Afghánistán

[Diaľničiar]

Na památku tedy realizace projektu a jeho celkový plán: KABUL CITY RING ROAD PROJECT: https://mopw.gov.af/en/kabul-city-ring-road-project

Ministerstvo dopravy tady jako instituce chybí

https://mot.gov.af/

Další informace výhradně souvisí s vývojem v zemi s ohledem na "infrastrukturu", která může utrpět při dalších uplatěných postupech a taky typy infrastruktury, které bude rozvíjet Tálibán od škol na vymývání mozků po sklady se zbraněmi a další účely. Rozhodně se nepostaví nové silnice nebo mosty, vyjma možná trasy na Pákistán.

Stojí určitě za zmínku, že Pentagon aktivoval vypracování "postupu uskutečnění plánu" zmaření přístupu k U.S. zbraním (k uživání jejich nepřátel). Tálibán se totiž zmocnil velkého množství U.S. zbraní a pro jakékoliv případy (i mimo tohoto státu) je to v protikladu s bezpečnostní strategii USA. Co je součástí plánu si lze jen domýšlet.

Většina základen nebo skladišť pro ně je ale u dopravních tepen. Takže jakékoliv "násilné kroky" povedou i k destrukci zmíněného. Tálibán totiž nevyužije pro jeho neschopnosti a dosavadní činnost všechny zbraně a vozidla, ale může jejich část prodat nepřátelům USA a jeho spojencům.

Malý souhrn toho, co dnes tady od USA je:

*4700 vozidel Humvee v různém provedení
*7000 kulometů
*houfnice D-30
*asi 200 ks letectva (vrtulníky, drony)
*stovky tisíc ks pušek atd.
*dodaných bylo 20 tis granátů, ale část se použila v uplynulých letech
*další výstroj jako přístroje na noční vidění, speciální helmy atd.

Než se zpracuje případný plán likvidace, tak se uplatní spravodajská činnost na zesílení monitoringu obchodování se zbraňami.

Často šlo o starší techniku, ale stále jde o hodnoty v řádu mnoha mld. USD.


Nesouvisí s fórem, je to pro ukázku "podzemní infrastruktury"
Propagační video Tálibánu, vzdělávání dětí v souladu s právem šaríja; budoucí džihádisti, o tom není pochyb ...
https://video.twimg.com/ext_tw_video/14 ... mp4?tag=12

[Diaľničiar]

To, co se mi již výše nevešlo, ale stojí ještě za zmínku ...

Před pádem civilní vlády se realizovala i další rychlostní silnice ve státě a sice od města Kandahár po hranice s Pákistánem. Pro lepší představu dám mapu:

AFG.JPG (61.33 KiB) Zobrazeno 4657 x

AFG1.JPG (40.07 KiB) Zobrazeno 4657 x

AFG2.JPG (42.64 KiB) Zobrazeno 4657 x

Jedná se o klasickou formu dualizace. Ten původní pás je rekonstruovaná silnice. Tak předpokládejme, že díky dobrým vztahům s Pákistánem i s novým vládním směrem hnutí Tálibán bude k využití i tato investice.

Nebudu tady všude přikládat mapy, ale v realizaci byla i nová silnice, která měla za cíl napojit Durrani (asi 150 km na jih od Kábulu) na hlavní silnici Kábul - Kandahár. Délka tohoto "přivaděče" je 24,5 km. Šířka silnice 11,3m, co mělo zajistit 2 JP s prostorem pro chodce a "další provoz"jak to je zde běžné. Progres realizace byl 30%. Pokud i Tálibán nepřistoupí k dokončení vozovky, tak prakticky základní zemní práce se stabilizačn vrstvou jsou hotové a silnice se bude dát využívat.

AFG4.JPG (94.66 KiB) Zobrazeno 4657 x

V 06/2021 byl stav realizace výstavby dálničního tahu (rychlostní silnice, formou dualizace a zesílení původního pásu) Bagram - Jabal al-Siraj dokončená na 80%. Jedná se o 2. rychlostní silnici paralelně vedoucí směrem na Salang.

AFG3.JPG (51.12 KiB) Zobrazeno 4657 x

AFG5.JPG (90.47 KiB) Zobrazeno 4657 x

AFG6.JPG (113.13 KiB) Zobrazeno 4657 x

Dále jsem v tématu psal o obchvatu města Jalalabad (to je tah Kábul - Pákistán), který je rychlostním zkapacitněným tahem. Nedávno se dualizoval další úsek východně od města Jalalabad dál na Pákistán a to až k lokalitě Khan Park; náhled je na mapě ZDE. To značí, že je zde rychlostně vybudováno cca. 45 km na tomto tahu, který je mj. Asia Highway 1.

Banka ADB pomáhá s financováním celkem 150 km tahu Kábul - Jalalabad. Práce se zahajují v roce 2010 no a v roce 2020 bylo tempo realizace ve 40%. Dva segmenty 50 a 100 km. Prvně asfaltování a pak i dualizace, tedy nová výstavba. Rozčlenění projektu do menších částí a složité tendrování jsou důsledkem toho, že dodnes není tah plně dualizovaný. Po Torkham na hranicích s Afghánistánem se z Kábulu jede 220 km. Je tedy zajímavé právě to, že obchvat kolem města Jalalabad je jako nová sekce a jak na západ, tak na východ se dosavadní části dualizují. Po hranice ale hotovo není. A rovněž není souvisle hotovo z Kábulu po Jalalabad. Výpadovka z Kábulu a pak konec.

V rámci Kábulu se realizovalo mnoho kratších i delších úseků a taky se ještě budovalo i doposud. Osud této výstavby je taky nejistý.

Aghánistán rozběhl poslední roky vícero programů:

*program napojování regionů (menší mosty)
*zpevňování vozovek, zesílení vozovek (železné sítě do betonu atd.)
*výstavba dualizovaných tahů
*výstavba silnic od hlavních tahů k dalším regionálním centrám
*obchvaty správních center
*zpevňování silnic/ulic ve městech

Všechny tyto práce se realizují doposud i díky normální technice, ale taky díky většímu zapojení lidské síly, takže to byl taky impulz pro práci a uplatnění.

Jaký bude tohohle všeho osud i s vybudovanou infrastrukturou, tak je to prozatím


Kolik přesně je v celém státě zkapacitněných silnic je prozatím těžko říct, protože některá správní centra mají vlastní práce a programy. Dualizace se dá ale počítat ve stovkách km.

[Diaľničiar]

nové značení v Kábulu pod dohledem Tálibánu: https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -175749537

[Diaľničiar]

V důsledku desetiletí konfliktů byla silniční síť z velké části zničena. Od roku 2002 zahájil Afghánistán velké programy na zlepšení své silniční sítě s pomocí různých mezinárodních partnerů: mimo jiné Národní projekt nouzového přístupu k venkovu (NERAP) a Národní program přístupu k venkovu (NRAP).

Za pomoci mnoha států a seskupení se aghánská silniční síť výrazně zlepšila. Jde především o asistenci NATO, EU, USA, KSA, Japonska, Íránu a Pákistánu.

Dnes Afghánistán těží z toho, co se tady postavilo a opravilo za 20 let. Ale zjevně se mu daří tuto silniční síť i nadále rekonstruovat a udržovat. Masivní venkovský program stojí na lidské práci a "kde-tu" jeden stavební stroj, ale na hlavních silnicích se provádí frézování starých vrstev asfaltů a pokládka nových vrstev, stejně tak se silnice betonují, opravují se mosty, udržuje se odvodnění. Kdo by čekal v tomto segmentu úpadek, tak by byl mimo.

Největším rizikem v mezimětském cestování jsou miny a nevybuchlá munice, často blízko silnic. Loupeže a únosy jsou potenciálním nebezpečím na silnicích mimo hlavní města, ale v rámci hlavních silnic jde o výjimky.

Rozdíl je mezi Kábulem a ostatním územím. V Kábulu je výmolů nejméně, ale v jiných městech jsou často velké a neoznačené. Vozidla jsou špatně udržovaná, často přetěžovaná a nejsou dodržovány dopravní předpisy. Automobilová doprava je chaotická a musí se potýkat s mnoha chodci, cyklisty a zvířaty. Mnoho městských ulic není dobře osvětleno.

Obecně platí, že silniční doprava je v Afghánistánu hlavním dopravním prostředkem. Silnice jsou velmi důležité v zemi jako Afghánistán, která je uzavřená a nemá odpovídající námořní, leteckou a železniční dopravu. Důraz na jejich stav byl kladen jak po roce 2002, tak i nyní s vládou Talibánu. Dnešní Talibán a ani různí další regionální vůdci nemají tendenci poškozovat silnice. Ani v minulosti u vedení války s USA tady tato snaha nebyla. Cílem byl voják a jeho vozidlo, nikoliv ale silniční těleso.

Proto je nakonec z tohoto hlediska velké pozitivum, že nedošlo k válce v období odchodu spojeneckých sil. Tím, že "nepadl jediný výstřel", tak nedošlo k zničení pár tisíc obnovených km silnic.

Z té základní evidované silniční sítě z poloviny ex dekády:

Silniční síť Afghanistánu je tvořená následovně:

*regionální silnice: 3.300 km
*státní silnice: 4.800 km
*provinční silnice: 9.600 km
*místní a polní silnice: 17.000 km

Celkem: 34.700 km

Se to malinko posunulo o pár set km v každé kategorii nahorů.

Důležité je ještě říct, že zpevněno je dnes asi 8 tisíc km. To je velmi důležitý poznatek.

Afghánistán je odříznutý od iniciativy hedvábní stezky a stejně tak od dalších koridorů. Pouze okrajově se uvažuje o prodloužení po hraniční sídla. Na dálničním spojení se pracuje s Pákistánem na vícero místech. Stejně tak se ale již i dualizovala silniční síť v tomto uspořádání. Samozřejmě, že ještě to není hotové, ale tak jak je i ve vlákně uvedeno, tak Afghánistán má zkapacitněné, dualizované, 4- a více pruhové tahy a to na vícero místech v zemi. Číst si lze o dalších plánech i v tématu k Pákistánu: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 95#p257095

[Diaľničiar]

No a nyní se můžu po předchozím příspěvku odrazit dál, ale bylo by tam toho moc. Byl to potřebný příspěvek pro charakterizaci stavu, když se změnil režim.

Výše jsem tedy uvedl celou silniční síť. Je nutno poznamenat, že tady i dle vlákna vícero ministerstvech, které řídí různé projekty silniční výstavby. (to není nic nezvyčejné ani v EU) Základní rámec pro charakter hlavní silniční sítě zadalo ministerstvo dopravy v roce 2019 s plněním do dalších let a Talibán v tom pokračuje. Z celé silniční sítě v délce asi 35 tisíc km se vybral základ a dle zaznačených tras ještě ani celá ta základní část není v provozu, ale zahrnuje vlastně plán realizace.

Vypadá to takto:

5.JPG (24.42 KiB) Zobrazeno 1063 x

Ta délka, která existuje, tak to jsou ty zpevněné, zrekonstruované štěrkové (sjízdné) silnice, často (stovky km) zdualizované, ale mají dostupnost jak celonárodní, tak regionální spojnice na regionální sídla. Jak lze pozorovat, tak tisíce km schází. Já nedohledal, jestli tam jsou silnice z toho rozsahu 34 tisíc km, a které se budou postupně realizovat nebo jde o nové trasy.

Práce uskutečňuje ministerstvo veřejných prací. Jeho činnost lze sledovat i na TW: https://twitter.com/mopw_afg

Pro období do roku 2023 byla vyčleněna částka ve výši 4,1 mld. USD. Celkem na rok 800 mil. USD. Vzhledem k tomu, že se masivně staví i nadále, tak lze říct, že tato schéma pokračuje i nadále. Samozřejmě, stojí to na donorské pomoci, protože jináč tady miliony lidí nemají co jíst a rozpočet nezvládá "základní chod". To je ale pro (nejen) tento stát normální situace ...

Talibán nedávno vyhlásil, že jeho cílem není destrukce země. Že tak jak se za uplynulých 20 let tady postavilo víc, než 200 let zpátky, tak chce navázat v této otázce na to, co se uskutečnilo těch 20 let zpátky. Uvidíme ale do jaké míry to opravdu bude platit, protože postupně již dochází k omezování lidských práv, ovládnutí médií, rušení domluvených postupů v právach žen atd.

V roce 2017 tady bylo tedy 8000 km silnic se zpevněným asfaltovým nebo betonovým povrchem.
V období po roce 2019 se zahájila výstavba dalších 2300 km.

Štěrkových, dobře udržovaných je tady 10,3 tis km. Tady jde o to, že jednotlivé okresy mají základní techniku pro jejich údržbu v případě nepříznivého počasí.

Z toho co se staví v délce 2300 km je 1200 km nových státních silnic s celonárodním významem.
Z toho co se plánuje postavit v délce 4000 km je dalších 2000 km nových státních silnic s celonárodním významem.
Jen znovu zopakuji, nevím, jestli se jendá o nové trasy nebo již existující štěrkové nebo zcela neupravené/nezpevněné (s hliněným povrchem).

Silnice s celonárodním významem je po novém i taková, která umožňuje mezinárodní charakter cestování.

Kromě výstavby silnic se počítalo pro období 2019 - 2023 (a pokračuje se v tom) i s rehabilitací stávajících státních silnic s národním významem v délce 930 km v nákladech 420 mil. USD.

Afghánistán se člení na 34 provincií, 365 okresů. Je zde 10 měst s populací vyšší, než 100 tis. obyvatel a <60 měst s populací větší, než 10 tisíc obyvatel. Z té SRN tedy strategické silniční sítě spadá do regionálních silnic 11 tisíc km. To je důležité konstatovať, že se v Master Planu pamatuje i na regiony a nejen na inter-regionální spojení v rámci státu a státu v rámci sousedních zemí.

Nejvyšší priorita směruje, jak jsem o příspěvek výše uvedl i na přípravu Kabul - Torkham Expressway. (175 km) Ta příprava stojí i na Světové bance. A tedy i na nějakém politickém principu atd.

Rozvojí se i další koridory: North-South Corridor: Jawzjan - Nimroz (703 km, z čeho se 52 km staví), Khost Economic Corridor.

Další projekty: studie, příprava do výstavby

Herat Bypass
- 45 km dlouhá silnice s italskou kooperací
- odhadované náklady na 22 mil. USD na 1. sekce 20 km
- dalších 12 mil. USD na 2. sekci 25 km

Kabul Ring Road
- 117 km za asi 540 mil. USD, z toho 158 dává Saudi Development Fund a další donoři 150 mil.
- prvních 20 km je připraveno a do 2023 se má tendrovat

Bamyan - Baghlan Road a Salang Road & Tunnel Rehabilitation
- nová silnice, která má obejít stávající Salang Tunnel v délce 154 km
- odhadované náklady 170 mil. USD
- rehabilitace tunelu Salang v nákladech 55 mil. USD

New Salang Tunnel
- v souladu ale nezávisle na projektu Salang Bypass (projekt výše)
- studie realizovatelnosti a další
- podpora ADB na studie již schválená ve výši 20 mil. USD
- nový tunel vyjde na 1,2-2 mld. USD
- realizace ve druhé polovině dekády; uvidíme
https://tolonews.com/business/govt-repo ... l-progress
- cestopis s NYT a vládou Talibánu: https://www.nytimes.com/2022/04/03/worl ... -pass.html

Stávající programy:
*údržba silnic, periodická, regionální
*údržba silnic, po přívalových srážkách
*údržba nezpevněných silnic
*mostní program venkova
*program zpevnění ulic
- pro období 2019-2023 částka 220 mil. USD na 690 km silnic/ulic
- kofinancování SB/WB

[Diaľničiar]

Na základě odtajněné zprávy U.S. tajné služby vyšlo najevo, že letecký most v rámci stažení sil ze země vytvořil prostor za bezprecedentně krátkou dobu evakuovat ze země na 120 tisíc osob.

Válka stála Ameriku celkem 2 biliony USD, z toho 10% skončilo v infrastruktuře, která se z 1/3 rozpadla. To stejné se pak odehrávalo v nefunkčnosti bezpečnostních agentur. Tomu se věnovat nechci.

Co se tady zlepšilo, tak to je bezpečnost cestování. Z pochopitelných důvodů totiž Tálibán ukončil teror a naopak jeho členové ty silnice hlídají. Na druhou stranu se již nepovedlo udržet investice do silnic. Vícero mezinárodních agentur totiž přerušilo financování programů. Potřebný servis již nemají ani stavební stroje, což zpomaluje i ohlášené a rozpracované projekty.

[Diaľničiar]

Ministerstvo veřejných prací má udržovaný Twitter / X: https://twitter.com/mopw_afg (link je i výše) a jedna z mála činností je obnova silniční sítě včetně mostů.

Silniční stroje jsou z donorské pomoci, takže proto třeba ty značky CAT.

Celkově se dá říct, že Tálibán nemá problém s naftou (černý trh) - a stroje fungují. Dokud je tomu tak, tak se má o tu silniční síť co starat. Tam je k vidění několik sesuvů a o vše se pružně starají.

Lze si prozatím prohlížet styl prací. I nadále platí, že staví / plánují kapacitní tahy na Pákistán.