Řešení dluhů silničního sektoru Chorvatska

[Diaľničiar]

Společnost HAC - ONC se zpátky po 4 letech fungování začleňuje pod HAC, více pak zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 69#p156569 .

Dále, po 1. finanční injekci v podobě nových státních dluhopisů obeznámila vláda (min. fin. a min. dopravy), že se plánuje vydat další dluhopisy a to pro domácí banky a to ve výši 2,5 mld. €. Očekávají se rovněž nízké úroky jak tomu v předešlém případě. Celkem tak plánuje vláda profinancovat novými penězi 3,8 mld. €, přičemž momentální dluh HAC, ARZ a HC je 5,2 mld. €, ale jak jsem již psal, ne všechny úvěry jsou špatné; od EBRD atd. zůstanou v platnosti nadále.

Jak na tom podniky jsou a budou v nejbližším období z hlediska splátek

Z prvního úvěru (výše popsané) 1,275 mld. € směruje 620 mil. € pro HAC, protože HAC se na celkovém dluhu podílá částkou více než 3 mld. €. ARZ dluží kolem 1 mld. € a HC (Hrvatske Ceste - I. třída, všechny nájezdy na dálnice, rychlostní silnice, obchvaty atd.) kolem 0,8 mld. €. Samotný úvěr 1,275 mld. € je splatný jak jsem psal za 12 let, ale samotné splácení úroků se začne až od 27.1.2019, co vytváří ještě prostor pro rok 2018 pro další finanční stabilizaci.

HAC tedy dostane nyní 620 mil. €, splatí tím 2 nevýhodné úvěry a za zvyšné peníze uhradí splátky, které je ještě nutno splatit a to na konci letošního roku a v 1.Q 2018. Bez těchto úhrad by HAC zbankrotoval; dluhopisy jsou kryté zárukami od Světové Banky a ta dává záruky za reálné plnění reforem celého silničního sektoru. Do konce roku HAC musí ještě splatit 200 mil. €. A co je tedy hlavní, z těchto peněz 620 mil. € dokáže zrefinancovat zadlužení tak, že si nemusí brát nové krátkodobé úvěry a zbaví se těch opravdu nevýhodných.

ARZ musí letos splatit ještě 1 úvěr a Hrvatske Ceste ještě 7. HC mají nejhorší podmínky, protože nemají přímé zdroje z mýta.

Ministerstvo financií dále uvedlo, že pokud nebudou další úvěry ve výši 2,5 mld. € na domácím trhu pro stát zajímavé, tak je vydá do zahraničí stejně jako ten 1. za 1,275 mld. € na 12 let.

Cílem je, aby se do konce roku 2018 povedlo provést celou refinanční strategii tak, že HAC a ARZ budou schopné splácet dluhy a platit úroky z vlastních zdrojů a ne braním nových úvěrů jako tomu bylo doposud.

[Diaľničiar]

Ministerstvo financí zahájilo po 1. velkém úspěchu (2 příspěvky dozadu) jednání s dalšími bankami o dalším refinancování stávajících úvěrů s vysokými úroky v celkové výši 2,5 mld. €. Kým 1. fáze byla o eurobondech, ta 2. fáze obnáší právě na tomto základě jednání s domácími bankami. Vzhledem k reformním krokům vlády vůči silničním podnikům, refinancováním úvěrů, zapojení Světové banky a poskytnutí její záruk, transformací silničního sektoru a podniků v něm se očekává, že i místní banky poskytnou co nejnižší úrok a Chorvatsko by tak vyřešilo neúnosnou situaci zadlužených dálničních a silničních podniků. A tedy tato 2. fáze je objemově 2x vyšší než byla ta 1. fáze. Tím by se vyřešilo prakticky všechno nevýhodné zadlužení, protože pújčky z EIB a EBRD jsou výhodné.

Prozatím jsou první informace takové, že domácí banky nabízejí model 3+9 let, tedy 3 roky odkladu splácení, poté 9 let splácení. Tedy celková doba 12 let. Spíše než o délku trvání úvěru se mluví o měně, kdy banky nechtějí kunu, ale euro a za takto postavených parametrů se uvažuje o úrocích kolem 2% ročně, co je daleko pod mnoha stávajícími úvěry.

Časový rámec jednání se může protáhnout i na vícero měsíců, protože takto veliké úvěry budou možná muset schvalovat mateřské banky těch místních chorvatských. Vzhledem k tomu, že za úvěry z EBRD stojí Německo (politicky Merkelová), Chorvatsku pomáhá Světová banka a přítomné v rámci koncesních modelů a cestovního ruchu jsou i francouzské, italské, ruské a rakouské podniky, tak je zájmem všech, aby se povedlo tento tíživý problém veřejných financí vyřešit co nejlépe. Jednání se plánují na celý 1.Q 2018.

Bankovní sektor Chorvatska má nyní vysokou likviditu a prakticky nemá kam investovat a do čeho vložit peníze a to je de facto další pozitivní zpráva pro stát. Uvažované úvěry ve výši do 2,5 mld. € se poté plánují použít pro podniky: dálniční HAC a ARZ a silnice I. třídy HC.

http://www.ncs.hr/hr/maric_dogovara_ref ... /12911/7_2
http://www.ncs.hr/hr/refinanciranje_dug ... /12907/7_2

[Diaľničiar]

Chorvatský ministr financí řekl, že jeho prioritou je zajistit udržitelnost veřejných financí. Chorvatsko bylo dlouhé roky v recesii, s vysokou nezaměstnaností, státní podniky jsou bez reforem a drží většinu sektorů nad vodou za cenu zadlužování a mj. je zde vysoký státní dluh a specifikoval 3 problémy: zadluženost silničního sektoru (3 společnosti, z toho 2 dálniční a 1 silniční mají zadluženost 5,2 mld. €), kolaps zdravotnictví (ještě horší situace než třeba na Slovensku), slabá důchodová reforma a neudržitelnost celého systému, který již nyní musí neustále dotovat stát.

Politická vůle přinesla žádané systémové změny do fungování silničního sektoru: transformace a reorganizace podniků, zapojení Světové banky do tohoto procesu, plánovaný upgrade výběr mýta, snížení počtu zaměstnanců a hlavně refinancování stávajícího zadlužení. I. etapa přinesla 1,275 mld. € a II. etapa přinese 2,5 mld. €. Ministerstvo je v jednáních s domácími bankami zdá se hodně úspěšné: na chorvatském trhu je vysoká likvidita a stabilizovat silniční podniky je důležitým krokem pro další výstavbu. Navíc nejsou již po-krizové roky a na stávajících úrocích Chorvatsko hodně prodělává. II. etapa přinese pravděpodobně půjčku ve výši 2,5 mld. € s úrokem 2,5%, což by znamenalo roční úsporu ve výši 200 mil. HRK. Tato etapa se má dokončit v 1.Q 2018. Délka má být 12 let. To znamená, že to vytváří dobrou pozici do nejbližších let: podniky mají meziročně více peněz (větší provoz a letní turistická sazba navíc) na odchodné se souvisejícím propouštěním a dost peněz na přípravu upgradu výběr mýta, které navíc hodně zdržuje a zpomaluje provoz a je již i důvodem, pro který část řidičů po dálnicích nejezdí. Díky úsporám z placení úroků bude možno v dalším eurofondovém období řešit i další výstavbu nových úseků dálnic. Nyní nemají podniky ani dostatek peněz pro rozšíření A1 mezi Zagrebem a Karlovacem, uvázla i další výstavba obchvatů třeba v rámci Makarske a dalších center cestovního ruchu, které leží přímo podél hlavních silnic. A samozřejmě, 100% vlastníkem je stát, takže stát tíží tato dluhová situace těchto podniků.

Jako bonus pro Chorvatsko pro tuto II. etapu půjček pro silniční sektor je, že v období mezi 23.2. a 23.3. vydají 2 ratingové agentury aktuální zprávy o stavu Chorvatska (Moody’s a Standard&Poor), takže to bude další + pro ekonomiku.

Po těchto 2 etapách bude vyřešeno zadlužení HAC, ARZ a HC. Úvěry, kterými se v letech 2008 - 2016 překlenovalo období splátek předchozích úvěrů (krátkodobé půjčky na pár let s úrokem i 8%, ale z roka na rok ve vyšších sumách až po 200-250 mil. € a bylo to již neudržitelné). Chorvatsko tak zrefinancuje 3,775 mld. € problematických úvěrů. Zůstanou prakticky výhodné úvěry od EIB a EBOR.

[Diaľničiar]

Vývoj zadlužení 3 silničních podniků, HAC (Hrvatske Autoceste), ARZ (Autocesta Rijeka - Zagreb) a HC (Hrvatske Ceste, silnice I. třídy) a stav prováděných reforem

*stávající zadlužení činí 4,98 mld. € (pokles z 5,2 mld. €)
- HAC má na tom podíl 2,93 mld. €
- ARZ pak 808 mil. €
- HC celkem 1,24 mld. €

*celkem se prostřednictvím posledních reforem (v obchodních vztazích) a finanční restrukturalizace zadlužení snižují úroky, provozní náklady a zvyšují příjmy
*vláda řeší 16 půjček do 1-2 velikých úvěrů

HAC se má stát finančně stabilním a ziskovým podnikem. Úvěry se splatí do roku 2030, v horším případě do roku 2034, protože ještě se všechny půjčky nepovedlo upravit. Když se tak stane, tak se část podniků odprodá místním penzijním fondům a vláda tak získá další prostředky pro nové investice s tím, že bude i nadále udržitelnost chodu silničního sektoru. Do nových investicí se začne více peněz směrovat z fondů, zapojí se PPP model a státní rozpočet napřímo, tedy to nebude jen z úvěrů jako tomu bylo za dekády do minulosti. Stávající příjmy se nesníží, dodatečné letní sazby na mýtě nebo odvody z prodeje PHM zůstanou v platnosti i v dalších letech.

Chorvatsko postavilo dálnice na dekády dopředu, staví a obnovuje silnice a rozvíjí i rychlostní silnice tak v parametrech 2x2 jak i 2x1 po celé zemi.

Požadavek Světové banky dosáhnout za rok 2017 úspory ve výši 6% oproti roku 2016 jsou více než splněné: úspory jsou ve výši 15%. Stát se rozhodl propustit více zaměstnanců a našlo se dost peněz na odchodné i dobrá vůle pro dohodu s odbory.

Nový systém výběru mýta se zavede v roce 2021. To ještě více sníží provozní náklady, i když dočasně zvýší výdaje, ale zároveň odpadne dlouhé čekání a zájem o využití dálnic stoupne. Finanční experti analyzují zda se má zavést model na základě najetých km nebo časový model. Vzhledem na turistickou sezonu, ale i domácí rozvoj. Sezona se navíc stále více protahuje k začátku roku i do podzimu. Z hlediska finančních zisků se více zvažuje počet km. Elektronická nálepka typu Slovenska je sice zajímavým modelem, ale není ho možno zavést, protože na rozdíl od Slovenska HAC potřebuje více peněz pro splácení dluhů, kdy Slovensko je uváděné jako příklad, kde se dálnice přímo na dluh ve velikém nebudují.

Částečnou privatizaci ozdraveného podniku HAC navrhuje pak samotný zakladatel modelu rozvoje dálnic v Chorvatsku; Radimir Čačić, nyní starosta v oblasti Varaždinu.

Ministerstvo dopravy odhaduje, že provozní intenzity letos o 2% stoupnou. Za minulý rok se na mýtě vybralo 366 mil. €, tedy o 41 mil. € více oproti r. 2016. Letos se počítá se zavedením letní sazby od 15.6. a bude platit 3 měsíce.

podzim 2017 1. fáze refinancování dluhu HAC ve výši 673 mil. €
jaro 2018 2. fáze ve výši 1,141 mld. €

V roce 2019 se musí splatit 400 mil. € od Deutsche Bank, kde nedošlo k dohodě na záměnu půjčky od domácího konzorcia.

2022 HAC bude na tom finančně mnohem lépe s novým výběrem mýta a uvažuje se o částečném odprodeji akcí domácím fondům

2030 splacení stávajícího zadlužení

Vláda doposud spojila mnoho činností HAC (HAC-ONC včetně) a ARZ. Novým cílem je spojit HAC a ARZ. Oba podniky jsou v 100% vlastnictví státu, doteď se to nedalo udělat pro rozdílné úvěrové podmínky. Vláda uvažuje poté o odprodeji 20% akcií.

Celkový proces restrukturalizace silničního sektoru potrvá do roku 2022. Proces probíhá velmi dobře a již se blíží období, kdy bude státní silniční sektor finančně stabilní a nebude potřebovat již pomocnou ruku státu a nadnárodních finančních organizací.

Zdroje:
http://www.ncs.hr/hr/hrvatske_autoceste ... /13077/7_2
http://www.ncs.hr/hr/ukupni_dug_za_cest ... /13062/7_2
http://www.ncs.hr/hr/restrukturiranje_c ... /13061/7_2

[Diaľničiar]

K tomu výše napsanému příspěvku ještě jeden detail:

jaro 2018 2. fáze ve výši 1,141 mld. €

to se týkalo i dle napsaného v tom příspěvku jen samotné společnosti HAC, ale ve skutečnosti jde o 2. úvěr a to ve složení místních bank a to ve výši 1,8 mld. €

*smlouva na úvěr je podepsaná koncem 03/2018
*roční úspory z úroků bude 50 mil. €
*ta částka se člení pro vícero firem:

HAC (Hrvatske AutoCeste) dostane již zmíněnou částku 1,141 mld. €.
HC (Hrvatske Ceste) dostane 467 mil. €.
ARZ (Autocesta Rijeka - Zagreb) dostane 202 mil. €.

Zdroj: http://mppi.hr/default.aspx?id=35414

Tento krok tak ukončil finanční restrukturalizaci ve státních silničních podnicích. Snižují se roční splátky z úroků, celkově se sníží objem úvěrů a splátky se prodlouží na delší dobu. Díky 2 velikým smlouvám a to této a: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 22#p156222 .

Chorvatsko tedy dokázalo zajistit vyřešení zadlužení dálničně-silničních společností, které již bylo neudržitelné. Nové úvěry za velmi výhodné podmínky oproti kdysi zcela absurdním jsou v celkové výši 3,085 mld. €. Za to se nic nepostaví, ale tím se de facto vyřešila výstavba doposud.

[Diaľničiar]

Reforma silničního sektoru Chorvatska

RCS.JPG (101.86 KiB) Zobrazeno 12641 x

*týká se dlouhodobé udržitelnosti finanční stability Hrvatske Autoceste, Autocesta Rijeka - Zagreb a Hrvatske Ceste
*v době, kdy se program vytvořil atakoval dluh těchto firem 13% HDP
- nárůst začal, když byl na úrovni 5% HDP v krizovém období nekontrolovatelným půjčováním na pár let s vysokými úroky a státní podniky se dostali na pokraj bankrotu; stát se dostal do hluboké recese a i dlužná částka pak prudce rostla vůči HDP, klesal výnos z mýta a náklady na chod společností se neustále zvedali
*stát akceptoval podmínky ze Světové banky a za její pomoci se povedlo refinancovat 60% úvěrové zatíženosti a jen na tomto ušetřit 50 mil. € na úrocích
*v roce 2033 mohou být dluhy plně splacené (pokud se nebudou brát nové úvěry)
*stát přijal i dokument pro rozvoj dopravní infrastruktury na období do 2030 a toho se másí držet při dalších investích; již to nesmějí být libovolné politické zakázky
*ještě musí Chorvatsko provést upgrade výběru mýta, na čemž se pracuje a přijat další restrukturalizační program pro všechny silniční podniky a i na tom se pracuje

To nejdůležitější má tedy Chorvatsko úspěšně za sebou. Jak stabilizaci stávající zadluženosti tak garanci dalších projektů pro jejich pokračování.

[Diaľničiar]

Po dokončení finanční stabilizace (formou zajištění dlouhodobých mnohem výhodnějších úvěrů) se zahajuje další etapa a to je 2. organizační transformace HAC. Dojde ke snížení počtu pracovníků: 40 vyšších pracovních pozicí a dalších 140 administrativních sil. Je to po důkladném personálním auditu a kontroly činností přes firmu Deloitte a ministerstvo dopravy tímto směrem jde. Ještě zůstane i nadále 50 vyšších pracovních pozicí. Těch 140 administrativních míst je v podstatě zcela zbytečných pro chod HAC (politická přezaměstnanost), konstatuje se v materiálu. Tato racionalizace přinese roční úsporu ve výši asi 27 mil. HRK ročně. Pro začátek se ale plánuje s odstupným, co byla podmínka odborů. To činí kolem 160 tisíc HRK. Úspora se tak projeví 2. rokem po realizaci. Toto není 1. propouštění, které chorvatské dálniční společnosti realizují.

HAC k 30.4. zaměstnával 2702 osob. S tím, že v období od 12/2017 do doposud odešlo 274 lidí. Tedy předtím byl stav 2976 lidí. (transformace kdysi na HAC-ONC a svojí roli sehráví i duplicitní činnost ARZ). Cílem pro HAC je tak nyní 2522 osob. Tato transformace personální činnosti bude pokračovat až do období 2020/2022, kdy se zahájí ještě i 3. krok a to je nový systém výběru mýta, který bude mít za následek i další vlny propouštění. Sníží se tak provozní náklady a zvýší efektivita výběru plateb a i se mj. udrží příjem zdrojů, čímž se nejen stabilizuje hospodářská situace dálničních podniků, ale vytvoří se prostor pro novou výstavbu ze státních zdrojů v další dekádě.

Celkem se má do konce roku 2022 propustit asi 700 zaměstnanců, takže cílem je stav kolem 2276 lidí a tedy další vlny značí ještě kolem 246 lidí.

Tento restrukturalizační plán vypracovala Světová banka, která na něj poskytla i peníze (na odstupné a i v rámci zajištění úvěrů pro refinancování je právě ona zárukou) a tento plán musí Chorvatsko plnit.

[Diaľničiar]

K 14.1. byla uvedená informace, že HAC snížil dluh o 2 mld. HRK díky reformám, které se provádí v silničních podnicích. Firmu opustilo 320 lidí a provozní náklady celkově klesli o -6%. Letos má dluh klesnout o další 1 mld. HRK. Ovšem v tom není zahrnutá situace koronaviru, kdy pravděpodobně prudce klesnou příjmy. Nové dluhy se mohou brát jen pro extra schválené investice, takže prozatím pouze na stavby související s Koridorem Vc. Dluh se nyní pohybuje na úrovni cca. 20 mld. HRK.

[Diaľničiar]

Ministerstvo financí provedlo další část reformy silničního sektoru. Finančně vybírá mýto HAC i na úsecích pod ARZ. Spěje to k zeštíhlení firem, i zjednodušení celé administrativy.

[Diaľničiar]

Přečetl jsem celou tému, všechny odkazy a informace platí. Respektivě u několika příspěvků je v rámci upravení příspěvku poznámka odkaz je neplatný, ale jeho odstranění by poškodilo obsah příspěvku, tedy se jedná o konstrukčně důležité příspěvky s možností dohledání informací jinde. Co se dalo, to jsem aktualizoval. Přejměnoval jsem tému z Řešení dluhů dálničních společností na Řešení dluhů silničního sektoru Chorvatska.

Do získání nezávislosti bylo v Chorvatsku méně než 300 km dálnic a dnes je jich více než 1300 km. Většina se postavila v období 2000 - 2010, i když se samozřejmě budovalo i předtím i potom, ale nejvíc z toho právě v té dekádě, kterou poznačila velká krize. A tato krize společně s nastavením financování dopravních podniků, které měli velkou nezávislost ve "spolupráci" s politiky nemohlo již dobře dopadnout. Moc nechybělo a stát mohl zbankrotovat. Jenomže on mohl zbankrotovat již i po válce a bylo mnoho chyb od války po nový rozvoj. Dluh před začátkem finanční krize v dálničních podnicích byl v úrovni 5% HDP. Stačila 1 dekáda a zvedl se na 13% HDP. Rozepíšu nyní pro zopakovaní vývoje:

Při pročtení tohoto tématu lze porozumět tomu, kde se stala "chyba", že situace dospěla tak daleko jak dospěla. Mnoho lidí říká "mají tady ty dálnice, ale ty dluhy" - v daném času, krize byla potřeba utlumit nové úseky a ty, co jsou na začátku realizace pozastavit s vědomím, že se možná prodraží. To se nestalo a s výpadkem mýta a tím nastavením dálničních firem, které rozvíjeli dálnice dle uvážení a parlament jim odklepl po schválení ministerstvem vždy další úvěr se to začalo nabalovat. Původní dluh a tedy účet za dálnice byl 5% HDP a za necelou dekádu dosáhl 13% HDP: recese v zemi udělala svoje, ale taky úvěrové postupy: vesele se brala půjčka na 3-7 let nejdříve s úrokem 4% a ke konci již až s 8%, částky dluhů za rok šli ze 400-600 mil. € až dokonce přesahovala ta suma za i silnice I. třídy a železnice i 1 mld. €. Tak, jak měla být A1 k Ploče hotová v roce 2008, tak byla až koncem roku 2013. Uvázlo toho v tom státě hodně a co se dobudovalo, tak to se splácí dodnes.

První krok jedné z vlád byla snaha "koncese" asi 1000 km dálnic v HAC a ARZ a čekal se za to 3-5 mld. € dle koncese v délce až do 40 let. Proti koncesi se zvedla vlna národního odporu, pokusy o referendum (zamítl ÚS), ale nejlepší nabídky jdou někde ke 3 mld. € s dalšíma omezeníma a vláda promarnila celé roky na řešení, které se nepovedlo uskutečnit. Právě za tento čas to zadlužení letělo vzhůru.

Dalším krokem byla změna vlády a tá měla jasno: jednak to byla vláda, která nejvíce budovala a tedy měla za to, že se taky podujme to řešit. Potřeba byla jasná: refinancovat dosavadní úvěry (na pár let - prodloužit je na delší dobu a z úroků blížících se 10% je zásadně snížit). Mezitím EBRD již financovala roční nové úvěry na splácení dosavadních. Na první pomoc tohoto druhého kroku se vytvořila spolupráce se Světovou bankou.Chorvatská vláda čekala alespoň 2,5 mld. €, jenomže SB nabídla 1,2 mld. €. Vláda vycestovala i do Washingtonu. EBRD pak nabídlo až 660 mil. €, což nebylo plně využito, ale poskytlo prostor důvěry. Světová banka a EBRD nabídli Chorvatsku řešení, které mělo za cíl refinancovat nadpoloviční zadlužení, takže ten zbytek zvládne řešit a s tím i tyto refinancující úvěry, ale podle hlubších analýz a studií bylo na Chorvatsko zatlačeno:

*musí proběhnout transformace dálničních firem HAC a ARZ a sloučit se; úspora na řízení
*státní podniky ani stát si již nebudou stavět co jak chtějí, ale se to podřídí dopravnímu plánu dle EU a tedy se ukončí nadřazenost státních dopravních plánů, čímž bude pod kontrolou i výdajový rámec podniků v rukou státu
*musí se zvednout zisk z mýta, byl již ve stavu: ze 100 HRK bylo 50 HRK nákladů; nový mýtní systém vedoucí k automatizaci i za cenu propouštění (na odstupné se najdou peníze)

Chorvatsko, vědomé se stavu a možností (celkový stav ekonomiky, recese, dluhy i v železničních firmách atd.) souhlasilo s tímto refinancováním a tyto podmínky se rozhodlo akceptovat. Dálnice zůstávají v rukou státu a finančně budou státní dopravní výdaje pod větším dohledem EU.

*souhrn problémů opsán v roce 2011: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 799#p58799
*splátky na vícero let a referendum proti koncesi státních dálnic v provozu: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 88#p102088
*stav ekonomiky v roce 2015: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 81#p113181
*nabídka EBRD s úvěrem ve výši 660 mil. €: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 66#p125766

Základní vývoj rozvoje chorvatských dálnic po roce 1995: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 31#p128731 , což navazuje na: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 36#p128736 .

*rok 2017: za silnice a dálnice se musí splatit 1 mld. €: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 81#p135781

1. důležitá informace pro světlo na konci tunelu: Koncem roku 2017 vydává Chorvatsko dluhopisy ve výši 1,275 mld. €: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 22#p156222 za velmi výhodných podmínek.

2. důležitá informace pro světlo na konci tunelu: Začátkem roku 2018 získalo Chorvatsko od místních bank úvěr ve výši 1,81 mld. €: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 95#p163395 .

To je bezmála 3,1 mld. € na refinancování nevýhodných úvěrů. (v dobách, kdy se tento problem začal to byl celkový dluh těch firem). Úvěry EIB, EBRD a WB/SB zůstávají v platnosti. Takže se ten celkový rámec zadlužení ve výši 5,2 mld. € stabilizoval, dálniční podniky se vyhýbají bankrotu, ve kterém technicky vícero let existují a stát získal úvěry, které sice musí splatit, čímž omezí novou výstavbu, ale tyto úvěry se rovnají výše odevzdání dálnic do koncese.

To jsou všechno fakta. Chorvatsko jednoduše v letech po roce 2000 do roku 2009 odevzdalo historicky nejvíc dálnic, opravilo nejvíc silnic, vrazilo velké peníze do námořní dopravy, ale i do železnic. Velká část infrastruktury byla poškozená po válce, tam i měnové problémy. Výhodou pro tuto masivní výstavbu jsem opsal v tom příspěvku výstavba po roce 1995, tedy nabídka spolupráce od Bechtelu a USA, což byl začátek a taky politická kontinuita a spolupráce na této úrovni. Ale zahajovat další stavby ještě v roce 2011, které měla sice omeškání a věřit, že to bude dobré, když nebyl prostor pro růst ekonomiky byla další rána pro ty firmy, protože tato výstavba nebyla již ničím krytá. V tomto období začat výstavbu A1 do Ploče a most Drava na A5 lze pozorovat jak se co postavilo respektivě i ne. Již dekádu se prakticky nestaví nebo opravdu minimum a více km proti posledním 10 letem se zahájí až v dalších 10 letech.

Východou Chorvatska ale je, že má dopravní infrastrukturu, která předse jen umožnila příjezd více turistů, na čem Chorvatsko vybudovalo ekonomiku. Stala se tak sice z 20% závislá na cestovním ruchu, ale lepší než nic. Obětovalo se mnoho, protože se obětovala i myšlenka rychlejší výstavby a dostavby. I tak se ale postavilo nadstandardně mnoho.

Tady přidávám ještě obnovený odkaz na prezentaci řešení těchto problemů: https://www.hac.hr/files/shares/Reforma ... _2018..pdf (druhá 1/2 dokumentu, který mj. přinesl i garantované investice z EU fondů do mnoha projektů v zemi)

Celkem se tedy nakonec povedlo refinancovat 60% zadlužení silničního sektoru. Je to dostatečně účinné pro celý segment. Tento proces byl jak jsem uvedl podmíněný. A tedy pokračuje i nadále: k 1.1.2021 již neexistuje ARZ. Začlenila se pod HAC. A v roce 2022 by mělo odzvonit stávajícímu mýtnému modelu.

K 31.12.2022 by měl být dluh silničních firem (HAC a HC - Hrvatske Ceste, silnice I. třídy) ve výši 3,8 mld. €. Do roku 2030 by se měl stávající dluh celý vynulovat. (samozřejmě s tím souvisí možné nové dluhy, ale jde o to, že se to nastavilo reálně uskutečnitelně i za cenu nižší nové dálniční výstavby, což limituje hlavně dálnice A1, A7 a A11 (A2, A3, A4, A6, A10 jsou hotové - A5 se financuje EBRD/EIB a staví se (viz vlákno k A5) - A8/A9 stojí v celé délce, nyní se dostavují na plný profil včetně 2. tubusu tunela Učka).

Na A1 Ploče - Pelješac a Doli - Dubrovnik má Chorvatsko první důležité dokumentace. Ale prozatím nemá asi 1 mld. € na dostavbu. Chce to zařadit do financování přes EU.

Na A7 se částečně zapojuje EU. Uvažovalo se i o Číně (PPP ale i úvěr), ale prozatím se to nerealizuje. A11 se tlačí taky na spolufinancování EU.

A1/A3 v okolí Záhřebu se mají rozšiřovat.

Takže v podstatě tohle se vyřešilo a sice se staví méně dálnic, tak o to více silnic I. třídy, včetně rychlostních silnic v parametrech 4- pruhu se buduje. K tomu nové mosty, menší i velký (Pelješac) a nové obchvaty, tunely. Takže se nedá říct, že by se tady nic nebudovalo. To rozhodně není pravda, protože Chorvatsko dělá co může, aby tyto práce financovalo přes EU fondy a je v tom docela úspěšné, i když muselo dopracovat dokumentace a více dbát na ochranu ŽP.

[elrondecuba]

Dovolil bych si nesouhlasit s tím, že je A8 a A9 hotová, byť to jsou krátké úseky. U A9 ještě dlouho nebude dostavěný úsek MÚK Umag - státní hranice. U A8 zbývá dostavět úsek od MÚK (jejíž jméno jsem zapomněl - v prostoru mezi MÚK Veprinac a nadjezdem silnice Šori - Puhari) do MÚK Jušići.
Doplním, že pokud by se někdy postavil obchvat Rijeky na A7, tak se A8 prodlouží o úsek mezi MÚK Jušići a MÚK Permani.

[Diaľničiar]

To je všechno v pořádku, ale dle základní délky stojí. A postupně se dostaví. To, že budou chybět další návaznosti, tak to není rozhodujícím faktem pro ně. Co se A7 týče, její trasování je taky takové zvláštní a několikrát pozměněno. A9 má smysl dobudovat ke hranicím, až se tak rozhodne i SLO. Ani jedna z dálnic se neprodlouží jenom tak bez úpravy koncesní smlouvy a o to tady z hlediska finanční návaznosti jde.

[Diaľničiar]

z rozhovoru s ministrem dopravy

Doposud opustilo řady HAC na 800 zaměstnanců v rámci restrukturalizace a reformy silničního sektoru a odejde ještě 500-600 v rámci elektronizace mýta a reorganizace sjednocení HAC/ARZ. Dohromady se přitom jedná o období 4+4 roky. Vše se realizuje po domluvě s odborovým svazem s vysokým odstupným pro zaměstnance.

HAC převzal bez problémů díky reformě financování dluhu a struktuře zadlužení (viz vlákno) splácení dluhu, takže nehrozí bankrot. Naopak má HAC peníze, které umí vynakládat na spolufinancování nové výstavby jak v případě A7 Novi Vinodolski aneb vlastní financování A11 k Sisaku a může si brát nové úvěry pro dostavbu koridoru A5. Díky úsporám v rámci restrukturalizace dluhů totiž HAC získal ročně 60 mil. €. Stávající dluh se splatí v roce 2035, pokud se nebudou brát další půjčky. Co je ale zásadní, tak to je fakt, že se již nerealizuje výstavba dle představ HAC, nýbrž dle ministerstva dopravy a to v návaznosti na relevantní dopravní plány. Hlavním finančním pilířem jsou unijní zdroje.

HC (Hrvatske Ceste, I. třída), tam je taky finanční situace stabilizována. Tady je hlavním pilířem spotřební daň z PHM a unijní peníze. HC dnes realizuje největší infrastrukturní projekty v zemi včetně mostu Pelješac. Je možno sa ale zamýšlet výhledově nad dalšími úvěry pro větší projekty, pokud to bude potřebné. Projektů se vynořuje vícero ...

Podstata ale je, že již nehrozí bankrot těchto podniků.

https://slobodnadalmacija.hr/vijesti/hr ... ji-1165278

[Diaľničiar]

Sdružení bank Erste & Steiermärkische bank dd, Hrvatska poštanska banka dd, OTP banka dd, Privredna banka Zagreb dd, Raiffeisenbank Austria dd a Zagrebačka banka dd vytvoří úvěrovou linku pro Hrvatske Ceste ve výši 115,5 mil. € (+úroky): na zajištění refinancování dalších půjček, nyní ve výši 280 mil. HRK (40 mil. € kdysi), na vyfinancování projektů s rozdílným čerpáním EU fondů a na vykrytí dalších stavebních aktivit dle podnikatelského plánu pro letošní rok: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 60#p254260 .

Půjčka se může čerpat do 31.12.2022 s prodloužením o 3 roky. Úroková sazba je 1,15%, 1x poplatek za vybavení ve výši 0,5% z celkové sumy úvěru.

Na úvěr se dává 100% záruka státu.

Hrvatske Ceste, ministerstvo dopravy a ministerstvo financí plánuje za tyto peníze profincovat dosavadní úvěry ve výši 280 mil. HRK a vykrýt realizaci 16 aktivních projektů v celkové hodnotě 589 mil. HRK.

https://mmpi.gov.hr/vlada-rh-dana-sugla ... 2022/23281

[Diaľničiar]

HAC plánuje splatit dluhy přesahující dnes tři miliardy eur v roce 2044

Chorvatské dálnice (HAC) před pár týdny oznámily, že podle předběžných údajů dosáhly od ledna do 26. prosince 2022 rekordních příjmů z mýtného, ​​které přesáhly tři miliardy kun (400 milionů eur).

Ve srovnání se stejným obdobím nejúrodnějšího roku 2019 vzrostl provoz o 7% a vybrané mýtné o 4%. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 vzrostl provoz a vybrané mýtné o 14%.

HAC obeznámil veřejnost s tím, jaká je situace s financemi společnosti a splátkami úvěrů, které je zatěžují. Díky velké transformaci původního zadlužení, které bylo neudržitelné a které se povedlo ve 3 etapách transformovat se jednak snížila výše splátek a jednak prodloužila splatnost za horizont roku 2030.

Finanční data za prvních devět měsíců roku 2022 ukazují, že v HAC dosáhli téměř o 27% vyšších výnosů než ve stejném období. Vyrostly z 1,94 miliardy HRK (258 milionů EUR) na 2,47 miliardy HRK (329 milionů EUR), ale ve stejném období také prudce vzrostly jejich náklady, o 44,5%, z 1,58 miliardy HRK (210 milionů eur) na 2,28 miliardy (303 milionů eur). Proto se jejich zisk za první tři čtvrtletí loňského roku ve srovnání s rokem 2021 snížil na polovinu, z 361,6 milionu HRK (47,9 milionu EUR) na 191,6 milionu HRK (25,4 milionu EUR).

HAC má náklady spjaté s oživením činnosti: staví dálniční úsek na A11, vícero MÚK na hlavních dálnicích nebo je rekonstruuje a zvedl rozsah rekonstrukcí vozovek. Společně s tím zvedl výdaje na přípravu chybějících dokumentací.

Navzdory všemu uvedenému zvládá HAC splácet dluh, vytvářet zisk a investovat a rozvíjet dálniční síť.

K 31. prosinci 2022 činí zůstatek dluhu HAC za aktivní půjčky 3 029 924 799 EUR. V roce 2022 HAC uhradila závazky za jistiny aktivních půjček ve výši cca 210 mil. EUR

Podle stávajících splátkových plánů je poslední splátka jistiny u aktivních úvěrů splatná v roce 2044.

Chorvatsko uskutečnilo velkou reformu silničních podniků a oddlužení dopravních firem. Z hlediska HAC se týkalo jak refinancování 2,7 mld. € z dluhu , tak celková restrukturalizace: odstranění přezaměstnanosti, spojení ARZ do HAC, zavedení letní mýtní sazby (která se vypustila během pandemie).

• První fází bylo vydání eurobondu Chorvatské republiky ve výši 1,2 miliardy eur, z čehož 672,6 milionu bylo převedeno na HAC s pevnou úrokovou sazbou 2,75 procenta. „Z přijatých prostředků byl dluh refinancován s průměrnou úrokovou sazbou 4,28 procenta, což po snížení na roční úroveň představuje úsporu 10,3 milionu eur na úrocích,“ řekli nám z HAC.
  
  Ve druhé fázi restrukturalizace, v polovině roku 2018, uzavřeli s konsorciem osmi chorvatských bank úvěrovou smlouvu ve výši 1,1 miliardy eur s úrokovou sazbou 1,95 procenta navíc k šestiměsíčnímu Euriboru. „Bylo tak refinancováno 17 stávajících úvěrů s průměrnou roční úrokovou sazbou 3,72 procenta, což po přepočtu na roční úroveň představuje úsporu 20,1 milionu eur na úrocích,“ pochlubila se společnost.
  
  Ve třetí fázi se opět obrátili na tuzemské věřitele a vzali si úvěr ve výši 400 milionů eur s úrokovou sazbou 1,6 procenta s šestiměsíčním Euriborem, který refinancoval dluh vůči Deutsche Bank s úrokovou sazbou 4,25 procenta. , což přineslo společnosti úsporu 10,6 milionu eur na úrocích.
  
  „Celková roční úspora úroků ve všech třech kolech refinancování snížená na roční úroveň činí zhruba 41 milionů eur a kromě finanční restrukturalizace byla provedena i provozní restrukturalizace a od roku 2017 dosud odešlo zhruba 700 pracovníků. HAC“, vysvětlili nám.

https://hr.bloombergadria.com/biznis/ko ... -2044/news