K dnešnímu dni jsem po 2. v historii existence sekce a zároveň po skoro 6 letech dokončil komplexní přečtení celé sekce.
Celkem jsem odstranil 106 příspěvků. Takhle je to nic neříkající číslo, ale všechno příspěvky, které vždy mají odkazy na to, co již neexistuje a čtenář tak ztrácí zbytečně čas. Zároveň jsem v asi 130 příspěvcích uvedl důležitou poznámku a sice, že odkaz je již neplatný, ale jeho odstranění by narušilo smysl debaty, ze které lze vydedukovat oč šlo a co se v daném období řešilo a cílem tohoto pročtení není narušit podstatu a tedy debatu samotnou. Občas jsem odstranil odkaz a taky uvedl klasickou poznámku k jeho odstranění a to zase z čisté praktičnosti a sice, aby tam člověk zbytečně neklikal, pokud k tomu vedl text v příspěvku ve smyslu, že tam bude mapa, tabulka atd. Pochopitelně o největší část přišel ML90 a pak hiob a pak všichni ostatní, kde já nebo admini nejsme výjimkou.
Dále bych rád upozornil na jeden fakt, on ho uvedl i ML90 a já ho explicitně uvedl v úvodu tématu: Výběrová řížení / Podepsání smlouvy sice, že:
ZMĚNA ODKAZŮ: Web GDDKiA přešel na novou platformu a nyní je součástí obecného vládního webu gov.pl: https://www.gov.pl/web/gddkia Starý web s veškerými informacemi je dostupný na adrese
https://www.archiwum.gddkia.gov.pl/ Proto jsou kromě nejnovějších neplatné veškeré odkazy, které tady ve fóru jsou a pro jejich zobrazení se musí na začátek adresy přidat slovo "archiwum" (například
https://www.archiwum.gddkia.gov.pl/pl/a ... -Warszawie).
Hromada příspěvků resp. odkazů ve starém tvaru je ponechána, protože tedy námatkově jsem to zkoušel na vícero místech. Znova tedy, děje se to i jinde ve světě, ale na napsaném se nic nezměnilo, protože ten obsah prošel vždy shlédnutím a možnou debatou. Patří se to zdůraznit, protože je to i nadále cenný zdroj informací jak Polsko došlo k dálniční síti.
V teoretické rovině existuje/byl zájem o přestavbu sekce, ale v praktické rovině to nemá kdo realizovat, buďme/te rádi, že to funguje jako celek a že jsou tady k nalezení patřičné informace. O ty nové sekce a nová témata se třeba o další řád víc starat a samotná reorganizace je nesmírně náročná na čas, ovšem tohle pročtení jsem tedy zařadil do svojeho programu v rámci největší aktualizace zahraničních sekcí. Bez jakéhokoliv vylepšování úvodů v tématech v sekci, vyjma tohohle všeobecního vlákna.
Počet obyvatel v Polsku se od roku 2000 snížil o asi 0,5 mil. a celkově je od roku 2009 již roční úbytek obyvatelstva, i když velmi mírný. Ačkoliv ty statistiky jsou různé, tak i OSN vidí meziroční pokles obyvatelstva o skoro 55 tis. obyv. Urbanizace se nyní pohybuje v asi 60% a průměrný věk je zde skoro 42 let. Výhled na další dekády je i nadále populačně nepříznivý, koncem této dekády tady bude žít o další 1 až 1,5 mil. méně lidí. Urbanizace se zásadně zvyšovat nebude, ani za další 3 dekády nepřesáhne 70%. Ovšem průměrný věk se zvedne rychleji, v 2030 to má být 46 let, v 2050 až 51 let.
Aktualizoval jsem taky příspěvek s odkazama na vládní agentury;
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?p=1428#p1428 .
Dále bych rád vypíchl v tématu již jednou uvedený odkaz a sice
klikací mapa čerpání peněz z EU dle regionů:
https://mapadotacji.gov.pl/ . Taky zajímavé si to znova osvěžit.
Taky ten
program výstavby 100 obchvatu v dekádě 2020 - 2030:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 98#p207498 .
Nebo ta hezká dálniční videomapa v letech
1932 - 2018
Shrnutí k dálniční výstavbě: Polsko dokázalo, že lze i z nízké životní úrovně vytěžit a získané EU peníze prioritizovat na opravdu nejdůležitější význam a tím bylo vybudovat funkční dálniční síť. Nadřazená infrastruktura, která zrychlila dopravní tok a díky stavební aktivitě pozvedla ekonomický rozvoj regionů a potažmo státu. Polsko zapojilo i soukromý kapitál a vyzkoušelo si taky levnou výstavbu, která nakonec značila nedokončení daných úseků. Polská ekonomika z této masivní výstavby dokázala vytěžit maximum a i když není v propočtech k důležitým srovnávacím parametrům na špici, tak se dokázalo zásadně v hodnoceních pozvednout a dobíhá to, co zanedbávalo dlouhé dekády. Po tom co roste životní úroveň a tím se i zvedají náklady na přípravní práce a zároveň se ta dálniční síť zceluje, tak již není prostor pro další vlnu takové expanze dálniční sítě. Polsko ale posouvá investice do silniční sítě na nižší úroveň a napojuje na dálniční síť nyní vyšší a místní regiony. A začíná se zaměřovat na jiné druhy dopravní infrastruktury, víc se dívá na hlavní město atd. Číselná shrnutí lze vnímat z vlákna. Ovšem nesmíme zapomínat na celkové plány v dálniční síti a když si představíme, že Polsko je dnes asi v jedné polovině, tak se rozhodně bude na co ještě dívat i další 1,5 dekády.
Doplním, že v roce 2020 tady bylo 4269 km dálnic a rychlostních silnic.
Osobně jsem přesvědčen o tom, že je dobře, že Polsko zpomalilo ve výstavbě dálnic a rychlostních silnic, alespoň o jeden rychlostní stupeň, protože není dobré založit ekonomiku na státních investicích především na stavebních projektech, pokud jsou i jiné hospodářské možnosti pro růst. Je velmi důležité odhadnout moment, kdy je lepší se smířit se snížením tempa výstavby a zaměřit peníze z větší ekonomiky vyplývající z minulé expanze dálniční sítě do dalších částí ekonomiky.
Je taky nevyhnutní si uvědomit, že to není jen o pozdvižení životní úrovně (snížení dotací z EU a vyšší náklady na přípravu, pozemky atd.), ale taky o samotných nových nákladech na údržbu vystavěné sítě. Pokud přidáme nepříjemné aspekty jako krize ...