České dálnice > Diskusní fórum

Silnice/dálnice A, S a obchvaty DK, které budou uvedeny do provozu v roce 2023. Oficiální plány:

260 km
49,4 km A silnice
192,9 km S silnice
14,2 km DK silnice

Tunelové sekce
Tunely v provozu (3 - 5,1 km)
Tunely ve výstavbě (8 - 9,3 km)
Tunely v přípravě (6 - 11,3 km)

Podrobnosti (úseky, mapy): https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -181792597 (na uvedený příspěvek je potřeba kliknout a on se "rozmotá")

Ještě dodávám článek z webu GDDKiA, kde je seznam úseků, které mají být příští rok zprovozněny. Vše tu ještě podrobně rozepíšu v shrnutí letošního roku, ale jedná se o úseky na A18, S3, S7, S11, S14, S17, S52 a S61. Letošek pro mě byl docela složitý, protože se mě velmi úzce dotýká válka na Ukrajině, která mi brala hodně sil a času. Proto jsem přestal pravidelně přispívat, ale v novém roce chci znovu začít, ať zase nepřidělávám práci Diaľničiarovi

https://www.gov.pl/web/gddkia/w-2023-r- ... 60-km-drog

Mezi svátky jsem trávil volno v Lublinu, takže jsem si projel polské dálnice ve velkém měřítku. Z 99% kvalitní vozovka, což je neuvěřitelné.
S52 za Těšínem. Bobová dráha, kde i stovka je kolikrát na vyskočení z dráhy. Pokud se mnohá S změní na dálnice, tato to určitě nebude.
Dálnice A4 je ještě za Krakovem s velice silným provozem, ale už od Tarnova slábne a s každým dalším sjezdem máte dálnici sami pro sebe. Člověk by řekl, že prázdné odpočívky a kvůli řidičům z východu kvůli tomu budou neudržované, ale opak byl pravdou. I ta bez stálé kukaně pro uklízečku zářila čistotou, i když omítka byla opadaná.
S19, novotou zářící, ovšem kvůli tomu bez služeb. Mezi Řešovem a Tarnovem nebyla na 170 km jediná benzínka a téměř všechny malé odpočívky byly ještě uzavřené. Byl jsem donucen sjet do nějakého města.
S17, nádhera. Rezerva pro další pruh na celé trase. 120 je na té dlouhé lajně naprosto uspávající. Podél S můžete sledovat desítky motorestů, čerpaček a hotelů, které zůstaly za svodidly, odsouzeny k zániku. Je vidět, že většina S17 vznikla rozšířením původní silnice.
S2, takový obchvat Varšavy si u Prahy můžeme jen nechat zdát. Spousta pruhů, dokonce i v dlouhém tunelu. Je v něm 80, ale asi protože i na S2 je max 110. A hlavně ty extrémně dlouhé nájezdy a sjezdy, často dvoupruhové. Mňam.
A2+A1 z Varšavy do Lodže. Tyto dva úseky nenávidím. Jsou přetížené. I v levém často brzdíte ze 140 na pouhou šedesátku. Naštěstí rezerva pro rozšíření o další pruh tu je již od začátku a snad nebude dlouho trvat.
S8 Lodž-Vratislav, tuhle "dálnici" miluju. Plynulý provoz, spousta odpočívek a čerpaček. Rezerva pro další pruh a každá MÚK se zapadlejší silnicí první třídy je lepší než naše uzly. Osvětlené, s kolektory a samozřejmě dvoupruhové odpojení a připojení se stovky metrů.
A8 kolem Vratislavi. Má šest pruhů, takže provoz plynulý i ve špičce. Bohužel tu není jediná odpočívka a velkou kritikou je uzel s A4. Po sjetí se rameno za zatáčkou rozdvojuje a ten kdo to nezná, nebo se nechá unést levým pruhem je v háji.
A4 z Vratislavi směr Německo. Nejčastěji používám a nejčastěji nadávám. Úzké pruhy, bez odstavného. V pravém nekonečný proud kamionů, v levém se neustále rozjíždíte a zpomalujete. Nejúnavnější úsek z celé cesty.
S3, nádhera v parametrech dálnice. Od kamenné Hory už mne navigace naháněla na nový úsek, ale ten bude zprovozněn až na jaře

Díky za report!
Ten závěr cesty, vzhledem k nenávisti k A4 a k množství najetých kilometrů - není lepší sjet už u Kostomlot na DK5 ?

A když už jsem u té nenávisti, co takhle z Varšavy po S8 a u Piotrkowa Trybunalskeho využít novou vratnou rampu směrem na Lodž? Byť za cenu větší porce najetých kilometrů - zato bezpečněji.

Honey72 píše:A2+A1 z Varšavy do Lodže. Tyto deky nenávidím. Jsou přetížené. I v levém často brzdíte ze 140 na pouhou šedesátku. Naštěstí rezerva pro rozšíření o další pruh tu je již od začátku a snad nebude dlouho trvat.

Rozšíření A2 z Varšavy do Lodže je připravené a v podstatě zítra by mohla GDDKiA vyhlásit tendr. Bohužel to ale visí na financování, které zatím vláda není schopná zajistit viz https://www.money.pl/gospodarka/autostr ... 7824a.html

Tady je slíbené shrnutí roku 2022. Jak už jsem tu psal, bohužel jsem z různých důvodů nepřispíval tak intenzivně jako v minulých letech, ale teď už by to mělo být lepší, takže doufám, že se na to podaří navázat.

K 31.12.2022 má Polsko celkem 4887,1 km rychlostních komunikací, z čehož 1799,7 km jsou dálnice a 3087,4 km rychlostní silnice. Za rok 2022 přibylo 322 km nových silnic, z čehož 267 km byly dálnice a rychlostní silnice. V průběhu roku se podařilo dokončit poslední chybějící úseky dálnice A1, která je tak po A4 druhou kompletní páteřní dálnicí v Polsku (u třetí A2 chybí úseky na východ od Varšavy, které už se ale z většiny postupně realizují). Dále byla dokončená celá S5 od Poznaně přes Bydhošť až po A1 a S19 mezi Lublinem a Řešovem. Zde je seznam úseků otevřených v minulém roce:

- A1 Piotrków Trybunalski Południe - Kamieńsk 24,2 km
- A18 Żary Zachód - Iłowa 21,9 km

- S3 MÚK Kijewo 1,7 km
- S5 Ornowo - Wirwajdy 5 km
- S5 Nowe Marzy - Świecie Południe 23,3 km
- S5 Świecie Południe - Bydgoszcz Północ 22,4 km
- S6 Bożepole Wielkie - Luzino 10,4 km
- S6 Luzino - Szemud 10,3 km
- S6 Szemud - Gdynia Wielki Kack 20,2 km
- S7 Napierki - Mława 14 km
- S7 Pieńki - Płońsk 13,8 km
- S7 Warszawa Lotnisko - Lesznowola 6,5 km
- S7 Naprawa - Skomielna Biała 3,1 km
- S14 Łódź Lublinek - Aleksandrów Łódzki 12,2 km
- S17 Warszawa Wschód - Lubelska 2,5 km
- S19 Niedrzwica Duża - Kraśnik 20 km
- S19 Zdziary - Rudnik nad Sanem 8,2 km
- S61 Suwałki - Budzisko 24,2 km
- S61 Szczuczyn - Ełk Południe 23,3 km

- DK9 Iłża obchvat 7,2 km
- DK15 Nowe Miasto Lubawskie obchvat 17,73 km
- DK25 Brzezie obchvat 8,5 km
- DK35 Valbřich obchvat 1,1 km (dalších 5 km staví město)
- DK40 Kędzierzyn-Koźle obchvat (II. etapa) 14,3 km
- DK51 Smolajny obchvat 1,8 km
- DK73 Kielce - Brzeziny/Morawica 4,2 km

Kromě toho byla přeznačena část obchvatu Ostródy jako S5 a část obchvatu Łomży na S61 (7,2 km) byla dokončena, ale zatím není uvedena do provozu.

Výběrová řízení byla v minulém roce vyhlášena na celkem 11 úseků dálnic a rychlostních silnic o délce 135,2 km a tři obchvaty z programu výstavby na roky 2020-2030 o délce 21,9 km. Také se začala tendrovat dostavba S19 u Řešova, která je jen v 1/2 profilu.

V průběhu roku bylo podepsáno 22 smluv na stavbu úseků dálnic a rychlostních silnic o délce 313,7 km, jedna smlouva na stavbu obchvatu z programu výstavby na roky 2020-2030 (5,9 km) a dostavba už zmíněného úseku S19 u Řešova (13,8 km).

Seznam úseků ve výstavbě:

- A2 Mińsk Mazowiecki-Siedlce (3 úseky) 37,5 km
- A2 Swory-Biała Podlaska 14,1 km
- A18 Olszyna-Żary 11,9 km (dostavba druhého pásu)
- A18 Iłowa-Golnice (2 úseky) 37,7 km (dostavba druhého pásu)

- S1 Podwarpie-Dąbrowa Górnicza 7 km
- S1 Dankowice-Oświęcim (2 úseky) 27,1 km
- S1 Przybędza-Milówka 4,8 km (částečně v 1/2 profilu)
- S3 Świnoujście-Troszyn (2 úseky) 33 km
- S3 Bolków-Lubawka (2 úseky) 31,4 km
- S6 Koszalin-Słupsk (3 úseky) 54 km
- S7 Chwaszczyno-Żukowo (metropolitní obchvat Trojměstí) 16,3 km
- S7 Lesznowola-Tarczyn 14,8 km
- S7 hranice Malopolského vojvodství-Szczepanowice (2 úseky) 29,4 km
- S7 Widoma-Kraków Igołomska 18,3 km
- S11 Koszalin-Bobolice (3 úseky) 47,7 km
- S11 Olesno obchvat 24,8 km
- S14 Emilia-Aleksandrów Łódzki (západní obchvat Lodže) 16,3 km
- S16 Borki Wielkie-Mrągowo 12,9 km
- S16 Ełk obchvat 3,4 km
- S17 Tomaszów Lubelski obchvat (dostavba do plného profilu) 10 km
- S19 Rzeszów Południe-Babica 10,3 km
- S52 severní obchvat Krakova 12,5 km
- S61 Podborze-Śniadowo 19,5 km
- S61 Łomża Zachód-Kolno 12,9 km
- S61 Ełk-Wysokie 19 km

Z významných DK, které budou v čtyřpruhu, se staví mj. DK44 obchvat Osvětimi (9 km), DK47 Rdzawka-Nowy Targ (16,14 km) nebo DK78 Siewierz-Zawiercie (16,66 km).

Další úseky S1, S6, S7, S10, S12, S17, S19 a S74 mají podepsané smlouvy, ale zatím jsou ve fázi projektování. Tendrují se úseky na S10, S12, S16 a S19. Postupně se k realizaci přibližují i další chybějící silnice. Výrazně se posunula např. příprava velké části S10 mezi Štětínem a Bydhoští.

https://www.gov.pl/web/gddkia/podsumowanie-2022-roku

Tomas Eybl píše:Díky za report!
Ten závěr cesty, vzhledem k nenávisti k A4 a k množství najetých kilometrů - není lepší sjet už u Kostomlot na DK5 ?

A když už jsem u té nenávisti, co takhle z Varšavy po S8 a u Piotrkowa Trybunalskeho využít novou vratnou rampu směrem na Lodž? Byť za cenu větší porce najetých kilometrů - zato bezpečněji.

Nenávist je drsné slovo, nemám rád bude lepší
Na DK5 u Kostomlat samozřejmě sjíždím, ale v některých denních dobách je i když se zajížďkou jako prase rychlejší a hlavně pohodlnější to objet po S3. DK5 bývá dost zacpaná. Ne, že by se jelo krokem, to hlavně u kruháku ve Střihomi, ale spěje to k tomu. Přibylo dokonce několik padesátek. A jet nekonečným hadem není žádná zábava
S8 z Varšavy do Piotrkowa jsem použil jen jednou a naposled. Silnice sice hezká, ale je vidět, že se jedná jen o rozšíření stávající čtyřpruhovky. Velice často se musí zpomalovat na stovku před nájezdy, které nejsou za zatáčkou nebo nadjezdem vidět. A trasa tudy je o dost delší a pomalejší. Avšak pravda, že možná by byla pohodlnější proti dnes přetížené A2/A1.

Honey72 píše:S8 Lodž-Vratislav, tuhle "dálnici" miluju. Rezerva pro další pruh a každá MÚK se zapadlejší silnicí první třídy je lepší než naše uzly. Osvětlené, s kolektory a samozřejmě dvoupruhové odpojení a připojení se stovky metrů.

Tohle se mi zdálo přehnaně optimistické, tak jsem si to projel na fotomapě a dvoupruhové připojení jsem našel pouze na křižovatkách s jinými A nebo S (krom zárodku S11), jinak nikde, ani na kolektorech na dalších třech čtyrlístkách, co tam jsou...
Další MÚK mi přijdou úplně normální, nevím, co na nich má být tak úžasného? A tenhle průplet je teda vyloženě prasáckej.

Pravda, tak ty dva pruhy pro připojení s dálnicí byly fakt jen někde. Spletl jsem si to s jiným místem a nechal jsem se zmást nočním osvětlením a dvoupruhovým kolektorem, který vede ty stovky metrů souběžně s dálnicí

Ten průplet u Olešnice je historickým pozůstatkem původního obchvatu města, který dálnice využila. Že tudy dálnice povede se vědělo, takže se divím, proč tu vzniklo satelitní městečko. A ani se to jako průpletový průjezd nepoužívá. Podle značení není trasa mezi silnicemi 340 a 368 přes S8 značena. Musí se přes Olešnici. Možná tak jezdí jen to kdo to zná, ale navigace přes S8 navádí

Ve výstavbě je další úsek rychlostní silnice S6 mezi Štětínem a Trojměstím Gdaňsk-Gdyně-Sopot. Jedná se o úsek Leśnice-Bożepole Wielkie o délce 22 km, jehož součástí je obchvat okresního města Lębork (cca 35 tisíc obyvatel), a který přímo navazuje na nedávno otevřené úseky u Gdaňsku (tzv. Trasa Kaszubska). Vykonavatelem je polská společnost Budimex a cena stavby je necelých 720 mil. złotých. Otevření je plánované na rok 2025.

https://www.gov.pl/web/gddkia-gdansk/mo ... odcinka-s6

Když nepočítáme severozápadní obchvat Štětína, který se teprve připravuje, tak už chybí dostat do výstavby jen poslední 4 úseky S6 od Lęborka po Słupsk (včetně obchvatu Słupsku, který se bude dostavovat do plného profilu).

Jinak pro pořádek ještě mi v souhrnu za loňský rok vypadl jeden úsek, který se dostal do výstavby v posledních dnech prosince. Jedná se o 16km hraniční úsek S19 Kuźnica (BY)-Sokółka, který by měl být hotový do konce roku 2024 (5,25 km u hranice nebude označených jako rychlostní silnice).

https://www.gov.pl/web/gddkia-bialystok ... go-odcinka

Polsko bude v rámci post- komunistických zemí důležitou dopravní, energetickou a armádní sílou v regionu. Uzlem, na kterém stojí velká část Evropy. Propojí a uoevní širší pás Evropy, navazujíc na strategické Pobaltí, ale rovněž jako důležitý partner vnitrozemských členů EU a v neposlední řadě důležitý partner Ukrajiny. O masivní výstavbě dopravní, především silniční, infrastruktury v Polsku je slyšet dlouhou dobu. Přidává se k tomu snaha o zásadní investice do armády a energetiky.

Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn, který má vzniknout v Gdaňském zálivu v Baltském moři a fungovat od roku 2028, měl podle současných plánů původně roční kapacitu šest miliard metrů krychlových. To je objem asi 30% nově budované kapacity v Německu.

Vzhledem k "rostoucímu zájmu" zemí v jeho jižním sousedství a Ukrajiny však Polsko plánuje rozšířit tuto kapacitu na minimálně 12 miliard metrů krychlových. Země, které mají tento zájem jsou Česká a Slovenská republika.

Zahájení polsko-slovenského spojení je naplánováno již pro rok 2022, které umožňuje obousměrnou dopravu a má kapacitu 4,7-5,7 miliardy metrů krychlových ročně.

Začátkem května 2022 zahájil provoz obousměrný plynovod GIPL (Gas Interconnection Poland-Litva), který je dlouhý 508 kilometrů a má kapacitu 2 miliardy metrů krychlových ročně, spojující polskou a litevskou plynovodní síť.

• Roční potřeba polského zemního plynu je asi 15 miliard metrů krychlových, z čehož jedna třetina je pokryta z domácích zdrojů. Nezávislost na ruském plynu umožní plánované zprovoznění plynovodu Baltic Pipe, který se vyrábí v nalezištích plynu na norském šelfu Severního moře a dodává zemní plyn dodávaný do dánské sítě do Polska, jakož i jeden operující ve Swinoujscie u Baltského moře, který mimo jiné přijímá katarský a americký LNG také rozšíření přístavu plánované na rok 2023.

Sejm nakonec schválil rozpočet na tento rok. Čeká se již jen na podpis prezidenta.

* Je to bezpečný a odpovědný rozpočet pro nejisté časy.
* Poskytuje podporu lidem postiženým válkou na Ukrajině a energetickou krizí.
* Příjmy státního rozpočtu budou činit 604,5 miliardy PLN, výdaje 672,5 miliardy PLN a schodek nepřesáhne 68 miliard PLN.

Rozpočet z velké části reaguje na celonárodní plány rozvoje: pro dopravní infrastrukturu (uveřejněno v tématu), pro rozvoj obrany země (v letošním roce sem tak jdou 3% HDP), valorizace důchodů s minimálním garantovaným navýšením 250 PLN a tzv. 13. důchod.

* deficit sektoru veřejných financí (podle metodiky EU) na úrovni 4,5 % HDP,
* vládní dluh (definice EU) ve výši 53,3% HDP.
* růst HDP reálně o 1,7 %,
* průměrná roční inflace 9,8 %
* zvýšení průměrného ročního fondu odměn v sektoru státního rozpočtu o 7,8 %
* navýšení prostředků na zdravotní péči nad 6 % HDP

https://www.gov.pl/web/finanse/budzet-n ... prezydenta

Uz je to 33 let...
Nevim, ze by se v roce 1978 psalo o nejake stavbe v alpskem regionu mezi D, A, I jako o projektu post-nacistickych zemi.

No právě. Za hezké 3 dekády se jim povedlo provést zásadní proměnu důležitosti státu. Rozhodně to totiž před revolucí v Polsku takto nevypadalo. Poláci se rozhodně umí vymezit, určit si priority a prosadit se. Když si uvědomíme složitou historii a opakované selhání velmocí u jejich existence, tak je nevyhnutní to zdůraznit. Lze se totiž ohlédnout na jiné země ex východního bloku.

Když jsme u psaní o ex nacistických projektech, tak o nich běžně lze číst a sledovat dokumenty. Taky to byla svým způsobem megalomanie, šílená, ale stavebně často ohromující. Ačkoliv vím, jak jste to myslel. Občas je lepší se snažit porozumět pointě, namísto vyhledávání flamewars.

p.s. že se Německo snažilo o totální vymezení se vlastní historie všichni víme, takže se nenalezne žádné pozitivum z ex režimu. Přineslo to špatně pochopenou migrační politiku (která dnes selhává) a nejslabší Evropu v její historii, co se dnes ukazuje jako nejhorší možnost. Takže tvářit se, že to bylo všechno správné je zásadní chyba. Ono je potřebné si uvědomovat vývoj a srovnat ho ať se to třeba i nelíbí.

Polská vláda schválila rozšíření plánované sítě dálnic a rychlostních silnic o zcela nový úsek S12, který bude mít celkem 60 km. Jeho výstavbou by se měla zahustit síť v centrálním Polsku a vyřešit problematická situace u Lodže, kde doprava z S8 od Vratislavi na Varšavu zatěžuje dálnici A2. Zároveň se tím vytvoří spojení S8 s S74 směrem na Kielce a jihovýchod Polska. V I. kvartálu letošního roku bude vypsán tendr na zpracování technicko-ekonomicko-environmentální studie a v roce 2025 by GDDKiA chtěla podávat žádost o vydání EIA.

https://www.gov.pl/web/gddkia-lodz/polaczymy-s8-z-s74

V Svatokřížském vojvodství se rozběhla výstavba obchvatu okresního města Opatów (přes 6 tisíc obyvatel). V jeho rámci vznikne 6,7 km rychlostní silnice S74 a 5,1 km nové trasy DK9, která bude také v čtyřpruhu. Kromě toho se ještě postaví 3km přivaděč na DK74. Součástí stavby budou i dvě MÚK.

https://www.gov.pl/web/gddkia-kielce/mo ... polnocnego

Přes Opatów jsem mnohokrát jel, přímo ve městě se kříží DK9 a DK74 a je to skutečné dopravní peklo, takže v tomhle případě bude přínos obrovský.

V centrální části PL se u hlavního města nachází asi 30 tis. město Grodzisk Mazowiecki. Dne 4.2. se tady měsíc před termínem dokončení otevřel do provozu na DW579 klasický silniční obchvat. Měří 7,4 km. Na úseku je i 1,6 km protihlukových zdí, které chrání obyvatele okolních nemovitostí před hlukem z dopravy. Práce provedl Strabag.

DW579 spojuje výjezd Grodzisk Mazowiecki z dálnice A2 na S8 u Radziejowice (na jih), na DK92 u Blonie (na sever) a nakonec na S7 (na severovýchod). DW579 se často používá k obchvatu centra Varšavy, aby se dostal mezi S7, A2 a S8.

https://www.rynekinfrastruktury.pl/mobi ... 84743.html

Minulý týden podepsala GDDKiA se slovenskou NDS na hraničním přechodu Barwinek-Vyšný Komárník (čili v Dukelském průsmyku) dohodu o výstavbě rychlostních silnic S19 a R4 (tzv. Via Carpatia). Na základě dohody získá NDS prostředky z fondů CEF, které půjdou na aktualizaci studii proveditelnosti R4 v úseku Kapušany-polská hranice (celkem necelých 60 km).

https://www.gov.pl/web/gddkia/porozumie ... a-carpatia

https://ww-w.ndsas.sk/press/press-narod ... -s-polskom

To každopádně nic nemění na tom, že Slovensko je dost pozadu a dopadne to tu ještě hůře než s polskou S3 a naší D11. Mezi Řešovem a slovenskou hranicí se z celkem 8 realizačních úseků S19 jeden staví, 5 jich má podepsané smlouvy a projektují se (včetně hraničního úseku Dukla-Barwinek) a 2 se tendrují.

Dnes získal SP (v polské nomenklatuře ZRID) více než 10km úsek rychlostní silnice S19 Krosno-Miejsce Piastowe v Podkarpatském vojvodství, který se tímto začíná stavět. Hotovo by mělo být v III. kvartálu 2025. Jedná se o součást trasy Via Carpatia podél východní hranice Polska (v tomto případě trasu Řešov-Slovensko). Pro mě osobně je o to zajímavější, že MÚK Miejsce Piastowe budu mít jenom asi 10 km od domu, takže třeba občas přidám i nějakou fotodokumentaci jak z tohoto úseku, tak i ze sousedního Miejsce Piastowe-Dukla, u kterého by mělo SP brzy následovat

https://www.gov.pl/web/gddkia-rzeszow/r ... e-piastowe

Na konci minulého týdne byla zahájena dostavba obchvatu města Słupsk v Pomořském vojvodství na plný profil. Obchvat je součástí rychlostní silnice S6 z Trojměstí Gdaňsk-Sopot-Gdyně do Štětína, je dlouhý 16,3 km a v 1/2 profilu byl otevřen ještě v roce 2010.

https://www.gov.pl/web/gddkia-gdansk/zr ... cy-slupska

Ještě přidávám videa ze stavby A18 v Dolním Slezsku a S3 u Baltského moře.

V Pomořském vojvodství byla zahájena výstavba druhé části metropolitního obchvatu Trojměstí Gdaňsk-Sopot-Gdyně, která je součástí rychlostní silnice S7. Jedná se o úsek Chwaszczyno-Żukowo o délce 17,6 km. Tím je ve výstavbě celý obchvat, který bude mít dohromady 32 km. Oba úseky by měly být v provozu v roce 2025.

https://www.gov.pl/web/gddkia-gdansk/os ... a-juz-zrid

V Polsku jsou nejak jinak nastavena pravidla ohledne prednosti zprava? Za posledni navstevy polskych parkovist jsem temer nikdy nevidel, ze by nekdo prednost zprava dal, naopak kdyz jsem ji daval ja, ostatni ridici vubec nechapali, ze maji prednost a cekali...

Tak u nás s tou předností z prava na parkovištích problém je a Poláci asi usoudili, že přímá příjezdová cesta je hlavní a ostatní jsou na vedlejší. Je to bezpečnější takto jezdit, než při vyjíždění z uličky se spoléhat na pravidlo přednosti.
Zajímalo by mne, kolik takových šťouchanců za rok u nás máme.

Řidiči z postkomunistických zemí všeobecně moc neumí pravidlo pravé ruky. Ne, že by byli úplně pitomí, ale nejsou na to prostě tak zvyklí jako řidiči na západě. Kolikrát je to i blbě značené, sloupek je vysoko nebo hromadný pro více odboček. Nejlepší a nejjednodušší je přitom bílá čára. U nás se snad berou prémie za každou značku, kterou projektant zakreslí, dodavatel jí vyrobí a odběratel zaplatí. Vždyť nejen v obytných čtvrtích se slepými ulicemi a minimálním provozem se ty žluté značky a červené trojúhelníky cpou jako o život včetně historických center měst. Kruháky se u nás naštěstí začaly budovat v době, kdy i zbytek Evropy víceméně přešel na přednost těch jedoucích po kruháku. Dříve to tak nebylo a hlavně v jižních zemích se stále může český řidič setkat s přednosti zprava i na kruháku. Východní Evropa neumí jezdit ani po parkovištích obchodních center, kdežto na západě existují i celá města, kde je přednost zprava.

Dnes byl zprovozněn téměř 13km obchvat města Praszka v Opolském vojvodství, který je součástí DK45. Díky němu se silnice vyhne i sousednímu městečku Gorzów Śląski.

https://www.gov.pl/web/gddkia-opole/obw ... -kierowcom

Dnes byl otevřen veledůležitý úsek rychlostní silnice S7 Lesznowola-Tarczyn Południe o délce více než 17 km. Tímto je hotový výjezd z Varšavy směrem na Krakov a pro tento směr už se nebude používat stejná trasa, jako směrem do Slezska (S8). Od Varšavy už je k dispozici téměř 230 km až k hranici Malopolského vojvodství, kde ještě chybí dotáhnout poslední 3 úseky, aby byla komplet hotová trasa Varšava-Krakov (k tomu by mělo dojít příští rok).

https://www.gov.pl/web/gddkia-warszawa/ ... do-krakowa

Jen pro zajímavost na otevření nového úseku S7 se dá skvěle ilustrovat polská (nejen předvolební) politická realita, posedlost současné vlády Německem a rétorika, kterou používá vůči opozici. Tohle je fragment projevu premiéra Morawieckého, ať si každý udělá obrázek sám:

Pro ně byl po mnoho a mnoho let nejdůležitější směr východ-západ, čili Polsko mělo být tranzitní zemí, Polsko mělo sloužit především německým firmám, aby mohly vyvážet své zboží na východ a přivážet z východu suroviny, zboží do Berlína, do Německa. Dálnice, která byla pro naše předchůdce nejdůležitější, byla dálnice do Berlína. (...) Byla to jedna z nejdražších dálnic v Polsku a možná i v Evropě

https://tvn24.pl/tvnwarszawa/ulice/tras ... ie-7009107