Re: D3 ve Středočeském kraji
Napsal: 2.9.2013 9:01:58
Tim chudakem jsem nemyslel Batu.... 
fórum návštěvníků stránek
https://forum.ceskedalnice.cz/
To sice ano, ale když namalujete dálnici přes Vysočinu, tak se do té vyšší nadmořské výšky dostanete i při realizaci. Ministr v tomhle totálně plká, protože trasování D1 a Baťovy dálnice přes Vysočinu by bylo podobné. A jak dopadla trasa přes Chřiby s klesáním do Zlína je dostatečně známo.Lenny píše:Ideový návrh a realizační projekt stavby jsou 2 různé věci. To je třeba brát v potaz.
Ideový návrh a realizační projekt stavby jsou skutečně dvě různé věci. Ale ministr o Baťově návrhu mluví jako o "noblesním způsobem naprojektované infrastrukturní síti", nikoliv jako o nějaké myšlence. Kdyby Žák řekl: "Baťa udělal čáru napříč republikou, která se na mapě opravdu pěkně vyjímala," tak bych ani necekl.Lenny píše:Ideový návrh a realizační projekt stavby jsou 2 různé věci. To je třeba brát v potaz.
A kudy byste D1 chtěl trasovat? Vedle I/12 a I/38? To byste si na Vysočině nepomohl, to je taky pěkně kopcovitá trasa a kousek nad Štoky vede stejně jako D1 v nadmořské výšce 600m. Ani při velké snaze se pod 550m dostat nedá. Níž je jen železnice, která sleduje toky řek, ale v těch údolíčkách Šlapanky místo na dálnici není a taky má ta trasa k přímce daleko.jonáš píše:Baťa byl švec, tak co moh vědět o nějakym trasování. To jeho dílko je slušně naivní. Určitě si myslel, že od detailů má nějaký inženýry
Nicméně se to chytlo a bolševik nevěděl taky nic lepšího, než to rvát kolem Větrnýho Jeníkova do extrému, místo aby obsloužil tradičně zavedený a obydlený území. A teď se tamtudy vizionáři chystaj rvát ještě VRT, to vidim na vysočinskej bázovej tunel. A dtto si to zopakovat s D3, jako by nám to nestačilo. Prej rozvoj, co přinesla ta D1 Vysočině, kromě pár skladovejch areálů?
Dneska máte místo potřeby Reichu potřebu EU, takže se stejně nemůžete fixovat jen na potřebu Česka. S tím severním koncem R43 s Vámi samozřejmě souhlasím (i když jednou třeba vyvstane nějaká potřeba prodloužení na Polsko), ale třeba D3 je z pohledu celé EU mnohem významnější a zaslouží si vlastní koridor už z Prahy. Jinak právě trasování D1 mělo řešit i napojení I/3 a uvolnění přetížené "staré benešovské" (prostě dva za cenu jednohojonáš píše:No mně hlavně přijde docela žertovný, stavět v trasování navrženym pro potřeby Rajchu, a neuvažovat nad tim, jestli potřeby Česka nejsou třeba trošičku odlišný. Platí aktuálně samozřejmě zejména pro ten severní ocas na R43, zhruba sedmdesát let po válce ..
Ovšem pokud se vrátím k D1, tak sice byla stavěna za protektorátu, ale nebyla trasována pro potřeby Rajchu, ale ještě ČSR (byť pomnichovsky osekané). Tyto potřeby se ani v 60. letech nijak nelišily a popravdě řečeno se neliší ani dnes. Od žádného kritika jsem návrh trasování D1 mezi Prahou a Brnem, který by se nedostal do podobných výšek jako D1 u Větrného Jeníkova, neviděl a podle mě ani možný není. Vysočina prostě tak vysoko je a jediné koridory, které vedou trochu níž, využila železnice ještě za císaře pána. Ale těmi dálnici protáhnout nelze. Pokud jde o severní ocas R43, tak tam se musíte rozhodnout - buď ocas s příznivými směrovými i výškovými poměry nebo snaha sledovat I/43, kde se opět dostanete do úzkých zastavěných údolí. Ani železnice tam žádnou extra trasu najít nedokázala, dnes je to na trati Praha-Brno ta nejpomalejší část (kromě Bezpraví). Jediným řešením jsou pak tunely.jonáš píše:No mně hlavně přijde docela žertovný, stavět v trasování navrženym pro potřeby Rajchu, a neuvažovat nad tim, jestli potřeby Česka nejsou třeba trošičku odlišný. Platí aktuálně samozřejmě zejména pro ten severní ocas na R43, zhruba sedmdesát let po válce ..
Kdyby tehdy komanči měli víc peněz a postavili to rovnou v čtyřpruhu (mosty s tím počítají), tak dneska řešíme maximálně zakrytí nebo přetrasování obchvatu Benešova...Standa píše:Jinak právě trasování D1 mělo řešit i napojení I/3 a uvolnění přetížené "staré benešovské" (prostě dva za cenu jednoho) a já jsem si ještě dlouho myslel, že by to bylo nejlepší napojení i pro D3 (prostým rozšířením I/3) - dneska už to vidím trochu jinak.
to je ovšem pravda použitelná na libovolnou komunikaciJirkaS píše:Kdyby tehdy komanči měli víc peněz a postavili to rovnou v čtyřpruhu (mosty s tím počítají), tak dneska řešíme maximálně zakrytí nebo přetrasování obchvatu Benešova...
A možná bychom přemýšleli zda bude stačit rozšířit D1 od Mirošovic na 4 pruh nebo 5 pruh a nadávali si proč jsme to v těch 90 letech neudělali rovnouJirkaS píše:Kdyby tehdy komanči měli víc peněz a postavili to rovnou v čtyřpruhu (mosty s tím počítají), tak dneska řešíme maximálně zakrytí nebo přetrasování obchvatu Benešova...
Jasně, jen těch 5 pruhů mi přijde fakt moc, vzhledem k tomu, že I/3 tam napojená je.dvs píše:A možná bychom přemýšleli zda bude stačit rozšířit D1 od Mirošovic na 4 pruh nebo 5 pruh a nadávali si proč jsme to v těch 90 letech neudělali rovnou
Souhlas, ale jaká byla hustota dopravy např. v roce 1965? To výstavba velkorysého dvoupruhu byla v té době přímo luxusem. Bez ironie.dvs píše:A tak se rozhodli postavit do Benešova 2pruhový přivaděč...
To můžu potvrdit, co si vzpomínám, tak ve svých třech nebo čtyřech letech, kdy jsme tudy jezdili k babičce na Vysočinu, jsem vnímal ještě celou silnici do Benešova jako dálnici. Obyčejná silnice pro mě začínala až po odbočení na Vlašim (dnes II/112, tehdy asi taky).kot píše:Souhlas, ale jaká byla hustota dopravy např. v roce 1965? To výstavba velkorysého dvoupruhu byla v té době přímo luxusem. Bez ironie.dvs píše:A tak se rozhodli postavit do Benešova 2pruhový přivaděč...
Stav podání, čísla rozsudků lze nalézt nakr-stredocesky píše: Středočeští radní schválili podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o zrušení koridoru pro dálnici D3
19.8.2013
Rada Středočeského kraje na jednání dne 19. srpna 2013 vzala na vědomí rozsudek Krajského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno vymezení koridoru dálnice D3 v úseku Jesenice – hranice Středočeského kraje. Radní zároveň souhlasili s podáním kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze a uložili vedoucí Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje Václavě Štědré zpracovat a podat předmětnou kasační stížnost.
Rada kraje rovněž souhlasí se zpracováním a projednáním návrhu územního opatření o stavební uzávěře pro koridor dálnice D3 a pro koridor silnice II/112 v úseku Benešov – Václavice.
„Jsme přesvědčeni, že všechna naše dosavadní stanoviska ohledně vedení trasy dálnice jsou v souladu s platnou legislativou a navržená trasa je v rámci daných možností tím nejlepším řešením, jak po mnohaletém oddalování usnadnit řidičům cestu do jižních Čech.
Rád bych připomněl, že koncepčně byla trasa D3 řešena v územních plánech velkých územních celků (VÚC) Pražského regionu a okresu Benešov. Posuzována byla v několika variantách a o konečném výběru trasy rozhodla vláda ČR již v roce 2005. Územní plán byl poté schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje napříč celým politickým spektrem. Dálnice D3 je zařazena do sítě dálnic ČR a zahrnuta i v dokumentu závazného pro pořizování zásad územního rozvoje krajů a územních plánů obcí, tj. v „Politice územního rozvoje 2008 ČR“, v čl. 5 koridory a plochy dopravní infrastruktury. Koridor byl proto beze změn převzat do Zásad územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje.
Věřím také, že zdravý rozum nedovolí, aby se dlouhodobě plánovaná stavba na úkor většiny zastavila a že se obyvatelé žijící podél současné silniční trasy spolu s tisíci na jih jedoucích řidičů konečně dočkají tolik potřebného moderního silničního tahu, který spojí Prahu s Českými Budějovicemi i jihem Evropy.
Pokud Nejvyšší správní soud v Brně (NSS) zruší na základě kasační stížnosti Středočeského kraje rozsudek Krajského soudu v Praze ve věci dálnice D3, budou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje v části D3 opět v platnosti a může pokračovat příprava realizace D3 bez výrazného zdržení. V případě, že NSS kasační stížnost zamítne, je připravováno vydání stavební uzávěry v uvažované trase, tak jak to stavební zákon umožňuje. Krajský soud v žádném případě, a ostatně to ani nemohl, nevyloučil vedení D3 v trase podle ZÚR. Není žádný důvod měnit vybranou trasu, která již byla v minulosti variantně posuzována a o výsledku posouzení rozhodla Vláda ČR. V případě zamítnutí kasační stížnosti budou zahájeny práce na aktualizaci ZÚR. Tento proces je časově náročný a dá se odhadnout na dobu přibližně 2 roků,“ komentoval rozhodnutí krajské rady hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.
zdroj: kr-stredocesky