Chorvatsko všeobecně

[Diaľničiar]

ze železnic ... na železniční infrastrukturu se do 2030 vyčerpá více peněz, než na dálnice do 2030

Konalo se jednání o stavbě železniční trati Dugo Selo - Novska. Prodloužení, renovace a výstavba druhé koleje a výstavba nové dvoukolejné železnice Dugo Selo – Novska“ ... podél dálnice A3 od Záhřebu směr Srbsko

V úvodní části jednání státní tajemník upozornil, že projekt prodloužení, obnovy a výstavby druhé koleje a výstavby nové dvoukolejné železnice Dugo Selo - Novska v rámci mezinárodní koridorové trasy je se dobře rozvíjí a má stejnou důležitost a prioritu jako železniční projekty, které se realizují na trase druhého mezinárodního koridoru z přístavu Rijeka směrem k maďarské hranici.

Nositelem projektu modernizace a výstavby nové dvoukolejné železnice Dugo Selo - Novska je společnost HŽ Infrastruktura doo a projekt zahrnuje rekonstrukci a obnovu celého jednokolejného železničního úseku a výstavbu 2. trať v úsecích Dugo Selo - Ivanić Grad - Popovača - Kutina - Lipovljani - Novska o celkové délce 83,0 km, z toho se staví nová dvoukolejná trať v úseku Kutina - Lipovljani v délce 10,0 km novou trasu.

V rámci projektu bude provedena rekonstrukce prostoru stanice/zastávky/odjezdu, bude zrušena většina železničních přejezdů provedením nivelace a bude instalován zcela nový systém elektrifikace a řízení dopravy, který bude umožnit provoz osobních vlaků rychlostí do 160 km/h a nákladních vozidel do 120 km/h.

Odhadovaná hodnota investice se pohybuje kolem 670 milionů EUR a část prací na úseku D z Kutiny do Novska ve výši 141 milionů EUR bude financována z NPOO, druhá část na úsecích z Ivanić Gradu do Kutiny , ve výši 245 mil. EUR bylo zažádáno o financování z fondu CEF a zbývající část prací je plánována na financování prostřednictvím OPKK a národních fondů.

Projekt je ve fázi získávání zbývajících stavebních povolení (získáno 25 ze 43 potřebných povolení) a přípravy zadávací dokumentace pro realizaci zadávacího řízení, jehož zahájení je plánováno na třetí čtvrtletí roku 2023. Po ukončení veřejné zakázky, která je plánována na druhou část roku 2024, je plánováno zahájení prací.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/odrzan-sa ... vska/23969

[Diaľničiar]

Vláda rozhodla: Dálniční síť se musí dokončit. Pokračuje se na dálnici A1 a stejně tak s dálnicí A7. Jedná se o dalším refinancování úvěrů, které již umožní postavit další kilometry na A1 a A7 ve větším rozsahu, než se staví v rámci 11 km na A11 z vlastních zdrojů HAC. Nepočítá se s EU fondama. Dálniční správce umí zajistit min. 1,3 z potřebných 2 mld. €. Další finance pak bude muset mobilizovat vláda. Proti dosavadnímu vývoji je to značný posun. Ten se začal již s právě silnější pozicí HAC ve financích a nepochybně díky přijetí eura vzhledem k prováděným ekonomickým reformám Chorvatska. EU fondy se ovšem začínají masivně projevovat v železnicích a veřejné dopravě jako celku, co chce ministr dopravy udržet. (plán evropských peněz do železnic počítá s investicemi ve výši asi 5 mld. €, což pokrývá 60% potřebných investic)



HAC našel model, který by zajistil o něco více než 1,3 miliardy eur na projekty a zbytek finančních prostředků bude muset být mobilizován vládou. Zajišťování peněz je nejdůležitějším úkolem pro cíle v realizaci dokončení dálniční sítě do 2030.

Chorvatské dálnice (HAC) by měly do 30. září letošního roku podepsat s deseti chorvatskými bankami smlouvu o refinancování úvěrového dluhu ve výši 1,572 miliardy eur a smlouvu se sedmi chorvatskými bankami o novém úvěru ve výši 600 milionů eur.

Toto refinancování a nový dluh poskytne 1,350 miliardy eur ve finančních prostředcích na pokračování dokončení dálnice A1 z Metkoviće do Dubrovníku a A7 z Križišće do Žuta Lokva. Na jejich celkové dokončení schází více než 2 mld. €. To podstatní ale je, že na obou nastane posun v nových kilometrech.

Navíc, jak tvrdí od HAC, bude takto dlouhodobě zajištěno asi 35 milionů eur ročně na pravidelnou investiční údržbu dálnic a provozní podnikání společnosti. Podle dostupných informací se dohoda s bankami ohledně refinancování a nového úvěru blíží ke konci, píše Jutarnji list.

https://www.tportal.hr/vijesti/clanak/v ... o-20230529
https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... e-15341145

DALŠÍ ČTENÍ JE PAK ZDE: viewtopic.php?p=274607#p274607 , z pohledu financování a představ jak tento model bude fungovat.

Chybějící plný profil na A2 se řeší (viz zde viewtopic.php?p=267854#p267854 ); A5 hraniční úsek rovněž, A8/A9 stejně tak dostavba na plný profil. To, co scházelo nejvíc jsou miliardové projekty na A1/A7 a to se tedy finančně vyřešilo.

úsek k A1: viewtopic.php?p=274608#p274608
úsek k A7: viewtopic.php?p=274609#p274609

[Diaľničiar]

další mezistátní spolupráce:

S Maďarskem:

Vláda Chorvatské republiky: Přijatý závěr o podpoře výstavby dvou silnic v oblasti župy Osijek - Baranja a Koprivnica - Križević v celkové hodnotě 8 milionů eur v rámci přeshraniční spolupráce mezi Chorvatskem a Maďarskem

Vláda na zasedání přijala Závěr podporující realizaci projektu výstavby silnice na trase Popovac - Kneževo - Sárok (Maďarsko) v obci Popovac, župa Osijek - Baranja a projektu výstavby silnice na trase Gotalovo - Zákány ( Maďarská cesta, v obci Gola, v oblasti Koprivnica - Križevačka.

Chorvatská republika a Maďarsko totiž dne 5. března 2020 podepsaly Deklaraci o záměru za účelem posílení hospodářské spolupráce a souvisejícího dopravního spojení mezi příhraničními oblastmi obou zemí, čímž se dohodly na spolupráci při přípravě zmíněného -hraniční projekty včetně nových komunikací nižší kategorie mezi obcemi Sárok a Kneževo, dále Zákány a Gotalovo.

Hodnota projektu výstavby silnice Popovac - Kneževo - Sárok (Maďarsko) se odhaduje na 5 milionů eur (bez DPH), zatímco hodnota projektu výstavby silnice Gotalovo - Zákány se odhaduje na 3 miliony eur (bez DPH).

Výše uvedené investice se plánují financovat prostřednictvím programu Interreg VI-A Maďarsko - Chorvatsko 2021 - 2027 v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, který je v držení Ministerstva pro místní rozvoj a fondů Evropské unie. Celková výše finančních prostředků potřebných k realizaci těchto projektů se odhaduje na 8 mil. EUR (bez DPH).

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/24000

S Bosnou a Hercegovinou:

Vláda Chorvatské republiky: Přijaté rozhodnutí o zahájení postupu pro uzavření Dohody mezi vládou Chorvatské republiky a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny o rekonstrukci mostu Dvor - Novi Grad

Vláda na dnešním zasedání přijala Rozhodnutí o zahájení postupu k uzavření Dohody mezi vládou Chorvatské republiky a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny o údržbě a rekonstrukci silničních mostů na státní hranici.

Na základě přijatého Rozhodnutí je zahájeno řízení k uzavření Smlouvy, která zajistí rekonstrukci mostu Dvor (RH) - Novi Grad (BiH) přes řeku Una, pro plynulost silničního provozu na trase státní silnice DC6 z chorvatské strany na silnici M4, ze strany BiH.

Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že most, který je pod dvojí mezistátní správou, nesplňuje technické a infrastrukturní podmínky nezbytné pro bezpečný provoz, a to kvůli škodám způsobeným zemětřesením v roce 2020, Hrvatske ceste d.o.o. připravují přezkoumání odhadu nákladů na rekonstrukci mostu a prostředky na financování závazků Chorvatské republiky budou poskytnuty v rámci finančního plánu chorvatských silnic.

Dohoda nevyžaduje přijetí nových nebo změnu stávajících zákonů a nepodléhá schválení chorvatským parlamentem.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/vlada-rh- ... grad/24001

[Diaľničiar]

Chorvatsko je čtvrté v EU, pokud jde o kilometry dálnic, ale páté nejhorší, pokud jde o železnice. Dle metodiky EU.

https://www.vecernji.hr/vijesti/hrvatsk ... sta-932199

EU doporučuje, aby se v Chorvatské republice věnovala větší pozornost bezpečnosti silničního provozu. (tohle doporučuje Chorvatsku více organizací řadu let)

• Brusel poprvé sestavil žebříček zemí podle různých kritérií rozvoje a bezpečnosti dopravní infrastruktury. Největší hustotu dálnic mají Slovinsko, Španělsko, Kypr, Chorvatsko a Lucembursko, ale bezpečnost na chorvatských silnicích je problém, kterému by podle doporučení Bruselu mělo Chorvatsko věnovat větší pozornost. Z jednoho milionu obyvatel Chorvatska zemře v průměru do 30 dnů po dopravní nehodě 86 lidí a tento údaj činí Chorvatsko čtvrtou nejhorší zemí v EU. První s nejvyšším počtem úmrtí v dopravě je Rumunsko (92)., následuje Polsko (87) a Lucembursko (87).

[Diaľničiar]

Staví se nový hraniční přechod: Na přechodu Okučani vybudování pohraniční služby, celnice... je to v souvislosti s novým rychlostním spojením, které se fázuje a postupně staví (od dálnice A3 přes Okučani dál na Banja Luka; trasa v BaH je již hotová, stejně tak prakticky nový most, dál se bude pokračovat směrem k A3, vše je k dohledání v tématu; rychlostní silnice Okučani - Gradiška

• Zdá se, že nový most přes Sávu se k sousedům dostane až v polovině roku 2024, protože se už počtvrté prodlužuje termín pro podání nabídek firem, které chtějí postavit hraniční přechod. Původní výběrové řízení bylo vyhlášeno v polovině minulého měsíce, ale ministerstvo financí, konkrétně jeho úsek výstavby a údržby hraničních přechodů, posledních 30 dnů vysvětlovalo a měnilo zadávací dokumentaci.

Zakázka má stát 4,8 mil. € bez DPH a doba realizace má činit 1 rok.



Průměrná mzda v Chorvatsku vzrostla: Za duben činila čistá mzda 1 122 eur. Na roční úrovni je průměrná hrubá mzda nominálně vyšší o 13,8 procenta. Reálně je to 2,8% více. Tolik HR stat. úřad.

Nejvyšší průměrná měsíční čistá mzda byla vyplacena v činnosti těžba ropy a zemního plynu, 3 625 eur, naopak nejnižší byla v činnosti výroba kůže a příbuzných výrobků, 742 eur.

Průměrná čistá hodinová mzda za duben byla 6,86 eura.

Životní Úroveň občanů v Chorvatsku se v roce 2022 mírně zlepšila a byla přesně o čtvrtinu nižší než průměr Evropské unie, ukázaly v úterý první odhady Evropského statistického úřadu.

Eurostat měří standard reálnou individuální spotřebou na obyvatele, která ukazuje, kolik zboží a služeb jednotlivci spotřebovali, zda si je zaplatili sami, nebo náklady nesly státy či nevládní organizace, podotýká Evropský statistický úřad.

Reálnou individuální spotřebu (SIP) na hlavu vyjadřuje standard kupní síly, umělá měna, která eliminuje cenové rozdíly mezi zeměmi.

A v roce 2022 se Lucembursko mohlo pochlubit nejvyšším standardem, vyjádřeným reálnou individuální spotřebou na obyvatele, o 36 procent vyšší než je evropský průměr. Krize si však vybrala svou daň, protože v roce 2021 byly o 46 procent nad průměrem.

Následují Německo a Rakousko se spotřebou zhruba o pětinu vyšší, než je průměr EU.

Nejblíže průměru jsou Itálie, Kypr a Litva.

Slovinsko, Španělsko, Portugalsko, Rumunsko a Malta zaostávaly za průměrem o 10 až 15 procent.

Chorvatsko je v roce 2022 ve skupině zemí s nejnižším standardem vyjádřeným reálnou osobní spotřebou na obyvatele, která je o 25 procent nižší než v EU. V roce 2020 byla o 28 procent nižší. Mírné zlepšení tady tedy nakonec je.

Chorvatsko již předběhlo Slovensko, ačkoliv velmi těsně, tak jde o to, že HR mírně stoupá a Slovensko se propadá. Slovensko v roce 2022 za průměrem EU zaostalo o 27 procent. Do skupiny patří také Řecko, Maďarsko a Estonsko, kde byla spotřeba zhruba 30 procent pod průměrem.

Nejnižší úroveň reálné osobní spotřeby na obyvatele loni zaznamenalo Bulharsko, které bylo o třetinu nižší než průměr EU.

Poznámka Eurostatu:

• Metodologická výhoda Lucemburska
  Lucembursko loni také potvrdilo svou pozici země s nejvyšším HDP na hlavu, více než dvaapůlkrát vyšším než je průměr.
  
  V Eurostatu připomínají velký podíl zahraničních pracovníků na pracovní síle knížectví.
  
  "Přestože tito pracovníci přispívají k tvorbě HDP, nejsou zahrnuti v rezidenční populaci používané k výpočtu HDP na hlavu."
  
  Lucembursko výrazně zaostává za průměrem EU v kategorii reálné individuální spotřeby, protože zahraniční pracovníci utrácejí své příjmy ve svých domovských zemích, vysvětlují statistici.

Dále:

Irsko naopak potvrdilo druhé místo s HDP na obyvatele více než dvojnásobným oproti průměru, vypočítali statistici.

V Dánsku a Nizozemsku byl vyšší zhruba o třetinu, v Rakousku o čtvrtinu a ve Švédsku a Belgii o pětinu.

Nejblíže průměru byly loni Francie, Malta a Itálie.

Slovinsko, Kypr, Česká republika, Litva a Estonsko byly zhruba 10 procent pod průměrem.

Polsko, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko a Lotyšsko zaostávají za průměrem o 20 až 30 procent a Chorvatsko je také ve skupině s HDP na obyvatele o 27 procent nižším, než je průměr EU. V roce 2021 bylo za Unií zpoždění přesně 30 procent.

Zdaleka nejnižší HDP na hlavu loni zaznamenalo Bulharsko, o 41 procent nižší než průměr Unie, ukazují odhady Eurostatu.

[Diaľničiar]

CHORVATSKÉ DÁLNICE, 2022

* Hrvatske Autoceste (A1, A3, A4, A5, A6, A7, A10, A11; i s provozem na mostě Krk) ... ve výhradně státním vlastnictví
* Bina Istra (A8, A9) ... více soukromý koncesionář s účastí státu
* AZM: Autocesta Zagreb - Macelj (A2) ... více soukromý koncesionář s účastí státu

(nespadají sem jiné druhy silnic, tedy ani 2x2 rychlostní silnice, protože brza cesta je jen kategorie státní silnice I. třídy, nikoliv pojem pro dálnici; to je takový rozdíl proti mnoha jiným státům)

V roce 2022 se dokončil 17,5 km úsek na dálnici A5 díky čemu se tam mohl otevřít i úsek s mostem Drava, což značí, že se dálniční síť zvětšila o 24,6 km.

100.JPG (32.7 KiB) Zobrazeno 1834 x

K 31.12.2022 bylo v Chorvatsku celkem 1341,1 km dálnic.

* z toho bylo 1305 km v plném profilu 2x2
* v konfiguraci 2x3 bylo 20,8 km
* v konfiguraci 1x2 bylo 15,3 km (zlepšení proti r. 2021, kdy to bylo 20,2 km)

Na této síti se nachází 117,5 km tunelů a mostů.

101.JPG (21.74 KiB) Zobrazeno 1834 x

V roce 2023 se do provozu neodevzdá nic. Zde je seznam toho, co bylo v roce 2022 ve výstavbě:

103.JPG (53.2 KiB) Zobrazeno 1834 x

Zde je seznam toho co se začne stavět v roce 2023:

102.JPG (41.2 KiB) Zobrazeno 1834 x

Přehled dálniční sítě na mapě:

104.JPG (122.93 KiB) Zobrazeno 1834 x

105.JPG (32.89 KiB) Zobrazeno 1834 x

Vývoj investicí:

106.JPG (36.38 KiB) Zobrazeno 1834 x

107.JPG (32.35 KiB) Zobrazeno 1834 x

Zdroje financování dálničních podniků:

108.JPG (31.93 KiB) Zobrazeno 1834 x

Provozní hodnoty:

109.JPG (45.53 KiB) Zobrazeno 1834 x

110.JPG (49.02 KiB) Zobrazeno 1834 x

Vývoj příjmů z mýta, Lehká a Těžká vozidla:

112.JPG (61.91 KiB) Zobrazeno 1834 x

111.JPG (33.95 KiB) Zobrazeno 1834 x

Bezpečnost provozu resp. vývoj na všech silnicích / a jen na dálnicích:

113.JPG (44.5 KiB) Zobrazeno 1834 x

114.JPG (21.34 KiB) Zobrazeno 1834 x

Na čem pracuje HAC, středně - dlouhodobý plán:

* revitalizace odpočívek
* výstavba 3. jízdního pruhu v každém směru jízdy na obchvatě města Záhřeb
* výstavba 3. jízdního pruhu v každém směru jízdy na úseku Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo
* výstavba A7 Križišće - Žuta Lokva
- výstavba A1 Metković – Dubrovnik,
- dokončení všech uzlů (jejich dostavba se všemi výjezdy, protože mnoho z nich na tom tak není)

Stejně tak Bina Istra a AZM pracují na dostavbě dálnic na plný profil v celé délce.

[Diaľničiar]

jedno video z průjezdu po vícero dálnicích na trase Záhřeb - Rijeka - Rovinj pár týdnů zpátky se základním popisem:

[Diaľničiar]

Za posledních 10 let členství v EU uzavřelo ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury více než 330 projektů, které nás spojují.

Od 1. července 2013 do června 2023 financovalo Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury v oblasti od Istrie po Dalmácii s využitím prostředků z evropských programů 80 projektů v celkové hodnotě 1 371 284 863,37 eur. Dosud bylo úspěšně dokončeno 49 projektů a očekává se, že zbytek bude dokončen do konce roku 2023.

Projektů je mnoho, ale každý zná jen Pelješki most. Hrvatske Ceste vzkazují, že projektů financovaných z fondů EU je opravdu hodně.

Především to je ale i železniční doprava, námořní infrastruktura a železniční infrastruktura, která čerpá mnoho peněz z unijních peněz.

V rámci Operačního programu Konkurenceschopnost a soudržnost 2014 - 2020 bylo s pomocí Ministerstva pro moře , dopravu a infrastrukturu zatím v sedmi pobřežních okresech nasmlouváno celkem 47 projektů v hodnotě 1 124 911 784,83 eur. Dokončeno je 23 projektů, zbytek by měl být dokončen do konce letošního roku.

V poměru k celkové alokaci prostřednictvím OPKK se celých 60,57 procent nasmlouvaných projektů týká sedmi pobřežních krajů.

Jedním z nejvýznamnějších silničních projektů nasmlouvaných přes OPKK jsou Silniční spojení s Jižní Dalmácií - most Pelješki, Výstavba obchvatu Vodice - 2. etapa, Výstavba pevninského mostu - Ostrov Čiovo v Trogiru s napojovacími komunikacemi - 2. etapa projektu a Výstavba státní silnice z křižovatky Škurinje do přístavu Rijeka jsou jen některé ze zmíněných.

Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury také prostřednictvím OPKK zajistilo spolufinancování projektů na zlepšení přístavní infrastruktury, která je funkcí pobřežní liniové dopravy pro přístavy Tkon, Crikvenica, Cres, Unije, Sućuraj, Korčula, Vela Luka, Sali, Baška, Žigljen, Donje Čelo, Kaprije, Šibenik, Omiš, Polačište, Zadar, Ubli, Split, Rab a Senj. Spolufinancování zahrnovalo rozvoj přístupových cest do přístavů Supetar, Novalja, Soline a Stomorska,

Až v pěti našich pobřežních městech, od Puly po Dubrovník, se zlepšila služba městské hromadné dopravy nákupem 231 nových autobusů pro veřejnou městskou dopravu.

Kromě výše uvedeného byla integrována mobilita v oblasti města Šibenik zvýšením počtu cestujících ve veřejné dopravě a byla provedena rekonstrukce a rozšíření pobřeží Lapadu v Dubrovníku prostřednictvím 2. třetí a čtvrtá fáze výstavby.

Ministerstvo z evropských fondů umožnilo zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti Splitu a rozvoj letiště Dubrovník ve druhé fázi.

Prostřednictvím nástroje Connecting Europe Facility (CEF), jehož cílem je posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Evropské unie prostřednictvím vzájemně udržitelných dopravních spojení, kromě horizontálních priorit, jako jsou systémy řízení dopravy, Chorvatsko v uplynulém období zaměřilo své investice na převážně na vodních cestách a železnici.

Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury zajistilo prostřednictvím CEF kontraktaci 12 projektů, jejichž realizace bude dokončena do konce roku. Celková hodnota nasmlouvaných projektů (chorvatská část) je 142 724 254,75 eur,

CEF zahrnuje mimo jiné následující projekty; Rozvoj multimodální platformy v přístavu Rijeka s napojením na kontejnerový terminál Jadranska vrata POR2CORE - AGCT, zlepšení infrastruktury v přístavu Rijeka - kontejnerový terminál Zagrebačka obala POR2CORE - ZCT a modernizace infrastruktury přístavu Rijeka - Bazén Rijeka POR2CORE - BAZÉN RIJEKA.

V období 2007 až 2013 bylo v rámci Operačního programu Doprava 2007 - 2013 (OPP) nasmlouváno a úspěšně realizováno 21 projektů v sedmi pobřežních okresech. Celková hodnota zmíněných projektů je 103 648 823,79 eur. Podporu při přípravě a realizaci tohoto programu poskytlo Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury, což uživatelům projektů usnadnilo administraci a výběr finančních prostředků.

OPP měl velký význam pro oblast Dalmácie. Některé dlouhodobé dopravní problémy se podařilo vyřešit úspěšně realizovanými projekty v rámci OPP, např.: Výstavba mostu Pevnina - Ostrov Čiovo s navazujícími komunikacemi - 1. etapa, Výstavba obchvatu města Vodice, Rozvoj letiště Dubrovník , dokončení akce "Vjezd do Ploče" - Rekonstrukce rychlostní komunikace a výstavba spojovací komunikace pro přístav Ploče a město Ploče, Výstavba obchvatu Splitu, úsek 1: Plano - Kaštel Sućurac/Kaštel Gomilica, LOT. 2: Kaštel Stari - Kaštel Sućurac/Kaštel Gomilica.

Od roku 2007 do současnosti Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury vytváří strategické rámce, monitoruje implementaci a pomáhá uživatelům při realizaci projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Právě efektivním využíváním zmíněných zdrojů se rozvíjejí udržitelné způsoby mobility, propojují se dopravní systémy a obyvatelstvo Chorvatska, což v konečném důsledku zajišťuje kvalitnější, bezpečnější a zdravější život.

V průběhu nového finančního období bude ministerstvo nadále jednat v rámci své působnosti s cílem efektivního uzavírání a odebírání dotací na strategický rozvoj Chorvatské republiky.

[Diaľničiar]

Provoz na dálnicích ve správě HAC v období od 26.6. do 2.7.

*celkem dálnicemi projelo 819 496 vozidel a na mýtě se vybralo 5,6 mil. € bez DPH
- v roce 2022 projelo v tomto období 749 tis. vozidel a vybralo se 5,2 mil.

Provoz vozidel je tedy letos vyšší o 9%, zatímco výše vybraného mýtného je vyšší 8%.

Na dálničních úsecích ve správě HAC se od začátku letošního roku až dosud vybralo 31 370 883 vozidel a mýtné 187 545 375 eur.

Nárůst dopravy ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je 13 procent a výše vybraného mýta je o 10 procent vyšší.

Na nové dálniční úseky (výstavba) půjde letos 174 milionů eur a dalších 60,5 milionu eur na již postavené.

Výnosy z mýta loni činily 426,45 milionu eur (bez DPH), což je oproti předchozímu roku nárůst o 16,33 procenta.

Tady byl schválený rozpočet pro HAC: viewtopic.php?p=265874#p265874

• Výstavba dálnic 2023: 83 mil. €
  Mimořádná investiční údržba: 27 mil. €

Z uvedeného vyplývá, že se značně zvedají investiční výdaje HAC v letošním roce. A je evidentní, že uváděné záměry na modernizaci sítě (MÚK a rozšiřování) a plánovaná dostavba budou disponovat zdroji.

Z výročních zpráv správců mj. plyne, že: V loňském roce společnost HAC vydělala o něco více než 349,3 milionů eur, Bina Istra o něco více než 43 milionů eur a Autocesta Zagreb-Macelj o něco více než 34 milionů eur.

Předseda představenstva chorvatských dálnic: Nové investice jsou klíčové pro integraci všech částí Chorvatska do sítě moderních a bezpečných silnic

V dalším období (myšleno rokem 2023 a dál) zaměříme naše aktivity na dokončení již zahájených projektů i nastartování nových. Vybral bych významnější projekty: koridor Vc, obchvat Novi Vinodolski a dostavbu dálnice do Sisaku.

Chorvatsko je dnes s více než 1 300 km dálnic na samém vrcholu Evropy z hlediska výstavby a kvality silniční sítě. Právě díky moderní silniční infrastruktuře jsme dnes oblíbenou turistickou destinací, kam se dostanete především po silnici. Kvalita silnic v kontextu bezpečnosti a dostupnosti cestování je důležitým faktorem v rozvoji odvětví cestovního ruchu, tedy při výběru destinace.

Nezbytným determinantem našeho podnikání je sledování ekonomického vývoje a potřeb uživatelů, které nám dává vodítko pro nové investice. V dalším období zaměříme naše aktivity na dokončení již zahájených projektů i nastartování nových. Vyjmenoval bych významnější projekty: koridor Vc, obchvat Novi Vinodolski a dostavbu dálnice do Sisaku. V rámci modernizace dálniční sítě jsou navíc v následujícím období plánovány i zbývající úseky dálnic A7 a A1. Dokončení těchto dvou dálnic je součástí strategie EU pro výstavbu jadransko-jónského koridoru s cílem dosáhnout lepšího dopravního spojení. Kromě propojení všech turistických destinací získá Chorvatská republika také spojení všech přístavů na Jadranu.

Kromě stavebnictví je důležitým segmentem mobility také zavedení nového systému výběru mýtného. Dálnice v Chorvatsku se vyznačují vysokou sezónností během turistické sezóny a se vstupem do schengenského prostoru a zrušením fyzických hranic směrem k hlavním emitujícím trhům ze západní a střední Evropy je třeba zavést nový systém výběru mýtného založený na tzv. volný pohyb vozidel se navíc zvýšil, aby se snížil tlak letních davů a ​​přetížení na přístupových bodech na dálnicích. Při výběru modelu nového systému byla věnována velká pozornost uživatelům. Co to v konečném důsledku znamená pro uživatele – nový systém poskytne další komfort, protože neexistují žádné zastávky a žádné starosti s tím, jak, kde a kolik platit mýtné. Nový model výběru mýta bude mít jistě velký počet našich občanů, ale také uznávat turisty jako další pohodlí, vezmeme-li v úvahu, že 80 procent turistů k nám přijíždí po silnici. Implementace nového systému výběru mýta bude plně financována z prostředků Národního plánu obnovy a odolnosti 2021-2026, systém bude zaveden na všech dálničních úsecích v Chorvatské republice.

Kromě těchto velkých investičních akcí do infrastruktury mají velký význam i projekty v oblasti řízení dopravy a zvyšování bezpečnosti, jako je nový komunikační informační systém a projekty údržby infrastruktury. Mimořádnou pozornost věnujeme také investicím do modernizace služeb na odpočívadlech. Z velké části se zaměřujeme na revitalizace starších úseků dálnic s cílem poskytnout uživatelům co nejlepší služby. Kromě základní nabídky zlepšíme úroveň služeb o další zázemí: hlídaná parkoviště a zázemí pro kamiony, elektro dobíjecí stanice, zázemí pro obytná auta, řetězce rychlého občerstvení, služby automechanika a podobně.

Nové investice jsou klíčové pro integraci všech částí Chorvatské republiky do sítě moderních a bezpečných silnic a napojení místního obyvatelstva a ekonomiky na dálniční síť.

Souběžně s pokračováním investičního cyklu chorvatských dálnic bude pokračovat další racionalizace a optimalizace provozu s konečným cílem dlouhodobé stability společnosti.

Chorvatské dálnice čeká v příštích letech náročná proměna, především kvůli novému systému elektronického výběru mýtného. Cílem je postupně přeměnit chorvatské dálnice ze správce silniční infrastruktury na poskytovatele služeb, ve kterém jsou bezpečnost, kvalita a celkový zážitek klíčové při rozhodování o cestě po dálnici.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... a-15350993

[Diaľničiar]

K veřejné konzultaci byl předložen návrh zákona o změnách v silniční dopravě

https://esavjetovanja.gov.hr/ECon/MainS ... tyId=24580

Cestovní ruch se podílí v Chorvatsku 20% HDP. To je více méně známý fakt.

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu do roku 2030
01/2023
https://narodne-novine.nn.hr/clanci/slu ... _2_18.html

Návrh Národního plánu rozvoje udržitelného cestovního ruchu do roku 2027 a Akčního plánu realizace Národního plánu rozvoje udržitelného cestovního ruchu na léta 2023 až 2025 odeslán k veřejné konzultaci
https://mint.gov.hr/UserDocsImages/2023 ... _NPROT.zip

Za účelem realizace vize byly definovány čtyři klíčové strategické cíle pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v Chorvatsku:

* Celoroční a regionálně vyváženější cestovní ruch,
* Cestovní ruch se zachovalým prostředím, prostorem a klimatem,
* Konkurenceschopný a inovativní cestovní ruch,
* Udržitelný cestovní ruch.

Strategické cíle jsou propojeny, vzájemně se podporují a dosahují synergického efektu směřujícího k dosažení definovaných výkonnostních ukazatelů.

Národní plán podrobněji vymezí realizaci strategického cíle a prioritních oblastí veřejných politik pro sektor cestovního ruchu z Národní strategie rozvoje Chorvatské republiky do roku 2030 a Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu do roku 2030 a předepíše střednědobou vizi rozvoje cestovního ruchu a popíše priority veřejných politik ve střednědobém horizontu v působnosti Ministerstva cestovního ruchu a sportu, které jsou definovány ve Strategii, dále indikátory výsledků a cílové hodnoty indikátorů.

Finanční rámec pro implementaci této strategie je obsažen ve státním rozpočtu Chorvatské republiky, všechny zdroje financování, které jsou konsolidovány ve státním rozpočtu, z Národního plánu obnovy a odolnosti 2021-2026, Programu pro konkurenceschopnost a soudržnost 2021 -2027, Program Efektivní lidský potenciál 2021 - 2027, Integrovaný územní program 2021 - 2027 a další zdroje.

[Diaľničiar]

Minulý víkend o 7% více vozidel a vybrané mýtné ve výši 6,7 milionu eur

Jak je uvedeno v tiskové zprávě, během víkendu od 21. do 23. července byl na všech dálnicích v působnosti HAC zaznamenán provoz 948 548 vozidel a vybráno mýtné ve výši 6,71 milionu eur (bez DPH).

O stejném víkendu loňského roku byl zaznamenán provoz 883 022 vozidel a mýtné bylo vybráno ve výši 6,29 milionu eur (bez DPH).

Fond Obnovy: Chorvatsko první v EU podle výše platby v poměru k dostupným prostředkům. Dalších 700 milionů eur bude vyplaceno do konce roku. Všichni ví, že se podporují jen perspektivní oblasti. Jaké to jsou v Chorvatsku? Zahrnuty budou investice do oblastí, jako je recyklace komunálního odpadu, energetická renovace budov a nákup seismických zařízení.

Vláda zaslala Evropské komisi třetí žádost o vyplacení peněz z Národního plánu obnovy a odolnosti (NPOO) v hodnotě 700 milionů eur, s realizací se počítá do konce roku.

Chorvatsko tak získá až 50 procent ze svých dostupných 5,5 miliardy EUR ve formě grantů v rámci mechanismu obnovy a odolnosti EU. Podle premiérova poradce Zvonimira Saviće zaujme první místo mezi zeměmi EU podle výše platby v poměru k dostupným prostředkům.

Prostřednictvím předběžného financování (818 milionů eur) a prvních dvou splátek po 700 milionech eur bylo Chorvatsku vyplaceno přibližně 2,2 miliardy eur a bylo třetí zemí z hlediska úspěšného výběru těchto prostředků. Poradce premiéra těší zejména fakt, že Chorvatsko splnilo všech 45 plánovaných reforem a investic a od začátku realizace NPOO jich celkem 104, „což dokazuje a povzbuzuje, že státní správa dokáže naplnit vše, co je potřeba včas“.

Evropská komise vysvětluje, že třetí žádost Chorvatska zahrnuje „32 klíčových fází a 13 cílových hodnot“. Zahrnují investice do oblastí, jako je protipovodňová ochrana, recyklace komunálního odpadu, digitalizace administrativních, zdravotních a soudních služeb, energetická renovace budov, udržitelný, zelený a digitální cestovní ruch, nákup seismické techniky a výstavba lešení „Križnica“. Další reformy se týkají oblastí veřejných zakázek, vysokého školství, zdravotnictví, trhu práce, včetně potlačení nehlášené práce a zřízení jednotného online kontaktního místa pro rekonstrukci po zemětřesení a energetickou rekonstrukci.

Pokud jde o platby, EK také vysvětluje, že závisí „na úspěchu a na tom, zda Chorvatsko zavede investice a reformy z plánu obnovy a odolnosti“. Po vyhodnocení žádosti Chorvatska zašle Komise Hospodářskému a finančnímu výboru Rady předběžné hodnocení dosažení klíčových fází a cílových hodnot v Chorvatsku, které jsou předpokladem pro platbu.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... a-15358833

[Diaľničiar]

Aktualizoval jsem údaje o základním rozsahu silniční sítě.

V roce 2009 to bylo 29 134 km, ke konci roku 2022 to bylo 26 877 km.
viewtopic.php?p=7051#p7051

Je to díky přetrasování mnoha úseků silnic a vypuštění tzv. mnoha "starých" silnic (stará horská sela, opuštěné lokality - kde silnice sice jsou, ale již bez jakékoliv údržby. Naopak dálniční síť a síť hlavních státních silnic se zvedla.

Ostatní data jsem neupravil a nedoplnil. Bude mít smysl tak učinit při železniční infrastruktuře po roce 2030, pokud se naplní 6 mld. € ambice v investicích. V tomto roce se zřejmě o další stovku zvedne rozsah dálniční sítě a další v státních silnicích.

Co se dálniční sítě týče, tak opravdu stačilo v dekádě 2000-2010 "zabrat" a nyní splácet úvěry. Nebýt krize 08-09, tak by stát ani nepotřeboval refinanční programy za dluhy. Na druhou stranu to udělalo pořádek v přehnanosti politických slibů. Situace se za dekádu zlepšila natolik, že si Chorvatsko může dovolit postavit dalších 100+ km do konce této dekády a stejně tak k tomu přistupují zbývající koncesionáři Bina Istra a AZM. I proto může stát masivněji investovat do obchvatů, přeložek a modernizací rovnoměrně po celé zemi včetně ostrovů.

Tak jen pro připomenutí:

[Diaľničiar]

Síť dálnic a rychlostních silnic dnes a v roce 2050

Přehled všech známých i méně známých současných i budoucích projektů výstavby dálnic a rychlostních silnic v Chorvatsku, které se mají v daleké budoucnosti dokončit a změnit cestovní mapu a chorvatskou silniční síť.

[Diaľničiar]

Provoz o víkendu 18.8. - 20.8. 2023:

*dálnicemi ve správě HAC projelo více než 1 milion vozidel a vybralo se 7 mil. € bez DPH
- značí to +12% nebo 100 tisíc navíc proti r. 2021 na vozidlech
- růst mýta představuje proti r. 2021 navíc +8%

Stav výstavby rychlostní silnice (4- pruh) Okučani (A3) - hranice s BiH:

2. fáze: MÚK Novi Varoš - most Sáva (1. fáze byl most Sáva, 3. fáze bude celkové dokončení až po A3):



tady historicky více informací: viewtopic.php?p=150442#p150442

[Diaľničiar]

V uplynulém víkendu, v období mezi 25.8. a 27.8. projelo v gesci HAC 937 584 vozidel a na mýtném se zaplatila částka 6,37 mil. € bez DPH. Tedy o 8% více, než v roce 2022. Provoz byl silnější o 11%.

V roce 2021 to bylo 847 338 vozidel a 5,92 mil. €.

https://www.poslovni.hr/hrvatska/protek ... ne-4405546

[Diaľničiar]

DŮLEŽITÉ a již oficiální: to, o čem jsem se zmínil o něco výše 1.6. a sice

"prozatím" poslední refinancování HAC

1,3 miliardy eur zajištěno pro dálnice A7 Križišće – Žuta Lokva a A1 Doli – Dubrovník

Hrvatske Autoceste do konce měsíce podepíše nový úvěr ve výši 2,172 miliardy eur s 11 velkými chorvatskými bankami.

* refinancování části dluhu (sníží se úrok, prodlouží se splatnost o 10 let, čímž se uvolní zdroje ve výši 700 mil. €)
* zbytek (600 mil. €) přímo na dostavbu A1/A7

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... a-15374805

Chorvatská vláda včera schválila novou půjčku chorvatských dálnic ve výši 2,172 miliardy eur. Jedná se o refinancování stávajícího úvěrového dluhu ve výši 1,572 miliardy eur a o nový úvěrový dluh ve výši 600 milionů eur. Smlouva bude uzavřena do 30. září s 11 chorvatskými bankami a doba splatnosti je 2040. Jak nám bylo vysvětleno, doba splácení úvěrů, které jsou refinancovány, je nyní 2030 s úrokovou sazbou 1,95 procenta.

S novou smlouvou se doba splácení prodlouží o deset let, úroková sazba bude 1,475 procenta plus Euribor. HAC tvrdí, že tuto extrémně nízkou úrokovou sazbu lze přičíst členství v eurozóně a příznivému úvěrovému ratingu. Podle našich partnerů se jedná o poslední refinancování úvěrového dluhu a poslední úvěrový dluh HAC.

Splátkový plán

V tuto chvíli je dluh HAC 2,960 miliardy eur a podle nového splátkového plánu by všechny půjčky měly být splaceny v roce 2040. Předpokladem této dohody s bankami bylo včerejší rozhodnutí vlády o uzavření dodatku č. 2 ke Smlouvě o převodu prostředků uzavřené mezi Chorvatskou republikou a dálnicí Rijeka-Záhřeb a dodatku č. 2 smlouvy o převodu jmění se společností Hrvatske Autoceste. Tímto dodatkem ke smlouvě bylo rozhodnuto, že dluhopis ve výši 757 milionů EUR získaný státem za účelem vyřešení úvěru ARZ bude splatný v roce 2041 namísto v roce 2030, jak tomu bylo doposud.

- Restrukturalizace silničního sektoru, kterou jsme provedli, přeprogramování stávajícího dluhu a stabilizační operace je něco, co nám to dnes umožnilo. Tímto refinancováním a dodatečným dluhem byly zajištěny prostředky na zahájení realizace dvou důležitých úseků Križišće - Žuta Lokva a Doli - Dubrovník. To je velký úspěch této vlády, protože do konce roku začnou vyhlašovat stavební výběrová řízení, která umožní pokročit k dokončení kompletní dálniční sítě v Chorvatsku na Jadransko-jónském koridoru - ministr dopravy Řekl nám Oleg Butković.

Nový model

Na výstavbu těchto dálnic je určen nový úvěr ve výši 600 milionů eur. Tyto prostředky budou čerpány podle potřeby, v období 2023 až 2029. Kromě těchto 600 milionů eur poskytne HAC na tyto projekty dalších 700 milionů eur díky novému splátkovému modelu refinancovaného úvěru ve výši 1,572 miliardy eur. Do roku 2032 tak bude splaceno jen pět procent jistiny a uvolněné prostředky budou přesměrovány na výstavbu dálnic. Pro tyto projekty tak bude zajištěno dalších 700 milionů eur, tedy celkem 1,3 miliardy eur. Podle našich partnerů by to mělo stačit. Kromě výstavby nových dálnic bude na pravidelnou investiční údržbu dálnic a provozu společnosti dlouhodobě poskytnuto cca 35 milionů eur ročně.

Stavba některých úseků zmíněných dálnic začíná již letos. Do konce roku proto budou vyhlášena výběrová řízení na výstavbu na dálnici Križišće - Žuta Lokva na úseky Križišće - Jadranovo a Jadranovo - Senj a na zbývající úseky až po Žuta Lokva budou vypsána výběrová řízení v příštích dvou letech. V plánu je kompletní dokončení této dálnice v roce 2030. Na dálnici Dubrovník - Doli budou vyhlášena tři výběrová řízení, a to na úseky Rudina - Slano, Slano - PUO Mravinjac a PUO Mravinjac - Osojnik.

[Diaľničiar]

HAC příští měsíc plánuje vyhlásit tendry na zhotovitele prozatím dvou dálničních částí, na A1 a A7. Jejich hodnota se odhaduje na 860 mil. €. Smlouvy mají být podepsané v příštím roce.

Tendry se budou týkat částí A1/A7, kterých dostavba byla již vícekrát zmíněná. Díky úvěrové politice viz předchozí příspěvky, resp. ve zkratce: Chorvatská vláda minulý týden schválila největší individuální úvěr v historii HAC ve výši 2,172 miliardy eur, který zajistil 1,3 miliardy eur na výstavbu těchto dvou dálnic. Nebudu to nyní uvádět znovu do vláken k A1 i k A7, ale až se tak opravdu stane a pak i podrobněji, protože tam ty základní informace jsou.

* dálnice A1 Rudine - Osojnik s délkou 28 kilometrů a bude nejdražší dálnicí, která se v Chorvatsku postaví, protože kilometr této dálnice by podle současných odhadů stál kolem 27 mil. € (tady byla jasná příprava spějící k tomuto tendru a tedy i vyznačení úseku: viewtopic.php?p=276574#p276574 resp. širší mapka:

• Kromě samotné dálnice bude nutné vybudovat dvě propojovací komunikace o celkové délce asi 10 kilometrů. Jeden je dlouhý 6,3 kilometru ze Stonu do Doly a druhý z Osojniku do Dubrovníku. Bude to druhý pokus o vybudování této dálnice. V roce 2008 tehdejší premiér Ivo Sanader zahájil práce, byly podepsány smlouvy s dodavateli, ale vše bylo zinscenováno za účelem předvolební kampaně, protože vláda neposkytla prostředky a vše selhalo.
  
  Extrémně vysoká cena stavby je podmíněna náročností terénu, kterým trasa dálnice povede. Z celkových 28 kilometrů úseku je dokonce 21 kilometrů vedeno po mostech a v tunelech.
  
  Dálnice Rudine - Dubrovník bude napojena na dálnici A1 na křižovatce Metković přes most Pelješki. V současné době se připravuje projektová dokumentace na stavbu dálnice od křižovatky Metković po most Pelješki. Předpokládá se, že do tří let by mohlo být vypsáno výběrové řízení na zhotovitele tohoto úseku a v roce 2030 by měl být dokončen projekt dálničního napojení na krajním jihu.

* tou druhou bude dálnice A7 v části Križišće – Selce; https://www.youtube.com/watch?v=x23o-BzwSSA (1. minuta)

• Příští měsíc bude vypsáno výběrové řízení na zhotovitele dílčích úseků Križišće - Jadranovo v délce 5,2 kilometru a Jadranovo - Selce v délce 12,3 kilometru.

Je realitou, že Chorvatsko od roku 2020 intenzivně pracovalo na dokumentacích a přípravách dostavby A1 a nejdůležitějších úsecích A7. Spoléhalo na zapojení EU fondů - ty jsou ale omezené v čerpání a na dálnice je Chorvatsko nakonec na tyto tahy jednoduše nedá. HAC je velmi dobré finanční kondici díky zlepšenému renomé státu a je fakt, že dobře připravených je mnoho projektů. Dominovat ale budou železnice, kde jsou již masivní investice i tendry.

Je pochopitelné, že tohle jsou prioritní části v rámci A1/A7, protože bude nejvíce přínosné.

[Diaľničiar]

Státní dálniční správce Hrvatske Autoceste (HAC) přidělil 30 odpočívadel na dálniční síti společnosti, která postaví set nabíječek ve dvou fázích a dá se předpokládat, že tento druh infrastruktruy bude přibývat a postupně bude důležitým prvkem pro vybírání trasy. Pak, až budou tyto možnosti kdekoliv, pak to zanikne jako logicky neinformujeme ani o umístnění ČSPH.

Společnost, která byla vybrána jako nejvýhodnější, v tomto případě to znamená, že dala největší koncesi na instalaci nabíječek na státní pozemky (dálniční odpočívadla) je:

Společnost IE-Projekt d.o.o. z Rijeky ve společenství uchazečů se společnostmi IE-Energy d.o.o. a IND-EKO d.o.o. rovněž z Rijeky.

Výše koncesní nabídky na 25 let je 239 294,85 EUR/měsíc + DPH, tedy celkem 2 871 538 EUR ročně.

Střediska, která byla předmětem soutěže, jsou na:

• A1 - Draganić (sever a jih), Mudruš (východ-západ), Janjče (východ-západ), Zir (východ-západ), Nadin (sever a jih), Krka (východ-západ) a Kozjak (sever a jih)
  A3 - Záhřeb Plitvice jih, Novoseelec (sever a jih), Stari Grabovac (sever a jih), Marsonija jih, Sava (sever a jih)
  A4 - Sesvete (východ-západ)
  A5 - Ivandvor (východ-západ)
  A6 - Kupjak (oba směry)
  A7 - Brgud (východ-západ)

Povinností uchazeče je vybudovat v první fázi (6 měsíců po převzetí mikrolokace) minimálně dvě dobíjecí stanice a v následujících 5 letech minimálně 3 další nabíjecí stanice o minimálním výkonu 300 kW.

[chaden]

Co se týče aktualizované mapy - opravdu má smysl se s tím namáhat? Přece existuje spousta specializovaných servisů. Například:
https://www.plugshare.com/, https://www.chargeprice.app/ a t.d.
nebo to bude mapa jen toho jediného infrastrukturneho projektu?

Co se týče samotného projektu
Dobrá věc je že to stavějí na odpočívadlech u dálnice - sijždět přes mytne brány z dálnice kvůli nabíjení je nejotravnější věc.
Také mě trochu překvapuje že to vyhrála nějaká neznámá firma. Přece v Chorvatsku již existuje velký poskytovatel Elen. Myslím že velký poskytovatel má lepší šanci udržet to v chodu. Protože jedna věc je postavit něco, druhá pak to udržovat.
Také po dálnicích v Chorvatsku se pohybuje spousta turistů z jiných zemí a bylo by ještě lepší kdyby na odpočívadlech býlí nabíječky od nějakého velkého evropského dodavatele - například Ionity. Ještě lepší bylo by kdyby jich tam bylo dva - Ionity a nějaký lokální operátor.
Když to bude nějaký neznámý poskytovatel tak IMO bude těžký tam nalákat lidi - on ten Ionity v určitých případech nabízí lepší ceny - tak lidi pojedou raděj z dálnice kvůli rozdílu 10centu/kwh. A také proto že už mají kartu Ionity, nebo dokonce mají s tím plug&charge. A pak oni budou se stěžovat že tam nikdo nejezdí, není obrat a budou chtít víc peněz. I když v sezónu to asi nehrozí. Ale možná se mýlím, EU už teď vyžaduje možnost platby kartou, takže vázanost na nějakého velkého poskytovatele nebude tak důležitá.

[Diaľničiar]

sledovaný projekt v tématu i vl. fóru k Chorvatsku

Byl vyhlášen tendr na výstavbu 3. fáze rychlostní silnice Okučani - hranice s BiH. Parametry 4- pruhu, délka 3,7 km. Tímto projektem se Banja Luka napojí v nejkratší trase 4- pruhů na dálniční síť Evropy bez potřeby zacházet nejdříve na východ na bosenskou A1 a pak na chorvatskou A5.

Začátek trasy je bezprostředně za mýtnou stanicí „Okučani“ (dálnice A3), tedy na křižovatce „Okučani“ (dálnice A3) a státní silnice DC5. Rekonstrukce výše uvedené křižovatky je nedílnou součástí tohoto hlavního projektu.

Předpokládané náklady na výstavbu: 13,9 mil. € bez DPH
Doba výstavby: 24 měsíců

detailní trasa: https://i.imgur.com/mVKFdBO.jpg

[Diaľničiar]

Panevropské koridory. A ty, které prochází Chorvatskem:

[Diaľničiar]

Chorvatsko si zajistilo z EIB smlouvu na finanční úvěr ve výši až 900 mil. € do roku 2034 na financování železnic. Rámcová smlouva se skládá již z první částky ve výši 400 mil. € na zajištění financování projektu "Revitalizace železničního systému". Od úvěru lze zároveň odstoupit a to až po dobu dalších 5 let. To v případě, že by se vše povedlo uskutečnit z evropských zdrojů a nástrojů a státního rozpočtu. Nyní totiž běží přípravy.

Chorvatsko již vícekrát ohlašovalo, že tato dekáda bude investičně patřit železnicím a kolejovým prostředkům. Na ten další cíl, kterým jsou mj. nové vlaky směrují již nyní desítky mil. €.

Co obnáší první projekt:

* stavba objektu: technicko - logistické centrum v Záhřebě
* obstarání 14 nových vlaků
* realizace 2 solárních nabíjecích stanic pro bateriové vlaky
* úsekové vylepšování tratí; těch, které nespadají pod realizované projekty a tedy na odstranění takových závad, které plynou ze slabé údržby

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/24397

[nollie]

Hrvatske Autoceste (HAC) oznámilo, že vybralo nabídku společenství uchazečů, ve kterém slovenský SkyToll a český TollNet nabídly cenu 79,9 mil. EUR (bez DPH), za dodavatele nového systému výběru mýtného a pořízení náhradního vybavení, a to do konce dvou let od uzavření smlouvy.
Obě patří do českého holdingu PPF.
https://vijesti.hrt.hr/hrvatska/hac-za- ... e-11333639

[Diaľničiar]

Sedm velikých tendrů na výstavbu dálnic a silnic v celkové předpokládané hodnotě 3 miliardy €

Dle ředitele podniku Hrvatske Ceste se letos začnou práce za více, než miliardu eur. (silnice I. třídy, mosty, rychlostní silnice)

Během letošního roku by mohly chorvatské silnice a chorvatské dálnice zahájit práce na výstavbě nových tras státních silnic a dálnic v hodnotě kolem 1,9 miliardy eur. Tyto dvě společnosti vypsaly na konci loňského a na začátku letošního roku stavební tendry za zhruba 950 milionů eur a očekává se vypsání zbývajících výběrových řízení. Existuje 20 velkých silničních projektů, z nichž 17 je strategických. (rychlejší řízení dle extra platných zákonů)

Vláda umožnila chorvatským silnicím financovat tyto projekty tím, že jim nedávno poskytla státní záruku za dlouhodobý dluh. Úvěrem ve výši 141 milionů eur budou mimo jiné financovány tyto projekty: úseky Podravski epsilon z Kloštra Vojakovački do Križevac a z Farkaševac do Bjelovaru, rychlostní silnice Bjelovar-Virovitica-GP Terezino Polje o délce 60 km, rychlostní silnice Nuštar-Vukovar o délce 9,3 km, rychlostní silnice Pleternica-Požega-Brestovac, rychlostní silnice Požega-Staro Petrovo Selo, Varaždin-Ivanec a Ivanec-Lepoglava na rychlostní silnici Varaždin-Ivanec-Krapina, Nedelišće a obchvaty Pušćine v délce 6,34 km, obchvat Orebić, obchvat Vukovaru a obchvat Splitu. Z těchto prostředků budou vybudovány silnice Poljica-Sućuraj na ostrově Hvar, silnice Popovec-M.Bistrica-Zlatar Bistrica-Zabok, silnice Ravča-Drvenik, spojovací křižovatka Vučevica od dálnice A1 ke křižovatce na DC8, bude postavena silnice Zagvozd-Imotski a Srijemska Transversal z Iloku do Lipovace.

Před několika měsíci vláda schválila největší jednotlivou půjčku ve své historii ve výši 2,172 miliardy eur chorvatským dálnicím. V rámci tohoto dluhu byly refinancovány úvěrové dluhy ve výši 1,572 miliardy eur a se sedmi chorvatskými bankami byl dohodnut nový úvěr ve výši 600 milionů eur. Tímto způsobem bylo zajištěno 1,350 miliardy eur na dostavbu dálnice z Metkoviće do Dubrovníku a z Križišće do Žuta Lokva. Kromě toho je dlouhodobě zajištěno kolem 35 milionů eur ročně na pravidelnou investiční údržbu dálnic a provozní činnost společnosti.

Chorvatské dálnice aktuálně dluží 3,030 miliardy eur a podle donedávna splátkového plánu měly být všechny úvěry splaceny do roku 2030. S novou dohodou s bankami se splácení úvěru prodloužilo až do roku 2040. Kromě úvěrového dluhu musí Hrvatski autoceste splatit i dluh 757 milionů eur, který ministerstvo financí v roce 2020 zaplatilo společnostem HAC a ARZ z eurobondů. To musí být splaceno do ledna 2041, kdy je plánováno splacení celého dluhu HAC.

Po zajištění financování vyhlásila Hrvatska Autoceste výběrová řízení na výstavbu dálnice Rudine-Doli-Dubrovnik a části dálnice Križišće-Žuta Lokva z Križišće do Selce a na viadukt přes seřaďovací uzel v Záhřebu. Hodnota těchto obchodů se odhaduje na zhruba 860 milionů eur.

V plánech chorvatských dálnic je také výstavba dálnice od křižovatky Metković po křižovatku Pelješac. Díky tomuto úseku by oblast Opuzenu, která v současnosti není přímo napojena na A1, získala napojení na dálnici. Od křižovatky Metković přes Opuzen až po křižovatku Pelješac je úsek dlouhý 18,4 kilometru a počítá se s výstavbou téměř tříkilometrového tunelu a stejně dlouhého mostu přes řeku Neretvu. Dálnice by končila na křižovatce Pelješac, odkud by vedla rychlostní silnice v délce pět a půl kilometru na křižovatku Duboka a most Pelješac. Pro úsek Metković-čvor Pelješac se zpracovává projektová dokumentace, výběrové řízení na zhotovitele se očekává do tří let. Výstavbou tohoto úseku by byl dokončen projekt napojení jihu země dálnicí.

Podle plánů Chorvatských silnic by letos měla začít stavba rychlostní silnice Požega-Staro Petrovo Selo, která napojí Požegu na dálnici, obchvaty Orebić a Vukovar, silnici Ravča-Drvenik, Marija Bistrica-Zlatar Bistrica. Na začátku roku byla zahájena výstavba zbývající části křižovatky Sisak-Sisak, která spojí dálnici Záhřeb-Sisak s městem Sisak. Tam byla firma Osijek Koteks seznámena s prací na stavbě silnice od dálnice k rotoru Staro Pračno v délce 2,1 kilometru. Doba výstavby je 18 měsíců. Pokračuje výstavba Srijemské transverzály, která spojí Ilok s dálnicí Bregana-Lipovac. Začne se také stavět úsek obchvatu Splitu z Omiše do Dugi Rat a rychlostní silnice Nuštar-Vukovar.

Chorvatské silnice a chorvatské dálnice dosud vypsaly výběrová řízení na sedm velkých projektů, jejichž podrobný popis je uveden níže.

Dálnice Rudine-Slano, 9 km
Jedná se o dílčí úsek dálnice do Dubrovníku. Předpokládaná hodnota prací je 201 milionů eur bez DPH. Hodnota této části dálnice je velká vzhledem k extrémně náročnému terénu, ale také k tomu, že v rámci tohoto projektu bude potřeba vybudovat rychlostní silnici Ston-Doli o délce pěti kilometrů, která spojí nové silnice přes Pelješac s budoucí dálnicí. Na obou těchto komunikacích bude nutné vybudovat pět viaduktů a čtyři tunely o celkové délce 4,5 kilometru. Mezi nimi je nejnáročnější tunel Zabrežje o délce 1452 metrů. Obě tyto silnice by měly být hotové do 36 měsíců. Pokud výběrové řízení proběhne podle plánu, očekává se, že tento úsek by mohl být dokončen v roce 2027.

Dálnice Slano-PUO Mravinjac, 11,5 km
Jde o druhý z plánovaných tří dílčích úseků dálnice do Dubrovníku. Předpokládaná hodnota stavby je 179 milionů eur bez DPH, doba výstavby je 36 měsíců. Na tomto úseku dálnice je také velké množství budov - pět viaduktů a čtyři tunely. Celková délka tunelu je 6,3 kilometru a nejdelší je Crvena Greda s 2476 metry. Takže v tomto případě je více než 50 procent trasy pouze v tunelech. Třetí dílčí úsek dubrovnické dálnice je z PUO Mravinjac do Osojniku. HAC musí ještě získat potřebnou dokumentaci a očekává se, že výběrové řízení na tuto část by mohlo být vypsáno v roce 2025 a práce by mohly být dokončeny v roce 2029, kdy by měla být hotová dálnice do Dubrovníku.

Dálnice Križišće-Jadranovo, 5,2 km
Tato část je součástí budoucí dálnice A7 Rupa-Rijeka-Žuta Lokva, která je nedílnou součástí Jadransko-jónské magistrály. Odhadovaná hodnota stavby je 110 milionů eur a doba výstavby této části je 30 měsíců. To je náročná práce i vzhledem k tomu, že bude potřeba vybudovat dva viadukty a jeden 2061metrový tunel. Tato část je součástí prvního úseku této dálnice z Križišće do Selce, jejíž výstavba by mohla stát kolem 420 milionů eur. Pro zbývající část této magistrály z Novi Vinodolski do Žuta Lokva v délce 31 kilometrů se ještě musí sehnat veškerá potřebná dokumentace. V této části se nachází i největší zařízení, více než tři kilometry dlouhý tunel Vratnik.

Dálnice Jadranovo-Selce, 12,3 km
Tento pododdíl navazuje na předchozí. Předpokládaná hodnota stavby je 200 milionů eur bez DPH, doba výstavby je 36 měsíců. Nejnáročnější částí tohoto dílčího úseku je obchvat Crikvenice, kde je potřeba vybudovat až tři tunely o celkové délce tří kilometrů. Celkem bude na této trase potřeba postavit čtyři tunely, dva viadukty a jeden most. Do této části pokračuje obchvat Novi Vinodolski, jehož jeden jízdní pruh je ve výstavbě. HAC odhaduje, že celá dálnice na Žuta Lokva by mohla být dokončena v roce 2029.

Křižovatka Brestovac Požeški-Godinjak, 14,7 km
Jde o rychlou silnici, která spojí Požegu s dálnicí A3 ve Starém Petrově Selu. Požega je totiž jediným krajským městem ve Slavonii, které je blízko dálnice, ale nemá na ni přímé napojení. Odhadovaná hodnota stavby je 126 milionů eur a doba výstavby je 48 měsíců. Projekt je rozdělen do tří fází, v této první a druhé fázi bude vybudován pravostranný jízdní pruh rychlostní silnice. Nedávno byly otevřeny nabídky na výstavbu prvních dvou etap, nejvýhodnější nabídku podala čínská společnost CRBC. Ve třetí fázi bude vybudováno napojení na dálnici z Godinjaku. Na této rychlostní komunikaci je plánována výstavba náročného zařízení, a to tunelu Babja Gora v délce 1650 metrů.

Požega uzel
Za účelem napojení rychlostní silnice na dálnici A3 vypsala Hrvatske Autoceste výběrové řízení na stavbu mimoúrovňové křižovatky Požega na úseku mezi Novou Gradiškou a Lužanem. Odhadovaná hodnota stavby je 15,5 milionu eur, termín dokončení je 18 měsíců.

Uzel viaduktu
Společnost HAC vypsala výběrové řízení na nový vjezd do Záhřebu z okruhu a dálnice ze Sisaku. Jde o výstavbu viaduktu přes kolodvor Ranžirno, který by propojil křižovatku Jakuševac se sarajevskou silnicí a zajistil nový vjezd do Záhřebu ze záhřebského okruhu a dálnice ze směru od Sisaku. HAC bude stavbu viaduktu financovat z vlastních prostředků a hodnota prací se odhaduje na zhruba 65 milionů eur. Viadukt se bude skládat ze dvou souběžných staveb se dvěma jízdními pruhy a jedním zastavovacím pruhem pro každý směr a bude mít délku 714 a 701,9 metrů. Doba výstavby je dva a půl roku.

HAC by měl letos také dokončit poslední úsek dálnice Záhřeb-Sisak z Lekeniku do Sisaku a v příštím roce by měl být dokončen poslední úsek Slavonika z Beli Manastir k hranici s Maďarskem. Chorvatské dálnice letos očekávají dokončení dalšího důležitého tendru – ten na nový systém výběru mýta v hodnotě 100 milionů eur.

Kromě výše zmíněných projektů zahájí letos chorvatské silnice také práce na stavbě mostní rychlostní silnice Gradiška, a to z Nové Varoše k mýtnici Okučani. Práce byla nedávno zadána firmě Integral a doba výstavby je 24 měsíců. Úsek této silnice od mostu Gradiška po Novou Varoš by měl být hotový ještě letos, ale most a ten úsek budou uvedeny do provozu až v příštím roce, kdy ministerstvo financí dokončí stavbu hraničního přechodu na mostě Gradiška. Čínská společnost CRBC by měla brzy zahájit práce na proražení tunelu Kozjak na budoucí silnici od křižovatky Vučevica na dálnici A1 ke státní silnici D8. Lhůta pro dokončení prací je 36 měsíců. Letos měly začít práce na rychlostní komunikaci Nuštar-Vukovar, kde byl jako zhotovitel vybrán Osijek Koteks.

Kromě velkých tendrů v silničním stavitelství se letos očekává vypsání nejhodnotnějšího tendru v historii HŽ Infrastructure. Jde o výběrové řízení na modernizaci stávající a výstavbu druhé koleje železnice Dugo Selo-Novska, jejíž hodnota se odhaduje na 670 milionů eur.

již brzo, nejpozději do začátku 7. měsíce doplním informace do této sekce ...