR2.PNG
HR2.PNG (18.84 KiB) Zobrazeno 19538 x
Mosty a tunely na dálniční síti:
HR3.PNG
HR3.PNG (27.95 KiB) Zobrazeno 19538 x
Výstavbu vynechám, ale stát budoval již jen několik km dálnic (7 km) a 2x2 v rámci DC10.

Finanční údaje do stávající a nové sítě včetně zdrojů financování:
HR4.PNG
HR4.PNG (73.14 KiB) Zobrazeno 19538 x
HR5.PNG
HR5.PNG (37.16 KiB) Zobrazeno 19538 x
Provoz 2015/2016:
HR6.PNG
HR6.PNG (50.99 KiB) Zobrazeno 19538 x
Tržby ze zpoplatnění sítě:
HR7.PNG
HR7.PNG (62.06 KiB) Zobrazeno 19538 x
HR8.PNG
HR8.PNG (40.53 KiB) Zobrazeno 19538 x
Dopravní nehodovost:
HR9.PNG
HR9.PNG (65.5 KiB) Zobrazeno 19538 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

HAC zveřejnil statistiku provozu za uplynulý víkend ve srovnání s tím z r. 2016:

*nárůst provozu meziročně o +11,4% nebo 513.300 vozidel
*nárůst na mýtnem o +19% nebo 25,3 mil. HRK
*HAC upozorňuje na některé práce na své síti, které nebylo možno dodělat mimo sezónu
*pro další víkendy a celou sezónu se odhaduje další meziroční zvýšení provozu a tržeb
*HAC žádá řidiče aby pokud je to možno zbytečně neodstavovali vozidla v odstavním pruhu, ale aby dojeli na odpočívku

Oproti min. víkendu jde o nárůst provozu o 45%. :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Sch
Příspěvky: 221
Registrován: 26.3.2009 10:43:17

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Sch »

Díky za zajímavá čísla.Mě zaujalo srovnání s ČR (1400km zpoplatněno mýtem D+S, výnos 9,8mld. Kč + dálniční známky 4 mld Kč, celkem cca 14mld. Kč) Chorvatsko (1300km zpoplatněných dálnic výnos 344 mil. € = 9,2 mld Kč.).
A z toho mají zaplatit nejen údržbu, ale i splácet výstavbu. No nedivím se, že jim to moc nejde.
Bobek
Příspěvky: 1636
Registrován: 14.3.2009 6:43:59
Bydliště: MO

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Bobek »

To je dané i dramatickým rozdílem v podílu nákladní dopravy.
Království a půl princezny za 511.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Výnosy z mýtného přepisují rekordy stejně jak intenzity provozu a to předurčuje vzhledem k vyprodanosti hotelů i rekordní letní sezónu :arrow:

HAC:
*na dálnicích u tohto provozovatele vzrostl provoz oproti r. 2016 o posledním víkendu o 4,5% nebo 547.197 vozidel
*výnos na mýtném vzrostl o 10,9% nebo 27,7 mil. HRK bez DPH
*cena mýtného vzrostla průměrně o 4,4% a v období letní sezony vzroste o dalších 10% (i na síti ARZ)

Ministr dopravy očekává na základě nových propočtů za letošní rok výnos na mýtném 1,14 mld. € nebo 7,8 mld. HRK a tedy nárůst oproti roku 2016 o +13,5%. Přitom nárůst v roce 2016 oproti r. 2015 dosáhl +7%.

ARZ:
*na dálnicích a silnicích ve správě ARZ projelo 259.111 vozidel (+4,4%) a na mýtném se vybralo 11,9 mil. HRK bez DPH (+7,2%)

AZM:
*po dálnici A2 projelo 79.142 vozidel (+0,18%), AZM mýtné neudává

Bina Istra:
*po Istrijském Y projelo 121.989 vozidel (+4,3%), mýtné málokdy uvádí
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:52:52, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Nezapomeňte, od 1.7. se zvyšuje mýtné na dálnicích, mostech nebo silnicích ve správě HAC a ARZ o 10% s platností do 30.9. Metodika výpočtů je taková, že je to sice rozpočítané na km, ale i mýtnice k mýtnici, takže některé kratší úseky se třeba cenově nezmění a to i vzhledem k zaokrouhlovaní a to i směrem nadole. Ale všeobecně za jízdu Záhřeb - Split, která nyní stojí 181 HRK zaplatíme od soboty 199 HRK. Záhřeb - Rijeka podraží ze 70 HRK na 77 HRK. Jen zopakuji, že tato letní tarifa je zavedená pro rychlejší oddlužení dálničních firem.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:53:05, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Výnosy na mýtném i provoz jsou znovu vyšší za uplynulý víkend ve srovnání s rokem 2016 :arrow:

podepsalo se na tom hlavně zdražení o 10%
relativní pokles oproti předešlým týdnům je pro to, že to bylo hodně svátků a náběh prázdnin v Chorvatsku

HAC:
*provoz je vyšší o +5,3% (493.449 vozidel) a výnos na mýtném o +18,8% (27,2 mil. HRK bez DPH)

ARZ:
*provoz je vyšší o +0,8% (261.938 vozidel) a výnos na mýtném +15,3% (13,3 mil. HRK)

AZM:
*provoz klesl o -1,08% na 95.632 vozidel

Bina Istra:
*provoz je vyšší o +4,2% na 132.787 vozidel
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:53:19, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

O Chorvatsko stoupá prudce zájem. V rámci tzv. předsezónní návštěvnosti tedy za první půlrok sem došlo o 22% více turistů než v roce 2016 a počet přenocování se zvedl o 23%. :arrow:

*celkem zemi navštívilo 5,7 mil. turistů za první půlrok a počet přenocování je 22,9 mil.
*podíl zahraničních turistů se zvedl o 24%, domácích o 14%
*nejvíce přenocování se uskutečňuje na Istrii, v tomto období dominují hotely, takže jsou to regiony, kde je jich nejvíce; 2x více na Istrii oproti Splitsko-dalmatské župěň
*až 1/20 tvoří návštěvy hlavního města Záhřeb
*nejvíce turistů sem došlo z Německa, Rakouska, Slovinska a 30% nárůst činí USA; počet třech posledních je skoro jak počet z Německa
*samotný 6. měsíc vzrostl o 32% z hlediska turistů oproti r. 2016, nocování o +33%
*příjmy z turizmu za 1.Q rostou oproti r. 2016 o +2,3%, tedy +9 mil. €

Na větším příleve turistů se podepisují nové letecké linky na vylepšujících se letiskách, nových investicí do hotelů a do investicí do rozvoje mimo-koupacích aktivit. Cílem ministerstva cestovního ruchu je zajistit, aby bylo Chorvatsko turisticky zajímavé po celý rok s cílem příjmů v roce 2020 na úrovni 14 mld. €.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Výnosy na mýtném i provoz jsou znovu vyšší za uplynulý víkend ve srovnání s rokem 2016 :arrow:

HAC
*provoz vzrostl o +2% na 528.259 vozidel
*příjmy z mýta o +14,9% na 29,3 mil. HRK bez DPH

ARZ
*provoz +1,6% na 289.673 vozidel
*mýtné +15% na 13 mil. HRK bez DPH

AZM
*provoz klesl o -14,90% na 91.942 vozidel (-16.083 vozidel)

Bina Istra
*provoz stoupl o +1,2% na 138.958 vozidel


Vývoj turistů v zemi za prvních 8 dní 7. měsíce :arrow:

*počet turistů vzrostl o 8% oproti r. 2016
*počet přenocování stoupl o +15%
*Chorvatsko již naráží na nedostatek ubytovacích kapacit
- v letošním roku se investuje 800 mil. € do modernizace a nové výstavby hotelů
- do konce roku se zkapacitní nebo postaví 40 nových hotelů od *** do ***** s celkem 3.000 lůžkami
- stát začíná mít nedostatek pracovní síly pro cestovní ruch; chybí veškeré profese


Chorvatské ministerstvo cestovního ruchu plánuje zvýšit pobytovou taxi pro turisty (to je poplatek který je odváděn za každý den strávený v zemi ubytovacím zařízením) pro rok 2018 o 800%. Důvod je prostý, zájem o zemi roste tempem, na které již ani nepostačují standardní ubytovací zařízení a kapacity a zvyšuje se náročnost na odpad a udržování parkovišť kolem domů a hotelů a v turistických centrech. Bude to rozděleno do vícero pásem a nejdrahší bude s cenou 7-8 HRK na 1 den, tedy cca. 1€ za den pobytu. Pro reálné srovnání je pobytová taxa v Itálii mezi 2 až 7€, ve Španělsku od 0,45 do 2,25€, v Lisabonu se platí za pobyt 1€. Výška pobytové taxy se v Chorvatsku neupravovala od roku 1999. Takto vybrané prostředky nejsou příjmem státního rozpočtu ani žádného ministerstva, ale konkrétních turistických středisek, měst a obcí, národních parků atd. Dodávám, že za pobyt na moři na jachtě se platí novým poplatkem zavedeným v roce 2010. Na navýšení poplatku panuje všeobecná shoda.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:53:45, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Výnosy na mýtném i provoz jsou znovu vyšší za uplynulý víkend ve srovnání s rokem 2016 :arrow:

výrazně stoupl jak provoz tak výběr mýta díky zdražování cen mýtného

HAC
*provoz vzrostl o +4% na 608.155 vozidel
*mýtné vzrostlo o 33,3% na 34,7 mil. HRK bez DPH

ARZ
*provoz vzrostl o +9,5% na 307.657 vozidel
*mýtné vzrostlo o +39,8% na 11,5 mil. HRK

AZM
*provoz vzrostl o +3% na 111.689 vozidel

Bina Istra
*provoz vzrostl o +2,4% na 155.228 vozidel
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:54:00, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

V čase požární apokalypsy ve Splitsko-dalmatské župě přímo ve východní části Splitu a nejbližším okolí bylo v této lokalitě 40.000 turistů a v celé župě, ve které hořelo 17 požárů pak bylo 170.000 turistů. Záběry na požáry viděl snad celý svět ... navzdory tomu nikdo masovo nezrušil příjezdy sem. Ministerstvo cestovního ruchu ocenilo, že se naplnila veškerá spolupráce: že státní složky zasáhli, že se zapojilo místní obyvatelstvo, že se zachránili památky a že jak hotely komunikovali s turisty, tak i domácí se snažili upokojit turisty. Ocenilo ochotu ostatních pomoct, hotely, které se gastronomicky postarali o všechny a médiá, které vysílali živě o všem co se děje a to i v anglickém, německém a italském jazyce.

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 68#p149868
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 64#p149864

Stávající obsazenost hotelů ve Splitě je 98%, soukromé ubytování pak na úrovni 85% v apartmánech. V Podstraně bylo v čase požárů 6.000 turistů. Mnoho velvyslanectví (švédské, britské, irské, ...) rozposlalo svým občanům v Chorvatsku varovní SMS, aby sledovali média a zajímali se o dění ohledně požárů, tak aby se zaměřili jak na ty v této oblasti tak na ty co byli ještě teprve někde na silnicích.

I díky dálnicím se mohlo mnoho stovek hasičů rychle přesunout do Splitu. Až tato síla 800 hasičů, tedy zdvojnásobený stav + 100 vojáků z regionu a navíc díky masivní sociální kampani včetně zapojení lidí se zapojilo 5.000 obyvatel do uhašení téměř všeho. V poslední možné chvíli. (masivní kritiku zažívají politici, kteří všechno zlehčovali a zlehčují dodnes)
již návrat domů, do Záhřebu, ještě 100 km
již návrat domů, do Záhřebu, ještě 100 km
Snímka.PNG (1.02 MiB) Zobrazeno 18294 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Včerejším dnem bylo na území Chorvatska v rámci dálniční sítě vytvořeno na 60 km kolon. Nápor se očekával, ale vlivem několika DN se doprava skomplikovala již kolem 8:00 ráno a dle mnoha hlášení se cestování protáhlo jen na území Chorvatska o 3 až 7h. A to to platil zákaz pro nákladní dopravu.

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 41#p150141

http://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska ... a/6393686/
http://slobodnadalmacija.hr/novosti/hrv ... kilometara

Ani jeden článek neobsáhl všechny problémy a ani jeden není přesný co do maxim kolón/dob čekání, ale alespoň něco. Průběžně pro DN na jihu se odstavil tunel, to samé na severu atd. V rámci hraničních průchodů se v podvečerních hodinách protáhlo cestování na vstupech do Chorvatska na 4h ze Srbska, 2,5h z Černé Hory.

Kromě dálniční sítě, Záhřebu jako takového a hr. průchodů se velmi pomalu cestovalo i po polovině ostrova Krk, v rámci DC 8 kolem Rijeky, Senj, přes Kaštely, přímořský průjezd Šibeniku, Trogiru a Makarske, kde dokonce celý tah kolem Makarske byl na čas zpomalen pod 40 km/h.

Tunel Sv. Ilija byl několikrát odstaven pro nápor na platidlech. Z exitu Zagvozd byla kolona dlouhé hodiny. Nakonec se do problémů dostalo i několik vnitrozemských státních silnic, které dopravní servisy doporučili pro obcházky. Stalo se na nich několik nehod a jezdilo se 1 pruhem střídavě.

To vše doplněno o nával na ČSPH a všech odpočívkách. A k tomu na závěr celodení teploty vysoko přesahující 30 st. C., tedy na rozpáleném asfaltu ... doprava skolabovala i ve Slovinsku a v Rakousku/Německu směrem na Itálii/Chorvatsko.

Nyní je provoz zvýšený, ale kolony jsou ve směru ven z Chorvatska v několika lokalitách. 1h se zdržíte na mýtnici Lučko. Vstup do HR ze SRB se zkrátil na 2h (no ale i tak!).
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

V sobotu, kdy skolaboval silniční provoz vstoupilo/vystoupilo v rámci Chorvatska celkem 1,175 mil. lidí :arrow:

*do země vstoupilo 612.819 lidí
- z toho 579.755 lidí přišlo po silnici
- na území Chorvatska vstoupilo 164.994 automobilů, 4.542 nákladních aut a 1.559 autobusů
*z Chorvatska naopak odešlo 562.299 lidí
- odjelo 148.871 vozidel, 4.398 nákladních aut a 1.362 autobusů
*je to statistika za všechny hraniční průchody

Plus vnitřní provoz k tomu. :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Výnosy na mýtném i provoz jsou znovu vyšší za uplynulý víkend (21.-23.) ve srovnání s rokem 2016 :arrow:

HAC
*provoz vzrostl o +4% na 634.246 vozidel
*mýtné činilo 35,5 mil. HRK bez DPH (+17,8%)

ARZ
*provoz vzrostl o +3% na 314.670 vozidel
*mýtno činilo 16,4 mil. HRK bez DPH (+14,3%)

AZM
*provoz poklesl o -2,1% na 108.256 vozidel

Bina Istra
*provoz poklesl o -0,3% na 158.194 vozidel
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:55:33, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Chorvatsko“