Ropa a její nahrazení

[martini]

Bylo to teda náročný, ale zčíhnul jsem to celé. Fakta známá, ale zajímavé si je znova připomenout. Myslím, že však "život si najde cestu"... Vemte, že to je z roku 2006 a ještě tam vůbec nezaznělo, že auta mohou jezdit čistě na elektřinu a dnes o 4 roky později bez nějakých zásadních "zásahů shůry" již takováto auta pro běžné denní dojíždění do 80 km jako prototypy jezdí a za pár let si je budeme moci normálně koupit a používat.

Závislost lidí na energii je zjevná, ale jde jen o to, jak jí zajistit dostatek. A já osobně si myslím, že cesta za našeho života se bude ubírat využíváním jaderné energie, tam je ještě velký ponenciál, jak vyčerpat z palivových článků mnohem více než jsme schopni dnes (štěpnou reakcí dnes získáme asi pouze 5% energie palivového článku, proto se také ukládají k dalšímu využití, až se najde způsob jak využít další část ukryté energie). Dále se třeba naučíme konečně zvládnout jadernou fúzi, či efektivnějšímu využívání "nevyčerpatelné" sluneční energie.

Pokud je zde záliba v katastrofických scénářích, tak doporučím film HOME(english only, with english subtitles), kde je poukázáno na další zjevné problémy přelidnění platnety, což je celý zásadní problém. Nedostatek vody, neschopnost lidí zajistit si jídlo jinak než "si ho koupím, ne..." atp. Jeden z nejzajímavějších dokumentů I have ever seen

[viky]

ČLÁNEK v I-DNES


Silnici z Břeclavi do Olomouce postaví za 212 let. Ale budou ještě auta?

27. dubna 2010 7:28
Fond dopravní infrastruktury vytvořil a propočítal scénář, že rychlostní silnice R55 spojující Břeclav s Olomoucí bude možná hotova až v roce 2222. Pro srovnání - představte si, že se píše rok 1798, Napoleon právě bojuje v Egyptě a úřady plánují, jak za 212 let (v roce 2010) postaví moderní cestu pro dostavníky tažené koňmi.

Státní fond dopravní infrastruktury má na starosti financování velkých dopravních staveb v Česku. Různé scénáře výstavby prezentoval minulý týden v Brně jeho zástupce Zbyněk Hořelica.

Kromě celé trasy R55 je rok 2222 i potenciálním datem dokončení části silnice R43. Obě totiž spadají do kategorie silnic, jejichž vybudování je nejméně naléhavé.

"Máme optimistické i pesimistické scénáře, záleží na stavu financí, ale detailně to oznámíme až na začátku května," vyhýbal se odpovědi na otázku, zda R55 bude opravdu hotová až za dvě stě deset let, mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Budeme se vznášet

Plánovat stavbu silnice pro auta dvě stovky let dopředu je zcela absurdní. Nikdo neví, zda ještě budou existovat. "Auta jako první vyloučil polský spisovatel Stanislaw Lem, který předpokládal, že se doprava přesune do vzduchu," připomněl český spisovatel sci-fi Ondřej Neff.

"Obecně ve sci-fi literatuře doprava v budoucnosti není kolová, ale spíše kolejová. Představujeme si různé magnetické nebo potrubní vlaky. Já ve svých vizích předpokládám zvládnutí gravitace, například taxíky si představuji jako gravitační auta, která nemají kola," nastínil Neff.

Naopak ještě před dvěma sty lety byla "sci-fi" asfaltová silnice. "Že budou jižní Moravu v roce 2010 křižovat stovky silnic, na to lidé vůbec nemysleli. Dopravu obstarávaly koňské povozy, ve kterých se přepravovali lidé i náklady. Mezi městy pak od 17. století jezdila pošta," popsala tehdejší dopravu brněnská historička Milena Flodrová.

Pěšky nebo koňmo však nebyl jediný způsob přesunu. Po městě se lidé mohli nechat i přenášet. "V Brně bylo od roku 1708 možné objednat si nosítka, která nesli dva silní muži. Ale mezi městy byla jen pošta nebo formani," vyjmenovává Flodrová.

Opravdovým šokem byl pro Jihomoravany vynález parní lokomotivy. "Když se v roce 1838 až 1839 objevila železnice, tak se formani strašně bouřili. Tvrdili, že je na škodu hospodářství, protože když vlak projede čtyřicetikilometrovou rychlostí kolem krav pasoucích se podél trati, tak dobytek padne mrtev k zemi," popsala historička

První silnice se začaly budovat hlavně pro přesuny vojsk za vlády císařovny Marie Terezie. "Byly to vlastně jen zpevněné cesty, kolem kterých nechala panovnice vysázet aleje, aby na mašírující vojáky nepražilo slunce," říká historička Flodrová.

[jonáš]

Vemte, že to je z roku 2006 a ještě tam vůbec nezaznělo, že auta mohou jezdit čistě na elektřinu a dnes o 4 roky později bez nějakých zásadních "zásahů shůry" již takováto auta pro běžné denní dojíždění do 80 km jako prototypy jezdí a za pár let si je budeme moci normálně koupit a používat.

Nechci vám brát iluze, ale podobná "auta čistě na elektřtinu" jako prototypy existovala už někdy v sedmdesátých letech, že si je budemem moct už za pár let koupit se rovněž slibovalo, dokonce se i vyráběla, třeba v Plzni .. to je jak báchorky o jaderný fůzi, taky měla být už koncem 80. let průmyslově zvládnutá, okem let šedesátých. Jen kdyby se ti fyzici a technologové neflákali a příroda se nebránila.

Problém je, aby nám ta současně dostupná energie nedošla nakonec dřív, než jí spoustu budem potřebovat na výrobu těch nových a už zaručeně správných technologií. Protože tahat ty palivový články z úložiště v rukou a vozit na kolečku nebude správný řešení.

[rumpeak]

Je fakt, že nové technologie je teď těžké odhadovat. Co např. takové perpetum mobile, kdy my jako lidé bychom si jezdili na ropu vyprodukovanou uměle naprogramovanými bakteriemi, které by ji vyráběli ze vzdušného CO2 produkovaného našimi automobily. Hezká představa...

http://www.novinky.cz/veda-skoly/200884 ... zivot.html

[rumpeak]

Asi to na veškerý dnešní mezinárodní letecký provoz stačit nebude, ale z časti se potřeba paliva pro letadla dá řešit třeba takto:

http://www.novinky.cz/ekonomika/202941- ... z-ras.html

[Marty]

Němci mají asi velký vítr z asijských výrobců a z Číny, která má již bohatou síť elektrokol a dotační program 6.500 EUR na koupené elektroauto, navíc síť veřejných nabíjecích stanic je v Číně přes 5000 míst, zatímco v Německu 597, v Rakousku 210, Itálii 22...

Postřehy po návštěvě v Šanghaji - elektrokolo jedoucí neslyšitelně po chodníku mezi chodci je nejhorší zbraň v rukou číňanů - několikrát se mi jen tak tak o centimetry vyhnuli... Jinak dle uživatelů má baterka elektrokola dosah cca 20km a po roce je nutné ji vyměnit. I tak je těch elektrokol požehnaně, neboť centrální plánovači dávají ročně jen velmi omezený počet registračních značek pro konvenční benzínová auta o nějž jsou sváděny tvrdé aukce. (prý loni cena až na cca 4000EUR za registraci) Tudíž normální číňan si v Šanghaji buď koupí kolo nebo elektrokolo. A těch jezdí po městě opravdu překvapivě hodně, stejně jako je mnoho dobíjecích míst.

Momenálně elektřinu vyrábějí téměř výhradně z uhlí, ale číňani budou masivně investovat do jaderných elektráren...

[Martin z Ostravy]

A co se dělá s tou kupou použitých baterek?

[martini]

A co se dělá s tou kupou použitých baterek?

Rozhodně se nelikvidují tím systémém, který u nás označujeme jako ekologický... Viděl jsem několik dokumentů o likvidaci odpadu v Číně a tomu se člověk zdráhá uvěřit i když to vidí. Oni jsou schopní vypalovat z plastu leckdy i těžké kovy normálně na ulici...

[Martin z Ostravy]

To jsem si myslel, takže opět slepá ulička.

[P_V]

Lithium je surovina, které při větším rozšíření akumulátorových pohonů začne být nedostatek. Bylo by proto víc než záhodno lithium recyklovat, už jen ze strategických důvodů. Skoro je to podobné situaci s ropou: těží se levně, ale nebude ho dost, až se začne používat masivně.

[jonáš]

No ono se ukazuje, že to možná zachráněj američani v afghánistánu .. viz zde protože dneska je docela běžný, že armáda má ve svých řadách i geology, že

Jinak co s použitejma baterkama je jasný: recyklovat, recyklovat, recyklovat. Mmch zajímavý je i to, že ty elektrokola v čínsku fakt prodávaj v každym většim hypermarketu a cena v kursovym přepočtu je proti tuzemsku zhruba čtvrtinová. A některý jsou provedenim už celkem srovnatelný s fichtlama nebo městskýma skůtrama. Navíc je tam na to celkem výhodný počasí a většinou i terén.

[Sch]

Elektrokola v Číně mají baterie olověné. Jsou totiž výrazně levnější, ale větší a těžší při stejné kapacitě, proto ten dojezd 20km. Kdežto u nás mají elektrokola Li-On baterie a dojezd 40-50km. Ekologicky je to samozřejmě katastrofa, toho olova.

[jonáš]

Proč katastrofa, když tady jezděj miliony aut se startovacíma baterkama na stejný bázi. Pokud se to sbírá a recykluje, je to menší katastrofa než broky vystřílený nimrodama.

[egelebege]

Pokud je zde záliba v katastrofických scénářích, tak doporučím film HOME(english only, with english subtitles), kde je poukázáno na další zjevné problémy přelidnění platnety, což je celý zásadní problém. Nedostatek vody, neschopnost lidí zajistit si jídlo jinak než "si ho koupím, ne..." atp. Jeden z nejzajímavějších dokumentů I have ever seen

Tady jsem ten film našel s dabingem Zdeňka Svěráka