Chorvatsko všeobecně

[Diaľničiar]

Státní rozpočet 2024 a několik faktů (jde o volební rok)

* příjmy mají být ve výši 28,5 mld. €
* výdaje pak 32,6 mld. €
* deficit -4,1 mld. €

Vláda do rozpočtu zakomponovala růst mezd, dávek a důchodů, aby dorovnala inflační tlaky těm, kteří si nemají jak jináč pomoct.
HDP roste již 11. kvartálem po sobě.

K 1.1.2024 byl státní dluh ve výši 64,4% HDP, což je nejnižší číslo za posledních 12 let. Číselně vzrostl, ale méně, než růst HDP.
Objemově byl v úrovni 47,9 mld. €.

Chorvatský stát na sebe převzal miliardy dluhů u přechodu z kuny na euro, čímž se snížilo vnitřní zadlužení; subsektory veřejné činnosti jako fondy sociálního zajištění a místní regiony. Vládní dluh činí z celé této úrovně 98%. Z hlediska struktury - dlouhodobé dluhopisy tvoří 67%. Celý veřejný sektor tímto šetří značné prostředky na úrocích.

Nejvyšší míra dluhu byla v zemi evidovaná v roce 2020 - 87% HDP. Celkově byl státní dluh dlouhodobě nad 80% HDP.

Navzdory letošnímu deficitu se uskutečňují všechny kroky ve finanční politice, které mají dál snižovat státní dluh pod úroveň 60% HDP.

Díky přijetí € měny se snížil mj. procentuální úrok - což šetří peníze v rozpočtu. Dál se díky tomu povedlo ještě silněji snížit a transformovat dluhy velkých státních podniků včetně těch infrastrukturních a dále se Chorvatsko může mnohem snadněji opírat o miliardové půjčky na další rozvoj s lepším úrokem a na delší dobu. Třeba Hrvatske Autoceste mají dluh snížený během 5 let z 5 na 3 mld. € díky těmto krokům a rozhodnutím, ale nejen to, ale také se snížila roční splátka navzdory faktu, že se prodloužilo období splácení. S rovnakým systémem je plán půjčit si další peníze, o čem jsem již psal a za tyto dobudovat dálnice A1 a A7.

Co se týče dalších segmentů, tláda třeba zvedla znovu výdaje na obranu - pro rok 2024 mají dosáhnout 1,17 mld. €. Třeba proti roku 2016 je to zvednutí výdajů na obranu o 644 mil. € na roční výdaje. Na obranu nyní Chorvatsko vynakládá více peněz, než co vynakládá státní rozpočet na státní dálnice a státní silnice. Proti roku 2023 je to zvednutí o 117 mil. €. Modernizace a reformy se dotýkají všeho: personálu, budov, techniky. Program pro BVP Bradley, vrtulníky Black Hawk, historické kontrakty: stíhací letouny a letka hasičů.

Z hlediska požárů se snaží Chorvatsko maximalizovat investice k eliminaci katastrofálního rozsahu lesních požárů z minulých let:

v ex dekádě s přesahem do této došlo k sérii lesních požárů, které za každým ochromují bezpečnost a paralyzují ekonomiku; stará technika nebyla schopna často ani nastartovat a po celé zemi se přeskupovala síla, investice do sektoru hasičstva se stala otázkou celospolečenské objednávky a vláda to samozřejmě vyslyšela

* mezi roky 2020 až 2024 se pořizuje 58 svozových terénních vozů (2 mil. €)
* dále taky 75 dodávkových vozů pro přepravu hasičů (2 mil. €)
* pořízení minimálně 78 hasičských vozů na hašení lesních požárů (22 mil. €)

V roce 2021 se jednorázově pořídilo 91 hasičských vozů v hodnotě 29 mil. €. To byla v novodobé historii největší objednávka.
Chorvatsko zapojilo také Fond Solidarity - ve výši 10 mil. € se nakoupila technika pro Záhřeb a Banovinu, kde se vyskytlo zemětřesení.
Vláda dále nakoupila 76 cisteren za 15 mil. € a tyto odevzdala do regionů na posílení dobrovolných sborů. Tohle se zaplatilo z výnosů z pojištění.

Chorvatsko jen v roce 2023 poskytlo pro dobrovolné hasiče a pro okresní jednotky na vykrytí sezónních prací (to jsou hlavně lesní požáry) částku ve výši 45 mil. €. Motivuje se tím dostatek lidí ke školení a k následnému přihlášení se k pomoci při hašení požárů.

Pro roky 2024 až 2026 vyčlenila vláda z Programu pro konkurenceschopnost a soudržnost 21-27 částku ve výši 61 mil. € na program Posílení kapacity pro požární ochranu v kopcovitých horských a podporovaných oblastech, což je soubor vícero nástrojů od infrastruktury přes techniku po zázemí. Dalších 2,3 mil. € jde na video dohled - především zachycení kouře ale také případného pohybu lidí.

Vláda tuto částku dál zvedla o 20 mil. € z prostředků Integrovaného územního programu 2021-2027 na investice do hašení požárů na ostrovech. Mělo by se snížit rozsah přepravy "všeho" za pomoci trajektů, co ale taky zdržuje všechen zásah.

Dále chorvatská vláda akceptovala všechny přípomínky hasičských organizací a zajistila gumové nádrže na hašení z vrtulníku - 9 000 l, které se budou dát upnout i na nové vrtulníky. A navíc se obstarávají 4 čluny pro zásahové jednotky hasičů v Zadaru, Šibeniku, Splitu a Dubrovníku, vyprošťovací člun a 4 sběrné hasičské terénní vozy, 4 hasičské dodávky a 4 hasičské lesní vozidla pro zásahové hasičské jednotky i kombinovaná hasičská stříkačka pro potřeby Státní hasičské školy. Pořízena byla dvě terénní vozidla upravená pro hasičské účely (čtyřkolky) s připojenými přívěsy. To vše z přebytků mnoha kapitol.

Je snahou vypracovat nové formy kolektivních smluv a navýšení příplatků o sezoně.

Takže opravdu ty investice v dekádě 20-30 přepisují součet toho co se obstaralo za období od vzniku v součtu i po zohlednění inflace.

Letka k hašení požárů - spadá pod ministerstvo obrany. To informovalo, že k dispozici má letos:

* 5 letounů Canadair CL-415
* 6 Air Tractor AT-802
* 1 vrtulník Mi-171 Sh
* 1 Pilatus PC-9
* bezpilotní drony na sledování situace Orbiter 3

Vláda také před pár měsíci informovala, že zakoupí 3 nové Canadair-y za 105 mil. € (model DHC-515), které přijdou již za 3 roky, protože letka se musí pomalu obnovit a zesílit. 100% nákladů hradí EU. Chorvatsko je jednou ze šesti členských zemí, které s podporou Evropské komise pořizují nový prototyp hasičského letounu, který vytvoří stálé hasičské kapacity na úrovni Evropské unie. Řecko, Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko přijaly stejný závazek. Chorvatsko má již nyní na kilometr čtvereční a počet obyvatel mnohem větší počet letadel než třeba Francie.

Cílem těchto investicí je snížit velký rozsah lesních požárů, které se najednou vymknou kontrole. Má to velmi neblahý dopad nejen na kvalitu života, ale také negativní ekonomické dopady vzhledem na ekonomický charakter země. Vláda si to plně uvědomuje i s faktem, že není v možnostech regionů do nových programů systematicky investovat. V důsledku změn klímy se nedá již ani spolehnout na vzájemnou mezístátní pomoc, resp. ne v tom počtu posílaných strojů. Regiony sice neinvestují systematicky, ale dá se říct, že župy a sídla se snaží rovněž v posledních letech investovat do nových vozidel a obnovy infrastruktury.

[nollie]

Měl jsem za to a někde jsem to snad i četl, že se letos opět nebude v sezóně zdražovat o 10% mýto na chorvatských dálnicích a ejhle:
https://www.hac.hr/hr/odnosi-s-javnoscu ... o-30-rujna

[Diaľničiar]

Není důvod více nevytěžit z mýta - vzhledem k zabookovaní, provozu a stavu dovolených v zemi. Covid pominul, energo krize rovněž, že by se sem ani nedalo dojet. Není žádné opodstatnění od toho zcela upustit a těch 10% pak stejně nehraje roli pro jednotlivce, ale na celkových tržbách to znát. Navíc, stát dlouho ještě reguloval cenu PHM tím, že upravil zdanění, ale nyní je čas to i vzhledem na investice do silnic zase obrátit a vrátit se k tržním podnímkám a možnostem, dokud není ustanoven další model, který ale nevylučuje tento aspekt. Důležitý je i tento řádek: HAC také na rozdíl od jiných služeb neindexuje ceny mýtného podle inflace, mýtné je od roku 2012 stejné - nezměnil se výpočet na 1 km.

Pokud někdo cestuje v autobuse, pak tohle zdražení letos nepocítí.

Pro první skupinu vozidel je cena mýtného na dálnici A1 na úseku ze Záhřebu do Karlovacu 2,80 eura namísto dosavadních 2,50 eura, zatímco na úseku Záhřeb - Dugopolje se cena zvýší na 26,40 eur namísto předchozích 24 eur. Dále dálniční úsek Záhřeb - Rijeka bude stát 10,10 eur, zatímco dosud to bylo 9,20 eur, a úsek Záhřeb - Goričan bude stát 6,40 eur místo 5,80 eur.

Úsek Záhřeb - Lipovac na A3 zdraží na 18,60 EUR z 16,90 EUR a Záhřeb - Osijek na 17,70 EUR z 16,10 EUR.

[Diaľničiar]

O čem se nejvíce píše v Chorvatsku poslední týdny?

* sezona je údajně slabší, ale statisticky se to nejeví - prozatím jsou tržby mírně vyšší, což je dáno zvednutím cen
* turistický rekord v Dubrovniku: to, co bylo dosaženo počtem přenocování v 2023, to bylo v 2024 dosaženo o 2 týdny dříve
* hrozí krize: slabý export do Německa pro tamní krizi
* stavebnictví vykazuje udržitelnost: EU fondy jdou do dopravní infrastruktury, aglomerací a pracuje se v regionech, kde bylo zemětřesení, tudíž nebude zaznamenán nějaký větší růst - pro výpadek v segmentu budov, ale ale neměla by se opakovat krize z minulosti
* Chorvatsko bude muset změnit strategii rozvoje - neskutečná vlna veder, nízké alternativy co má turista dělat, požáry, které ohrožují turisty - přinejmenším rovnou evakuace, a bouřky, které jsou již jen ve fázích supercel, které taky způsobují škody
* ve vnitrozemí se objevují naleziště ropy a plynu

Během prvních dvou víkendů 7. měsíce (5-7 a 12-14) se vybralo na mýtném na dálnicích HAC celkem 13,4 mil. € bez DPH, přičemž dálnicemi projelo jednou 830 tisíc a pak 930 tisíc vozidel. Proti roku 2023 to značí nárůst na mýtě o 11%. Za dálnice se letos platí mírně více peněz, protože se zavedla letní přirážka 10%, která uplynulé 4 roky nebyla.

[Diaľničiar]

dále, sledovaný projekt v tématu

video z výstavby rychlostní silnice Okučani (dálnice A3) - hranice s BiH (vše názorně rozkřesleno v odkazu níže)

[Diaľničiar]

Minulý víkend, tedy poslední srpnový prošlo chorvatskými dálnicemi o 10% více vozidel proti roku 2023 a na mýtě se vybralo o 20% více

* na dálnicích HAC projelo v období 30.9. až 1.9. celkem 922 871 vozidel (+21% se srovnatelným víkendem 2023)
* na mýtě se vybralo 6,76 mil. € bez DPH (+10% se srovnatelným víkendem 2023)
* tento poměr odpovídá letošnímu obnovení 10% letní přirážky

Na dálnicích ve správě HAC bylo od začátku letošního roku zaznamenáno 53,261 mil. vozidel. Nárůst vozidel proti roku 2023 činí +9%.

HAC

[pjezek164]

V září jsem projížděl od Brzničkéhoo Humu na A4 jen po Karlovac a zpět Karlovac - Novi Marof a bylo to za pakatel, takže skutečně bez dopadu na moji kapsu, jehož bych si všiml. Mimo dálnice byl klidný provoz s výjimkou rekonstrukce vozovky na D209 nad Čakovcem, kde byl světly řízený provoz a kolony stály za to. Průměrná spotřeba Praha - Murter kolem 6 litrů benzínu.

[Diaľničiar]

Jak jsem již včera uvedl, tak se zde otevřelo 11 km dálnice A11. Stalo se tak 22.10.

Přesněji teda 10,9 km sekce Lekenik - Sisak. To v réžii HAC, tedy dálničního správce státu.
Dálnice je dovedená před brány města a od tohoto uzlu je k městu vedená 6,5 km spojnice, která se ještě staví a plně se má dokončit v roce 2025. To v réžii HC, tedy správce státních silnic.

Další posun na jih se neplánuje, naopak i tohle je zkrácení dostavby po Sisak, protože kdysi se uvažovalo to potáhnout pod město k Petrinja. Ale na severu A11 se ještě plánuje spojnice se Sarajevskou ulicí v Záhřebu.

Náklady na stavbu dosáhly výše 42 milionů EUR.

https://www.sisak.info/2024/10/22/nakon ... cesta-a11/

[Diaľničiar]

Místopředseda vlády a ministr Butković na konferenci HGK: „Den logistiky a dopravy“

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/potpredsj ... orta/24891

volně přeloženo

V tomto ohledu hraje důležitou roli i kvalita silniční sítě, jejich propojení a kombinace více druhů dopravy, tedy multimodalita.

„Chorvatsko je v tomto smyslu ve velmi příznivé situaci a ve vztahu k investicím do dopravní infrastruktury, které nikdy nebyly větší, se nám otevírá příležitost postavit se jako logistický uzel pro tuto část Evropy. To podporuje novela nařízení o síti TEN-T, která Chorvatsko umístila na další dva koridory, takže dnes je celkem na čtyřech evropských dopravních koridorech: Baltské moře – Jaderské moře, Západní Balkán – východní Středomoří Středomoří a koridor Rýn – Dunaj,“ uvedl místopředseda vlády a ministr Butković. Upozornil také, že výše uvedené začleňuje Chorvatsko hlouběji do dopravního a ekonomického systému Evropské unie a otevírá ještě větší možnosti pro financování ze zdrojů EU.

Navíc, když místopředseda vlády a ministr Butković hovořil o přístavu Rijeka jako o našem největším přístavu s mimořádně výhodnou polohou, zdůraznil, že s novými úpravami nařízení TEN-T se Rijeka nyní nachází až na 3, nejen jeden, evropské dopravní koridory, a díky tomu je to již hotový velký investiční cyklus. „Buduje se terminál, přístav je napojen na dálniční síť nově vybudovanou silnicí DC403, v přístavu je zrekonstruovaná železnice a probíhají práce na pokračování výstavby železniční sítě směrem na Záhřeb, jako hlavní uzel. a křižovatka silnic směrem na Maďarsko, země západního Balkánu a Slovinsko", upozornil. Ministr Butković také uvedl, že v současné době probíhají práce na největším železničním staveništi, trati z Križevci k maďarské hranici, která se nachází přímo ve Středozemním koridoru.

Ministr Butković zdůraznil význam železniční dopravy z hlediska ekologizace dopravního sektoru a uvedl, že „železnice je absolutní prioritou v příštím investičním cyklu, což dokazují četné železniční projekty, které jsou dnes zahájeny po celé zemi – ať už jde o hlavní koridorové železnice nebo místní a regionální železnice a plánované investice ve výši 6 miliard eur v příštích deseti letech“. „Jedním ze železničních projektů, u nichž se očekává brzké zahájení prací, je trať Zadar – Knin a je to projekt, který přispěje i přístavu Gaženica,“ řekl ministr Butković a uzavřel, že podmínkou jsou četné investice do dopravní infrastruktury. na vybudování obchodních center posílení ekonomických zón a zlepšení pozice Chorvatska na logistické mapě Evropy a možnost umístit se jako klíčové logistické centrum pro země střední a jihovýchodní Evropy. Vicepremiér a ministr Butković na závěr podotkl, že se připravuje Národní koncepce logistiky jako základ pro další investice, protože vymezí oblasti, které by byly optimální pro výstavbu logistických center.

Za HGK, která dnešní konferenci pořádala, na shromáždění promluvila Mirjana Čagalj , viceprezidentka HGK pro výstavbu a dopravu . "Logistika a doprava vstoupily do nové kapitoly vývoje, kterou umožnil náš vstup do Schengenu a revize nařízení TEN-T. Vstupem do chorvatského Schengenu došlo k rychlejšímu a efektivnějšímu toku zboží, kratším dodacím lhůtám." méně administrativních překážek a snížení nákladů Díky revizi základní sítě TEN-T máme nyní další dva koridory a přístav Rijeka má nyní větší kapacitu, když k Rijece přidáme revitalizaci Zadaru, Šibeniku a Ploče, potenciál se znásobí Jinými slovy, Chorvatsko se může stát klíčovým bodem pro tranzit mezi Asií a Evropou,“ uvedla paní Čagalj.

K přítomným promluvil také Petar Šimić , prezident Asociace lodní dopravy a logistiky HGK a prezident Správní rady Primacošpedu , který upozornil, že „s navýšením kapacity se výrazně zvýší i příjmy z logistiky a dopravy. očekávaný." Ke zvýšení příjmů také přispěje větší objem přeshraničních logistických služeb, zvýšená skladová logistika a růst exportu přes chorvatské přístavy.

Na konferenci se diskutovalo mimo jiné o výhodách společné účasti Chorvatska na dopravním a logistickém trhu EU, aktuálních tématech a trendech v tomto odvětví, návrzích adekvátních řešení a dopravních trendech, jako je energetická udržitelnost, dodavatelské řetězce, digitalizace, udržitelná paliva infrastruktura, chytrá města, udržitelná mobilita a zavádění umělé inteligence v sektoru dopravy.

Významný pokrok na největším železničním staveništi mezi Križevci a Koprivnicí - zprovozněno dalších 15 km nové trati

Fotogalerie na odkazu: https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/znacajan- ... jeka/24887

Aktuálně se jedná o největší železniční projekt v Chorvatsku.

Jde o projekt „Rekonstrukce stávající a výstavba druhé koleje železnice na úseku Križevci – Koprivnica – státní hranice“, o celkové délce 42,6 kilometru, z toho zatím zprovozněno 20 kilometrů. Ve středu 6. listopadu bylo zprovozněno dalších 15 kilometrů nové trati mezi Kloštr Vojakovački a Mučna Reka s impozantními viadukty Carevdar (630 m), Komari (350 m), Vojakovački Kloštar (50 m) a dvěma tunely Lepavina. (370 m).

Význam tohoto projektu v celkové hodnotě kolem 350 milionů eur spolufinancovaného z fondů EU, tedy nástroje Connecting Europe Facility (CEF), je velký, protože se nachází na části středomořského koridoru, tedy koridoru RH2, který spojuje přístav Rijeka přes Záhřeb s Maďarskem.

[Diaľničiar]

Agentura Moody's zvýšila úvěrový rating Chorvatska o dvě úrovně, oznámil Plenković (premiér)

* Chorvatsko rychleji snižuje dluh
* rychleji zvedá příjmy, než rostou výdaje
* pokračuje v reformách, zavádění daní (včetně avizované z majetku)
* postupně snižuje energo pomoc a další proti-inflační nástroje

"Očekáváme, že chorvatská fiskální síla bude v krátkodobém až střednědobém výhledu výrazně vyšší," uvedla agentura.

V pátek agentura Moody's zvýšila úvěrový rating Chorvatska o dvě úrovně, z „Baa2“ na „A3“, se stabilním výhledem, přičemž zdůraznila „ostré“ snížení veřejného dluhu a neustálé „zlepšování síly chorvatské ekonomiky“ díky reforem a investicím a pracovní imigrace.

Agentura na konci loňského roku naznačila, že by mohla zvýšit rating chorvatských dluhových cenných papírů a změnit výhled ze stabilního na pozitivní s vysvětlením, že roste šance, že se veřejný dluh sníží výrazněji, než očekávali.

Investorům to signalizouje, že chorvatský dluh nese malé úvěrové riziko.

Agentura uvedla, že očekává, že trend "pravděpodobně nebude měnit směr".

"Tímto ratingem od Moody's jsme Chorvatsko přivedli do úzkého okruhu zemí, které dosahují ratingu na úrovni A podle všech tří světových ratingových agentur! Pro naši zemi je to historický krok vpřed a dosažení strategického cíle Vláda Chorvatské republiky. Výborná zpráva pro občany a podnikatele!“, uvedl v pátek večer na sociální síti X předseda vlády Chorvatské republiky Andrej Plenković.

Rychlé snížení dluhu

Veřejný dluh vyjádřený jako podíl na HDP by měl na konci letošního roku činit 57 procent a být o téměř 14 procentních bodů nižší než v předpandemickém roce 2019 a o téměř 30 procentních bodů nižší než na vrcholu pandemie v roce 2020.

Dluhové zatížení také klesalo výrazně rychleji, než jsme očekávali, když jsme v červenci 2022 zvýšili chorvatský rating na "Baa2".

Mezi důvody zdůrazňují velmi silný reálný ekonomický růst po pandemii, navíc stimulovaný ještě silnějším nominálním růstem v prostředí vysoké inflace.

Schodek rozpočtu by měl v roce 2024 vyskočit z loňských 0,7 na 2,2 procenta, spočítali a odhad z loňského podzimu zvýšili o 0,3 procentního bodu. V příštích letech by se měl snižovat souběžně s postupným rušením opatření, která ulehčují občanům životní náklady, a uzavíráním investic financovaných z evropských fondů v roce 2026.

Chorvatský HDP podle jejich propočtů letos poroste o 3,5 procenta a v letech 2025 a 2026 by měl zpomalit na zhruba tři procenta.

Reformy a imigrace

Rating Chorvatska byl zvýšen také kvůli pokračujícímu zlepšování síly chorvatské ekonomiky mimo jiné díky „významné strukturální reformě“ a investicím v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti a „výrazně zvýšené“ imigraci pracovní síly .

Peníze z Evropského fondu pro obnovu a odolnost dosáhly v roce 2023 zhruba 13 procent chorvatského HDP, zdůrazňují s tím, že větší podíl zaznamenalo pouze Řecko.

Chorvatské hospodářství a rozpočet by také měly ve střednědobém horizontu dosáhnout lepších výsledků, než se v současnosti očekává, zejména pokud opatření související s Národním plánem obnovy a odolnosti stimulují potenciál růstu ve větší míře, než naznačují současné výpočty Moody's.

Omezení ekonomických kapacit a potenciální „výzvy“ při očekávaném snížení mírného rozpočtového deficitu by mohly vést ke slabšímu hospodářskému růstu a rozpočtovým výsledkům, než jak aktuálně ukazují výpočty, poznamenává agentura.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... c-15520672

____________

Ministr Butković (mj. ministr dopravy) v souvislosti s příznivými ekonomickými ukazateli zdůraznil, že rok 2024 zakončí Chorvatsko s HDP ve výši 84,7 miliardy €, což je nejnovější odhad.

____________

10/24: Zpráva Výboru pro finance a státní rozpočet k návrhu změn státního rozpočtu Chorvatské republiky na rok 2024 a projekcí na roky 2025 a 2026

Návrhy změn finančních plánů mimorozpočtových uživatelů na rok 2024 a projekce plánů pro roky 2025 a 2026 pro:

- Hrvatske vode
- Hrvatske ceste doo
- Fond pro ochranu životního prostředí a energetickou účinnost
- Chorvatská agentura pro pojištění vkladů
- Chorvatský institut pro zdravotní pojištění
- Centrum pro restrukturalizaci a prodej
- Hrvatske autoceste doo
- HŽ Putnički prijevoz doo
- HŽ Infrastrukturu doo

V úvodu zástupce vlády Chorvatské republiky krátce představil Návrh změn státního rozpočtu. Upozornil, že v chorvatské ekonomice pokračují příznivé makroekonomické trendy. Růst HDP zrychlil na 3,6 %, jehož hlavními tahouny jsou osobní spotřeba a hrubé investice. Došlo ke zpomalení inflace (měřeno indexem spotřebitelských cen) na 3 % (oslabení růstu cen potravin a jádrové inflace). Na trhu práce pokračují příznivá očekávání a další silný růst zaměstnanosti (3 %) a mezd v právnických osobách (14,7 %).

Na příjmové straně rozpočtu byly determinanty: trend ekonomické aktivity, celoroční efekt opatření vlády Chorvatské republiky na ochranu domácností a ekonomiky před růstem cen, efekt daňové reformy - odvody. K důchodovému pojištění a fondům EU - Víceletý finanční rámec 2021-2027 a Mechanismus pro obnovu a odolnost. Celkové tržby podle nového plánu na rok 2024 vzrostou oproti původnímu plánu o 1,8 miliardy eur, tedy z 28,5 miliardy eur na 30,3 miliardy eur. Nárůst je dán především růstem daňových příjmů (daň ze zisku, DPH, zvláštní daně a spotřební daně) a odvodů.

Na výdajové straně rozpočtu byly determinanty: pokračování reformního úsilí (změny platového systému ve státní a veřejné správě, rekonstrukce budov poškozených zemětřesením), pokračování aktivit na ochranu domácností a ekonomiky před cenovými tlaky a podpora nejzranitelnějších částí společnosti. Nejvýraznější nárůsty se týkají kompenzací nákladů na energie na základě opatření vlády Chorvatské republiky (604 milionů EUR), výdajů na zaměstnance (574 milionů EUR), nápravy škod po zemětřesení (178 milionů EUR), sociální pomoci a dávek (včetně doplatku, garantované minimální odškodnění, statut pečujícího rodiče a odškodnění za umístění do pěstounské rodiny – 154 mil. eur), dále platba do rozpočtu Evropské unie (76 mil. eur), pořízení vojenského materiálu (65 milionů eur), investice na železniční sektor (52 milionů eur), demografická opatření (dodatečná mateřská dovolená a fiskální udržitelnost mateřských škol – 38 milionů eur). Celkové výdaje podle nového plánu na rok 2024 se zvyšují o 975,6 mil. eur, tedy z 32,6 mld. eur na 33,6 mld. eur, a jsou výsledkem přidělení dodatečných finančních prostředků na realizaci: 6. a 7. balíčku opatření z r. vlády, komplexní reformy mzdového systému, další sanace škod způsobených zemětřesením, sociální pomoc a dávky a demografická opatření, jakož i obranná připravenost a infrastruktura.

Nejvýznamnější úspory na ministerstvo se týkají ministerstev: práce, důchodového systému, rodiny a sociální politiky (288 milionů), financí (257 milionů), územního plánování, výstavby a státního majetku (82 milionů), hospodářství (70 milionů), atd.

V důsledku toho všeho se podle metodiky ESA 2010 očekává: deficit vládního sektoru ve výši 2,6 % HDP v roce 2024, podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu nadále klesá (pokles o 4,2 procentního bodu ve srovnání s předchozím rokem) a pokles pod referenční hodnotu EU ve výši 60 % HDP na 58,9 % HDP – poprvé od roku 2010.

Stejně jako při každém rebalancování dochází také k částečné úpravě a doplňování ustanovení zákona o plnění státního rozpočtu, přičemž navrhované změny tohoto zákona v roce 2024 mění plánovanou výši výpůjček na zahraničním i tuzemském peněžním a kapitálovém trhu a plánovaná výše běžných splátek jistiny státu dl.

Komise přijímá navrhované rozpočtové plány, ale upozorňuje na důležitost obezřetného fiskálního (rozpočtového) plánování a návratu k anticyklické fiskální politice v nadcházejícím roce. Komise znovu vyzývá vládu Chorvatské republiky, aby provedla nezbytné a nezbytné strukturální reformy.

https://www.sabor.hr/hr/radna-tijela/od ... edlogu-708

Změnám v rozpočtech HC / HAC pro letošní rok se již věnovat nebudu, ale pro rok 2025 pak Finanční plány uvedu jak i poslední roky, protože díky tomu lze shlédnout co se kde postaví a kolik se toho opraví.

[Diaľničiar]

Rozpočet HAC na rok 2025
HAC - Hrvatske Autoceste (dálnice)

https://www.sabor.hr/sites/default/file ... N_2025.pdf

tady je základní rámec pro letošní rok: viewtopic.php?p=293716#p293716 , to jen pro srovnání

Příjmy: 528 mil. €
- z mýta se má vybrat 443,6 mil. €
- dalších 51,5 mil. € půjde třeba z fondů EU, Plánu obnovy atp.

Výdaje: 422 mil. €

Přebytek: 106 mil. €

nové dluhy: 23 mil. €
obsluha dluhu: 96 mil. € (jen obsluha, celkové náklady jsou rozepsány níže)

Na výstavbu dálniční sítě se má použít 122,3 mil. €.

co se bude třeba stavět:

* dostavba dálnice A5, úsek od hranice s Maďarskem po Beli Manastir
* výstavba obchvatu Novi Vinodolski na dálnici A7, který se již taky staví
* nadjezd na A11 (Sarajevská ulice, Záhřeb) včetně prodloužení A11 v Záhřebu (o tom jsem v tom tématu psal )
* pokračování upgradu uzlu Orehovica na A6 a uzel Učka (rekonstrukce vozovky) na A8
* implementace mýtního systému do praxe

Chorvatsko ohlásilo dostavbu dálnic A1 a A7. Prozatím to intenzivně připravuje, část potřebných příprav pro realizaci i tendruje. V roce 2025 se s výstavbou naplno určitě nezačne, Chorvatsko s tím nepočítá, HAC s tímto scénářem nepočítá, ne v tomto finančním objemu, ale existuje jistá forma rámcové představy. Předběžně jsou k dispozici i prostředky. Ale stejně tak státu vyhovuje dosavadní rozvoj a realizace investicí.

Na rok 2025 se ale plánuje mj. utratit na sanaci povrchů, investice do mostů a nadjezdů celkem 26,4 mil. €. Pokračovat tak bude vícero programů v údržbě sítě. Týká se to následujícího rozsahu:

* 25 km povrchů na dálnici A3 (dlouhodobý program renovace celé dálnice A3, která je mj. nejvýnosnější dálnicí v zemi)
* 5 km povrchů na A4 (schválení plánu odstranit nevyhovující až havarijní úseky vozovky)
* 10 km povrchů na A6
* 4 km na A7

To jsou velkoplošní renovace.

Z hlediska garantovaných půjček se dle připravenosti zahájí výstavba úseku Selce - Novi Vinodolski na dálnici A7.

HAC touto finanční a investiční politikou plánuje nadále snižovat výdaje na obsluhu dluhu. V roce 2025 to má být 96 mil. €, v roce 2026 pak 90 a následně 80 mil. €.

Přebytek bude směrován na snižování zadlužení, na pokračování stavební činnosti a na nové projekty dle schválení vlády v posledním období. HAC má i nadále udržovat investiční cyklus minimálně v dosavadním režimu.

Stav veškerých závazků byl ke konci roku 2023 ve výši 3,022 mld. €.
K 30.6.2024 to bylo 3,015 mld. €.

V roce 2024 se do vozidel údržby investovalo 1,1 mil. € a v roce 2025 se tato částka zvedne na bezmála 6 mil. €.

Jedna z největších položek je samotné snižování dluhu. V roce 2024 se použilo na splácení skoro 200 mil. €. V roce 2025 se ta suma sníží o skoro 20% na 165,5 mil. €. Tato suma zůstane do roku 2027 (a dále pokud nenastane změna v čerpání nových úvěrů) stejná do roku 2027. Tedy na obsluhu dluhu a jeho splácení půjde v roce 2025 celkem 260 mil. €, což je polovina příjmů společnosti. Bez problémů to pokrývá výběr mýta. Díky transformacím a optimalizacím dálničních podniků, snížení zadlužení a restrukturalizaci většiny dluhů, díky čemu se snížilo % úročení a stejně tak výše splátky.

V roce 2025 se do provozu plánuje odevzdat 5 km dálnice A5.

Z hlediska celkových výdajů jde tedy:

* skoro 50% na obsluhu dluhu
* skoro 25% na nové investice stavebního charakteru
* skoro 6% běžná údržba
* skoro 5% na velké rekonstrukce
* zbytek pohltí vnitřní chod a menší investice do vozového parku atp.

Z finančního hlediska je ale již HAC schopna existovat samostatně. Dluhy mají sice záruky státu, ale společnost je finančně nezávislá, neeviduje nezaplacené pohledávky po splatnosti a nijak již neohrožuje stabilitu veřejných výdajů. Naopak, dle auditu zvládne zadluženost ve výši do 5 mld. € v tomto chodu za nového fungování, k čemu se připravuje nové zadlužení a s tím související dostavba dálnic A1 a A7 včetně rozšíření A1/A3 u Záhřebu. Prozatím se finančně ladí podmínky, tendrují přípravní práce a zesiluje se finanční síla společnosti. HAC zvedá mj. investice do údržby, do velkých renovací a díky modernizaci výběru mýtného systému v přístích letech zvedne tak efektivitu na provoz spojený s výběrem.

I pro to se mohl rating Chorvatska zvednout o 2 stupně.

HAC má i nadále nižší rozpočet, než "sousední" podnik státních silnic: viewtopic.php?p=302569#p302569 . Oba mají ale pečlivě sestavovány rozpočty, pod kontrolou jak rozsah projektů, tak garantované příjmy, třeba i ze zdanění PHM.

platilo pro letošní rok 2024:

Celkové výdaje do státních silnic a dálnic v Chorvatsku tak mají letos atakovat asi 1 mld. €. Ovšem v tom jsou i dluhové služby obou podniků, které když odečteme, tak ta částka je kolem 700 mil. €. Na všechen chod, údržbu, rekonstrukce i výstavbu. Odpovídá to asi 0,8% HDP.

Ten součet je skoro stejný. Lze pozorovat rozsah prací po celé zemi, ale o to jde, že ten rozsah je sestaven tak, aby byl rovnoměrně k vidění a předse je trvale udržitelným. Prozatím bez velikých výkyvů. Nerealizuje se najednou žádný zcela mimořádný projekt, který by změnil finanční výdaje prudce nahorů, ale ani se ten objem v zásadě nesnižuje. To ale "jen" co se silniční infrastruktury týče. Nahorů jdou investice do železniční a do transportních kapacit v energetice. Ve stejném objemu jsou pak letištní, námořní a říční. Chorvatsko si tak udržuje status dopravního uzlu. Napomáhají mu k tomu jak rozvojové programy cestovního ruchu, ale stejně tak průmyslové uzly a zpracování nebo posun komodit z přístavů, což nabývá v Evropě na významu.

[Diaľničiar]

ŘEDITEL HAC, vybírám z rozhovoru

Ředitel chorvatských dálnic: Spolehlivý, inovativní a udržitelný partner při spojování uživatelů v Evropě

Cílem je postupně přeměnit chorvatské dálnice ze správce silniční infrastruktury na poskytovatele služeb, ve kterém jsou bezpečnost, kvalita a celkový zážitek při cestování po dálnici klíčové.

Boris Huzjan, předseda správní rady chorvatských dálnic

volně přeloženo

Silniční síť je veřejný statek, náš společný prostor, kde chorvatské dálnice hrají důležitou roli v řízení dopravy a řízení dálnic, kde je bezpečnost provozu primárním cílem. Bezpečnost uživatelů a všech účastníků silničního provozu na dálnicích nemá alternativu. Chorvatské dálnice byly v posledních letech uznávány uznávanými mezinárodními asociacemi, včetně Světového ekonomického fóra, jako vysoce kvalitní a bezpečné silnice v Evropě i ve světě. Za námi jsou některé výrazně vyspělejší země jako Spojené království, Dánsko, Německo, Finsko, Francie, Lucembursko, Katar a USA.

Tyto kvalifikace jsou potvrzením politiky a strategie kvality Chorvatské republiky v řízení dopravy na dálnicích, stejně jako směr a podnět pro další zlepšování a inovace. Chceme-li držet krok s rychlým rozvojem technologií a obchodních procesů i vytvářením nových obchodních modelů, musíme se stát flexibilnějšími a zároveň usilovat o obchodní dokonalost. Důležitým determinantem našeho podnikání je sledování ekonomického vývoje a potřeb uživatelů, které nám dává vodítko pro nové investice.

Naším primárním cílem do roku 2030 je integrace všech částí Chorvatské republiky do sítě moderních a bezpečných silnic s cílem dále stimulovat rozvoj ekonomiky, zejména odvětví cestovního ruchu, zlepšením dostupnosti. Naší vizí je být společensky odpovědnou firmou, uznávanou jako příklad pečlivého a zodpovědného přístupu k uživatelům, sociální komunitě, zaměstnancům a životnímu prostředí a také chceme, aby námi spravované dálnice byly považovány za nejbezpečnější a nejkvalitnější silnice v Chorvatsku. Udržitelnost podnikání otevírá nový investiční cyklus, který předpokládá dokončení výstavby spolu se zvýšenou údržbou silniční infrastruktury a zlepšením bezpečnostních standardů.

Spolu s trendem narůstajícího provozu, který jistě ovlivňuje vytěžování jak samotné konstrukce vozovky, tak objektů, je údržba vybudovaných dálnic nezbytná a je jí věnována velká pozornost. V této souvislosti chceme prostřednictvím různých projektů především upozornit uživatele na důležitost zodpovědného řízení, ale také ovlivnit změnu chování řidičů. Jen za poslední tři roky bylo do mimořádných údržbových prací investováno více než 110 milionů eur a zrekonstruováno bylo téměř 150 km trasy v plné šíři. Aktuálně je kladen důraz na dokončení již započatých projektů i na rozjezd nových.

Vyjmenoval bych významnější projekty: koridor Vc, obchvat Novi Vinodolski a dostavbu dálnice do Sisaku, což je částečně hotové, ale so Sisaku pak ještě schází přivaděč, který ale nestavíme my. Kromě toho budou v rámci modernizace dálniční sítě v nadcházejícím období dokončeny zbývající úseky dálnice A7 Križišće - Selce a A1 do Dubrovníku. Kromě výstavby je důležitým prvkem mobility zavedení nového systému výběru mýta ve volném pohybu vozidel, který uživateli poskytne další komfort. A určitě je to jeden z klíčových projektů v rámci digitalizace, ale i zeleného přechodu na dálnicích harmonizací dopravy a snížením spotřeby paliva a emisí škodlivých plynů. Chorvatské dálnice v souladu s národními strategiemi následují digitální a zelený přechod.

Již v segmentu řízení dopravy umožňuje integrace chytrých technologií prostřednictvím různých senzorů a komunikačních systémů lepší řízení dopravy, snížení kongescí a optimalizaci spotřeby paliva a také lepší a rychlejší informování uživatelů. Implementace digitálních technologií otevírá cestu k zelenému přechodu k zelené výstavbě, takže zelené technologie se již používají v samotném vybavení dálnic, používá se například pouze LED osvětlení. Kromě všeho výše uvedeného je jedním ze zelených opatření ke snížení emisí skleníkových plynů elektrifikace dopravy, tedy rozvoj infrastruktury pro nabíjení elektromobilů podél dálnic.

Chorvatské dálnice mají na dálniční síti 61 elektrických dobíjecích stanic. Dalších 97 se připravuje na další dva roky a dalších 105 v příštích pěti letech. V každém segmentu na obchodním měřítku se chorvatské dálnice musí stát spolehlivým, inovativním a udržitelným partnerem při spojování uživatelů v Evropě. Tím jsme také definovali směr, kterým se chce společnost ubírat, musíme být lídrem „zelených“ silnic, a to přes klíčové oblasti: digitální a zelené podnikání, společensky odpovědné podnikání, udržitelné financování a zlepšení corporate governance dle doporučení OECD a vlády Chorvatské republiky .

Skutečnost, že jsme loni v říjnu podepsali smlouvu s EIB o technické a poradenské pomoci při ekologizaci dálnic prostřednictvím rozvojových strategií pro zvýšení energetické účinnosti a udržitelného podnikání, ukazuje, že jsme na správné cestě. To je zvláště důležité v souvislosti s bezpečnější silniční infrastrukturou, prováděním opatření na ochranu životního prostředí a řízením silniční infrastruktury.

Naším cílem je například zlepšit instalaci kvalitnějších ochranných drátěných plotů, nakládání s odpady u objektů a odpočívadel, rozvoj solárních elektráren i infrastruktury pro nabíjení elektromobilů a vodíkových dobíjecích stanic. V konečném důsledku chceme sladit naše operace s cíli zeleného přechodu a snížit negativní dopady na životní prostředí.

Chorvatské dálnice budou v příštích letech čelit náročné transformaci, především kvůli novému systému elektronického výběru mýtného. Cílem je postupně přeměnit chorvatské dálnice ze správce silniční infrastruktury na poskytovatele služeb, ve kterém jsou bezpečnost, kvalita a celkový zážitek klíčové při rozhodování o cestě po dálnici.

[Diaľničiar]

Vláda Chorvatské republiky: Dosažené závěry o projektech bezplatné veřejné železniční dopravy pro studenty základních a středních škol, důchodce a osoby starší 65 let v Chorvatské republice

Vláda Chorvatské republiky na svém 53. zasedání konaném dne 27. prosince 2024 přijala závěry k projektům bezplatné veřejné železniční dopravy pro studenty základních a středních škol a důchodce a osoby starší 65 let v Chorvatské republice.

Vláda na to celkem vynaloží 9 mil. €, aby byl tento cíl v 2025 dosažen, resp. část již funguje.

Přijetí této změny přispěje ke zlepšení životní úrovně, zvýšení mobility, zastavení emigrace do městských oblastí, oživení osobní vlakové dopravy a podpoře využívání železniční dopravy, do které se ostatně vkládají již největší prostředky z celé infrastruktury.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/24997

[Diaľničiar]

2024: Přehled nových silnic a dálnic uvedených do provozu a taky nových úseků ve výstavbě

doplněno o mapy

[Diaľničiar]

blok důležitých info

Chorvatsko v tomto roce uskutečňuje největší investice v energetice, ale ne přímo státem, ale faktem je, že i když se podíváme na státní investice, tak největším segmentem je energetika - a největší investice není státní.

1. modernizace rafinéie INA (2022 - 2025) za 1,2 mld. €
2. realizace dvou plynovodů Bosiljevo - Kozaraca za 322 mil. € (plyn do Bosny)
pokračuje to větrným parkem za 300 mil. €
nebo třeba u Drniša staví španělský gigant Acciona solární elektrárnu za 100 mil. € (výstavba začne v 4.Q 2025)

To se takhle setkalo vícero projektů, které končí ale i začínají v jednom roce a je jich více než dost. Všechny jsou tady pro válku na Ukrajině, je to výsledek 3 let, období, které se děje v Evropě a reakce na něj a uvědomění si, že Chorvatsko je polohou na tom výhodně pro zajištění energie do vnitrozemských států v Evropě. A společně s tím posílit domácí kapacity produkce elektrické energie, ropních látek atd. Protože a o tom to je: doposud se váhalo s mnoha investicemi, rafinérii dokonce hrozilo snížení produkce.

Co se plynu týče, tak Chorvatsko je klidné. Terminálem LNG na Krku ... má možností dost. Jen dvě země mají v Evropě problémy (nyní nebo rokem 2026) a to Moldavsko a Slovensko.

Plenković: V roce 2025 bude kladen důraz na růst mezd a důchodů a dostupné bydlení

* ukončí se systém dotací a pomoci po tom co vypukla válka na UA a značně stoupla inflace, takže se musí sektorově nastavit tato sféra

Chorvatsko vstupuje do roku 2025 s hospodářským růstem, který patří k nejvyšším v Evropské unii, snížením veřejného dluhu a úvěrovým ratingem na úrovni A, řekl na zasedání vlády premiér Andrej Plenković.

Chorvatsko podle něj letos dosáhne ekonomického růstu 3,6%, což bude patřit k nejlepším v Evropské unii, protože předpokládané tempo růstu pro celou EU je 0,9%.

Řekl, že za poslední čtyři roky se podíl veřejného dluhu na HDP snížil z 86,5 na 57,4 procenta, čímž je splněno maastrichtské kritérium pro měření fiskální stability a od všech tří předních světových ratingových agentur byl dosažen rating na úrovni A, což znamená, že Chorvatsko postoupilo od spekulativního ratingu po nadprůměrnou úvěrovou kvalitu.

Uvedl také aktivní trh práce s více než 1 700 000 pojištěnci a přirozenou míru nezaměstnanosti mezi čtyřmi a pěti procenty s 91 000 nezaměstnanými. Jako ukazatel důvěry občanů ve stát a veřejné finance vyzdvihl jejich investice ve výši šesti miliard eur do pokladničních poukázek a státních dluhopisů, za které bylo zaplaceno více než 200 milionů eur na úrocích.

Tyto výsledky se nyní musí začít projevovat.

Chorvatsko ohlásilo již i program: demografické revitalizace do roku 2033

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/slu ... 6_580.html

* letos se zvedne rodičovský příspěvek z 995 na 3000 €
* penežní podpora pro novonarozené dítě se zvedne z 309 na 618 €
* řada dalších opatření k posílení rodin - pro děti a mládež
* péče o důchodce se musí více promítnout ze strany státu (snížit závislost od mladších pracujících v rodinách) - průměrný důchod má dosáhnout letos min. 800 €
* stát zvedne znovu výdaje na policii, hasiče a armády, aby bylo Chorvatsko bezpečné a dovedlo si poradit s dopady klimatické změny
- 2% HDP pro obranu se stane v 2026 skutečností a z toho 29% půjde na modernizaci a vybavení

Na konec příštího roku je plánováno dokončení technické části přístupového procesu do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a s podmínkou řádného a včasného plnění závazků se členství v OECD předpokládá v létě r. 2026, řekl Plenković.

[Diaľničiar]

V 2024 navštívilo Chorvatsko 21,3 milionu turistů, kteří zde strávili 108,7 milionu přenocování

Navzdory výzvám, chorvatský cestovní ruch v roce 2024 s nárůstem "fyzické a finanční dopravy"

* počet turistů: +4% proti roku 2023
* počet přenocování: +1% s rokem 2023
* růst příjmů od zahraničních turistů
* růst fiskálních účtů cestovním ruchu a pohostinství, osobní dopravy

Na Jadranu: 103,3 mil. přenocování ... +1%
Ve vnitrozemí: 2,7 mil. přenocování ... +5%
Extra Záhřeb: 2,7 mil. přenocování ... +6%

* předsezóna od 1.1. do 31.5. ... růst počtu turistů o 11% a počtu přenocování o 12,5%
* posezóna od 1.10. do 31.12. ... růst počtu turistů o 10,3% a počtu přenocování o 9,7%

* i nadále má nejvíce přenocování Istrie : 30 mil.
* následuje Split s Dalmácii : 20,7 mil.
* pak Kvarner : 18,2 mil.
* dále Zadar: 15,4 mil.
* Dubrovnik - Neretva : 9,1 mil.
* Šibenik - Knin : 6,6 mil.

Podle destinací nejvíce přenocování v roce 2024 bylo ve:

* Dubrovnik
* Rovinj
* Split
* Poreč
* Umag

Nejvíce přenocování o prázdninách bylo v Záhřebu, Opatiji, Poreči, Dubrovníku a Splitu a podle typu ubytování v hotelech a v homestay.

Fiskální účty mají hodnotu téměř 7,3 miliardy eur anebo daně a tedy +11,5% s rokem 2023

Dle centrální banky pak za prvních 9 měsíců jsou celkové příjmy od zahraničních turistů na úrovni 13,2 mld. € ( +1,7% s rokem 2023 )

Rekordy jsou i v osobní dopravě a to v silniční, letecké, osobní námořní

* čistě na dálnicích HAC projelo 76,5 mil. vozidel ... to je o 8% více proti roku 2023
* a na mýtě se vybralo 497 mil. € ... o 13% více proti roku 2023

* v námořní dopravě Jadrolinija přepravila 12,6 mil. cestujících a 3,7 mil. vozidel
- jsou překročené cíle pro rok 2024 a bylo dosaženo nových rekordních čísel

Všechna letiště v roce 2024 také zaznamenala nárůst osobní dopravy, a tak 1. prosince přivítalo záhřebské letiště poprvé v historii svého čtyřmiliontého cestujícího, zatímco zadarské letiště dosáhlo celkového provozu z roku 2023 již poslední srpnový den.

Zdroj: min. cestovního ruchu, 3.1.2025

[Diaľničiar]

Chorvatsko má dobré ekonomické vyhlídky

V roce 2024 chorvatské HDP naroste o 3,5 procenta. Chorvatsko předčilo všechny členské země Evropské unie, vyjma Malty, růstem HDP.

01.12.2024 | CzechTrade

Ve srovnání s ostatnímu členskými zeměmi EU s průměrným růstem 0,9 procent jde o čtyřnásobek. Ani v budoucích letech by se tento trend neměl měnit a předpovídá se růst, který neklesne pod tři procenta.

Absolutní hodnota HDP v roce 2024 dosáhne 86,4 miliardy eur. Pro srovnání před devíti lety činila 47 miliard eur. V roce 2025 má dojít k zdvojnásobení hodnoty tohoto parametru oproti období před deseti lety.

Ekonomické potíže Německa, jednoho z největších obchodních partnerů Chorvatska, ani slabší turistické výsledky v letošní sezóně, se do hospodářské dynamiky nepromítly.

Dobré vyhlídky vyplývají i z dalších ukazatelů, jako jsou stálé zlepšování ratingu u všech prestižních ratingových agentur a snižování schodku veřejného dluhu. Důvody růstu dle expertů lze hledat ve zvýšení spotřeby díky zvýšení mezd, zavedení eura a dotacím z Fondů EU.

[Diaľničiar]

jak se vyvíjí realizace spojení (A3) Okucani - hranice s Bosnou

tady je mostní objekt "kanal Nova Sava":





a hraniční přechod:

[Diaľničiar]

ZE ŽELEZNIC:

mj. tato dekáda patří železnicím

Dne 7. února 2025 vyhlásila firma HŽ Infrastruktura veřejnou zakázku na práce na akci "Rekonstrukce stávající a výstavba 2. koleje železniční trati Dugo Selo - Novska" v délce 83 kilometrů. Odhadovaná hodnota prací je 620 milionů eur a jsou spolufinancovány z fondů EU (Connecting Europe Facility – CEF a Program pro konkurenceschopnost a soudržnost – CCP). Je to také největší železniční projekt v historii Chorvatské republiky.





Po dokončení prací bude rychlost na tomto úseku až 160 km/h. Termín pro podání nabídek je 8. dubna 2025 a předpokládaná doba trvání prací je pět let od uvedení zhotovitele do díla.

[Diaľničiar]

informace ze sektoru ekonomiky, hospodářství

Chorvatsko je na samém vrcholu růstu HDP v EU

Ekonomika vzrostla v roce 2024 o 3,8 procenta, což je o něco více, než odhadovali prognostici a ministerstvo (3,6%)

Průměrný růst v eurozóně byl pouze 0,1 procenta. Oproti roku 2023 se HDP eurozóny zvýšil o mírných 0,7 procenta.

Premiér Andrej Plenković podle očekávání zopakoval, že Chorvatsko zůstává mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami v EU, že posiluje a stále více dohání ty, které do EU vstoupily před ním.

Hned za Chorvatskem je jedna země a tou je Polsko se 3,7% růstem HDP.

Podle propočtů Petara Bejuka , analytika RBA, přinesly čtyři roky zrychleného růstu Chorvatsku vyšší úroveň reálného HDP o téměř 19 procent ve srovnání s koncem roku 2019. HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly tak dosáhl 78 procent průměru EU, což představuje nárůst o 11 procentních bodů oproti roku 2019.

Rostou všechny 3 základní segmenty v rámci spotřeby a to:

* spotřeba domácností meziročně o 6,3%
* spotřeba státu o 7,1%
* investice, téměř 10%

Vzrostl export zboží a to o 9,2%.

Již tradičně má problémy zpracovatelský průmysl, ten se meziročně propadl o 0,4%.

Vláda snižuje podporu a dotace plynoucí z vyšších cen energií a inflace.
Stejně tak připravuje větší majetkové daně. Relativní novinka.
A i nadále tlumí velké státní investice, ačkoliv je pečlivě připravuje do realizace. De facto běží jen investice v železniční dopravě.
V přípravách jsou nadstandardní investice do silniční sítě (dostavba A1 a A7) a do energetiky - kde to ale je v souběhu se soukromým sektorem.
Stát připravuje i větší územní reformu - samosprávy a úřady.

Chorvatský veřejný dluh klesl ve třetím čtvrtletí roku 2024 pod 60 procent HDP ( 59,7% ) a deficit rozpočtu ve stejném období vykázal 2,3% HDP. V eurech dluh odpovídá téměř 50 mld. €.

V eurozóně byla výše veřejného dluhu na 88,2 procenta a v celé Evropské unii (EU) na 81,6 procenta. Na čtvrtletní bázi se jedná o mírný pokles v eurozóně a mírný růst v EU. Eurozóna tak má dluh 13,2 bilionu eur a EU 14,5 bilionu eur. Chorvatsko tomuto % ještě donedávna čelilo.

Nejvyšší veřejný dluh k HDP má stále Řecko s 158,2 procenta, následované Itálií s 136,3 procenta. Třetí je Francie se 113,8 procenty a růstem o 2,4 procentního bodu na roční bázi. V Itálii je tento růst 0,8 procentního bodu a Řecku se podařilo snížit dluh o 10 procentních bodů.

Tyto údaje jsou důležité právě proto, že Chorvatsko je sice stát na jihu Evropy, ale již netvoří "členskou základnu" ve vysokém zadlužení.

Nejvyšší deficit byl v Bulharsku s 8,7 procenta a Rumunsko s 8,6 procenta HDP.

Šest zemí mělo rozpočtový přebytek, největší bylo Irsko s 14,5 procenta HDP a Kypr s pěti procenty.

Chorvatská roční inflace byla na konci 2024 v úrovni 3,4%.

Cíle pro rok 2025

* růst mezi 2,5% a 3%
* inflace do 3%
* deficit do 2,5% (rozpočtován 2,3%)

Tohle vše se daří dosahovat bez ohledu na silný růst mezd, min. mzdy a nových rodinných dávek - aby se zastavila negativní demografická vyhlídka do konce této dekády.

* min. mzda vzrostla během 3 intervencií o 15,4%
* za poslední 2 roky mzdy ve státním sektoru s veřejným prostorem jsou o 58% vyšší

Za růstem stojí i velmi dobré čerpání fondů a nástrojů z EU.

A samozřejmě, i Chorvatsko čelí rostoucím výdajům na obranu - na rozdíl od některých zemí v Evropě již plní rokem 2025 cíl 2% HDP.

Nezaměstnanost je již jen kolem 5% a letos se má dostat významně pod tuto hranici. Což je dlouhodobý problém Chorvatska, tak ním rovněž přestává být. V letní sezoně je samozřejmě "dovoz" pracovní síly a již i ze zemí 3. světa.

[Diaľničiar]

Ministerstvo financí nabídlo "doma" dva dluhopisy v celkové hodnotě 3 mld. €

Tento krát výhradně pro domácí investory. Chce dosáhnout snížení zahraničního dosahu a zesílit domácí kapitálový trh. Tím, že občané mají více peněz a Chorvatsko má stabilní ekonomiku, prvně v historii ve velmi dobré kondici, tak se nabízela tato možnost a v určité kooperaci centrální banky a vlády se k tomu MF odhodlalo.

* téměr 19 tisíc občanů Chorvatska si obstaralo dluhopisy ve výši 600 mil. € se splatností v roce 2027
* v základu se jednalo o dluhopis 1,75 mld. € se splatností v 2030 s p.a. 3% a ve výši 1,25 mld. € se splatností v 2027 s p.a. 2,65%
* oba dluhopisy vydané pouze pro místní trh - pro instituce i pro občany a to v období od 26.2. do 5.3.
* zájem byl mnohem větší: 5 mld. €

MF je s výsledkem velmi zpokojené. Čistý výnos z emise dluhopisů bude použit na refinancování stávajících závazků a financování rozpočtových výdajů.

Kotace dluhopisů na oficiálním trhu Záhřebské burzy se očekává do 11. března a hlavními zástupci emise byly Erste & Steiermärkische Bank dd, Hrvatska poštanska banka dd, OTP banka dd, Privredna banka Zagreb dd, Raiffeisenbank Austria dd a Zagrebačka banka dd.

Chorvatské MF ještě navíc motivovalo občany, kteří pokud vydrží dluhopisy držet a tedy neprodávat dříve, tak na konci obdrží zdarma bonus ve výši 50€ bez ohledu na to v jaké výši dluhopis mají, dle podmínek které MF vydalo. Byla za tím snaha zapojit do nákupů obyvatele s nižšími příjmy.

Například ten, kdo investuje minimálně 500 eur, dostane za rok roční úrok 13 eur, zatímco 10. března 2027 kromě splátky jistiny 500 eur a úroku 13 eur dostane navíc 50 eur. Cílem je sice povzbudit investory menšími částkami, kterým se 13 eur každý rok zdá jako relativně malá částka, ale ti s většími investicemi dostanou také jednorázovou částku navíc 50 eur. V tomto je pravidlo stejné a nerozlišuje výši vlastněného dluhopisu.

Zesílení domácího kapitálového trhu se realizuje delší dobu a nejen prostřednictvím dluhopisů, ale stejně tak investicemi do infrastruktury přes důchodové fondy.

Chorvatsko plánuje rokem 2025 zahájit transformaci daní: postupně se zavedou tzv. majetkové daně. Stát se začíná jináč dívat na zdaňování, ale rovněž kapitál a mzdy občanů, resp. celé schéma veřejné správy, samosprávy (tam se plánuje slučování menších obcí) a další systémové prvky.

[Diaľničiar]

hospodářský růst a investice se jednoznačně projevují i na růstu životní úrovně, a i proto zavede Chorvatsko daň z majetku, i proto budou ceny z turizmu dál stoupat, ale i proto, aby se udržel určitý standard, protože kapacity jsou stejně takřka naplněné a spíše než udržovat levný standard chce země dosáhnout zvednutí zájmu mimo hlavní sezóny, což se taky děje

jsou to sice "jen" statistiky", ale ty jsou všude a Chorvatsko třeba dosahuje státní dluh tam, kde ho má dnes Slovensko a prakticky se blíží i s tou mzdou s tím, že tato data jsou "čistá mzda" (průměr Slovenska za rok 2024 je v hrubém vyjádření v úrovni 1524€ - takže to Chorvatsko již v té úrovni je)

pak tady máme taky ukazatel minimální mzda: na Slovensku je 816€ - v Chorvatsku je již 970€ (meziroční skok o 130€)



Podle nových kritérií se minimální mzda počítá na základě vývoje produktivity, změn kupní síly obyvatelstva a srovnání s ostatními členskými zeměmi EU. Toto zvýšení by mělo zajistit spravedlivější rozdělení příjmů a snížit riziko chudoby mezi pracovníky.

v roce 2024 byla hrubá min. mzda v HR v úrovni 840 a v čistém vyjádření 672€
v tomto roce je 970€ a v čistém to je 744€

Ze srovnání vyplývá, že došlo ke zvýšení hrubé mzdy o 130 eur a čisté mzdy o 72 eur. Pokud jde o celkové náklady pro zaměstnavatele, toto zvýšení minimální mzdy ji v roce 2025 zvýší o 151 eur měsíčně.

na Slovensku od 2025 je tedy hrubá min. mzda v úrovni 816€ a z toho čistá je 664€ s daňovým bonusem a 572€ bez bonusu na dítě

Opravdu se může již zdát, nebo jsou tohle již roky, které se budou zdát pro část Slováků jako že je v Chorvatsku draho. Je to dáno i tím, že ta životní úroveň v HR se přizpůsobuje, takže se lépe znášejí cenové skoky - protože vláda to lépe přerozděluje, ale nejde to do hlubokých deficitů, čímž se snižuje % úroveň dluhu, stát si levněji půjčuje a to dál snižuje výdaje země. Růst HR je stimulován efektivním čerpáním fondů a úvěrů z EIB.

[Diaľničiar]

jak si stojí provoz s výběrem mýta na dálnicích za rok 2024

https://www.skyscrapercity.com/posts/192639138/
https://www.skyscrapercity.com/posts/192639224/

již několika velikým železničným zakázkam jsem se věnoval - nechci zakládat téma, lze si vyhledat (to lze vždy), ale je další mega zakázka v běhu a to je ten faktor, že 1,5 mld. € se lije do koridorů a tratí do konce dekády, investičně jsou ty částky nyní větší, než do dálnic

V pondělí 24. března navštívil místopředseda vlády a ministr pro moře, dopravu a infrastrukturu Oleg Butković práce na výměně kolejí na varaždinském nádraží ve Varaždinu spolu se zástupci HŽ Infrastruktura, župy Varaždin a města Varaždin.

Jde o práce, které začaly tento měsíc v rámci velkého projektu rekonstrukce úseku železnice o celkové délce 90 kilometrů, z toho 74,7 kilometru v úseku Kloštar - Koprivnica - Varaždin a 11,8 kilometru v úseku Varaždin - Čakovec. Celková hodnota těchto prací je 190 milionů eur a jsou financovány z úvěru od Evropské investiční banky.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/poceli-19 ... zdin/25135

[Diaľničiar]

dále,

Ve stavebnictví v Chorvatsku nyní pracuje 150 000 lidí. Z toho 1/2 je ze zahraničí. Letos porostou platy v sektoru o 17%. Již od února to platí. Chorvatské firmy, resp. firmy zde působící se mj. snaží docílit, aby se zde oplatilo pracovat, takže je tady značná část dělníků a inženýrů z východních částí Balkánu a potažmo z Asie dle zemí, ze kterých jsou firmy, které tady vyhrávají zakázky.

Chorvatsko má ucelené kolektivní smlouvy. Na rozdíl třeba od Slovenska. Jednoduše je jedna smlouva platná pro stavebnictví. Není to po podnicích. Stejný princip je v Rakousku. Jedna restaurace má stejné základní podmínky jako každá další. Systém kolektivní smlouvy pro stavebnictví v Chorvatsku byl zaveden posledně v rámci kolektivní smlouvy z roku 2015. Platový systém funguje velmi dobře a zvednou se i další práva. Ve výsledku to státu vyhovuje, protože schází lidi - demografický vývoj není dobrý. Musí proto existovat funkční ohodnocení, aby každý kdo sem jde pracovat, aby kromě výdělku, který je větší než ho má doma, aby taky mohl pokrývat zdejší náklady na život. Ve stavebnictví si tak ale nekonkurují místní domácí se zahraničními pracovníky. Zvýšení je totiž platné pro všechny a práva se pak zvednou rovněž pro všechny. Zaméstnávat člověka ze zahraničí ale vychází firmy nákladněji, než li domácího - a proto není také jedno, odkud má přijet a jaké bude mít zázemí, že se mu to vyplatí. Toho důsledkem je mj. to, že Strabagu se v posledním období nedaří dávat dobré nabídky - je neustále v horní polovině nabídek. Daří se to místním firmám v propojení na bosenké, turecké, čínské, ázerbajdžánské atd. Občas kde tu "západní pobočka" nebo uchycená v Chorvatsku.

K těm železnicím. Výše jsem psal, že se staví nebo soutěží stavby za 1,5 miliardy €. Ale celková částka, která se v oboru proinvestuje, tak dosáhne téměř 6 mld. €. To jsou nejvyšší investice v historii Chorvatska. Kromě jiného se zrenovuje 1/2 tratí - celkem 1000 km. Asi polovina sumy jsou fondy a úvěry z EU a nástrojů EU a zbytek jsou úvěry z EIB.

Nyní je tady rozpracováno na 14 projektů přes financování EU.

Většina investic je zaměřena na projekty na dvou mezinárodních koridorech Transevropské dopravní sítě (jednotná síť evropských silnic): koridor RH1 ze Slovinska přes Záhřeb do Srbska a koridor RH2 z Rijeky na hranici s Maďarskem (součást středomořského koridoru). Za zmínku stojí i řada projektů financovaných z jiných zdrojů, jako je půjčka 900 milionů eur od Evropské investiční banky, kterou vláda Chorvatské republiky zajistila na revitalizaci železničního systému v Chorvatsku. Tyto peníze jsou již využívány na přestavbu místních, regionálních a dalších mezinárodních železnic, které jsou pro obyvatele velmi důležité, a to na propojení menších měst s většími centry a tím zkvalitnění života.

Všechny tyto investice umožní lepší kapacitu železnice a bezpečnější, pohodlnější a rychlejší cestování rychlostí až 160 km/h na mezinárodních tratích, 120 km/h na regionálních a 80 km/h na místních tratích.

Poslední evropský projekt modernizace a elektrifikace 19 kilometrů železnice z Vinkovců do Vukovaru byl dokončen. V loňském roce byla také zrekonstruována železniční trať v centru hlavního města, a to na úseku Záhřeb Kustošija - Záhřeb Západní nádraží - Záhřebské hlavní nádraží, neboli tři a půl kilometru jedné z nejfrekventovanějších železničních tras v zemi, po které denně projede asi 150 vlaků. Zrekonstruována byla také železniční trať mezi Zabokem a Krapinou, která pokračuje do zrekonstruovaného úseku Zaprešić - Zabok, takže byly renovovány oba směry ze Slovinska (přesněji Savski Marof) do Záhřebu a z Krapiny do Záhřebu. Žádný jiný způsob dopravy vás nyní z těchto směrů do hlavního města nedostane rychleji než po železnici.

Co se týče nákladní dopravy, největšího přínosu bylo dosaženo v největším chorvatském přístavu a jednom z hlavních přístavů středomořského koridoru – Rijece. Ve spolupráci se správou přístavu Rijeka dokončila HŽ Infrastruktura dva velké modernizační projekty kontejnerových terminálů Brajdica a Zagrebačko pristanište, které usnadnily přepravu nákladu mezi přístavem a železnicí.

zdroj a fotky: https://novac.jutarnji.hr/novac/hr-grad ... i-15566628

[Diaľničiar]

Číňané, kteří postavili most Pelješac, získali v Chorvatsku nový velký projekt. Postaví rychlostní tah do Požegy.

Mimo toho čínské firmy staví i jinde, nyní u Splitu 2. sjezd z A1 do města a jsou ve výběru na úsek dálnice A7.

Jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena čínská nabídka ve výši 159,8 milionu eur bez DPH.

Více než rok po otevření nabídek Chorvatské silnice oznámily rozhodnutí, že čínská společnost China Road and Bridge Corporation podala nejlepší nabídku na stavbu první a druhé fáze rychlostní silnice Brestovec Požeški - Godinjak o délce 14,7 kilometru.


Jedná se o rychlou silnici, která spojí Požegu s dálnicí A3. Požega je totiž v současnosti jediným župním střediskem, které nemá přímé lepší silniční napojení na dálniční síť.

Kromě CRBC podaly společnou nabídku společnosti Strabag a Osijek Koteks, která činila 179,8 milionu eur bez DPH. Obě nabídky byly nad předpokládanou hodnotou prací, která je 126,09 milionu eur bez DPH, a to byl také důvod dlouhého čekání na konečné rozhodnutí.
.

tunel bude v délce 1650m

221411.jpg (37.38 KiB) Zobrazeno 1486 x

.

Chorvatské silnice upozorňují, že práce začnou po získání stavebního povolení pro druhou fázi, která je plánována na polovinu nebo druhou polovinu letošního roku. Po vyhlášení rozhodnutí běží lhůta 10 dnů, ve které lze podat odvolání proti vybrané nabídce. Pokud nebudou žádné stížnosti, lze očekávat brzký podpis smlouvy.

V první fázi prací budou přeloženy a chráněny elektroinstalace a zdroje na úseku z Brestovace do mimoúrovňové křižovatky Staro Petrovo Selo a ve druhé fázi bude vybudována pravostranná vozovka na dílčím úseku od mimoúrovňové křižovatky Brestovac po mimoúrovňovou křižovatku Godinjak. Lhůta pro dokončení první a druhé fáze je 48 měsíců. Třetí fáze zahrnuje výstavbu dílčího úseku za mimoúrovňovou křižovatkou Godinjak do mimoúrovňové křižovatky Staro Petrovo Selo.

Počítá se také s výstavbou nové mimoúrovňové křižovatky Staro Petrovo Selo pro napojení na dálnici. Tuto část mají na starosti Chorvatské dálnice, které již dříve vypsaly na tuto fázi výběrové řízení, ale stáhly jej, protože čekaly na konečné rozhodnutí Chorvatských silnic o výstavbě první a druhé fáze. Teprve ve čtvrté fázi se plánuje výstavba levého jízdního pásu z Brestovce do Godinjaku, který by tuto rychlostní komunikaci dokončil. Jde o extrémně náročnou rychlostní komunikaci, protože se plánuje výstavba 1650 metrů dlouhého tunelu přes Babja Gora a několika křižovatek a zařízení.

Výstavba této rychlostní silnice je ohlašována již několik desetiletí a v Požežsko-slavonské župě je považována za nejvýznamnější infrastrukturní projekt. Požega je v současné době napojena na dálnici státní silnicí přes Novou Gradišku a Rešetari, která je ve špatném stavu a kvůli sesuvům půdy je často uzavřena pro dopravu. Nová rychlostní silnice se napojí na dálnici A3 u Godinjaku, mezi Novou Gradiškou a Lužane, což bude z Požegy na dálnici poloviční vzdálenost než dnes.

Odhaduje se, že cesta z Požegy na dálnici bude trvat přibližně 15 minut, což je asi čtyřikrát rychleji než v současnosti.