Myanmar

[Diaľničiar]

extra příspěvek věnovaný dálniční síti; souhrn k vývoji kolem rozvoje silniční sítě je k nalezení na předchozí straně, ZDE

Takže, jak jsem uvedl, je to náhoda, že aktualizuju vlákno a údaje v něm, ale zrovna se objevila informace, že se plánuje postavit další rychlostní tah a sice 64 km tah

P8Ja8Z0.png (494.58 KiB) Zobrazeno 3661 x

Kód: Vybrat vše

The Asian Development Bank (ADB) has approved a $483.8 million loan to build a 64-kilometer (km) expressway connecting the capital of Bago region and the township of Kyaikto in Mon state in Myanmar and support economic development along the Greater Mekong Subregion (GMS) East–West Economic Corridor.

Na tomto koridoru bude i 2,3 km dlouhý most nad řekou Sittaung. Na jeho výstavbě se bude finančně podílet japonská agentura JICA, která na to v propočtu uvolní 254,8 mil. USD.

https://www.adb.org/news/484-million-ad ... ay-myanmar

Tato informace se ale prolíná s: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 08#p217008 , doplňuje informaci k úvěru.

Agentura JICA tady před dekádou vypracovala kompletní master plan rozvoje státu s platností do roku 2035 a speciálně i pro Rangún. Ale v Myanmaru je to tak; tady vypracují dokumenty jiní: Světová banka, ADB, ASEAN atd., ale vláda a vojenská junta toho realizují jen pramálo.


Dále bych rád doplnil informace k plánované vyvýšené dálnici v Rangúnu (o tom je taky ve vlákně psáno na vícero místech), v 09/2020 média píšou, že vítězem kontraktu se stane firma z výběru z desítek firem ze začátku a že se to oznámí v 10/2020: https://www.mmtimes.com/news/winner-yan ... month.html a mezičasem se základ projektu opsal již na stránce: https://projectbank.gov.mm/en/profiles/ ... B-ID-1234/ a na začátku tohoto měsíce došla další informace a sice, že Světová Banka ještě posuzuje nabídky a rozhodnutí padne koncem 11/2020: https://www.mmtimes.com/news/winner-yan ... -soon.html . Pro lepší představu tohle natahování tady ale převládá od 04/2020. Je to jednoduše takřka miliardový projekt, takže to má váhu a zcela jistě se to musí důkladně posoudit.

Ovšem pro 56 mil. stát jsou tyto investice opravdu slabé a to nemluvě o charakteru financování, kdy ta vládní účast je velmi slabá i v samotné přípravě všeho. Taky v duchu hesla "připravte, sepište, obeznámte nás a my se pak rozhodneme jestli vůbec ano". Takže tohle co se připravuje, ty delší silniční tunely, o kterých je tady zmínka, velké mosty, které překonají hluboké rokle atp. až po rychlostní tahy a mosty na nich se formují jen pro koridory, pro napojení dalších států na ně a zrychlení obchodu a zlevnění celkových nákladů transportu. O nic extra navíc se tady nikdo nesnaží vyjma občasnou pomoc pro regionální silnice, ale tuto agendu zvládá i ten režim, čeho důkazem je nárůst sítě silnic, i když nezpevněné a tím pádem prakticky část roku nepoužitelné. Lidé vnímají, že ta vláda "cosi" dělá.

Armáda prozatím neustupuje ani z řízení ministerstev. I v segmentu výstavby, kam spadá rozvoj silnic dnes, a taky rozvoj měst a bydlení pracuje 10% z počtu zaměstnanců vojska. Takže nakonec armáda má pod palcem i nadále jak výstavbu, tak údržbu i plánování a nic jí neunikne. V praxi jde ale o silnou přezaměstnanost. Je to zvláštní forma režimu a vlády a právě ten fakt odsávání peněz pro pomalu ustupující armádní režim zpomaluje veškerý rozvoj.

Takže když to sečteme, tak k dosavadním rychlostním tahům, když se přidají ty další co se plánují již brzo stavebně zahájit, tak tady bude kolem 700 km expresních tahů. Alespoň prozatím. Píšu prozatím proto, že ADB sestavila v roce 2018 masterplan koridorů pro Myanmar v návaznosti na okolní státy a dá se předpokládat, že v těch trasách se bude pokračovat plánování dalších expresních silnic:

M-ADB.JPG (110.25 KiB) Zobrazeno 3661 x

[Diaľničiar]

Jak jsem uvedl posledně, že armáda neustupuje z řízení ministerstev a tvoří jakýsi dohled nad chodem, tak zcela jistě neunikla informace, že armáda na čele s generálem Min Aung Hlaing se znovu ujala moci. Tento stav prozatím vyúsťuje v lokální krizi až po hrozby ze strany vícero států k uvalení sankcí. Jaký to bude mít dopad na infrastrukturní stavby je předčasné hodnotit. Dopady na obyvatelstvo jsou citelné; blokace sociálních sítí, internetu jako takového, noční únosy "politicky" aktivních lidí až po denní protesty obyvatelstva proti vývoji v zemi. Nastoupené reformy a patrná občanská a politická svoboda jsou tak ve velké nejistotě.

Vládní linky jsou znefunkčněné respektivě je na nich minimum obsahu.

Thajsko pozastavilo investici do parku ve výši 1 mld. USD. Stejné kroky realizuje Suzuki, které tady má továrnu a chtělo jí rozšířit. Vůbec mnoho států pozastavilo rozvojové aktivity a vydalo sankce na čelní představitele armádního režimu. Armáda mezičasem neumožňuje cestování po zemi a i na silnice rozložila bariéry. Obyvatelstvo se dožadovalo dokonce vojenské intervence ze zahraničí ke zvrácení vývoje. Sousední státy ačkoliv vyjádřují částečnou kritiku poměrů, tak se nehodlají do problému Myanmaru nikterak vměšovat s tím, že jde výhradně o interní záležitosti toho státu. Širší spektrum států jako třeba Austrálie, respektivě i soused Indie a dále taky Japonsko tento vývoj ostře odsuzují. Ostatně Austrálie tady buduje 1. velký hlubokomořský přístav.

Zbytečné je to dál opisovat.

[Diaľničiar]

Kdo má v občanské válce v Myanmaru navrch ? Je to armáda, která se od převratu snaží ovládnout zemi brutální silou, nebo hnutí odporu, které proti armádě používá partyzánskou taktiku?

Tuto otázku si kladou nejen lidé, kteří trpí, ale také vůdci sousedních zemí a pozorovatelé po celém světě.

Rozsah násilí v Myanmaru je na druhém místě za dalším konfliktem na světě – válkou na Ukrajině.

https://www.aljazeera.com/news/2022/11/ ... date-power

Rada pro lidská práva: Myanmar jde po spirále „od špatného k horšímu až k hrůznému“.

https://news.un.org/en/story/2022/09/1127361

V zemi je po událostech z roku 2021 rozsáhlá občanská válka. Dosavadní demokraticky zvolená vláda byla naprosto zlikvidována vojenskou juntou. V posledních měsících bylo několik představitelů popraveno. Lidový režim, který je ale mnohem méně vyzbrojen, ovládá menší části země.

Myanmar byl uvržen do fatální ekonomické situace, na kterou byla armáda upozorňována. Bohužel ani upozorňování nebylo nic platné.

Na černé listině Financial Action Task Force byl doposud jen Írán a KLDR. Již tam patří i Myanmar.

Za rok 2021 se HDP propadlo o 6%. Pro letošní rok Světová banka odhadla dalších 18%.
Místní měna ztratila na hodnotě 60%.
Ze země odešlo asi 1 milion lidí, přičemž z tohoto počtu je asi 150 tisíc "mozků".

Vojenská junta útočí na školy, protože na školách vnímá jakousi vlnu odporu a šíření špatných myšlenek. Za bezprecedentní násilí na dětech ve vlastní zemi region JV Asie svažuje "tvrdou odpověď". ASEAN doposud situaci v zemi kritizuje, bez větších kroků.

Stát nemá dost zemědělských komodit, protože nemá dost cizí měny. Nemá hnojiva a farmáři nemůžou dosáhnout dosavadních výnosů. Pro kontrolu cizí měny jí nemají dostatek zahraniční firmy. Tedy ty, které tady ještě působí. Mezičasem odsud celá řada amerických, evropských a asijských firem odešlo.

Vnitřne vysídleno je asi 2 mil. lidí, z toho polovina dětí.

V poslední době není bezpečno ani v hlavních centrech Myanmaru. Vyskytují se bombové útoky, ze kterých se navzájem obě strany obviňují. Násilné střety jsou zcela běžné za bílého dne.

V návaznosti na výše uvedené jsou pozastavené všechny plánované rychlostní tahy, protože stojí na financování mezinárodních finančních institucích.

Vojenská junta má velké problémy udržet sjízdnost postavených silnic, protože nefunguje koncepce údržby.

[Diaľničiar]

díky tzv. trilaterální dálnici se může myanmarská dálniční síť dostat z vnitrozemního S-J spojení Yangon–Mandalay (600 km dálnice) až ke hranicím Indie a stejně tak ke hranicím Thajska; tento projekt prakticky 2x dálniční síť státu

Indie v minulé dekádě rozestavěla severní připojení od svých hranic po Mandalay. I o tom se dá dočíst v tomto příspěvku. Projekt dnes zamrzl, ale je v 1/3 realizaci.

Na to, aby se napojil Myanmar na Thajsko, tak na to se chystala ADB podporou projektu dálnice od Bago směrem na Thajsko: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 08#p217008 . Tento projekt zamrzl rovněž.

Indie dychtí po rozšíření třístranné dálnice do Kambodže, Laosu a Vietnamu

08/2022
ASEAN briefing

Indie se snaží prosadit rozšíření Trilaterální dálnice do Kambodže, Laosu a Vietnamu a zvýšit obchod s ASEAN. Dálnice v současné době v rámci trasy spojuje Indii s Thajskem přes Myanmar a táhne se asi 1400 km. V případě prodloužení by nová trasa měla celkem přibližně 3 200 km.

Dálnice je také součástí indické politiky Act East, nástupce politiky Look East, diplomatické iniciativy na podporu hospodářských a kulturních vztahů mezi Indií a asijsko-pacifickým regionem.

Indie prosazuje brzké dokončení a rozšíření třístranné dálnice Indie-Myanmar-Thajsko, aby se zlepšila konektivita v regionu. Indický premiér Narendra Modi dále navrhl, že by se dálnice měla rozšířit do Kambodže, Laosu a Vietnamu; prodloužení trasy na 3 200 km ze současných 1 400 km.

Dálnice, která byla původně koncipována asi před 15 lety, spojuje indický Moreh na severovýchodě země s Mae Sot v Thajsku přes Myanmar. Přestože je většina dálnice dokončena, několik úseků prochází modernizací. Dálnice je součástí indické politiky Look East, kterou vláda premiéra Modiho v roce 2014 nahradila politikou Act East jako způsob, jak zlepšit vztahy s ASEAN a podpořit obchod v zóně volného obchodu ASEAN-Indie.

Konektivita s Kambodžou, Laosem a Vietnamem je také považována za protipól čínské iniciativy Pás a stezka. Práce na dálnici však byly pomalé kvůli řadě omezení způsobených nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů, technologií, financování a poradenských služeb.

Dosavadní projekt:

1a.JPG (44.67 KiB) Zobrazeno 987 x

Znamená to, že v rámci Myanmaru je důležitá část trasy funkční již nyní a na tom sama Indie staví. Ta realizuje projekty od hranic s ní po Mandalay. Asijská rozvojová banka vyvíjí iniciativu v napojení na Thajsko. Myanmar by se tak mohl a vždy může otevřít světu.

Indie, která zaznamenává masivní boom dálniční výstavby a také ekonomicky silně roste se snaží rozšířit svůj dosah na širší region.

Samozřejmě, že na to, aby tohle dálniční směrování mělo smysl, tak se musí zajistit v Myanmaru bezpečnost a tedy i v předchozím příspěvku uvedené násilí se musí zastavit.

Práce na multimodálním tranzitním dopravním projektu Kaladan byly v Myanmaru zastaveny z důvodu mnoha faktorů plynoucích ze stávající politické a bezpečností situace. Nejistota se vznáší nad dvěma z největších indických projektů v Myanmaru, které jsou považovány za životně důležité součásti politiky Act East, jejímž cílem je navázání užších vazeb s asijsko-pacifickým regionem. Pokrok na klíčové silnici na zelené louce o délce 109 kilometrů v Myanmaru byl ovlivněn kvůli COVID-19, bezpečnostním důvodům a kvůli úpadku stávajícího dodavatele.

Zatím bylo k 01/2022 dokončeno pouze 35,75 procent projektu, tedy dvě dekády poté, co bylo zahájeno. Dálnice, která je iniciativou těchto tří zemí, začíná z Moreh v Manipuru do Mae Sot v Thajsku přes Myanmar. Je zaměřena na otevření brány do ASEAN, posílení obchodu a obchodu v ASEAN-Indie zóny volného obchodu a se zbytkem jihovýchodní Asie. Indie navrhla prodloužení dálnice do Kambodže, Laosu a Vietnamu.

Indie provádí výstavbu dvou segmentů dálnice v Myanmaru – výstavbu 120,74 km dlouhého silničního úseku Kalewa-Yagyi a výstavbu 69 mostů spolu s příjezdovou silnicí na úseku Tamu-Kyigone-Kalewa (TKK) o délce 149,70 km.

Výsledek většiny ostatních indických investic v zemi bude pravděpodobně ovlivněn politikou Nového Dillí vůči vojenskému režimu, který nyní po převratu zoufale hledá uznání.

[Diaľničiar]

Myanmar čelí nějakou dobu občanské válce. Civilní obyvatelstvo vs. vojenská chunta. Jsou zde pravidelné masivní protesty mladých lidí, studentů proti armádě. Jsou zde i ozbrojené konflikty proti armádě. Lidé chtějí zpátky civilní vládu. Ta tady ostatně vládla společně s armádou. Problém je dnes hrozivý ... tady je článek ze situace od Al Jazeera:

Mladý, vzpurný a „nejhorší nepřítel“ myanmarské armády
https://www.aljazeera.com/news/2022/10/ ... orst-enemy

[Diaľničiar]

několik tematických map vypracovaných jap. agenturou JICA z roku 2020:

* průměrný denní provoz: https://live.staticflickr.com/65535/528 ... 69ca_o.png

* dostupnost regionů po silnici: 20 milionů lidí žije ve vesnicích, které nejsou dostupné po silnicích za každého počasí. Dvě třetiny venkovského obyvatelstva žijí v komunitách, které jsou část roku nepřístupné; to znázorňuje tato mapa: https://live.staticflickr.com/65535/528 ... 8bfa_o.jpg

* návrh dálniční sítě od JICA pak vypadá takto: https://live.staticflickr.com/65535/528 ... e0a8_o.jpg

* návrh pro ostatní hlavní trasy, číslování neodpovídá mapovým podkladům OSM a GM: https://live.staticflickr.com/65535/528 ... 5549_o.jpg

Ministerstvo výstavby zveřejnilo oficiální seznam národních silnic v roce 2021. Existuje 50 národních silnic: NH1 až NH50. Schéma číslování se liší od číslování od JICA a také se liší od Google Maps a Open Street Map.













aneb překlad od uživatele Chrisszwolle z mez. fóra SSC: