ML90 tady udělal souhrn za mě a prakticky již více let po sobě. Já si dovolím doplnit několik zajímavých faktů.
(z PL institucí; vypracováno pro vládu pro účely podkladů argumentace "proti" EU s udržením investic do segmentu silniční výstavba v letech 19-20)
Již více než dekádu představuje výstavba silniční infrastruktury největší podíl v rámci veřejných investicí v Polsku. Řízení se tak stává rychlejší, snadnější a bezpečnější. Do té doby bylo mnoho zranění a mrtvých z čelných srážek při absenci zkapacitněné silniční sítě. Snižuje se cestovní čas, šetří PHM, zvyšují peníze logistických firem na nové investice, co je dělá více konkurenceschopními atd. Efektů je opravdu hodně.
Vláda přitom začátkem r. 2020 avizovala rozšíření sítě dálnic a rychlostních silnic, ale základní kostra má být hotová v letech 2021-2022. Rozšíření sítě pak prodlouží dostavbu o min. 5 dalších let, ale pojmy jako základní kostra a +5 let jsou nic neříkající, ale hodně naznačující.
EU tlačí na nové enviro normy a opatření a to tlačí i na silniční dopravu. Ovšem National Road Construction Programme for the years 2014-2023, již s perspektivou do roku 2025 říká o 33,5 mld. € investici a i nadále jde velká většina peněz (z fondů a dalších pilířů) do výstavby silniční infrastruktury: dálnice, rychlostní silnice a okruhy. To jsou nákladné investice. Dle Multiconsult Polska, kteří vypracovali zprávu "Dálnice k hranicím" stojí výstavba 1 km dálnice v Polsku, pro příklad A1 mezi 6 mil. € mimo města a 32 mil. € v případě Silesia (Slezsko), v těžko urbanizovaném prostředí po banické činnosti. V těchto nákladech pak není jen samotná výstavba (včetně mostů, viaduktů a tunelů, což jsou nejnákladnější objekty výstavby), ale taky projektové práce a výkupy pozemků, protože to až určuje opravdový náklad na 1 km, když se to má vnímat jako investice ve veřejném zájmu.
Tento materiál se explicitně zaměřil na požadavek z EU a sice na ekodukty. Tyto objekty jsou největším prodražením výstavby a to v rozsahu 5-20% na 1 km. Road and Bridge Research Institute udává průměrné náklady ve výši 2 mil. € pokud se jedná o přechody pro středne velká a velká zvířata. V letech 1996 až 2016 se takto vynaložilo na tlak EU na opatření navíc na ochranu ŽP až 1,6 mld. €.
Polsko proto navzdory tlaku EU, která taky tlačí na změnu trasování pro různá území, kde žijí různí živočichové a trasy se pak prodlužují nebo si vyžadují další a další stavby, které prodražují budované km tuto praktiku EU silně kritizuje a to jasným argumentem a sice, že dnešní západní státy když budovali své dálniční sítě, tak ani jeden nebyl vázán tak rozsáhlými předpisy ani počtem norem na ochranu ŽP, jak to dnes diktuje EU, a proto tyto státy mají již dávno základní kostry hotové, mají je za mnohem levnější náklady i po propočtu inflace a dalších údajů a ještě se tato výstavba realizovala i rychleji. Ve výsledku je to tedy nespravodlivé vůči novým členům EU. Polsko dále argumentuje, že právě ŽP je v tomto prostoru daleko víc v lepším stavu, je nedotknuto oproti západu a není důvod ho takhle extra chránit. Je jen málo změněno lidskou činností, co se týče údolí řek atd. A Polsko taky dokládá, že navzdory všem opatřením a tlakům z EU je výstavba silniční infrastruktury nakonec pro Polsko nejvýhodnější státní investicí, která se taky mimořádně rychle vrací zpátky, takže Polsko od tohoto záměru nehodlá nejbližších 5 let ustupovat. Až do doby, než Polsko postavilo dosavaní síť dálnic a rychlostních silnic, tak se sousedními zeměmi, s ČR a Slovenskem prohrávalo o příchod zahraničních investic, což se již taky začíná obracet. Vždy byl hlavní nedostatek absence kvalitní silniční infrastruktury.
Polsko je již dnes jak tranzitním státem, tak i státem nových a velkých investicí. Silniční infrastruktura se staví promysleně, rychle a legislativně srozumitelně. Krátko po dostavbě se rychle začínají vracet peníze a oživuje se regionální ekonomika, což má další přínosy pro stát.
Nakonec jsou i přínosy pro ŽP: snižuje se hlučnost, protože se snižuje rozsah kolon, snižuje se prašnost odkláněním dopravy z obydlených území. Méně spotřebovaného paliva, méně emisí, méně znečištěný vzduch. Menší počet nehod, méně zraněných, méně mrtvých. Atd.
Doba návratnosti: a to již při nutnosti opravit vozovku, prohlédnout objekty na trase, údržba. Vypočítala se návratnost 55 úseků již v provozu: 12 úseků se vrátí investice za 2 roky. Pokud se opravdu promítnou všechny faktory do roviny peněz, tak to tak vychází. (samozřejmě včetně všech jevů kolem samotné výstavby atd., kdy již i to je práce a ekonomika). 21 úseků má návratnost 3 roky. Polovina úseků má návratnost za 5 a více let, respektivě se dá konstatovat i následovné: 2/3 z 55 úseků má návratnost do 10 let. Samozřejmě, jsou i úseky, které mají návratnost za dobu 20 až 30 let a dokonce i více. Bez nich by chybělo propojení a návaznost v síti aneb jsou náklady vysoké pro jiné faktory; již zmiňované Slezsko a pak všech kategorii "horská trasa", kde se staví vícero mostů. Krakow - Tatry je mimořádně nákladná trasa, ale to neznamená, že se nemá budovat.
Důvod, pro který Polsko staví dálnice a rychlostní silnice, i když je pak po otevření na nich provoz nižší, než na rušnějších hlavních silnicích je i ten fakt, že motorizace a provoz v Polsku rostou rychleji a ta potřeba budovat tuto infrastrukturu tady jednoduše i nadále bude. Proto se i nadále v této činnosti bude pokračovat, protože ještě stále je to nejlepší státní investice. Tempo výstavby samozřejmě klesá a zpomaluje stejně jako i investice. Vždyť jen v některých letech za uplynulých 12 let se investovalo výstavby silniční infrastruktury i 4-5 mld. €.
Co by ale byla opravdu katastrofa a to taky ekologická, tak to by byl stav, ve kterém Polsko dlouhou dobu žilo. Velmi slabé investice do silniční infrastruktury. Již dnes lze vnímat, že neexistence silniční výstavby neznačí zastavení silniční dopravy a když byla situace špatná před rokem 2010, tak nelze čekat, že by dnes byla snad lepší. Byla by rozhodně katastrofální a pokud mají mít smysl polské státní investice, tak se musí rozhodně nejlepší stavitelský a modernizační program státu dokončit a ne ho uměle prodražovat, aby se omezil v rozsahu.
jedná se o citace a překlad "polské obrany před EU v období uplynulých měsíců"
Moje doplnění: Je všeobecně známo, že Polsko většinu EU peněz tlačí do silniční výstavby. EU by mohla být ráda, že se Polsku všeobecně daří. Polsko by bez podpory z EU rozhodně jen s problémama dokončilo ten chybějící rozsah do doby, kdy chtějí, o tom snad není pochyb. Míra zasahování EU do toho, kam se mají "její" peníze investovat je často v rozporu s tím, kam je chtějí investovat státy samotné. A prakticky všechny segmenty jsou opravdu "svázané" společnýma normama. Ovšem to, co je již "v užívání", tak to má období pro "doplnění" a odstranění nedostatků (u tunelů bezpečnost, jinde nové ekodukty atd.). Je fakt, že kdo má všechno v užívání, tak je ve výhodě proti tomu, kdo všechno musí implementovat. A ta implementace je ve vývoji, trvá řadu let a je toho čím dal, tím více. Jak lze pozorovat, tak na příkladu Polska to jde argumentovat i v tom, čím sama EU kritizuje/oponuje dané státy. Na ostatní si musí každý udělat vlastní názor ...