"čínský problém"
Re: "čínský problém"
Myslim, ze plastu se vyrobi porad vic.
-
- VIP
- Příspěvky: 23389
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: "čínský problém"
No vidíte to, ale vy se na to díváte ze špatného uhlu, ale to nevadí. Je nutno sa zamyslet nad objemem plastů, nad reální novou výrobou a nad výrobou z recyklace a i nad dalším využitím. Stále je to jen vedlejší efekt něčeho. A vy se na to jen z tohoto úhlu díváte, stejně jako ti kdo hledají neustálé souvislosti mezi ropou a dálnicemi atd. Tyto souvislosti ale nemají nic společné, protože jsou jedna jak druhá jen vedlejšími, a proto se ani nic zásadní neděje a vliv na tyto oblasti má nakonec vždy něco ještě další.
To co jsem napsal, tedy že význam ještě bude mít několik desetiletí zůstává faktem. Ale je to zbytečné přisuzování velké váhy, to by jste se musel začít obávat o existenci vnoučat, protože se vyčerpávají i vzácné prvky na planetě a co bude až nebudou? Tyto otázky jsou zodpovězené v oceánech a začínající těžbě tam. To ostatní jsou jen náklady na aktuální prodejnost, dostupnost atd. Dostupnost pro konečného uživatele, ale i dostupnost další těžby a poté výzkum se zaměřením na jiné zdroje energie a jejich postupná realizace. Kdo chce hledá a srovnává souvislosti že změří náklady na výrobu oceli na postavění vrtule, ale to jsou jen souvislosti za něco a pro někoho, když hledá který je zdroj je ohleduplný k ŽP od základů tedy od zhotovení po produkci, důležitý je zase jen další výsledek, ale uniká ten základ.
Někdy to chce otevřít mysl. Pak vidíte věci jinak. Nebo třeba ne a budete žít nadále v tom, že bez ropy to nikdy v ničem již nepůjde a všechno se zhroutí. Já vám to neberu, ale nesouhlasím s tím ať jde o plasty ať jde o léky ať jde o čínské dálnice.
To co jsem napsal, tedy že význam ještě bude mít několik desetiletí zůstává faktem. Ale je to zbytečné přisuzování velké váhy, to by jste se musel začít obávat o existenci vnoučat, protože se vyčerpávají i vzácné prvky na planetě a co bude až nebudou? Tyto otázky jsou zodpovězené v oceánech a začínající těžbě tam. To ostatní jsou jen náklady na aktuální prodejnost, dostupnost atd. Dostupnost pro konečného uživatele, ale i dostupnost další těžby a poté výzkum se zaměřením na jiné zdroje energie a jejich postupná realizace. Kdo chce hledá a srovnává souvislosti že změří náklady na výrobu oceli na postavění vrtule, ale to jsou jen souvislosti za něco a pro někoho, když hledá který je zdroj je ohleduplný k ŽP od základů tedy od zhotovení po produkci, důležitý je zase jen další výsledek, ale uniká ten základ.
Někdy to chce otevřít mysl. Pak vidíte věci jinak. Nebo třeba ne a budete žít nadále v tom, že bez ropy to nikdy v ničem již nepůjde a všechno se zhroutí. Já vám to neberu, ale nesouhlasím s tím ať jde o plasty ať jde o léky ať jde o čínské dálnice.
Re: "čínský problém"
Jeste, ze vas mam...
-
- VIP
- Příspěvky: 23389
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: "čínský problém"
Kdepak. Já nemám za cíl vás přesvědčovat o tom, že ropa již není na 1. místě důležitosti jak tomu bylo možná 20 let zpátky. Tam někde těch 20 let zpátky to totiž tak přestalo být. A kdo chce ten to ví, kdo nechce ten ještě řeší, že i vozovka na silnici se vyrábí jen starodávným procesem jako odpad z produkce spracování ropy. Ani tomu již tak dávno není a silnic se staví s asfaltovým povrchem rekordní množství, jen zcela jinak. A také v tom sehrává roli recyklace starých povrchů a více chemických procesů atd.
Vy si klidně věřte tomu, že bez plastů nebude tato planeta fungovat a že plasty stojí na ropě. Ale proto jsem si dovolil tu poznámku, že když už, tak mnohem důležitější budou ty léky.
Vy si klidně věřte tomu, že bez plastů nebude tato planeta fungovat a že plasty stojí na ropě. Ale proto jsem si dovolil tu poznámku, že když už, tak mnohem důležitější budou ty léky.
-
- VIP
- Příspěvky: 23389
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: "čínský problém"
s dálnicemi okrajově
Čínský problém rozhodně ano, ale z pohledu zvyšku planety.
Čína, aby udržela ekonomiku i v dalším období, tak zavádí 2 radikální kroky. Ten 1. bude dlouhodobý, ten 2. je "pro dnešní dobu" pro ukázku síly již dnešní Číny. Od udržení ekonomiky závisí i udržení finanční stability mj. i dálniční sítě.
1. čínské rodiny budou moct mít 3 děti zpomalí se stárnutí populace a udrží projekt - kterého cílem je posílat obyvatelstvo za prací do jiných částí země a zesilnit spolupráci s Čínou
2. Čína omezila vývoz železa a ve velkém nakupuje dřevo. To má za následek již v dosavadním vývoji produkce materiálů jejich enormní růst na cenách. Čína nyní masivně staví a tímto krokem hodlá mj. dosáhnout stavu, ve kterém se ostatní ekonomiky, které chtějí masivně budovat v tomto buď to omezí aneb zaplatí více peněz, což bude působit mj. i na ceny ropy. Čína vývoz materiálů nezakázala, ona jen omezuje vývoz. Ruda se zpracuje "doma" a doma tak bude i stabilní cena.
V tomto ohledu jen doplním, že dřevo již ve velkém v EU kupují německé firmy a rakouské zase pro změnu navzdory vlastní těžbe nakupuje štěrk. Předpokládá se růst těchto materiálů a ten svůj hodlají zpátky vyvážet. Čína totiž v tomto období omezuje i vývoz kategorie "rare earth", tedy tzv. skupina vzácních zemin. Tohle v kombinaci s lockdownami během pandemie a nedostatkem kontejnerů (pandemie USA, neměl kdo vykládat, pak Suez a dnes EU - omeškání tovaru) způsobilo několikanásobní prodražení pronájmu kontejnerů a vznikla mj. i krize s čipama.
Takhle si Čína představuje udržení obchodních vazeb a odrazení kohokoliv na omezování tohoto prostoru. Již nyní zbytek planety trpí na cenách a nedostatku komodit, z tohoto důvodu se jinde produkuje s přestávkama, kdežto Čína produkuje kontinuálně a může přihazovat pár % navrch.
Čína avizovala, že pro období 2021 - 2025 jí bude postačovat nižší růst HDP, ale taky zpomalí investice na vlastním území. To je zásadní obrat proti dosavadní politice. Cílem této strategie je snížit nadměrné kapacity v některých odvětvích, u kterých již není možnost přesouvat je ani do zahraničí a doma je trh nasycen.
Co se dluhů týče, tak ten čínský roste, ale taky v období 2010 - 2020 Čína půjčila do světa cca. 2000 mld. USD. Čína je dnes vůbec největším věřitelem (ze států) pro země s nízkými příjmy.
Stavební produkce letos zesilní dle plánů o 12,4% proti roku 2020. Ovšem pro další roky až do roku 2025 se počítá s úrovní kolem 6,5% v průměru. To by mělo postačovat plnit politické cíle pro Hedvábní Stezku, Vnitřní mobilitu a udržet investice nad inflací. Stavební segment již tedy nezaznamená další výrazný růst tak jako tomu bylo v uplynulých 20 letech, ovšem tuhle dekádu si udrží svoje pozice.
Čínský problém rozhodně ano, ale z pohledu zvyšku planety.
Čína, aby udržela ekonomiku i v dalším období, tak zavádí 2 radikální kroky. Ten 1. bude dlouhodobý, ten 2. je "pro dnešní dobu" pro ukázku síly již dnešní Číny. Od udržení ekonomiky závisí i udržení finanční stability mj. i dálniční sítě.
1. čínské rodiny budou moct mít 3 děti zpomalí se stárnutí populace a udrží projekt - kterého cílem je posílat obyvatelstvo za prací do jiných částí země a zesilnit spolupráci s Čínou
2. Čína omezila vývoz železa a ve velkém nakupuje dřevo. To má za následek již v dosavadním vývoji produkce materiálů jejich enormní růst na cenách. Čína nyní masivně staví a tímto krokem hodlá mj. dosáhnout stavu, ve kterém se ostatní ekonomiky, které chtějí masivně budovat v tomto buď to omezí aneb zaplatí více peněz, což bude působit mj. i na ceny ropy. Čína vývoz materiálů nezakázala, ona jen omezuje vývoz. Ruda se zpracuje "doma" a doma tak bude i stabilní cena.
V tomto ohledu jen doplním, že dřevo již ve velkém v EU kupují německé firmy a rakouské zase pro změnu navzdory vlastní těžbe nakupuje štěrk. Předpokládá se růst těchto materiálů a ten svůj hodlají zpátky vyvážet. Čína totiž v tomto období omezuje i vývoz kategorie "rare earth", tedy tzv. skupina vzácních zemin. Tohle v kombinaci s lockdownami během pandemie a nedostatkem kontejnerů (pandemie USA, neměl kdo vykládat, pak Suez a dnes EU - omeškání tovaru) způsobilo několikanásobní prodražení pronájmu kontejnerů a vznikla mj. i krize s čipama.
Takhle si Čína představuje udržení obchodních vazeb a odrazení kohokoliv na omezování tohoto prostoru. Již nyní zbytek planety trpí na cenách a nedostatku komodit, z tohoto důvodu se jinde produkuje s přestávkama, kdežto Čína produkuje kontinuálně a může přihazovat pár % navrch.
Čína avizovala, že pro období 2021 - 2025 jí bude postačovat nižší růst HDP, ale taky zpomalí investice na vlastním území. To je zásadní obrat proti dosavadní politice. Cílem této strategie je snížit nadměrné kapacity v některých odvětvích, u kterých již není možnost přesouvat je ani do zahraničí a doma je trh nasycen.
Co se dluhů týče, tak ten čínský roste, ale taky v období 2010 - 2020 Čína půjčila do světa cca. 2000 mld. USD. Čína je dnes vůbec největším věřitelem (ze států) pro země s nízkými příjmy.
Stavební produkce letos zesilní dle plánů o 12,4% proti roku 2020. Ovšem pro další roky až do roku 2025 se počítá s úrovní kolem 6,5% v průměru. To by mělo postačovat plnit politické cíle pro Hedvábní Stezku, Vnitřní mobilitu a udržet investice nad inflací. Stavební segment již tedy nezaznamená další výrazný růst tak jako tomu bylo v uplynulých 20 letech, ovšem tuhle dekádu si udrží svoje pozice.
-
- VIP
- Příspěvky: 23389
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: "čínský problém"
s dálnicemi okrajově, ovšem základní finanční obrys, ze kterého se určitě dostane i na dálnice, jakože se i dostalo, tady je taková krátká sumarizace, náčrt situace, kdo jak bude tahat za nitky
Abych navázal na výše uvedené a udržel téma v rovině "problému", tak uvedu zveřejněný fakt z 09/2021 a sice, že až 42 států světa s nízkými příjmy má dluhový závazek vůči Číně nad 10% HDP a to ve formě, že se nejedná o přímý dluh. Jedná se o infrastrukturní dluhy (to není jen Černá Hora) v celkové výši 385 mld. USD a výhradně na Hedvábní Stezku: jen silniční, železniční a energetické infrastrukturní projekty. To je asi 1/2 všech čínských půjček na veškeré silničně, žel., energ. projekty mimo území Číny.
Dle hlubší analýzy se 35% projektů potýká s velkými problémy: korupční skandály, nelegální práce (na černo), environmentální rizika.
Hedvábní Stezka se začala podporovat z Číny v roce 2013. Ovšem Čína v letech 2000 až 2017 půjčila na skoro 13,5 tis. projektů částku ve výši 843 mld. USD. Vzhledem k avizovaným politickým cílům před pandemii tato částka již zřejmě přesáhla 1 bilion USD. Akcelerátorem je nepochybně Hedvábní Stezka, která má ve výsledku zajistit zvýšení vývozu z Číny a podpořit mezinárodní obchod, který došel na své kapacity.
Prezident Biden varoval před důvěrou v Čínu hned po svém nástupe s tím, že státy mají být opatrné co se týče financování infrastruktury, která sice může chybět a to mohou být projekty od silnic po nemocnice, ale ani výstavba z Číny nebude zadarmo.
Čína mezičasem změnila v návaznosti na pandemii COVID-19 až 2 praktiky: 1. začíná více hlídat strukturu dluhů ve státech, kde půjčuje a již se nesnaží podporovat realizaci infrastruktury za každou cenu, pokud ty státy nehlídají i veřejné finance. A po 2. nepochybně v reakci na USA zavedla Čína v dočasném režimu pozastavení splátek pro 19 afrických států. Vyhýbá se ale jejich odepsání nebo alespoň částečnému odepsání, což je pochopitelné, protože až 49% úvěrů, které Čína půjčila, tak je půjčila do Afriky. Chtěla tak využít růst HDP na tamním kontinentu se slabou odezvou mezinárodních bank a případných stavitelů, čímž si Čína zvedla růst vlastního HDP, expandovala s produktama a prací na další kontinent a získala mj. i celou řadu těžebných licencí. Jenomže již i Afrika a její státy v rámci její organizaci se začínají Číně obloukem vyhýbat, jednak pro nekvalitu prací, pro zdražování projektů a porušování pracovní legislativy. Čína i nadále půjčuje peníze a dle odhadů (protože to Čína neuveřejňuje) se jedná o částku min. 85 mld. USD, což odpovídá více než 2x toho co dávají ostatní velmoci dohromady.
G7 v reakci na Čínu zavádějí program Build Back Better World aneb B3W právě pro chudší státy. Tato iniciativa reaguje na kroky Číny, vznikla v letošním roce a do roku 2035 má za cíl podporovat infrastrukturu v celkové výši 40 bilionů USD.
Abych navázal na výše uvedené a udržel téma v rovině "problému", tak uvedu zveřejněný fakt z 09/2021 a sice, že až 42 států světa s nízkými příjmy má dluhový závazek vůči Číně nad 10% HDP a to ve formě, že se nejedná o přímý dluh. Jedná se o infrastrukturní dluhy (to není jen Černá Hora) v celkové výši 385 mld. USD a výhradně na Hedvábní Stezku: jen silniční, železniční a energetické infrastrukturní projekty. To je asi 1/2 všech čínských půjček na veškeré silničně, žel., energ. projekty mimo území Číny.
Dle hlubší analýzy se 35% projektů potýká s velkými problémy: korupční skandály, nelegální práce (na černo), environmentální rizika.
Hedvábní Stezka se začala podporovat z Číny v roce 2013. Ovšem Čína v letech 2000 až 2017 půjčila na skoro 13,5 tis. projektů částku ve výši 843 mld. USD. Vzhledem k avizovaným politickým cílům před pandemii tato částka již zřejmě přesáhla 1 bilion USD. Akcelerátorem je nepochybně Hedvábní Stezka, která má ve výsledku zajistit zvýšení vývozu z Číny a podpořit mezinárodní obchod, který došel na své kapacity.
Prezident Biden varoval před důvěrou v Čínu hned po svém nástupe s tím, že státy mají být opatrné co se týče financování infrastruktury, která sice může chybět a to mohou být projekty od silnic po nemocnice, ale ani výstavba z Číny nebude zadarmo.
Čína mezičasem změnila v návaznosti na pandemii COVID-19 až 2 praktiky: 1. začíná více hlídat strukturu dluhů ve státech, kde půjčuje a již se nesnaží podporovat realizaci infrastruktury za každou cenu, pokud ty státy nehlídají i veřejné finance. A po 2. nepochybně v reakci na USA zavedla Čína v dočasném režimu pozastavení splátek pro 19 afrických států. Vyhýbá se ale jejich odepsání nebo alespoň částečnému odepsání, což je pochopitelné, protože až 49% úvěrů, které Čína půjčila, tak je půjčila do Afriky. Chtěla tak využít růst HDP na tamním kontinentu se slabou odezvou mezinárodních bank a případných stavitelů, čímž si Čína zvedla růst vlastního HDP, expandovala s produktama a prací na další kontinent a získala mj. i celou řadu těžebných licencí. Jenomže již i Afrika a její státy v rámci její organizaci se začínají Číně obloukem vyhýbat, jednak pro nekvalitu prací, pro zdražování projektů a porušování pracovní legislativy. Čína i nadále půjčuje peníze a dle odhadů (protože to Čína neuveřejňuje) se jedná o částku min. 85 mld. USD, což odpovídá více než 2x toho co dávají ostatní velmoci dohromady.
G7 v reakci na Čínu zavádějí program Build Back Better World aneb B3W právě pro chudší státy. Tato iniciativa reaguje na kroky Číny, vznikla v letošním roce a do roku 2035 má za cíl podporovat infrastrukturu v celkové výši 40 bilionů USD.
-
- Příspěvky: 203
- Registrován: 30.8.2016 21:30:15
Re: "čínský problém"
A není to Build Back Bitter (v čase 1:25) https://www.youtube.com/watch?v=YkcaeaD45MY ?
Koukám samé důvěryhodné osobnosti. A nejlepší na závěr: Klaus Schwab, autor knihy The Great Reset.
Koukám samé důvěryhodné osobnosti. A nejlepší na závěr: Klaus Schwab, autor knihy The Great Reset.
-
- VIP
- Příspěvky: 23389
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: "čínský problém"
Uvedl jsem co to je. Co to není uvádět nebudu.
https://www.whitehouse.gov/briefing-roo ... rtnership/
https://www.mei.edu/publications/build- ... iddle-east
Konspiracím všeho druhu se snažím vyhýbat ... a to co jsem opsal je reální záležitost. Kdo si co pod ní vykládá je již něco co nelze ovlivnit. Základem je, že kapitál na straně USA je již delší dobu "ve válce" s kapitálem v Číně. A je jedno jestli jde o demokraty nebo republikány, peníze nemají politický názor. (s tím jde v ruka v ruce armádní spolupráce kolem Austrálie, Japonska, Koreje, Taiwanu) a tedy mj. pozornost je zde v tomto regionu do budoucna. Ne teď, ale teď je položen k tomu nějaký kámen. Ovšem vytěží z něj v té uvedené výši napřímo cca. 800 mld. USD ty africké státy za lepších podmínek, než jaké mají z Číny. (do 40 tis. mld. USD je to daleko, ale ona ani celá částka nepůjde tak snadno a jen na vybrané cíle)
Bylo by ode mě nehezké, kdybych neuvedl obojí. Nebo kdybych uvedl jenom něco. Názor si lze utvářet až z dění. To je takové, že U.S. firmy prozatím moc do té Afriky neinvestují ani tam kde vyhrávají s modelem PPP. Prozatím ...
https://www.whitehouse.gov/briefing-roo ... rtnership/
https://www.mei.edu/publications/build- ... iddle-east
Konspiracím všeho druhu se snažím vyhýbat ... a to co jsem opsal je reální záležitost. Kdo si co pod ní vykládá je již něco co nelze ovlivnit. Základem je, že kapitál na straně USA je již delší dobu "ve válce" s kapitálem v Číně. A je jedno jestli jde o demokraty nebo republikány, peníze nemají politický názor. (s tím jde v ruka v ruce armádní spolupráce kolem Austrálie, Japonska, Koreje, Taiwanu) a tedy mj. pozornost je zde v tomto regionu do budoucna. Ne teď, ale teď je položen k tomu nějaký kámen. Ovšem vytěží z něj v té uvedené výši napřímo cca. 800 mld. USD ty africké státy za lepších podmínek, než jaké mají z Číny. (do 40 tis. mld. USD je to daleko, ale ona ani celá částka nepůjde tak snadno a jen na vybrané cíle)
Bylo by ode mě nehezké, kdybych neuvedl obojí. Nebo kdybych uvedl jenom něco. Názor si lze utvářet až z dění. To je takové, že U.S. firmy prozatím moc do té Afriky neinvestují ani tam kde vyhrávají s modelem PPP. Prozatím ...
-
- VIP
- Příspěvky: 23389
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: "čínský problém"
jak to v té ČLR staví ... viewtopic.php?p=276489#p276489
dálnice - dluh - 1,04 bilionu USD
VRT - dluh - 850 mld. USD
ke konci r. 2022
Pravidelně, ob-rok, tam v tom tématu uvádím dluh na mýtních dálnicích. Ke konci roku 2020 to bylo ve výši 800 mld. USD. Ano, to je dluh za tu ohromující síť dálnic. Rozepisoval jsem schéma dluhů vícekrát, příjmů taky, ale aby se udržel systém, tak se musejí stavět nové a nové dálnice. (provinční dálniční společnosti jsou v mnoha provinciích největší firmy a taky maji největší dluh) Pouze v roce 2020 vláda uvolnila zdroje za provozovatele a to jsou vlastně ty provincie a to proto, že byl výpadek kvůli pandemii a omezenému provozu. Všechny mají firmy, ty mají ratingy a půjčky od bank.
No a ke konci roku 2021 tento dluh dosáhl výše 890 mld. USD.
Meziročně se tedy zvedl tento dálniční dluh o 150 mld. USD.
Ještě doplním, že i z dat MMF vyplývá, že Peking nyní uskutečňuje "reformu přesunu 10 bilionů USD dluhu uvnitř systému" - a tedy z toho tvoří 20% státní dopravní infrastruktura. Proti tomu jsou čínské půjčky na infra- projekty v zahraničí ničím, ale jejich nesplácení ohrožuje samotnou ČLR.
V propočtu na rozsah té infrastruktury ten dluh není vysoký, ale je vysoký vzhledem na časový úsek realizace. Ve všech ostatních státech by tento model narazil na bankrot.
Je to jako kdyby si ČR vzala úvěry na státní akciovky ve výši 10 mld. USD. (to by ta dálniční síť dnes měřila 2 tis. km) - ovšem všechny budou mít mýto, za každý nový vůz v oběhu se plati vysoký poplatek a další a další mechanismy jak udržet koloběh udržení splácení půjček, ale to je již vedlejší - tyto debaty u těch debat u novinek atp.
dálnice - dluh - 1,04 bilionu USD
VRT - dluh - 850 mld. USD
ke konci r. 2022
Pravidelně, ob-rok, tam v tom tématu uvádím dluh na mýtních dálnicích. Ke konci roku 2020 to bylo ve výši 800 mld. USD. Ano, to je dluh za tu ohromující síť dálnic. Rozepisoval jsem schéma dluhů vícekrát, příjmů taky, ale aby se udržel systém, tak se musejí stavět nové a nové dálnice. (provinční dálniční společnosti jsou v mnoha provinciích největší firmy a taky maji největší dluh) Pouze v roce 2020 vláda uvolnila zdroje za provozovatele a to jsou vlastně ty provincie a to proto, že byl výpadek kvůli pandemii a omezenému provozu. Všechny mají firmy, ty mají ratingy a půjčky od bank.
No a ke konci roku 2021 tento dluh dosáhl výše 890 mld. USD.
Meziročně se tedy zvedl tento dálniční dluh o 150 mld. USD.
Ještě doplním, že i z dat MMF vyplývá, že Peking nyní uskutečňuje "reformu přesunu 10 bilionů USD dluhu uvnitř systému" - a tedy z toho tvoří 20% státní dopravní infrastruktura. Proti tomu jsou čínské půjčky na infra- projekty v zahraničí ničím, ale jejich nesplácení ohrožuje samotnou ČLR.
V propočtu na rozsah té infrastruktury ten dluh není vysoký, ale je vysoký vzhledem na časový úsek realizace. Ve všech ostatních státech by tento model narazil na bankrot.
Je to jako kdyby si ČR vzala úvěry na státní akciovky ve výši 10 mld. USD. (to by ta dálniční síť dnes měřila 2 tis. km) - ovšem všechny budou mít mýto, za každý nový vůz v oběhu se plati vysoký poplatek a další a další mechanismy jak udržet koloběh udržení splácení půjček, ale to je již vedlejší - tyto debaty u těch debat u novinek atp.
Re: "čínský problém"
není jich náhodou miliarda ?
obyvatel ?
protože pak by ta česká půjčka byla řádově nižší...
obyvatel ?
protože pak by ta česká půjčka byla řádově nižší...
Česká zákonodárnost – odpovědným budiž ten, koho lze nejsnadněji chytit
Re: "čínský problém"
Myslím, že jich je přes...
Re: "čínský problém"
Však ano, pak to tak zhruba vychází. Určitě ne řádově jinak.
Re: "čínský problém"
na miliardu lidí 150mld zvýšení dluhu
a na 10mio 10mld ?
jako nebyl jsem v matice nejsilnější....
a na 10mio 10mld ?
jako nebyl jsem v matice nejsilnější....
Česká zákonodárnost – odpovědným budiž ten, koho lze nejsnadněji chytit
-
- VIP
- Příspěvky: 23389
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: "čínský problém"
nebavím se o meziročním zvýšení dluhu, ale o výslovně dluhu určeném na dálnice a VRT - to meziroční zvýšení je spíš upozorněním zvednutí tempa zadlužování vs. dekády zpátky za celou dobu ... protože meziročně to značí pro 2022 zrychlení tempa zadlužování na dálnice o 17% (a to ještě je dlužná částka - to není celková částka, protože to mýto neustále stačí něco splácet) ... v 1988 bylo 0 km, takže za 33 let dluh nabobtnal na 890 mld. USD nebo 27 ročně a pak najednou prásk 150 mld. navíc, tedy tempo proti průměru se zvedlo 5,5x, ale taky to odpovídá skutečnosti, když průměr 40 km vychází na 1 mld. USD a to je způsobeno i tím držením toho juanu, i tou hosp. situací doma a inflací jinde atd. atd. ... ale je to jejich věc, ale jen do roviny, kdy lze slyšet "jak to staví a kde na to berou"
Arame: přesně tak. (ano, a já spočetl a zaoukrouhlil dálnice s VRT do jednoho paketu a ještě jsem pozadu s tou pamětí, taky jsem počítal jen 10,5 mil. vaší země), pak to totiž ani není 10 mld. v paketu, nýbrž 16 mld. USD - že by tedy ŘSD a železnice v ČR mají vydáno dluhopisy a ty takhle budou splácet - nad rámec státního dluhu, protože ten má i ČLR (mimochodem větší, než má ČR)
jádro věci je jednoduše v tom základu, je to na dluh + je to tvrdě zpoplatněno a je to diktát režimu jak udržet vnitřní trh (protože to generuje mnoho prac. pozicí atd.) - není to "jen tak z ničeho nic" a ty jednotkové ceny na km - uvádím resp. uvádí sama ČLR v jakých cenách již staví, ty levné časy mají dávno pryč, ty mostní a tunelové sekce jsou čím dál drahší - a směruje na to juan, USD je pro orientaci, ten pak "pouze" u bank a dluhopisů, ale i proto má nad tím ochr. ruku Peking
může to být klidně i "český problém" - že se tak nějak na větší dluh nestaví (protože něco málo se dluží EIB a dalším, ovšem i toho je zase český stát v mnoha případech kapitálově sám učastníkem)
Arame: přesně tak. (ano, a já spočetl a zaoukrouhlil dálnice s VRT do jednoho paketu a ještě jsem pozadu s tou pamětí, taky jsem počítal jen 10,5 mil. vaší země), pak to totiž ani není 10 mld. v paketu, nýbrž 16 mld. USD - že by tedy ŘSD a železnice v ČR mají vydáno dluhopisy a ty takhle budou splácet - nad rámec státního dluhu, protože ten má i ČLR (mimochodem větší, než má ČR)
jádro věci je jednoduše v tom základu, je to na dluh + je to tvrdě zpoplatněno a je to diktát režimu jak udržet vnitřní trh (protože to generuje mnoho prac. pozicí atd.) - není to "jen tak z ničeho nic" a ty jednotkové ceny na km - uvádím resp. uvádí sama ČLR v jakých cenách již staví, ty levné časy mají dávno pryč, ty mostní a tunelové sekce jsou čím dál drahší - a směruje na to juan, USD je pro orientaci, ten pak "pouze" u bank a dluhopisů, ale i proto má nad tím ochr. ruku Peking
může to být klidně i "český problém" - že se tak nějak na větší dluh nestaví (protože něco málo se dluží EIB a dalším, ovšem i toho je zase český stát v mnoha případech kapitálově sám učastníkem)
Re: "čínský problém"
https://www.bbc.com/news/articles/c9wrp7g05xro
Není to silnice/dálnice tak to nedávám do Srbska, ale sem, protože mám pocit, že to stavěli Číňané?
Není to silnice/dálnice tak to nedávám do Srbska, ale sem, protože mám pocit, že to stavěli Číňané?
Re: "čínský problém"
Co si ten článek nejdříve přečíst? I jinde se psalo že jde o starý přístřešek z roku 1964, který fakt číňané stavět nemohli...vaclav píše: ↑12.11.2024 9:07:40 https://www.bbc.com/news/articles/c9wrp7g05xro
Není to silnice/dálnice tak to nedávám do Srbska, ale sem, protože mám pocit, že to stavěli Číňané?
Re: "čínský problém"
No tak to určitě nestavěli ani starou budovu, jen rekonstruovali. Já tam čtu toto:
The railway station building was renovated in 2021, and renovated again this year in order to be officially opened on 5 July.
A potom toto:
Serbian media quoted Railway Infrastructure of Serbia, the body responsible for the concrete canopy, as saying it had not been reconstructed with the station. It was built in 1964.
Z fotek vidím, že to zasklení fasády je shodné se zasklením přístřešku. Staré vypadalo takto: https://maps.app.goo.gl/o94dxHrnXNFwDHMD9
Takže Číňan zrekonstruoval a zasklil budovu, ale přístřešek už ne? No, uvidíme. Připomíná mi to trochu totalitní mlžení a chránění velkého bratra z východu.
The railway station building was renovated in 2021, and renovated again this year in order to be officially opened on 5 July.
A potom toto:
Serbian media quoted Railway Infrastructure of Serbia, the body responsible for the concrete canopy, as saying it had not been reconstructed with the station. It was built in 1964.
Z fotek vidím, že to zasklení fasády je shodné se zasklením přístřešku. Staré vypadalo takto: https://maps.app.goo.gl/o94dxHrnXNFwDHMD9
Takže Číňan zrekonstruoval a zasklil budovu, ale přístřešek už ne? No, uvidíme. Připomíná mi to trochu totalitní mlžení a chránění velkého bratra z východu.