Teda, vy jste to PPP sepsuli, tak zkusím argumentovat postupně
To Web:
Ano, prostoru pro změny projektu bude u nás koncesionář mít relativně minimum, v podstatě se bude jednat o optimalizaci DSP a přípravu RDS. Jedná se však o pilotní projekt, který musí být dobře připraven.
Dneska není zhotovitel motivován tím, aby jím vystavěné dílo bylo kvalitní a vydrželo. Dílo bylo v případě VZ již jednou zaplaceno a peníze už zhotoviteli nikdo nevezme. V případě PPP nedostává při nekvalitě zaplacenu plnou částku. To, že oficiálně zde páky přes reklamace existují je jedna věc, že se však uplatňují v menším procentu případů než by bylo žádoucí je věc jiná.
Ad zahraniční konsorcia a klasické VZ: Dle mého názoru je zkrátka pro zahraniční firmy naše salámová metoda neatraktivní, ale hlavně oni se účastní přes své mateřské firmy, které mají trh dobře pořešen. V případě PPP nad tím vším bude mnohem větší veřejná kontrola (už jenom zájem médií) a hlavně je zde předpoklad plynulého cash flow pro ně, což je mnohem atraktivnější než jednozrázová zakázka. Zahraniční firmy mají PPP mnohem raději než VZ (pravda je, že fakticky na něm více vydělají).
Ad dohled bank: Banka má samozřejmě zájem, aby vyhrálo konsorcium, ve kterém je účastna, tzn. tlačí na stavitele, aby celková cena byla pokud možno tou cenou, která vyhraje. A pokud připustíme, že bude vyvolána skutečná soutěž, v což doufám, že cena bude odpovídající. Samozřejmě se může stát, že počáteční náklady výstavby budou v porovnání vyšší i než u některé stavby ŘSD, ale tento fakt bude vyvážen nižšími provozními náklady a náklady celoživotního cyklu, které u stavby zadávané a provozované klasicky už nikdo z Vás nevidí. Stejně tak nevidíte napřímo ani cenu dluhopisů, kterými tady někteří ergumentují. Navíc řítíme se do takové propasti, že brát si další dluhopisy, které vstupují do bilance vlády a ovlivňují dluh není příliš strategické - snížení ratingu státu, vyšší riziková přirážka etc... PPP tak jak je navrhováno tyto statistiky neovlivňuje, byť cena financování je samozřejmě vyšší než u státem garantovaného dluhopisu, uf...
Ad predikovatelnost makroekonimických údajů: Ano, v tomto má Janota pravdu, ale už pravděpodobně nevidí, že projekty jsou strukturovány tak, že riziko inflace během výstavby nese koncesionář (stavební náklady nebudou navyšovány) a pouze u těch nákladů, které odpovídají provozu a údržbě toto riziko pravděpodobně ponese stát, protože predikovat inflaci na 30 let, to si na sebe nikdo jiný než stát vzít nemůže.
To andy:
Část zodpovězena výše, co se týče toho, že už si přeci z daní určité organizace platím, aby toto zajišťovali, to je samozřejmě pravda, se kterou nelze polemizovat, ale PPP by mělo být právě o zefektivnění těchto nákladů a v důsledku snížení nákladů vydávaných státem. V Británii, kde mají stovky PPP projektů, se tato eliminace neefektivní státní byrokracie povedla, ale to bohužel nemůžeme očekávat, že se efekt dostaví s prvním PPP. Je to celosvětově osvědčený koncept pořízení veřejné služby, nevymýšlíme nic nového. Jen je třeba tomu věřit a hlavně to vyzkoušet dle mezinárodních praktik a ne H&C bez výběrového řízení a s tím, že tím, kdo si diktoval podmínky smlouvy byli oni.
To Lenny:
Ano, absorbční kapacita bankovního trhu je omezená a banky argumentují teď v krizi nedostatkem likvidity. Navíc se napříč Evropou rozjíždí desítky PPP projektů, které budou financování potřebovat. Právě proto, abychom financování s vysokou mírou pravděpodobnosti sehnali bychom měli ten projekt strukturovat tak, jak je navrhován, tedy aplikovat plnou platbu za dostupnost a nezkoušet přenos rizika poptávky (která se kor v krizi ukázala jako velmi obtížně predikovatelná) na koncesionáře. Pokud by koncesionář měl nést riziko poptávky uživatelů částečně (tzv. stínové mýtné, kdy je státem placen podle úrovně provozu, kterého na dálnici dosáhne) nebo úplně formou přímého výběru mýtného, zbytečně by to zvyšovalo rizikovou přirážku bank, resp. bychom mohli dosáhnout toho, že projekt nebude zafinancován vůbec.