České dálnice > Diskusní fórum

Co místo pentlogramů použít scitani.rsd.cz?

mapman: s tím jsem nějakou dobu bojoval. Pro některé úseky II/379 jsem intenzity našel, ale nedokázal jsem najít úsek Lipůvka-Blansko. Stačilo by najít změnu na I/43 před a za Lipůvkou, ale tam mi to není jasnější, než v tom pentlogramu, plete se tam měření od hranice okresu Brno-venkov a Blansko... musel bych tomu dát hodně času, abych to mohl 100% obhájit.

KarelLer píše:

Aram96 píše:KarelLer: jenom tak 8-10 tisíc je na Blansko (a jakmile se I/43 zprůjezdní, tak se to ještě trochu navýší, protože se sem přelije i to, co se I/43 nyní vyhýbá a jede to po dvojkách přes Vranov apod.). Potom celá Lipůvka, Lažany, ty vesnice okolo 43, a myslím si, že i část ČH. Plus samozřejmě pár šetřílků PHM (dálniční kupon zde asi nebude potřeba) a potom lidé i z větší dálky, kteří prostě upřednostní klidnou silnici než rušnou dálnici. Plus místní doprava Bitýška/Kuřim/Čebín - Blansko. 12 tisíc, o kterých jsem psal, je totální minimum, co tam prostě bude na 100%. Ale samozřejmě půjde převážně o OA. Samozřejmě o něco málo méně bude na úseku křižovatka Kuřim-Česká. A je také potřeba počítat s velmi rozvíjející se novou zástavbou v Kuřimi či Podlesí, to bude taky na I/43.

Odkud ty čísla berete? Blansko a okolí přece není zas tak významný cíl a vedou tam i jiné silnice. Pokud se podívám na pentlogram z roku 2016, tak na I/43 dojde v místě odbočení na Blansko jenom k malému poklesu intenzity, vypadá to tak na 2 tisíce. Na pentlogramu z roku 2020 je to podobně.

I kdybych vzal v úvahu, že ty pentlogramy nejsou dost přesné: pokud by Blansko znamenalo 8 tisíc, tak by šlo skoro o polovinu intenzity na I/43, ale prakticky v provozu je vidět, že to tak není.

https://www.rsd.cz/documents/38144/5521 ... m-2016.png
https://www.rsd.cz/documents/38144/5530 ... 3_2020.pdf

Mám v hlavě čísla ze sčítání dopravy 2016. Na Blansko odbočovalo cca 8000 vozidel, dál na Svitavy jel zbytek, cca 16-17 tisíc.
A součet směrem na Českou je prostě intenzita, která předčí kdejakou již stojící dálnici.
Netvrdím, že by ten 4-pruh byl nezbytnost, ale kdyby se prostě postavil a pak po 10 letech až dálnice, tak o "zení prázdnotou" či zbytečností investice nemůže být absolutně řeč.

https://brnensky.denik.cz/zpravy_region ... 21123.html

Nadpis a perex lákají na obchvat Kuřimi, ale většina textu se týká I/73.

Obchvat Kuřimi jako součást nového tahu z Brna na Svitavy: první krok za 2 roky

Jako na největší dárek čekají podle starosty Draga Sukalovského obyvatelé Kuřimi na obchvat města. „Stávající provoz je takový, že se přes Kuřim neustále jezdí v kolonách, a to není dobře ani pro obyvatele ani pro životní prostředí,“ řekl Deníku Rovnost Sukalovský.

Obchvat Kuřimi má být součástí výstavby nové silnice I/73, dříve nazývané jako D43, která povede z Brna na Svitavy. Stavba zatím ale ani nezačala. V minulých dnech na toto téma Sukalovský svolal jednání se zástupci obcí, pozval i ministra dopravy Martina Kupku. Ministr uvedl, že za dva roky by mohlo začít řízení o vlivu stavby na životní prostředí v úseku od D1 po Bořitov na Blanensku.

Stavba úseku od D1 přes Kuřim k Bořitovu včetně obchvatu Kuřimi má začít v roce 2030 a v provozu o čtyři roky později. „Bavili jsme se o všech fázích přípravy této stavby. V roce 2024 by měla být celá část posouzení vlivu stavby na životní prostředí, kde dojde k zapojení jednotlivých samospráv a obyvatel z dotčeného území. Zásadní je, abychom stavbu naplánovali tak, aby byla co nejšetrnější k životnímu prostředí,“ sdělil Kupka pro ČTK.

Starosta Sukalovský chce, aby stavba začala co nejrychleji, počítá ale s komplikacemi. „Celá příprava silnice I/73 je už desítky let objektem soudních sporů. Očekáváme, že tomu nebude jinak ani teď. Předpokládáme, že odpůrci využijí všechny možné prostředky k tomu, aby stavba začala co nejpozději," komentoval Sukalovský.

Nová silnice 73 povede ve variantě přes brněnskou Bystrc. V roce 2020 o tom rozhodli krajští zastupitelé, kteří odsouhlasili aktualizaci krajských zásad územního rozvoje, včetně této komunikace. Nynější silnice první třídy 43 už je kapacitně nedostačující. Podle řidičů i policistů je současná intenzita dopravy na trase mezi Brnem a Svitavami dlouhodobě za hranou únosnosti.

Přes Lipůvku jezdí po silnici I/43 až pětadvacet tisíc aut denně a čísla rostou. Vše ještě zhoršila roční výluka na železnici mezi Brnem a Blanskem.

Situaci na přetížené I/43 má zlepšit výstavba tří mimoúrovňových křižovatek. První vznikne u kuřimské místní části Podlesí a druhá v místě křížení s kuřimskou Blanenskou ulicí. Třetí pak dál ve směru na Svitavy pod Lipůvkou, kde odvede dopravu mířící na Blanensko. Podle posledních zpráv se stavbou těchto křižovatek chtěli státní silničáři začít v roce 2024. Náklady předpokládají ve výši zhruba 1,02 miliardy korun bez daně. „Všechny tři křížení dohromady docela výrazně zprůjezdní silnici I/43," poznamenal před časem Sukalovský.

Díky za článek. Trik s aktualizací stránky byl na deníku asi před časem prokouknut. Už mi nejde.
Jinak křižovatky pomohou, o tom žádná, ale určitě bych nepoužil termín "zprůjezdní" 43. To určitě ne. Ve špičkách budou kolony určitě i tak. Jen to třeba bude poskakování na 5 minut, a ne na 20-30 navíc.

Třeba mimoúrovňová křižovatka u Lipůvky pomůže maximálně ze směru od Blanska, jinak bude vše na I/43 při starém, si troufám tvrdit. Od Blanska moc nejezdím tak nevím, ale příjde mi, že tam to za ty prachy nestojí stavět takové mostrum.
U Kuřími to pomoci může, zejména od Lipůvky, protože tam často auta nechávají projíždět protisměr, čímž se zasekává odjezd z Lipůvky do Brna.
Ale celkově tam ten 4 pruh pasuje a udělal bych ho tam, podle mě stejně bude potřeba do budoucna. Ale je možné, že to elektromobily na nějakou dobu vyřeší

Nejvíce pomůže Kuřim, potom Lipůvka. Podlesí mi přijde na tu megalomanii zbytečná, ale když to prošlo ..
Lipůvka pomůže dost v tom, že bude do obce zpomalovat 2/3 provozu a nezaseká se to tolik, jako když tam z 90 brzdí na 50 veškerý provoz. A samozřejmě to pomůže i napojení aut od Blanska, to je jasné. Jen podle mě blbě řeší ten rozplet od Blanska - nepůjde najet z Lipůvky směr Blansko. Navíc ta MÚK pomůže i vyřešit samotnou Lipůvku, pokud kraj postaví tu krátkou přeložku směrem na Tišnov.

Jsem názoru, že když se téměř celý tento úsek 43 překládá do nové stopy a bude zabírat tolik polí, měl se postavit určitě 4-pruh, který by sloužil silné dopravě i po dostavbě dálnice. Protože ta dálnice sice teď má plány na realizaci někdy za 10 let, jenže to může být i za 20 a nemusí to být taky nikdy. Obzvlášť nezmění-li se zásadně legislativa. Úděsná představa je, že se bude minimálně dalších 10-15 let jezdit Lažanami a Lipůvkou skrz obec.

Rád bych viděl alespoň 3-pruh mezi MÚK Lipůvka a Kuřim. Ve směru na Brno by to chtělo 2 pruhy pro "průplet".

Nez plnohodnotny tripruh, radeji zjednoduseny ctyrpruh jako u Jicina.

Aktuální článek svitavské novinářky....

https://svitavsky.denik.cz/zpravy_regio ... olska.html

Osobně si myslím, že I/43 se dostavbou D35 o moc více nezahltí. Může přivést maximálně více aut z Pardubického a HK kraje, ale tam většina už po 35 stejně jezdí. Takže to nebude velké navýšení. A z Polska si myslím, že dokud nebude I/73 hotová, tak stějně tranzit na Vídeň pojede většinou z Králík přes I/11. Takže bych to tak černě neviděl. To spíš budou mít problém v Králíkách, Olšanech a podobně než v Lanškrouně.
Ale samozřejmě záleží, jak kde budou úseky hotové. Ještě s tím může zacvičit D55.

Citelný nárůst dopravy, především NA, ale způsobí D11. Ta víceméně vytvoří úplně nový koridor přes ČR. A to nejen pro Polsko. Pokud se tedy bavím o I/43 jako celku.. toto se týká úseku mezi D35 a D1.

Ano, už jsme to tady někde na fóru řešili. Polská S3 a naše D11 a D35 vytvoří hodně zajímavé alternativní spojení na ose Berlín-Vídeň.

Ta D11 mi nedošla. Tomu D35 pomůže. Pak se černé scénáře v článku opravdu naplní. Nicméně tou dobou by snad mohly být hotové MUK před Brnem, tak by to snad nemuselo tolik špuntovat

KarelLer píše: ↑15.5.2023 7:32:57 Ano, už jsme to tady někde na fóru řešili. Polská S3 a naše D11 a D35 vytvoří hodně zajímavé alternativní spojení na ose Berlín-Vídeň.

Alternativní možná, ale zajímavá moc ne, když bude skoro o 100 km delší...

Měl jsem na mysli spojení Berlín A13 - A15 - A18 - A4 - S3 - D11 - D35 atd. To je delší zhruba o 40 km a nejsou (nebudou) tam taková převýšení jako na přímější trase. To by mělo u nákladní dopravy těch 40 km kompenzovat.

Já to ale porovnával s trasou D8, D1 a I/38 a tam je to kratší zhruba o 100 km, takže úspora tam určitě bude. Než bude postavená D52 a I/73, tak bude na "mé" trase hotový okruh Prahy (D0) a na I/38 vetšina obchvatů včetně Znojma, takže to bude rychlejší a ekonomičtější trasa.

Kéž by jsi měl s tou D0 pravdu Paule.

Paul1 píše: ↑15.5.2023 10:19:51 Já to ale porovnával s trasou D8, D1 a I/38 a tam je to kratší zhruba o 100 km, takže úspora tam určitě bude. Než bude postavená D52 a I/73, tak bude na "mé" trase hotový okruh Prahy (D0) a na I/38 vetšina obchvatů včetně Znojma, takže to bude rychlejší a ekonomičtější trasa.

Na to bych si teda rozhodně nevsadil. Řekl bych, že jediné, co bude, tak D0 511. Jinak bude dřív právě D52 a S73 (nepočítám úsek kolem Brna).

Do karet alternativní trase přes Polsko také může hrát to, že se vyhýbá vlastně všem velkým městům (až na Brno). Pokud bychom jeli z Berlína, tak Drážďanům i Praze. Tudíž může být ve výsledku rychlejší.

Jednoznačně.
A přes Brno to bude spíš o D1, okruh už bude postaven, naopak snad bude už ve výstavbě i "odlehčovací" východní část. Ale jakmile bude i D1 dokončena, tak to bude o dost spolehlivější trasa. A hlavně terénem příznivější.

A přesně tohle je to, proč jsem okolo Brna protáhl D52 paralelně s D1 skoro až ke křížení s S50 a S73 jsem táhl na tu S73. Odvést dálkový tranzit na D52 a D1 nechat místnímu.
A ze severu? S11 od Králík(ů), napojující se na S44 tam, kde je plánováno přeložení I/11, a dolů pak vede S44, s tou se člověk dostane na D35, kousek na západ vede na jih S73.
Ale to je jen zbožné přání. Vize cílového stavu za 50 let. Možná pro naše vnoučata.

KarelLer píše: ↑15.5.2023 9:31:25 Měl jsem na mysli spojení Berlín A13 - A15 - A18 - A4 - S3 - D11 - D35 atd. To je delší zhruba o 40 km a nejsou (nebudou) tam taková převýšení jako na přímější trase. To by mělo u nákladní dopravy těch 40 km kompenzovat.

Ještě tu bude třetí trasa. Po dostavbě B178 a D35 do Jičína + I/35 přes český ráj. Bude kilometrově kratší a časově o něco lepší než po S3 a D11. Jen tam bude ten závlek kolem Drážďan a B178 a I/35 z větší části v 2+1 a pár km od Žitavy k Chrastavě v 1+1.

Já bych řekl, že silniční infra má smysl plánovat tak na roky 2040, max 2050. Pak budou osobáky opravdu spíš ubývat, důvodů bude více.

Nicméně je dobré mít i alternativní tahy, když se někde něco stane. A osobně jsem názoru, že ČR s Polskem by prostě měla mít 3 dálniční přechody, ne 2.

Xyzc: ano, to bude. Ale pro S73 se toho tolik nezmění, stejně to odbočí z D35 na S73, když uvažujeme dálkovou mířící na jih Evropy či Maďarsko a Balkán.

Píšete o térenu jako kdyby ta vedla cesta přes Alpy Z Drážďan do Prahy se nastoupá o něco málo víc než z Bolkowa ke Svitavám. Takže zbývá "stoupání" z Prahy na Vysočinu. Cestou "z kopce" z Vysočiny do Prahy mám spotřebu nižší o 0,2 až 0,4 litru než na zpáteční cestě a to nemám zrovna úsporné auto (spotřeba kolem 12 litrů na 100). Takže to bude pořád výhodnější vzhledem k ušetřeným necelým 100 km. Porovnávám za běžných podmínek. Samozřejmě pokud bude např. u Prahy zásek, tak se vyplatí jet jinou trasou.

Paul1: nevím, jestli si rozumíme, ale nejde o stoupání "z Prahy na Vysočinu" nebo naopak, ale o součet všech převýšení bez ohledu na směr, kterých je v tomhle úseku hodně (klesání taky nemají náklaďáky rády). Vhodnější by bývalo bylo D1 trasovat zhruba ve stopě I/38.