V Kolumbii se již několik dní, týden, opravdu ve velké intenzitě protestuje na ulicích. Začalo to docela nenápadně a sice "jakýmsi" odmítnutím daňové reformy. Když to nezabíralo v pár městech, tak do ulic vyšlo mnohem více lidí pomalu v celé zemi až prezident přikázal daňovou reformu stáhnout z programu dne. To již ale nestačilo, protože obyvatelstvo začalo protestovat proti násilí policie ohledně potlačování těchto protestů. Požadavky jsou nejen ohledně policie, ale stoupají dál. Až najednou do ulic vyšla další skupina lidí, která protestovala za návrat k poklidným protestům. Ve výsledku: desítky mrtvých civilistů ... desítky zraněných policistů, obrovské materiální škody během mahových protestů na veřejné infrastruktuře, ale i soukromém majetku.
Daňová reforma, kterou připravila současná vláda prezidenta Duqueho, od samotného začátku rozvířila vášnivou debatu jak mezi odborníky, tak i širokou veřejností. Důvodem této reformy je nedostatek financí v souvislosti průběhu pandemie v zemi. Vláda totiž pumpovala od propuknutí covidu nemalé částky na sociální pomoc občanům a také finanční injekce firmám napříč sektory, které byly několikaměsíčním lockdownem úplně ochromeny. Další vysoké výdaje souvisí s nákupem vakcín, plošným testováním anebo neustávající podporou ekonomicky nejslabších skupin Kolumbijců. Ministerstvo financí si od reformy slibovalo roční výběr přibližně 24 bilionů pesos. Důvod všeobecné nespokojenosti Kolumbijců s daňovou reformou je ten, že se přímo dotkne v podstatě pouze střední třídy a chudých vrstev obyvatelstva.
O co jde v daňové reformě se nedalo moc dočíst, všude jen nepřesné informace. Dohledal jsem a z toho lze pochopit, proč takový odpor:
*snížení hranice mzdy, ze které budou muset nově zaměstnanci odvádět daň z příjmu
*zavedení DPH na veřejné služby (vodné, stočné, plyn, elektřina atd.)
*zavedení DPH na základní potraviny spotřebního koše
- stát sice definoval některé klíčové potraviny, kterých se reforma nedotkne
*DPH zvýší u některých vstupních surovin, které výrobu prodraží a daň v konečném důsledku zaplatí finální zákazník
Pak je skupina lidí, která daňovou reformou nebude ovlivněna prakticky žádným způsobem jsou velké firmy nebo bankovní sektor, jemuž zůstanou všechna privilegia a daňové výhody jako před reformou. Ukázkovým případem je nulové DPH na slazené sycené nápoje. Kritici reformy poukazují na fakt, že majitel největšího místního výrobce limonád je vlivnou osobou mající silné vazby na vládní činitele. Na stejný problém je upozorňováno i v souvislosti s největší kolumbijskou obchodní skupinou, která prakticky ovládá celý bankovní systém v zemi a taktéž má silný vliv nejen v současné Duqueho vládě. Poslední zprávy hovoří, že na základě masivních celostátních protestů z posledních dní se vláda rozhodla nepředložit návrh daňové reformy kongresu. Hovoří se také o odstoupení současného ministra financí Alberta Carrasquilli. Nejen protesty ale i předvolební průzkumy vytvářejí na politiky obrovský tlak. Z aktuální studie vyplývá, že 85% obyvatelstva země u nadcházejících voleb nepodpoří politiky, kteří odsouhlasí daňovou reformu.
Celkem Kolumbie původně zamýšlea takovou reformu, která přinese 2 mld. USD, ale nakonec z toho vyšla částka 6 mld. USD nebo 2% HDP.
Masové protesty de facto ještě více komplikují boj s pandemii nového koronaviru, ale jak se nechalo slyšet mnoho skupin lidí, tak si to uvědomují, ale snížila by se jejich životní úroveň. Část ekonomů navíc varovala, že by to snížilo výslednou spotřebu a zvětšilo černý trh, takže by se ta zvýšená DPH nepromítla do očekáváných částek.
Rozpočet Kolumbie pro rok 2021 se zvedl kvůli boju s pandemii o 5,1 mld. USD na 92,8 mld. USD. Deficit za rok 2020 byl v úrovni 8,9% a letos má být 7,6% HDP.
Státní dluh dosáhl k 12/2020 hodnoty 65% HDP, což je prudké zvednutí jeho úrovně z před-pandemické éry, kdy byl v úrovni 48% HDP.
Daňové reformy požadují ratingové agentury pro udržení rozpočtu a schopnosti udržet splácení dlhů tohoto státu. Jdou dokonce ještě dál; do roku 2024 se proti té stávající reformě daní budou muset zvednout všechny daně, protože se budou muset výrazně zvednout daňové příjmy státu. Pokud se neprovedou žádné změny v rozpočtu a pak následují volby, tak jsou varování, která jdou až ke dluhové krizi státu, což pak ukrojí všem mnohem více, než je v předkládané reformě prezidenta. Odraží se to na úrokových sazbách dluhopisů vydávaných dnes pro rok 2032 a 2042, úroky jsou 3,25% až 4,125%. Kolumbie si tak půjčila 2 a 1 mld. USD, aby mohla "ufinancovat rozpočet státu".
K masovým protestům se přidávají řidiči taxíků i nákladních vozidel. A celkově se "zase" využila infrastruktura dálnic a zkapacitněných silnic jak pro blokování těchto tahů, ale tak taky pro samotné srážky mezi protistranama. Je to smutný pohled, že se tady nakonec i umírá ...
- 1.JPG (156.92 KiB) Zobrazeno 12530 x
- 2.JPG (98.94 KiB) Zobrazeno 12530 x
- 3.JPG (186.63 KiB) Zobrazeno 12530 x
Daňová reforma byla stažená, ale nebyla zrušená. Prezident s vládou pozývají demonstranty na rokování, odmítají násilí atd., tudíž nějaké změny se jednoduše realizovat budou muset. Nic není zadarmo, ani "podpora za nic nedělání během pandemie".
Doposud se tady nakazilo asi 3 mil. lidí, zemřelo asi 77 tisíc lidí. Probíhá tady 3. vlna. Úplně zaočkováno jsou 4,4% populace státu. (0,4% nad celosvětovým průměrem)
Stavebnictví se v Kolumbii propadlo v roce 2020 o 27,2%. Letos má být růst o 8,4%. Má se budovat všechno, nejvíc ale silniční projekty. Ty jsou ale často jen projektovány, bez reálné výstavby aneb ta když probíhá, tak má hodně komplikací plynoucích z geologických a geografických poměrů, takže ne vždy během výstavby stavebnictví opravdu pomáhá ekonomice.
5. kolo infrastruktury (silnice, železnice atd.) se formuje a bude mít rozpočet ve výši kolem v propočtu 5 mld. USD.
Most nenaplnil základní technickou normu a stát nechce převzít stavbu, která dle posudku od zhotovitele a samotného zhotovitele je sice mimo normu, ale není to problém pro bezpečnost provozu. Státní úřady chtějí de factu přestavbu mostního objektu. Zhotovitel, tedy společnost Sacyr nyní vykonává testy integrity a strukturální pevnosti konstrukce. Je vidět, že mostovka je zvlněná a povrch není navíc hladký. Státní úřady nemají obavy o krátkodobé plnění funkčnosti mostu, ale obávají se o to, že by se most musel přebudovat mnohem dříve než na jiných nových stavbách, a proto požadují přestavbu středové části mostu.
