Most Gradiška, 3. zkapacitněný přechod dálničního typu Chorvatsko - Bosna a Hercegovina. Ty dva jsou součástí koridoru Vc (chorvatská A5, bosenská A1 napříč stát a na ní pak zase navazuje chorvatská A10).
Díky mostu Gradiška s pokračováním z obou stran získá přímé napojení na evropskou dálniční síť hlavní město republiky Srbské v Bosně a Hercegovině a sice Banja Luka. Hlavní město federace Bosny a Hercegoviny Sarajevo leží na A1, která se intenzivně staví, ale její dokončení se nedá očekávat ani v roce 2030, ačkoliv nebude od tohoto data již mnoho km chybět.
Další informace lze ve vláknu dohledat jak tady v tomto vlákně, tak v tématu Státních silnic.
pohled dál na území Chorvatska, tady se začne s výstavbou rychlostní silnice pokračující na dálnici A3; viewtopic.php?p=233381#p233381
Konsorcium čínských společností půjčí Republice srbské, autonomní srbské provincii Bosny a Hercegoviny, 190 milionů dolarů na stavbu dálnice směrem k Srbsku Jedná se o 17 km dlouhý tah, který povede mezi Brčkem a Bijeljinou poblíž srbských hranic.
Bude navržen a postaven společnostmi China Overseas Engineering a China Tiesiju Civil Engineering s podporou China Construction Bank.
Smlouva byla podepsaná v únoru.
Cesta zlepší komunikaci se Srbskem, hlavním spojencem a obchodním partnerem Republiky srbské.
Republika se obrátila na čínské investory poté, co Evropská banka pro obnovu a rozvoj odmítla projekt podpořit.
Půjčka na 15 let bude mít tříletou dobu odkladu a pětiletou záruku, řekl Viškovič.
V srpnu 2022 vláda podepsala smlouvu s China State Construction Engineering v hodnotě 350 milionů dolarů na vybudování 33 km dlouhého úseku téže dálnice v severní Bosně.
trasa Sarajevo - Gorazde - Visegrad; podsekce Praca - Gorazde
Z jižní strany bylo k únoru ´23 vyraženo 1800 m a ze severní strany 800 m (~45 %). Na realizaci projektu bylo dosud vynaloženo 40 milionů €.
Práce se opět trochu zintenzivnily poté, co vláda FBiH nedávno podepsala dodatečnou smlouvu ve výši 20 milionů EUR se společností Euro - Asfalt, která potrvá do září 2023. Do té doby by mělo být vyraženo přibližně 50% tunelu.
Smlouva v hodnotě 20 milionů € podepsaná nedávno se společností Euro - Asfalt" d.o.o. Sarajevo definuje pokračování ražby a montáže primární spodní stavby hlavních a servisních tunelových tubusů v délce asi 400 metrů, jakož i instalaci hydroizolace, boční tunelové drény, sekundární (konečné) ostění tunelu v hlavní tunelové roure v délce cca 1150 m, dále vybudování odvodňovacího kanálu o délce 250 m, který povede podzemní vodu z tunelu. ražba a montáž primární spodní stavby na jižní straně ze směru Goražde, na severní straně ze směru na Praču se provádí jemné ostění tunelu, tedy poslední etapa.
Vláda také plánuje vyčlenit dalších 25 milionů EUR na tunel v roce 2023 a podle některých zdrojů by mělo být výběrové řízení vyhlášeno v březnu/dubnu 2023. S těmito penězi se plánuje vyražení dalších 1000 m.
Na dokončení tunelu je potřeba přibližně 50 milionů EUR ročně na příští tři roky (včetně roku 2023). V závislosti na financích by měl být celý úsek Praca-Gorazde hotový za 3-5 let.
Republika srbská by mohla zůstat bez veřejných podniků. Veřejný dluh entity Republika srbská se hromadí a soukromý kapitál již hluboce pronikl do energetického sektoru. Většina peněz šla do infrastrukturních projektů. Co šlo privatizovat tak to již je prakticky prodáno; telekom, banky, doly, potravinářské podniky. Vláda zřejmě bude muset zvednout daně, protože žádné jiné řešení se nenabízí. Navzdory tomu jak lze i zde číst, tak Banja Luka pokračuje v dalších dálničních projektech na všechny strany. (a nejen ty; pro příklad https://detektor.ba/2023/03/30/kineski- ... d/?lang=en ) https://balkans.aljazeera.net/teme/2022 ... -preduzeca
Je velmi snadné předlužit se, pak rozpoutat vnitřní rozbroje a tím vyřešit situaci.
Samotná federace Bosny a Hercegoviny má velmi přijatelný dluh, ačkoliv se zvyšuje, tak je kolem 22% HDP.
Posun na evropském koridoru Vc - zde dálnice A1 (co a jak)
Kolik řidičů v Bosně a Hercegovině používá dálnici: To je provoz na dálnici A1 za posledních 13 let
S přihlédnutím k významu dálnic ve světě, ale i na území Bosny a Hercegoviny, lze dálnici A1 považovat za jeden z klíčových poválečných silničních projektů. I když se nestaví tak rychle jak bylo původně prezentováno.
Analýza toho, co se staví v roce 2023, co se soutěží v různém stupni a co je v provozu bude poskytnuta později.
Republika srbská má idejní představu, že se postaví dálnice z Banja Luka na Chorvatsko (prakticky existuje mostem Gradiška a pokračováním 4- pruhu na A3 na území Chorvatska), dále na A1 v Bosně (stojí) a že se postaví napříč Republiku srbskou dálnice až mpo Srbsko. Těmito rozhodnutímí se odčerpávají prostředky z federálního principu rozvoje, ale hlavně tím trpí rozvoj mimo dálnic, co právě svaluje jako vinu Banka Luka na Sarajevo, že se nestará více o Banja Luku. Ta to samozřejmě odmítá. Politické třenice jsou z posledních let čím dál silnější.
Zároveň samotná Federace Bosny a Hercegoviny chce mít ve stejné době hotový celý koridor A1 i s odbočkama z něj.
To, co se děje v politice je pak odrazem i v realitě. Koridor se financuje ze západu, ale i z východu. Studie vypracovala EU a "její" banky. Stavební aktivity ale již v poslední době přebírají firmy z východu. Jde o to, že evropské firmy se sem skoro nehlásí. Důvodů je vícero.
Obojí (v Republice srbské i ve federaci) se má postavit do roku 2030. Ti první to již nemají moc z čeho financovat, všechno je na koncesi s mýtem, které nevynáší požadované částky. Občas se o tom zmiňuji i se stavebním pokrokem, protože proč ne?
Bosna jako federace se snaží postavit koridor, na kterém je asi 130 km dálnice v provozu, lepší 1/3, ovšem nejmenší 1/3 z hlediska toho, jaké úseky jdou do výstavby. Složité tunelové a mostní sekce, které se částečně postaví i v 1/2 profilu resp. se zvažují delší tunelové úseky v minimálním režimě i vzhledem na intenzity. Obavy jsou o bezpečnost a jak se to vyplatí do budoucna u dostavby. Minimálně ty nejdelší tunely stojí před tím kvůli financím.
Bosna a Hercegovina ale začala dobře. Vybudovala jako první nové hraniční přechody na jihu i severu, staví se obchvaty největších měst a kde se dá tak prodlužuje tyto části o další úseky. Všechno je závislé na grantech, úvěrech. A to stojí na daních na splátky. Jednu dobu se skoro nic nové netendrovalo, protože vláda odmítla změnit daňový model a tak se svět zarazil a hleděl - od západu na východu. Kdo dá peníze, když ví, že to nebude z čeho splácet? Najednou nedal ani jeden rozvojový fond ze Zálivu navzdory "muslimy v zemi". Proto se dá říct, že dokončení koridoru v roce 2030 není reální na území Bosny: na území Maďarska se tak stane v roce 2024, na území Chorvatska v období 2024/2025 (tam je již hotovo vyjma 5 km, které se jdou letos stavět), celý koridor měří 700 km a v roce 2025 zůstane cca. 180 km na území Bosny a Hercegoviny (původní silnice jsou delší), které se ale budou již v mnoha částech budovat. O tom svědčí ty příspěvky z posledního jednoho roku.
Je to především nákladní koridor pro těžký tranzit, který právě ušetří čas a paliva při překonávání složitých přírodních podmínek v Bosně. Trasa přístav Ploče v Chorvatsku a končí dál do Maďarska. Ale pro východní Evropu je to zkrácení cestování do Jižní Dalmácie namísto vytížené západnější alternativy (všechny trasy přes D, A, SLO ... včetně A1 v Chorvatsku, jsou již přetížené a není důvod, aby to ještě zesilnilo z rozvíjejícího se východu Evropy. To stejné platí pro náklad: z Rijeky dál na Záhřeb provoz houstne a poptávku bude vykrývat i modernizovaná železnice. Volná kapacita není, takže nová trasa z Ploče je alternativou. V napojení na říční provoz (Osijek - jde do realizace) a další řeky to bude ideální doplněk hlavních sítí. Z toho Bosna a Hercegovina může jen těžit. Odvážnější povahy již nyní zkoušení za poslední asi 3 roky cestování přes Maďarsko, Chorvatsko, Bosnu, protože se tak rychleji a levněji dostanete na jih Chorvatska, resp. až do Černé Hory a jinam. Bosna a Hercegovina se snaží zapracovat i na atraktivitě území a posiluje bezpečnost a rozvíjí se služby, ale je to srovnatelné s Chorvatskem v 1995.
Nyní jsou nejsložitější úseky v realizaci v centrální a jižní části koridoru. Rozhodně most Počitelj (délka 980m a výška 97m) ... Na úseku Nemila - Poprikuše probíhají nejsložitější práce související s výstavbou 3,65 kilometru dlouhého tunelu Golubinje; https://irdeng.com/portfolio-items/supe ... torway-vc/
Počitelj:
Golubinja:
jako bonus přidám sever, kde běží mj. i výstavba pro část Doboj (Putnikovo Brdo) - Medakovo:
Co se týče té severní části, tak se tedy staví od Doboje na Medakovo a stejně tak se vysoutěžila část Medakovo - Ozimica. (20+ km) O tom jsem nedávno psal.
Ředitel dálničního podniku pak říká, že celá severní část se má až po Sarajevo dokončit do roku 2025. Takže i kdyby se to posunulo, tak to v této dekádě v provozu evidentně může být.
Ta jižní část se formuje i s tím dlouhým 10 km tunelem, kde se hledají poradci.
To je obrovský úspěch, že se to staví. Polovina koridoru se prakticky nachází v Bosně, ale na rozdíl od Chorvatska s Maďarskem jsou zde nejsložitější přírodní podmínky a nejhorší ekonomické faktory, které brání rychlejší výstavbě. Pokud bude omeškání koridoru na území Bosny o 5 let proti sousedům, pak to bude zcela normální. A dá se říct, že to bude očekávané, pokud ten rozdíl bude činit jednu dekádu. I když jsme v zemích Balkánu zvyknutí na to, že dálniční výstavba tady problémy nedělá. Svým způsobem to dokazuje i Bosna a Hercegovina navzdory uvedenému negativnímu výchozímu stavu.
Těžko říct, jestli se to z mýta uživí. To nejtěžší je stále ještě ve fázích technických konzultací nebo ve výstavbě, nikoliv v provozu. Na druhou stranu provoz se zvedá, výnosy budou stoupat. Výstavba je z větší části hrazená z grantů, výhodných úvěrů (z muslimských fondů) a investičních infra. úvěrů s odkladem splácení. Na tyto účely splátek pak jdou výnosy z prodeje PHM.
Ještě doplním další info: Do sítě koridorů EU je zařazena rychlostní silnice Mostar - Široki Brijeg - Grude - Imotski (Imotski je v HR) Dokument, kde se to schválilo byl podepsaný v Budvě, kde se konal summit o konektivitě a to za účasti federálního ministra dopravy se zástupci EK.
trasa je pouze orientační:
Celková délka bude dle koncepčního řešení skoro 61 km. Za projektem stojí federální dálniční podnik.
Výstavba se v budoucnosti rozdělí na 2 úseky ve 3 fázích:
Mostar, sever - Polog
Polog - hranice s Chorvatskem
- ten se dále člení na Polog - Polugrina
- a Polugrina - hranice s Chorvatskem
