
psáno v 03/2022:
Diaľničiar píše:Dle statistiky Federal Highway Administration z 10/2021 bylo v USA celkem 48 756 mil dálnic Interstate. Tedy asi 78 500 km. To je dálniční základ. Dále zde bylo v evidenci 18 710 mil freeways/expressways, což nejsou všechno "plné profily", ale velká část ano, nebo tedy jináč řečeno je to asi 30 100 km. A pak je tady ještě dalších 158 tisíc mil "hlavních tepen", což jsou de facto zkapacitněné městské tahy, hlavní tepny. Ty ale tedy počítat nemusíme a ani žádné další. Dá se ale konstatovat, že když vezmeme do úvah i napojení přístavů, letišť a terminálů, tak se dopracujeme po asi 110 000 km zkapacitněných tahů v rámci USA včetně Portorika ke konci roku 2020.
FHWA: Výstavba mezistátního systému pomohla našemu národu prosperovat a růst.
Národní Highway System (NHS), zhruba 220 000 mil (354 000 km) dlouhá síť silnic hlavního rozsahu a více než 145 000 mosty, je životně důležitý pro přepravu lidi a zboží v celé zemi.
Národní Síť dálniční nákladní dopravy se skládá z téměř 60 000 mil dálnic (96 600 km), které hrají klíčovou roli Systém nákladní dopravy v USA. Přesto všechny tyto,
spolu s více než 619 000 mosty v National Bridge Inventory a 1 milion mil dálnic a ulic (1,61 mil. km), které jsou federální pomocí způsobilé, potřebují investice, aby mohly nadále podporovat ekonomiku našeho národa prosperita. IIJA podnikla kroky a poskytla historickou investici do našich silnic a mostů. Pro například IIJA zahrnuje největší investici do mostu od jeho výstavby mezistátní systém a zvyšuje financování Appalachian Development Highway System o 150 procent ve srovnání s rokem 2021.
Z uvedeného plyne, že rozsah zkapacitněné sítě je již jinde. Neznám přesnější jiné číslo, možná ho dohledám. FHWA má od roku 2022 hromadu nových nařízení a dokumentů, které mj, zadává pro státy, asociace a uskutečňuje jistou sumarizaci za poslední dekádu.
V letech 2022 - 2026 se do této sítě, do primární sítě, dostane ročně 110 mld. USD díky přijaté legislativě. Mj. to zaručuje, že každý stát vidí min. 45 mil. USD každým rokem na klasické investice. Další peníze určené na mosty mají další pravidlo: 15% z programu na mosty jde na mosty mimo primární sítě, takže si polepší i státní silnice a jde jen o politické sestavení priorit, ale šanci má každý. Základní kostra ročních výdajů zaměřených ze schválené extra porce peněz:
Mostní program má částky:
5,5 mld. USD jde na náhradu původních mostů a 2,5 mld. USD jde na rekonstrukce. Federální úřad žádá ať státy nejdříve rekonstruují, pokud to jde, vzhledem na nákladovost obou možností.
Asi
3 mld. USD jdou na upgrade v souvislosti nákladní dopravy a silniční sítě.
Skoro
30 mld. USD jde na celkové vylepšení těch 200 tisíc mil silniční sítě.
Asi
14 mld. USD jde na lokální programy do menších prvků: cyklostezky, upgrade silnic kolem škol atp.
To značí, že některé konkrétní programy financování již od letošního roku si zlepšují status o více než 100% a jsou to velké programy. Na těch silnicích se to odráží bez ohledu na stavební inflaci. Navíc řada států zvedla vlastní silniční rozpočty, aby zesilnila účinek v návaznosti na hlavní tahy.
následuje širší finanční smysl - okamžitého zadání po UK krizi; pro utvoření názoru je potřeba základů ekon. teorií (všeob. konstatace U.S. dlhu nestačí, protože USA jsou dle konspirací v krachu již celé dekády (společně se zbytkem planety)
Bílý dům a jeho poradci, FED, ministerstvo financí analyzují a hledají odpovědi na základní otázky pro budoucnost k financím v USA.
Některé věci nelze říci jinak než jednoduše: Americká administrativa má mnohem zralejší a moudřejší reakci na finanční šok, kterým Velká Británie prošla poté, co vláda nové premiérky Liz Trussové oznámila fiskální plán, který počítal se snížením daní financovaným novými půjčování. Po dramatickém pádu libry a drastickém zvýšení výnosu britských dluhopisů se několik evropských ministrů financí vrhlo cynicky kritizovat rozpočet britského ministra financí tmavé pleti Kwasiho Kwartenga, jako by z neznalosti základních ekonomických postulátů svrhl některé „přirozené zákony“ veřejných financí a bavilo je, jak, no, ukazuje, jak špatný nápad byl brexit, protože Britové se už nemohou skrývat pod společným evropským deštníkem.
Kontinentální kritici Britů zapomněli, že veřejné finance řady členů EU jsou v mnohem horším stavu než Britové, stejně jako že ekonomické problémy od poslední finanční krize po pandemii byly řešeny velmi podobnými fiskálními a monetárními recepty. Na rozdíl od neopatrných a cynických Evropanů si američtí vysocí představitelé rychle uvědomili, že spekulativní útoky na měnu a zemětřesení na trhu vládních dluhů se mohou stát i jim, stejně jako Britům, a začali se všude ptát, jaká jsou přesně rizika. Takový finanční šok byl..
Při hledání odpovědi na otázku, zda by ve Spojených státech mohlo dojít k podobnému zlomu trhu jako v Británii, se angažovalo několik amerických institucí, což vypovídá o serióznosti přístupu. The New York Times uvádí příběh založený na čtyřech anonymních zdrojích z různých amerických institucí, které tvrdí, že závěr je: Záplava trhu, jako je ta v Británii, je možná i ve Spojených státech, ačkoli se nezdá, že by to nastalo v blízké době. Nebezpečí. Takový závěr je vážným varováním pro cynické evropské veřejné činitele, protože části eurozóny jsou vystaveny závažnějším kombinovaným rizikům než těm, kterým čelí Američané (nebo Britové).
Velký průzkum mezi odborníky
V podstatě rozhodovací orgány Bílého domu a Federálního rezervního systému iniciovaly široký průzkum „vlků“ z Wall Street a předních finančních expertů z celého světa, kteří se ptali, zda by mohlo dojít ke zhroucení trhu ve Spojených státech, což je otázka, která se vlastně nabízí sama o sobě kvůli nahromaděným rizikům i bez nepříjemné britské zkušenosti. Energetická nejistota, klesající akciové trhy, inflace, rostoucí výpůjční náklady... jsou toxickou kombinací, která zcela logicky může iniciovat i finanční krizi. Současnou náladu na trhu jednoduše popsal pro NYT Roberto Perli, ekonom Piper Sandler, který kdysi pracoval ve Fedu: „Na trhu je velké znepokojení, každý říká, že má pocit, že by se něco mohlo zlomit.“
Jedním z důvodů, proč si americká administrativa více uvědomuje nutnost hledání odpovědí na složitou otázku, je osobní obava prezidenta Joea Bidena, který měl nepříjemnou zkušenost jako viceprezident Spojených států během poslední finanční krize, je si tedy vědom, že i v lepších časech, než je ta současná, může snadno vzplanout finanční požár a vymknout se kontrole. Biden sice není ekonomický expert, ale dobře si pamatuje tzv Velká recese, která poznamenala Obamovo jedno funkční období; miliony byly bez práce a ekonomika se bolestně pomalu vzpamatovávala z překvapivého finančního zhroucení. Proto, píše NYT, americký prezident minulý týden požádal své ekonomické poradce, aby mezi sebou a dalšími odborníky prodiskutovali „britský scénář“ v USA.
Problém přelévání
Na rozdíl od povýšených Evropanů, kteří dávali lekce Britům shora, zástupci americké centrální banky využili příležitosti a setkali se s celou řadou investorů a ekonomů na okraj nedávného velkého zasedání Světové banky a MMF ve Washington.
Výzkumníci z Fedu měli pro své partnery tři konkrétní otázky, aby byli schopni stratifikovat úroveň nebezpečí pro finanční a ekonomický systém Spojených států. Jednou z těchto tří otázek bylo, zda ve Spojených státech existuje podceňovaná hrozba; obchodní situaci nebo třídu aktiv podobnou problémům, ve kterých se ocitly britské penzijní fondy. Jejich druhá otázka pro odborníky byla, zda se zámořské problémy (japonské, britské, evropské...) mohou přelít do finančního systému Spojených států. Například, jestliže Japonsko bylo tradičně jedním z největších kupců amerického dluhu a japonská měna nyní rychle klesá, protože japonská centrální banka nadále trvá na extrémně nízkých úrokových sazbách, je možné, že japonský zájem o emise amerických státních dluhopisů bude nadále klesat . Jaké důsledky by to mohlo mít pro trh veřejného dluhu v USA? Třetí klíčová otázka, kterou si Američané položili po britské lekci, vzešla z otázky druhé a týká se znepokojivého poklesu likvidity na trhu státních dluhopisů, který je také nejdůležitějším globálním dluhovým trhem. Doposud byl Fed nucen zasáhnout, aby pomohl státní pokladně, aby udržela obchodní likviditu, ale američtí experti chtějí vědět, zda je možné přerušení. Je možné, že japonský zájem o emise amerických státních dluhopisů bude nadále klesat. Jaké důsledky by to mohlo mít pro trh veřejného dluhu v USA?
Společný závěr, k němuž americká administrativa dospěla prostřednictvím několika linií vyšetřování, je ten, že nebezpečí neúspěchu nemusí být okamžité, ale je reálné. Ostatně jednoduché odpovědi neexistují. Trhy, o kterých diskutovali, jsou obrovské a propojené a pochopení trendů vyžaduje zpracování obrovského množství dat, ale je jasné, že s rostoucími úrokovými sazbami na planetě, aby se bránily inflaci, se věci mohou snadno pokazit.
Pokud dojde k nějakým otřesům na trhu, mohlo by to mít zničující důsledky pro veřejné politiky. Například v případě finančního šoku se Fed možná bude muset vzdát snahy držet na uzdě nejvyšší inflaci za posledních 40 let. V současné době zvyšují úrokové sazby a nechávají zmenšit množství amerických státních dluhopisů, které mají ve své rozvaze. V případě šoku by pravděpodobně museli znovu zahájit masivní program nákupů státních dluhopisů, což znamená, že měnové zpřísnění za účelem omezení inflace by již nebylo životaschopným veřejným příběhem.
Odolná ekonomika
Šéfka amerického ministerstva financí Janet L. Yellenová a její zástupci bedlivě sledují každodenní obchodování s americkým vládním dluhem a hledají jakékoli známky hlubšího stresu, který by britský scénář mohl způsobit. Přiznávají, že zaznamenali značné problémy v obchodování s dluhopisy státních dluhopisů, ale
zatím nevidí systémová nebezpečí. Několik úředníků však uvedlo, že očekávají, že Fed znovu nakoupí americké dluhopisy.
Američané, bez ohledu na to, že se obávají finančního šoku, jsou spokojeni se silou a vitalitou americké ekonomiky, zejména robustním trhem práce a relativně nízkou mírou zadlužení domácností.
"V těchto náročných globálních časech je těžké dosáhnout stability, ale Spojené státy mají dynamiku a odolnost za svým ekonomickým oživením a tato trajektorie staví Spojené státy do silné pozice, aby mohly reagovat na tyto globální výzvy," uvedl Bidenův národní bezpečnostní úřad. poradce, Michael Pyle. . EU se nemůže pochlubit takovou dynamikou a odolností.
A přesto, usuzují v NYT, ve Spojených státech si uvědomují, že neexistují žádné záruky, že něco nevybuchne.
Rada pro dohled nad finanční stabilitou, které předsedá Yellenová, vyslechla tento měsíc několik prezentací o zranitelnosti amerického finančního systému. Treasury Borrowing Advisory Committee – skupina poradců složená z účastníků trhu – byla požádána o vyplnění dotazníku o možnosti, že státní pokladna odkoupí státní dluh zpět. Část investorů to pochopila jako signál, že vrchol amerických vládních financí se velmi obává možných problémů. Ostatně i sama první žena amerických financí Yellenová prohlásila:
„Máme obavy ze ztráty adekvátní likvidity na trhu“.
Mezi institucemi USA, které kontrolovaly možnost okamžitého finančního šoku, byla Komise pro cenné papíry a burzy.
Zdá se, že se Američané pokoušejí o koordinovanou fiskální, monetární a regulační reakci na hypotetický finanční šok, zatímco evropští ministři financí se rychle podělili o ponaučení, přestože řada členů EU je vystavena výrazně vyšším finančním rizikům. než Británie a USA. Vyvstává dokonce otázka, zda mohou EU a eurozóna reagovat na dnešní složité výzvy koordinovaným způsobem, pokud se podceňují zjevná rizika.
NYT