České dálnice > Diskusní fórum

Vypadá to, že zmíněný krátký úsek je kandidátem na smolaře dálnic za posledních 10 let... Nikoliv ovšem kvůli výše zmíněné nehodě.

a je to vlastně vůbec dálnice ?
myšleno v tomto úseku

Události ČT - Dostavba D3 u Tábora

chemer píše: ↑26.9.2023 21:17:23 Události ČT - Dostavba D3 u Tábora

Chudáček pan Bratránek. Skoro jsem se nad jeho situací rozbrečel!

Dokud tam nenajedou bagry tak ničemu nevěřím, už v roce 2017 se říkalo že se to za pár měsíců vyřeší...

Marku vidím to velmi podobně, ale tady snad bagry nebudou ani třeba.

| Stát už chystá rozšíření D3 u Tábora. Věří, že problémy s pozemky se chýlí ke konci |

2 chemer : Kolikátý rok tahle hláška padá ?

rozšíření
mě by bohatě stačilo zprovoznění...

Je to nazvaný nešťastně. Taky jsem se díval, jestli tam z toho náhodou nechtějí udělat 6-pruh. Ne. Jen chtějí ofunkčnit již v podstatě funkční 4-pruh.

Pod katastrálními čísly 1178/nn a 1155/nn je dle výpisu z katastru pouze ARMEX Oil s.r.o., nikdo z Bratránků tuto společnost neřídí ani nevlastní. Uvedená katastrální čísla obsahují veškeré pozemky vedle dálnice. Právě jsem to kontroloval. Lžou tedy Bratránci ohledně svého vlastnictví? Jednání s ARMEX Oil mohla probíhat již dávno, patrně bez jakýchkoli problémů. Nebo jsou snad v ČR dva rozdílné katastry???

Firma Taartrade s.r.o., údajně Bratránkova, má jednatele Pavla Hrubeše s vkladem 100 000 Kč a jednatele Petra Koudelku s vkladem 100 000 Kč. Je tedy patrné, že Pavel Bratránek je obyčejný lhář a podvodník, pokud se prohlašuje za majitele pozemků a staveb na uvedených katastrálních číslech. S kým tedy ŘSD nebo MD vlastně jedná??? Fiktivní vlastníci jsou znakem mafiánské země.

pjezek164 píše: ↑2.10.2023 8:28:53 Pod katastrálními čísly 1178/nn a 1155/nn je dle výpisu z katastru pouze ARMEX Oil s.r.o., nikdo z Bratránků tuto společnost neřídí ani nevlastní. Uvedená katastrální čísla obsahují veškeré pozemky vedle dálnice. Právě jsem to kontroloval. Lžou tedy Bratránci ohledně svého vlastnictví? Jednání s ARMEX Oil mohla probíhat již dávno, patrně bez jakýchkoli problémů. Nebo jsou snad v ČR dva rozdílné katastry???

U 1155/28, -29, -30, -31 stále figuruje Bratránek a spol. Zbytek má věcné břemeno jízdy.

JJ: Díky za upřesnění, 28 má Petr, bez problémů, 29 a 30 má Pavel, budovu 30 společně s Taartrade. Netuším, jak jsem to mohl přehlédnout. Takže jde vlastně jen o to, co má Pavel.

z twitteru Radka Mátla:

Krajský úřad Jihočeského kraje vydal mezitimní rozhodnutí - odnětí vlastnického práva paní Bratránkové k čerpací stanici LPG v rámci Motocentra u Tábora. ŘSD je tak vlastníkem příslušných pozemků a nemovitostí a nic by nemělo bránit vydání SP a dokončení D3 na obchvatu Tábora.

Radek Mátl on Twitter: Krajský úřad Jihočeského kraje vydal mezitimní rozhodnutí - odnětí vlastnického práva paní Bratránkové k čerpací stanici LPG v rámci Motocentra u Tábora. ŘSD je tak vlastníkem příslušných pozemků a nemovitostí a nic by nemělo bránit vydání SP a dokončení D3 na obchvatu Tábora.

Co se proti tomu teď dá dělat? A hlavně: Má to (pokud se to udělá) odkladný účinek?
Chci zahlédnou světlo na konci tunelu této frašky.

Tohle už se proti tomu udělalo, myslím že je to poslední vyřešená závada na cestě regulérního čtyřproudu u Tábora.

Krátce už o tom píše idnes: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/z ... zpravy_pkr

KIV píše: ↑24.10.2023 8:39:12 Co se proti tomu teď dá dělat? A hlavně: Má to (pokud se to udělá) odkladný účinek?
Chci zahlédnou světlo na konci tunelu této frašky.

Proti mezitímnímu rozhodnutí se nedá odvolat, pouze podat žalobu. Ta ale nemá odkladný účinek. Díky vyvlastnění LPG teď může MD obnovit stavební řízení a vydat SP. ŘSD zase může vysoutěžit zakázku a až bude SP pravomocné, vybraný zhotovitel ji zrealizuje.

Od Bratránků je v této věci podaná ještě stížnost proti vyvlastnění u Ústavního soudu. ÚS ale není úplně nejrychlejší, takže nejspíš rozhodne až když už bude dálnice dostavěná.

Pan Mátl odpověděl i na mou otázku kdy bude reálné zprovoznění dálnice v plném profilu, jeho odpověď tedy zní do května 2024, což je za mě moc hezká odpověď.

No a jak to je tedy s přepsáním těchto pozemků, kde to katastr nechtěl udělat dokud nebude vyřešena ÚS? Nechme stranou, že katastr na tohle nejspíš nemá ani pravomoc. Nebo to, že to na ŘSD katastr nepřepíše nemá žádný vliv. Já se totiž obávám, že tohle bude ještě další zdržení.

Zatím pozemky stále nejsou v katastru přepsány, ani ty již vyvlastněné.

Pokud má ŘSD k pozemkům vydané pravomocné mezitímní rozhodnutí (což má), tak na nich může stavět. Jinak by celý institut mezitímního rozhodnutí ztrácel smysl.

Předpokládám, že vyvlastnění proběhlo podle tzv. liniového zákona (zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), formou mezitimního rozhodnutí. Dle § 4a odst. 3 a 4 citovaného zákona platí, že "O žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí rozhodne soud ve lhůtě 60 dnů; to platí obdobně i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě. Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti mezitímnímu rozhodnutí lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží."

Obecně řečeno je možné odkladný účinek žalobě přiznat, pokud je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Takže žalobu podat mohou, ze zákona podání žaloby nemá odkladný účinek. S podáním žaloby však žalobce může spojit návrh na přiznání odkladného účinku, který soud může vydat za splnění shora uvedených podmínek. V každém případě o podané žalobě musí být soudem rozhodnuto do 60 dnů. Stejný lhůta 60 dnů pak platí, pokud by se podávala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu, který rozhoduje o podané žalobě). Pokud ŘSD začne teď stavět a žalobci podají žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku a soud ten odkladný účinek přizná, muselo by se se stavebními pracemi opět přestat, a to až do doby pravomocného rozhodnutí soudu.

Soud sice může odkladný účinek přiznat, v tomto případě to ovšem nehraje žádnou roli, neboť o žalobě musí soud rozhodnout do 60 dnů, přesně jak píšete. Tak rychle ŘSD stavbu určitě nezahájí, protože nemá ještě stavební povolení, které musí vydat MD. Plus je třeba stavbu vysoutěžit. Dřív než na jaře se stavět nezačne. Základem tedy je, aby to mezitímní rozhodnutí bylo bez chyby, aby ho soud neshodil.