Řešení dluhů silničního sektoru Chorvatska

Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Vláda schválila na svém zasedání úvěr z EBRD pro HAC v rozsahu 200 mil. € (celkem získává 250 mil. €, z čeho 50 mil. € směruje na restrukturalizaci firmy), přičemž za těchto 200 mil. € se nevydává pouhá záruka, ale stát je primárním dlužníkem, tedy nikoliv HAC, ale již stát. To byla požadavka EBRD vzhledem k situaci v HAC (společnost je předlužená a v případě problémů by se státní záruky řešili za úvěry postupně, což EBRD nevyhovovalo). Úvěr má odklad splácení o 2 roky. Dále vláda schvaluje proces dalších státních záruk v rozsahu 2x100 mil. € pro chorvatské banky vzhledem k faktu celkových finančních požadavků pro letošní rok, které jsou na úrovni 590 mil. €. Půjčka z EBRD se bude splácet 15 let. Co se týká půjček ze soukromých bank, tak úrok se tam pohybuje na úrovni 4,2%, úvěry se můžou splácet 8 let, přičemž 4 roky je možnost splátky odkládat. Těmito kroky je vyřešená základní finanční situace HAC pro rok 2016. Vláda i nadále jedná se Světovou bankou a hledá další možnosti, jak radikálněji řešit situaci v HAC.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:52:38, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Vláda schválila přijetí úvěru pro ARZ (Autoceste Rijeka - Zagreb) ve výšce 70 mil. € se splatností na 7 let s odkladem splácení o 2 roky se splátkami během 5 let ve 1/4 ročních splátkách. Na úvěr vláda vydává (další) státní záruku. Nemá to vplyv na chorvatský státní rozpočet pro rok 2016. ARZ musí letos splatit 77,7 mil. € úvěrů a 16,2 mil. € úroků. Nový úvěr směruje na splácení předchozích úvěrů.

Zdroj: http://mppi.hr/default.aspx?id=28257
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministr dopravy informoval, že vláda je v jednání se Světovou bankou (SB) ohledně velké půjčky až 1,8 mld. € určenou na refinancování nevýhodnějších půjček v cestním hospodářství. Ve výsledku se sníží splátky a prodlouží se doba jejich splácení. Ruka v ruce s tím ale musí probíhat restrukturalizace firem a privatizace 50% podílu HAC/HAC-ONC jakoukoliv formou (penzijní fondy, koncese atd.). Je to podmínka Světové banky. A bez půjčky ze Světové banky nastane v roce 2017 bankrot cestních společností, protože již letos půjčuje EBRD za speciálních podmínek a očekává rovněž restrukturalizaci, na kterou jdou rovněž peníze z půjčky. Vláda má tedy svázané ruce. Až poté bude možnost realizovat další úpravy v podobě upgradu systému ENC anebo zavedení nějaké formy dálničních nálepek atd. Vláda zároveň vyňala HC a HAC z firem, které musí své zisky dávat do státního rozpočtu. Zároveň vláda musela řešit nový úvěr pro ARZ a letos se tak řeší půjčky až v hodnotě nad 2 mld. € pro HAC/HC/ARZ. Ministr odmítl specifikovat formu půjčky ze SB, jestli to bude v tranžích anebo se upraví konkrétní půjčky, které Chorvatsko zatěžují a že by i do tohoto procesu SB nějakou formou vstupovala. Rokování ale nejsou u konce. Ministr tím reaguje na kritiku ohledně plánované privatizace HAC/HAC-ONC v podílu 50%. Nepřímo tak naznačil, že pokud se přemarní tato šance, tak bude ohrožen již stát a nejen dálniční společnosti.

Ministr dopravy zároveň informoval, že se plánuje konference ohledně financování dálnice A1 Doli - Dubrovnik tak, aby jí bylo možno zahájit v souběhu dokončení mostu Pelješac. A zároveň informoval, že pro vládu bude velmi obtížné najít zdroje na spolufinancování mostu Pelješac, ale je to priorita a projekt se realizovat bude a čeká se již jen na ukončení procesu s EU. Na řadě je pak již vyhlášení tendru.

Vláda bude upřednostňovat výhradně takové stavby, které nezatíží státní rozpočet a zaměří se již hlavně na silnice I. třídy a na župní a lokální silnice a na výstavbu a modernizaci železnic, kterým se stále nedostává taková podpora jaká se dostává silniční infrastrukture.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:52:54, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Ta nacionálnost v této zemi přispívá k zhoršování situace. Rozhodně je pravda, že by Chorvatsko mohlo mít dálnice i nadále ve svých rukou, kdyby se budovali dálnice za přiměřené ceny, kdyby se HAC netunelovala v minulých letech, kdyby se nebrali nevýhodné krátkodobé půjčky (ale že nebyl zájem o dlouhodobé nikdo nepoví) a že výnos z mýta stoupá a tak by se to vše zvládlo i státem a nemusí se do toho nikdo další tahat. Má to ale tolik kdyby a stojí na to ochotě někoho, kdo tomu uvěří, že to již dávno nelze takhle realizovat. A hlavně se nedá vrátit čas a dluhy nad 5 mld. € tady jsou dnes a dnes a další 4 roky tady jsou splátky, které přesahují částky 500 mil. € ročně.

Z politického hlediska je nutno dodat, že nyní je ve vládě i strana HDZ a ta se již vůbec nebrání i méně populárním řešením a ví i proč. Formálně se připravuje restrukturalizace silničních společností a zároveň se budou refinancovat stávající dluhy. Následně se ale s vysokou pravděpodobností přistoupí k privatizaci společnosti HAC-ONC, která se nakonec zřejmě nezruší, ale pouze transformuje stejně jako ostatní firmy a která se stará o provoz a výběr mýta. Podmínky privatizace HAC-ONC nejsou známé. Ale vláda nebude pravděpodobně udělovat koncesi pro HAC, tedy vlastníka dálniční infrastruktury.

Na druhou stranu je to jen pro oko, nikde ve světě v rámci EU reálně tu infrastrukturu nikdo z pohledu firmy nevlastní. Žádná soukromá společnost, která spravuje dálnice je nevlastní. Pouze má právo na nich vykonávat upgrady (v souladu s legislativou) a vybírá na nich mýto. O tom je model koncese; i když ve Francii se to prvně provedlo formou privatizace samotné infrastruktury, protože ona už v tom čase dávala zisky, ale reálně až koncese vyprší, tak se vše převede zpátky pod stát. Je to jen slovíčkaření, na kterém ale v Chorvatsku neustále mnoho organizací žije a mate veřejné mínění. Jenže provoz v Chorvatsku a ve Francii je někde jinde.

I když je již nutno rozlišovat: Chorvaté mají odpor ke koncesím, ale ty jsou na nějaké období. Privatizace bude definitivní. Pokud výběr mýta stoupá, tak s odprodejem tohoto systému se stát ochudobní o mnoho peněz a to co mu zbyde bude málo na další rozvoj. Budou to stále jen zdroje na řešení zbývajících dluhů. Ty dluhy zůstanou, to refinancování zasáhne méně jak polovinu dluhů, takže bych ani model privatizace HAC-ONC neviděl jako lepší model.

Tolik to bude národ obhajovat a tolik politická scéna odkládat, že to dospěje k horším scénářům. Je rok 2016, situace je nepřijatelná od roku 2009. Mnohem rozumnější by bylo paralelně k refinancování úvěrů začlenit ARZ pod HAC a následně provést koncesní model na 32-33 let, za to získat další miliardy €, vyplatit dluhy a stát může začít odznova. Z ekonomického hlediska by nový provozovatel řešil rozšíření Zagreb - Karlovac a prováděl upgrady a nákladnou údržbu tunelových úseků a řešil stávající dluhy, protože ta síť něco vydělá. Ty dálnice by v té zemi zůstali a vláda by místo "dotování" firem v rozsahu 200-300 mil. € ročně (což se děje vydáváním nových státních záruk) mohla tyto zdroje věnovat na další novou výstavbu v přibližně 1/2 rozměru, protože zbytek by stále musel směrovat na splátky za úvěry a to po dobu 10 let. Ale za tu stejnou dobu by vláda mohla realizovat novou výstavbu za více jak miliardu € a ve spolupráci s koncesionářem by se toho postavilo i více; za více peněz. Pokud by se tohle bylo realizovalo již před 5 lety byl by i dluh nižší o 1 mld. € a něco by se již stavělo. Případně by vláda nemusela stavět dálnice do 2020 vůbec, ale zdroje mohla posunout do Hrvatske Ceste a tam se nemuseli brát nové půjčky na rozvoj státních silnic. Ale tohle se mohlo realizovat, ale zvedl se odpor veřejnosti, řešilo se referendum a jeho ústavnost, až to nakonec bylo ústavním soudem neplatné. Kam by také každá vláda došla, kdyby nesměla privatizovat majetek? Pak je každá vláda vlastně neschopná konat. V každém případě nabídky byly na úrovni 2,5 mld. € a vládě by zbyl dluh 8 mld. HRK, tudíž něco nad 1 mld. €. S koncesí a tedy s modelem nulových nákladů na údržbu. Dluh byl tehdy kolem 4 mld. €. Tedy vláda by dostala peníze, ze kterých mohla řešit část dluhů a zbytek byl umořen a ještě za to dostala peníze další. Nelíbilo se obyvatelstvu, takže ve výsledku pouze stoupá zadlužení o další miliardu €. Nic se téměř nestaví v tomto čase, vše se stavělo a výstavba se protahovala a prodlužuje se dodnes třeba na A5 a to tam nebýt EU koridor Vc, tak se taky nestaví stejně jako již další rozestavěné úseky před vypuknutím krize v EU. A1 Doli - Dubrovnik už se poklepal, 2x2 silnice Trogir - Split - Omiš se začali budovat, most na Pelješac rovněž, tedy stavby za další miliardy €, navíc dálnice A12 a A13 směrem na Maďarsko a ještě se ohlásila realizace 120 km obchvatu Záhřeb. Opravdu velkolepé plány na to, že firmy byly zadlužené, vláda již neměla co privatizovat v takové hodnotě jako do té doby, že z privatizace se financovala 1/3 výstavby. A navíc najednou se bylo nutno o ty dálnice i starat, takže mnoho peněz jde na údržbu. A HAC krvácel i nadále, protože se dokončují sice již vyražené 2. tubusy tunelů Mala Kapela a Sv. Rok. S krizí ale přichází i méně turistů a méně aut, takže se zvedá daň na PHM což je další zdroj pro financování dálnic a zvedá se i mýto a hlavně se zastavuje výstavba úseků, omeškává se dokument rozvoj státních silnic téměř o 3/4 roku na další 4 roky, ale i tak se počítá s ještě několika desítkama km nových dálnic. A ty se i staví. A najednou je problém se silnicemi, takže se větší podíl z PHM přesouvá tam a poprvé se mluví o koncesích na dálniční firmy. 4 roky poté co se objevují informace o krizi v EU a o technickém bankrotu HAC/ARZ. Od té doby je 5 let pryč a na scéně jsou jednání s EBRD a SB. A znovu odpor obyvatelstva a silničních organizací. Přitom již na Istrijském Y se protahuje začátek dostavby tunelu Učka a dalších viaduktů na plný profil dálnice a již to mohlo signalizovat problémy. Stát si myslel, že to zvládne lépe. Výsledkem je, že Istrie si dálnice dobuduje přes koncesionáře (i když i tam je stát zastoupen) a koncesionář zvládá splácet úvěr i jej refinancovat, ale stát se svou sítí nezvládá nyní již nic a taky kromě dálnice A5 ani nic nestaví. Dostavuje ještě posledními úpravami již hotové úseky v provozu na A7 a A11. Ale jinak se nic kromě mostu Drava a napájecích silnic u Osijeku nestaví; s problémami se snad do 2020 dostaví v nějakém rozsahu po Beli Manastir (u H) a most ponad Sávu u BaH.

Ještě se teoreticky může stát i to, že když se Chorvatsko bude moc bránit restrukturalizacím silničních firem a odmítne jakékoliv řešení pro HAC/HAC-ONC, ARZ, tak EBRD odstoupí od poskytnutí 200 mil. € a Světová banka zmíněnou částku 1,8 mld. € neuvolní rovněž. A jsem zvědav jak bude Chorvatsko řešit zadlužení firem. Ty úroky od soukromých bank jsou na úrovni nad 4%, blíží se k 4,5% až 5%. Ty úroky od EBRD/SB jsou na 1/4 úrovni. Ovšem EBRD/SB nenechají se sebou mávat. EBRD má jasnou představu, co má Chorvatsko udělat a dokonce na to dokáže směrovat 660 mil. € v případě potřeby; prozatím směruje 50 mil. € na restrukturalizační proces a následně 200 mil. € na staré půjčky. Světová banka ale podmiňuje úvěrem další kroky a to hlavně z důvodů politického tlaku na fungování silničních firem a na netransparentní hospodaření všech těch firem.

Ty dálnice nikdo nezavře. Ale pokud by dálniční společnosti neměli peníze na splátky starých úvěrů, tak sice dálnice nikdo nezavře, ale automaticky jsou tam státní záruky, takže břemeno úvěrů přebírá okamžitě chorvatský stát a ten se svým deficitním hospodařením, obrovským zadlužením které jde k 90% HDP, minimální hotovostí, energetickým dluhem, majetkem který lze privatizovat mimo lesů, silnic, dálnic za max. několik set mil. € až 1-2 miliardy €, což ale sníží příjmy do státního rozpočtu (mluví se např. o jachtařské společnosti, podravce atd.) prostě a jednoduše téměř ihned zbankrotuje a to teprve národ pocítí co to znamená a bude to rozhodně bolet více jak to, že dálnice nebude již spravovat přímo Chorvatsko.

I nyní se totiž hlavní kritici privatizace HAC a modelům podobným ohánějí referendem. Škoda, že nenavrhují reální řešení. V takovém postavení v jakém je Chorvatsko s dálnicemi není žádná další země a to ani Španělsko anebo Portugalsko. A přitom tyto státy stejně jako mnoho dalších muselo a musí skrtat, provádět nepopulární reformy atd. napříč celou Evropou, jen v Chorvatsku si nikdo stále nic radikálnější nedovolí, protože by politicky skončil.

http://www.ncs.hr/hr/vlada_i_upuceni_tv ... /11612/7_2
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:53:35, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odkaz je neplatný, ale jeho odstranění by poškodilo obsah příspěvku
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Oleg Butković, ministr dopravy v roce 2015 toho povídal mnoho ...



Jak jsem řekl, tak je to nový vítr do řízení dopravy, ale stále je to člen HDZ. A bohužel, ale uplynul 1 rok a sám musí hledat 2 mld. € jen pro HAC a sám musí poslouchat od Světové banky, že to jak jsou řízené dálniční společnosti jen odzrkadluje situaci v přímých zahr. investicích, které jsou na rekordně nízké úrovni, protože svět o Chorvatsko nejeví zájem. A že kromě dálnic by Chorvatsko mělo zahájit reformy, protože stav hospodaření je neudržitelný.

Ve videu říká i hodně o plánech na EU fondy, ale ve skutečnosti má dnes problém nalézt peníze na spolufinancování jen k mostu Pelješac.

Dobře se kritizuje z opozice. Dnes má tu možnost v té vládě být a jak v tom videu kritizuje, že se vyhazují miliony HRK na poradenství, nyní jde stejná částka na zahájení restrukturalizace a další miliony na další poradce.

EBRD uvolnil 200 mil. € na refinancování úvěrů, 50 mil. € na restrukturalizaci (ex ministr dopravy dal 50 mil. HRK na poradenství ke koncesím, takže se to opravdu porovnávat nedá :D ) a celkem je tzv. "linka" až do 660 mil. € pro HAC/ARZ, pokud bude potřeba. Takže roky 2016 a částečně 2017 jsou "vyřízené".

Ovšem Chorvatsko nejedná jen se Světovou bankou, ale i s MMF jak vyplynulo z informací chorv. min. financí. Ministr byl ve Washingtonu a mluvil o mnoha věcech. Na rok 2016 si Chorvatsko musí půjčit 1 mld. €, což je plánovaný deficit letošního roku. A tedy když se započtou dluhy dopravních firem již bez výnosů z provozu (třeba mýto), tak ta částka se téměř o 80% navyšuje.

Velmi nepříjemná informace vyšla včera ohledně demografie; za 15 let se snížil počet obyvatel o 0,6 mil. A razantně ubývá mladá generace, která odchází jinam. Kromě toho se konal v minulém týdnu kongres podnikatelů, kde zas vyšlo najevo že sice je 250.000 lidí bez práce, ale chybí 50.000 lidí do cestovního ruchu.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Proces vyjednávání se Světovou banku uvázl pro politickou krizi v zemi: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5430 .

Dluhy pro rok 2016 řeší EBRD, ovšem pro další roky je již nevyhnutností restrukturalizovat min. 1/3 stávající zadluženosti. Ideálně až 1/2.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Správa týkající se dluhů HAC, HC, ARZ atd. ve vztahu k financím, HDP, státní záruky a jejich vývoj atd. (po anglicky): http://www.ijf.hr/upload/files/file/ENG ... ter/92.pdf . Do roku 2013. Rozpis bank, úrokových sazeb atd.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Pro rok 2017 musí nalézt Chorvatsko řešení, respektivě HAC a ARZ budou potřebovat celkem o 50% více peněz na dluhy oproti letošnímu roku. Letos to bylo 600 mil. € (+60 mil. € směrovalo na restrukturalizaci a audity podniků atd.), tudíž v roce 2017 bude potřeba zajistit pro dluhy a úroky až 900 mil. €. Potvrdil to ministr dopravy Oleg Butković.

Chorvatsko čekají v 09/2016 předčasné volby, po kterých se rozhodne jaký bude osud dálničních společností. Mnoho možností není; privatizace/koncese, dojednání úvěru ze Světové banky (která to podmíňuje tím prvním řešením anebo tvrdší restrukturalizací). V každém případě jsou to téměř 2 mld. € pro refinancování nevýhodných úvěrů z minulosti, čímž se zlepší splatnost úvěrů. Zároveň se musí snížit přezaměstnanost atd. Opozice chce HAC/ARZ i nadále spíše privatizovat bez zapojení Světové banky. Ta naopak pozoruje nárůst mýtného i za rok 2015 i rok 2016, stejně tak možnosti dalšího rozvoje kolem dálnic a odmítá privatizaci více jak poloviny těchto podniků. Rozhodnutí posouzení návrhů ze Světové banky má být k dispozici koncem srpna, ale pokud to nebude nic důležité, počkám v tomto tématu až na nové volby a programové vyhlášení. Dálnice v Chorvatsku rezonují neustále bez ohledu na fakt, že síť je téměř u konce, tak velmi citlivě se vnimá dění kolem i nyní.

Je to součást rozhovoru ministra s Novi list.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Zde je článek věnující se restrukturalizaci podniků HAC/ARZ, kde se píše hlavně o snížení pracovníků z 3.000 na 1.500 postupností jak na THP tak na výběru mýta a systému údržby a to z roka na rok později pak spolu s tím jak se zefektívní a více zelektronizuje výběr mýta: http://www.ncs.hr/hr/nacrt_studije_rest ... /11786/7_2 . Nechce se mi to všechno překládat, je to výsledek studie po důkladném auditu obou společností s tím jak to funguje jinde. Vše během 5 let.

Zde je článek, který zase píše o tom jak se zvedají tržby a tedy mýtné ve společnosti HAC: http://www.ncs.hr/hr/hac_u_rastu_prihod ... /11788/7_2 , což značí, že společnost má de facto stabilní příjmy, jen se musí neustále řešit nesmyslné zadlužení na krátký čas a i z mýta je nižší efekt pro přezaměstnanost. Vše je v rukou politiků.

Zde je článek, který popisuje jistý náčrt na krabičky ENC, tedy v jaké formě po celkové restrukturalizaci mají být zachované a o kolik má činit některá sleva. Znovu zdůrazněno přezaměstnanání v HAC-u a ARZ: http://www.ncs.hr/hr/brza_cesta_prema_k ... /11790/7_2 . A to je i dokázané a několikrát již psané, že v přepočtu na 1 km je těch pracovníků opravdu mnoho bez ohledu na to kterou zemi v EU si vybereme co má takto stavané mýto a to i včetně extra kategorie údržby. S tím, že by se opravdu uplatnil i více soukromý sektor v oblasti údržby především, než stále držet na maximum vše v rámci státu, kde se pak objevuje kupčení se solí, s dalším materiálem a nákupem techniky, která ani nevyjíždí, ale vše kolem se musí udržovat. A teprve když je opravdu problém, tak se shání další technika ze soukromých firem. I výběr mýta se dá řešit najímaním studentů během letní sezony než se dostaví efekt větší elektronizace.

V Chorvatsku jsou volby příští měsíc, takže vláda již nekrmí média o dalších plánech, respektivě je více méně jasno. Modely jsou i nadále dva, bohužel pro Chorvatsko vyřešeno není nic a pro rok 2017 přichází rekordní problém: nalézt 900 mil. € na úvěry/úroky u HAC/ARZ. Bez konkrétního rozhodnutí Světová banka nedá nic a je vysoce nepravděpodobné, aby EBRD dal další stovky mil. €, když letos dal 600 mil. € na úvěry a desítky mil. € na studie k restrukturalizaci a samotný proces restrukturalizace, který se ale stále ani nezačal. Studie stála 0,5 mil. €.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:54:22, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odkazy jsou neplatné, ale jejich odstranění by poškodilo obsah příspěvku
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

HAC a ARZ z hlediska financování:

Příjmy HAC jsou asi 2 mld. HRK ročně. I když je zde nárůst na mýtném prozatím cca. 10-20 mil. €, tak příjmy jsou tvořené výnosem z mýta, 20lip z 1l PHM a z pronájmu budov a pozemků. Naopak výdaje až v hodnotě 400 mil. HRK směrují na údržbu a nové práce a 600 mil. HRK směruje do společnosti HAC-ONC (má na starosti samotný systém výběru). Zbytek, tedy 1 mld. HRK je určena na splátky úvěrů. To je v propočtu 130 mil. €. Nárůst na výběru mýta je hezká věc, ale v porovnání s nejbližšími splátkami to není ani kapka v moři. Letos HAC musí splatit 466 mil. € úvěrů a 115 mil. € úroků, což je 581 mil. €. Na to půjčila EBRD. V roce 2017 tvoří istina 700 mil. €. To je 5,2 mld. HRK (5x více jak je schopností vybrat na mýtném). V roce 2018 je to dalších 700 mil. € a v roce 2019 až 750 mil. €. V pokrizovém období v recesi nikdo nebyl ochotný půjčovat Chorvatsku na dlouhé období, takže většina splátek je na období +4 roky, i když jsou všechny úvěry až za horizont 2030. Tyto krátkodobé půjčky se neustále nabalují a bez další pomoci, kterou je jedině úvěr od Světové banky, díky kterému se zadlužení může upravit na delší dobu s nižšímí splátkami HAC čelí bankrotu více než kdy jindy. Banky by ale neměli zájem o jakýsi HAC; co úvěr to státní záruka, tudíž by se to okamžitě překlopilo na stát jako takový.

Jaký je vlastně rozdíl mezi HAC a ARZ, když jsou v rukách státu :?:

Autocesta Rijeka - Zagreb je sice v rukou státu, ale je to společnost založená na čistě koncesijním modelu. Bylo vypočítáno, že s dostavbou dálnice do Rijeky a odevzdáním do portfolia majetku A1 již od Záhřebu a mýtnice na most Krk bude ARZ schopna uživit se. Bylo sice středně veliké riziko, na které upozorňoval zahraniční poradce, že některé tunely by se měli nejdříve postavit v 1-tubusovém provedení po vzoru Mala Kapela a Sveti Rok na A1, tedy vyrazit je, ale nedokončit a ušetřit tak peníze, ale politická elita to odmítla. Až do roku 2008 vše klapalo. ARZ bylo donucené ale budovat i obchvat Rijeky, o čem znovu rozhodla politická elita: tedy politici ovlivňovali státní podnik i proti možnostem, které měl. Došla krize, úbytek turistů a s novou výstavbou a úvěrmi došla zátěž k tomu, že ARZ chyběl kapitál 3 mld. HRK a čelil úvěrům za 1 mld. €. Jedna z vlád po období 2008 chtěla začlenit ARZ pod křídla HAC zrušením podniku a přeřazením infrastruktury pod HAC, čím by došlo k úsporám alespoň na provozu ředitelství a správy, ale věřitelé žádali v takovém případě splatit 480 mil. €, protože u HAC byli jiné podmínky a vláda si ani toto nemohla dovolit, takže proto ARZ funguje dodnes. Výstavba všeho se vlekla řadu let a úvěry se daří splácet jen díky zařazení ARZ k problémům HAC. Jejich společné úvěry s úroky již přesáhli 5 mld. €. Problémem není to zadlužení jako takové, ale ten splátkový kalendář. S výnosem 0,4 mld. € se jen těžko dají splatit 2 mld. € v požadovaném období.

Vláda by snad ani nejednala s EBRD/SB, kdyby poslední úvěr od Sberbank v hodnotě 250 mil. € nedosáhl požadovaný úrok 8%. Nikdo další ale již HAC/ARZ půjčit ani nechtěl. Jednání se SB trvají běžně min. 1 rok, proto se vláda zaměřila na EBRD, kde se ochota půjčit našla, ale jedná se pouze o vyřešení roku 2016. Je to půjčka za výhodné podmínky, ale je to znovu jen půjčka 600 mil. €. Refinancování dluhu se povede jen přes Světovou banku. Ta poňala pomoc relativně lukrativně: 1,8 mld. €. Z toho má jít nakonec 1,2 mld. € pro dálnice na změny splátkových kalednářů a 0,6 mld. € pro neúnosně zadlužené železnice. V rámci restrukturalizace HAC/HAC-ONC a ARZ dojde ke snížení počtu zaměstnanců a úspoře na provozu mýtného systému a údržby, čím se povede zvýšit finance určené na splácení půjček. Na restrukturalizaci (ono jen propustit asi 1.500 lidí si bude žádat enormní zdroje pro kolektivní smlouvu) je úvěrová linka od EBRD na další desítky mil. €. A i nadále trvá možnost prodat desítky % HAC na domácí burze a získat tak miliardy €.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:54:40, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Ještě v 10/2014, když jsem umístnil propočet splátek na nejbližší roky tak to bylo velmi špatné. Ovšem tím jak se odsouvá řešení jak z toho ven (úvěry od EBRD letos nejsou řešení, je to pouze záchrana pro splatnost úvěrů pro jeden rok, aby se neaktivovali státní záruky), tak se zvyšují i splátky na nejbližší období. Bohužel pro Chorvatsko, ale již v roce 2017 bude muset HAC, HC a ARZ vrátit dohromady více jak magickou sumu 1 miliardu euro. :arrow:

*jedná se jak o úvěry tak o úroky, ale celkem to činí již 1 mld. a 46,5 mil. € :o
*letos si obyvatelé volili 2. vládu, nyní probíhají jednání o sestavení nové vlády, která bude tomuto čelit znovu (znovu a znovu za posledních 7 let)
*HAC musí vrátit 700 mil. € (to je ještě více než v roce 2016), HC což je investor pro silnice I. třídy, které se masivně stále budují a opravují ale hlavně z úvěrů musí vrátit 228,7 mil. € (což je přímo šokující) a ARZ se dostal na částku 117,8 mil. € (více jak v roce 2016), tedy celkem vláda musí nalézt řešení pro dálniční a silniční síť v rukou státu na splácení úvěrů výše uvedenou částku :arrow: proti temu vyznívá letošní vyšší výběr mýta o 10-20 mil. € více jako nic, maximálně to zvyšuje cenu při nějaké formě koncese/prodeji na burze atd.
*vláda je v jednání se Světovou Bankou jak jsem zde již vícekrát napsal a tady je k dispozici pro silniční podniky na restrukturalizaci nejhorších úvěrů (vysoké úroky a krátká splatnost) balíček do 1,2 mld. €, takže pokud vláda splní podmínky, tak bude všechno v pořádku :arrow: jednou z podmínek je restrukturalizace především dálničních firem, na tu již EBRD vyčlenili desítky mil. € na přípravu, na audity atd. (jedna z podmínek je třeba snížení stavu zaměstnanců z 3.000 na 1.500 s modernizací výběru mýta, lepším systémem údržby atd.)

Vláda se ale se SB ještě nedomluvila a již nyní připravuje HAC pro průběžné starší splácení v následujícím roce 2 další úvěry, kdyby peníze ze SB nedorazili načas. Jedná se o 2x100 mil. €. Hodně napoví výsledek tohoto zájmu, především pak splatnost a úroková sazba. Koncem března totiž musí HAC vyplatit 250 mil. €. Již není nutností žádat o schválení Brusel, protože ten letos tyto půjčky se státní zárukou již odobřil, což se bere jako souhlas pro další půjčky. Ovšem Bruselu se nelíbí hospodaření Chorvatska a odkládání reforem. Pozadu ale není ARZ, kde se rovněž počítá s prodloužením jednání se SB a připravuje se vyhlášení o nabídky na úvěry do požadovaných splatných částek. Rok 2017 je tak silně nejistý s dalšími výsledky a hlavně se tak staví další zátěž do následujících let.

Světová banka stále nedala závěrečné stanovisko k tomu co vlastně mají HAC, HAC-ONC (odčleněná společnost pro mýto a údržbu, kdysi pro udělení koncesie ale to padlo ale podnik zůstal) a ARZ udělat: zda zdokonalit mýto, o kolik propouštět, aby se snížili náklady firem, zda provést koncesní prodej a v jakém % nebo zda část podniků zcela odprodat a jak je odprodat. Stále není totiž k dispozici komplexní studie, která se realizuje z peněz EBRD na to poskytnutých (50 mil. €). Světová banka prozatím naznačuje, že po vstoupení do procesu restrukturalizace zadlužení firem by jakožto garant řídila další procesy nových úvěrů. S cílem vytěžit maximum v hospodaření a zvýšit zdroje na splácení, poskytnout dlouhodobý úvěr (těch 1,2 mld. €) se kterým by se vyřešilo to nejpálčivější co nyní dálnice v zemi těží a to jsou dluhy.


Ještě nedávná vláda (ne současná skládaná vláda ani ta nynější-technická, ale ještě ta předtím) měla provést koncesi. Počítalo se s výnosem co miliarda € to 10 let. Potřeba byla 4-5 mld. € a nelíbilo se, že se neřeší další výstavba. Zvedl se odpor, řešilo se referendum, otázky referenda řešili soudy. Výsledkem byl malý zájem pouze největších koncesionářů světa s působností v EU s cenovou nabídkou, která dosáhla na 30 let 2,5 mld. € a 3-3,3 mld. € (dle vícero nabídek údržby) za 40 let. Vláda to nakonec nerealizovala. Nelíbilo se, že část dluhů by stále musela řešit vláda. Dnes se nic nezměnilo, pouze se zvedlo zadlužení a teprve se uvažuje již o možném odprodeji, nejen koncesi. A do seznamu problematických firem se přiřazují již i Hrvatske Ceste, které ale logicky do prodeje/koncese směrovat nebudou. To teprve zůstává na bedřech státu včetně silně zadlužených železnic.

Nová vláda v Chorvatsku sestavená není. Plán rozvoje dálnic a silnic letos končí, nový 4-roční plán není ani na stole. Nic růžové se ale v Chorvatsku nestane. Vše bude ležet na EU fondech a ty jsem popsal ve všeobecním vláknu; moc se toho nepostaví. I proto snad, možná, bude silná soutěž o most Pelješac, ovšem to může být i problém pro případná odvolání atd.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:55:41, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministr dopravy informoval o tom, že i nadále pokračují jednání se SB ohledně úvěru pro zadlužené dopravní firmy a blíží se uzatvoření dohody. Celý text je zde: http://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska ... a/5173220/ , ovšem jsou tam odstavce i k dalším projektům, na které odkazuji v dalších vláknech.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Rokování se SB pokračují, ministr dopravy informoval, že se jedná o úvěru v hodnotě kolem 2 mld. €, který bude směrovat na restrukturalizaci nejproblémovějších úvěrů nejen z dálničních společností, ale i ze státního podniku pro silnice I. třídy. Dále je k dispozici 50 mil. € na další kroky v rámci chodu HAC/ARZ od EBRD. Přesné termíny, uzavření ani další věci nejsou zveřejněné, pouze že rokuje 9 pracovních skupin a hledá se výsledný model.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:56:19, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Konkrétní návrhy jsou na stole. Po chválení EK je schválí vláda. Zde již jen doplnění o finanční stránku, ostatní je ve všeob. vláknu.

Mýtné se zvedne o 5% v rámci dálnic společnosti HAC (kategorie 1 a 2). V letní sezoně bude vyšší o speciálních 10%, dálniční nálepky nebudou atd. Seznam změn zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 88#p139088 . Je to z originálu: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=210&t=5697 . A v tomto ještě tady doplním co se týká novinek z oblasti dluhů, protože to do samotného zpoplatnění ve všeob. vláknu již nepíšu.

V roce 2017 splatí společnosti HAC, ARZ a HC (silnice I. třídy) celkem 1,1 mld. € úvěrů, což jsou úvěry brané velmi nerozumně vy vysocích úrocích na krátký čas a zároveň se část restrukturalizuje tak, aby se zadlužené co nejlépe rozložilo na další období 15-20 let a nemuselo se stále řešit co nejbližší 3 roky a neustále se situace zhoršovala. Zcela zásadním systémem změn projde HC a to tak, aby se její stavby financovali ze státního rozpočtu a nikoliv z jejího rozpočtu. Je to podmínka Světové banky, aby se HC vnitřne zreorganizovalo. Navíc se má sjednotit financování údržby státních a dalších silnic včetně investicí do nich v rámci HC, tedy HC má provádět tendry a nikoliv pak ještě další samosprávní celky a to vzhledem k rozloze území a počtu obyvatel a stavu v silničním sektoru, kdy je lepší model centrálního řízení těchto procesů. Jak přesně se bude v roce 2017 splácet a které úvěry to budou atd. k tomu je vybraná na pomoc s poradenstvím fr. spol. Lazar.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Již brzo se začne odpolitizování státních dálníčních firem, ale v tomto procesu také dojde k postupnému snižování počtu zaměstnanců. Nyní pracuje v HAC, HAC-ONC a ARZ na 3.000 lidí, cílem je 1.500, ale taková je pouze studie EBRD, která počítá s větším outsourcingem, což ještě není definitivně schváleno vládou, ale ministr dopravy nedávno naznačil, že s propouštěním a optimalizací se brzo začne a odejde min. 200-300 lidí v rámci I. etapy. Odbory se propouštění v nějakém rozsahu nebrání, protože chtějí udržet společnosti v rukou státu a bez změn a reforem se nedá zlepšit hospodaření a zadlužení dálničních firem.

Dále klesnou slevy v rámci elektronické škatulky ENC na placení dálnic a to z 22% na 13%, aby měli státní dálniční firmy více peněz. Nejen vyšší mýto a extra sezónní mýto, ale další prvek je k dispozici.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Letos musejí 3 silniční společnosti v rukou státu vrátit 1,2 mld. € :arrow:

*dálniční společnost HAC (Hrvatske Autoceste) dluží celkem 3,08 mld. €
*dálniční společnost ARZ (Aut. Rijeka - Zagreb) dluží celkem 0,8 mld. €
*správce silnic I. třídy HC (Hrvatske Ceste) dluží celkem 1,3 mld. €

Státní silniční společnosti tak dluží již více jak 5 mld. €; celkem téměř 5,2 mld. €. To je asi 12% HDP. Splatit musejí letos pro špatné krátkodobé půjčky s vysokými úrokovými sazbami až téměř 1/4. Ta částka již 4x přesahuje schopnosti chorvatské vlády.

Očekává se refinancování ze Světové banky. Společnosti přežili jen díky podporním úvěrům z EBRD pro rok 2016 jak na splátky, tak na studie restrukturalizačního programu, který vypracovala Světová banka a ta plánuje Chorvatsku i půjčit nemalé prostředky na změnu zadlužení. Stále to ale neplatí, stále se tak zvětšuje celkový dluh a neustále stoupají roční splátky.

*HAC musí letos splatit 663 mil. € úvěrů a 126 mil. € úroků k tomu
*HC musejí letos nalézt na splátky úvěrů 229 mil. € a 54,6 mil. € úroků k tomu
*ARZ musí splatit 114 mil. € na celkové úvěry i s úroky

Zadlužení k 31.12.2016 přesáhlo již 5,1 mld. €.

*HAC hodlají až 96% splátek řešit přes půjčku ze Světové banky, ostatní 4% pak z vlastních zdrojů a nevylučuje se i další úvěr

Podepsání a čerpání pomoci ze Světové banky, která nabízí až 1,8 mld. € (na dopravní firmy v zemi) na restrukturalizaci stávajících úvěrů se očekává do 06/2017. Pro další příjmy nahrává i vyšší příjem z mýta; za rok 2016 se vybralo o 120 mil. HRK u HAC více oproti roku 2015, ARZ pak dalších 41 mil. HRK. Provoz byl vyšší o 8 až 9%, jenomže to jsou jen 2-desítky mil. € k dobru.

Světová banka trvá na provedení změn, které jsem tady již opsal a až poté hodlá zmluvu podepsat a schválit.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:57:00, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Fáze vyjednávaní se Světovou bankou jsou v závěrečné fázi. Jako jeden z prvních kroků, o kterém se doposud jenom spekulovalo ohledně toho, že je struktura HAC, ARZ a HAC-ONC se stane to, že se HAC-ONC zruší a její pravomoci přejdou pod HAC. HAC-ONC byla vytvořená společnost v roce 2012, která se právě odčlenila od HAC/ARZ, když se plánovala udělit do koncesi, což je ale proces, který politicky neprošel pro obrovský domácí odpor. Nic další ale prozatím obrysy nenabralo a to je již konec ledna. Tyto věci jsou v omeškání, protože nová vláda řešila hned zkraje novou daňovou reformu v Chorvatsku. Vláda ale počítá s úvěrem od SB, takže se podmínky naplní. Stále tak ale nejsou zřejmé ani úpravy mýtného, které jak jsem již uvedl se má změnit: zvýší se ceny a extra bude letní sazba. Na vše se čeká.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:57:13, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »



Vláda přijala na svém zasedání rozhodnutí o finanční a obchodní reformě silničního sektoru. Vláda schválila zvýšení mýtného (HAC) o +5%. Pokud by se to nestalo, tak HAC nedokáže splácet dluhy nejbližších 5 let ani po restrukturalizaci dluhů díky půjčky od Světové banky (SB).

Celkový dluh silničního sektoru je 5,2 mld. €, což je asi 39 mld. HRK nebo i 13,5% HDP. Letos musí Chorvatsko vrátit 1,14 mld. € nebo 7,8 mld. HRK. Příjmy HAC za rok 2016 vzrostli o +7%, ale ani tento nárůst nepostačuje pro udržení systému splátek.

Reforma silničního sektoru se bude naplňovať až do roku 2020. Obnáší úvěr od Světové banky na zlepšení splátek, navýšení příjmů přímo přes vyšší ceny mýta i nepřímo přes restrukturalizaci firem a nakonec i změnu a úpravu celého mýtného systému v zemi.

Cena mýtného se zvýší od 1.4. Reforma nezahrnuje koncesní model ani privatizaci, proti čemu se postavilo přes 0,5 mil. Chorvatů v referendu. Na reformě se podílí kromě SB i EBRD a Evropská Unie již odsouhlasila tuto pomoc a nebude to vnímáno jako nedovolená státní pomoc. Bez restrukturalizace by museli silniční podniky vrátit za 3,5 roku 3/4 dluhů, což není realizovatelné. Transakce od SB proběhne v druhé polovině letošního roku. Změní a upraví se i financování nových projektů tak, aby to nebylo zase na nové půjčky aby se nestalo to co teď. Současný stav již ohrožuje stabilitu Chorvatska. V letní sezóně je záměr zvýšit mýto o dalších 10% a to od 1.7. do 30.9.

Týká se to HAC, takže cena na úseku Záhřeb - Rijeka se třeba nemění (v rámci zvednutí od 1.4.), protože tam je provozovatelem ARZ a ten má všeobecně na 1 km vyšší ceny již nyní. Po novém si na úseku od Lučka po Dugopolje tedy od ZG po ST zaplatíte od 1.4. 181 HRK, v letné sezóně pak 199 HRK, co je nyní asi 27€.

Jiné řešení pro takto zadlužený sektor ale není. Není jiná forma populárnější formy, dluhy se samé nezmažou a stávající splátkový kalendář a současné příjmy nestačí ani na splátky. Problémem by bylo i zajištění údržby a to se dle ministra dopravy nesmí stát.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 20.3.2017 11:42:07, celkem upraveno 1 x.
Důvod: doplnění některých informací
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Světová banka a EBRD informují, že Chorvatsko provede následující kroky:

*v praxi; v 03/2017 vláda schválí plán restrukturalizace zadlužení dopravních firem a reforem silničného sektoru
*ode dneška v plnění, od 04/2017 HAC zvedne ceny o +5% a dorovná je na ceny ARZ
- před zvýšením je cena na 1 km 0,46 HRK
- po zvýšení to je cena na 1 km 0,483 HRK
*v letní sezoně se zmaximalizují zisky HAC a ARZ navýšením mýtného o 15% - neplatí
- Chorvatsko zvyšuje mýtné o 10%
- dá se jen domnívat, kam půjde mýto další roky, protože SB požadovala dle propočtů až takové razantní zvýšení mýta ...
*navýšení mýtného se netýká nákladní dopravy a autobusů
*Chorvatsko sníží letos slevy na ENC - neplatí
- ale sníží tyto slevy od roku 2018
*v rámci reforem sektoru se změní organizace Hrvatske Ceste tak, že nebude budovat stavby na stále nové dluhy (hrozící schéma HAC, ARZ) - vláda souhlasí a uvede časem do praxe
*mýtný systém se plně elektronizuje a automatizuje, možná i postupná realizace
- v přípravách

Dále, HAC informují, že poplatek za užívání tunelu Sv. Ilija se nemění a nepočítá se dle jednotkové ceny na 1 km.

Státní dopravní podniky díky dohodám vlády ze SB a EBRD dosahují odklonění těchto firem od vyhlášení bankrotu, tudíž i státního. Výše úvěru ze SB se stále upřesňuje, ale má to být částka, která postačí na zásadní refinancování starých úvěrů a díky reformování fungování firem a jejich příjmových stránek se povede zajistit splátky dalších včetně toho ze SB, který se má rozložit na delší časové pásmo.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatská vláda schválila několik úvěrů v celkové výši 260 mil. € pro HAC a HC :arrow:

téma ohledně vysokého zadlužení dálničních společností je ZDE

HAC má nárok si vzít letos 2 úvěry po 100 mil. € a HC (Hrvatske Ceste) pak 60 mil. €. I když se letos očekává pomoc od Světové banky, tak tyto úvěry jsou nevyhnutností pro splácení závazků po lehotě splatnosti, kam se již některé částky z minulosti dostávají ... peníze ale nepůjdou jen na dluhy:

HAC letos plánuje refinancovat 546,9 mil. €, ale splatit musí 633 mil. € (celkem tedy 4,8 mld. HRK).

Hrvatske Ceste jakožto investor státních silnic I. třídy, dálničních přivaděčů, rychlostních silnic má letos vrátit 391 mil. HRK, asi 52,8 mil. €. Na investice pak směruje 52,8 mil. HRK, tedy asi 7,2 mil. € z nového úvěru.

Proti tomu je třeba snižování dluhů nemocnic za 200 mil. HRK zcela ničím.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:57:47, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Světová banka uvolňuje první tranži (z původně plánovaných 3 tranží) pro HAC ve výšce 350 mil. €. Nejsou známé žádné podrobnosti kolem smlouvy, jedná se o tzv. záruční peníze, které bude krýt Světová banka a určené jsou pro HAC na refinancování jeho stávajících dluhů. Kromě toho SB uvolnila i úvěr 22 mil. € na pokračování restrukturalizace HAC.

Nyní je ovšem sektor odborníků ze silničního sektoru a ekonomů v nejistotě, protože původně se očekávalo rovnou záruky na minimálně 1,2 mld. €. Aktuální dluh silničních podniků je 5,2 mld. € a letos se musí splatit 1,14 mld. €.

SB si to představuje jinak a dle dalších zdrojů z finančního okruhu je představa zřejmá; SB vydává záruky za 350 mil. €, ale Chorvatsko má vydat dluhopisy za 700-750 mil. €, které tedy budou kryté již i SB a nejen vysoce zadluženým Chorvatskem a jeho státními společnostemi. Dluhopisy se mají vydat na podzim a tak stačit vyřešit letošní splátky a dluhy jako takové. Konečná dohoda se SB se totiž odsouvá pro reálně běžící hloubkové audity, vyhodnocování možného vývoje restrukturalizace a i faktu, že původné zadlužení sektoru bylo o zásadněji nižší, než již v současnosti je. Konečná dohoda se SB se tak posouvá předběžně až na 03/2018, ale to by bylo pozdě s řešením pro letošní rok.

Představa (představa rokování HR vlády, SB, EBRD) je taková, že by z celkového dluhu 5,2 mld. € šlo novým refinancováním přibližně 2,2-2,6 mld. € a tyto úvěry by se spláceli dalších 16-20 let s nižšími úroky a zbytek by se dokázal snadno uhrázet s rozumnou politikou výstavby. To by byla i dostatečná garance pro záruky od SB v hodnotě 30%. Jaký model to nakonec bude a kdy ta dohoda bude je stále nejisté. Jisté jen je, že SB úzce spolupracuje s EBRD. Tato banka zachraňovala HAC před rokem a vyjednal si to chorvatský premiér přímo v Německu přes Merkelovou.

Nyní se dá lépe pochopit, proč HR vláda odklepla nové úvěry pro HAC (2x100 mil. €, předchozí příspěvek).
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:58:00, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Vláda schválila zákon, kterým se přijal úvěr ve výšce 22 mil. € od EBRD určený na řízení refinancování dluhů silničního sektoru v rukou státu a na restrukturalizaci těchto podniků.

Aktuální výše dluhů všech silničně-dálničních podniků čistě v rukou státu: 43,136 mld. HRK (5,8 mld. €)
Letos se musí splatit: 8,481 mld. HRK (20% dluhů)

Zdroj: http://mppi.hr/default.aspx?id=32840

I nadále pokračují jednání ohledně úvěru ze Sv. Banky, ale navyšuje se původní částka, přičemž se to momentálně nanovo propočítává, ale částka 1,2 mld. € původně zamýšlená již nepostačuje pro původní záměr a tím je provést takové změny, které systém splátek HAC, ARZ a HC udělají trvale udržitelným.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Vývoj a aktuální stav od posledního napsaného:

Ministr dopravy Oleg Butković oznámil, že do konce 11/2017 vydá Chorvatsko dluhopisy určené pro oddlužení silničního sektoru. Tady je v hře prozatím minimálně 350 mil. € jakožto záruka za splacení těchto dluhopisů od Světové Banky. S tou se do konce ledna 2018 dojednají další podmínky celého řešení zadlužení, které je neudržitelné a nad 5 mld. €. Světová Banka požadovala nějaké změny: sezónní mýtné, sloučení HAC nebo i HAC-ONC. Obojí se zavedlo: sezónní mýtno vyneslo navíc 260 mil. HRK, přičemž odhad a cíl byl 160 mil. HRK. V rámci sloučení má odejít do konce roku 170 zaměstnanců. Stát přitom dává až 200.000 HRK když zaměstnanec odejde sám.

Vícero tímů pracuje na dalších podmínkách, celková restrukturalizace firem a reformy fungování jdou napříč celým spektrem vlády: ministerstva dopravy, financí a jejich podniky a poté pracovní skupiny s bankami: SB a EBRD. Jsou to takové ty neviditelně věci, ale ty činnosti probíhají s směrují k vyřešení problematických dluhů.

Hlavním rozdílem oproti minulosti a současnosti je ten, že v minulosti byl záměr odprodat koncesně dálniční síť na 30 let za 3 mld. € v neprospěch státu, který by musel ještě dalších 2,5 mld. € na dluhy i tak hledat. Stávající model a snaha vyřeší zadlužení tak, že rozloží splátky na období dalších 20 let více rovnoměrněji a odstraní se tak nutnost splácet v nejbližších letech většinu celého dluhu.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:58:23, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

Společnosti HAC a ARZ sníží počet zaměstnanců do roku 2020 z 3400 na 2100-2300. Tak zní část dohody se Světovou Bankou. Nyní odchází prvních 225, kteří reagují na dobrovolný odchod do důchodu. V průměru dostane každý z nich 130.000 HRK v čistém jako odchodné. To je asi 17.300€. Dle nastavených podmínek vycházejících z kol. smlouvy a podmínek s postupem v rámci SB dosáhne maximální částka nanejvýš 200.000 HRK v čistém. Náklady pokryje úvěr ve výši 4,7 mil. € ze Světové banky. Původně se očekávalo, že letos odejde 120 lidí, zájem je vzhledem k uvedeným podmínkám mnohem větší, co usnadňuje další postupy v transformaci vysoce zadlužených podniků.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:58:36, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Řešení dluhů dálničních společností

Příspěvek od Diaľničiar »

A je to tady: Chorvatsko vydalo dluhopisy za 1,275 mld. € se splatností v roce 2030 s výnosem 2,953% a kuponem 2,75%. Jedná se o nejdéle vydané dluhopisy státem v jeho historii na mezinárodních fin. trzích. Vedoucí banky: Banca IMI/Privredna banka Zagreb, Barclays a J.P. Morgan. Zájem byl od 226 investorů do částky 3,38 mld. €. Tyto peníze směřují na refinancování zadlužených silničních podniků: HAC, ARZ, HC. Dluhopisy nemají vliv na výšku státního dluhu.

Zdroj: http://www.mfin.hr/hr/novosti/republika ... dospijeca-

konference na téma, že vláda opravdu neplánuje privatizaci ani koncese státních silničních firem, ale proběhne jejich transformace, restrukturalizace a zlepší se rozložení dluhů na delší období



Znamená to, že Chorvatsko začalo obchodovat s € dluhopisy. De facto jde tedy o částku 1,3 mld. € se splatností v 01/2030, kdy tyto peníze značně uleví se splatností mnoha miliard € v nejbližších letech, přičemž celkový dluh silničních podniků je nad úrovní 5,2 mld. €. Díky reformám v hospodářství a spolupráci se Světovou bankou a EBRD transformovat i silniční sektor se povedlo tyto dluhopisy uvést do praxe. To ještě není půjčka od Světové banky.

Prodlouží se splatnost, sníží se úroky a sníží se splátky na další roky. To je cíl a ten se začíná naplňovat.

Silniční odbory jsou silně proti záměrům ministerstva dopravy, že by ze segmentu zaměstnanců dálničních firem mělo odejít až 1.000 lidí do roku 2020 s tím, že poté nebudou společnosti schopné fungovat. Ministerstvo oponuje, že podniky mají duplovanou činnost v řízení a zároveň s postupným přechodem na fakturační mýto nebude problémem ani takto značně snížený stav zaměstnanců s tím, že k délce provozované síti to bude srovnatelné s mnoha dalšímí státy v EU, kdy nyní má Chorvatsko vysoký nadbytek zaměstnanců na 1 km provozované sítě.

Ministr dopravy informoval, že díky eurobondům se začne jednání o dalších půjčkách ve výši 2,5-3 mld. € ze stávajících dluhů firem s místními bankami. Zároveň silniční sektor opustí 1.000 lidí a zaměstnanci dostávají vysoce nadstandardní odstupné. To vše zajistí, že po transformaci sektoru v letech 2020/2021 dojdou firmy do zdravého a normálního režimu a nebude je nutno zachraňovat. Je to proces zdlouhavý, ale nevyhnutní. Nový úvěr nezvyšuje zadlužení, protože se splatí jiné úvěry a tedy je vliv neutrální.

Do konce roku 2018 má být známo jaký model mýtného bude Chorvatsko preferovat. Zcela jistě ale ten stávající již ne. Technologie pro nové mýto a náklady na propouštění mají zahraniční úvěrové krytí dle předběžných smluv.

Chorvatsko tedy hodlá stransformovat z celkového objemu 5,1-5,2 mld. € cca. 3-4 mld. €. Úvěry z EBRD, SB a EIB totiž měnit nebude.

Ministr dopravy zároveň obeznámil veřejnost s tím, že reforma fungování silničních firem je ničím vůči tomu co se musí odehrát ve vysoce problematických železničních firmách.

Úspora za splácení nové půjčky (na 12 let) činí oproti starým úvěrům asi 160 mil. HRK ročně, tedy 2 mld. HRK na úrocích. Zároveň ministr dopravy informoval, že navýšení příjmů mýta v letní sezoně přineslo HAC a ARZ asi 300 mil. HRK.

Zdroj: http://www.ncs.hr/hr/iz_hac_a_odlazi_10 ... /12776/7_2
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 22.1.2021 21:59:31, celkem upraveno 2 x.
Důvod: odkazy jsou neplatné, ale jejich odstranění by poškodilo obsah příspěvku
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Chorvatsko“