České dálnice > Diskusní fórum

Odvolání zamítnuto! Výstavba dálnice do Dubrovníku postupuje k projektu.

Zdá se, že výběr projektanta úseku dálnice Rudine - Osojnik se chýlí ke konci. Konkrétně rok po vyhlášení výběrového řízení bylo poslední odvolání zamítnuto, píše Forbes Chorvatsko . Úsek by mělo navrhnout společenství uchazečů ve složení ZG - Projekt a BBD - Bridge & Building Design, ale odborník na veřejné zakázky prof. Marko Turudić, sděluje Forbes Chorvatsko, že nespokojená společnost může stále podat stížnost k Vrchnímu správnímu soudu proti tomuto rozhodnutí Státní komise pro kontrolu postupů při zadávání veřejných zakázek, ale pokud je stížnost podána, nezdržuje podpis smlouvy.
Státní komise pro kontrolu zadávání veřejných zakázek (DKOM) zamítla před pár dny odvolání společenství uchazečů ve složení Mobilita Evolva, Geoprojekt a China Railway Eryuan Engineering. To by mělo znamenat, že výběrové řízení na vytvoření projektové dokumentace a získání stavebního povolení pro úsek Rudine - Osojnik na dálnici A1 bude konečně ukončeno.

O pokračování stavby dálnice směrem na Dubrovník psal mimochodem i DuList koncem července. Chorvatské dálnice tehdy upozornily, že zahájení prací se očekává v první polovině roku 2025.

Úsek dálnice z Rudine do Osojnik se skládá ze tří etap (1. Rudine-Slano d=9,0 km; 2. Slano-PUO Mravinjac d=11,5 km; 3. PUO Mravinjac-Osojnik d=7,5 km) .

https://dulist.hr/odbijena-zalba-gradnj ... 25/904005/
.

neověřoval jsem datumy výstavby těch úseků, ale řekněme, že to tak je , lze snadno odpozorovat hlavní dálniční boom a taky nějaký obrys pokračování a to ještě nelze opomíjet snahu rozšířit A1 na začátku; taky by šlo lépe rozepsat 2. tubusy tunelů Sveti Rok a Mala Kapela a dostavbu dalších uzlů nebo jejich modernizaci (o nové sjezdové větvy), ale je to hezké. Ačkoliv ta jižní dostavba sa posune, stavebně určitě, ono záleží jak se k tomu kdo staví, ale pro jisté uvědomění jsem to tady chtěl uvést
. .

rozšíření dálnice A1 Záhřeb - Karlovac, dokumenty ke stažení

https://mega.nz/file/LhEUwZjC#gyJVq_XQS ... h1xBKSvjZM
dopady na okolí: https://mzozt.gov.hr/UserDocsImages/UPR ... ute_A1.pdf

k výše zmíněnému je i video, co se bude všechno realizovat v rámci rozšíření A1 po Karlovac:



Otevírání výběrových řízení na stavbu úseku dálnice A1 Rudine - Slano, část Slano - Puo Mravinjac v délce 11,5 km, se opět odkládá. Tentokrát byl jako datum otevření nabídek v "těžkém" tendru za 201 milionů eur stanoven 17. leden příštího roku.

https://juginfo.hr/primorje-i-otoci/202 ... hrvatskoj/

• Připomeňme, že jde o devítikilometrovou trasu, která začíná jižně od obce Visočani a pokračuje na jihovýchod. Stavba je plánována na rychlost 120 kilometrů za hodinu a zahrnuje stoupání na náhorní plošinu Rudine, 1 673 metrů dlouhý tunel „Katina“, tři další tunely a pět viaduktů.
  
  Významná infrastruktura a uzly
  
  Na trase jsou tři křižovatky: Rudine, Doli a Slano. Křižovatka Rudine spojuje dálnici A1 se státní silnicí DC 235 a hraničním přechodem do Bosny a Hercegoviny. Mimoúrovňová křižovatka Doli umožňuje napojení mostu Pelješki a rychlostní silnice Ston-Doli s dálnicí, křižovatka Slano spojuje dálnici s osadami podél Jadranské magistrály. Projekt také počítá s vybudováním Centra údržby a řízení dopravy, které je nezbytné pro bezpečnost a řízení tohoto náročného úseku. V kombinaci s tunely a viadukty trasa zajistí bezpečnou a efektivní konektivitu v tomto složitém terénu.
  Otevírání nabídek bylo několikrát odloženo a výběrové řízení bylo zveřejněno téměř před rokem.

co se týče tendru na podúsek dostavby A1 po Dubrovnik (o příspěvek výše), tak se mělo sice v lednu otevírat, ale proces byl odložen na 03/2025

Nejdražší úsek dálnice v Chorvatsku pokračuje: Téměř vše je připraveno na závěrečnou etapu

11. dubna 2025

Terén jižní Dalmácie není pro stavbu silnic žádný vtip. Právě z tohoto důvodu byl úsek nejdražší dálnice v Chorvatsku dlouho a pečlivě plánován a na zahájení její výstavby se čekalo ještě déle. Z Rudina do Osojniku je téměř tolik kilometrů, kolik projekt počítá s výstavbou viaduktů, nadjezdů a tunelů. A to vše proto, abychom zahrnuli jih země na mapu sítě "našich" dálnic. Jedna část projektu možná uvízla na odvolání, ale pro třetí a poslední fázi jsou důležité zprávy.

Výstavba úseku z Metkoviće do Dubrovníku, přesněji trasy Rudine - Osojnik, by měla otevřít rychlou dopravní cestu úplně na jih. Často se poukazuje na to, že v případě realizace by se jednalo o nejdražší úsek dálnice v Chorvatsku, přičemž výstavba jen prvního dílčího úseku by měla stát 200 milionů eur. Proti tomu běží proces kolem odvolání.

https://baustela.hr/gradiliste/najskupl ... nju-etapu/

Odkaz na článek jsem přidal, ačkoliv nedoplňuji překladem další vývoj, lze si jej nechat volně přeložit. Slouží mi jako příspěvek pro vývoj situace.

Stížnosti společnosti Strabag týkající se zadávací dokumentace na výstavbu podúseků Rudine - Slano a Slano - PUO Mravinjac byly opodstatněné.

Odpovědí "bude dodáno" měl HAC pravděpodobně na mysli následné dodání dokumentace v průběhu realizace projektu. Tato nepřesnost bude HAC stát 132 720 eur.

https://pdf.dkom.hr/dokumentit/202505051436305195.pdf
https://pdf.dkom.hr/dokumentit/202505051442143814.pdf

dále, Split nejen, že získá 2. dálniční sjezd (tunelem Kozjak), ale také se pokračuje v modernizaci a zkapacitnění uzlu Dugoplje

Konstrukce důležité MÚK pro Split, konkrétně úseku od MÚK Dugopolje na dálnici A1 až po kruhový objezd Podi, se kompletně mění. Jednosměrné osy jsou blokovány a stávající dálniční nadjezd se zboří, aby se postavil nový s dalším jízdním pruhem. Nyní probíhá třetí fáze projektu v hodnotě 4 mil. €.

Dálnice A1 je druhou nejrušnější dálnicí v zemi. Vede ze Záhřebu přes Split do Dubrovníku a v oblasti Dugopolje má důležitý uzel spojující toto místo s obchodní zónou Podi.

Kvůli dopravní zácpě se křižovatka Dugopolje s prodloužením směrem na Podi rozšiřuje, respektive rekonstruuje, ve třech fázích a práce by nyní měly vstoupit do závěrečné fáze. Podle odhadů to bude stát kolem 4 milionů eur a bude to realizováno v dílčích fázích.

Projekt uskutečňují Hrvatske Autoceste.



Rozšíření křižovatky je strategicky důležitým krokem k odlehčení dopravy před dosažením stanoveného počtu vozidel a je rozděleno do tří klíčových fází. Stručně řečeno, první fáze zahrnovala zvětšení poloměru vjezdu a výjezdu v kruhovém objezdu křižovatky Podi. Druhá fáze počítala s rozšířením zpoplatněné komunikace a třetí a poslední fáze zahrnouje prodloužení nadjezdu ve směru Dubrovník-Split spolu s výstavbou dalšího sjezdového pruhu pro směr Dubrovník - Split.

Realizace intervence ve třetí fázi by měla dosáhnout lepší plynulosti vozidel ve všech směrech, zejména v letních měsících, a nyní vstupuje do třetí fáze realizace. Tato fáze zahrnuje čtyři dílčí fáze.

V první dílčí fázi by byl vybudován nový nadjezd v předepsané vzdálenosti. Rozměry nového nadjezdu by umožnily přidání dalšího jízdního pruhu ze směru Dubrovník-Split, což by zároveň umožnilo výstavbu nových jízdních pruhů v křižovatce. Po výstavbě nadjezdu by mohly být vybudovány další jízdní pruhy.

čistě v úseku Bosiljevo se zpevňoval svah, zde je fotoreport z dronu:

hotové jsou 2 fáze, nyní ještě běží III., věší se sítě

https://www.skyscrapercity.com/posts/193173485/

pro ukázku:
.

byla provedená inspekce mostu Krka na dálnici A1, a opravdu scénické záběry z objektu: https://www.skyscrapercity.com/posts/193233090/

stejně tak inspekce mostu Maslenica: https://www.skyscrapercity.com/posts/193246841/
.

dostavba A1 do Dubrovniku

Po odvolání Strabagu a rozhodnutí Státní komise pro stavební inženýrství pokračuje soutěž o podsekce Rudine - Slano a Slano - PUO Mravinjac. Tyto části vycházejí dle odhadu na asi 400 mil. €, slabou polovinu nákladů na dostavbu A1. Nyní se aktualizují dokumentace - o nějaká architektonická řešení a aktualizace nákladů. Tendr ne a ne dokončit, což je ale proces, který se dal předpokládat. Vláda ale označila tuto dostavbu za strategickou - pro Jižní Dalmácii po mostě Pelješac, uvedl to premiér, který tím dává najebvo, že ačkoliv se to tady protahuje, tak vláda tu dostavbu nehodlá nechat být.

dále,

26.6. tomu bylo 20 let, co stojí souvislá dálnice A1 Záhřeb - Split

brožurka z r. 2007 : https://mmpi.gov.hr/UserDocsImages/arhi ... ija-HR.pdf se základním přehledem (odevzdání úseků, tunely, mosty)

380 km "turistické" dálnice a spojení dvou největších měst dálnicí, Chorvatsko uskutečnilo svůj sen

Připomeňme si historii. Psal se rok 2005.

Tehdejší ministerstvo dopravy informovalo, že vybralo uchazeče na pokračování výstavby dálnice A1 v části Split - Ploče a tedy že se A1 prodlouží o dalších 100 km. Ačkoliv poradci již tehdy Chorvatsko varují, že by se mělo pár let počkat kvůli finanční stabilizaci dálničních firem. Chorvatská vláda ale rozhodla, že na to není důvod a že musí pokračovat - stavebnictví vytvořilo nejlepší finanční podmínky a řeči o případné krizi vláda nechtěla tehdy poslouchat. Faktem je, že prvních skoro 80 km se postavilo bez problémů.

Bylo rozhodnuto, že úsek dálnice Záhřeb -Split - Dubrovník od Dugopolje do Ploče postaví veliké domácí konsorcium, které sdružovalo společnosti Konstruktor Inženjering dd, Viadukt dd, Hidroelektra niskogradnja dd, Cesta varaždin dd, Strabag doo, Zagorje Tehnobeton dd, INGRA dd a Osijek Koteks dd. Proti tomu se nikdo neodvolal.

Cena za zhotovení Dugopolje (Split) - Ploče byla v hodnotě 4,99 mld. HRK.

Rozčleněno to bylo na základní segmenty:

1. Subsektor I - Dugopolje - Šestanovac (úseky Dugopolje - Bisko a Bisko - Šestanovac)

V celkové výši 1,587 mld. HRK bez DPH a termín dokončení byl 06/2007

2. Subsektor II - Šestanovac - Ravča (úseky Šestanovac - Zagvozd a Zagvozd - Ravča)

V celkové výši 1,66 mld. HRK bez DPH s termín dokončení ve 12/2008

3. Subsektor III - Ravča - Ploče (úsek Ravča - Ploče 1)

V celkové výši 1,749 mld. HRK s termínem dokončení 12/2008

Tehdy byla směnná hodnota 7,4 HRK za 1€, takže to vycházelo na 676 mil. €. (na Slovensku to bylo asi 38 SKK a v ČR 30 CZK)

* Dugopolje - Šestanovac - 37 km dálnice bylo dokončeno v 2007. To vycházelo na 5,8 mil. € za 1 km dálnice.

* Šestanovac - Ravča - 40 km dálnice bylo dokončeno v 2008. Tohle vycházelo na 5,6 mil. € za 1 km dálnice.

* Ravča - Ploče se rozdělilo na Ravča - Vrgorac a Vrgorac - Ploče (Metković), kde se začátek výstavby posunul na 2008/2009 s dokončením 2011/2013 v době problémů - recese, chorvatské dálniční dluhy začínají dělat problémy a navyšování ceny. Ale dokončilo se dalších 10 a 11 km dálnice.

Takhle Chorvatsko dokázalo prodloužit dálnici A1 od Splitu po Ploče během pár let, na dlouhou dobu (již více než 10+ roční pauza od plánů na Dubrovnik), o celkem skoro 100 km.

Proto není v provozu 380, nýbrž 480 km. I když vybavenost úseků dlouhé roky stagnovala. Bylo to označováno za jakousi slepou uličku. Změnilo se to až s příchodem mostu Pelješki a ten dnes zrychluje cíle pro dostavbu A1 do Dubrovniku, ale již to nebude tak levné jak to bylo.

Přesně za týden se budou otevírat nabídky na výstavbu nejdražší "silnice" v Chorvatsku. Kdo získá zakázku za 200 milionů eur?

Nabídky na výstavbu nejdražší dálnice v Chorvatsku – úseku Rudine - Slano dálnice A1 směrem na Dubrovník v hodnotě 201 milionů eur – budou zahájeny 17. července poté, co Chorvatské dálnice 10. července zveřejnily vysvětlení k zadávací dokumentaci a odpověděly na 40 otázek stavebních firem.

Klíčovou informací je, že stavební povolení na 9 km trasu zatím nebyla vydána, ale Chorvatské dálnice je vybrané firmě doručí před zahájením prací. Potvrdily také, že zajistily financování výstavby projektu, který je od března blokován odvoláními u Státní komise pro kontrolu postupů zadávání veřejných zakázek.

Podúsek Rudie - Slano je prvním ze tří plánovaných úseků na úseku Rudine - Osojnik, který bude celkem dlouhý 29,5 kilometru a bude stát 25,5 milionu eur za kilometr. To je výrazně více než u dosud nejdražší silnice v Chorvatsku – tříkilometrové silnice D403, která stála 20 milionů eur za kilometr.

Celkový projekt dálnice Metković - Dubrovník zahrnuje 47 kilometrů dálnice v plném profilu a 14,7 kilometru spojovacích silnic v hodnotě 1,2 miliardy eur. Vzhledem ke složitosti terénu, kterým trasa projde, a který projektová dokumentace popisuje jako "konfiguračně obtížný terén", budou práce na tomto úseku technicky náročné.

Stavební firmy vznášely otázky ohledně různých aspektů projektu, od dostupnosti stavebních materiálů až po platební podmínky a záruky. Hrvatske autoceste odmítly většinu navrhovaných změn smluvních podmínek, včetně požadavků na snížení míry zadržování finančních prostředků z 10 na pět procent, zvýšení povoleného podílu subdodavatelů z 30 na 50 procent a zkrácení platebních lhůt z 56 na 28 dní.

Návrh na používání angličtiny jako úředního jazyka smluv a komunikace byl také zamítnut, protože zákon o veřejných zakázkách předepisuje chorvatský jazyk a latinské písmo.

Uchazeči také požádali o 30denní odložení výběrového řízení kvůli množství otázek a změn, což Chorvatské dálnice nepřijaly.

Výstavba úseku Rudine-Slano zahájí závěrečnou fázi dokončení dálnice A1 do Dubrovníku, která umožní rychlejší a bezpečnější dopravní spojení mezi nejjižnějšími částmi Chorvatska a zbytkem země.

originál: https://i.imgur.com/3ACm4Cf.jpeg



https://juginfo.hr/najnovije/2025/07/10 ... ijuna-eura

Vím, že je to ve hvězdách a i tak diskutabilní, zda až jednou a jestli bude dálniční napojení skrze BiH a ucelení A1, bude cesta po dálnici kratší, než přes most z důvodu hraničních kontrol. I tak se ale často skloňuje nutnost nejprve uzavřít nějakou mezistátní dohodu. Byly v tomto směru podniknuté nějaké kroky?
Čas od času čtu i názory, zda nevybudovat přes Neum exteritoriální dálnici. Pokud by BiH opravdu nepočítala s dotažením dálnice od Počitelj i na Neum a nejen na Trebinje, tak by asi toto řešení smysl dávalo. I když z pohledu BiH bych bral Neum jako velkou výhodu a příležitost, pokud by existoval plán vybudovat nějaký větší námořní terminál, napojení z něj i na dálniční síť by smysl dávalo. Tuším, že kvůli tomu byl i protest ze strany BiH na konto mostu Pelješac, že je moc nízký a znemožní proplutí největších nákladních lodí - takže tady ten záměr na zbudování cargo terminálu asi i byl.
Přesto je plán zbudování dvou paralelních dálnic takřka 10 km od sebe docela dost na hlavu. Chápu i záměr napojit kapacitně Chorvatsko na Černou horu, smysl to dává, přece jenom o průjezdní zemi míň co se týče obchodu mezi těmito dvěma státy a např. cly.

Jinak co se týče exteritoriální dálnice skrz Neum, kdyby Chorvatsko jó chtělo a byl by odpor zanést krajinu, NIMBY, apod., je to jen ~5 km tunelem

Nezlob se, ale všechno tohle se tady mnohokrát řešilo a pozice Chorvatska se nezměnila. Priorita ohledně "kroků" na A1 je také daná a jsou to práce na dekádu. Chorvatsko překlenulo mostem Pelješki moře, které rozdělovalo jih Chorvatska od zbytku a nyní pokračuje dálnicí od mostu směrem na Dubrovnik. A je dané, že A1 povede z území od Ploče dál k mostu Pelješki a od mostu Pelješki půjde napojení na Bosnu a na Dubrovnik. Je na Bosně, jestli a zda bude chtít postavit na svém pásku při moři dálnici, s odbočkou k sobě. To totiž zabírá hodně prostoru. Takže znovu tady řešit něco co je tady nespočet krát, nemá opravdu cenu. To stejné se týká mostu Pelješki, který navíc již stojí a řešit znovu "nároky" Bosny je zcela mimo záběr, nemluvě o tom, že Bosna souhlasila a pak určitá politická skupina zahájila v hodině 12 protest, ne 5 min před 12, ale až odbilo. Ale to bylo hodně pozdě. Byl to pokus o zastavení financování ze strany EU, to ale také již bylo nezastavitelné, všechny fázy si EU prošla a schválila. Včetně technických parametrů - které nakonec ani nejsou takové, jaké kdysi Chorvatsko chtělo (dálnici přes Pelješac), ale když někdo bude chtít reagovat - tak klidně. Snad jen, exteritoriální dálnice financovaná Chorvatskem byl extrémní variant, který dnes Chorvatsko nemá zájem řešit, protože mj. právě pro to, že stojí most - jo a řešit že jestli tady někdy bude dosažená kapacita a bude se stát hodiny v koloně, aby se dalo najet na most, a pak řešit dálnici - je taky spíš zbytečné, protože "dopravní tok" se časem v tom roce někdy 2050-2060 dostane přes samotnou Bosnu, kdy to bude zajímavé tou jejich A1 - až se posune těch zbývajících 100 km - mnohem dál a pak nemusí Bosna stavět "odbočku" na Neum - když, tak pro Neum samotný. Chorvatsko Neum obchází přes Pelješac - na který sype další peníze, obchvat Orebiće. Pak se uvidí, jestli bude mít smysl se zabývat tím jak vyřešit tuto část Balkánu (jih HR, BiH) v napojení se na "další" země a dál na jih. Kdo může, tak ze západu Evropy totiž do Řecka / Albánie atd. letí. Aneb jede do Itálie, kde se nalodí a pokračuje ale takhle. Bosna a Hercegovina, mohla a měla na to prostor v určitém období vyjednat určité "potáhnutí" přes svoje území, kdy k tomu naopak existovala 30% podpora v Chorvatsku, ale s určitou garancí k Chorvatsku byl problém a pak vyvstal celkový problém a Chorvatsko se následně rozhodlo "obejít Neum" a budovat výhradně na vlastním území. Paradoxně Bosna musela hledat a když musela, tak taky našla - možnosti jak se na Chorvatsko napojit na vícero místech, ale s tím Chorvatsko problém nemělo a nemá. Byl na to dlouho čas, protože chorvatské záměry se odvíjí 50 let na "úsek" Zagreb - Split. Pak Split - Ploče bylo částečně "narychlo". Dál se to "neřešilo" - problém bylo moře. A když už je to takhle, tak Chorvatsko nyní dělá vše proto, aby bylo více turistů více na jihu - tím se tam zaplní prostor, tím si na sebe nová dálnice za pár let může začít vydělávat, až se postaví. Nyní je to s tou dostupní všeho horší, ale právě ta "divoká příroda" je magnetem pro mnohé proti tomu severu (Istrie) a čím dále plnějšímu Zadaru a Makarské. Ten Dubrovnik se s tou dálnicí a sjezdy k pobřeží stane zásadně více atraktivním. Chorvatsko se nezajímá o "prostor" Bosny; ale vnímá" KORIDORY a tady ten Jadersko-Jónsky chce mít k dispozici - proto se rozhodlo politicky, že se ta A7 a A1 dokončí. Přitom je to náročný terén a docela řídce osídlená území, de facto 2. S-J tah tvoří A7 a de facto Dubrovnik doposud těží z letecké a lodní dopravy. V samotném městě je to s parkingem a autem jako takovým více než složité, ale to neznamená, že HR nechce dálnici do Dubrovniku, právěže chce, protože ta dálnice usnadní 1-2 denní výlety od Splitu na jih. Split viděl osobně každý, ale Dubrovnik a zóny mezitím ne právě pro tu špatnou oblušžnost - 90% turistů sem ale cestuje autem, takže oni tu vlastní mobilitu zaručenou mají - ale Chorvatsko nezajistilo infrastrukturu a ten turista neobětuje více jak 2 dny na výlet sem na jih. To je promyšlen postup; včetně toho jak vzniká další spojnice Ravča - Drvenik, s novými přístavama na celé trase po ostrovech - to je již vysoká strategičnost, co a proč se staví, co a kdy se plánuje a tohle co se staví a plánuje, to je v těch zásobnících od 80. let, jenom to jsou určité sny. Ale oni tady ty sny uskutečňují a udržuje jim to mírný nárůst turistů, z čeho hlavně žijí. Nyní je cíl posílit jaro a podzim - ideál také pro ten Dubrovnik, ale ne bez té dálnice. Oni nestaví dálnici "pro svoje obyvatelstvo" vzhledem na ty dosavadní ceny. Na to investuje veliké peníze do státních silnic a také do župních - z pozíce ministerstva se vysokým % spolufinancují stavby v regionech. Kamion když nemusí nejede po dálnici - náklad jde po moři kontejnerem kam až lze a pak po železnici. Určitý tranzit je až v severní polovině a i to od Rijeky na východ. A to je zase důvod, proč se řeší "dálnice v Záhřebu". Tohle co píšu, to je již o jiném, než bylo v 90. letech kdy začínala téma Neum. A je to o něčem na co již Bosna nemá dosah. Chorvatsko de facto nepotřebuje již Bosnu; investice HR do Bosny jsou pro chorvatskou 0,5 mil. menšinu, ne pro Bosnu jako takovou. Bosna rozvíjí napojení Neumu na zbytek země; a má hodně plánů jak budovat dálnice na svém území, ale o tom je prostor tam a tam se dá taky dočíst, že de facto je existenční problém s koridorem A1 a Republika srbská odčerpává část zdrojů pro "své vlastní zájmy". O nějakom výhledu co dál na jih směrem ještě více na jih je předčasné uvažovat - dokud není dokončen ten tah A1, kterým se ostatně Bosna "jen" napojí na Chorvatsko (z obou stran). Ze Sarajeva sa plynule nedá dostat nikam, a proto je pro ně tohle priorita, napojit se na Evropu. V Bosně tomu hodně dlouho nikdo nevěnoval pozornost, že Chorvatsko potřebují oni více, než oni Bosnu a dnes nepotřebují Bosnu vůbec - mají most Pelješki. Takže taky kdo až tak bude chtít jet opravdu až pod úroveň jihu - autem do Černé Hory, někdo se najde, ale převaha to nebude, převaha těch turistů z Pobaltí / Polska / východní části Německa, ČR, SR, určitě ne. Ale právě proto Chorvatsko více řeší projektově napojení Dubrovniku - od spodní strany Neumu, neřeší ze severní strany; na to je most Pelješki. Lákadlem je Dubrovnik; nikoliv Ploče. Pomyslně lákavé i pro Bosnu, i pro kohokoliv a zase i pro Dubrovnik - za těch 10-20 let bude zajímavéjší mít tu lepší alternativu přejet do Bosny co nejdříve, pokud bude cíl cestovat tímto směrem - odlehčí se tím totiž mj. samotný koridor Pelješki s dálnicí A1. Proto to tak projektově pokračuje. Co přesně udělá Bosna, jestli potáhne napojení u Dubrovniku nebo k Neumu a jakou přesně trasu si vybere - je pak naní. Chorvatsko si to takhle postaví. To je stejné jako se Slovinskem. Slovinci taky nestaví něco co má sloužit jen pro "tranzit do HR" - výslovně to podkládají tím, že to nepreferují, protože nechtějí více tranzitu tohoto druhu přes ty menší obce a nechtějí mít další a další 4- pruhy na HR v těch zónach s vysokým stupněm ochrany ŽP; důvody proč NE se vždy najdou. Nikdo nemůže ani Bosnu nutit postavit "iks" lepších propojení k Chorvatsku. Ti jak jsem uvedl ale investují do silnic tak, aby se dobře cestovalo na jejich území a aby ten rozvoj pro turisty pokračoval i nadále.

Já se vrátím zpátky k tématu, t.j. otevírání nabídek k úseku A1 Rudine - Slano ( délka 9 km )



a také A1 Slano - Mravinjac ( délka 11,5 km )



Obě nabídky jsou hodně nad odhadem státu.



zopakuji, že úsek Rudine - Osojnik má celkovou délku 28 kilometrů, z toho 19 kilometrů je ve viaduktech a tunelech a je rozdělen na 3 dílčí úseky:

Rudine - Slano, 9,0 km
Slano - PUO Mravinjac, 11,5 km
PUO Mravinjac - Osojnik, 7,5 km

Podúsek Rudine – Slano začíná na křižovatce Rudine spojovací silnicí ke stávající okresní silnici ŽC6294. Trasa dálnice pokračuje k meziregionální křižovatce Doli, kterou se dálnice přes rychlostní silnici Doli – Ston napojuje na síť stávajících státních silnic DC8 a DC237 (napojení na projekt mostu Pelješac a příjezdové cesty). Za křižovatkou Doli se trasa prodlužuje až ke konci podúseku, který tvoří křižovatka Slano s napojením na okresní silnici ŽC6232. Vzhledem k mimořádně náročnému terénu se na trase nachází velké množství objektů (tunely a viadukty), z nichž nejvýznamnější jsou tunel Katina o délce 1 674 m a tunel Zabreže o délce 1 428 m.

Podúsek Slano - PUO Mravinjac navazuje na předchozí podúsek bezprostředně za mimoúrovňovou křižovatkou Slano a sahá až k doprovodnému servisnímu zařízení Mravinjac. Vzhledem k terénním omezením a vzdálenosti od městských center se na tomto podúseku neplánuje výstavba mimoúrovňových křižovatek. Na tomto úseku je také plánována řada objektí, z nichž nejvýznamnější jsou tunel Crvena Greda o délce 2419 m a tunel Debela Ljut o délce 1763 m.

Po otevření nabídek pro tyto dva podsekce bude následovat vyhodnocení podaných nabídek, tj. přezkoumání, posouzení a porovnání podaných nabídek a následně rozhodnutí o výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Plánované zahájení výstavby je po zadání prací, získání potřebných stavebních povolení a vyřešení majetkoprávních vztahů k výše uvedeným podsekcím.

Pro třetí podsekci PUO Mravinjac - Osojnik a úsek od Metkoviće k uzlu Pelješac včetně rychlostní silnice uzlu Pelješac - uzel Duboka, který není předmětem tohoto výběrového řízení, probíhají terénní průzkumné práce za účelem vypracování studie vlivů na životní prostředí a po jejich dokončení se plánuje zahájení postupů posouzení vlivů na životní prostředí. Po získání kladného rozhodnutí o přijatelnosti projektu pro životní prostředí bude pokračovat další příprava projektové dokumentace.

Co je teď jasné z tohoto tendru je několik poznatků:

* tendr, který začal ještě v 01/2024 má vyšší ceny, než odhadoval stát, co ale nemusí být problém při výběru
* nejnižší nabídku podala indická společnost, která pokud bude vybrána, tak to bude její 1. zakázka v prostoru EU (to je obdoba čínské firmy na mostě Pelješki (která z HR nezmizela, protože dnes staví tunel Kozjak u Splitu))

Součet za oba úseky, 20 km, pokud se uplatní nejnižší nabídky pak činí 455 mil. € bez DPH.
Součet nejdrahších nabídek pak vychází na 678 mil. € bez DPH.

Na tahu je společnost HAC.

HAC se dlouhé roky snaží odprodat slavný hotel v rámci odpočívky, ale stále se nedaří. Nyní mají o Poznati hotel zájem jak prodejce ojetých vozů nebo slavný výrobce prosciutta: https://www.poslovni.hr/hrvatska/hotel- ... se-4497483 , resp. jak zbavit tak dát do pronájmu. Uvidíme, co bude s objektem dál, protože HAC požaduje taky investice. Možná by bylo mnohem lepší, když by se zadalo jen symbolické zpoplatnění nájmu vzhledem na to stárnoutí objektu.

Rozšíření nejvíce přetíženého úseku dálnice bylo oznámeno před 8 lety. HAC: Brzy bude hotovo

Po osmi letech oznamují Chorvatské dálnice, že do konce roku vypíší výběrové řízení na rozšíření nejrušnějšího úseku dálnice v Chorvatsku, který se nachází mezi Záhřebem a Karlovacem, na tři pruhy v každém směru jízdy.

Práce plánují dokončit do roku 2028, 10 let po oznámení.

Tento úsek mezi Záhřebem a Karlovacem je považován za první dálnici v Jugoslávii a jednu z nejvýznamnějších silnic postavených v regionu. Jeho výstavba začala v roce 1972 a znamenala počátek moderní dálniční sítě v zemi.

Pro daný úsek byl vypracován koncepční návrh a v červenci 2025 bylo získáno Rozhodnutí o přijatelnosti zásahu do životního prostředí. Vyhlášení výběrového řízení na práce je plánováno do konce roku 2025, dokončení prací je plánováno do konce roku 2028.

Úsek Záhřeb - Karlovac má celkovou délku 38 km, v obou směrech jsou plánovány tři jízdní pruhy a jeden zastavovací nebo-li odstavní pruh a v plánu jsou tři nové mimoúrovňové křižovatky: křižovatka Stupnik, křižovatka Ašpergeri a křižovatka Selce (Karlovac). Křižovatku Jastrebarsko je potřeba rekonstruovat, křižovatka Donja Zdenčina zůstává. Stávající nadjezdy nad dálnicí je třeba odstranit a postavit nové,“ reagovaly Chorvatské dálnice pro Index.

Místopředseda vlády a ministr moře, dopravy a infrastruktury Oleg Butković uvedl, že projekt by měl stát zhruba 200 milionů eur. Ve druhé fázi by měl být také rozšířen úsek dálnice z Karlovce do Bosiljeva. Butković potvrdil, že pro druhou fázi se připravují předběžné návrhy.

https://www.index.hr/vijesti/clanak/pro ... 97855.aspx

Díky! Hned bych jel...

že jo?

dvě novinky v souvislosti s A1 :

Pokud jde o dálnici, očekáváme, že do konce roku vybereme dodavatele pro trasu dálnice Doli – Dubrovník, což je 20 kilometrový úsek v hodnotě zhruba 450 milionů eur. Probíhá posuzování předložených nabídek, po kterém začne stavba. Do Osojniku zbývá ještě devět kilometrů, pro který se připravuje dokumentace a také podklady pro křižovatku Metković - Pelješac. (zdroj: https://juginfo.hr/najnovije/2025/10/26 ... ubrovnika/ )

Dokončení uzlu Split ( Dugopolje ) - 3. fáze ; v nákladech 4 mil. € bez DPH

Kvůli dopravní zácpě se křižovatka Dugopolje s prodloužením do Podi rozšiřuje, respektive rekonstruuje, ve třech fázích a práce by nyní měly vstoupit do závěrečné fáze. Podle odhadů bude stát kolem 4 milionů eur, což potvrdila soutěž a byla vybrána společnost Patrlji z Imotského , která tak tuto velkou zakázku získala. Dojde k úpravě osí tak, že se rozšíří nebudu se tomu podrobně věnovat. Velká přestavba se nedala uskutečnit, protože by to omezilo letní sezónu, což je zcela nemyslitelné. Proto se to uskutečňuje v etapách.