[D0] 511 Běchovice – Modletice (D1)
Re: [D0] 511 Běchovice – Modletice (D1)
Info k ZAP z jedné místní skupiny, pro ty co zajímá, co se díky takovým stavbám dá najít.
Dobrý den všem, které zajímá dubečská historie. Ve středu 23. října jsem se byl podívat na pozvání p. Jana Zadáka, legendy dubečské a regionální archeologie, na probíhající archeologický výzkum iniciovaný zahájením výstavby další etapy pražského okruhu. V místě mezi katastrálními hranicemi MČ Praha – Dubeč a Novou Dubčí (k. ú. Běchovic), kde bude zanedlouho zbudovaná mimoúrovňová křižovatka, na níž se napojí pražský okruh, došlo k odkrytí polykulturního pravěkého naleziště z pozdní doby kamenné – eneolitu, doby bronzové a doby železné. Dominantní podíl nálezů zde má středodunajská mohylová kultura (1 550—1 200 př. n. l.).
S aktuálními nálezy a průběhem prací nás ochotně seznámil vedoucí terénního výzkumu p. Radek Moureček, který se v minulých letech podílel mimo jiné na archeologickém výzkumu sousední Lítožnice. K nejcennějšímu objevu patří rozsáhlé, kruhové a v průměru téměř 40 m velké opevněné kultovní stanoviště mohylové kultury s téměř čtyřmi desítkami hrobů. Rozsah zkoumané plochy a význam nálezů jsou nestandardní a dosvědčují význam lokality pro pravěké kultury, především mohylovou kulturu. Nálezů hrobové výbavy je poskrovnu, neboť mohyly byly vykradeny v dávné minulosti. Dle nálezu švartnového prstenu, jež nám p. Moureček ukázal, byla minimálně část pohřebiště vykradena již v době laténské (500—30/20 př. n. l.), tedy ve staletích, kdy v Dubči a okolí sídlili Keltové.
Středodunajská mohylová kultura, pro níž bylo typické pohřbívání pod mohylami, měla v Dubči četné zastoupení. Navazovala zde na předchozí úněticko-věteřovský kulturní okruh (2 400—1 550 př. n. l.), jehož nositelé žili na výšinném sídlišti na Rohožníku. Středodunajská mohylová kultura měla převážně agrární (zemědělský) charakter s rozvinutým stupněm socializace, což dokládají některé opevněné lokality. S touto kulturou se pojí také bohatý kultovní a náboženský život, nejspíše zaměřený na sluneční kult a vegetativní božstva. Nechybí ani rituální pohřby tura, zvířecí a lidské plastiky či kamenné zídky ve tvaru kříže. Podobné, i když nepochybně menší pohřební a kultovní stanoviště než to, které archeologové nyní zkoumají na severu dubečského katastru, měli dávní mohyloví osadníci také v místech dnešního obecního hřbitova Na Horkách, především mezi hřbitovem a ulicí Městská, kde měl v letech 1970—1974 četné a bohaté nálezy keramiky patřící mohylové kultuře zmiňovaný p. Zadák. Bohužel se právě v místech mezi hřbitovem a ulicí Městská letos vystavěl zbytečně velký, drahý a k povaze místa necitlivě situovaný park, který lokalitu z hlediska archeologického takřka kompletně znehodnotil. Zběžný archeologický průzkum, který zde v rámci stavby proběhl, zde (údajně) nic nenalezl …
Vědecké zhodnocení současných objevů bude trvat řadu měsíců, možná i let. Avšak přinese nové a mimořádně hodnotné poznatky o pravěkém osídlení Dubče a Běchovic. Možná právě tyto objevy mě přimějí přehodnotit dosavadní postoj a pokusím se někdy v budoucnu aktualizovat a vydat knihu o pravěkém osídlení Dubče, jíž jsem před dvěma lety napsal.
odkaz na zdroj, kde jsou i fotky: https://www.facebook.com/groups/4854965 ... 562558811/
Dobrý den všem, které zajímá dubečská historie. Ve středu 23. října jsem se byl podívat na pozvání p. Jana Zadáka, legendy dubečské a regionální archeologie, na probíhající archeologický výzkum iniciovaný zahájením výstavby další etapy pražského okruhu. V místě mezi katastrálními hranicemi MČ Praha – Dubeč a Novou Dubčí (k. ú. Běchovic), kde bude zanedlouho zbudovaná mimoúrovňová křižovatka, na níž se napojí pražský okruh, došlo k odkrytí polykulturního pravěkého naleziště z pozdní doby kamenné – eneolitu, doby bronzové a doby železné. Dominantní podíl nálezů zde má středodunajská mohylová kultura (1 550—1 200 př. n. l.).
S aktuálními nálezy a průběhem prací nás ochotně seznámil vedoucí terénního výzkumu p. Radek Moureček, který se v minulých letech podílel mimo jiné na archeologickém výzkumu sousední Lítožnice. K nejcennějšímu objevu patří rozsáhlé, kruhové a v průměru téměř 40 m velké opevněné kultovní stanoviště mohylové kultury s téměř čtyřmi desítkami hrobů. Rozsah zkoumané plochy a význam nálezů jsou nestandardní a dosvědčují význam lokality pro pravěké kultury, především mohylovou kulturu. Nálezů hrobové výbavy je poskrovnu, neboť mohyly byly vykradeny v dávné minulosti. Dle nálezu švartnového prstenu, jež nám p. Moureček ukázal, byla minimálně část pohřebiště vykradena již v době laténské (500—30/20 př. n. l.), tedy ve staletích, kdy v Dubči a okolí sídlili Keltové.
Středodunajská mohylová kultura, pro níž bylo typické pohřbívání pod mohylami, měla v Dubči četné zastoupení. Navazovala zde na předchozí úněticko-věteřovský kulturní okruh (2 400—1 550 př. n. l.), jehož nositelé žili na výšinném sídlišti na Rohožníku. Středodunajská mohylová kultura měla převážně agrární (zemědělský) charakter s rozvinutým stupněm socializace, což dokládají některé opevněné lokality. S touto kulturou se pojí také bohatý kultovní a náboženský život, nejspíše zaměřený na sluneční kult a vegetativní božstva. Nechybí ani rituální pohřby tura, zvířecí a lidské plastiky či kamenné zídky ve tvaru kříže. Podobné, i když nepochybně menší pohřební a kultovní stanoviště než to, které archeologové nyní zkoumají na severu dubečského katastru, měli dávní mohyloví osadníci také v místech dnešního obecního hřbitova Na Horkách, především mezi hřbitovem a ulicí Městská, kde měl v letech 1970—1974 četné a bohaté nálezy keramiky patřící mohylové kultuře zmiňovaný p. Zadák. Bohužel se právě v místech mezi hřbitovem a ulicí Městská letos vystavěl zbytečně velký, drahý a k povaze místa necitlivě situovaný park, který lokalitu z hlediska archeologického takřka kompletně znehodnotil. Zběžný archeologický průzkum, který zde v rámci stavby proběhl, zde (údajně) nic nenalezl …
Vědecké zhodnocení současných objevů bude trvat řadu měsíců, možná i let. Avšak přinese nové a mimořádně hodnotné poznatky o pravěkém osídlení Dubče a Běchovic. Možná právě tyto objevy mě přimějí přehodnotit dosavadní postoj a pokusím se někdy v budoucnu aktualizovat a vydat knihu o pravěkém osídlení Dubče, jíž jsem před dvěma lety napsal.
odkaz na zdroj, kde jsou i fotky: https://www.facebook.com/groups/4854965 ... 562558811/
Re: [D0] 511 Běchovice – Modletice (D1)
Tohle mě na těch ZAVech baví, jak si člověk uvědomí, že pro nás to je dnes prázdné místo, kudy lze protáhnout dálnici, ale v dávné minulosti to naopak bylo centrum lidského hemžení.
Re: [D0] 511 Běchovice – Modletice (D1)
A že tam lidé bojovali s jejich denními problémy, zažívali úspěchy i porážky před 4 000 lety...
-
- Příspěvky: 8
- Registrován: 2.9.2024 10:54:03
Re: [D0] 511 Běchovice – Modletice (D1)
Docela by mě zajímalo, kolik decimetrů dělilo třeba ty kosterní pozůstatky při hluboké orbě od radlice.
-
- Příspěvky: 5488
- Registrován: 26.12.2015 0:06:38
- Bydliště: Trutnov - 17 km od polské dálnice a 29 km od české.
Re: [D0] 511 Běchovice – Modletice (D1)
Kostry v hrobech asi bývají hlouběji než střepy a jiné předměty.
Letos máme výročí 85 let výstavby dálnic na českém území 1938-2023
Re: [D0] 511 Běchovice – Modletice (D1)
Jako jezdím okolo toho a přijde mi to celkem mělko. Nejsou tam nějak velké jámy. Takže si taky říkám kolik cm dělilo dřívější civilizace od toho nálezu.
Re: [D0] 511 Běchovice – Modletice (D1)
Také mi to přišlo mělké.... Ale zase vykopávky prvních sídlišť na našem území se nachází v necelých dvou metrech a ta se datují zhruba do doby před 20 - 25tis. lety.... Tak se nějak ty vrstvy musí naskládat....