Přečetl jsem celou tému, všechny odkazy a informace platí. Respektivě u několika příspěvků je v rámci upravení příspěvku poznámka
odkaz je neplatný, ale jeho odstranění by poškodilo obsah příspěvku, tedy se jedná o konstrukčně důležité příspěvky s možností dohledání informací jinde. Co se dalo, to jsem aktualizoval. Přejměnoval jsem tému z Řešení dluhů dálničních společností na Řešení dluhů silničního sektoru Chorvatska.
Do získání nezávislosti bylo v Chorvatsku méně než 300 km dálnic a dnes je jich více než 1300 km. Většina se postavila v období 2000 - 2010, i když se samozřejmě budovalo i předtím i potom, ale nejvíc z toho právě v té dekádě, kterou poznačila velká krize. A tato krize společně s nastavením financování dopravních podniků, které měli velkou nezávislost ve "spolupráci" s politiky nemohlo již dobře dopadnout. Moc nechybělo a stát mohl zbankrotovat. Jenomže on mohl zbankrotovat již i po válce a bylo mnoho chyb od války po nový rozvoj. Dluh před začátkem finanční krize v dálničních podnicích byl v úrovni 5% HDP. Stačila 1 dekáda a zvedl se na 13% HDP. Rozepíšu nyní pro zopakovaní vývoje:
Při pročtení tohoto tématu lze porozumět tomu, kde se stala "chyba", že situace dospěla tak daleko jak dospěla. Mnoho lidí říká
"mají tady ty dálnice, ale ty dluhy" - v daném času, krize byla potřeba utlumit nové úseky a ty, co jsou na začátku realizace pozastavit s vědomím, že se možná prodraží. To se nestalo a s výpadkem mýta a tím nastavením dálničních firem, které rozvíjeli dálnice dle uvážení a parlament jim odklepl po schválení ministerstvem vždy další úvěr se to začalo nabalovat. Původní dluh a tedy účet za dálnice byl 5% HDP a za necelou dekádu dosáhl 13% HDP: recese v zemi udělala svoje, ale taky úvěrové postupy: vesele se brala půjčka na 3-7 let nejdříve s úrokem 4% a ke konci již až s 8%, částky dluhů za rok šli ze 400-600 mil. € až dokonce přesahovala ta suma za i silnice I. třídy a železnice i 1 mld. €. Tak, jak měla být A1 k Ploče hotová v roce 2008, tak byla až koncem roku 2013. Uvázlo toho v tom státě hodně a co se dobudovalo, tak to se splácí dodnes.
První krok jedné z vlád byla snaha "koncese" asi 1000 km dálnic v HAC a ARZ a čekal se za to 3-5 mld. € dle koncese v délce až do 40 let. Proti koncesi se zvedla vlna národního odporu, pokusy o referendum (zamítl ÚS), ale nejlepší nabídky jdou někde ke 3 mld. € s dalšíma omezeníma a vláda promarnila celé roky na řešení, které se nepovedlo uskutečnit. Právě za tento čas to zadlužení letělo vzhůru.
Dalším krokem byla změna vlády a tá měla jasno: jednak to byla vláda, která nejvíce budovala a tedy měla za to, že se taky podujme to řešit. Potřeba byla jasná: refinancovat dosavadní úvěry (na pár let - prodloužit je na delší dobu a z úroků blížících se 10% je zásadně snížit). Mezitím EBRD již financovala roční nové úvěry na splácení dosavadních. Na první pomoc tohoto druhého kroku se vytvořila spolupráce se Světovou bankou.Chorvatská vláda čekala alespoň 2,5 mld. €, jenomže SB nabídla 1,2 mld. €. Vláda vycestovala i do Washingtonu. EBRD pak nabídlo až 660 mil. €, což nebylo plně využito, ale poskytlo prostor důvěry. Světová banka a EBRD nabídli Chorvatsku řešení, které mělo za cíl refinancovat nadpoloviční zadlužení, takže ten zbytek zvládne řešit a s tím i tyto refinancující úvěry, ale podle hlubších analýz a studií bylo na Chorvatsko zatlačeno:
*musí proběhnout transformace dálničních firem HAC a ARZ a sloučit se; úspora na řízení
*státní podniky ani stát si již nebudou stavět co jak chtějí, ale se to podřídí dopravnímu plánu dle EU a tedy se ukončí nadřazenost státních dopravních plánů, čímž bude pod kontrolou i výdajový rámec podniků v rukou státu
*musí se zvednout zisk z mýta, byl již ve stavu: ze 100 HRK bylo 50 HRK nákladů; nový mýtní systém vedoucí k automatizaci i za cenu propouštění (na odstupné se najdou peníze)
Chorvatsko, vědomé se stavu a možností (celkový stav ekonomiky, recese, dluhy i v železničních firmách atd.) souhlasilo s tímto refinancováním a tyto podmínky se rozhodlo akceptovat. Dálnice zůstávají v rukou státu a finančně budou státní dopravní výdaje pod větším dohledem EU.
*souhrn problémů opsán v roce 2011:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 799#p58799
*splátky na vícero let a referendum proti koncesi státních dálnic v provozu:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 88#p102088
*stav ekonomiky v roce 2015:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 81#p113181
*nabídka EBRD s úvěrem ve výši 660 mil. €:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 66#p125766
Základní vývoj rozvoje chorvatských dálnic po roce 1995:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 31#p128731 , což navazuje na:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 36#p128736 .
*rok 2017: za silnice a dálnice se musí splatit 1 mld. €:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 81#p135781
1. důležitá informace pro světlo na konci tunelu: Koncem roku 2017 vydává Chorvatsko dluhopisy ve výši 1,275 mld. €:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 22#p156222 za velmi výhodných podmínek.
2. důležitá informace pro světlo na konci tunelu: Začátkem roku 2018 získalo Chorvatsko od místních bank úvěr ve výši 1,81 mld. €:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 95#p163395 .
To je bezmála 3,1 mld. € na refinancování nevýhodných úvěrů. (v dobách, kdy se tento problem začal to byl celkový dluh těch firem). Úvěry EIB, EBRD a WB/SB zůstávají v platnosti. Takže se ten celkový rámec zadlužení ve výši 5,2 mld. € stabilizoval, dálniční podniky se vyhýbají bankrotu, ve kterém technicky vícero let existují a stát získal úvěry, které sice musí splatit, čímž omezí novou výstavbu, ale tyto úvěry se rovnají výše odevzdání dálnic do koncese.
To jsou všechno fakta. Chorvatsko jednoduše v letech po roce 2000 do roku 2009 odevzdalo historicky nejvíc dálnic, opravilo nejvíc silnic, vrazilo velké peníze do námořní dopravy, ale i do železnic. Velká část infrastruktury byla poškozená po válce, tam i měnové problémy. Výhodou pro tuto masivní výstavbu jsem opsal v tom příspěvku výstavba po roce 1995, tedy nabídka spolupráce od Bechtelu a USA, což byl začátek a taky politická kontinuita a spolupráce na této úrovni. Ale zahajovat další stavby ještě v roce 2011, které měla sice omeškání a věřit, že to bude dobré, když nebyl prostor pro růst ekonomiky byla další rána pro ty firmy, protože tato výstavba nebyla již ničím krytá. V tomto období začat výstavbu A1 do Ploče a most Drava na A5 lze pozorovat jak se co postavilo respektivě i ne. Již dekádu se prakticky nestaví nebo opravdu minimum a více km proti posledním 10 letem se zahájí až v dalších 10 letech.
Východou Chorvatska ale je, že má dopravní infrastrukturu, která předse jen umožnila příjezd více turistů, na čem Chorvatsko vybudovalo ekonomiku. Stala se tak sice z 20% závislá na cestovním ruchu, ale lepší než nic. Obětovalo se mnoho, protože se obětovala i myšlenka rychlejší výstavby a dostavby. I tak se ale postavilo nadstandardně mnoho.
Tady přidávám ještě
obnovený odkaz na prezentaci řešení těchto problemů:
https://www.hac.hr/files/shares/Reforma ... _2018..pdf (druhá 1/2 dokumentu, který mj. přinesl i garantované investice z EU fondů do mnoha projektů v zemi)
Celkem se tedy nakonec povedlo refinancovat 60% zadlužení silničního sektoru. Je to dostatečně účinné pro celý segment. Tento proces byl jak jsem uvedl podmíněný. A tedy pokračuje i nadále: k 1.1.2021 již neexistuje ARZ. Začlenila se pod HAC. A v roce 2022 by mělo odzvonit stávajícímu mýtnému modelu.
K 31.12.2022 by měl být dluh silničních firem (HAC a HC - Hrvatske Ceste, silnice I. třídy) ve výši 3,8 mld. €. Do roku 2030 by se měl stávající dluh celý vynulovat. (samozřejmě s tím souvisí možné nové dluhy, ale jde o to, že se to nastavilo reálně uskutečnitelně i za cenu nižší nové dálniční výstavby, což limituje hlavně dálnice A1, A7 a A11 (A2, A3, A4, A6, A10 jsou hotové - A5 se financuje EBRD/EIB a staví se (viz vlákno k A5) - A8/A9 stojí v celé délce, nyní se dostavují na plný profil včetně 2. tubusu tunela Učka).
Na A1 Ploče - Pelješac a Doli - Dubrovnik má Chorvatsko první důležité dokumentace. Ale prozatím nemá asi 1 mld. € na dostavbu. Chce to zařadit do financování přes EU.
Na A7 se částečně zapojuje EU. Uvažovalo se i o Číně (PPP ale i úvěr), ale prozatím se to nerealizuje. A11 se tlačí taky na spolufinancování EU.
A1/A3 v okolí Záhřebu se mají rozšiřovat.
Takže v podstatě tohle se vyřešilo a sice se staví méně dálnic, tak o to více silnic I. třídy, včetně rychlostních silnic v parametrech 4- pruhu se buduje.

K tomu nové mosty, menší i velký (Pelješac) a nové obchvaty, tunely. Takže se nedá říct, že by se tady nic nebudovalo. To rozhodně není pravda, protože Chorvatsko dělá co může, aby tyto práce financovalo přes EU fondy a je v tom docela úspěšné, i když muselo dopracovat dokumentace a více dbát na ochranu ŽP.