Už nevím jak jsem na ni přišel, možná díky návěsti na I/35 ale spíše díky pořadu tajemství železnic.
Jde o 600mm úzkokolejku v Mladějově neboli Mladějovská průmyslová dráha, kterou udržují a provozují nadšenci.
http://www.mladejov.cz/uvodni-stranka
Navštívil už někdo?


V současné době taky probíhá sbírka na opravu zbytku tratě viz
https://www.hithit.com/cs/project/738/p ... u-historii

Byl jsem asi dvakrát, bohužel už dříve (cca 10let) ale krásná nostalgická dráha.

Nevíte někdo, jak to dopadlo se stavbou širokorozchodné trati do Bohumína, kterou tehdejší premiér Zeman slavnostně zahájil v roce 2001?

Bude se místo ní stavět kanál do Hodonína?!

Polsko sice stavbu nejprve podpořilo, nicméně současně s tím jí od samého počátku zpochybňovalo a nakonec jí zařízlo když řeklo, že stávající trať do Slawkowa neprodlouží, takže projekt v tichosti skončil.

Vzhledem k situaci na Ukrajine a vztahum Polsko vs. Rusko se tomu ani nedivim. Navic prelozeni kontejneru z vagonu na vagon netrva az tak dlouho a dost vagonu ma podvozky umoznujici zmenu rozchodu.

Chcete vidět Viktorii, největší razicí štít TBM u nás, při práci na tunelu Ejpovice? Přijďte v sobotu 11. června do plzeňské čtvrti Doubravka! Den otevřených dveří se koná od 10 do 16 h. Více na www.metrostav.cz a www.facebook.com/Metrostav.

Sobotní foto... http://kasme.rajce.idnes.cz/ropl-160604/ (portál Doubravka je za polovinou alba)

malá prorážka bude v úterý, velká v sobotu v rámci DOD

http://www.koridory.cz/archives/37476/

V Polsku se spíš podporují opačné projekty, teď aktuálně se pracuje na tzv. "Rail Baltica", která má na evropskou síť napojit Pobaltí, kde je také širokorozchodná železnice.

Prorážka jižního tunelu Ejpovice

Plzeň hl.n – Plzeň-Doubravka – portál Doubravka a zpět

foto http://kasme.rajce.idnes.cz/ropl-160607/

video z vlaku https://www.youtube.com/watch?v=ENpIagmMG6Q

video z prorážky https://www.youtube.com/watch?v=jOr3-Bw76Rc


tisková zpráva http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/ti ... il?id=3172


idnes http://plzen.idnes.cz/razici-stit-tunel ... -zpravy_pp

ČT http://www.ceskatelevize.cz/ct24/region ... -16-mesicu

ČRo http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_z ... e--1621407

TBM Viktorie: 2. prorážka a DOD portálu Doubravka



http://www.koridory.cz/archives/37589/

http://www.koridory.cz/archives/37615/

http://www.qap.cz/object/fotogalerie-razici-stit-dokoncil-razbu-tubusu-pod-chlumem-80845

http://jelinkova.rajce.idnes.cz/160611_Viktorie/

Foto i dalšího postupu po prorážce http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3577355

prorážka z boku https://www.youtube.com/watch?v=YU5iInzTixI

https://www.youtube.com/watch?v=tLB4DDrQQQ0

https://www.facebook.com/Metrostav

Modernizuje se i jinde........................
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region ... 61115.html

Od vcera jazdi nova vlakova suprava talgo medzi Moskovu a Berlinom. Usetri sa viac ako 5 hodin casu. Na hranici v Breste vdaka novej technologie, sa meni razvor kolies za 20 minut. Tu je video:

https://www.youtube.com/watch?v=i6LXFXzMNVU

Dalsie videa:
https://www.youtube.com/watch?v=SZmE4p2qZlA
https://www.youtube.com/watch?v=TjT7QGCs1rA

Skoda ze momentalne pre obcanov EU neda sa ist cez Bielorusko do Ruska, takze v podstate tento vlak je nepouzitelny.

"Skoda ze momentalne pre obcanov EU neda sa ist cez Bielorusko do Ruska, takze v podstate tento vlak je nepouzitelny."

Tak to asi nebude zdaleka jenom tímhle. Když se tak koukám na web ruských železnic, tak ten vlak jede 24 hodin 49 minut. Je tam taky napsané, že lístky jedním směrem(!) stojí od 10 045 rublů, což je přes 4000 Kč. Za tuhle cenu nebo jen lehce dráž si v pohodě koupíte zpáteční letenku.

Samozrejme ze nie, ale to ma svoje caro cestovat vlakom, su ludia ktori neradi letia, a mne napsoledy vychadzala letenka do Petrohradu cez 100 EUR len tam, samozrjeme ze lacnejsie nez listok vlakom, ale zatial som nidky nenasiel do 4000 czk tam a spiatocnu letenku do Moskvy napriklad.
Ja som chcel len poukazat ze zatial sa neda od Oktobra ist do Ruska cez Bielorusko, preto ten vlak mozu pouzivat len obcania Ruska a Bieloruska a zamer RZD bol rucite nalakat aj obcanov tretich krajin.

Dne 28.2. byla inaugurována nová vysokorychlostní železniční trať South Europe Atlantic HSL Tours-Bordeaux ve Francii. Jeden z největších železničních projektů v Evropě v současnosti vůbec (ne-li největší) a největší zakázka tohoto typu pro koncern VINCI. Trať se dostane do provozu 2.7. Délka tratě je 302 km a je mezi Saint-Avertin (Tours) a Ambarès-et-Lagrave (Bordeaux). Kromě toho se postavilo dalších 38 km 10 spojovacích linek s urbanními zónami. Na výstavbě se podílelo 10.000 lidí a za rekordní čas se celý projekt naprojektoval a postavil, trvalo to celkem 6 let. Cestování mezi Bordeaux a Paříží se v létě zkrátí na 2 hodiny a 4 minuty. Výstavba stála téměř 8 mld. €. Provozní rychlost se testovala na 320 km/h. Provozovatelem tratě je LISEA: http://www.lisea.fr/ .

O projektu odborněji: http://www.railway-technology.com/proje ... peed-rail/

Vizualizace:



Stav z 06/2015, kdy se už celá trasa formovala ve všech stavebních objektech:



Ve Francii se teď odevzdává vícero staveb jen formou politické inaugurace a odevzdání do řádného provozu bude za několik měsíců (třeba i dálnice A9 Montpellier) pro blížící se prezidentské volby.

Záhřeb - Split přes Bosnu

Chorvatsko a Bosna a Hercegovina se domluvili na společném postupu obnovení železniční tratě Novi Grad (Bosanski Novi) a Knin v délce 177,9 km. Společný postup se týká snahy o získání prostředků z EU. Obnovila by se tak nejkratší spojnice mezi Záhřebem a Splitem po železnici. Nyní je nepoužitelná pro těžká poškození z války 1991-1996. Na území Chorvatska je 58,5 km a na území BaH je 119,4 km. Projekt koordinují železniční podniky. Dohoda byla podepsaná v Záhřebe 11.5. ministri dopravy obou států.

Německo dokončuje 600 km dlouhou trať Berlín - Mnichov, kterou nové rychlé vlaky zvládnou projet za 4 hodiny samozřejmě se zastávkami na stanicích, takže místy souprava pojede až 300 km/h. Přibližně polovina délky trasy nevede v tunelech nebo po mostech. Do provozu se má uvést v prosinci. Výstavba se začala v 90.-tých letech 20. století a pokračuje dle plánů.

Zdroj: http://www.transport.sk/spravy/zeleznic ... chova.html

Rumunské státní dráhy CFR uzavřely smlouvu na rekonstrukci a modernizaci dvou železničních úseků za 900 mil EUR

Vítězné společnosti zmodernizují zhruba 78 km železničních tratí, 28 mostů, z nichž dva překročí řeku Mures a dále tunel o délce 603 m.

Po rekonstrukci budou vlaky dosahovat na těchto úsecích rychlostí 160 km/h.

Financování projektu je zajištěno z nevratných finančních prostředků EU a z rumunského státního rozpočtu.

Celoevropský koridor IV je dlouhý asi 2000 km. Spojuje německá města Drážďany a Norimberk s tureckou metropolí Istanbul přes Českou republiku, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.

Rumunský úsek představuje asi 800 km a táhne se mezi Curtici a Constanta, na trase Curtici - Arad - Simeria - Sighisoara - Brasov - Bukurešť - Constanta.

Rumunské dráhy CFR zaznamenaly v loňském roce zisk 88-109 mil EUR, podle generálního ředitele společnosti Marius Chiper.

15.06.2017

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ru ... 91920.html

já to tady asi nepřesně pochopil, tím nadpisem se asi myslel svět všeobecně a já to vnímal jako svět = všechny státy

dávám sem jen opravdu velké projekty v rámci železnic ve světě

Victoria Metro Tunnel Project, Melbourne

vzhledem k nákladům ve výši 11 mld. dolarů se to bude realizovat formou PPP

http://metrotunnel.vic.gov.au/
http://www.dtf.vic.gov.au/Infrastructur ... el-Project

Bude to doposud největší projekt veřejné dopravy ve státě Victoria v Austrálii. Mj. přinese i 7.000 pracovních míst v rámci realizace a to včetně 500 učňů. Projekt bude k dispozici v provozu v roce 2026 pokud se zahájí dle plánu. Až 88% stavebních materiálů bude pocházet přímo z blízkého okolí včetně 93% objemu dodávek oceli. Projekt na maximum podpoří místní rozvoj a po dokončení se zmaximalizuje přínos veřejné dopravy ve městě. Bude přitom ekonomicky schopný se zaplatit.

Chorvatsko a Srbsko podepisují spolupráci o modernizaci tratě Záhřeb - Bělehrad v délce 412 km. Cílem je zmodernizovat trať pro rychlost na 160 km/h, takže se zkrátí současné cestování ze 7,5h na 4h. Prvním projektem na straně Chorvatska je modernizace úseku Dugo Selo - Tovarnik za 0,57 mld. €, přičemž celkové náklady na všechny ještě nezmodernizované úseky jsou na straně Chorvatska ještě asi 1 mld. €. Drtivou část nákladů kryjou již roky fondy EU. Doposud se investovalo cca. 78 mil. €.

http://mppi.hr/default.aspx?id=34357
http://mppi.hr/default.aspx?id=34358

Zabezpečení přejezdů na Transsibiřské magistrále v podobě závor a zvedajících panelů.

Itálie zastavila práce na nejdražším železničním projektu v Evropě

Vysokorychlostní železniční projekt za 25 miliard eur (645 miliard korun) má problémy. Italská vláda výstavbu pozastavila.

Tunel pod Alpami, jenž je součástí výstavby, měl původně stát 9 miliard eur, italský ministr dopravy náklady odhaduje až na 20 miliard eur (516 miliard korun). Evropská komise slíbila, že projekt bude financovat z 50 procent. Tunel má výrazně snížit počet kamionů projíždějících mezi Itálii a Francií. Kritici tvrdí, že náklady jsou neúměrně vysoké.

Mezi městy Turín a Lyon mají jezdit vysokorychlostní vlaky rychlostí až 220 kilometrů v hodině. Kdy ale bude nejdražší železniční projekt v Evropě hotov, je ve hvězdách. Výstavbu projektu pozastavila italská vláda.

Trasa je dlouhá 270 kilometrů a součástí plánu je i vybudování tunelu pod Alpami v délce 58 kilometrů, což by jej řadilo k nejdelším železničním tunelům světa.

Italský premiér Giuseppe Conte projekt kvůli bobtnajícímu rozpočtu 10. března zastavil. V roce 2015 byl schválen rozpočet na 25 miliard eur (645 miliard korun), samotný tunel má stát 9 miliard eur (232 miliard korun). Italský ministr dopravy Danilo Toninelli z Hnutí pěti hvězd ale varuje, že náklady na výstavbu tunelu mohou dosáhnout až 20 miliard eur (516 miliard korun).

Evropská unie se měla původně podílet na nákladech 40 procenty, francouzská ministryně dopravy Elisabeth Borneová uvedla, že Brusel souhlasí se zvýšením účasti na 50 procent. Itálie a Francie mají zaplatit rovným dílem druhou polovinu.

Nová trať má cestu mezi Lyonem a Turínem zkrátit ze čtyř hodin na dvě. Spojení mezi Paříží a Milánem by se zkrátilo ze sedmi na čtyři. Příznivci stavby tvrdí, že se výrazně sníží počet kamionů a aut, které jezdí mezi oběma zeměmi.

Mafie a padající mosty v Itálii

Kritici naopak hovoří o škodách na unikátní přírodě při stavbě a také o neúměrně vysokých nákladech. Tyto peníze by se mohly vynaložit lépe na modernizaci současné infrastruktury, která je zejména v Itálii v katastrofálním stavu. Největší tragédií byl pád dálničního mostu v Janově loni v srpnu, kdy zemřelo 43 lidí.

Od roku 2004 spadlo v Itálii už 12 mostů. Za špatný stav dopravní infrastruktury může údajně mafie a její firmy, které často získávají státní zakázky. „Firmy napojené na italskou mafii obecně používají ošizené materiály a také špatně provádějí stavební práce. Jejich cílem je rychlý zisk,“ tvrdí John Dickie z University College London, autor řady knih o italské mafii.

Italská vláda uvedla, že by byl provoz tunelu z dlouhodobého hlediska ztrátový. Francouzsko-italská společnost Tunnel Euralpin Lyon Turin (Telt), jež se podílí na železničním projektu, zdůraznila, že bude pokračovat v přípravných pracích na francouzské straně tunelu, aby zabránila ztrátě finančních prostředků z EU.

Debata o projektu začala již před 30 lety. Jako termín dokončení se uvádí rok 2030. Většina ze 112 obcí, které leží na trase stavby, s ní nesouhlasí.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák, foto: TELT.

Zdroj: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/t ... 20404.html

Německo investuje v letech 2020 - 2029 do železnic 86 mld. €. Za rovnaké období se tak tato částka navýší o +54%, informovaci přinesl ministr dopravy 26.7. Peníze půjdou hlavně do renovace železniční sítě. Půjde o vůbec největší železniční modernizační program v historii státu.

DB se na tom mají podílet rovněž, ale již nyní se sebou nesou dluh ve výši přes 25 mld. € a ziskovost jim klesá. Samotné DB dlouhodobě požadují investice ve výši 10 mld. € do železniční sítě ročně, aby se odstranil investiční dluh. Tedy ještě ani vládou navrhovaná částka není zcela dostačující. Stav 33.000 km tratí se zhoršuje a na nich i 2000 mostních objektů. Vázne tak přeprava jak tovaru tak lidí a DB nestačí poslední roky uspokojit poptávky přepravy.

Německo mj. začíná investovat veliké částky i do ostatních typů dopravní infrastruktury.

V roce 2030 mají být páteřní infrastrukturní dopravní a energetické sítě vybudované a plně funkční. Jsou to investice za stovky mld. €. Problémem jsou finance, protože vždy se skládají z vícero pilířů, kde federální rozpočet sehrává jen jeden z 3 pilířů. Tak se dá očekávat, že rok 2030 nebude naplněný a cíle se povede naplnit až v dekádě do 2040. (týká se jak železnic, tak dálnic i energetických přepravních kapacit; projekt energetické dálnice (vedení) sever - jih je projekt sám o sobě za 10 mld. € a je proti jeho vedení značný odpor samosprávních oblastí).

DB letošním rokem rekordně investují a to až 5,5 mld. €.