Chorvatsko všeobecně

[Diaľničiar]

Připravuje se výstavba nového mostního spojení, které propojí HR dálnici A3 a dálnici v Bosně a Hercegovině na Banju Luku.

začátek výstavby se připravuje pro rok 2018 (ale to je hodně optimistické)

je to 1 ze 4 priorit infrastruktury v rámci HR a BiH na 4 roční období: https://www.klix.ba/vijesti/bih/most-ko ... /170629057 a HR hodlá 85% nákladů proplatit přes fondy EU

vizualizace propojení:


Je to ale spíše jen politicky prezentované v samotném Chorvatsku. Náklady na most budou cca. 32 mil. €, ale napojení na HR straně si vyžádá dle odhadů dalších cca. 60 mil. € a není jisté z čeho by to Chorvatsko zaplatilo. Je to sice napojení Banja Luka na evropskou dálniční síť, ale z hlediska evropských koridorů není toto spojení zapracované a EU financuje koridor Vc a není žádoucí, aby tady bylo další napojení, i když ale zase dálnice dovedená z Banja Luka až po hranice s Chorvatskem a na dohled dálnice A3 je logická požadavka nutnosti propojení. Bosna a Hercegovina jako celek spíš umožňuje financování dálnice Banja Luka - napojení na koridor na Vc, kde je ale problémem realizace Vc na území Bosny ...

Náklady na úsek od mostu Stara Gradiška po Okučani (A3) jsou dle cenových relací HAC na úrovni 64,5 mil. €. Náklady na most se mají rozdělit 50/50 mezi oba státy.

[Diaľničiar]

Konala se konference dopadů cestovního ruchu v letošním roce na chod země a vliv na ekonomiku, tak bych to shrnul do následovního

*když se propočítá příchod turistů dle konzervativního odhadu s nárůstem o +5% oproti r. 2016 a vezme se statistické sčítání obyvatelstva z roku 2011, tak na Istrii stoupne obyvatelstvo o +107%, Splitsko-dalmatská župa se nafoukne o +38% lidí, Dubrovnicko-neretvanská o +51%, Šibenik +58%, Zadar +62%, Rijeka +54% atd. v rámci 7. a 8. měsíce, přičemž tyto měsíce jsou ve spotřebě energií, vody a potravin o +70% až +130% větší než ostatní měsíce, to si pak žádá adekvátní infrastrukturu, tedy mít jí ve stavu, aby se nezhroutila dodávka elektrické energie a aby bylo kde sehnat potraviny atd. a tyto se sem musejí dovézt, prudce stoupá i spotřeba nápojů a vody
*dále průměrný turista ze zahraničí má na den 66€, z čeho 55% směruje na zaplacení pobytu, 18% nebo 12€ na stravování a 27% na všechno ostatní; kdežto domácí obyvatel utratí za nákup v obchodech na potraviny a nápoje kolem 40 HRK tedy méně než polovinu toho co utratí turista, takže spotřeba turistu je 2,4x vyšší než spotřeba domácího obyvatele
*reální spotřeba v oblasti potravin a nápojů je během těchto dvou měsíců o 390% větší než je spotřeba mimo sezonu
*Splitsko-dalmatšká župa s přínosem +38% lidí na turistech reálně zvedne spotřebu o +187%
*explicitně Nin v Zadaru zvedá spotřebu 13x oproti mimo-sezónního období

Chorvatsko nedisponuje velkými skladovacími prostory v obchodech a budovat větší logistická centra se na takto krátkou sezonu nevyplatí, budují se pouze větší markety. Navzdory tomu tam, kde vznikají logistické parky tak si část pronajímají i distributoři nápojů a potravin, které mají delší životnost. Zásobování se pak může vykonat před létem a následně se distribuuje z větších měst. To zase ale neplatí pro čerstvé potraviny.

Dále, dlouhodobý cíl není udržovat výkonnost cestovního ruchu na 20% HDP. S tím jak se zesílí ostatní části ekonomiky dojde k malému poklesu, ale momentálně není moc jiných možností a vzhledem k trendu je nevyhnutní ho zachytit a vylepšit mimo-sezónní období. Hlavní sezóna začíná narážet na vícero negativních faktorů: selhává dopravní systém, je nedostatek zaměstnanců pro stále další a větší hotely a s tím související nové navazující služby.

Chorvatsko dosáhlo v mnoha státech, že je TOP3 destinací. Dosáhlo vysokého stupně P.R. a marketingové prezentace na veletrzích. Teď je čas zaměřit se více na jednotlivé akce a ne na samotnou prezentaci, že nějaké Chorvatsko existuje. Říká nový ředitel chorvatského turistického sdružení. Teď je čas zaměřit se na prezentaci ve velkých metropolách, které jsou hospodářsky vyspělé a tam prezentovat konkrétní datumy aktivit v Chorvatsku. Festivaly všech druhů, poznávací turistika, agroturistika, historie, hlavní město.

Růst počtu turistů v rámci EU je kolem +5%, v Chorvatsku je 2x takový. Konzervativní odhady mluví o +3% a +5,5% pro Chorvatsko, že tak dopadne letošní rok. Cílem Chorvatska bude zesílit jak doposud před-sezónní a post-sezónní období. I vzhledem ke klimatu je již reální šance prodloužit optimální teploty ze 3 na 3,5 až 4 měsíce, ale to zase narazí na omezení dovolenek a prázdnin, takže je důležité zesílit prezentaci existence Chorvatska v Asii, kde je největší populační možnost pro výlety a návštěvy i když jen na 4 dny, protože tito cestovatelé pak pokračují dále. Je důležité je zaujmout, aby u nich doma pokračovala prezentace zdarma na základě pocitů.

Ty nejlepší hotely již motivují své zaměstnance třeba tak, že jich platí celý rok, i když polovinu roku nemají co dělat. Mnoho hotelů si tohle ale dovolit nemůže. Začínají to ale provádět i v mnoha kavárnách. Reálně je třeba mnoho vnitřních barů (mimo center) v Záhřebu a dalších městech v létě po 17:00 zavřených, protože lidé jdou pracovat na pobřeží, kde si vydělají více a pak mimo sezónu se vracejí zpátky. Nezaměstnanost, která je jinak v roce na úrovni 15% je nyní pod 10%. Je nižší než v roce 2016. Ostatně v Chorvatsku se nejvíce snížila nezaměstnanost v letošním roce v rámci celé EU, ale i celkově je v EU nejnižší nezaměstnanost za poslední období, průměrných 8%.

Volné kapacity jsou u mladé generace, která je vycestovaná za prací v zahraničí, ale tito lidé se nevrátí pracovat do Chorvatska na 4 měsíce v roce. Na to je potřeba zesílit výkon celého hospodářství.

Všechny tyto oblasti mají a budou mít přímé dopady na rozvoj dopravní infrastruktury a na to jaká plynulost na nich bude. Ostatně námořní infrastruktura a letištní rovněž a i železniční zažívají obrovské investice. V Chorvatsku není o moc více turistů než za socializmu, ale upravila se struktura jak se sem dopravují a co tady dělají. Dnes vládne velká volnost, nižší míra organizovanosti zájezdů a mnohem širší spektrum aktivit. Náštěvníci hudebních festivalů to ani nebylo a tito lidé neváhají utrácet; ve Splitě se zvedli ceny při ULTRA až k 500€ za noc! Mnoho turistů platilo 300-350€ za 1 noc, kopeček zmrzliny blízko festivalu stojí i 18 HRK a tito lidé pak neváhají projít vícero ostrovů a měst. Jinak se chová starší pár z Asie, ze států EU, jinak mladá rodina, jinak mladí samostatní lidé seskupení jen jako přátelé. Lepší destinace jsou na Istrii a v Dubrovniku. I ten Dubrovnik se stane již brzo mnohem lépe dostupnější; most ušetří cestování Bosnou a na dálnici A1 Doli - Dubrovnik se nezapomíná, naopak ty intenzity po dobudování mostu vzrostou, dnes ta nedostupnost po pevnině mnohé odrazuje. Dále se tím zatraktivní i cestování do Černé Hory nebo i kombinační pobyty a i to dnes mnoho turistů dělá.

Je nepochybné, že až se dohodne úvěrový rámec se Světovou bankou pro dálniční a celkově dopravní podniky plus se provedou reformy v podobě seskrtání provozních nákladů, tak se po roce 2020/2022 uvolní další peníze na novou výstavbu dalších dálnic. Pokud se jen trochu zesílí ekonomika, nebude ve světě další otřes, tak se dá uvažovat i o čínské nabídce na PPP na dostavbu A7. Někde tady v tomto období 2022/2023 bude v provozu na HR straně i A5. Velkým kandidátem po dokončení automatizace bude vyhodnocení dopravy u Záhřebu, kde se možná rozhodne o rozšíření A1 nebo se to i odloží. I Bina Istra čeká na dořešení nějakých rámců a dobuduje 2. tunel Učka, musí se tam prodloužit koncese a dohodnout se s EU. Na A2 je zájem to odkoupit zpátky a dobudovat, ale čeká se na dobudování na SLO straně. Ostatně ten tah na SLO straně chybí, ale staví se, teď tam ty intenzity prostě na HR straně upadají, z toho nikdo nezaplatí dostavbu na plný profil v celé délce a HR nemá na odkoupení peníze. Uvidíme co to udělá se severem EU, když se plně zahájí rekonstrukce tunelu Karawanke, ale i celkově bude po dostavbě po A2 na SLO straně jet na trasu Maribor - Záhřeb. To budou 2 silné proudy (z Ljubljane i Mariboru se to setkává na A3) a stále před případným rozšířením v HR na jih. Na SLO straně toho ale chybí u hranic vícero jak z Koperu tak na Rijeku. Ten dopravní proud ze západu pak ale nemá přímou cestu od Rijeky na jih po dálnici. Ekonomika zesílí jak se zrealizuje plyn na Krku a další překladiska tovaru a velké nákladní přístavy jak v Rijece tak v Ploče. Jakkoliv se to dá či nedá chápat, ale HR je vstupní brana do dalšího Balkánu a je blíže ke státům V4 a Pobaltí než kdokoliv. To napojení na přístavy je dobré a pak i napojení přes Maďarsko je unikátní, no ale to jsem odbočil.

[Diaľničiar]

Výběr mýta a provoz od 28. do 30.7. ve srovnání se stejným víkendem v roce 2016:

provoz je nepatrně vyšší, ale mýtné vzrostlo impozantně vůči těm hodnotám

HAC
*provoz: 690.203 vozidel (+0,5%)
*mýtné: 39,7 mil. HRK bez DPH (+13%)

ARZ
*provoz: 326.261 vozidel (+0,3%)
*mýtné: 17,9 mil. HRK (+11,9%)

AZM
*provoz: 113.628 vozidel (-8,3%; -10.310 vozidel)

Bina Istra
*provoz: 163.393 vozidel (+5,7%)

[Diaľničiar]

Vývoj cestovního ruchu za 7. měsíc:

*do Chorvatska došlo 4,6 mil. turistů, kteří tady provedli 30 mil. přenocování
*to je o +10,5% více oproti r. 2016 na turistech a +11% na počtu přenocování
- to je o 2,5x více než průměrný růst cestovního ruchu v EU
*z toho podíl zahraničních turistů činí 4,3 mil. (+11%)
*od začátku roku činí nárůst přenocování o +7,5 mil. a za celý rok by letos mohlo být nad 100 mil. přenocování
*cestovní ruch donese letos odhadem o +700 až +800 mil. € více oproti roku 2016
- pokud nevzrostne více HDP (problémy se společností Agrokor (tam spadá třeba nákupní síť Konzum), tak zesílí i podíl na HDP, ten je již nyní kolem 20% a je jedním z nejvyšších v rámci EU
*Istrie: 7,9 mil. přenocování, Split a okolí: 5,8 mil. přenocování, Kvarner: 5,7 mil. přenocování ...
*národnosti za červenec: Němci 4,8 mil. přenocování, Slovinci 3,9 mil., Poláci 2,3 mil,, Češi 2,1 mil. ...
*většina turistů se ubytuje v soukromí: 12,1 mil. přenocování, následují kempy 5,7 mil. a hotely 4,8 mil.
*poznávacím způsobem tráví červenec turisté v přenocování 0,7 mil.

Za celé období leden - červenec:

*10,4 mil. turistů (+17%), 50,3 mil. přenocování (+16%)
- to je 4x rychlejší nárůst oproti vývoji turizmu za průměr v EU
*zahraniční turisté 9,2 mil. (+18%) a 47 mil. přenocování (+16%)
- podíl domácích se dá vypočítat a činí +11% nárůst a na přenocování +15%
*Istrie: 14,7 mil. přenocování, Split a okolí: 9,7 mil. přenocování, Kvarner: 9,7 mil. přenocování ...
*poradí národností se nemění a je stejné jak za samotný červenec v těch prvních místech

Zesilnilo se období 1.-6. měsíc a zesilnění si udržuje i léto. Zesilnil se i agroturizmus a poznávání památek ve vnitrozemí: celkem 1,1 mil. přenocování (+19% oproti r. 2016) z toho pak Karlovac s okolím 300 tisíc přenocování, Krapina s okolím 178 tisíc, Osijek 100 tisíc ...


HAC si udělal malý průzkum cen na 1 km ve srovnání s mýtním zpoplatněním ve Francii, Španělsku a Itálii a HAC má ještě stále i po zdražení na léto nejlevnější dálnice. Více pak zde i s tabulkami: http://www.ncs.hr/hr/hrvatske_autoceste ... /12542/7_2 . Médiá si všímají, že SK roční nálepka vyjde na méně než cesta Záhřeb - Split a zpátky (opravdu kolem 3€ méně), ale i rakouskou nálepku, za kterou mají motoristé často MPR 100 km/h a v tunelu pak 60 km/h. HAC uvedl tímto průzkumem, že srovnávat je nutné mýto a nikoliv nálepky a poukázal i na nedostavanost SK dálniční sítě.

Ministerstvo dopravy eviduje problémy na dálnicích v sobotní provoz a dle něj se zrychlí proces automatizace výběru, protože jinak by hrozil odklon motoristů na ostatní silnice. Vliv kolon na dálnicích způsobují hlavně mýtní brány. Musí se ale dokončit transfomarce podniků a restrukturalizace zadlužení. Problém je jak udělat jen částeční výběr. Pokud to má mít efekt tak by se to muselo provést na nejexponovanějších místech kolem Záhřebu, ale vyžádá si to celkové investice na síti a bez externích zdrojů se to momentálně nedá realizovat. Ukazuje se ale, že kapacita dálnic je již letos o víkendech vyčerpaná. TK Pod letošní čekací lhůty se ale podepisuje i série DN vlivem vysokého tepla (zpomalené reakce na vzniknuté kolony atd.).

O ex víkendu byl provoz komplikovaný i pro státní svátek (upozornění jsem psal v tématu s provozem), takže to nejdu zpětně psát kde se kolik stálo a čekalo. Dálnice plné a DC1 na mnoha místech omezená pro slavnosti.

Včera se sesypal platební systém (platby kartami) mýtného systému HAC. Problémy byli od 9:30 do 10:00 a nezpůsobili chaos, i když lokální obtíže ano. Na vině bylo selhání systému v Záhřebské bance.

Pro rok 2018 se zvednou daně za část nehnutelností. V praxi se zvednou poplatky o 10 až 20% oproti současnosti a reálním platbám. Je to pro novovzniknutou legislativu, která byla roky zanedbaná. To je již 2. návrh, který zatíží turisty (zcela jistě se daně promítnou do plateb za soukromé ubytování). První návrh je prudké zvednutí ceny za pobyt v zemi na den. O tom jsem již psal: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 25#p149625 . Jsou to takové drobnosti, ale to zdražování se promítne zcela jistě. K těm daním koho to zajímá podrobněji, tak článek je tady: http://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatska ... e/6440143/ .

[Diaľničiar]

Výběr mýta a provoz od 4.8. do 6.8. ve srovnání se stejným víkendem v roce 2016:

HAC
*provozní intenzity 678.806 vozidel (+3,8%), výnos na mýtném 37,5 mil. HRK bez DPH (+17,6%)

ARZ
*provoz 325.505 vozidel (+5,6%), mýtné 16 mil. HRK (+11,6%)

AZM
*provoz 105.610 vozidel (+1,3%)

Bina Istra
*provoz 154.874 vozidel (dle koncesionáře je to přibližně stejné jako v roce 2016)

[Diaľničiar]

Chorvatské ministerstvo cestovního ruchu plánuje zvýšit pobytovou taxi pro turisty (to je poplatek který je odváděn za každý den strávený v zemi ubytovacím zařízením) pro rok 2018 o 800%. Důvod je prostý, zájem o zemi roste tempem, na které již ani nepostačují standardní ubytovací zařízení a kapacity a zvyšuje se náročnost na odpad a udržování parkovišť kolem domů a hotelů a v turistických centrech. Bude to rozděleno do vícero pásem a nejdrahší bude s cenou 7-8 HRK na 1 den, tedy cca. 1€ za den pobytu. Pro reálné srovnání je pobytová taxa v Itálii mezi 2 až 7€, ve Španělsku od 0,45 do 2,25€, v Lisabonu se platí za pobyt 1€. Výška pobytové taxy se v Chorvatsku neupravovala od roku 1999. Takto vybrané prostředky nejsou příjmem státního rozpočtu ani žádného ministerstva, ale konkrétních turistických středisek, měst a obcí, národních parků atd. Dodávám, že za pobyt na moři na jachtě se platí novým poplatkem zavedeným v roce 2010. Na navýšení poplatku panuje všeobecná shoda.

Nakonec to nebude tak hrozné jak to vypadalo, ale ano nové poplatky budou od roku 2018 na úrovni 2,5 HRK až 8 HRK na osobu a noc dle období. Tedy v hlavní sezoně to bude tento strop. V sousední Itálii je tento poplatek 1,2€ - 8€. Poplatek není příjmem státního rozpočtu, ale konkrétních cestovních organizací (sdružení měst), parků atd. a tak jak se zvedají náklady na zajištění prezentace, bezpečnosti atd., tak se musí upravit i reální pobytová taxa pro turisty. Za letošní rok při nárustu turistů o 5% (ten je již větší) dosáhnou výnosy z tohoto poplatku 456 mil. HRK, v budoucím roce po změně cen bez dalších turistů navíc by to pak bylo 539 mil. HRK, tedy skoro o 1/5 více.

[Diaľničiar]

Výběr mýta a provoz za 2. srpnový víkend (11.-13., tedy ne až po svátek 15.) ve srovnání se stejným za rok 2016:

HAC
*provoz činil 683.825 vozidel (+1,4%)
*výběr mýta 38,8 mil. HRK bez DPH (+16,5%)

ARZ
*provoz 327.030 (-1,8%)
*mýto 18,1 mil. HRK bez DPH (+10,9%)

AZM
*provoz 109.479 (-3,6% nebo -4.146 vozidel)

Bina Istra
*provoz 163.363 vozidel (+3,1%)

[Diaľničiar]

Statistika výběru mýta na síti dálnic ve správě koncesionářů za prvních 6 měsíců 2017

statistika délky provozované sítě se mírně liší pro neustálé úpravy spravované sítě resp. její zpoplatněnosti oproti tady tomuto údaji: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 99#p133899 . Každopádně je to síť dlouhá min. 1.300 km v rámci 4 firem a mýta na síti

*na dálnicích projelo za půlroku 33,1 mil. vozidel (+7,6% oproti r. 2016) +2,3 mil. vozidel
*celkem se vybralo 1,13 mld. HRK bez DPH (+10,4%) +106,6 mil. HRK

HAC 925 km (70% zpoplatněné sítě dálnic)
*mýtné: 695,7 mil. HRK (+10,7% oproti r. 2016)
*provoz: 16,97 mil. vozidel (+7,2%)

ARZ 187 km
*mýtné: 260 mil. HRK (+9,9%)
*provoz: 9,3 mil.

Bina Istra 141 km (část 1/2 profil)
*mýtné: 88,2 mil. HRK (+10,9%)
*provoz: 3,9 mil. vozidel (+7%)

AZM 60 km (krátká část rovněž v 1/2 profilu)
*mýtné: 88 mil. HRK (+8,9%)
*provoz: 2,95 mil. vozidel (+4,2%)

Na této zpoplatněné síti dálnic v délce 1.313 km se stalo celkem 1.133 dopravních nehod, což je o -4,1% nižší číslo než v roce 2016. Počet mrtvých: 4 a 140 zraněných, co značí -79% vyjádření v počtu mrtvých a -38% počet zraněných. Tady je zapsaný stav: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 30#p132530 k roku 2016, kde ta statistika mrtvých vyjela nahorů opravdu prudce.

[Diaľničiar]

na margo kritické situace spřed několika dní: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 03#p151803 , kdy se odstavil výběr mýta, HAC reaguje následovně:

Šlo o mimořádnou událost, kdy celá oblast byla v ohrožení bezpečnosti a možnost nezaplacení mýtného přinesla sice méně peněz, ale na druhou stranu se tím normalizoval provoz a zajistila bezpečnost uživatelů dálnice.


Výběr mýta a provoz za 3. srpnový víkend (18.-20.) ve srovnání se stejným za rok 2016:

HAC
*provoz činil 640.634 vozidel (+0,4%)
*výběr mýta dosáhl 35,8 mil. HRK bez DPH (+13,4%)

ARZ
*provoz: 328.688 vozidel (-1,2%)
*mýtné: 19,6 mil. HRK bez DPH (+11,7%)

AZM
*provoz: 106.438 vozidel (-5,8%)

Bina Istra
*provoz: 160.775 vozidel (+2,2%)


Dále, Chorvatsko přijalo Dopravní strategii na dalších 13 let, tedy 2017 - 2030

*vláda schválila dokument 24.8.
*do roku 2023 Chorvatsko bude čerpat 13 mld. HRK na dopravní stavby
*z těch silničních jsou priority:
- most na Pelješac (financování schváleno, tendruje se zhotovitel, extra téma)
- nová silnice v Rijece (přístav) D403 (zmíněno třeba zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 86#p133186 )
- most Okučani
- dobudování rychlostní silnice Solin - Stobreč - Duće - Omiš (na vícero místech, ale hlavně v tématu Splitsko-dalmatská župa)

Více zde: http://mppi.hr/default.aspx?id=33962

[Diaľničiar]

Výběr mýta a provoz za 4. srpnový víkend (25.-27.) ve srovnání se stejným za rok 2016:

HAC
*provoz činil 594.143 vozidel (+3,79%)
*výběr mýta: 33,35 mil. HRK bez DPH (+19,2%)

ARZ
*provoz: 328.371 vozidel (+2,4%)
*mýtné: 19,15 mil. HRK (+15,9%)

AZM
*za tento víkend nejsou veřejná data ani z provozu

Bina Istra
*provoz činil 153.391 vozidel (+1,5%)

[Diaľničiar]

Výběr mýta a provoz za 1. víkend 9. měsíce (1.-3.) ve srovnání se stejným za rok 2016:

HAC
*provoz činil 501.600 vozidel (+5%)
*na mýtném se vybralo 28 mil. HRK bez DPH (+22,5%)

ARZ
*provoz: 262.000 vozidel (-3%)
*mýtné: 15,2 mil. HRK (+17%)

AZM
*provoz: 96.500 vozidel (+1,1%)

Bina Istra
*provoz: 133.500 vozidel (-0,33%)


Za prvních 8 měsíců se v Chorvatsku realizovalo 85 mil. přenocování, za 8. měsíc pak 32 mil.

Zadarská župa nejvíce vzrostla na dopravě turistů. Až o 17%. Extra Vir pak o 87%.

[Diaľničiar]

Na Zadar a Nin tento týden 11.9. spadlo 280mm srážek za 24h, což mělo za následek rozsáhlé povodně, při kterých je zničeno/poškozeno i mnoho silnic včetně státních. Ministr dopravy již byl místo prohlédnout, skonstatoval, že velké škody jsou na obecním a župním majetku, ale až se sečtou i na státním, tak vláda samozřejmě pomůže poškozené stavby opravit. Více informací z ministerstva dopravy: http://mppi.hr/default.aspx?id=34009 .

[Diaľničiar]

Ohledně výše zmíněného Chorvatsko vyhlásilo tuto oblast za oblast katastrofy a bude mít nárok i na čerpání peněz z fondu solidárnosti z EU. Škody jdou do desítek mil. HRK a rozsáhlé škody jsou hlavně na silniční síti všech úrovní. Většina státních silnic je provozu schopná, část v omezeném režimu. Hrvatske Ceste již zahájil obnovu poškozených úseků. Problémem budou župní silnice, protože župa Zadar nemá rezervy pro takové případy a problémem jsou i městské úseky vícero lokalit a tady se zapojí i kulturní fond atd. Škody jsou i na majetku firem a občanů, více pak ve videu rozhovor s ministrem dopravy. Do obnovy zničených lokalit se zapojí mnoho ministerstev i státních firem. Lokalita má být do zahájení nové turistické sezony dopravně schopná s tím, že celá lokalita až po Split dostane nový koncept rozvoje z hlediska klimatologických změn pro obrovské požáry a následně vydatné srážky. Se stejným problémem povodní pak zápasí poslední dekádu i několik obcí na Istrii.

[Diaľničiar]

Výsledky cestovního ruchu za období od ledna do září

*nejúspěšnější rok v historii
*do země přijelo 17 mil. lidí (+13% oproti r. 2016) a bylo uskutečněno 97 mil. noclehů (+12%)
- pro letošní rok se tak očekává překročení hranice více jak 100 mil. noclehů
*zahraniční turisté činí na tom podíl 86 mil. noclehů:
- z toho 19,9 mil. tvoří turisté z Německa
- dalších 9,8 mil. pak ze Slovinska
- dalších 7,3 mil. noclehů z Rakouska
- následuje 6,3 mil. noclehů z Polska
- na 5. místě s počtem 5,4 mil. noclehů jsou turisté z České republiky
*top destinace: Dubrovník, Rovinj, Poreč, Medulin a Umag
*z hlediska formy ubytování: v soukromí (34,2 milionů), v hotelech (22,2 milionů) a v kempech (18,5 milionů)
- o 15% stoupá počet noclehů jachtařského charteru (3 miliony)

Chorvatská národní banka uveřejnila, že příjmy z cestovního ruchu za první půlrok 2017 představují 2 miliardy a 278 milionů eur, což představuje zvýšení o 11,6 procent oproti stejnému období loňského roku.

Zdroj informací: portál mint.hr

[Diaľničiar]

V období 01/2017 - 09/2017 mají HAC a ARZ vyšší výnosy o 14,5%. Sezónní mýto sice způsobilo na některých dálnicích pokles provozu, ale globálně na většině projelo více vozidel a výnosy stoupají prudce nahorů. Mýto bylo zavedeno pro požadavek Světové banky a souvisí to s dluhy firem) s cílem nárůstu příjmů o 160 mil. HRK a reální nárůst je 260 mil. HRK.



HAC a ARZ tak vydělavají za toto období 2 mld. HRK, což je historický rekord. Za toto období po nich projelo 45 mil. vozidel. Do konce roku se tak očekávají tržby na úrovni 2,5 mld. HRK (rok 2016: 2,177 mld. HRK). Největší zdroje na peníze: více jak 10 mil. vozidel projelo po 2 dálnicích: 12,77 mil. vozidel po A3 a 11,33 mil. vozidel mezi Zagrebem a Rijekou. Po dálnici Bosiljevo - Split - Ploče pak projelo 9,35 mil. vozidel. Nejsilnějším měsícem pro růst intenzit je pak 6. měsíc: +15,6%. Tyto 3 dálnice celkem tvoři 87% všech výběrů mýta v Chorvatsku v rámci celé dálniční sítě včetně dalších koncesionářů Bina Istra a ARZ. Na A3 se vybralo na mýtném 666,6 mil. HRK, na A1 pak 624 mil. HRK, na A6 pak 440 mil. HRK.

Po mostě na ostrov Krk projelo 1,8 mil. vozidel (+5,6% oproti r. 2016). V 6. měsící nárůst o +22%. Za 9 měsíců se tady na mýtném vybralo 54 mil. HRK (+10%). Na dálnici A7 Rijeka - Rupa projelo 2,52 mil. vozidel (+1,7%) a na mýtném se vybralo o +10% více.

k dluhům a zdrojově k tomuto napsanému je pak více zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 12#p155512 .

Dále, chorvatský ministr financí byl vycestovaný ve Washingtonu, kde jednal i s MMF ohledně půjčky pro silniční sektor v Chorvatsku. Kromě toho uveřejnil cíl, že se během několika let díky oživené ekonomice povede snížit zadlužení státu z 85% HDP na 75% HDP. Snaha je snížit i deficit veř. financí, ovšem teď je na úrovni kolem 3,5%, protože se více čerpá z peněz fondů EU, ale to nemá vliv na dluhy. Kromě plánů pro nové půjčky pro silniční sektor (cca. 1 mld. €) trápí Chorvatsko i další problémy: problémy s firmou Agrokor (to nebudu rozepisovat), vnitřní dluh ve zdravotnictví ve výši asi 8 mld. HRK a v nejbližších letech půjde 500-800 mil. € na nákup nového letectva pro obranu.

Dále, chorvatský ministr dopravy informoval, že státní podnik Hrvatske Ceste bude investovat v roce 2018 až 60 mil. HRK do krajských silnic. Není to mnoho, ale částka stoupá a pomůže regionům alespoň trochu. Kromě toho se nezapomíná ani na další investice do nových dálnic, jenomže vzhledem k zadlužení podniků se nedá mluvit o dátumech výstavby, ale alespoň jsou peníze na přípravní práce. Řeší se tak třeba dostavba dálnice A7. Jinak se v dopravě investují obrovské částky do železnic, kam směrují velké peníze z EU fondů. Bylo na čase, protože chorvatské železnice jsou zastaralé.

[Diaľničiar]

Chorvatsko dosáhlo v uplynulém týdnu rekordní historickou návštěvnost: 100 mil. přenocování. Budoucnost cestovního ruchu bude o rozvíjení mimo letní sezóny, což se již děje, ale tyto aktivity se mají ještě více zesílit. Letošní investice do cestovního ruchu jsou na úrovni 817 mil. € a v roce 2019 jsou ohlášené další ve výšce 940 mil. €.

Zdroj: min. cest. ruchu HR, Istrie, TK

[Diaľničiar]

Chorvatsko provedlo 1. krok k řešení nevýhodných dluhů v silničních podnicích. Plus informace ze systému reforem, které se již dějí, co se připravuje, jaký byl efekt letní mýtní přirážky atd. naleznete zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 22#p156222 .

A další informace z turizmu: přenocování v kempech zlomilo rekordy a letos do stávajícího období zde bylo 19 mil. přenocování (+8,6%). Za prvních 10 měsíců do kempů přijelo 2,8 mil. lidí. Nejvíce dominují: Němci, Slovinci, Nizozemci, Rakušané, Italové a Češi. A to do lokalit podél celého Jadranu od Istrie přes Rijeku, Zadar, Šibenik, Split.

[Diaľničiar]

Před lety odčleněná společnost na výběr mýta HAC - ONC (HAC, tedy Hrvatske AutoCeste a ONC, tedy Održavanje i Naplata Cestarine) k 1.12. zaniká a sfuzuje se společností HAC. Původní krok odčlenění počítal s koncesním odprodejem dálničních společností, což se ale nestalo. Model HAC - ONC měl navíc vést ke zlevnění systému údržby v čistě státních dálničních firmách HAC a ARZ, což se ale nestalo. Nyní při reformách firem, jejich restrukturalizačních programech a snižování jejich dluhů braním nových výhodných díky spolupráci se SB a EBRD dochází ke zpátečnímu kroku v tomto procesu. Proces vyčlenění činností z HAC a ARZ pro HAC - ONC se začal v roce 2014.

[Diaľničiar]

Srovnání cestovního ruchu Chorvatska a ostatních zemí Středomoří

Investiční skupina JP Morgan zveřejnila analýzu o rozvoji chorvatského cestovního ruchu a jeho konkurenceschopnosti ve vztahu k dalším středomořským zemím. Název je převzat ze sloganu Chorvatského turistického sdružení: "Chorvatsko je plné života".

Investiční skupina JP Morgan zveřejnila vcelku pozitivní analýzu o rozvoji chorvatského cestovního ruchu a jeho konkurenceschopnosti ve vztahu k dalším středomořským zemím. Název této analýzy je převzat ze sloganu Chorvatského turistického sdružení: "Chorvatsko je plné života" (Croatia is full of life).

Pro Chorvatsko je nejvýznamnější závěr této studie, pokud jde o rozvojovou stránku, že růst chorvatského cestovního ruchu není jen plodem současné globální tržní konjunktury, nýbrž i konkurenčních komparativních předností Chorvatska ve vztahu k ostatním středomořským zemím. Z toho vyplývá, že chorvatský cestovní ruch roste rychleji než je průměrný růst středomořského trhu a je to právě cestovní ruch, který pomohl Chorvatsku vymanit se z recese.

V analýze se uvádí, celkově cestovní ruch ve Středomoří stoupá, ale růst chorvatského cestovního ruchu stoupá rychleji (počet turistů se v posledních letech zvyšuje o 8 % ročně) než je současný trend. Přitom Chorvatsko je bezpečnější než destinace jižního Mediteranu (Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Tunis), levnější než konkurenti na severním Mediteranu (Francie, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Turecko), má jedinečný přírodní potenciál (členité mořské pobřeží s tisícem ostrovů a velké kulturní bohatství. Tento rozbor analyzuje úsilí chorvatského turistického sektoru a objasňuje, proč jsou současné trendy udržitelné a systémové a posilují reálný ekonomický růst.

V době kolapsu cestovního ruchu v části Středomoří v důsledku sociální a geopolitické nestability (tzv. Arabské jaro) rostl cestovní ruch v Chorvatsku rychleji než cestovní ruch v postižených oblastech (Tunis, Turecko, Egypt). I přes následující uklidnění na postižených územích Středomoří si může Chorvatsko svoji současnou pozici udržet a má i další možnosti expanze na trhu.

Nebezpečí terorizmu se projevilo především v zemích jižního Středomoří. Do jaké míry mohou teroristické akce ovlivnit cestovní ruch, svědčí příklad poklesu turistů v Turecku, Egyptě, Libanonu, Maroku a Tunisu.

Rozbor skupiny J. P. Morgan konstatuje lepší výsledky Chorvatska v oblasti bezpečnosti, zdravotnictví, hygieny, turistických služeb, infrastruktury a přírodního zdrojů, ale zaostávání za ostatními středomořskými zeměmi v oblasti letecké dopravní infrastruktury a podnikatelského klimatu. Chorvatsko dosahuje průměrných hodnot co co výše cen, otevřenosti institucí a trhu pracovní síly. Dále by podle provedené analýzy mělo Chorvatsko pracovat na zvýšení konkurenceschopnosti v tom směru, aby se zbavilo nálepky "sezónní destinace slunce a moře". Ke snížení sezónnosti je třeba více pozornosti věnovat rozvoji jadranských ostrovů, různým formám ekologického cestovního ruchu, rozvoji sportovních a zdravotních aktivit.

Analýza také potvrdila, že Chorvatsko má největší podíl cestovního ruchu na celkovém hrubém domácím produktu, a to 24,5 %. Například ve Francii činí tento ukazatel 8,9 %, v Řecku 18,6, v Itálii 11,1 %, ve Španělsku 14,2 %, v Turecku 12,5 %, v Egyptě 7,2 % a v Maroku 18,5 %. Větší podíl měl jen Libanon, ale ten z důvodu bezpečnostních rizik klesl v roce 2016 na 19,4 %.

Zdroje dle přenesení: J.P. Morgan, slobodnadalmacija.hr, chorvatsko.cz

[Diaľničiar]

Ministerstvo dopravy navýšilo rozpočet pro župní a lokální silnice pro rok 2018 o dodatečných 100 mil. HRK. Župní správci tak získají výpadek z jiných peněz, o které došli během tohoto roku z jiných příjmů.

Zdroj: http://mppi.hr/default.aspx?id=34209

[Diaľničiar]

Od ledna 2018 se zvýší pobytová taxa

Ubytovací taxu je povinen zaplatit každý, kdo se ubytuje v jakémkoli typu ubytovacího zařízení. Nově se bude pohybovat od 2,5 do 8 kun v závislosti na kategorii pobytového místa a sezóně. Naposledy se pobytová taxa měnila v roce 1999.

2.PNG (16.03 KiB) Zobrazeno 17969 x

Vlastník plavidla určeného pro sport a rekreaci nebo jeho uživatel musí platit paušální pobytovou taxu Přístavní správě (Lučka kapetanija), a to za jachty a plavidla delší než 5 metrů, která jsou vybavena lůžky.

3.PNG (23.16 KiB) Zobrazeno 17969 x

Zvýšení pobytové taxy o jednu kunu je pro všechny turisty přijatelné, zdražení paušální pobytové taxy vyvolalo velký rozruch. Vlastníci jachet zakotvených v chorvatských přístavech poukazují na to, že se paušální pobytová taxa zvýšila až o 750 %. Například v případě jachty o délce 9 až 12 metrů se roční částka zvýšila z 1 100 na 5 800 kun. Chorvatská vláda toto opatření vysvětluje tím, že dosud výpočet paušální pobytové taxy vycházel z toho, že loď užívá jen vlastník plavidla. Nyní je zohledněno to, že na lodi během roku pobývá více osob.

Zdroje: https://narodne-novine.nn.hr/clanci/slu ... _1922.html, https://chorvatsko.cz/aktual/171221-od- ... -taxa.html

[Diaľničiar]

Chorvatsko zpřístupní "napoleonovou cestu".

Ta Napoleonova cesta, o níž je tento článek, měla spojovat Makarské přímoří s hlavní francouzskou vnitrozemskou cestou za pohořím Biokovo. Měla vést z osady Gornji Kričak (dnes součást letoviska Brela) směrem do nitra pohoří Biokovo, přes průsmyky Neviste a Poletnice a osadu Gornja Brela.

Hezký historický článek, i když dost krátký: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=213&t=6155

[Diaľničiar]

Dálnice v Chorvatsku v roce 2017 vydělávají o 275 mil. HRK více oproti roku 2016. Je za tím hlavně letní sazba mýtného v podobě 10% navíc, ale není to jediný faktor.

11453.tablicni-prikaz.jpeg (143.66 KiB) Zobrazeno 17519 x

[Diaľničiar]

Rekordní rok 2017 z hlediska návštěvnosti země: http://mint.hr/vijesti/rekordna-2017-tu ... enja/11589

*18,5 mil. turistů (+13% oproti r. 2016)

*102 mil. přenocování (+12%)
- 20,7 mil. tvoří Němci
- 10,1 mil. Slovinci
- 7,6 mil. Rakušané
- 6,3 mil. Poláci
- 5,4 mil. Češi
... a mimo Evropy:
- 1,4 mil. obyvatelé USA
- 0,667 mil. Austrálané
- 0,533 mil. Jižní Korea
- 0,415 mil. Kanaďané
- 0,237 mil. Číňané

*počet přenocování z hlediska jednotlivých žup:
- Istrie: 28 mil.
- Splitsko-dalmatská: 19 mil.
- Kvarner: 18,6 mil.
- Zadar: 13,7 mil.
- Dubrovnik: 8,5 mil.
- Šibenik: 7,1 mil.
...
- Zagreb: 2,3 mil.
...
- Osijek: 0,188 mil.

*top 5 destinací: Dubrovnik, Rovnij, Poreč, Medulin a Umag

mnohem více naleznete na výš uvedeném odkazu, po chorvatsky

[nollie]

Trochu pro odlehčení, ale se silnicema to souvisí:
https://ezadar.rtl.hr/kultura/2770161/g ... o-trziste/
The Grand Tour natáčeli v Zadaru