Cyclone Gabrielle - v únoru způsobil problémy na Severním ostrově. Mezi 12. a 14. únorem zaznamenaly části Nového Zélandu množství srážek 300–400 mm, nárazy větru 130–140 km/h a podél některých pobřeží vlny vysoké až 11 metrů. Více než 6 tisíc osob bylo pohřešováno.
- „Gabrielle je jednou z nejhorších bouří, které zasáhly Aotearoa Nový Zéland v živé historii. Stejně jako cyklon Bola v roce 1988, Giselle, která způsobila katastrofu Wahine v roce 1968 a nejmenovaný cyklon z roku 1936, způsobila Gabrielle šokující dopady na Severní ostrov.
"Rozdíl mezi tímto cyklónem a ostatními je dráha, kterou Gabrielle absolvovala, spolu s teplejšími teplotami mořského povrchu a atmosférickým prostředím, které podporovalo růst tropického cyklónu," řekla Lisa Murrayová, vedoucí meteorologické služby.
Vláda a parlament se věnují důležitému tématu Kritická infrastruktura Nového Zélandu je příliš důležitá na to, aby selhala, naléhavě je potřeba větší odolnost. A to vůči rostoucím přírodním katastrofám, jako jsou povodně, sesuvy půdy a cyklóny. Zaplavené silnice , naše největší mezinárodní letiště pod vodou , zahlcené systémy dešťové vody a značné vypouštění odpadních vod do moře a potoků. Nedávné záplavy a poté cyklóny v Aucklandu jsou jasnou připomínkou toho, že naše základní infrastruktura postrádá odolnost potřebnou k přežití velkých povětrnostních jevů.
Když mluvíme o odolnosti infrastruktury, mluvíme o systému infrastruktury, který nadále uspokojuje potřeby komunity – i po zemětřesení, povodních nebo cyklonech.
Po letech zanedbávání se silnice a vodní systémy v Aucklandu jednoduše nedokázaly vyrovnat s bezprecedentními srážkami a záplavami, které jsme zaznamenali v lednu. Zatímco srážky mohly trhat rekordy, dlouho se volalo po tom, aby byla infrastruktura města tváří v tvář klimatickým změnám připravena na budoucnost.
Vzniká tak nové kritérium a sice odstranit z některých částí infrastruktury u její realizace kolonku "zisk" nebo-li ekonomická návratnost vždy, když se posoudí, že jsou dopravní uzly (a další infra-), které plní pro stát zcela zásadní význam. Dále se musí zlepšit nutné dlouhodobé plánování. A základní organizace mají disponovat s nouzovým rozpočtem pro havarijní situace a krizový manažment.
Kritická infrastruktura – jako jsou letiště, významné silnice a naše vodní systémy – by měla být považována za příliš důležitou na to, aby selhala. Nedávné povodně jsou varováním, že je naléhavě potřeba upřednostnit odolnost naší infrastruktury.Konverzace
Národní institut vody a atmosféry (NIWA) odhaduje , že jeden stupeň oteplení v Aucklandu znamená asi 20% nárůst jednohodinových srážek při události jeden za 50 let. Čím déle budeme klima oteplovat, tím silnější budou bouřkové srážky. Tento trend se nezvrátí, protože se mluví o nedosažení dalších milníků, né o tom, že by se klima mělo do roku 2100 jakkoliv vrátit na předchozí úrovně. I proto je nezbytné zaměřit pozornost na nové výkonnější systémy kanalizací, lepší silnice a další infra.
Žádná komunita není imunní vůči těmto extrémům a všichni musíme spolupracovat. Do připravovaných projektů se má ještě začlenit i tzv. zátěžový test z uvedených přírodních jevů.