Připravuje se výstavba nové silnice na úseku: Křižovatka Donja Zdenčina (A1) – Most na Kupi kod Lasinje, v celkové délce: 17,32 km. HC vyhlásila tendry pro první zeměměřičské práce.
Ve snaze reagovat na celkově neutěšenou hospodářskou a fiskální situaci země schválila vláda dne 21. března 2013 upravený návrh rozpočtu na rok 2013, ve kterém jsou předpokládané příjmy sníženy o 253,9 mil. HRK (1 HRK = cca 3,5 CZK) na celkovou částku 113,4 mld. HRK a výdaje jsou sníženy o 874 mil. HRK na nově upravených 123,6 mld. HRK. Shora uvedené návrhy jsou projektovány na předpokladu růstu HDP sníženého z 1,8% na 0,7%. Ministerstvo financí předpokládá, že tato opatření povedou k fiskální konsolidaci rozpočtu, protože deficit HDP bude zredukován z dříve předpokládaných 10,9 mld. HRK na 10,2 mld. HRK. Očekává tedy snížení deficitu HDP z 3,3% na pouhá 3%.
Tyto úspory nedopadají jen na jednotlivé resorty, ale mají také významný dopad na různé státní podniky, z nichž nejvýznamnější jsou Hrvatske vode a Hrvatske ceste. Společnost Hrvatske ceste bude nucena omezit svoje investice až o 1,1 mld. HRK. Krácení finančních prostředků bude mít také vliv na nižší alokaci peněz z fondů EU, což v konečném důsledku sníží prostředky, které budou moct být vyčleněny na jednotlivé projekty.
*Obilaznica Splita - poddionica Plano-Kaštel Stari (4,2 km) *Obilaznica Omiša - dionica tunel “Omiš”-Omiš (2,8 km) *Obilaznica Rijeke - dionica Sv. Kuzam-Križišće (8,4 km) *Južna obilaznica Osijeka - dionica čvorište koridor Vc-čvorište “Tenjska” (12,1 km) *Brza cesta Solin-Klis-Sinj (spoj na A1) - dionica Majdani-Jamani (4,5 km) *obnova državnih cesta na području više županija (program Betterment)
program Betterment je program EIB a HC pro obnovu silnic, Chorvatsku běží těchto projektů několik již od ukončení války a celkem se proinvestovalo téměř 400 mil. € a opravili se za to stovky km silnic kompletně, tedy nejen povrchové úpravy
V roce 2012 se proinvestovalo na chorvatských státních silnicích celkem 1,954 mld. HRK bez DPH. Nejvyšší částka směrovala do výstavby, druhá nejvyšší do modernizací a rekonstrukcí. Zbytek na provoz a údržbu atp. Letos se peníze skrtli (příspěvek výše), kde se dá tam se zapojí financování přes EU. Peněz pro rok 2013 je polovina.
Vzhledem k faktu, že Chorvatsko má téměř 7.000 km silnic I. třídy a dalších ještě více tvoří župní a městské silnice je nevyhnutní, aby země již nestavěla šíleným tempem mnoho objektů, ale aby se začala více zaměřovat na rekonstrukční a modernizační práce.
Hlavní silnice se doposud modernizovali díky úvěrům a rozvojové pomoci po válce. Obnovilo se tak kompletně přes 2.000 km a i nyní se realizuje fáze ukončení obnovy dalších 350 km silnic. Šlo o obnovy komplexní: podložní vrstvy, vozovka, nové VZD, SDZ, svodidla atp. (moje poznámka: Slovensko takto obnovilo od r. 1993 asi 1.450 km silnic I. třídy, tedy asi 1/3, přičemž 670 km od r. 2010). Kromě teho se investovalo do vozovek, ovšem stále je ještě asi 1/4 chorvatských hlavních silnic ve špatném stavu. Na župních a ještě nižších silnicích je situace ještě horší.
Chorvatsko za posledních 10 let vybudovalo tolik dálnic, kolik by v jiných zemích trvalo postavit 30 let. Hrvatske ceste stavěli nejen přivaděče, často jde o 2+2 pruhové komunikace, s mnoha mosty a tunely, ale ještě rozběhli i realizaci několika rychlostních silnic a rovněž i výstavbu mnoha silničních obchvatů a průjezdů. Nešetřilo se ani na nových světelních křižovatkách. Hrvatske Ceste v nejlepších letech investovali jen na nové stavby ročně přes 2 mld. HRK, další 1 mld. HRK šla na modernizaci silnic, další 1 mld. HRK šla ještě na údržbu a všechno ostatní. Tedy peníze, které podobným zemím museli postačovat pomalu na realizaci dálniční infrastruktury.
Nutno ještě doplnit, že v krizovém roku 2009, kdy se seskrtli obrovské peníze HAC (hrvatske Autoceste), tedy dálničnímu provozovateli, tak HC disponovali stále obrovskou částkou peněz bezmála 3,5 mld. HRK po započtení peněz určených na dostavbu infrastruktury jako navazující na dálniční stavby, které se bez těchto objektů nedali užívat. A třeba v roce 2012 již HC hospodařili s větším balíkem peněz než HAC.
I HC je zatížen úvěry.
Vzhledem k finančním obtížím, které nyní Chorvatsko má je normální, že tolik peněz již státní podnik mít nebude, a proto se začne více zaměřovat na obnovu stávající sítě silnic, než-li na výstavbu nových silnic.
I přes snížení rozpočtu státního podniku Hrvatske Ceste vzhledem k faktu, že několik nyní rozjetých projektů již finišuje, ministr dopravy obeznámil veřejnost s tím, že již brzo se zahájí další projekty v hodnotě 500 mil. HRK.
*výstavba 2. 1/2 profilu rýchlostní silnice Solin - Klis - Sinj (D1) na úseku Majdan - Jamani a Jamani - Klis (Grlo) *most přes řeku Sáva na silnici Okučani - st. hranice s BiH *silnice od st. hranice s Maďarskem - Virovitica - Okučani - hranice s BiH *jižní obchvat města Osijek *silnice D8, úsek Sveti Kuzam – Križišće *silnice D403 křižovatka Škurinje - přístav Rijeka *silnice Plano - Split - D8 *silnice Stobreč - Dugi Rat - Omiš *silnice Virovitica - Suhopolje *silnice Popovec - M. Bistrica - Zabok *silnice Varaždin - Ivanec - Krapina *silnice Rujevica – Marišćina *silnice Zabok – Krapina *silnice Dubrovnik – Čilipi *Most kopno - otok Čiovo *obchvat města Vukovar *východní obchvat Vinkovaca *obchvat Zaprešića
Na státní silnice směruje v letech 2013-2016 celkem 47% veškerých peněz určených pro rozvoj silniční infrastruktury, které hodlá vláda podpořit a je to tedy více jak na dálniční síť.
Vláda schválila program pro Hrvatske Ceste na rok 2014:
*celkový rozpočet: 2,205 mld. HRK (cca. 290 mil. €) - investice: 1,61 mld. HR - údržba: 0,94 mld. HRK (z teho ještě 0,307 mld. HRK jde na projekt obnovy vozovek Betterment II) *z rozpočtu se bude spolufincovat několik prací na župních silnicích (0,12 mld. HRK)
Hlavní priority pro výstavbu v roce 2013:
*aktivovat složku přípravních procesů pro čerpání peněz z EU *výstavba 2. 1/2 profilu Solin - Klis - Sinj (D1) *křižovatka Škurinje - přístav Rijeka *obchvat Zaprešića *dokončení úseku Rujevica - Marišćina *dokončení úseku Stobreč - Dugi Rat - Omiš *začátek úseku Virovitica - Suhopolje
Připravuje se:Projektové práce na spojovací silnici exit Nikolac (na spojovací cestě Karamatići - luka Ploče v deltě Neretvy) - Jadranská magistrála D8.
Státní tajemník ministerstva dopravy navštívil Pag a projednal plánované investice mj. i do státních silnic.
*prolaz koz Pag, 0,9 km, 13,5 mil. HRK směruje do VO *ve městečku Novalja výstavbu kruhové křižovatky a rekonstrukci silnic D106 a D107 za 2,3 mil. HRK *obnova mostního objektu Pag na silnici D106 v nákladech 3 mil. HRK
Motoristé se dočkají v tomto roce dalších několik stovek km zcela zmodernizovaných státních silnic (všechno kromě vozovky i všechny ostatní prvky) a další stovky km dostanou úpravy povrchů: zdrsnění, mikroasfaltový nástřik pro prodloužení životnosti povrchu. Všechny práce se stihnou do začátku letní sezóny. Nyní je mnoho silnic řízeno semaforem pro osobní auta a pro nákladní dopravu jsou dokonce uzavřeny. Některé práce, jako uchycení skalních svahů se bude dokončovat po ukončení letní sezony, aby ta nebyla nijak ohrožena stavebním ruchem.
Na modernizační a rekonstručkní práce jde tolik peněz jako na novou výstavbu a celkově jde na státní silnice tolik peněz jako na výstavbu dálnic. Tento poměr se v příštím roce ještě přehoupne na stranu státních silnic, protože vláda začíná podporovat i některé župní silnice přes tuto kapitolu, protože jak říká motto nové vlády: desetiletý boom dálnic musí skončit a po ostatních silnicích se přepravuje až 73% Chorvatů, kdežto peníze se sem takřka nedostávají.
I přes finanční problémy země (obrovské deficity st. rozpočtu a vysoké zadlužení ještě z poválečního období) se na silnicích sice snižovalo i ve výdajové stránce a to celkem 2,2 mld. HRK, ale většina projektů se zas rozběhne formou EU fondů, jenom se zmrazila jejich výstavba; jde o obchvaty a nové silnice, například celý tah Trogir - Split - Omiš. Stát na opravách a modernizacích silnic šetřit nehodlá, protože by se zdegradovalo to, co se udělalo.
D100 je jediná státní silnice na ostrovech Cres a Lošinj. Na etapy byla v celé délce 80 km postupně obnovena od vzniku HR až do roku 2013.
Cela silnice jeste neni rekonstruovana, namatkou je potreba dodelat temer cely usek Porozina - odbocka na trajekt Merag, klesani do Cressu - odbocka na Loznati. Letos snad stihnou do sezony dodelat "obchvat Cressu", kde se silnice narovnava a rozsiruje, pred vanocema se tam jezdilo po kameni.
Již je zprovozněna silnice Makarska - Ravča. Modernizace úseku s výstavbou tunelu Stupica trvala od roku 2011 a stála 47 mil. HRK. Tunelový objekt je plně dokončen. Doposud byl pouze v předčasném užívání.
Příloha:
MARKARSKA_RAVcA_txt1.jpg [ 16.87 KiB | Zobrazeno 15145 krát ]
3 projekty financovány přes EU fondy jsou představeny:
*most Čiovo s přípojními silnicemi (náklady 32 mil. € a vyřešení napojení oblast Trogiru na dálniční síť) *Splitske obilaznice LOT 2 Kaštel Stari – Kaštel Sućurac/Kaštel Gomilica (náklady 37,1 mil. €) *obchvat Vodice (začít se má stavět v roce 2015, náklady 8,8 mil. €)
Jde o tolik peněz, že je bude možno vyčerpat ještě z balíku EU 2007-2013, ze kterých má Chorvatsko nárok na 70 mil. € na silnice s tím, že se musí začít stavět za tyto zdroje do roku 2016.
V roku 2015 se zahájí výstavba severního obchvatu města Čakovec.
*délka 5,67 km *odhadované náklady: 200 mil. HRK *investor a krytí: Hrvatske Ceste *trasa se napojí a dotkne komunálních silnic, 2x křížení železníčních tratí *tím se dokončí celý obchvat města, před cca. 10 lety se zrealizovala jižní část obchvatu města
Včera se zahájila výstavba II. fáze jižního obchvatu města Donji Miholjac.
Příloha:
DM_radni sastanak_23_9_14.JPG [ 51.33 KiB | Zobrazeno 14409 krát ]
*Osijecko-baranjska župa, na hranicích s Maďarskem *investor: Hrvatske Ceste *zhotovitel: Osijek-Koteks *I. fáze se dokončila v roce 2011 *náklady: 29 mil. HRK bez DPH *čas zhotovení: 12 měsíců
Dne 28.11. se odevzdala do provozu rychlostní silnice D2 v úseku dlouhém 7,5 km u města Osijek. Nová stavba jde od křižovatky na dálnici A5 po silnici Z4085.
Stavět se v tomto období nebude, ale stavba se připravuje do realizace. Výstavba je plánována na 4 roky a náklady na výstavbu mají dosáhnout 140 mil. HRK.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
