fórum návštěvníků stránek
https://forum.ceskedalnice.cz/
Jako nižší koeficient tření? Tak to by mě zajímalo nějaké exaktní měření. Co si pamatuji z tabulek ze střední, tak byl koeficient tření beton/guma o dost vyšší než asfalt/guma...bizonek píše:3, Ještě bych přidal horší protismykové vlastnosti CB krytu.
Pro stanovení protismykových vlastností (PVV) vozovek nelze porovnat pouze součinitele tření betonu a asfaltu s gumou udávanou v tabulkách. PVV se zjišťuje na mokré vozovce a závisí především na mikrotextuře a makrotextuře a jejich trvanlivosti. Takže dost zásadní je kvalita použitého kameniva a jeho odolnost proti ohladitelnosti. Jako nejlepší kamenivo se uvádí Droba.Kubajsu píše:Jako nižší koeficient tření? Tak to by mě zajímalo nějaké exaktní měření. Co si pamatuji z tabulek ze střední, tak byl koeficient tření beton/guma o dost vyšší než asfalt/guma...bizonek píše:3, Ještě bych přidal horší protismykové vlastnosti CB krytu.
Droba? Neboli špatně vytříděný a málo zpevněný sediment vznikající uložením po krátkém transportu s vysokým obsahem živce a dalších materiálů snadno zvětrávajících na jíl? To se mi ani vzdáleně nezdá jako ideální materiál pro zvýšení adheze pneumatiky... Věřil bych spíš nějakým drceným granitům či bazaltům...bizonek píše:Jako nejlepší kamenivo se uvádí Droba.
Tím, že je droba druh pískovce se v podstatě nikdy neohladí - uloupne se nějaké zrnko, tím pádem se zachovává mikrotextura příznivě ovlivňující PVV. Naproti tomu čedič se po nějaké době ohladí, mikrotextura zmizí a dojde ke zhoršení PVV.Kubajsu píše:Droba? Neboli špatně vytříděný a málo zpevněný sediment vznikající uložením po krátkém transportu s vysokým obsahem živce a dalších materiálů snadno zvětrávajících na jíl? To se mi ani vzdáleně nezdá jako ideální materiál pro zvýšení adheze pneumatiky... Věřil bych spíš nějakým drceným granitům či bazaltům...bizonek píše:Jako nejlepší kamenivo se uvádí Droba.
Myšlenka zajímavá, ale moc se mi tomu věřit nechce - droba je málo pevná a ne zrovna moc chemicky odolná, tak bych řekl, že se celkem brzo rozpadne a vydrolí (zbudou důlky ne výstupky). Naopak se mi nechce moc věřit, že by se tak odolná hornina jako je třeba čedič za dobu životnosti krytu nějak významně ohladil... Ale možné to je, jen bych rád viděl nějaké zkoušky...bizonek píše:Tím, že je droba druh pískovce se v podstatě nikdy neohladí - uloupne se nějaké zrnko, tím pádem se zachovává mikrotextura příznivě ovlivňující PVV. Naproti tomu čedič se po nějaké době ohladí, mikrotextura zmizí a dojde ke zhoršení PVV.
Nejsem geolog, takže nemůžu posoudit. Prezentuji tu jen závěry měření a dlouholetého výzkumu prof. J. Kudrny, který se PVV zabývá snad celý svůj život. Bohužel nemám k dispozici žádnou jeho přednášku v el. podobě.Kubajsu píše: Myšlenka zajímavá, ale moc se mi tomu věřit nechce - droba je málo pevná a ne zrovna moc chemicky odolná, tak bych řekl, že se celkem brzo rozpadne a vydrolí (zbudou důlky ne výstupky). Naopak se mi nechce moc věřit, že by se tak odolná hornina jako je třeba čedič za dobu životnosti krytu nějak významně ohladil... Ale možné to je, jen bych rád viděl nějaké zkoušky...
No myslim že vzhledem k průměrný životnosti silničních povrchů můžeme to zvětrávání klidně vypustit z úvah.Kubajsu píše: s vysokým obsahem živce a dalších materiálů snadno zvětrávajících na jíl?
Úplně to vypusit nemůžeš (teda podle mě). Vozovka je naprosto extrémní prostředí jak z hlediska mechnického, tak chemického zvětrávání (sůl). Co jsem slyšel, tak třeba žulové obložení železničních tunelů dostávalo při provozu parních lokomotiv tak na frak, že je zralé na výměnu - zvětrání za cca 50 let obdobné jako v přírodě v řádu tisíců let...jonáš píše:No myslim že vzhledem k průměrný životnosti silničních povrchů můžeme to zvětrávání klidně vypustit z úvah.Kubajsu píše: s vysokým obsahem živce a dalších materiálů snadno zvětrávajících na jíl?
Spíš jde vždy o nějakej kompromis mezi adhezí, hlučností a životností. Nelze absolutizovat jeden parametr, snad jedině u trati na formuli ..
Jo, jo - a rovnou 3+3.jonáš píše:No zas jsem jel po čase D11 a posledních dvacet km před Prahou je teda síla .. tam se dá zcela názorně pochopit, co dělá nekvalitní povrch jak s hlučností, tak se spotřebou. To je komplet na vybagrování a soudruzi, znova
Jen jsem chtěl řící, že zde máme z minulosti velký dluh na údržbě, který se s námi ještě řadu let potáhne, a tyto záběry jsou důkazem toho, jak to bylo v minulosti.
To teda jsou perly. Pokud se nepletu, tak tichý asfalt má drobné vzduchové mezery, které je třeba každý rok tlakově čistit vodou, jinak se efekt ticha vytratí...-xdas- píše:To jsou perly. Je prokázáno jestli je tichý asfalt kvalitnější a méně náchylný na výtluky? Nebo je to otázka spíše kvality materiálu a zhotovení?