Udržitelnost a dálnice – rozpor?
Vzhledem ke klimatické krizi má téma udržitelnosti vysokou prioritu jak globálně, tak sociálně-politicky. Jako provozovatel infrastruktury a partner v oblasti mobility také považujeme za naši odpovědnost významně přispívat k dosažení cílů v oblasti klimatu. Ale udržitelnost, ochrana klimatu a výstavba dálnic – jde to vůbec dohromady?
Jdeme od novostavby až po údržbu
Jak si máme představit budoucnost výstavby dálnic? Zatímco v posledních desetiletích se nepochybně soustředila pozornost na výstavbu nových úseků tratí, v budoucnu se zaměříme zejména na údržbu naší sítě tras. Jak to? Velké úseky našich dálnic pocházejí ze 70. a 80. let 20. století, a proto jsou stále více zastaralé. Aby byla síť tras bezpečná a vhodná do budoucna, naše investice se nyní soustředí především na údržbu stávající infrastruktury. Z více než sedmi miliard eur, které do roku 2027 investujeme do dálnic a rychlostních silnic, poteče minimálně 4,4 miliardy eur do udržovacích opatření.
Obrázek 1: Historický vývoj dálniční sítě
- 2.JPG (62.78 KiB) Zobrazeno 1132 x
Stavebnictví jako jeden z největších producentů CO2
Stavební průmysl je zodpovědný za přibližně 38 procent emisí CO 2 na celém světě . Důležitými faktory pro to je výroba stavebních materiálů náročných na uhlík (např. ocel, cement) a doprava stejných materiálů na staveniště. Faktory, které mají přirozeně také dopad na naše projekty údržby, jak je jasně vidět na příkladu našich předpokládaných nákladů na údržbu a souvisejících emisí skleníkových plynů při stavbě mostů.
Obrázek 2: Náklady společnosti ASFINAG na údržbu při stavbě mostů
Pokud bychom pokračovali v provozu jako doposud, emise skleníkových plynů způsobené našimi nezbytnými opravami by dosáhly svého absolutního vrcholu v roce 2045 – a byly by tak zcela v rozporu s cestou čistých nulových emisí stanovenou Evropskou unií, které má být dosaženo do roku 2050 ( v Rakousku dokonce 2040) by mělo vést k úplné klimatické neutralitě. Dilema, které nás staví před velké výzvy. Abychom mohli docílit vývoj mezi zadanou cestou a předpokládanými emisemi skleníkových plynů, budeme se muset naučit v příštích letech zásadně přehodnotit výstavbu.
Naší velkou výhodou je, že jako provozovatel spolkové silniční sítě jsme jedním z největších veřejných klientů v Rakousku a máme tak nezanedbatelný vliv na trh. Tento vliv chceme využít jako významný impuls pro snižování emisí skleníkových plynů ve stavebnictví. Aby před námi nezůstala skryta ani ta nejmenší páka, sestavili jsme v Baumanagement GmbH (BMG) speciálně pro tento účel „interdisciplinární tým pro udržitelnost“. Skládá se z odborníků z oblastí správy majetku, stavebnictví a nákupu, jakož i environmentálního a procesního managementu, otázky týkající se udržitelnosti ve stavebním řízení jsou posuzovány z různých úhlů pohledu, zkoumány protichůdné cíle a diskutována možná řešení. Kromě toho využíváme spolutvůrce a spolupracujeme s našimi kolegy z provozních jednotek na dalším rozvoji strategie udržitelnosti společnosti ASFINAG. Odvozeno zStrategie skupiny je založena na základních kamenech „strategie mobility“, „energetická strategie“, „udržitelný management“ a „biodiverzita“. Náš plán (v současné době se připravuje) specifikuje základní kroky k cíli celopodnikové neutrality CO 2 v roce 2030.
Kde chceme začít?
Základním stavebním kamenem pro dekarbonizaci našich stavenišť je použití materiálů s nízkými emisemi CO 2 (např. ekobeton, recyklovaná ocel se 100% obsahem šrotu, dřevo) a zvýšení životnostinaše infrastruktury. V zásadě platí, že čím delší (zbývající) životnost infrastruktury, tím je udržitelnější. Naší nejvyšší prioritou je udržet naši stávající i budoucí infrastrukturu co nejdéle optimalizací kvality plánování a realizace a zvýšením trvanlivosti stavebních metod. Významné páky pro snížení emisí skleníkových plynů lze nalézt také v používání stavebních metod, které účinně využívají zdroje (např. používání ultravýkonných stavebních materiálů, jako je UHPC) a upřednostňování stavebních procesů s minimalizací CO 2 (např. trasy).
Případné úspory jsou však vždy v rozporu s našimi vysokými požadavky, jako je bezpečnost provozu. To vytváří protichůdné cíle, které musíme pečlivě prozkoumat. Na tomto pozadí se mimo jiné zabýváme tím, jak a kde CO 2 sbíráme- může v naší síti používat nízkoemisní stavební materiály - jako je dřevo. Na objekty podél našich tras jsou kladeny obrovské nároky z hlediska životnosti – především na zajištění bezpečnosti silničního provozu účastníků silničního provozu a bezpečnosti pracovníků našich tras. Pokud jsou však na trase použity dřevěné komponenty, je třeba počítat s výrazně vyššími náklady na údržbu. To způsobuje dopravní omezení a možné dopravní zácpy, které jsou spojeny s negativními klimatickými dopady, ale také zvyšují riziko nehod. Případné využití dřeva jako stavebního materiálu je proto nutné u nutných novostaveb pečlivě zvážit s ohledem na indukované emise skleníkových plynů ve všech fázích života a porovnat s negativními vlivy na bezpečnost provozu. Zatímco například stavbu dřevěného mostu je potřeba detailně zhodnotit, stavební materiál je ideální pro krátkodobou realizaci opatření mimo vlastní síť tras, jako je vztyčení dřevěných sloupů osvětlení na odpočívadlech.
Velké příležitosti vidíme také v cirkulární ekonomice (optimalizované využití zdrojů a snížení využívání primárních surovin), hodnocení CO 2 na staveništích (např. monitorování emisí skleníkových plynů ze stavebních projektů) a uzavírání smluv (např. ve stavebních projektech).
Žádný pokrok bez výzkumu, žádná udržitelnost bez inovací
Na našem staveništi budoucnosti budou dopravní cesty omezeny na minimum tím, že budeme materiály zajišťovat výhradně lokálně. Stavební stroje jsou ovládány elektricky, což snižuje hluk na staveništi a zabraňuje emisím skleníkových plynů poškozujících klima. Elektřina na celém staveništi se vyrábí způsobem šetrným ke klimatu z obnovitelných energií. Aby se tato myšlenka proměnila ve skutečnost, jsou zapotřebí inovace a pro inovace je zapotřebí výzkum. Z tohoto důvodu vedeme četné výzkumné projekty na všechna tato témata.
Jde nyní udržitelnost, ochrana klimatu a výstavba dálnic dohromady? Samozřejmě, že nejšetrnější stavební projekt je ten, který se nikdy nerealizuje. Udržitelný management však také znamená využívat infrastrukturu, která je nám již k dispozici, co nejdéle a udržovat ji. To vyžaduje strukturální údržbu. A každý den pracujeme na tom, abychom to zavedli co nejšetrněji ke klimatu a abychom neustále snižovali bilanci CO 2 .
Naše odpověď proto: ne, ochrana klimatu, udržitelnost a dálnice nejsou v rozporu.
https://blog.asfinag.at/ganz-schon-grun ... tobahnbau/
__________________________
DEKARBONIZACE DÁLNIC - jaká jsou řešení , VINCI AUTOROUTES ... viewtopic.php?p=250352#p250352
