Rozsah lepší silniční sítě vsazen do celé silniční sítě
viewtopic.php?p=222014#p222014 (tady jsem rozepsal silniční síť lépe)
V Brazílii je 1,72 mil. km silnic. Z tohoto počtu je zpevněno 215 tisíc km, tedy asi 12,5%.
Dálnice tady tvoří celkem 17 000 km, z toho jen ve státě São Paulo jich je 6000 km.
Federální silniční síť měři 76 000 km.
- z toho je zpevněno 66 000 km, tedy asi 87% ... cílem je dosáhnout hodnoty 100%, i proto lze pozorovat výstavbu v Amazonii
- zároveň je z tohoto počtu asi 10,5 tis. km pod federální koncesí PROCROFE
Brazílie poslední 2 dekády provádí značný rozsah upgradů a modernizací. Asi 1/2 z tohoto počtu obnáší
dualizaci silnic, zbytek je "jen" výstavba nových mostů a vozovek.
V roce 2021 se dokončila dualizace na 7000 km silnic a dosáhla rozsahu
42 000 km. V mnoha ohledech se jednalo o narovnání zatáček, rozšíření úseků, rozšíření silničních pruhů.
Společně s dálnicemi má tak Brazílie jako celek asi 60 000 km moderních kapacitních silnic.
Federální rozpočet ale dává jen malé peníze na silnice. Většina údržby je zadávaná přes koncese. Stejně tak koncese zahrnují taky upgrade na lepší parametry. Ty zakázky jsou tady za desítky mld. USD.
Brazilská federální vláda nikdy nerealizovala Národní plán dálnic na stejné úrovni jako vyspělé země, jako jsou USA, Japonsko nebo evropské země, které by byly specificky zaměřeny na meziregionální cestování a které by měly být přednostně obsluhovány dálnicemi. Rozsah dálnic je opravdu chabý, plyne jen z velkých metropolitních území k jejich obsluze. Zastoupení je tady právě v dualizacích. Není to ale řízeno nijak uceleně.
Dalším problémem je nedostatečné nasměrování unijního rozpočtu na infrastrukturní práce, protože neexistuje žádný zákon, který by garantoval finanční prostředky z federálního rozpočtu na práce na dálnicích a jiných druzích dopravy, závisející výhradně na dobré vůli vládců. Takže jakmile se vymění prezident, tak se často ukončí licitace koncesí, aby se pak s odstupem roku zadala nová sestava projektů, často i s původními a prezentje se to jako "to lepší".
Brazílie v 70. letech investovala 1,5 % rozpočtu země do infrastruktury, což byla doba, kdy se nejvíce investovalo i do dálnic; ale v 90. letech 20. století bylo do tohoto sektoru investováno pouze 0,1 % rozpočtu, přičemž v letech 2000 a 2010 bylo v průměru 0,5 % zachováno, což jsou nedostatečné částky na výstavbu adekvátní silniční sítě.
Země má stále několik států, kde dosud nebylo dosaženo zpevněného přístupu do 100% obcí státu. Některé státy mají 100 % měst s asfaltovým přístupem, např. Santa Catarina, která tohoto cíle dosáhla v roce 2014; Paraíba, která tohoto cíle dosáhla v roce 2017 a Alagoas, která tohoto cíle dosáhla v roce 2021. Ve státech jako Rio Grande do Sul bylo v roce 2020 stále 54 měst bez asfaltového přístupu. V Paraná byla v roce 2021 ještě 4 města bez asfaltového přístupu. V Minas Gerais bylo v roce 2016 ještě 5 měst bez asfaltového přístupu.
Stejně jako ve Spojených státech, Kanadě a většině zemí v Evropě mají větší/širší dálnice vyšší rychlostní limity než běžné městské silnice (obvykle mezi 80 km/h (50 mph) a 120 km/h (75 mph)), ačkoli menší dálnice, nezpevněné dálnice a části hlavních dálnic vedených uvnitř městských oblastí mají obecně nižší rychlostní limit. Národní rychlostní limit pro auta jedoucí po mimoměstských silnicích je 110 km/h (68 mph), pokud není uvedeno jinak, bez ohledu na design silnice, počasí nebo denní světlo.